[pic] | KOMISE EVROPSKÝCH SPOLEČENSTVÍ | V Bruselu dne 18.2.2009 KOM(2009) 66 v konečném znění 2009/0027 (COD) Návrh NAŘÍZENÍ EVROPSKÉHO PARLAMENTU A RADY o zřízení Evropského podpůrného úřadu pro otázky azylu {SEK(2009) 153}{SEK(2009) 154} DŮVODOVÁ ZPRÁVA 1) Souvislosti návrhu - Odůvodnění a cíle návrhu Tento návrh je součástí snahy Evropské unie vypracovat ucelenou azylovou politiku. Práce na vytvoření společného evropského azylového systému (CEAS) byly zahájeny okamžitě po vstupu Amsterodamské smlouvy v platnost v květnu 1999, a to na základě směrů přijatých na zasedání Evropské rady v Tampere v říjnu 1999. V haagském programu, který je víceletým programem zaměřeným na posílení svobody, bezpečnosti a práva, se od roku 2004 mimo jiné plánuje vytvoření společného azylového prostoru prostřednictvím účinného harmonizovaného řízení, a to v souladu s hodnotami a humanitárními tradicemi Unie. V souladu s haagským programem měl být v tomto rámci, jakož i v rámci podpory legislativního úsilí zřízen evropský podpůrný úřad zabývající se všemi formami spolupráce mezi členskými státy, které se týkají společného evropského azylového systému (po vytvoření společného azylového řízení a na základě hodnocení). Rada ve složení pro spravedlnost a vnitřní věci, která zasedala v dubnu 2008, ve svých závěrech výslovně vyzvala Komisi, aby předložila návrhy v tomto duchu. Komise ve svém plánu politiky pro azyl přijatém v červnu 2008 (KOM(2008) 360) oznámila svůj záměr předložit legislativní návrh na zřízení tohoto úřadu. V září 2008 představitelé Evropské rady nakonec přijali Evropský pakt o přistěhovalectví a azylu a výslovně se shodli na tom, že „v roce 2009 zřídí evropský podpůrný úřad, který bude mít za úkol usnadňovat výměny informací, analýz a zkušeností mezi členskými státy a navázat konkrétní spolupráci mezi orgány pověřenými přezkumem žádostí o azyl“. Tento návrh má za cíl reagovat na uvedené žádosti Rady a Evropské rady v rámci plánu politiky pro azyl, který Komise přijala v červnu 2008. Komise navrhuje zřídit Evropský podpůrný úřad pro otázky azylu, který bude mít institucionální podobu regulační agentury a jehož úkolem bude usnadnit a posílit praktickou spolupráci mezi členskými státy v otázkách azylu, jakož i přispívat k lepšímu provádění společného azylového systému. Komise ve svém sdělení o regulačních agenturách z března 2008 (KOM(2008) 135) výslovně navrhovala případné zřízení regulační agentury pro otázky azylu. Toto sdělení uvaluje moratorium na zřizování nových regulačních agentur, do moratoria však není zahrnuto případné zřízení agentury v oblasti azylu. - Obecné souvislosti Podle plánu politiky pro azyl, který Komise přijala v červnu 2008, by měly být stávající nástroje společného evropského azylového systému doplněny. Tato ambiciózní legislativní činnost musí být podpořena posílením praktické spolupráce v oblasti azylu. Zásadní rozdíly v rozhodovacím procesu 27 členských států, pokud jde o žádosti o mezinárodní ochranu, se ve skutečnosti netýkají pouze harmonizace právních předpisů, jež musí být nadále propracována. Tyto rozdíly jsou také důsledkem dalších faktorů jiného než legislativního charakteru, mezi něž patří zejména odlišné tradice a praktiky v různých členských státech, ale také především rozdíly v informacích ohledně zemí původu žadatelů o mezinárodní ochranu. Posílení praktické spolupráce mezi členskými státy v oblasti azylu je tudíž velmi důležité, pokud mají členské státy při zpracovávání žádostí o mezinárodní ochranu postupovat jednotně. Byla provedena podrobná analýza těchto problémů, jejímž cílem bylo připravit tento návrh nařízení, a to v rámci analýzy posouzení dopadů vypracované útvary Komise, která vymezuje a hodnotí různé možnosti řešení, včetně řešení upřednostňovaného. - Platné předpisy vztahující se na oblast návrhu Tento návrh nařízení je součástí rámce acquis Společenství, jež se týká společného evropského azylového systému. - Soulad s ostatními politikami a cíli Unie Stávající návrh je plnou součástí rámce plánu politiky pro azyl, který Komise přijala v červnu 2008. Jeho cílem je na jednu stranu posílit právní předpisy v oblasti azylu, aby se žadatelům o mezinárodní ochranu dostalo společného evropského azylového systému, jež by byl účinný a spravedlivý, a na druhou stranu podpořit toto legislativní úsilí pevnější praktickou a vícerozměrnou spoluprací mezi členskými státy v oblasti azylu. 2) Konzultace zúčastněných stran a posouzení dopadů - Konzultace zúčastněných stran Plán politiky pro azyl, který Komise přijala v červnu 2008 a který stanoví, že Komise přijme legislativní návrh na zřízení podpůrného úřadu, byl vypracován na základě zelené knihy předložené Komisí v červnu 2007, jež měla vymezit reálná řešení pro druhou fázi společného evropského azylového systému. V zelené knize byly stanoveny specifické otázky týkající se možného zřízení podpůrného úřadu pro otázky azylu. Z veřejné konzultace vzešlo 89 příspěvků od nejrůznějších zainteresovaných stran v oblasti azylu. Jednalo se o 20 členských států, regionální a místní orgány, Výbor regionů a Evropský Hospodářský a sociální výbor, Vysokého komisaře Organizace spojených národů pro uprchlíky (UNHCR), akademické pracovníky, politické strany a velký počet nevládních organizací. Reakce na zelenou knihu byly důkazem toho, že dotyčné strany ve velké míře podporují posilování praktické spolupráce v oblasti azylu, jakož i zřízení podpůrné struktury pro tyto činnosti. Upřednostňované řešení plánu politiky pro azyl výslovně zahrnuje zřízení Evropského podpůrného úřadu pro otázky azylu. Komise nechala provést v roce 2008 externí studii proveditelnosti týkající se zřízení podpůrné struktury pro praktickou spolupráci v oblasti azylu. Tato studie umožnila rozsáhlou konzultaci dotyčných stran, vypracovala 10 příkladových studií a vedla rozhovory s více než 50 zúčastněnými stranami. V dubnu a v červnu 2008 byly zorganizovány dvě pracovní schůzky, které měly dotyčným stranám umožnit, aby se vyjádřily k úkolům přiděleným podpůrné struktuře pro otázky azylu, jakož i k její organizaci po institucionální stránce. Studie byla ukončena na konci roku 2008. Útvary Komise připravily analýzu dopadů stávajícího návrhu, která je k němu přiložena. 3) Právní stránka návrhu - Shrnutí navrhovaných opatření Návrh upravuje zřízení podpůrného úřadu pro otázky azylu (dále jen „úřad“) v podobě regulační agentury, tedy nezávislého právního subjektu zřízeného legislativním orgánem za účelem účasti na regulaci určitého odvětví v evropském měřítku a za účelem provádění politiky Společenství. Svými úkoly agentura přispěje ke zlepšení způsobu provádění právních předpisů Společenství v oblasti azylu a jejich uplatňování v celé EU. Agentura nebude mít rozhodovací pravomoci a bude svou činností podporovat praktickou spolupráci v oblasti azylu: vydávání doporučení, využívání vědeckých orgánů, zveřejňování osvědčených postupů na síti a jejich sbližování, hodnocení uplatňování a provádění předpisů atd. Mandát úřadu bude spočívat ve třech hlavních úkolech: podpora praktické spolupráce v oblasti azylu, podpora členských států vystavených zvláště silným tlakům, příspěvek k zavádění společného evropského azylového systému. Zvláštní kapitola je věnována tomu, jakým způsobem úřad koordinuje podpůrné jednotky v oblasti azylu složené z odborníků v tomto oboru s cílem poskytnout operativní podporu členským státům vystaveným silným tlakům na jejich azylové systémy. Bude důležité vytvořit úzkou spolupráci mezi úřadem a vnějšími aktéry a zejména UNHCR, který bude plně zapojen do činnosti úřadu, a to s ohledem na odborné technické znalosti těchto vnějších aktérů v oblasti azylu. Hlavy států nebo předsedové vlád budou muset přijmout rozhodnutí ohledně sídla agentury[1]. Úřad bude řízen správní radou složenou ze zástupců členských států a Komise a také výkonným výborem. Za každodenní řízení úřadu je zodpovědný výkonný ředitel úřadu jmenovaný správní radou na návrh Komise. 0 - Právní základ Úřad přispěje k zavádění společného evropského azylového systému rozvíjením praktické spolupráce členských států v oblasti azylu, poskytováním odborných znalostí na vysoké úrovni a při posuzování žádostí o azyl koordinací nutných opatření na podporu zemí vystavených zvláště silným tlakům. Příslušnými právními základy jsou čl. 63 odst. 1 a 2 a článek 66 Smlouvy o založení Evropského společenství. - Zásada subsidiarity Zásada subsidiarity se použije, nespadá-li návrh do výlučné pravomoci Společenství. Samotné členské státy nemohou uspokojivě dosáhnout cílů návrhu. Těchto cílů může být účinněji dosaženo na úrovni Společenství, a to z řady důvodů. Samostatná opatření na úrovni členského státu by představovala zejména riziko rozdílného přístupu k žadatelům o mezinárodní ochranu v různých členských státech. Vzhledem k nadnárodnímu charakteru otázek spojených s mezinárodní ochranou bude moci úřad zejména prostřednictvím výměny osvědčených postupů a organizace příslušné odborné přípravy přispívat ke snížení těchto rozdílů a rozporů v provádění právních předpisů v oblasti azylu, které v kontextu stávající praktické spolupráce nemohly být opatřeními výhradně na vnitrostátní úrovni výrazně či účinně omezeny. Návrh je proto v souladu se zásadou subsidiarity. - Zásada proporcionality Zásada proporcionality bude v návrhu dodržena tím, že úřad bude mít charakter agentury bez rozhodovacích pravomocí, jejíž mandát bude omezen na funkce podporující praktickou spolupráci a lepší provádění právních předpisů v oblasti azylu. - Volba nástrojů Navrhovaný nástroj (navrhované nástroje): nařízení Jakýkoli jiný nástroj by byl nevhodný, neboť regulační agentura je vždy zřízena na základě nařízení o zřízení, kterým se vymezuje její mandát a organizace. 4) Rozpočtové důsledky Zřízení agentury bude mít důsledky na rozpočet Společenství. Finanční předpisy použitelné na úřad vycházejí z nařízení Komise (ES, Euratom) č. 2343/2002[2] ze dne 19. listopadu 2002 o rámcovém finančním nařízení pro subjekty uvedené v článku 185 nařízení Rady (ES, Euratom) č. 1605/2002[3], kterým se stanoví finanční nařízení o souhrnném rozpočtu Evropských společenství. Úřad bude financován na základě určité rozpočtové linie rozpočtu Společenství. Finanční výkaz se připojuje k tomuto nařízení. V zájmu racionalizace výdajů spojených s podporou praktické spolupráce v oblasti azylu a vzhledem k tomu, že bude podpůrnému úřadu pro otázky azylu přidělen určitý počet úkolů, jež jsou v současné době financovány z Evropského uprchlického fondu[4], bude pravděpodobně nutné převést ve prospěch úřadu část rozpočtových prostředků, které jsou v současné době v rámci akcí Společenství přiděleny Evropského uprchlického fondu, a to s cílem zamezit souběžnému financování obdobných činností v oblasti azylu různými právními nástroji. Stejně tak je tomu v případě Komise, která v zájmu soudržnosti mezi různými právními nástroji v oblasti azylu prostuduje možnost změny rozhodnutí Rady 2008/381/ES ze dne 14. května 2008 o zřízení Evropské migrační sítě[5]. 