[pic] | KOMISE EVROPSKÝCH SPOLEČENSTVÍ |

V Bruselu dne 23.1.2009

KOM(2009) 14 v konečném znění

2009/0001 (COD)

Návrh

ROZHODNUTÍ EVROPSKÉHO PARLAMENTU A RADY

ze dne […],

kterým se zavádí program Společenství na podporu zvláštních činností v oblasti finančních služeb, účetního výkaznictví a auditů

{SEK(2009) 54}

(předložená Komisí)

DŮVODOVÁ ZPRÁVA

1. SOUVISLOSTI NÁVRHU

V odvětví finančních služeb a v oblasti účetního výkaznictví a povinného auditu se od Společenství očekává, že finančně podpoří činnosti určitých subjektů, a to jak evropských, tak i mezinárodních, s cílem zajistit účinnost politik Společenství v těchto oblastech. Cílem tohoto rozhodnutí je proto zavést nový program Společenství, který umožní přímé příspěvky na financování těchto subjektů z rozpočtu Společenství. Tyto příspěvky zajistí stálé, diverzifikované, řádné a přiměřené financování, aby tyto subjekty mohly plnit své poslání nezávisle a účinně.

Komise uznala hlavní úlohu, kterou hrají výbory orgánů dohledu, IASCF, EFRAG a PIOB při dotvoření a fungování vnitřního trhu. Komise současně uvedla, že by náležité provádění některých hlavních politik Společenství mohlo být ohroženo kvůli nepřiměřenému financování těchto subjektů. K této situaci v současnosti dochází i) kvůli nedostatečným finančním prostředkům na realizaci určitých projektů (výbory orgánů dohledu, EFRAG) nebo ii) kvůli závislosti na nediverzifikovaném a dobrovolném financování zúčastněnými stranami (IASCF, EFRAG, PIOB). V posledně uvedeném případě vedou tudíž stávající mechanismy financování k trvalým obavám ohledně nezávislosti těchto subjektů. V rozsáhlém hodnocení předem (ex-ante) Komise posoudila pět případných možností politiky: 1. zachování současné situace; 2. zvýšení příspěvků v rámci stávajících modelů financování; 3. vytvoření vnitrostátních režimů financování; 4. spolufinancování v rámci rozpočtu Společenství; a 5. zřízení specializovaných agentur EU (ve vztahu k výborům orgánů dohledu a EFRAG). Posouzení Komise vycházelo z akademické analýzy, informací a statistik poskytnutých samotnými subjekty a návrhů a hodnocení ostatních evropských institucí. Komise navíc ověřila příslušná legislativní ustanovení, jež jsou v současnosti platná a která těmto subjektům ukládají povinnosti nebo převádějí na tyto subjekty úkoly. Na základě tohoto posouzení byl vyvozen závěr, že nejlepším postupem je spolufinancování výborů orgánů dohledu, IASCF, EFRAG a PIOB buď formou grantů na akce (výbory orgánů dohledu), nebo formou provozního grantu (IASCF, EFRAG a PIOB). Tento přístup by zajistil, že 1. výbory orgánů dohledu a EFRAG jsou přiměřeně vybaveny finančními prostředky na realizaci některých strategických projektů, které významně přesahují stávající mechanismy financování, a 2. IASCF, EFRAG a PIOB se nespoléhají pouze na nediverzifikované a dobrovolné financování zúčastněnými stranami, což zabrání obávám ohledně nezávislosti jejich činnosti spojené se stanovováním standardů.

V souvislosti se současnou finanční krizí nabývají cíle navrhovaného programu Společenství na významu. Členské státy EU se domnívají, že posílení sbližování dohledu a spolupráce v oblasti finančních služeb, jakož i účetního výkaznictví a provádění auditů by mělo mít vysokou prioritu[1]. Ve sdělení Komise „ Od finanční krize ke zotavení: Evropský rámec opatření “ ze dne 29. října 2008 se uvádí, že EU musí znovu stanovit model regulace a dohledu pro finanční odvětví EU, zejména pro velké přeshraniční finanční instituce[2]. V této souvislosti probíhá na úrovni EU řada iniciativ s cílem zajistit podstatné zlepšení v rámci stávajících struktur dohledu (např. chystané změny rozhodnutí Komise o zřízení výborů orgánů dohledu[3] nebo zavedení kolegií orgánů dohledu v rámci návrhu na revizi směrnice o kapitálových požadavcích[4]). Tyto iniciativy probíhají souběžně s úvahami – a aniž by tyto byly dotčeny – o budoucí architektuře evropského dohledu, jimiž se zabývá skupina na vysoké úrovni, kterou Komise zřídila dne 21. října 2008 a které předsedá pan Jacques de Larosière[5]. Ve sdělení Komise ze dne 29. října 2008 se uvádí, že krize rovněž ukázala nutnost koordinace opatření na evropské i mezinárodní úrovni[6]. V této souvislosti jsou rozhodující závěry z nedávného summitu G20 ve Washingtonu ze dne 15. listopadu 2008[7], které kladou důraz zejména na nutnost posílit mezinárodní koordinaci mezi orgány finančního dohledu a mezinárodními standardy ke zlepšení řízení mezinárodního finančního systému. Současný politický impuls znamená, že je možná změna jak na úrovni EU, tak i na mezinárodni úrovni. Navrhovaný program Společenství by k tomu mohl přispět a posílit příspěvek EU k provádění akčního plánu stanoveného v prohlášení ze summitu G20.

1.1. Výbory orgánů dohledu

Výbory orgánů dohledu jsou nezávislé poradní orgány zřízené Komisí v letech 2001 až 2004[8] a složené z vnitrostátních orgánů dohledu, které jsou v jednotlivých členských státech příslušné v oblasti cenných papírů, bankovnictví a pojišťovnictví. Jejich mandát je trojí. Za prvé jednají jako nezávislé subjekty, které slouží k výměně zkušeností a názorů a které Komisi radí ve výše uvedených oblastech. Za druhé přispívají k jednotnému a včasnému provádění právních předpisů Společenství v členských státech. Za třetí přispívají ke sbližování postupů v oblasti dohledu v celém Společenství a podporují spolupráci v každé z výše uvedených oblastí, například výměnou informací. Výbory orgánů dohledu jednají při plnění druhého a třetího aspektu svého mandátu nezávisle, dohled nad finančními institucemi není sám o sobě v pravomoci EU. Nedávné hodnocení fungování těchto výborů evropskými institucemi a různými poradními skupinami[9], jakož i krize na finančních trzích, která se projevuje od roku 2007[10], ukázaly potřebu naléhavého pokroku v těchto oblastech.

Je vhodné, aby Společenství finančně přispívalo na zvláštní akce výborů orgánů dohledu vzhledem k tomu, že výbory i) přebírají hlavní funkce s ohledem na evropskou strukturu dohledu, ii) provádějí projekty, které mohou být důležitými prvky při provádění právních předpisů EU, a iii) jako sítě vnitrostátních orgánů dohledu zastupujících všechna odvětví finančních služeb vytvářejí kulturu evropského finančního dohledu.

Tři výbory orgánů dohledu nemají na evropské úrovni právní subjektivitu. Aby však mohly uzavírat smlouvy s třetími stranami a v zájmu usnadnění fungování a správy výborů, vytvořili členové každého výboru orgánů dohledu podpůrné struktury s právní subjektivitou v členských státech, v nichž se tyto výbory nacházejí, tj. ve Francii, ve Spojeném království a v Německu[11]. Společenství bude finančně přispívat na tyto podpůrné struktury formou grantů na akce. Tyto granty na akce budou podpůrnými strukturami použity výhradně na financování určitých projektů týkajících se zejména vzdělávání pracovníků vnitrostátních orgánů dohledu a řízení projektů souvisejících s informačními technologiemi. Tyto granty na akce v žádném případě nezasahují do rozsahu mandátu výborů jako takových. V samotných grantech bude uvedeno, že veškeré závazky vyplývající z financování výborů orgánů dohledu ze strany Společenství budou hrazeny příjemcem, tj. strukturami poskytujícími právní podporu. Strukturám poskytujícím výborům právní podporu bude rovněž nařízeno, aby zajistily, že v jejich stanovách je jednoznačně uvedeno, že jejich úkoly se omezují na funkce administrativní podpory, zahrnující zejména vzdělávání pracovníků vnitrostátních orgánů dohledu a řízení projektů souvisejících s informačními technologiemi.

1.2. Účetní výkaznictví

Jednotný soubor kvalitních mezinárodních účetních standardů podporuje účinné fungování vnitřního trhu Společenství tím, že zajišťuje, aby investoři, věřitelé a ostatní zúčastněné strany měli přístup k včasným, spolehlivým a relevantním informacím o finanční situaci společností.

Stejně jako v případě dohledu nad finančními institucemi postavila krize na finančních trzích, která se projevuje od roku 2007, otázku účetních standardů do středu zájmu politického programu EU[12]. Průhlednost a celosvětová spolupráce jsou nezbytné k zajištění toho, aby bylo možno sledovat přeshraniční kapitálové toky a operace mezinárodně soudržným způsobem. Současně je nutno při ukládání povinností v oblasti účetního výkaznictví zajistit rovné podmínky pro společnosti na celém světě.

Nařízení (ES) č. 1606/2002 („nařízení o IAS“) stanoví povinné používání mezinárodních standardů účetního výkaznictví (IFRS) společnostmi, jejichž cenné papíry jsou kotovány na regulovaném trhu v EU.

IFRS jsou vydávány Radou pro mezinárodní účetní standardy (IASB) a související výklady vydává Výbor pro výklad mezinárodních standardů účetního výkaznictví (IFRIC), což jsou dva subjekty Nadace Výboru pro mezinárodní účetní standardy (IASCF) [13].

Začlenění IFRS do právních předpisů Společenství znamená, že tyto standardy hrají významnou úlohu ve fungování jednotného trhu a hospodářství EU. Společenství má proto přímý zájem na zajištění toho, aby proces, kterým jsou tyto standardy vypracovávány a schvalovány, zajistil standardy, jež jsou v souladu s veřejným zájmem (např. finanční stabilitou), s právním rámcem Společenství a realitou podnikatelské sféry v Evropě.

Rozhodující je zejména nezávislost procesu stanovování standardů bez nepatřičného vlivu zúčastněných stran na výsledek procesu IASB týkajícího se stanovování standardů. Nejdůležitější je v tomto ohledu zamezit tomu, aby se tvůrce standardů spoléhal na dobrovolné financování zúčastněnými stranami (například auditory nebo kótovanými společnostmi). K ukončení této závislosti je důležité vytvoření vhodných mechanismů financování IASCF. To by mělo opět přispět k zaručení nezávislosti činnosti týkající se stanovování standardů a omezit obavy ohledně možného střetu zájmů. Vzhledem k tomu, že IFRS mají být začleněny do právních předpisů Společenství, je k dosažení těchto cílů nezbytný finanční příspěvek na rozpočet IASCF z rozpočtu Společenství, který je přiměřený významu Společenství ve světovém hospodářství a na kapitálovém trhu. Dlouhodobé obavy ohledně mechanismů financování IASCF byly opakovaně zdůrazňovány , zejména Radou ve složení pro hospodářské a finanční věci v jejích závěrech přijatých v červenci 2006[14] a červenci 2007[15], jakož i Evropským parlamentem[16].

Reforma systému financování IASCF je nezbytnou, nikoli však postačující podmínkou pro zvýšení nezávislosti IASCF, a musí být tudíž posouzena v širším kontextu navrhovaných reforem správy a řízení IASCF. V rámci průběžného pětiletého ústavního přezkumu IASCF Komise rovněž provádí řadu reforem správy a řízení, které jsou zaměřeny na zvýšení odpovědnosti a nezávislosti IASCF a na zlepšení příslušného procesu IASB. Tyto reformy by měly být provedeny do doby, než bude zavedeno spolufinancování Společenství.

Evropská poradní skupina pro účetní výkaznictví (EFRAG) byla založena v roce 2001 evropskými organizacemi, které zastupují emitenty, investory a účetní podílející se na účetním výkaznictví[17]. V souladu s nařízením o IAS poskytuje EFRAG Evropské komisi stanoviska ohledně toho, zda je daný účetní standard vydaný IASB nebo výklad vydaný IFRIC, který má být schválen, v souladu s právními předpisy Společenství, zejména s požadavky nařízení o IAS týkajícími se srozumitelnosti, relevantnosti, spolehlivosti a srovnatelnosti, a rovněž zda přispívá k veřejnému blahu a zásadě věrného a pravdivého obrazu, jak je stanoveno ve směrnicích Rady 78/660/EHS a 83/349/EHS. Úloha EFRAG byla formalizována v pracovním ujednání uzavřeném s útvary Komise v březnu 2006.

EFRAG je mimoto stále více využívána jako platforma evropských zúčastněných stran (z veřejného i soukromého sektoru) k poskytování technických vstupů pro IASB s ohledem na vypracování účetních standardů.

Tento posledně zmíněný aspekt práce EFRAG je však omezen nedostatečnými zdroji, což znamená, že v průběhu diskusí s IASB/IFRIC nejsou obchodní a hospodářské zájmy EU na mezinárodní úrovni dostatečně zastoupeny. EFRAG současně trpí stávající závislostí na nediverzifikovaném, dobrovolném financování zúčastněnými stranami (například auditory), což vyvolává obavy ohledně nezávislosti činnosti týkající se přezkumu standardů a možného střetu zájmů. Ve svých závěrech přijatých dne 8. července 2008 Rada ve složení pro hospodářské a finanční věci uvítala úsilí v souvislosti se zlepšením úlohy EFRAG s cílem zajistit, aby v procesu stanovování mezinárodních účetních standardů byly patřičně zohledněny evropské obavy[18]. Evropský parlament zaujal podobný postoj ve zprávě z vlastního podnětu, která byla přijata v dubnu 2008. Ve stanovisku přijatém dne 10. září 2008 mimoto Hospodářský a měnový výbor Evropského parlamentu opakovaně zdůraznil, že „ musí být vyčleněny dostatečné finanční prostředky […] ke stanovení mezinárodních účetních standardů, zejména pro Nadaci Výboru pro mezinárodní účetní standardy včetně Rady pro mezinárodní účetní standardy a pro jejího evropského zástupce v podobě Evropské poradní skupiny pro účetní výkaznictví v zájmu EU “[19]. Tyto obavy vyjádřily rovněž četné soukromé zúčastněné strany v rámci projektu „zlepšení EFRAG“, který EFRAG zahájila v červenci 2008[20].

EFRAG v současnosti prochází reformami správy a řízení s cílem zvýšit svou odpovědnost, zajistit větší průhlednost a veřejný dozor nad organizací. Tyto reformy by měly vstoupit v platnost v prvním pololetí 2009 a měly by zajistit, aby správní struktura EFRAG odpovídala očekáváním spojeným s její úlohou v oblasti veřejného zájmu.

S přihlédnutím k hlavním úlohám EFRAG při podpoře právních předpisů a politik Společenství a při zastupování evropských zájmů v procesu stanovování standardů na mezinárodní úrovni je nezbytné, aby Společenství přispělo k financování EFRAG s cílem zajistit věrohodná a nezávislá doporučení a rovněž umožnit účelné a včasné vstupní informace pro proces IASB týkající se stanovování standardů.

1.3. Provádění auditů

Právní předpisy Společenství vyžadují, aby byly finanční výkazy společnosti ověřeny statutárními auditory, kteří by měli vydat nezávislý výrok o finanční situaci společnosti, jak ji odráží finanční výkazy.

Harmonizovaný přístup k povinným auditům založený na kvalitních standardech schválených na mezinárodní úrovni zvyšuje celkovou kvalitu auditů jak ve Společenství, tak i celosvětově, posiluje důvěru veřejnosti v auditorskou činnost, a zajišťuje tudíž účinné fungování kapitálového trhu a vnitřního trhu ve Společenství.

Podle směrnice 2006/43/ES lze mezinárodní auditorské standardy (ISA) přijmout pro používání v Evropské unii za předpokladu, že je splněna řada podmínek, zejména to, že jsou standardy vypracovány patřičným, náležitým a průhledným způsobem pod veřejným dohledem. Mezinárodní auditorské standardy vypracovává a schvaluje Rada pro mezinárodní auditorské a ověřovací standardy (IAASB), což je výbor zřízený Mezinárodní federací účetních (IFAC).

Dne 28. února 2005 zřídila Monitorovací skupina, mezinárodní organizace odpovědná za sledování reformy správy a řízení IFAC[21], Radu pro dozor nad veřejnými zájmy (PIOB). Úlohou PIOB je dohlížet na proces vedoucí k přijetí ISA a na ostatní činnosti Mezinárodní federace účetních (IFAC) v oblasti veřejného zájmu. PIOB je hlavním subjektem, který zajišťuje, aby ISA byly vypracovány a přijaty patřičným, náležitým a průhledným způsobem pod veřejným dohledem, jak požaduje článek 26 směrnice 2006/43/ES. Skutečnost, že dva z celkem deseti členů PIOB jmenovala v březnu 2008 na tříleté období Komise, prokazuje zájem EU o náležité fungování PIOB.

Možnost zavedení ISA do právních předpisů Společenství, jak se předpokládá ve směrnici 2006/43/ES, znamená, že Společenství má přímý zájem na zajištění toho, aby proces, kterým jsou tyto standardy vypracovávány, zajistil standardy, jež jsou v souladu s veřejným zájmem (např. finanční stabilitou), právním rámcem Společenství a realitou podnikatelské sféry v Evropě.

Rozhodující je zejména nezávislost dohledu bez nepatřičného ovlivňování. Hlavní záležitostí v tomto ohledu je zamezit tomu, aby se PIOB spoléhala na nediverzifikované, dobrovolné financování zúčastněnými stranami, které mají přímý zájem na auditorských standardech. Tuto obavu vyslovily mimo jiné všechny veřejné instituce finančně podporující PIOB.