5) Dodatečné informace - Představení návrhu Kapitola I – ZŘÍZENÍ EVROPSKÉHO PODPŮRNÉHO ÚŘADU PRO OTÁZKY AZYLU A JEHO POSLÁNÍ Články 1 a 2 Tato kapitola obecně uvádí cíle nařízení, kterým se zřizuje úřad a v obecné formě vymezuje jeho poslání. Kapitola II – ÚKOLY EVROPSKÉHO PODPŮRNÉHO ÚŘADU PRO OTÁZKY AZYLU Úkoly úřadu jsou rozděleny do tří oddílů: podpora praktické spolupráce v oblasti azylu, podpora členských států vystavených zvláště silným tlakům, příspěvek k zavádění společného evropského azylového systému. Oddíl 1 (články 3 až 7): Podpora praktické spolupráce v oblasti azylu Tyto články vymezují funkce úřadu, co se týká výměny osvědčených postupů, informací o zemi původu, podpory spolupráce mezi členskými státy v rámci dublinského nařízení, podpory při přesídlení v rámci Společenství, podpory překladu, tlumočení a odborné přípravy, technické pomoci a podpory ve vnějších záležitostech. Oddíl 2 (články 8 až 10): Podpora ve prospěch členských států vystavených zvláště silným tlakům Tyto články vymezují pojem zvláště silného tlaku, organizují sběr a analýzu informací, jakož i podpůrné činnosti ve prospěch členských států vystavených určitým tlakům (zejména systém včasného varování, první analýzy žádostí o azyl, rychlé zprovoznění vhodných přijímacích prostor členským státem vystaveným určitým tlakům, koordinace podpůrných jednotek v oblasti azylu, jejichž pracovní postupy jsou vymezeny v kapitole 3 tohoto nařízení. Oddíl 3 (články 11 až 12): Příspěvek k zavádění společného evropského azylového systému Tyto články vymezují funkce úřadu, co se týká sběru a výměny informací, jakož i zpráv a dalších dokumentů úřadu (zejména výroční zprávy o situaci v azylové oblasti v rámci Evropské unie a všeobecných dokumentů o provádění nástrojů Společenství v oblasti azylu, jako jsou zejména pokyny či provozní příručky). Kapitola III – PODPŮRNÉ JEDNOTKY V OBLASTI AZYLU Články 13 až 21 Úřad může organizovat potřebnou operativní a technickou pomoc ve prospěch žádajícího členského státu či členských států vystavených zvláště silným tlakům a koordinovat vyslání jedné či několika podpůrných jednotek v oblasti azylu na území žádajícího členského státu, a to na příslušnou časově omezenou dobu. Podpůrné jednotky v oblasti azylu přispějí zejména svými odbornými dovednostmi v oblasti tlumočnických služeb, znalostmi informací o zemích původu a znalostmi ohledně zpracovávání a řízení azylových spisů. Kapitola IV – ORGANIZACE ÚŘADU Články 22 až 32 Tyto články upravují institucionální strukturu úřadu, a to tak, že vymezují orgány úřadu a jejich pracovní postupy. Řídící a správní struktura úřadu se skládá ze správní rady, výkonného ředitele a jeho zaměstnanců, výkonného výboru a poradního sboru. UNHCR je plně zapojen do činnosti úřadu tím, že se účastní činnosti různých rozhodovacích a pracovních orgánů úřadu. Členské státy a Komise jsou členy správní rady. Každý členský stát má jeden hlas. Komise má hlasy dva. Kapitola V – FINANČNÍ USTANOVENÍ Články 33 až 37 Tyto články uvádějí podrobná finanční a rozpočtová ustanovení, kterými se úřad řídí. Tato ustanovení jsou v rámci zakládající listiny regulační agentury v této oblasti standardní. Kapitola VI - USTANOVENÍ TÝKAJÍCÍ SE ZAMĚSTNANCŮ Články 38 a 39 Tyto články uvádějí podrobná ustanovení o zaměstnancích, kterými se úřad řídí. Tato ustanovení jsou v rámci zakládající listiny regulační agentury v této oblasti standardní. Kapitola VII – OBECNÁ USTANOVENÍ Články 40 až 52 Tyto články uvádějí podrobná všeobecná ustanovení, kterými se úřad řídí. Tato ustanovení jsou v rámci zakládající listiny regulační agentury v této oblasti standardní. - Hodnocení Článek 45 nařízení stanoví hodnotící doložku úřadu, která se použije nejpozději do pěti let po vstupu tohoto nařízení v platnost. Toto hodnocení se týká dopadu činnosti úřadu na praktickou spolupráci v oblasti azylu a na společný evropský azylový systém. Zkoumá zejména případnou potřebu upravit nebo rozšířit úkoly úřadu, včetně finančních dopadů jakékoli takové úpravy nebo rozšíření úkolů. Toto hodnocení také posoudí vhodnost řídící struktury pro plnění úkolů úřadu. Hodnocení bere v úvahu stanoviska zúčastněných stran jak na úrovni Společenství, tak na úrovni vnitrostátní. 2009/0027 (COD) Návrh NAŘÍZENÍ EVROPSKÉHO PARLAMENTU A RADY o zřízení Evropského podpůrného úřadu pro otázky azylu EVROPSKÝ PARLAMENT A RADA EVROPSKÉ UNIE, s ohledem na Smlouvu o založení Evropského společenství, a zejména na čl. 63 odst. 1 a 2 a článek 66 této smlouvy, s ohledem na návrh Komise[6], s ohledem na stanovisko Evropského hospodářského a sociálního výboru[7], s ohledem na stanovisko Výboru regionů[8], v souladu s postupem stanoveným v článku 251, vzhledem k těmto důvodům: (1) Politika Společenství týkající se společného evropského azylového systému má v souladu s haagským programem za cíl zřídit prostřednictvím účinného harmonizovaného řízení společný azylový prostor, a to v souladu s hodnotami a humanitárními tradicemi Unie. (2) V průběhu posledních let bylo na cestě směřující ke zřízení společného evropského azylového systému díky provádění minimálních společných norem dosaženo velkého pokroku. Pokud jde o poskytování ochrany a její různé formy, nadále nicméně přetrvávají silné rozdíly mezi jednotlivými členskými státy. (3) Komise ve svém plánu politiky pro azyl[9] přijatém v červnu 2008 oznámila svůj záměr pracovat na rozvoji společného evropského azylového systému tím, že na jednu stranu navrhne revizi stávajících legislativních nástrojů za účelem dosažení většího sladění platných norem, a na druhou stranu posílí podporu praktické spolupráce mezi členskými státy, a to zejména tak, že předloží legislativní návrh, jehož cílem bude zřízení Evropského podpůrného úřadu pro otázky azylu, což umožní posílení koordinace a operativní spolupráce mezi členskými státy s cílem účinného provádění společných předpisů. (4) Evropská rada v září 2008 schválila Evropský pakt o přistěhovalectví a azylu[10] a při této příležitosti oficiálně připomněla, že každý pronásledovaný cizinec má právo získat pomoc a ochranu na území Evropské unie v souladu s Ženevskou úmluvou ze dne 28. července 1951 o právním postavení uprchlíků ve znění Newyorského protokolu ze dne 31. ledna 1967 a ostatních souvisejících smluv. Představitelé Evropské rady se mimo jiné výslovně shodli na tom, že „v roce 2009 zřídí evropský podpůrný úřad, který bude mít za úkol usnadňovat výměny informací, analýz a zkušeností mezi členskými státy a navázat konkrétní spolupráci mezi orgány pověřenými přezkumem žádostí o azyl“. (5) Cílem praktické spolupráce v oblasti azylu je ještě více sblížit v právním rámci EU rozhodovací procesy členských států v této oblasti. V posledních letech došlo k realizaci celé řady opatření souvisejících s praktickou spoluprací. Jedná se především o přijetí společného postoje k informacím o zemi původu a o vypracování společných evropských osnov pro odbornou přípravu v oblasti azylu. (6) V případě členských států, jejichž vnitrostátní azylový systém je vystaven specifickým a nepřiměřeným tlakům především z důvodu jejich zeměpisné či demografické situace, úřad podporuje provádění mechanismů solidarity, které mají za cíl dobrovolným a koordinovaným způsobem podpořit lepší přerozdělení příjemců mezinárodní ochrany z určitých členských států do jiných členských států a přitom dbát toho, aby nebyly azylové systémy zneužívány. (7) Aby mohla být tato opatření posílena a dále rozvinuta, je nutné vytvořit specifickou strukturu v podobě Evropského podpůrného úřadu pro otázky azylu (úřad), která by tato opatření podpořila a koordinovala. (8) K optimálnímu plnění mandátu je třeba, aby byl úřad po technické stránce nezávislý a aby měl právní, správní a finanční samostatnost. Za tímto účelem by měl být úřad subjektem Společenství majícím právní subjektivitu a vykonávajícím prováděcí pravomoci, které mu svěřuje toto nařízení. (9) Úřad by měl jednat v úzké spolupráci s UNHCR, aby tak mohl využívat jeho odborných technických znalostí a podpory. Za tímto účelem by úloha UNHCR měla být plně uznána a do činnosti úřadu by měl být plně zapojen. Úřad by měl rovněž jednat v úzké spolupráci s Komisí i s příslušnými subjekty členských států činnými v oblasti azylu, s vnitrostátními službami působícími v oblasti přistěhovalectví a azylu či jinými službami a využít kapacity a odborné znalosti těchto služeb. Členské státy by měly spolupracovat s úřadem s cílem zajistit plnění jeho poslání. (10) Úřad by měl být evropským odborným centrem pro otázky azylu a měl by usnadňovat, koordinovat a posilovat praktickou a vícerozměrnou spolupráci mezi členskými státy v oblasti azylu. Mandát úřadu by měl být zaměřen na tři hlavní úkoly, tedy na podporu praktické spolupráce v oblasti azylu, podporu členských států vystavených zvláště silným tlakům a na příspěvek k zavádění společného evropského azylového systému. (11) Úřad by neměl mít žádné přímé či nepřímé pravomoci, pokud jde o přijímání rozhodnutí orgány členských států týkající se individuálních žádostí o mezinárodní ochranu. (12) Úřad by měl koordinovat vyslání podpůrných jednotek v oblasti azylu složených z odborníků v tomto oboru na území členských států s cílem poskytnout rychlou a účinnou operativní podporu členským státům, které jsou vystaveny silným tlakům na jejich azylové systémy. Tyto jednotky by měly přispět zejména svými odbornými dovednostmi v oblasti tlumočnických služeb, znalostmi informací o zemích původu a znalostmi při zpracovávání a řízení azylových spisů. Pracovní řád podpůrných jednotek v oblasti azylu by měl podléhat tomuto nařízení za účelem zajištění efektivity při jejich vyslání. (13) Úřad by měl plnit své úkoly v podmínkách, jež mu umožňují hrát referenční úlohu vzhledem ke své nezávislosti, vědecké a technické úrovni pomoci, kterou poskytuje, a kvalitě informací, které šíří, průhlednosti svých postupů a pracovních metod a vzhledem ke své pečlivosti při provádění zadaných úkolů. (14) Komise a členské státy by měly být zastoupeny ve správní radě za účelem účinné kontroly fungování úřadu. Správní rada by se měla podle možnosti skládat z operativních velitelů vnitrostátních služeb zodpovědných za azylovou politiku nebo z jejich zástupců. Této správní radě by měly být svěřeny pravomoci nezbytné k sestavování rozpočtu, ověřování jeho plnění, přijímání vhodných finančních předpisů, vypracovávání průhledných pracovních postupů pro rozhodování úřadu a jmenování výkonného ředitele. Vysoký komisař Organizace spojených národů pro uprchlíky by měl být členem správní rady bez hlasovacího práva za účelem jeho plného zapojení do činnosti úřadu a vzhledem k jeho odborným znalostem v oblasti azylu. (15) Aby