K ukončení této závislosti je důležité vytvoření vhodných mechanismů financování PIOB. To by mělo opět přispět k zaručení nezávislosti její činnosti v oblasti dozoru a omezit obavy ohledně možného střetu zájmů. K dosažení tohoto cíle je proto nezbytné, aby Společenství náležitě přispívalo na financování PIOB.

1.4. Ostatní možní příjemci

Krize na finančních trzích, která se projevuje od roku 2007, by mohla mít důsledky v oblasti dohledu nad finančními institucemi a trhy a rovněž v oblasti účetního výkaznictví a povinných auditů. Jedním z důsledků krize by mohlo být vytvoření nových subjektů na úrovni Společenství nebo na mezinárodní úrovni v jedné či více těchto oblastí s mandátem, který zahrnuje podobné cíle Společenství jako v případě výše uvedených příjemců navrhovaného programu Společenství. Mohlo by navíc dojít k tomu, že v době mezi přijetím rozhodnutí a ukončením navrhovaného programu Společenství bude jeden z příjemců tohoto programu Společenství nahrazen nástupcem, tj. novým subjektem. Je proto nanejvýš důležité, aby rozhodnutí obsahovalo ustanovení, které umožní program pružně přizpůsobit změnám institucionálního rámce a současně respektovat celkový cíl tohoto programu. V rozhodnutí je proto stanoveno, že Komise může formou individuálního rozhodnutí v souladu s rozhodnutím Rady 1999/468 ze dne 28. června 1999 o postupech pro výkon prováděcích pravomocí svěřených Komisi zahrnout v příloze nového příjemce nebo nahradit dosavadního příjemce. Připojení nových příjemců nebo nahrazení dosavadních příjemců v období financování je možné pouze v jednom z těchto dvou případů:

1. Jeden z příjemců programu je nahrazen přímým nástupcem. Komise rozhodne, zda nástupce splňuje kritéria způsobilosti, a může tudíž převzít právo svého předchůdce na získání finančních prostředků na základě tohoto programu Společenství. Příloha by měla být odpovídajícím způsobem změněna. Tento výběr by měl být proveden v souladu s regulativním postupem podle článku 5 rozhodnutí 1999/468/ES[22].

2. Finanční rámec stanovený v čl. 9 odst. 1 není zcela vyčerpán. Komise může navrhnout dalšího příjemce grantu na akce za předpokladu, že tento splní kritéria způsobilosti stanovená v tomto rozhodnutí. Komise rozhodne, zda navrhovaný příjemce a jeho příslušné akce splňují kritéria stanovená v tomto rozhodnutí. Příloha by měla být odpovídajícím způsobem změněna. Tato změna musí být provedena v souladu s regulativním postupem podle článku 5 rozhodnutí 1999/468/ES[23].

Každý nový příjemce musí splňovat jedno z těchto kritérií:

- měl by mít právní formu a mandát podobný výborům orgánů dohledu uvedeným v bodu 1.1 (tj. jsou zřízeny podle práva Společenství a vykonávají činnosti podporující provádění příslušných politik Společenství zaměřených na sbližování dohledu a na spolupráci v oblasti finančních služeb);

- měl by mít mandát podobný subjektům, které působí v oblasti účetního výkaznictví a auditů, uvedeným v bodech 1.2 a 1.3 (tj. přímo se podílejí na procesu vypracovávání, používání a sledování standardů nebo dohlížejí na proces stanovování standardů na podporu provádění příslušných politik Společenství v oblasti účetního výkaznictví a auditů).

2. PRÁVNÍ STRÁNKA NÁVRHU

2.1. Právní základ

Smlouva o založení Evropského společenství, a zejména článek 95.

2.2. Zásada subsidiarity

Program Společenství umožňuje spolufinancovat činnosti některých subjektů sledujících cíle obecného zájmu Společenství týkající se záležitostí v oblasti finančních služeb v celém Společenství a navrhováním standardů, jejich schvalováním nebo dohlížením na procesy stanovování standardů v oblasti účetního výkaznictví a auditů. Návrh je v souladu se zásadou subsidiarity, jelikož v souladu s článkem 5 Smlouvy o ES nemůže být jeho cílů dosaženo dostatečně na úrovni členských států, a proto jich může být z důvodu rozsahu a účinků opatření dosaženo lépe na úrovni Společenství.

2.3. Zásada proporcionality

Návrh je v souladu se zásadou proporcionality stanovenou v článku 5 Smlouvy o ES. Jak bylo posouzeno v hodnocení předem (ex-ante), toto rozhodnutí nepřekračuje rámec toho, co je nezbytné pro dosažení jeho cílů. Financování Společenství je navrhováno pro dobře vymezený a omezený počet nejdůležitějších subjektů v oblasti finančních služeb. Ve stávajícím institucionálním rámci zajistí nový mechanismus financování stálé, diverzifikované, řádné a přiměřené financování, aby příslušné subjekty mohly plnit své poslání ve vztahu ke Společenství nebo ve veřejném zájmu Společenství nezávisle a účinně. Finanční podpora bude poskytována v souladu s podmínkami stanovenými v nařízení Rady (ES, Euratom) č. 1605/2002[24] ze dne 25. června 2002, kterým se stanoví finanční nařízení o souhrnném rozpočtu Evropských společenství, a nařízením Komise (ES, Euratom) č. 2342/2002[25] ze dne 23. prosince 2002 o prováděcích pravidlech k nařízení Rady (ES, Euratom) č. 1605/2002,

3. ROZPOčTOVÉ DůSLEDKY

Celková částka, která má být uhrazena z rozpočtu Společenství, činí 36,2 milionu EUR v období 2010–2013. Program představuje čtyřletý program, který je přizpůsoben době trvání finančního výhledu na období 2007–2013.

2009/0001 (COD)

Návrh

ROZHODNUTÍ EVROPSKÉHO PARLAMENTU A RADY

ze dne […],

kterým se zavádí program Společenství na podporu zvláštních činností v oblasti finančních služeb, účetního výkaznictví a auditů

EVROPSKÝ PARLAMENT A RADA EVROPSKÉ UNIE,

s ohledem na Smlouvu o založení Evropského společenství, a zejména na článek 95 této smlouvy,

s ohledem na návrh Komise[26],

s ohledem na stanovisko Evropského hospodářského a sociálního výboru[27],

v souladu s postupem stanoveným v článku 251 Smlouvy[28],

vzhledem k těmto důvodům:

(1) Odvětví finančních služeb je hlavním prvkem vnitřního trhu, který je zásadní pro řádné fungování evropského hospodářství a celosvětovou konkurenceschopnost. Zdravé a dynamické finanční odvětví vyžaduje důkladný rámec pro regulaci a dohled, který je schopen se vypořádat s rostoucí integrací finančních trhů ve Společenství.

(2) V celosvětovém hospodářství je rovněž nutné sbližovat standardy mezi jednotlivými jurisdikcemi nebo vypracovávat mezinárodní standardy. Proto je důležité, aby Společenství hrálo úlohu v procesu stanovování mezinárodních standardů pro finanční trhy. S cílem zajistit respektování zájmů Společenství a kvalitní globální standardy slučitelné s právními předpisy Společenství je nezbytné, aby v procesech stanovování mezinárodních standardů byly přiměřeně zastoupeny zájmy Společenství.

(3) Finanční krize postavila otázku dohledu nad finančními institucemi, zejména přeshraničního, a účetního výkaznictví do popředí politického programu Společenství. Tato situace by mohla vést k novým návrhům opatření ke sbližování ustanovení obsažených v právních předpisech, regulačních nebo administrativních opatřeních v členských státech, jejichž cílem je vytvoření nebo zlepšení fungování vnitřního trhu.

(4) Je proto vhodné zavést program Společenství umožňující spolufinancování činností Evropské poradní skupiny pro účetní výkaznictví (EFRAG), Nadace Výboru pro mezinárodní účetní standardy (IASCF) a Rady pro dozor nad veřejnými zájmy (PIOB), které v souladu s článkem 162 nařízení Komise (ES, Euratom) č. 2342/2002 ze dne 23. prosince 2002 o prováděcích pravidlech k nařízení Rady (ES, Euratom) č. 1605/2002[29] sledují cíle obecného evropského zájmu vypracováváním standardů, jejich schvalováním nebo dohlížením na procesy stanovování standardů v oblasti účetního výkaznictví a provádění auditů.

(5) Je rovněž vhodné udělit granty na akce pro tři struktury pro právní podporu, jejichž výhradním cílem je poskytování administrativní podpory Evropskému výboru regulátorů trhů s cennými papíry zřízenému rozhodnutím Komise 2001/527/ES[30], Evropskému výboru orgánů bankovního dohledu zřízenému rozhodnutím Komise 2004/5/ES[31] a Evropskému výboru orgánů dozoru nad pojišťovnictvím a zaměstnaneckým penzijním pojištěním zřízenému rozhodnutím Komise 2004/6/ES[32] při provádění projektů souvisejících mimo jiné se vzděláváním pracovníků vnitrostátních orgánů dohledu a řízení projektů v oblasti informačních technologií.