byl úřad rychle a účinně řízen, měl by mu napomáhat výkonný výbor složený ze zástupců členských států, jehož úkolem by bylo radit výkonnému řediteli úřadu a vydávat stanoviska správní radě. (16) K zaručení plné samostatnosti a nezávislosti úřadu by měl být úřadu přidělen samostatný rozpočet, jehož hlavní příjem by tvořily příspěvky Společenství. Na příspěvek Společenství a každé další subvence ze souhrnného rozpočtu Evropské unie by se měl vztahovat rozpočtový proces Společenství. Účetní audit by měl provádět Evropský účetní dvůr. (17) K řádnému plnění svého poslání v míře nezbytné pro plnění svých úkolů by měl úřad spolupracovat s dalšími subjekty Společenství a zejména s Evropskou agenturou pro řízení operativní spolupráce na vnějších hranicích členských států Evropské unie (FRONTEX) zřízenou nařízením (ES) č. 2007/2004[11] a s Agenturou Evropské unie pro základní práva (FRA) zřízenou nařízením (ES) č. 168/2007[12]. Úřad by měl spolupracovat také s příslušnými orgány třetích zemí, mezinárodními organizacemi příslušnými pro záležitosti upravované tímto nařízením a třetími zeměmi v rámci pracovních dohod uzavřených s těmito orgány v souladu s odpovídajícími ustanoveními Smlouvy. (18) Aby bylo poslání úřadu řádně zajištěno, měl by být úřad otevřen účasti zemí, jako je Dánsko, Norsko, Island a Švýcarsko, jež s Evropským společenstvím uzavřely dohody, na jejichž základě přijaly a uplatnily právní předpisy Společenství v oblasti, na niž se toto nařízení vztahuje. Úřad může také po dohodě s Komisí v souladu s příslušnými ustanoveními Smlouvy uzavírat pracovní ujednání se zeměmi, které s Evropským společenstvím neuzavřely dohody, na jejichž základě by byly přijaty a uplatněny právní předpisy Společenství. Úřad by nicméně v žádném případě neměl vyvíjet nezávislou vnější politiku. (19) Na úřad, který by měl přistoupit k interinstitucionální dohodě ze dne 25. května 1999 mezi Evropským parlamentem, Radou Evropské unie a Komisí Evropských společenství o vnitřním vyšetřování prováděném Evropským úřadem pro boj proti podvodům (OLAF)[13], by se mělo bez omezení vztahovat nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 1073/1999 ze dne 25. května 1999 o vyšetřování prováděném Evropským úřadem pro boj proti podvodům (OLAF)[14]. (20) Na úřad by se mělo vztahovat nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 1049/2001 ze dne 30. května 2001 o přístupu veřejnosti k dokumentům Evropského parlamentu, Rady a Komise[15]. (21) Na zpracovávání osobních údajů úřadem by se mělo vztahovat nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 45/2001 ze dne 18. prosince 2000 o ochraně fyzických osob v souvislosti se zpracováním osobních údajů institucemi a orgány Společenství a o volném pohybu těchto údajů[16]. (22) Potřebná ustanovení týkající se umístění úřadu v hostitelském členském státě a specifické předpisy platné pro všechny zaměstnance úřadu a jejich rodinné příslušníky by měly být stanoveny v dohodě o sídle. Hostitelský členský stát by měl mimo jiné zajistit co nejlepší podmínky pro řádný chod úřadu, co se týká rovněž školní docházky dětí a dopravy, aby úřad mohl přilákat vysoce kvalitní lidské zdroje, a to v co nejširším zeměpisném měřítku. (23) Jelikož cílů tohoto nařízení, totiž potřeby usnadnění a posílení praktické spolupráce mezi členskými státy v oblasti azylu, jakož i přispění k lepšímu zavádění společného evropského azylového systému, nemůže být uspokojivě dosaženo na úrovni členských států, a proto jich může být lépe dosaženo na úrovni Společenství, může Společenství přijmout opatření v souladu se zásadou subsidiarity stanovenou v článku 5 Smlouvy. V souladu se zásadou proporcionality, stanovenou v daném článku, nepřekročí toto nařízení rámec toho, co je nezbytné pro dosažení uvedených cílů. (24) V souladu s články 1 a 2 Protokolu o postavení Dánska připojeného ke Smlouvě o Evropské unii a ke Smlouvě o založení Evropského společenství se Dánsko přijímání nařízení neúčastní, a proto pro ně není závazné ani použitelné. (25) Toto nařízení respektuje základní práva a vyhovuje zásadám, které uznává zejména Listina základních práv Evropské unie, a musí být použito v souladu s článkem 18 týkajícím se azylového práva, PŘIJALY TOTO NAŘÍZENÍ: KAPITOLA 1 ZŘÍZENÍ EVROPSKÉHO PODPŮRNÉHO ÚŘADU PRO OTÁZKY AZYLU A JEHO POSLÁNÍ Článek 1 Zřízení Evropského podpůrného úřadu pro otázky azylu Evropský podpůrný úřad pro otázky azylu (dále jen „úřad“) se zřizuje s cílem přispět k zavádění společného evropského azylového systému a posílit praktickou spolupráci mezi členskými státy v oblasti azylu. Článek 2 Poslání Evropského podpůrného úřadu pro otázky azylu 1. Úřad usnadňuje, koordinuje a posiluje vícerozměrnou praktickou spolupráci mezi členskými státy v oblasti azylu, a přispívá tak k lepšímu zavádění společného evropského azylového systému i v jeho vnějších aspektech. 2. Úřad poskytuje operativní podporu členským státům, které jsou vystaveny silným tlakům na jejich azylové systémy zejména tím, že koordinuje podpůrné jednotky v oblasti azylu složené z odborníků v tomto oboru. 3. Úřad poskytuje vědeckou a technickou pomoc, pokud jde o politiky a právní předpisy Společenství ve všech oblastech, jež mají přímý a nepřímý dopad na azyl, aby tak mohl být pevnou oporou praktické spolupráce v oblasti azylu a optimálním způsobem plnil své úkoly. Je nezávislým zdrojem informací o všech otázkách spadajících do této oblasti. 4. Úřad plní své poslání v podmínkách, jež mu umožňují hrát referenční úlohu díky jeho nezávislosti, vědecké a technické úrovni poskytované pomoci a kvalitě šířených informací, průhlednosti postupů a pracovních metod, pečlivosti při provádění zadaných úkolů a prostředkům výpočetní techniky potřebným k plnění jeho mandátu. 5. Úřad plní své úkoly, aniž by tím byly ovlivněny úkoly přidělené Agentuře Evropské unie pro základní práva, a úzce spolupracuje s touto agenturou, jakož i s UNHCR. KAPITOLA 2 ÚKOLY EVROPSKÉHO PODPŮRNÉHO ÚŘADU PRO OTÁZKY AZYLU Oddíl 1 Podpora praktické spolupráce v oblasti azylu Článek 3 Výměna informací a osvědčených postupů Úřad organizuje, podporuje a koordinuje všechny činnosti umožňující výměnu informací, jakož i stanovení a výměnu osvědčených postupů mezi členskými státy v oblasti azylu. Článek 4 Informace o zemích původu Úřad organizuje, podporuje a koordinuje činnosti týkající se informací o zemích původu a zejména 1. shromažďuje informace o zemích původu žadatelů o azyl a o mezinárodní ochranu, přičemž používá všechny příslušné zdroje informací, zejména vládní a nevládní; 2. řídí a vyvíjí portál shromažďující informace o zemích původu a zajišťuje správu tohoto portálu; 3. vypracovává společný formát a společnou metodologii prezentace, ověřuje a využívá informací o zemi původu; 4. analyzuje informace o zemích původu a vypracovává zprávy o těchto zemích. Článek 5 Podpora při přemísťování osob, jimž byla poskytnuta mezinárodní ochrana, v rámci Společenství V případě členských států, jejichž vnitrostátní azylový systém je vystaven specifickým a nepřiměřeným tlakům především z důvodu jejich zeměpisné či demografické situace, úřad koordinuje výměnu informací a všechny další aktivity spojené s prováděním nástrojů a mechanismů dobrovolného přemísťování v rámci Společenství, které se týká osob, jimž byla poskytnuta mezinárodní ochrana na území Evropské unie. Článek 6 Podpora odborné přípravy 1. Úřad vypracovává a vyvíjí odbornou přípravu pro členy všech vnitrostátních správních a soudních orgánů, jakož i veškerých vnitrostátních služeb členských států, jež mají pravomoce v oblasti azylu. 2. Úřad řídí a vyvíjí evropské osnovy pro vzdělávání odborníků v oblasti azylu. 3. Odborná příprava, kterou úřad navrhuje, může být obecného charakteru, ale i specifického či tématického rázu. 4. Specifická odborná příprava je zaměřena zejména na: 5. otázky spojené se zpracováváním žádostí o azyl podaných osobami nezletilými, zranitelnými a osobami se zvláštními potřebami; 6. identifikaci vnějšího projevu a příznaků mučení; 7. metody pohovoru; 8. využití lékařských a právních posudků v azylovém řízení; 9. otázky spojené s vypracováním a použitím informací o zemi původu; 10. specifické právní otázky či specifické otázky týkající se judikatury. 5. Cílem navrhované odborné přípravy je zejména zajistit aktérům, kterým je tato příprava určena, její vysokou kvalitu a definovat hlavní zásady a příkladné osvědčené postupy s cílem přispět k většímu sblížení těchto postupů, správních metod a vnitrostátních judikatur. 6. Úřad organizuje pro odborníky, kteří jsou součástí azylové rezervy uvedené v čl. 15 odst. 3 specifickou odbornou přípravu týkající se úkolů, jež mají plnit, a pravomocí, jež mají uplatňovat, ale i jejich pravidelný výcvik podle plánu specifické přípravy a výcviku uvedeného v ročním pracovním programu úřadu. 7. Úřad může organizovat odbornou přípravu ve spolupráci s členskými státy na území těchto států. Článek 7 Podpora vnějších aspektů azylové politiky Co se týče vnějších záležitostí, úřad koordinuje po dohodě s Komisí výměnu informací a veškeré další aktivity, které se týkají problematiky provádění nástrojů a mechanismů souvisejících s vnějším rozměrem společného evropského azylového systému. Úřad koordinuje výměnu informací a všechny další aktivity týkající se přesídlení uprchlíků do Evropské unie. V rámci svého mandátu a v souladu s článkem 47 může úřad navázat různé formy spolupráce s třetími zeměmi po stránce technické, zejména co se týká posílení kapacit třetích zemí v rámci programů regionální ochrany. Oddíl 2 Podpora ve prospěch členských států vystavených zvláště silným tlakům Článek 8 Zvláště silné tlaky Úřad koordinuje a podporuje veškerá kolektivní opatření ve prospěch opatření členských států vystavených zvláště silným tlakům, zejména tlakům způsobeným jejich zeměpisnou či demografickou situací či situací vyznačující se náhlým přílivem velkého počtu příslušníků třetích zemí, kteří by mohli potřebovat mezinárodní ochranu. Článek 9 Shromažďování a analýza informací 1. Aby byl úřad schopen zhodnotit potřeby členských států vystavených zvláště silným tlakům, shromažďuje na základě údajů, které mu předložily členské státy a UNHCR, všechny potřebné informace umožňující identifikaci, přípravu a definici naléhavých opatření zaměřených na zvládnutí zvláště silných tlaků, a to zejména v rámci nařízení Evropského parlamentu a Rady (…/…), kterým se stanoví kritéria a postupy pro určení členského státu příslušného k posuzování žádosti o poskytnutí mezinárodní ochrany podané státním příslušníkem třetí země nebo osobou bez státní příslušnosti v některém z členských států[17]. 2. Na základě informací, které úřadu předložily členské státy, úřad systematicky zaznamenává a analyzuje disponibilní struktury a počty zaměstnanců – zejména pokud jde o překladatelské a tlumočnické služby – jakož i přijímací kapacity členských států v oblasti azylu s cílem podpořit vzájemné, rychlé a spolehlivé předávání informací mezi různými vnitrostátními orgány zodpovědnými za azylovou politiku. Článek 10 Podpůrná činnost ve prospěch členských států Úřad koordinuje podpůrné činnosti ve prospěch členských států vystavených zvláště silným tlakům a zejména a) zavádí systém včasného varování, který má členským státům oznamovat možný hromadný příliv žadatelů o mezinárodní ochranu; b) koordinuje činnosti ve prospěch členských států vystavených určitým tlakům s cílem usnadnit první analýzu žádostí o azyl posuzovaných příslušnými vnitrostátními orgány; c) koordinuje činnosti umožňující rychlé poskytnutí vhodných přijímacích prostor členským státem vystaveným určitým tlakům, a to zejména nouzového ubytování, dopravních prostředků a lékařské pomoci; d) koordinuje podpůrné jednotky v oblasti azylu, jejichž pracovní postupy jsou vymezeny v kapitole 3. Oddíl 3 Příspěvek k zavádění společného evropského azylového systému Článek 11 Shromažďování a výměna informací 1. Úřad organizuje, koordinuje a podporuje výměnu informací mezi vnitrostátními orgány zodpovědnými za azylovou politiku, jakož i mezi Komisí a těmito orgány, a to v souvislosti s prováděním souboru nástrojů, který spadá do acquis Společenství týkajícího se azylu. K tomuto účelu může vytvářet věcné databáze, databáze v oblasti práva a judikatury, které se týkají nástrojů azylové politiky na vnitrostátní, evropské a mezinárodní úrovni. 2. Úřad shromažďuje zejména následující informace: a) informace o zpracování žádostí o mezinárodní ochranu ve vnitrostátních správních a jiných orgánech; b) informace o vnitrostátních právních předpisech a jejich vývoji v oblasti azylu, včetně judikatury. Článek 12 Zprávy a další dokumenty úřadu 1. Úřad připravuje každoročně zprávu o situaci v oblasti azylu v Evropské unii. V rámci této zprávy úřad hodnotí zejména výsledky činností uskutečněných v souladu s tímto nařízením a provádí jejich celkovou srovnávací analýzu, aby byly členské státy lépe informovány o právě používaných osvědčených postupech a byla zlepšena kvalita, soudržnost a účinnost společného evropského azylového systému. 2. Úřad bude moci na žádost Komise, na základě stanoviska výkonného výboru uvedeného v článku 30 a v úzké spolupráci se svými pracovními skupinami a Komisí připravovat technické dokumenty o provádění nástrojů Společenství v oblasti azylu, jako jsou zejména pokyny či provozní příručky. KAPITOLA 3 Podpůrné jednotky v oblasti azylu Článek 13 Koordinace Úřad může organizovat potřebnou operativní a technickou pomoc ve prospěch žádajícího členského státu či členských států vystavených zvláště silným tlakům a koordinovat vyslání jedné či několika podpůrných jednotek v oblasti azylu na území žádajícího členského státu, a to na příslušnou časově omezenou dobu. Úřad může zejména: a) napomáhat ve všech otázkách spojených s koordinací mezi dvěma nebo vícero členskými státy za účelem vyřešení shledaných obtíží; b) vysílat své odborníky, aby po požadovanou dobu napomáhali příslušným orgánům dotčeného členského státu nebo dotčených členských států. Článek 14 Technická pomoc Podpůrné jednotky v oblasti azylu přispívají zejména svými odbornými dovednostmi v oblasti tlumočnických služeb, svými znalostmi informací o zemích původu a znalostmi ohledně zpracovávání a řízení azylových spisů, a to v rámci podpůrných činností, které úřad v souladu s článkem 10 vykonává ve prospěch členských států. Článek 15 Azylová rezerva 1. Na základě návrhu výkonného ředitele úřadu rozhoduje výkonný výbor úřadu tříčtvrtinovou většinou hlasů svých členů o profilech a celkovém počtu odborníků, kteří mají být k dispozici pro sestavení podpůrné jednotky v oblasti azylu (azylová rezerva). Tentýž postup se použije v případě následných změn v profilech a celkovém počtu odborníků azylové rezervy. 2. Členské státy přispějí do této azylové rezervy tím, že jmenují odborníky odpovídající požadovaným profilům z vnitrostátní rezervy odborníků vytvořené podle různě stanovených profilů. Článek 16 Vyslání jednotek 1. Na žádost úřadu členské státy ihned sdělí počet, jména a profily odborníků ze své vnitrostátní rezervy, které mohou dát k dispozici do pěti dnů jakožto příslušníky podpůrné jednotky v oblasti azylu. Na žádost úřadu dají členské státy k dispozici své odborníky, pokud ovšem nejsou tito odborníci vystaveni výjimečné situaci, při níž by bylo výrazně dotčeno plnění vnitrostátních úkolů. Autonomie domovského členského státu v souvislosti s výběrem personálu a dobou jeho vyslání zůstává nedotčena. 2. Výkonný ředitel úřadu při určování složení podpůrné jednotky v oblasti azylu za účelem jejího vyslání zohlední zvláštní okolnosti, se kterými se musí žádající členský stát vypořádat. Podpůrná jednotka v oblasti azylu se sestaví v souladu s operačním plánem vypracovaným podle článku 18. Článek 17 Postup přijímání rozhodnutí o vyslání jednotek 1. Žádost o vyslání podpůrných jednotek v oblasti azylu podle čl. 16 odst. 1 obsahuje popis situace, možné cíle a předpokládané potřeby vyslání. Výkonný ředitel může, je-li to nutné, vyslat odborníky úřadu, aby situaci na vnějších hranicích žádajícího členského státu posoudili. 2. Výkonný ředitel neprodleně informuje výkonný výbor o vyslání podpůrných jednotek v oblasti azylu. 3. Výkonný ředitel rozhodne o žádosti o vyslání podpůrných jednotek v oblasti azylu co nejdříve, nejpozději však do pěti pracovních dnů ode dne přijetí této žádosti. Výkonný ředitel zároveň písemně uvědomí žádající členský stát a výkonný výbor o svém rozhodnutí. V rozhodnutí uvede hlavní důvody, o něž se opírá. 4. V případě, že výkonný ředitel rozhodne o vyslání jedné či více podpůrných jednotek v oblasti azylu, úřad a žádající členský stát neprodleně vypracují operační plán podle článku 18. 5. Jakmile je operační plán schválen, výkonný ředitel informuje členské státy, z nichž budou odborníci v rámci podpůrných jednotek v oblasti azylu vysláni, o jejich požadovaném počtu a profilech. Tato informace je poskytnuta kontaktním místům určeným podle článku 19 v písemné formě a také je v ní uvedeno datum, kdy budou jednotky vyslány. Poskytnuta jim bude rovněž kopie operačního plánu. 6. Je-li výkonný ředitel nepřítomen nebo existuje-li překážka výkonu jeho funkce, přijímá rozhodnutí týkající se vyslání podpůrných jednotek v oblasti azylu vedoucí oddělení, který jej zastupuje. Článek 18 Operační plán 1. Výkonný ředitel a žádající členský stát se společně domluví na operačním plánu, v němž jsou podrobně uvedeny podmínky vyslání podpůrných jednotek v oblasti azylu. Operační plán obsahuje následující údaje: a) popis situace se způsobem provedení a cíli vyslání, včetně cíle operačního; b) předpokládanou dobu působnosti vyslaných podpůrných jednotek v oblasti azylu; c) zeměpisnou oblast odpovědnosti na území žádajícího členského státu, v níž budou vyslané podpůrné jednotky v oblasti azylu působit; d) popis úkolů a zvláštních pokynů pro příslušníky podpůrných jednotek v oblasti azylu, včetně úkolů a pokynů týkajících se databází, které jsou tito příslušníci oprávněni konzultovat, a vybavení, které jsou oprávněni používat v hostitelském členském státě; e) složení podpůrných jednotek v oblasti azylu. 2. Všechny změny nebo úprava operačního plánu vyžadují společnou dohodu výkonného ředitele a žádajícího členského státu. Kopii změněného nebo upraveného operačního plánu úřad okamžitě zašle státům, které se podílejí na vyslání. Článek 19 Vnitrostátní kontaktní místo Pro potřeby komunikace s úřadem ohledně všech záležitostí týkajících se podpůrných jednotek v oblasti azylu určí každý členský stát vnitrostátní kontaktní místo. Vnitrostátní kontaktní místo lze kontaktovat nepřetržitě. Článek 20 Kontaktní místo Společenství 1. Výkonný ředitel jmenuje jednoho nebo více odborníků úřadu, kteří budou mít v rámci kontaktního místa Společenství funkci koordinátorů. Výkonný ředitel o tomto jmenování informuje hostitelský členský stát. 2. Kontaktní místo Společenství bude jednat jménem úřadu ve všech aspektech týkajících se vyslání podpůrných jednotek v oblasti azylu. Jeho úkolem je zejména: a) jednat jako spojovací článek mezi úřadem a hostitelským členským státem; b) jménem úřadu jednat jako spojovací článek mezi úřadem a příslušníky podpůrných jednotek v oblasti azylu a napomáhat ve všech otázkách týkajících se podmínek vyslání podpůrných jednotek v oblasti azylu; c) kontrolovat řádné provádění operačního plánu; d) úřad informovat o všech aspektech týkajících se vyslání podpůrných jednotek v oblasti azylu. 3. Výkonný ředitel úřadu může kontaktní místo zplnomocnit k tomu, aby se podílelo na řešení sporů týkajících se provádění operačního plánu a vysílání podpůrných jednotek v oblasti azylu. 4. Kontaktní místo Společenství se při plnění svých povinností řídí pouze pokyny vydávanými úřadem. Článek 21 Náklady Úřad hradí všechny tyto náklady, které členské státy vynaložily tím, že poskytly své odborníky k jejich vyslání v rámci podpůrných jednotek v oblasti azylu: a) náklady na dopravu z domovského členského státu do hostitelského členského státu a z hostitelského členského státu do domovského členského státu; b) náklady na očkování; c) náklady na zvláštní požadovaná pojištění; d) náklady na zdravotní péči; e) denní příspěvky, včetně nákladů na ubytování; f) náklady na technické vybavení úřadu. KAPITOLA 4 ORGANIZACE ÚŘADU Článek 22 Orgány úřadu Řídící a správní struktura úřadu se skládá z: a) správní rady; b) výkonného ředitele a jeho zaměstnanců; c) výkonného výboru; d) poradního sboru. Článek 23 Složení správní rady 1. Správní rada se skládá z jednoho člena jmenovaného každým členským státem a dvou členů jmenovaných Komisí. 2. Každý člen správní rady může být zastupován nebo doprovázen náhradníkem. Doprovází-li náhradník jakéhokoli člena, má roli přísedícího bez hlasovacího práva. 3. Členové správní rady jsou jmenováni na základě jejich zkušeností a schopností na vysoké úrovni v oblasti azylu. 4. UNHCR je právoplatným členem správní rady bez hlasovacího práva. 5. Délka mandátu členů správní rady činí tři roky. Tento mandát je obnovitelný. Po uplynutí mandátu nebo v případě odstoupení zůstávají členové ve funkci, dokud nejsou jmenováni znovu nebo nahrazeni. Článek 24 Předsednictví správní rady 1. Správní rada jmenuje z řad svých členů předsedu a místopředsedu. Nemůže-li předseda plnit své povinnosti, jeho místo z úřední moci zaujme místopředseda. 2. Mandát předsedy a místopředsedy je tříletý a může být obnoven pouze jednou. Pokud ovšem v jakémkoli okamžiku v průběhu jejich mandátu předsedy či místopředsedy přestanou být členy správní rady, jejich mandát automaticky tentýž den vyprší. Článek 25 Zasedání správní rady 1. Schůze správní rady svolává její předseda. Výkonný ředitel úřadu se účastní jednání. 