(6) Subjekty působící v oblasti dohledu, účetnictví a provádění auditů jsou vysoce závislé na financování a navzdory svým důležitým úlohám ve Společenství se žádnému z navrhovaných příjemců programu Společenství neposkytuje finanční podpora z rozpočtu Společenství, což může ovlivnit jejich schopnost plnit dané úkoly, které jsou rozhodující pro fungování vnitřního trhu.

(7) Spolufinancování Společenství zajistí, aby tyto subjekty měly prospěch z jednoznačného, stálého, diverzifikovaného, řádného a přiměřeného financování a aby byly schopny plnit své úkoly v oblasti veřejného zájmu nezávisle a účinně.

(8) Kromě změny struktury financování procházejí IASCF a EFRAG v současnosti reformami správy a řízení s cílem zajistit, aby jejich struktura a procesy zajišťovaly, že jsou schopny plnit své poslání v oblasti veřejného zájmu nezávisle a účinně. Tyto reformy by měly být zavedeny před zahájením spolufinancování Společenství.

(9) Krize na finančních trzích by mohla vést k vytvoření nových subjektů na úrovni Společenství nebo na mezinárodní úrovni s mandátem, který zahrnuje podobné cíle Společenství jako v případě příjemců navrhovaného programu Společenství.

(10) Je nutno umožnit zařazení nových subjektů do programu, pokud splňují přísná kritéria způsobilosti stanovená v tomto rozhodnutí.

(11) Jelikož výběr nových příjemců je opatřením obecného významu ve smyslu článku 2 rozhodnutí Rady 1999/468/ES ze dne 28. června 1999 o postupech pro výkon prováděcích pravomocí svěřených Komisí[33], je nutno tento výběr provést regulativním postupem stanoveným v článku 5 uvedeného rozhodnutí.

(12) Je třeba použít nařízení Rady (ES, Euratom) č. 1605/2002 ze dne 25. června 2002, kterým se stanoví finanční nařízení o souhrnném rozpočtu Evropských společenství[34], (dále jen „finanční nařízení“), a nařízení (ES, Euratom) č. 2342/2002[35], která chrání finanční zájmy Společenství, s přihlédnutím k zásadám jednoduchosti a jednotnosti ve výběru rozpočtových nástrojů, k omezení počtu případů, kdy si Komise ponechává přímou odpovědnost za jejich provádění a řízení, a k požadované proporcionalitě mezi objemem prostředků a administrativní zátěží související s jejich využíváním.

(13) Návrh umožňuje spolufinancovat činnosti určitých subjektů sledujících cíle obecného zájmu Společenství týkající se záležitostí v oblasti finančních služeb v celém Společenství a navrhování standardů, jejich schvalování nebo dohlížení na procesy stanovování standardů v oblasti účetního výkaznictví a auditů. Návrh je v souladu se zásadou subsidiarity, jelikož v souladu s článkem 5 Smlouvy nelze jeho cílů dosáhnout dostatečně na úrovni členských států, a proto jich může být z důvodu rozsahu a účinku opatření dosaženo lépe na úrovni Společenství.

(14) Návrh je v souladu se zásadou proporcionality stanovenou v článku 5 Smlouvy o ES. Jak bylo podrobně posouzeno v hodnocení předem (ex-ante), toto rozhodnutí nepřekračuje rámec toho, co je nezbytné pro dosažení jeho cílů. Financování Společenství je navrhováno pro dobře vymezený a omezený počet nejdůležitějších subjektů v oblasti finančních služeb. Ve stávajícím institucionálním rámci zajistí nový mechanismus financování stálé, diverzifikované, řádné a přiměřené financování, aby příslušné subjekty mohly plnit své poslání ve vztahu ke Společenství nebo ve veřejném zájmu Společenství nezávisle a účinně. Finanční podpora bude poskytována v souladu s podmínkami stanovenými v nařízení Rady (ES, Euratom) č. 1605/2002[36] ze dne 25. června 2002, kterým se stanoví finanční nařízení o souhrnném rozpočtu Evropských společenství, a nařízením Komise (ES, Euratom) č. 2342/2002[37] ze dne 23. prosince 2002 o prováděcích pravidlech k nařízení Rady (ES, Euratom) č. 1605/2002,

ROZHODLY TAKTO:

Článek 1

Zavedení programu

Na dobu od 1. ledna 2010 do 31. prosince 2013 se zavádí program Společenství (dále jen „program“), jehož cílem je podpora činností subjektů, které přispívají k dosažení cílů politiky Společenství ve vztahu ke sbližování dohledu a spolupráce v oblasti finančních služeb a ve vztahu k účetnímu výkaznictví a auditům.

Článek 2

Cíle

1. Obecným cílem programu je podpora činností nebo akcí určitých subjektů v oblasti finančních služeb, účetního výkaznictví a auditů.

2. Program se vztahuje na tyto činnosti:

a) činnosti na podporu provádění politik Společenství zaměřených na sbližování dohledu, zejména prostřednictvím vzdělávání pracovníků a řízení projektů týkajících se informačních technologií v oblasti finančních služeb;

b) činnosti související s vypracováním nebo poskytováním vstupních informací pro vypracování standardů, s používáním, hodnocením nebo sledováním standardů nebo dohlížením na procesy stanovování standardů na podporu provádění politik Společenství v oblasti účetního výkaznictví a auditů.

Článek 3

Přístup k programu

Subjekt musí splňovat tyto podmínky, aby byl způsobilý pro financování Společenství na základě programu:

a) musí být neziskovou právnickou osobou, jejímž cílem je prosazování veřejných zájmů a sledování cílů obecného evropského zájmu, jak je stanoveno v článku 162 nařízení (ES, Euratom) č. 2342/2002;

b) v době poskytnutí grantu se nesmí nacházet v jedné ze situací uvedených v čl. 93 odst. 1, článku 94 a čl. 96 odst. 2 písm. a) finančního nařízení.

Článek 4

Příjemci programu

Program využívají příjemci uvedení v příloze.

Článek 5

Udělování grantů

1. Komise poskytne finanční prostředky na základě programu v podobě grantů a pouze po přijetí příslušného pracovního programu a odhadovaného celkového rozpočtu.

2. Finanční prostředky Společenství pro příjemce uvedené v části A přílohy jsou poskytovány pouze ve formě provozních grantů, které musí být použity na financování jejich provozních nákladů a výdajů, včetně vedení jejich sekretariátů a odměn pro jejich zaměstnance. V případě obnovení se tyto provozní granty automaticky nesnižují.

3. Finanční prostředky Společenství pro příjemce uvedené v části B přílohy jsou poskytovány pouze ve formě grantů na akce. Granty na akce se udělují pouze na činnosti stanovené v článku 6 a podléhají veškerým těmto podmínkám:

a) nevztahují se na činnosti zahrnuté v mandátu Evropského výboru regulátorů trhů s cennými papíry, Evropského výboru orgánů bankovního dohledu a Evropského výboru orgánů dozoru nad pojišťovnictvím a zaměstnaneckým penzijním pojištěním;

b) funkce administrativní podpory příjemců uvedených v části B přílohy je jednoznačně stanovena v jejich stanovách. Funkce administrativní podpory je jediným účelem příjemců uvedených v části B přílohy a zahrnuje vykonávání činností stanovených v článku 6 ve prospěch Evropského výboru regulátorů trhů s cennými papíry, Evropského výboru orgánů bankovního dohledu a Evropského výboru orgánů dozoru nad pojišťovnictvím a zaměstnaneckým penzijním pojištěním.

4. Komise rozhodne o výši a maximálním procentním podílu financování. Tato rozhodnutí Komise se zveřejní.

Článek 6

Způsobilé činnosti příjemců grantů na akce

Aniž jsou dotčeny články 3 a 5, za způsobilé pro granty na akce se považují tyto činnosti:

a) pořádání konferencí, seminářů, školení a schůzek odborníků,

b) příprava a vydávání publikací, příprava a provádění informačních činností,

c) provádění výzkumu, příprava studií,

d) jiné podpůrné činnosti týkající se právních předpisů nebo politik Společenství v oblasti účetnictví a auditů;

e) projekty související s informačními technologiemi, které se týkají mimo jiné výměny informací mezi vnitrostátními orgány dohledu;

f) vzdělávací programy a režimy dočasného přidělování zaměstnanců vnitrostátních orgánů dohledu.

Článek 7

Výběr nových příjemců

1. V souladu s postupem podle čl. 13 odst. 2 může Komise vybrat nové příjemce programu a odpovídajícím způsobem změnit přílohu.

2. Aby byl subjekt způsobilý jako nový příjemce, musí splnit kritéria stanovená v článku 3 a mimoto jedno z těchto kritérií:

a) je přímým nástupcem jednoho z příjemců uvedených v příloze;

b) vykonává činnosti na podporu provádění politik Společenství zaměřených na sbližování dohledu a spolupráci v oblasti finančních služeb;

c) přímo se podílí na procesu vypracovávání nebo poskytování vstupních informací pro vypracovávání standardů, jejich používání, hodnocení nebo sledování, nebo dohlíží na procesy stanovování standardů na podporu provádění politik Společenství v oblasti účetního výkaznictví a auditů.