2. Správní rada se schází nejméně dvakrát za rok na řádném zasedání. Správní rada se navíc schází z podnětu svého předsedy nebo na žádost třetiny svých členů. Předseda svolává další zasedání správní rady na žádost nejméně třetiny svých členů. 3. Správní rada může k účasti na jednání přizvat jako pozorovatele jakoukoli osobu s potenciálně relevantními stanovisky. 4. Členům správní rady mohou být s výhradou ustanovení jednacího řádu nápomocni poradci nebo odborníci. 5. Sekretariát správní rady zajišťuje úřad. Článek 26 Pravidla hlasování 1. Správní rada přijímá rozhodnutí absolutní většinou hlasů svých členů, kteří mají hlasovací právo. Každý člen s hlasovacím právem má jeden hlas. V nepřítomnosti člena je k výkonu hlasovacího práva oprávněn jeho náhradník. 2. Výkonný ředitel úřadu nehlasuje. 3. Předseda se hlasování účastní. 4. Členské státy, které se v plné míře neúčastní acquis Společenství týkajícího se azylu, se na hlasování nepodílí v případě, že musí správní rada v rámci svých řídících pravomocí úřadu vymezených v článku 27 rozhodnout na základě nástrojů Společenství, kterých se tyto členské státy neúčastní. 5. Jednací řád správní rady stanoví podrobná pravidla hlasování, zejména podmínky pro jednání člena v zastoupení jiného člena, a případně i pravidla týkající se usnášeníschopnosti. Článek 27 Funkce správní rady Správní rada dohlíží na to, aby úřad prováděl svěřené úkoly. Je plánovacím a kontrolním orgánem úřadu. Vykonává zejména následující úkoly: 11. přijímá svůj jednací řád; 12. jmenuje výkonného ředitele za podmínek stanovených v článku 28; vykonává disciplinární pravomoc vůči výkonnému řediteli a případně pozastavuje jeho činnost nebo ho odvolává; 13. přijímá souhrnnou výroční zprávu o činnosti úřadu a nejpozději do 15. června následujícího roku ji předkládá Evropskému parlamentu, Radě, Komisi a Evropskému účetnímu dvoru. Výroční zpráva se zveřejňuje; 14. do 30. září každého roku, na základě návrhu předloženého výkonným ředitelem úřadu a po obdržení stanoviska Komise schvaluje tříčtvrtinovou většinou hlasů svých členů, kteří mají hlasovací právo, pracovní program úřadu na příští rok a předává jej Evropskému parlamentu, Radě, Komisi. Pracovní program je schvalován v souladu s ročním rozpočtovým procesem a legislativním pracovním programem Společenství v příslušné azylové oblasti; 15. vykonává své funkce vztahující se k rozpočtu úřadu podle kapitoly 5; 16. v souladu s článkem 42 tohoto nařízení přijímá praktická prováděcí pravidla k nařízení (ES) č. 1049/2001; 17. rozhoduje o úpravě používání jazyků platné pro úřad podle článku 41 tohoto nařízení; 18. stanoví organizační strukturu úřadu a přijímá zaměstnaneckou politiku úřadu v souladu s ustanoveními článku 38; 19. poté, co požádá Komisi o předložení stanoviska, přijímá víceletý plán v oblasti personální politiky; 20. přijímá veškerá rozhodnutí v souvislosti s prováděním mandátu úřadu uvedeného v tomto nařízení; 21. přijímá veškerá rozhodnutí týkající se vytváření a případně i vývoje informačních systémů uvedených v tomto nařízení, včetně informačního portálu podle čl. 4 písm. b); 22. přijímá veškerá rozhodnutí týkající se zřizování a případně i vývoje vnitřních pracovních struktur úřadu; 23. vykonává disciplinární pravomoc vůči výkonnému řediteli; 24. na základě návrhu předloženého výkonným ředitelem a v návaznosti na stanovisko Komise sestavuje svůj jednací řád. Článek 28 Jmenování výkonného ředitele 1. Výkonný ředitel úřadu je jmenován správní radou na období pěti let, a to ze seznamu kandidátů navržených Komisí. Před jmenováním je kandidát vybraný správní radou požádán, aby vystoupil před příslušným výborem nebo výbory Evropského parlamentu a odpověděl na otázky členů tohoto výboru nebo těchto výborů. V průběhu posledních devíti měsíců před koncem tohoto pětiletého období Komise provede hodnocení a posoudí v něm zejména: – výsledky působení výkonného ředitele, – poslání a potřeby úřadu v následujících letech. 2. Správní rada jednající na návrh Komise může s ohledem na hodnotící zprávu a pouze v případech odůvodněných posláním a potřebami úřadu jednou prodloužit mandát výkonného ředitele, a to nanejvýše o další tři roky. 3. Správní rada informuje Evropský parlament o svém záměru prodloužit mandát výkonného ředitele. Během měsíce předcházejícího tomuto prodloužení může být výkonný ředitel požádán, aby vystoupil před příslušným výborem nebo výbory Evropského parlamentu a odpověděl na otázky členů těchto výborů. Článek 29 Funkce výkonného ředitele 1. Úřad řídí výkonný ředitel, který je při výkonu svých povinností zcela nezávislý. Výkonný ředitel za svou činnost odpovídá správní radě. 2. Aniž jsou dotčeny příslušné pravomoci Komise a správní rady, výkonný ředitel nepožaduje ani nepřijímá žádné pokyny od jakékoli vlády ani od jakéhokoli jiného subjektu. 3. Evropský parlament nebo Rada mohou vyzvat výkonného ředitele k podání zprávy o plnění jeho úkolů. 4. Výkonný ředitel je zákonným zástupcem úřadu. 5. Výkonnému řediteli může být nápomocen jeden nebo více vedoucích oddělení. Je-li výkonný ředitel nepřítomen nebo existuje-li překážka výkonu jeho funkce, zastoupí jej některý z vedoucích oddělení. 6. Výkonný ředitel je pověřen: 25. zajištěním průběžné správy úřadu; 26. vypracováním návrhů pracovních programů úřadu po obdržení stanoviska Komise; 27. prováděním pracovních programů a rozhodnutí přijatých správní radou; 28. vyhotovováním zpráv o zemích původu podle čl. 4 písm. d); 29. přípravou návrhu finančního nařízení úřadu přijatého správní radou ve smyslu článku 37, jakož i jeho prováděcích opatření; 30. přípravou návrhu předběžného odhadu příjmů a výdajů úřadu a plnění jeho rozpočtu; 31. vykonáváním pravomocí stanovených v článku 38 ve vztahu k zaměstnancům úřadu; 32. veškerými záležitostmi týkajícími se zaměstnanců; přijímá veškerá rozhodnutí týkající se řízení informačních systémů uvedených v tomto nařízení, zejména informačního portálu podle čl. 4 písm. b); 33. přijímáním veškerých rozhodnutí týkajících se řízení vnitřních správních struktur úřadu. Článek 30 Výkonný výbor 1. Úřad sestaví výkonný výbor složený z osmi členů jmenovaných z řad členů správní rady za účelem zvýšení účinnosti a rychlosti své práce. 2. Komise je právoplatným členem výkonného výboru. Správní rada úřadu vymezí pravidla jmenování ostatních členů výkonného výboru. 3. Výkonný výbor se schází pravidelně nejméně čtyřikrát za rok na podnět výkonného ředitele nebo na žádost alespoň třetiny svých členů. Jeho pracovní postupy jsou upřesněny v jednacím řádu úřadu a zveřejňují se. 4. Délka mandátu členů výkonného výboru je stejná jako délka mandátu členů správní rady. 5. Výkonný výbor se případně schází na jednáních o specifických tématech. 6. Výkonný výbor má za úkol radit výkonnému řediteli úřadu a předkládat svá stanoviska správní radě – na žádost správní rady nebo z vlastní iniciativy – o pracovním programu úřadu a o veškerých činnostech úřadu a také ve všech případech, kdy musí úřad přijmout rychlá rozhodnutí, zejména v rámci kapitoly 3 týkající se vyslání podpůrných jednotek v oblasti azylu do členských států vystavených zvláště silným tlakům. 7. Úřad poskytuje výkonnému výboru nezbytnou technickou a logistickou pomoc a zajišťuje pro jeho schůze sekretariát. 8. Zástupci UNHCR se mohou na žádost výkonného výboru účastnit činnosti tohoto výboru, a to bez hlasovacího práva. 9. Výkonná rada může k účasti na jednáních přizvat jakoukoli osobu s potenciálně relevantními stanovisky. Článek 31 Pracovní skupiny 1. V rámci svého mandátu vymezeného v tomto nařízení může úřad vytvářet pracovní skupiny složené z odborníků příslušných subjektů členských států působících v oblasti azylu, včetně specializovaných soudců. Odborníky mohou vystřídat náhradníci, kteří jsou jmenováni ve stejnou dobu. 2. Komise se plnoprávně účastní pracovních skupin. Zástupci UNHCR se mohou účastnit jednání pracovních skupin úřadu, a to buď v plné míře, nebo jen částečně v závislosti na projednávaných otázkách. 3. Pracovní skupiny mohou k účasti na jednáních přizvat jakoukoli osobu s potenciálně relevantními stanovisky a zejména zástupce nevládních organizací působících v oblasti azylu. Článek 32 Poradní sbor 1. Úřad úzce spolupracuje s nevládními organizacemi a institucemi občanské společnosti působícími na vnitrostátní, evropské nebo mezinárodní úrovni v oblasti azylu a k tomuto účelu zřizuje poradní sbor. 2. Poradní sbor vytváří prostor k výměně informací a shromažďování znalostí. Zajišťuje úzkou spolupráci mezi úřadem a zúčastněnými stranami a poskytuje odborné znalosti a poradenství v oblasti azylu. 3. Poradní sbor je přístupný všem příslušným zúčastněným stranám v souladu s odstavcem 1. UNHCR je právoplatným členem poradního sboru. 4. Poradní sbor má zejména tyto úkoly: 34. předkládat správní radě připomínky týkající se ročního pracovního programu, který má být schválen v souladu s čl. 27 písm. d); 35. zajišťovat správní radě zpětnou vazbu a navrhovat jí následná opatření ohledně výroční zprávy podle čl. 27 písm. c), jakož i výroční zprávy o situaci v oblasti azylu v rámci Evropské unie podle čl. 12 odst. 1 a); 36. sdělovat výkonnému řediteli a výkonnému výboru výsledky a doporučení z konferencí, seminářů a jednání významných pro práci úřadu. 5. Poradní sbor je koordinován pod vedením výkonného ředitele. 6. Poradní sbor se schází nejméně dvakrát ročně. KAPITOLA 5 FINANČNÍ USTANOVENÍ Článek 33 Rozpočet 1. Pro každý rozpočtový rok, jenž se kryje s kalendářním rokem, se vypracují odhady všech příjmů a výdajů úřadu a zanesou se do jeho rozpočtu. 2. Pokud jde o příjmy a výdaje, je rozpočet úřadu vyvážený. 3. Aniž by tím byly dotčeny jiné zdroje, příjmy úřadu zahrnují: 37. příspěvek Společenství zapsaný v souhrnném rozpočtu Evropské unie; 38. jakékoli dobrovolné příspěvky od členských států; 39. příjmy za publikace, poskytování odborné přípravy nebo jakýchkoli jiných služeb úřadem. 4. Výdaje úřadu zahrnují zejména odměňování zaměstnanců, správní výdaje a výdaje na infrastrukturu, provozní náklady a výdaje vyplývající ze smluv či úmluv uzavřených úřadem. Článek 34 Sestavování rozpočtu 1. Výkonný ředitel sestaví každý rok návrh předběžného odhadu příjmů a výdajů úřadu pro následující rok, jehož součástí je plán pracovních míst, a předá ho správní radě. 2. Správní rada na základě tohoto návrhu provede odhad příjmů a výdajů úřadu pro následující rozpočtový rok. 3. Návrh odhadu příjmů a výdajů úřadu je předložen Komisi nejpozději do 10. února. Konečná verze tohoto odhadu obsahujícího zejména návrh plánu pracovních míst, předá správní rada Komisi nejpozději do 31. března. 4. Komise předloží odhad Evropskému parlamentu a Radě („rozpočtový orgán“) spolu s předběžným návrhem souhrnného rozpočtu Evropské unie. 5. Na základě tohoto odhadu zařadí Komise odhady, jež považuje za nezbytné pro plán pracovních míst, a výši subvence ze souhrnného rozpočtu do předběžného návrhu souhrnného rozpočtu Evropské unie, který předkládá rozpočtovému orgánu v souladu s článkem 272 Smlouvy. 