3. Pokud příjemce zvolený Komisí jako nový příjemce:

a) splňuje kritéria pro způsobilé činnosti stanovené v článku 6 a kritérium stanovené v písmenu a) odstavci 2 tohoto článku, může mu být přiznán grant jeho předchůdce uvedeného v příloze; nebo

b) splňuje kritéria pro způsobilé činnosti stanovené v článku 6 a kritéria stanovená v písmenu b) nebo c) odstavce 2 tohoto článku, může mu být udělen grant na akce. V tomto případě nepřesáhne maximální výše financování dostupná v rámci grantu na akce ročně nevyužité úvěry v rámci grantů udělených na zvláštní akce nebo provozních grantů podle článku 9.

Článek 8

Průhlednost

Každý příjemce finančních prostředků udělených na základě programu uvede na viditelném místě, například na internetových stránkách nebo ve výroční zprávě, že obdržel finanční prostředky z rozpočtu Evropské unie.

Článek 9

Finanční ustanovení

1. Finanční referenční částka pro provádění tohoto rozhodnutí v období 2010–2013 činí 36,2 milionu EUR.

2. Rozpočtové prostředky přidělené v souladu s tímto rozhodnutím stanoví každoročně rozpočtový orgán v mezích finančního rámce.

Článek 10

Provádění

Opatření nezbytná k provádění tohoto rozhodnutí přijme Komise v souladu s postupy stanovenými ve finančním nařízení a v nařízení (ES, Euratom) č. 2342/2002[38].

Článek 11

Sledování

1. Komise zajistí, aby u každé akce financované programem příjemce každoročně předložil technickou a finanční zprávu o pokroku prací a aby byla po dokončení akce předložena závěrečná zpráva. Formu a obsah uvedených zpráv určí Komise.

2. Aniž jsou dotčeny audity prováděné Účetním dvorem ve spolupráci s příslušnými kontrolními orgány nebo útvary členských států na základě článku 248 Smlouvy nebo jakékoli inspekce prováděné na základě čl. 279 odst. 1 písm. b) Smlouvy, mohou úředníci a další zaměstnanci Komise provádět u akcí financovaných tímto programem a v souladu s nařízením Rady (Euratom, ES) č. 2185/96[39] kontroly na místě, včetně namátkových kontrol. V případě potřeby provede vyšetřování Evropský úřad pro boj proti podvodům (OLAF) a tato vyšetřování jsou upravena nařízením Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 1073/1999[40].

3. Komise zajistí, aby byly ve smlouvách a dohodách vyplývajících z provádění programu stanoveny zejména dohled a finanční kontrola ze strany Komise (nebo jakéhokoliv zástupce pověřeného Komisí), které budou v případě potřeby prováděny přímo na místě, a audity Účetního dvora.

4. Zaměstnanci Komise a externí pracovníci pověření Komisí mají zaručen odpovídající přístup do kanceláří příjemce a ke všem informacím, včetně informací v elektronické podobě, jež jsou zapotřebí k provádění auditů.

5. Účetní dvůr a Evropský úřad pro boj proti podvodům (OLAF) mají stejná práva jako Komise, zejména právo na přístup.

6. Příjemce provozního grantu nebo grantu na akce uchovává k dispozici Komisi veškeré podklady, včetně auditovaného finančního výkazu, ohledně výdajů vzniklých během roku, ve kterém byl poskytnut grant, a to po dobu pěti let od poslední platby. Příjemce grantu zajistí, aby byly Komisi v případě potřeby poskytnuty doklady, které uchovávají jeho partneři nebo členové.

7. Na základě výsledků zpráv a namátkových kontrol uvedených v odstavcích 1 a 2 Komise v případě potřeby zajistí, aby byly upraveny rozsah původně schválené finanční podpory nebo podmínky jejího přidělení a případně také časový rozvrh plateb.

8. Komise zajistí, aby byly podniknuty veškeré další kroky nezbytné pro ověření, zda jsou financované akce prováděny řádně a v souladu s tímto rozhodnutím a finančním nařízením.

Článek 12

Ochrana finančních zájmů Společenství

1. Komise zajistí, aby při provádění činností financovaných na základě programu byly chráněny finanční zájmy Společenství uplatněním preventivních opatření proti podvodům, korupci a jiným nedovoleným činnostem, a to pomocí účinných kontrol a vymáháním neoprávněně vyplacených částek zpět, a v případě zjištění nesrovnalostí pomocí účinných, přiměřených a odrazujících sankcí v souladu s nařízením Rady (ES, Euratom) č. 2988/95[41], nařízením Rady (Euratom, ES) č. 2185/96[42] a nařízením Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 1073/1999[43].

2. Pokud jde o činnosti Společenství financované na základě tohoto programu, pojmem nesrovnalost uvedeným v čl. 1 odst. 2 nařízení (ES, Euratom) č. 2988/95[44] se rozumí jakékoli porušení právních předpisů Společenství vyplývající z jednání nebo opomenutí hospodářského subjektu, v důsledku kterého je nebo by mohl být poškozen souhrnný rozpočet Společenství nebo rozpočty Společenstvím spravované, a to buď snížením nebo ztrátou příjmů z vlastních zdrojů vybíraných přímo ve prospěch Společenství, nebo formou neoprávněného výdaje.

3. Komise zajistí, aby byla snížena, pozastavena nebo získána zpět částka finanční podpory udělená na určitou akci, pokud shledá nesrovnalosti, včetně nesouladu s tímto rozhodnutím nebo individuálním rozhodnutím nebo smlouvou či dohodou, na jejichž základě byla daná finanční podpora udělena, nebo pokud vyjde najevo, že akce doznala bez souhlasu Komise změny, která je v rozporu s podstatou nebo prováděcími podmínkami daného projektu.

4. Pokud nebyly dodrženy lhůty nebo pokud pokrok učiněný při provádění akce opravňuje k udělení pouze části finanční podpory, příjemce předloží své vyjádření Komisi ve stanovené lhůtě. Nepodá-li příjemce uspokojivé vysvětlení, Komise může zrušit zbývající část finanční podpory a může požadovat vrácení již vyplacených částek.

5. Komise zajistí, aby jakákoli neoprávněně vyplacená částka byla Komisi vrácena. K částkám, které nejsou vráceny včas a v souladu s podmínkami stanovenými ve finančním nařízení, se přičte úrok.

Článek 13

Výbor

1. Komisi je nápomocen regulativní výbor.

2. Odkazuje-li se na tento odstavec, použije se regulativní postup podle článku 5 rozhodnutí 1999/468/ES v souladu s články 7 a 8 uvedeného rozhodnutí.

Doba uvedená v čl. 5 odst. 6 rozhodnutí 1999/468/ES je tři měsíce.

Článek 14

Hodnocení

1. Nejpozději do 31. prosince 2014 předloží Komise Evropskému parlamentu a Radě zprávu o dosažení cílů programu, která je založena mimo jiné na výročních zprávách uvedených v čl. 11 odst. 1.

Tato zpráva zhodnotí alespoň celkovou vhodnost a soudržnost programu, účinnost jeho plnění a celkovou a individuální účinnost různých akcí z hlediska dosažení cílů stanovených v článku 2.

Zpráva je pro informaci předložena rovněž Hospodářskému a sociálnímu výboru.

2. Evropský parlament a Rada v souladu se Smlouvou rozhodnou o pokračování programu ode dne 1. ledna 2014.

Článek 15

Vstup v platnost

Toto rozhodnutí vstupuje v platnost dvacátým dnem po vyhlášení v Úředním věstníku Evropské unie .

V Bruselu dne […].

Za Evropský parlament Za Radu

předseda/předsedkyně předseda/předsedkyně

PŘÍLOHA

Níže jsou uvedeni příjemci, na něž se odkazuje v rozhodnutí.

Část A

Příjemci v oblasti účetního výkaznictví:

- Evropská poradní skupina pro účetní výkaznictví (EFRAG);

- Nadace Výboru pro mezinárodní účetní standardy (IASCF).

Příjemci v oblasti provádění auditů:

- Rada pro dozor nad veřejnými zájmy (PIOB).

Část B

Níže uvedené subjekty, jejichž cílem je poskytování administrativní podpory Evropskému výboru regulátorů trhů s cennými papíry, Evropskému výboru orgánů bankovního dohledu a Evropskému výboru orgánů dozoru nad pojišťovnictvím a zaměstnaneckým penzijním pojištěním:

- V případě Evropského výboru orgánů bankovního dohledu (CEBS) je to CEBS Secretariat Limited, společnost s ručením omezeným zárukou bez akciového kapitálu („limited company by guarantee without share capital“) ve Spojeném království, jejíž sídlo se nachází v Londýně a která je pod číslem 5161108 zaregistrována u Companies House.

- V případě Evropského výboru regulátorů trhů s cennými papíry (CESR) je to francouzská nezisková organizace („ Association Loi 1901 “), jejíž sídlo se nachází v Paříži a která je pod číslem 441545308 zaregistrována u „ prefecture de Police “.

- V případě Evropského výboru orgánů dozoru nad pojišťovnictvím a zaměstnaneckým penzijním pojištěním (CEIOPS) je to německá nezisková organizace („ eingetragener Verein (e.V.) “), jejíž sídlo se nachází ve Frankfurtu a která je pod číslem VR 12777 zaregistrována u „ Amstgericht Frankfurt am Main “.