6. Rozpočtový orgán schvaluje položky subvencí pro úřad. 7. Rozpočtový orgán přijme plán pracovních míst pro úřad. 8. Rozpočet úřadu přijímá správní rada. Stává se konečným po konečném schválení souhrnného rozpočtu EU. V případě potřeby se rozpočet příslušným způsobem upraví. 9. Správní rada co nejdříve oznámí rozpočtovému orgánu záměr provést jakýkoli projekt, jenž by mohl mít významné finanční důsledky pro financování rozpočtu, zejména jakékoli projekty související s nemovitým majetkem, jako je pronájem či koupě budov. Uvědomí o tom Komisi. 10. Pokud některá složka rozpočtového orgánu oznámí svůj záměr vydat stanovisko, předá toto stanovisko správní radě do šesti týdnů ode dne oznámení projektu. Článek 35 Plnění rozpočtu 1. Rozpočet úřadu plní výkonný ředitel. 2. Výkonný ředitel předkládá každoročně rozpočtovému orgánu veškeré informace významné pro výsledek hodnotících postupů. Článek 36 Předkládání účtů a absolutorium 1. Nejpozději 1. března následujícího rozpočtového roku předloží účetní úřadu účetnímu Komise prozatímní účty se zprávou o rozpočtovém a finančním řízení za rozpočtový rok. Účetní Komise konsoliduje prozatímní účty orgánů a decentralizovaných subjektů v souladu s článkem 128 nařízení Rady (ES, Euratom) č. 1605/2002 ze dne 25. června 2002, kterým se stanoví finanční nařízení o souhrnném rozpočtu Evropských společenství[18]. 2. Nejpozději do 31. března následujícího rozpočtového roku předá účetní Komise prozatímní účty úřadu Účetnímu dvoru spolu se zprávou o rozpočtovém a finančním řízení za rozpočtový rok. Zpráva o rozpočtovém a finančním řízení za daný rozpočtový rok se rovněž předává Evropskému parlamentu a Radě. 3. Po obdržení vyjádření Účetního dvora k prozatímním účtům úřadu podle ustanovení článku 129 nařízení (ES, Euratom) č.1605/2002 vypracuje výkonný ředitel na vlastní odpovědnost konečnou účetní závěrku a předloží ji správní radě k vyjádření. 4. Správní rada vydá stanovisko ke konečné účetní závěrce úřadu. 5. Do 1. července následujícího rozpočtového roku předá výkonný ředitel konečnou účetní závěrku spolu se stanoviskem správní rady Evropskému parlamentu, Radě, Komisi a Účetnímu dvoru. 6. Konečná účetní závěrka se zveřejňuje. 7. Výkonný ředitel odpoví Účetnímu dvoru na jeho vyjádření nejpozději do 30. září. Tuto odpověď zašle rovněž správní radě. 8. Výkonný ředitel předloží Evropskému parlamentu na jeho žádost veškeré informace nezbytné pro řádný průběh udělení absolutoria za daný rozpočtový rok, jak je stanoveno v čl. 146 odst. 3 nařízení (ES, Euratom) č. 1605/2002. 9. Na doporučení Rady přijaté kvalifikovanou většinou udělí Evropský parlament do 15. května roku N + 2 výkonnému řediteli absolutorium za plnění rozpočtu za rozpočtový rok N. Článek 37 Finanční předpisy Správní rada přijímá po konzultaci s Komisí finanční předpisy použitelné na úřad. Tyto předpisy se mohou odchýlit od nařízení Komise (ES, Euratom) č. 2343/2002[19] ze dne 19. listopadu 2002 o rámcovém finančním nařízení pro subjekty uvedené v článku 185 nařízení Rady (ES, Euratom) č. 1605/2002[20], kterým se stanoví finanční nařízení o souhrnném rozpočtu Evropských společenství, pouze pokud je to nezbytné pro zvláštní potřeby činnosti úřadu a s předchozím souhlasem Komise. KAPITOLA 6 USTANOVENÍ TÝKAJÍCÍ SE ZAMĚSTNANCŮ Článek 38 Zaměstnanci 1. Na zaměstnance úřadu, včetně výkonného ředitele, se vztahuje služební řád úředníků Evropských společenství, pracovní řád ostatních zaměstnanců Evropských společenství a pravidla přijatá společně orgány Evropského společenství za účelem uplatňování tohoto služebního a pracovního řádu. 2. Správní rada přijme po dohodě s Komisí nezbytná prováděcí opatření uvedená v článku 110 služebního řádu úředníků Evropských společenství a pracovního řádu ostatních zaměstnanců Evropských společenství. 3. Úřad vykonává ve vztahu ke svým zaměstnancům pravomoci, které služební řád svěřuje orgánu oprávněnému ke jmenování a pracovní řád ostatních zaměstnanců orgánu oprávněnému uzavírat smlouvy. 4. Správní rada může přijmout ustanovení, na jejichž základě mohou být povoláni odborníci ze členských států k dočasnému přidělení do úřadu. Článek 39 Výsady a imunity Na úřad se vztahuje Protokol o výsadách a imunitách Evropských společenství. KAPITOLA 7 VŠEOBECNÁ USTANOVENÍ Článek 40 Právní postavení 1. Úřad je subjektem Společenství. Má právní subjektivitu. 2. Úřad má v každém z členských států nejširší způsobilost k právům a právním úkonům, kterou jejich vnitrostátní právo přiznává právnickým osobám. Zejména může nabývat a zcizovat movitý i nemovitý majetek a vystupovat před soudem. 3. Úřad zastupuje jeho výkonný ředitel. 4. Je stanoveno, že se sídlo úřadu bude nacházet v […]. .. Článek 41Užívání jazyků 1. Na úřad se vztahují ustanovení nařízení č. 1 ze dne 15. dubna 1958 o užívání jazyků v Evropském hospodářském společenství[21]. 2. Aniž jsou dotčena rozhodnutí přijatá podle článku 290 Smlouvy, výroční souhrnná zpráva o činnosti úřadu a jeho roční pracovní program se podle čl. 27 písm. c) a d) vypracovávají ve všech úředních jazycích Společenství. 3. Překlady požadované pro činnost úřadu jsou zajišťovány Překladatelským střediskem pro instituce Evropské unie. 4. Správní rada stanoví praktická opatření související s prováděním pravidel o užívání jazyků. Článek 42Přístup k dokumentům 1. Na dokumenty v držení úřadu se vztahuje nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 1049/2001 ze dne 30. května 2001 o přístupu veřejnosti k dokumentům Evropského parlamentu, Rady a Komise[22]. 2. Správní rada přijme praktická opatření k provedení nařízení (ES) č. 1049/2001 do šesti měsíců od vstupu tohoto nařízení v platnost. 3. Proti rozhodnutím přijatým úřadem podle článku 8 nařízení (ES) č. 1049/2001 lze podat stížnost veřejnému ochránci práv nebo žalobu k Soudnímu dvoru Evropských společenství, a to za podmínek stanovených články 195 a 230 Smlouvy. 4. Zpracovávání osobních údajů úřadem podléhá nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 45/2001 ze dne 18. prosince 2000 o ochraně fyzických osob v souvislosti se zpracováním osobních údajů orgány a institucemi Společenství a o volném pohybu těchto údajů[23]. Článek 43 Bezpečnostní předpisy týkající se ochrany utajovaných skutečností a citlivých neutajovaných skutečností 1. Úřad uplatňuje bezpečnostní zásady uvedené v rozhodnutí Komise 2001/844/ES, ESUO, Euratom ze dne 29. listopadu 2001, kterým se mění její jednací řád. Jde zejména o ustanovení týkající se výměny, zpracování a uchovávání utajovaných skutečností. 2. Úřad rovněž uplatňuje bezpečnostní zásady týkající se zpracování citlivých neutajovaných skutečností, jak je přijala a provádí Evropská komise. Článek 44Režim odpovědnosti 1. Smluvní odpovědnost úřadu se řídí právem, které se použije pro dotyčnou smlouvu. 2. Soudní dvůr Evropských společenství je příslušný rozhodovat na základě jakékoli rozhodčí doložky obsažené ve smlouvě uzavřené úřadem. 3. V případě mimosmluvní odpovědnosti nahradí úřad v souladu s obecnými zásadami, které jsou společné právním řádům členských států, škodu způsobenou jeho útvary nebo jeho zaměstnanci při výkonu jejich funkce. 4. Soudní dvůr Evropských společenství je příslušný pro spory vztahující se k náhradě škody podle odstavce 3. 5. Osobní odpovědnost jeho zaměstnanců vůči úřadu je upravena služebním řádem nebo pracovním řádem vztahujícím se na tyto zaměstnance. Článek 45Hodnocení a revize 1. Nejpozději do tří let po datu uvedeném v článku 51 nechá úřad na základě mandátu vydaného správní radou a po dohodě s Komisí provést nezávislé externí hodnocení výsledků své činnosti. Toto hodnocení se týká dopadu úřadu na praktickou spolupráci v oblasti azylu a na společný evropský azylový systém. Zkoumá zejména případnou potřebu upravit nebo rozšířit úkoly úřadu, včetně finančních dopadů jakékoli takové úpravy nebo rozšíření úkolů. V rámci tohoto hodnocení se také posuzuje vhodnost řídící struktury pro plnění úkolů úřadu. Vyhodnocení bere v úvahu hlediska zúčastněných stran jak na úrovni Společenství, tak na úrovni vnitrostátní. 2. Správní rada po dohodě s Komisí rozhodne o harmonogramu příštích hodnocení, přičemž vezme v úvahu výsledky hodnotící zprávy uvedené v odstavci 1. Článek 46Správní šetření Činnost úřadu podléhá dohledu veřejného ochránce práv v souladu s článkem 195 Smlouvy. Článek 47Spolupráce s třetími a přidruženými zeměmi 1. Úřad je otevřen účasti zemí, jež s Evropským společenstvím uzavřely dohody, na jejichž základě přijaly a uplatnily právní předpisy Společenství v oblasti, na niž se toto nařízení vztahuje. V rámci příslušných ustanovení těchto dohod se přijmou ujednání upřesňující zejména povahu, rozsah a způsob účasti těchto zemí na práci úřadu, a to včetně ustanovení týkajících se účasti na iniciativách úřadu, finančních příspěvků a zaměstnanců. V oblasti personálních záležitostí musí být tyto dohody v každém případě v souladu se služebním řádem úředníků a pracovním řádem ostatních zaměstnanců Evropských společenství. 2. Úřad usnadňuje operativní spolupráci mezi členskými státy a třetími zeměmi v rámci politiky vnějších vztahů Evropské unie v oblastech své činnosti, v míře nezbytné pro plnění svých úkolů a po dohodě s Komisí. Také může spolupracovat s orgány třetích zemí příslušnými pro technické záležitosti upravované tímto nařízením v rámci pracovních dohod uzavřených s těmito orgány v souladu s odpovídajícími ustanoveními Smlouvy. Článek 48Spolupráce úřadu s UNHCR Úřad spolupracuje s UNHCR v oblastech, které upravuje toto nařízení, v rámci pracovních dohod uzavřených s UNHCR. Úřad může udělovat granty UNHCR. Pomocí těchto grantů se mají financovat opatření, jejichž cílem je umožnit, aby mohl úřad stabilně a trvale využívat odborné technické znalosti UNHCR v oblasti azylu. Granty jsou udělovány v rámci úzkých vztahů založených na spolupráci mezi úřadem a UNHCR, jak je upravuje tento článek a čl. 2 odst. 5, čl. 9 odst. 1, čl. 23 odst. 4, čl. 30 odst. 8, čl. 31 odst. 2 a čl. 32 odst. 3. Použije se článek 75 nařízení (ES, Euratom) č. 2343/2002, příslušná ustanovení nařízení (ES, Euratom) čl. 1605/2002 a jejich prováděcí pravidla. Článek 49Spolupráce s FRONTEX, FRA, ostatními subjekty Společenství a mezinárodními organizacemi Úřad spolupracuje se subjekty Společenství, jejichž činnost souvisí s plněním jeho úkolů, zejména s Evropskou agenturou pro řízení operativní spolupráce na vnějších hranicích členských států Evropské unie (FRONTEX), s Agenturou Evropské unie pro základní práva (FRA) a s mezinárodními organizacemi působícími v oblastech, které upravuje toto nařízení, a to v rámci pracovních dohod uzavřených s těmito institucemi v souladu se Smlouvou o ES a ustanoveními, jež se týkají jejich pravomocí. Díky této spolupráci vznikají vazby mezi dotyčnými