LEGISLATIVNÍ FINANČNÍ VÝKAZ

1. NÁZEV NÁVRHU:

Program Společenství na podporu zvláštních činností v oblasti finančních služeb, účetního výkaznictví a auditů

2. RÁMEC ABM / ABB

Oblast politiky a související aktivity, kterých se návrh týká:

Oblast politiky: 12 Vnitřní trh a služby

Aktivita: Oblast obchodních společností, účetnictví a audity

Aktivita: Finanční trhy

3. ROZPOČTOVÉ LINIE

3.1. Rozpočtové linie (provozní linie a související linie na technickou a administrativní pomoc) (ex – linie B.A) včetně okruhů:

Okruh 1A: Konkurenceschopnost pro růst a zaměstnanost

12.0401 – nová provozní rozpočtová linie, která bude vyžádána

3.2. Doba trvání akce a finančního dopadu:

Doba trvání akce: 4 roky (2010–2013)

Orientační doba trvání finančního dopadu včetně plateb: 5 let (2010–2014)

3.3. Rozpočtové charakteristiky:

Rozpočtová linie | Druh výdajů | Nové | Příspěvek ESVO | Příspěvky od kandidátských zemí | Okruh ve finančním výhledu |

12.0401 | Nepov. | Rozl.[45] | ANO | NE | NE | č. 1A |

4. SHRNUTÍ ZDROJŮ

4.1. Finanční zdroje

4.1.1. Shrnutí položek závazků (PZ) a položek plateb (PP)

v milionech EUR (zaokrouhleno na 3 desetinná místa)

Druh výdajů | oddíl č. | Rok 2010 | Rok 2011 | Rok 2012 | Rok 2013 | Rok 2014 | Celkem |

Provozní výdaje[46] |

Položky závazků (PZ) | 8.1. | a | 5,300 | 10,300 | 10,300 | 10,300 | 36,200 |

Položky plateb (PP) | b | 2,650 | 7,800 | 10,300 | 10,300 | 5,150 | 36,200 |

Administrativní výdaje jako součást referenční částky[47] |

Technická a administrativní pomoc (NP) | 8.2.4. | C |

CELKOVÁ REFERENČNÍ ČÁSTKA |

Položky závazků | a+c | 5,300 | 10,300 | 10,300 | 10,300 | 36,200 |

Položky plateb | b+c | 2,650 | 7,800 | 10,300 | 10,300 | 5,150 | 36,200 |

Administrativní výdaje nezahrnuté do referenční částky[48] |

Lidské zdroje a související výdaje (NP) | 8.2.5. | D | 1,406 | 1,406 | 1,406 | 1,406 | 1,406 | 7,030 |

Administrativní náklady, kromě nákladů na lidské zdroje a souvisejících nákladů, nezahrnuté do referenční částky (NP) | 8.2.6. | E | 0,020 | 0,020 | 0,020 | 0,020 | 0,020 | 0,100 |

PZ CELKEM včetně nákladů na lidské zdroje | a+c+d+e | 6,726 | 11,726 | 11,726 | 11,726 | 1,426 | 43,330 |

PP CELKEM včetně nákladů na lidské zdroje | b+c+d+e | 4,076 | 9,226 | 11,726 | 11,726 | 6,576 | 43,330 |

Spoluúčast

Návrh předpokládá spoluúčast příjemců z jejich vlastních finančních prostředků nebo z finančních prostředků získaných od třetích stran (např. členských organizací, zúčastněných stran)[49].

Odhad výše této spoluúčasti je uveden v tabulce.

v milionech EUR (zaokrouhleno na 3 desetinná místa)

Spolufinancující subjekt | Rok 2010 | Rok 2011 | Rok 2012 | Rok 2013 | Rok 2014 | Celkem |

IASCF s vlastními prostředky a prostředky získanými od třetích stran (průměrná výše spoluúčasti příjemce 76 %) | f | --- | 16,000 | 16,000 | 16,000 | 0 | 48,000 |

EFRAG s vlastními prostředky a prostředky získanými od třetích stran (průměrná výše spoluúčasti příjemce 50 %) | f | 3,000 | 3,000 | 3,000 | 3,000 | 0 | 12,000 |

PIOB s vlastními prostředky a prostředky získanými od třetích stran (průměrná výše spoluúčasti příjemce 70 %) | f | 0,700 | 0,700 | 0,700 | 0,700 | 0 | 2,800 |

CESR, CEBS a CEOIPS (výbory na 3. úrovni) s vlastními prostředky a prostředky získanými od třetích stran (průměrná výše spoluúčasti příjemce 52 %) | f | 2,153 | 2,153 | 2,153 | 2,153 | 0 | 8,612 |

PZ CELKEM včetně spolufinancování | a+c+d+e+f | 12,579 | 33,579 | 33,579 | 33,579 | 1,426 | 114,742 |

4.1.2. Soulad s finančním plánem

X Návrh si vyžádá změnu plánu a úpravu příslušného okruhu finančního výhledu.

4.1.3. Finanční dopady na straně příjmů

X Návrh nemá žádné finanční dopady na příjmy

4.2. Lidské zdroje – pracovníci na plný úvazek (včetně úředníků, dočasných zaměstnanců a externích pracovníků) – viz podrobnosti v bodě 8.2.1.

Roční potřeba | Rok 2010 | Rok 2011 | Rok 2012 | Rok 2013 | Rok 2014 |

Celkový objem lidských zdrojů | 12 | 12 | 12 | 12 | 12 |

5. CHARAKTERISTIKY A CÍLE

5.1. Potřeba, která má být uspokojena v krátkodobém nebo dlouhodobém horizontu

Operativní cíl 1: zajistit stálé, diverzifikované, řádné a přiměřené financování, aby příslušné subjekty mohly plnit své poslání veřejného zájmu v oblasti účetního výkaznictví a auditů (Nadace Výboru pro mezinárodní účetní standardy (IASCF), Evropská poradní skupina pro účetní výkaznictví (EFRAG) a Rada pro dozor nad veřejnými zájmy (PIOB)) nezávisle a účinně v přiměřeném období s ohledem na naléhavost kontextu EU a mezinárodního kontextu. Operativní cíl 2: zajistit, aby výbory orgánů dohledu (3 výbory na 3. úrovni) byly náležitě vybaveny finančními prostředky v přiměřeném období s ohledem na naléhavost kontextu EU a mezinárodního kontextu.

5.2. Přidaná hodnota zásahu ze strany Společenství, provázanost návrhu s dalšími finančními nástroji a možná synergie

– Účast Společenství posílí postavení Evropské unie, zejména v rámci stávajících diskusí o správě a řízení těchto subjektů EU a mezinárodních subjektů (IASCF, EFRAG a PIOB).

– Financování Společenství ukáže v souvislosti se současnou finanční krizí ochotu EU zlepšit záležitosti dohledu nad finančními institucemi a účetními standardy (IASCF, EFRAG a výbory orgánů dohledu).

– Zvláštní financování Společenství ukáže všem dotčeným stranám zájem Společenství a pobídne ostatní veřejné subjekty a instituce EU, aby poskytly více finančních prostředků a věnovaly větší pozornost těmto organizacím.

– Zásah Společenství mimoto zlepší obecné uznání organizací, které jsou příjemci grantů (zejména EFRAG a PIOB), a současně zajistí stálé financování pro subjekty potýkající se s nedostatečnými finančními prostředky (zejména výbory orgánů dohledu a EFRAG).

– Navrhované financování Společenství bude hlavní složkou krátkodobých opatření k dotvoření jednotného trhu na finančních trzích.

5.3. Cíle, očekávané výsledky a související ukazatele návrhu v kontextu rámce ABM

– Cíl : zamezit závislosti IASCF, EFRAG a PIOB na dobrovolném soukromém financování zúčastněnými stranami, a zajistit tak nezávislost jejich práce. Očekávaný výsledek : ukončení trvalých obav ohledně možného střetu zájmů a nezávislosti ve vztahu k činnostem souvisejícím se standardy (stanovování standardů s ohledem na mezinárodní standardy účetního výkaznictví (IFRS) u IASCF, přezkum IFRS v rámci procesu schvalování u EFRAG a dohled nad procesem stanovování mezinárodních auditorských standardů (ISA) u PIOB) vzhledem k tomu, že tyto standardy jsou součástí nebo potenciální součástí acquis communautaire .

– Cíl : prosazovat celosvětové uznání IFRS a IAS společně s ostatními veřejnými orgány v USA a ostatních zemích/regionech. Očekávaný výsledek : koordinované mezinárodní uznání IFRS a IAS, což je dlouhodobý cíl EU.

– Cíl : zajistit spravedlivější sdílení zátěže v EU s ohledem na financování IASCF a EFRAG, jelikož v současnosti hradí náklady spojené s financováním těchto institucí pouze některé zúčastněné strany v EU, zatímco ostatní členské státy nebo zúčastněné strany nikoli. Očekávaný výsledek : finanční příspěvek Společenství srovná podmínky účasti jednotlivých členských států EU v hlavních subjektech pro stanovování standardů na mezinárodní úrovni a v EU (IASCF a EFRAG).

– Cíl : zajistit, aby výbory orgánů dohledu a EFRAG byly dostatečně vybaveny, pokud jde o technické a finanční zdroje. Očekávaný výsledek : příspěvek Společenství zajistí stávající fungování těchto subjektů a bude spolufinancovat kvalitní soubor nových opatření, jež jsou nezbytná v celkové finanční politice EU. Dosaženo bude rovněž větší průhlednosti při správě a řízení těchto institucí.

– Cíl : dosáhnout výše uvedených cílů v co nejkratší době vzhledem k současné finanční krizi. Očekávaný výsledek : spolufinancování Společenství může být příjemcům k dispozici ve velmi krátké době, bude-li rozhodnutí přijato spoluzákonodárci v roce 2009.

– Měření/ukazatele : účinnost a kvalita budou měřeny analýzou zajištěných akcí/dokumentů/dokladů a jejich praktického dopadu v rámci cílů politik Evropské unie týkajících se finančních trhů.

5.4. Způsob provádění (orientační)

X Centralizované řízení

X přímo ze strany Komise

6. MONITOROVÁNÍ A HODNOCENÍ

6.1. Monitorovací systém

Komise bude pečlivě sledovat provádění programů a vyhodnocovat dopady navrhovaného financování. Za tímto účelem bude Komise:

– sledovat a analyzovat výroční zprávy příjemců o plánování a činnosti;

– hodnotit kvalitu výstupu obecných činností / zvláštních akcí, které mají být spolufinancovány Společenstvím. Bude zaveden přesný mechanismus zpětné vazby s cílem zajistit, aby finanční prostředky Společenství byly využity v souladu s původními cíli a zásadami řádného finančního řízení;

– požadovat, aby byla Komisi předložena zvláštní výroční zpráva podle jednotlivých cílů každého programu a v souladu s pokyny finančních nařízení;

– Evropská komise jako člen monitorovacích/řídících skupin, které byly (nebo budou) zřízeny příjemci, zajistí, aby fungovaly účinně a ve veřejném zájmu EU;

– průběžně komunikovat s ostatními poskytovateli finančních prostředků a hlavními zúčastněnými stranami.

6.2. Hodnocení

6.2.1. Hodnocení předem (ex-ante)

Před vypracováním předlohy návrhu bylo provedeno jedno podrobné hodnocení předem (ex-ante). Skládá se z obecné hodnotící zprávy a čtyř podrobných příloh, přičemž každá z nich je vyhrazena jednomu z navrhovaných příjemců finančních prostředků Společenství (výbory orgánů dohledu, IASCF, EFRAG a PIOB).

6.2.2. Opatření přijatá po průběžném/následném hodnocení (ex post) (na základě podobných zkušeností z minulosti)

Jelikož navrhovaná iniciativa je v GŘ MARKT zcela nová, v této fázi není průběžné/následné hodnocení (ex post) použitelné.

6.2.3. Podmínky a periodicita budoucího hodnocení

Průběžné hodnocení bude provedeno po dvou letech provádění programu. Následné hodnocení (ex post) bude uspořádáno na konci plánovaných akcí.

7. OPATŘENÍ PROTI PODVODŮM

– Pravidelná analýza účetních závěrek, výročních zpráv a osvědčení o auditu příjemců

– Inspekce v prostorách příjemců, bude-li se to považovat za nezbytné k ověření rozpočtových systémů a kontrol

– Veškeré pravidelné kontroly příjemců grantu předpokládané ve finančním nařízení.

8. PODROBNOSTI O ZDROJÍCH

8.1. Cíle návrhu z hlediska jejich finanční náročnosti

Orientační položky závazků v milionech EUR (zaokrouhleno na 3 desetinná místa)

(Je třeba uvést cílové okruhy, akce a výstupy) | Druh výstupu | Prům. nákl. | Rok 2010 | Rok 2011 | Rok 2012 | Rok 2013 | CELKEM |

Rok 2010 | Rok 2011 | Rok 2012 | Rok 2013 | Rok 2014 |

Úředníci nebo dočasní zaměstnanci[51] (XX 01 01) | A*/AD | 5 | 5 | 5 | 5 | 5 |

B*, C*/AST | 6 | 6 | 6 | 6 | 6 |

Zaměstnanci financovaní[52] podle čl. XX 01 02 | 1 | 1 | 1 | 1 | 1 |

Ostatní zaměstnanci financovaní[53] podle čl. XX 01 04/05 | --- | --- | --- | --- | --- |

CELKEM | 12 | 12 | 12 | 12 | 12 |

8.2.2. Popis úkolů, které vyplývají z akce

Operativní řízení akce a provozních grantů

Finanční řízení, monitorování a kontrola grantových dohod

Všech 12 zaměstnanců se bude částečně podílet na přípravě akcí.

8.2.3. Původ lidských zdrojů (statutární pracovní místa)

X Pracovní místa, jež mají být obsazena převedením stávajících zdrojů v rámci řídícího útvaru (interní přeobsazování): 10

X Pracovní místa, o něž je třeba požádat v příštím procesu RSP / PNR: 2

Zatímco 10 zaměstnanců bude interně přeobsazeno, jeden úředník v kategorii AD a jeden úředník v kategorii AST bude zapotřebí k zajištění správného řízení těchto nových grantových dohod. Tato dvě pracovní místa budou nezbytná pro náležité monitorování (finanční, kontrolní, technické úkoly) a sledování jistě vysokých přidělených částek na granty, což je pro GŘ MARKT nový úkol.

8.2.4. Další administrativní výdaje zahrnuté v referenční částce (XX 01 04/05 – Výdaje na správu a řízení)

v milionech EUR (zaokrouhleno na 3 desetinná místa)

Rozpočtová linie (číslo a okruh) | Rok 2010 | Rok 2011 | Rok 2012 | Rok 2013 | Rok 2014 | CELKEM |

Další technická a administrativní pomoc |

- interní (intra muros) |

- externí (extra muros) |

Technická a administrativní pomoc celkem |

8.2.5. Finanční náklady na lidské zdroje a související náklady nezahrnuté v referenční částce

v milionech EUR (zaokrouhleno na 3 desetinná místa)

Druh lidských zdrojů | Rok 2010 | Rok 2011 | Rok 2012 | Rok 2013 | Rok 2014 |

Úředníci nebo dočasní zaměstnanci (XX 01 01) | 1,342 | 1,342 | 1,342 | 1,342 | 1,342 |

Zaměstnanci financovaní podle čl. XX 01 02 (pomocní pracovníci, přidělení národní odborníci, smluvní zaměstnanci atd.) | 0,064 | 0,064 | 0,064 | 0,064 | 0,064 |

Náklady na lidské zdroje a související náklady celkem (nezahrnuté do referenční částky) | 1,406 | 1,406 | 1,406 | 1,406 | 1,406 |

Výpočet – Úředníci a dočasní zaměstnanci |

9 úředníků v provozních odděleních 1 úředník ve finančním oddělení 1 úředník v IAC (oddělení interního auditu GŘ MARKT) |

Výpočet – Zaměstnanci financovaní podle článku XX 01 02 |

1 smluvní zaměstnanec ve finančním oddělení |

Rok 2010 | Rok 2011 | Rok 2012 | Rok 2013 | Rok 2014 | CELKEM |

XX 01 02 11 01 – Služební cesty | 0,020 | 0,020 | 0,020 | 0,020 | 0,020 | 0,100 |

XX 01 02 11 02 – Schůze a konference |

XX 01 02 11 03 – Výbory[55] |

XX 01 02 11 04 – Studie a konzultace |

XX 01 02 11 05 – Informační systémy |

2 Ostatní výdaje na řízení celkem (XX 01 02 11) | 0,020 | 0,020 | 0,020 | 0,020 | 0,020 | 0,100 |

3 Ostatní výdaje administrativního charakteru (upřesněte i s odkazem na rozpočtovou linii) |

Administrativní výdaje celkem, kromě nákladů na lidské zdroje a souvisejících nákladů (NEZAHRNUTÉ do referenční částky) | 0,020 | 0,020 | 0,020 | 0,020 | 0,020 | 0,100 |

Náklady na možné schůze nejsou v tomto finančním výkazu zahrnuty, jelikož budou součástí celkové částky GŘ MARKT.

Výpočet – Další administrativní výdaje nezahrnuté do referenční částky |

--- |

[pic][pic][pic]

[1] Viz prohlášení o společném evropském akčním plánu zemí eurozóny (14239/08), vrcholná schůzka zemí eurozóny, Brusel dne 12. října 2008, a závěry z říjnového zasedání Evropské rady (14368/08), Brusel, dne 15.–16. října 2008, bod 1 a následující body.

[2] Sdělení Komise „Od finanční krize ke zotavení: Evropský rámec opatření“ (KOM(2008) 706 v konečném znění), Brusel dne 29. října 2008, s. 4.

[3] Více informací viz: http://ec.europa.eu/internal_market/finances/committees/index_en.htm .