subjekty a zamezuje se duplicitnímu a redundantnímu provádění úkolů vykonávaných na základě mandátů těchto jednotlivých subjektů. Článek 50Dohoda o sídle a podmínky fungování Nezbytná opatření související s umístěním úřadu v hostitelském členském státě a s prostory, které tento stát dává k dispozici, a zvláštní pravidla v hostitelském členském státu úřadu platná pro výkonného ředitele, členy správní rady, zaměstnance úřadu a jejich rodinné příslušníky jsou stanovena v dohodě o sídle uzavřené mezi úřadem a hostitelským členským státem, která bude uzavřena po schválení správní radou. Hostitelský členský stát úřadu musí zajistit co nejlepší podmínky pro zajištění řádného fungování úřadu, a to včetně nabídky vícejazyčné evropsky zaměřené školní docházky a vhodných dopravních spojení. Článek 51Zahájení provozu úřadu Úřad zahájí svou činnost nejpozději rok poté, co toto nařízení vstoupí v platnost. Komise je pověřena prací na zřízení a zahájení provozu úřadu do doby, kdy bude mít sám k dispozici provozní kapacitu k provádění svého vlastního rozpočtu. Za tímto účelem: - může úředník Komise dočasně pověřený výkonem funkce výkonného ředitele úřadu plnit úkoly, které s ní souvisejí, dokud nepřevezme svou funkci výkonný ředitel úřadu po svém jmenování správní radou za podmínek uvedených v článku 28; - mohou úředníci Komise plnit úkoly související s provozem úřadu pod vedením dočasného nebo výkonného ředitele. Dočasný ředitel může schvalovat všechny platby kryté položkami rozpočtu úřadu po schválení správní radou a může uzavírat smlouvy, a to včetně pracovních smluv se zaměstnanci po schválení plánu pracovních míst úřadu. Článek 52Vstup v platnost Toto nařízení vstupuje v platnost […] dnem po vyhlášení v Úředním věstníku Evropské unie . Toto nařízení je závazné v celém rozsahu a přímo použitelné ve všech členských státech. V Bruselu dne . Za Radu předseda/předsedkyně LEGISLATIVNÍ FINANČNÍ VÝKAZ 1. NÁZEV NÁVRHU: Návrh nařízení Rady o zřízení Evropského podpůrného úřadu pro otázky azylu 2. RÁMEC ABM / ABB Oblast politiky, které se návrh týká: Prostor svobody, bezpečnosti a práva (hlava 18) Související činnosti: Migrační toky – Společná imigrační a azylová politika (kapitola 18 03) 3. ROZPOČTOVÉ LINIE 3.1. Rozpočtové linie (provozní linie a související linie na technickou a administrativní pomoc) (dříve linie B.A) včetně okruhů: Finanční rámec 2007–2013: Okruh 3 A V rámci kapitoly 18 03 Migrační toky – Společná imigrační a azylová politika: – vytvoření článku 18 03 XX s názvem „Evropský podpůrný úřad pro otázky azylu“ – vytvoření bodu 18 03 XX XX s názvem „Evropský podpůrný úřad pro otázky azylu“ – příděl v rámci hlavy 1 a 2 – vytvoření bodu 18 03 XX XX XX s názvem „Evropský podpůrný úřad pro otázky azylu“ – příděl v rámci hlavy 3 Volba článků a bodů v rámci kapitoly 18 03 bude určena v průběhu rozpočtového procesu pro rok 2010. 3.2. Doba trvání akce a finančního dopadu: Zřízení agentury je plánováno počínaje rozpočtovým rokem 2010. Přípravné práce související se zřízením agentury bude řídit Komise počínaje rokem 2009 a budou financovány ze stávajících finančních nástrojů. 3.3. Rozpočtové charakteristiky: Rozpočtová linie | Druh výdajů | Nové | Příspěvek ESVO | Příspěvky od kandidátských zemí | Okruh ve finančním výhledu | Viz poznámka v bodu 3.1. | Nepov. | Rozl.[24]/ | ANO | NE | NE | Č. 3A | 4. SHRNUTÍ ZDROJŮ 4.1. Finanční zdroje 4.1.1. Shrnutí prostředků na závazky (PZ) a prostředků na platby (PP) v milionech EUR (zaokrouhleno na 3 desetinná místa) Druh výdajů | Oddíl č. | Rok 2010 | 2011 | 2012 | 2013 | n+4 | n +5 a násl. | Celkem | Provozní výdaje[25] | Prostředky na závazky (PZ) | 8.1. | a | 5,25 | 8 | 12 | 15 | 40,25 | Prostředky na platby (PP) | b | 5,25 | 8 | 12 | 15 | 40,25 | Administrativní výdaje jako součást referenční částky[26] | Technická a administrativní pomoc (NP) | 8.2.4. | c | CELKOVÁ REFERENČNÍ ČÁSTKA | Prostředky na závazky | a + c | 5,25 | 8 | 12 | 15 | 40,25 | Prostředky na platby | b + c | 5,25 | 8 | 12 | 15 | 40,25 | Administrativní výdaje nezahrnuté do referenční částky[27] | Lidské zdroje a související výdaje (NP) | 8.2.5. | d | 0,976 | 0,976 | 0,976 | 0,610 | 3,538 | Administrativní náklady kromě nákladů na lidské zdroje a souvisejících nákladů, nezahrnuté do referenční částky (NP) | 8.2.6. | e | 0,010 | 0,025 | 0,025 | 0,025 | 0,085 | Celkové orientační finanční náklady zásahu | PZ CELKEM včetně nákladů na lidské zdroje | a + c + d + e | 6,236 | 9,001 | 13,001 | 15,635 | 43,873 | PP CELKEM včetně nákladů na lidské zdroje | b + c + d + e | 6,236 | 9,001 | 13,001 | 15,635 | 43,873 | Spoluúčast Pokud financování návrhu předpokládá spoluúčast členského státu či jiných subjektů (uveďte, o které se jedná), je třeba v níže uvedené tabulce vyplnit odhadovanou výši finanční spoluúčasti (pokud se předpokládá finanční spoluúčast dalších subjektů, lze doplnit další řádky): v milionech EUR (zaokrouhleno na 3 desetinná místa) Spolufinancující subjekt | Rok n | n + 1 | n + 2 | n + 3 | n + 4 | n + 5 a násl. | Celkem | …………………… | f | PZ CELKEM včetně spolufinancování | a + c + d + e + f | 4.1.2. Soulad s finančním plánem ( Návrh je v souladu se stávajícím finančním plánem. ( Návrh si vyžádá změnu plánu a úpravu příslušného okruhu finančního výhledu. ( Návrh může vyžadovat použití ustanovení interinstitucionální dohody[28] (tj. nástroje pro flexibilitu nebo revizi finančního výhledu). 4.1.3. Finanční dopady na straně příjmů ( Návrh nemá žádné finanční dopady na příjmy. ( Návrh má finanční dopady na příjmy s následujícím účinkem: v milionech EUR (zaokrouhleno na 1 desetinné místo) Před akcí [Rok n - 1] | Situace po akci | Celkový objem lidských zdrojů | 8 | 8 | 8 | 5 | 5. CHARAKTERISTIKY A CÍLE 5.1. Potřeba, která má být uspokojena v krátkodobém nebo dlouhodobém horizontu Úřad bude mít za úkol usnadnit, koordinovat a posílit vícerozměrnou praktickou spolupráci mezi členskými státy, jakož i mezi členskými státy a Komisí, v oblasti azylu, a přispět tak k lepšímu provádění společného evropského azylového systému, včetně jeho vnějších aspektů. S ohledem na výslovnou žádost Evropské rady ze září 2008 by měl být úřad v provozu počínaje rokem 2010 potom, co legislativní orgány v roce 2009 schválí jeho zakládající listinu. 5.2. Přidaná hodnota zásahu ze strany Společenství, provázanost návrhu s dalšími finančními nástroji a možná synergie Cílem plánu politiky pro azyl, který Komise přijala v červnu 2008, je na jednu stranu posílit právní předpisy v oblasti azylu s cílem žadatelům o mezinárodní ochranu poskytnout společný evropský azylový systém, jež bude účinný a spravedlivý, a na druhou stranu podpořit toto legislativní úsilí pevnější praktickou spoluprací mezi členskými státy v oblasti azylu Zřízení úřadu je součástí řešení druhého cíle a umožní poskytování vhodné nezbytné podpory při praktické spolupráci v oblasti azylu. 5.3. Cíle, očekávané výsledky a související ukazatele návrhu v kontextu rámce ABM Cílem návrhu je zřízení regulační agentury odpovědné za poskytování nezbytné podpory praktické vícerozměrné spolupráci ve věcech azylu. Svou činností agentura přispěje ke zlepšení způsobu provádění právních předpisů Společenství v oblasti azylu a jejich uplatňování v celé EU. Agentura nebude mít rozhodovací pravomoci a bude svou činností podporovat praktickou spolupráci v oblasti azylu: vydávání doporučení, využívání vědeckých orgánů, zveřejňování osvědčených postupů na síti a jejich sbližování, hodnocení uplatňování a provádění předpisů atd. Mandát úřadu bude spočívat ve třech hlavních úkolech: podpora praktické spolupráce v oblasti azylu, podpora členských států vystavených zvláště silným tlakům, příspěvek k provádění společného evropského azylového systému. Zvláštní kapitola nařízení je věnována tomu, jakým způsobem úřad koordinuje podpůrné jednotky v oblasti azylu složené z odborníků v tomto oboru, s cílem poskytnout operativní podporu členským státům, které jsou vystaveny zvláště silným tlakům na jejich azylové systémy a které úřadu předloží svou žádost o poskytnutí jeho podpory. 5.4. Způsob provádění (orientační) ( Centralizované řízení ( přímo ze strany Komise ( nepřímo na základě pověření pro: ( výkonné agentury ( subjekty, které Společenství zřídila, uvedené v článku 185 finančního nařízení ( vnitrostátní veřejné subjekty / subjekty pověřené veřejnou službou ( Sdílené nebo decentralizované řízení ( spolu s členskými státy ( spolu s třetími zeměmi ( Společné řízení s mezinárodními organizacemi (uveďte, s kterými) 6. MONITOROVÁNÍ A HODNOCENÍ 6.1. Monitorovací systém Úřad se bude řídit standardními monitorovacími postupy, které se vztahují na regulační agentury. Úřad bude řídit jeho výkonný ředitel, který je ve výkonu svých funkcí nezávislý a je odpovědný za průběžnou správu úřadu. Úřad je povinen plnit různé povinnosti, které umožňují každoročně zhodnotit jeho výsledky: – vydává výroční souhrnnou zprávu o činnostech úřadu, – vypracovává každoročně zprávu o situaci v oblasti azylu v Unii. V rámci této zprávy úřad hodnotí zejména výsledky akcí uskutečněných na základě tohoto nařízení a provede jejich komplexní srovnávací analýzu s cílem seznámit členské státy s používanými osvědčenými postupy a zlepšovat kvalitu, soulad a účinnost společného evropského azylového systému. Úřad podléhá následujícím kontrolám: rozpočtová kontrola, interní audit, výroční zprávy Evropského účetního dvora, výroční absolutorium z plnění rozpočtu Společenství a šetření prováděná úřadem OLAF, které umožňují kontrolu správného využívání zdrojů přidělených agenturám. Činnost úřadu podléhá dohledu veřejného ochránce práv v souladu s článkem 195 Smlouvy. Tato správní kontrola poskytuje určité procesní záruky pro zohlednění zájmů zúčastněných stran a kvality výkonu. 6.2. Hodnocení 6.2.1. Hodnocení předem (ex ante): Hodnocení ex ante bylo provedeno v rámci zprávy o posouzení dopadů. 6.2.2. Podmínky a periodicita budoucího hodnocení: Nejpozději do tří let po datu uvedeném v článku 45 nechá úřad na základě mandátu vydaného správní radou a po dohodě s Komisí provést nezávislé externí hodnocení výsledků své činnosti. Toto hodnocení se týká dopadu úřadu na praktickou spolupráci v oblasti azylu a na společný evropský azylový systém. Zkoumá zejména případnou potřebu upravit nebo rozšířit úkoly úřadu, včetně finančních dopadů jakékoli takové úpravy nebo rozšíření úkolů. Toto hodnocení také posoudí vhodnost řídící struktury pro plnění úkolů úřadu. Vyhodnocení bere v úvahu hlediska zúčastněných stran jak na úrovni Společenství, tak na úrovni vnitrostátní. Správní rada po dohodě s Komisí rozhodne o harmonogramu příštích hodnocení, přičemž vezme v úvahu výsledky této první hodnotící zprávy. 7. Opatření proti podvodům V zájmu boje proti podvodům, korupci a ostatním protiprávním činnostem se na agenturu bez omezení vztahuje nařízení (ES) č. 1073/1999. Agentura přistoupí k interinstitucionální dohodě ze dne 25. května 1999 a neprodleně přijme vhodné předpisy vztahující se na veškeré zaměstnance agentury. Rozhodnutí o financování a prováděcí dohody a nástroje z nich vyplývající výslovně stanoví, že Evropský účetní dvůr a úřad OLAF mohou v případě potřeby provádět kontroly na místě u příjemců finančních prostředků agentury a činitelů odpovědných za přidělování těchto prostředků. 8. PODROBNOSTI O ZDROJÍCH 8.1. Cíle návrhu z hlediska jejich finanční náročnosti Prostředky na závazky v milionech EUR (zaokrouhleno na 3 desetinná místa) Rok 2010 | Rok 2011 | Rok 2012 | Rok 2013 | Rok n+4 | Rok n + 5 | Úředníci nebo dočasní zaměstnanci[41] (XX 01 01) | A*/AD | 4,5 | 4,5 | 4,5 | 3,5 | B*, C*/AST | 3,5 | 3,5 | 3,5 | 1,5 | Zaměstnanci financovaní[42] podle čl. XX 01 02 | Ostatní zaměstnanci financovaní[43] podle čl. XX 01 04/05 | CELKEM | 8 | 8 | 8 | 5 | 8.2.2. Popis úkolů, které vyplývají z akce Úředníci spadající do kategorie AD budou během prvních let existence agentury poskytovat podporu při zřizování úřadu a podílet se v případě potřeby na činnosti správní rady, výkonného výboru úřadu a pracovních skupin úřadu. Úředníci spadající do kategorie AST budou poskytovat administrativní podporu, např. pro účely služebních cest a obecné administrativní podpory. 8.2.3. Původ lidských zdrojů (statutární pracovní místa) X Pracovní místa vyčleněná v současnosti na řízení programu, který má být nahrazen nebo prodloužen ( Pracovní místa předběžně vyčleněná v rámci procesu RSP / PNR na rok 2010 X Pracovní místa, o něž je třeba požádat v příštím procesu RSP / PNR X Pracovní místa, jež mají být obsazena převedením stávajících zdrojů v rámci řídícího útvaru (interní přeobsazování) ( Pracovní místa požadovaná pro rok n, avšak neplánovaná v procesu RSP / PNR dotyčného roku Počet zaměstnanců v kanceláři (v počáteční fázi a při provozu) Níže uvedené údaje jsou informativní. Vycházejí z informací, které vyplynuly z analýzy ex ante , jež je součástí analýzy dopadu týkající se zřízení úřadu. Je třeba zdůraznit, že následující údaje uvedené v tomto finančním výkazu zohledňují maximální výši částek uvedenou v analýze ex ante . Je tedy možné, že skutečné údaje budou nižší, než je uvedeno níže. Potřeby týkající se lidských a administrativních zdrojů budou kryty ze zdrojů přídělu určeného řídícímu GŘ v rámci ročního přidělování prostředků s přihlédnutím ke stávajícím rozpočtovým omezením. Rok | Lidské zdroje, které budou přijímány postupně | 2010 | 24 (AT) | 2011 | 36 (18 AT, 18 AC) | 2012 | 20 (10AT, 10 AC) | 2013 | 14 (10 AT, 4 AC) | CELKEM | 94 (62 AT, 32 AC) | Externí výběrové řízení bude řídit úřad. Rozdělení na dočasné zaměstnance (AT) a smluvní zaměstnance (AC) je pouze orientační. Personál úřadu bude sestávat z provozních a administrativních zaměstnanců, který bude čítat maximálně 94 osob. Jde o odhad. Tyto údaje budou upřesněny, jakmile budou po skončení jednání o nařízení o zřízení s konečnou platností známy úkoly a potřeby úřadu, pokud jde o lidské a administrativní zdroje. Tento první odhad potřeb nicméně dovoluje uvést následující informace, které umožní posoudit, jaké lidské zdroje bude úřad v budoucnosti potřebovat, a to v rozlišení na různé úkoly, jež bude úřad plnit na základě nařízení o zřízení: Posouzení personálních potřeb EASO Minimální počet pracovních míst (počínaje rokem 2011, kdy bude agentura v plném provozu) | Úkoly | Zaměstnanci kat. AD | Zaměstnanci kat. AST | Vyšší a horizontální zaměstnanci | 7 | 6 | Výměna osvědčených postupů[44] | 7 | 4 | Legislativní podpora[45] | 4 | 2 | Skupina odborníků[46] | 2 | 1 | Přesídlení v rámci ES[47] | 1 | 2 | Regionální programy ochrany[48] | 1 | Přesídlení do EU[49] | 1 | Informace o zemi původu[50] | 9 | 5 | Odborná příprava[51] | 5 | 3 | Provozní zaměstnanci celkem | 30 | 17 | Provozní + horizontální zaměstnanci celkem | 37 | 23 | Celkový součet zaměstnanci kat. AD + AST | 60 | Maximální počty zaměstnanců | Úkoly | Zaměstnanci kat. AD | Zaměstnanci kat. AST | Vyšší a horizontální zaměstnanci | 8 | 7 | Výměna osvědčených postupů | 12 | 7 | Legislativní podpora | 6 | 3 | Skupina odborníků | 5 | 3 | Přesídlení v rámci ES | 1 | 3 | Regionální programy ochrany | 2 | Přesídlení do EU | 2 | Informace o zemi původu | 11 | 7 | Odborná příprava | 11 | 7 | Provozní zaměstnanci celkem | 50 | 29 | Provozní + horizontální zaměstnanci celkem | 58 | 36 | Celkový součet zaměstnanci kat. AD + AST | 94 | 30 až 60 osob bude potřeba k provoznímu řízení praktické spolupráce v oblasti azylu a ostatní budou plnit administrativní úkoly úřadu. Výpočet Zaměstnanci úřadu 24 osob = 2,2 mil. EUR (2010) 60 osob = 4,6 mil. EUR (2011) | 80 osob = 7,2 mil. EUR (2012) | 94 osob = 8,8 mil. EUR (2013) Základem pro výpočet těchto částek je 122.000 EUR ročně v případě dočasných zaměstnanců a 64.000 EUR v případě smluvních zaměstnanců. V případě zaměstnanců přijatých v průběhu roku se počítá 6 měsíců, s výjimkou prvního roku, kde se počítá s 9 měsíci. | 8.2.4. Další administrativní výdaje zahrnuté do referenční částky (XX 01 04/05 – Výdaje na správu a řízení) NEPOUŽIJE SE v milionech EUR (zaokrouhleno na 3 desetinná místa) Rozpočtová linie (číslo a název) | Rok n | Rok n+1 | Rok n+2 | Rok n+3 | Rok n+4 | Rok n+5 a násl. | CELKEM | 1. Technická a administrativní pomoc (včetně souvisejících personálních nákladů) | Výkonné agentury[52] | Další technická a administrativní pomoc | – interní (intra muros) | – externí (extra muros) | Technická a administrativní pomoc celkem | 8.2.5. Finanční náklady na lidské zdroje a související náklady nezahrnuté do referenční částky Výpočet vychází z bodu 8.2.1 v milionech EUR (zaokrouhleno na 3 desetinná místa) Druh lidských zdrojů | Rok 2010 | Rok 2011 | Rok 2012 | Rok 2013 | Rok n + 4 | Rok n + 5 a násl. | Úředníci a dočasní zaměstnanci (18 01 01) | 0,976 | 0,976 | 0,976 | 0,610 | 3,538 | Zaměstnanci financovaní podle čl. XX 01 02 (pomocní pracovníci, přidělení národní odborníci, smluvní zaměstnanci atd.) (upřesněte rozpočtovou linii) | Náklady na lidské zdroje a související náklady celkem (NEZAHRNUTÉ do referenční částky) | 0,976 | 0,976 | 0,976 | 0,610 | 3,538 | Výpočet – Úředníci a dočasní zaměstnanci | AD/AST – 122.000 EUR ročně X 8 osob = 976.000 EUR (2010, 2011 a 2012) AD/AST – 122.000 EUR ročně X 5 osob = 610 000 EUR (2013) | Výpočet – Zaměstnanci financovaní podle článku XX 01 02 | Nepoužije se | 8.2.6. Ostatní administrativní výdaje nezahrnuté do referenční částky Jde o administrativní výdaje na zaměstnance Komise uvedené výše, před uvedením částek je třeba projednat. v milionech EUR (zaokrouhleno na 3 desetinná místa) | Rok 2010 | Rok 2011 | Rok 2012 | Rok 2013 | Rok n+4 | Rok n+5 a násl. | CELKEM | XX 01 02 11 01 – Služební cesty | 0,010 | 0,025 | 0,025 | 0,025 | 0,085 | XX 01 02 11 02 – Schůze a konference | XX 01 02 11 03 – Výbory[53] | XX 01 02 11 04 – Studie a konzultace | XX 01 02 11 05 – Informační systémy | 2. Ostatní výdaje na řízení celkem (XX 01 02 11) | 3. Ostatní výdaje administrativního charakteru (upřesněte i s odkazem na rozpočtovou linii) | Administrativní výdaje celkem, kromě nákladů na lidské zdroje a souvisejících nákladů (NEZAHRNUTÉ do referenční částky) | 0,010 | 0,025 | 0,025 | 0,025 | 0,085 | Výpočet – Další administrativní výdaje nezahrnuté do referenční částky | Služební cesty úředníků za účelem účasti na jednáních správní rady a/nebo výkonného výboru (skutečné náklady budou záviset na umístění agentury). Odhad 10 služebních cest v roce 2010 a 25 služebních cest v ostatních letech. | [1] Viz závěry Rady z června 2008 (11018/1/08, REV 1), které se vztahují k závěrům zástupců členských států zasedajících na úrovni hlav států a předsedů vlád v Bruselu dne 13. prosince 2003 (Úř. věst. L 29, 3.2.2004). [2] Úř. věst. L 357, 31.12.2002, s. 72. [3] Úř. věst. L 248, 16.9.2002, s. 1. [4] Rozhodnutí Evropského parlamentu a Rady č. 573/2007/ES ze dne 23. května 2007 o zřízení Evropského uprchlického fondu na období 2008 až 2013 jako součásti obecného programu „Solidarita a řízení migračních toků“ a o zrušení rozhodnutí Rady 2004/904/ES (Úř. věst. L 144, 6.6.2007, s. 1). [5] Úř. věst. L 131, 21.5.2008, s. 7. [6] Úř. věst. C […], […], s. […]. [7] Úř. věst. C […], […], s. […]. [8] Úř. věst. C […], […], s. […]. [9] KOM(2008) 360. [10] Dokument Rady 13440/08 ze dne 24.9.2008. [11] Úř. věst. L 349, 25.11.2004, s. 1. [12] Úř. věst. L 53, 22.2.2007, s. 1. [13] Úř. věst. L 136, 31.5.1999, s. 1. [14] Úř. věst. L 136, 31.5.1999, s. 15. [15] Úř. věst. L 145, 31.5.2001, s. 43. [16] Úř. věst. L 8, 12.1.2001, s. 1. [17] KOM(2008) 820. [18] Úř. věst. L 248, 16.9.2002, s. 1. [19] Nařízení (ES, Euratom) č. 2343/2002 (Úř. věst. L 357, 31.12.2002, s. 72) ve znění nařízení (ES, Euratom) č. 652/2008 (Úř. věst. L 181, 10.7.2008, s. 23). [20] Úř. věst. L 248, 16.9.2002, s. 1). [21] Úř. věst. 17, 6.10.1958, s. 385. [22] Úř. věst. L 145, 31.5.2001, s. 43. [23] Úř. věst. L 8, 12.1.2001, s. 1. [24] Rozlišené položky, dále jen „RP“. [25] Výdaje, které nespadají pod kapitolu xx 01 příslušné hlavy xx. [26] Výdaje v rámci článku xx 01 04 hlavy xx. [27] Výdaje v rámci kapitoly xx 01 kromě článků xx 01 04 nebo xx 01 05. [28] Viz body 19 a 24 interinstitucionální dohody. [29] V případě potřeby, tj. potrvá-li akce déle než 6 let, je třeba doplnit další sloupce. [30] Jak je popsáno v bodě 5.3. [31] Informační technologie / předávání údajů. [32] Analýzy rizik / Odhady potřeb. [33] Přímá pomoc. [34] Budování kapacit. [35] Plánování a výzkum. [36] Vnější vztahy. [37] Informace a komunikace. [38] Akce, jednání, atd. [39] Lidské zdroje pro úřad. [40] Vzdělávání zaměstnanců. [41] Tyto náklady NEJSOU zahrnuty do referenční částky. [42] Tyto náklady NEJSOU zahrnuty do referenční částky. [43] Tyto náklady jsou zahrnuty do referenční částky. [44] Výměna informací, stanovení a výměna osvědčených postupů mezi členskými státy v otázkách azylu. [45] Podpora při provádění společného evropského azylového systému. [46] Podpora podpůrných jednotek v oblasti azylu vytvořených v rámci nařízení s cílem poskytnout operativní podporu členským státům, které jsou vystaveny silným tlakům na jejich azylové systémy. [47] Podpora při přemísťování žadatelů o mezinárodní ochranu v rámci Společenství. [48] Spolupráce se třetími zeměmi, zejména v souvislosti s posílením kapacit třetích států v rámci regionálních programů ochrany. [49] Akce uskutečněné za účelem přesídlení uprchlíka do Evropské unie. [50] Informace o zemi původu žadatelů o azyl a žadatelů o mezinárodní ochranu. [51] Vývoj a organizace odborné přípravy určené administrativním zaměstnancům, členům soudních orgánů a vnitrostátních azylových orgánů v členských státech. [52] Měl by být uveden odkaz na konkrétní legislativní finanční výkaz dotyčných výkonných agentur. [53] Uveďte přesně druh výboru a skupinu, do níž náleží.