[4] Více informací viz: http://ec.europa.eu/internal_market/bank/regcapital/index_en.htm#capitalrequire .

[5] Viz tisková zpráva Komise ze dne 11. listopadu 2008 (IP/08/1679), k dispozici na adrese: http://europa.eu/rapid/pressReleasesAction.do?reference=IP/08/1679&format=HTML&aged=0&language=EN&guiLanguage=en.

[6] Viz sdělení Komise „Od finanční krize ke zotavení: Evropský rámec opatření“ (KOM(2008) 706 v konečném znění), Brusel dne 29. října 2008.

[7] Deklarace vrcholné schůzky o finančních trzích a světovém hospodářství, Washington, 15. listopadu 2008.

[8] Rozhodnutí Komise 2001/527/ES, 2004/5/ES a 2004/6/ES o zřízení Evropského výboru regulátorů trhů s cennými papíry (CESR), Evropského výboru orgánů bankovního dohledu (CEBS) a Evropského výboru orgánů dozoru nad pojišťovnictvím a zaměstnaneckým penzijním pojištěním (CEIOPS).

[9] Viz například sdělení Komise o přezkumu Lamfalussyho procesu – Posílení sbližování dohledu (KOM(2007) 727 v konečném znění); zpráva Výboru pro finanční služby o dlouhodobých otázkách dohledu („Ter Haarova zpráva“; Výbor pro finanční služby 4162/08); usnesení Evropského parlamentu o politice finančních služeb (2007)0338 a zpráva Interinstitucionální monitorovací skupiny (IIMG), k dispozici na adrese http://ec.europa.eu/internal_market/finances/committees/index_en.htm#interinstitutional.

[10] Viz například závěry z jarního zasedání Evropské rady (závěry předsednictví 7652/1/08), Brusel, 13.–14. března 2008, bod 30 a následující body, k dispozici na adrese http://www.consilium.europa.eu/ueDocs/cms_Data/docs/pressData/en/ec/99410.pdf .

[11] „Association Loi 1901“ ve Francii pro CESR, „eingeschriebener Verein (e.V.)“ v Německu pro CEOIPS a „Limited company by guarantee and without share capital“ ve Spojeném království pro CEBS.

[12] Viz například závěry z jarního zasedání Evropské rady (závěry předsednictví 7652/1/08), Brusel, 13.–14. března 2008, bod 30 a následující body, k dispozici na adrese http://www.consilium.europa.eu/ueDocs/cms_Data/docs/pressData/en/ec/99410.pdf .

[13] IASCF je ve smyslu čl. 162 písm. a) prováděcího nařízení k finančnímu nařízení o rozpočtu EU evropským normalizačním orgánem, který stanoví účetní standardy, jež jsou použitelné v EU, podle ustanovení nařízení (ES) č. 1606/2002.

[14] 2741 zasedání Rady Evropské unie (hospodářské a finanční věci), v Bruselu dne 11. července 2006, tisková zpráva k dispozici na adrese http://www.consilium.europa.eu/ueDocs/cms_Data/docs/pressData/en/ecofin/90465.pdf

[15] 2813. zasedání Rady Evropské unie (hospodářské a finanční věci), v Bruselu dne 10. července 2007, tisková zpráva k dispozici na adrese http://www.consilium.europa.eu/ueDocs/cms_Data/docs/pressData/en/ecofin/95233.pdf

[16] Viz bod 16 usnesení EP k mezinárodním standardům účetního výkaznictví (IFRS) a správě a řízení Rady pro mezinárodní účetní standardy (IASB) přijatého dne 24. dubna 2008, k dispozici na adrese http://www.europarl.europa.eu/sides/getDoc.do?pubRef=-//EP//TEXT+REPORT+A6-2008-0032+0+DOC+XML+V0//CS&language=CS.

[17] EFRAG je jakožto evropská organizace představující síť neziskových subjektů působících v členských státech subjektem, který sleduje cíl obecného evropského zájmu ve smyslu čl. 162 písm. b) prováděcích předpisů k finančnímu nařízení o rozpočtu EU (nařízení č. 2342/2002).

[18] 2882. zasedání Rady Evropské unie (hospodářské a finanční věci), v Bruselu dne 8. července 2008, tisková zpráva k dispozici na adrese http://www.consilium.europa.eu/ueDocs/cms_Data/docs/pressData/en/ecofin/101742.pdf.

[19] Viz návrh 6 stanoviska k návrhu souhrnného rozpočtu Evropské unie na finanční rok 2009, k dispozici na adrese http://www.europarl.europa.eu/sides/getDoc.do?pubRef=-//EP//NONSGML+COMPARL+PE-407.786+02+DOC+PDF+V0//CS&language=CS .

[20] Více informací viz: http://www.efrag.org/projects/detail.asp?id=134

[21] Monitorovací skupina je složena z Mezinárodní organizace komisí pro cenné papíry, Basilejského výboru pro bankovní dohled, Mezinárodní asociace orgánů pro dozor v pojišťovnictví, Světové banky a Fóra pro finanční stabilitu. Viz například první veřejná zpráva PIOB, 2005, s. 5.

[22] Úř. věst. L 184, 17.7.1999, s. 23. Rozhodnutí ve znění rozhodnutí 2006/512/ES (Úř. věst. L 200, 22.7.2006, s. 11).

[23] Úř. věst. L 184, 17.7.1999, s. 23. Rozhodnutí ve znění rozhodnutí 2006/512/ES (Úř. věst. L 200, 22.7.2006, s. 11).

[24] Úř. věst. L 248, 16.9.2002, s. 1.

[25] Úř. věst. L 357, 31.12.2002, s. 1.

[26] Úř. věst. […], […], s. […].

[27] Úř. věst. […], […], s. […].

[28] Úř. věst. […], […], s. […].

[29] Úř. věst. L 357, 31.12.2002, s. 1.

[30] Úř. věst. L 191, 13.7.2001, s. 43–44.

[31] Úř. věst. L 3, 7.1.2004, s. 28–29.

[32] Úř. věst. L 3, 7.1.2004, s. 30–31.

[33] Úř. věst. L 184, 17.7.1999, s. 23.

[34] Úř. věst. L 248, 16.9.2002, s. 1.

[35] Úř. věst. L 357, 31.12.2002, s. 1.

[36] Úř. věst. L 248, 16.9.2002, s. 1.

[37] Úř. věst. L 357, 31.12.2002, s. 1.

[38] Úř. věst. L 357, 31.12.2002, s. 1.

[39] Úř. věst. L 292, 15.11.1996, s. 2.

[40] Úř. věst. L 136, 31.5.1999, s. 1.

[41] Úř. věst. L 312, 23.12.1995, s. 1.

[42] Úř. věst. L 292, 15.11.1996, s. 2.

[43] Úř. věst. L 136, 31.5.1999, s. 1.

[44] Úř. věst. L 312, 23.12.1995, s. 1.

[45] Rozlišené položky, dále jen „RP“.

[46] Výdaje, které nespadají pod kapitolu xx 01 příslušné hlavy xx.

[47] Výdaje v rámci článku xx 01 04 hlavy xx.

[48] Výdaje v rámci kapitoly xx 01 kromě článků xx 01 04 nebo xx 01 05.

[49] V současnosti jsou subjekty financovány takto: IASCF je financována zejména prostřednictvím dobrovolných příspěvků od zúčastněných stran ze soukromého sektoru; EFRAG je v současnosti financována řadou evropských sdružení (např. BUSINESSEUROPE, Fédération des Experts Comptables Européennes, Comité Européen des Assurances, European Banking Federation, atd.) a soukromými nebo veřejnými vnitrostátními mechanismy financování zřízenými v některých členských státech; PIOB je financována zejména IFAC, která zastupuje profesi účetních; výbory orgánů dohledu (CESR, CEBS a CEIOPS) jsou financovány svými členy, kterými jsou vnitrostátní orgány dohledu příslušné v oblasti cenných papírů, bankovnictví a pojišťovnictví v jednotlivých členských státech. Podrobnější přehled členských organizací a zúčastněných stran viz hodnocení předem (ex-ante) bod 1.1.

[50] Uvedení tří výborů orgánů dohledu je pouze pro usnadnění odkazu. Z právního hlediska nemají výbory na evropské úrovni právní subjektivitu. Aby však mohly uzavírat smlouvy s třetími stranami a v zájmu usnadnění fungování a správy výborů, vytvořili členové každého výboru orgánů dohledu podpůrné struktury s právní subjektivitou v členských státech, v nichž se tyto výbory nacházejí, tj. ve Francii, ve Spojeném království a v Německu. V praxi bude tudíž Společenství finančně přispívat na tyto podpůrné struktury, jak je uvedeno v článku 5 rozhodnutí.

[51] Tyto náklady NEJSOU zahrnuty v referenční částce.

[52] Tyto náklady NEJSOU zahrnuty v referenční částce.

[53] Tyto náklady jsou zahrnuty do referenční částky.

[54] Měl by být uveden odkaz na konkrétní legislativní finanční výkaz dotyčných výkonných agentur.

[55] Uveďte přesně druh výboru a skupinu, do níž náleží.