—

je acquis EU v oblasti svobody, bezpečnosti a práva značně rozsáhlé, čímž se potvrdilo rozhodnutí členských států extenzivně zapojit orgány Evropské unie do tvorby politik v této oblasti, aby byla občanům Unie zaručena svoboda, bezpečnost a právo,

—

má podle pravidelných průzkumů Eurobarometru většina občanů Unie ve zvýšené míře pocit, že opatření na úrovni EU jsou přínosná ve srovnání s opatřeními přijatými pouze na vnitrostátní úrovni, a dvě třetiny občanů podporují opatření EU, která propagují a chrání základní práva (včetně práv dětí) a rovněž boj proti organizovanému zločinu a terorismu, a pouze 18 % z nich se domnívá, že opatření na úrovni EU přínosná nejsou,

—

přetrvávající právní slabiny a složitost rozhodovacího procesu v EU, zejména v oblastech, jako je policejní a soudní spolupráce v trestních věcech, kterým chybí odpovídající demokratická a soudní kontrola na úrovni EU,

—

neochotu většiny členských států posílit politiky související se základními právy a právy občanů; současně se zdá, že je stále důležitější zaměřovat se nejen na přeshraniční případy, aby nevznikaly dvojí normy v rámci téhož členského státu,

—

pokračující potřebu dalšího rozvoje a řádného provádění společné přistěhovalecké a azylové politiky EU, u níž oproti harmonogramu dohodnutému v rámci Haagského programu a Evropského paktu o přistěhovalectví a azylu dochází ke zpoždění,

—

obtíže, jimž čelí Komise při zajišťování včasného a správného uplatňování mnoha nedávno přijatých právních předpisů Společenství a při vyřizování velkého objemu korespondence, stížností a rostoucího počtu případů porušení předpisů,

—

potřebu extenzivnějšího zapojení Evropského parlamentu a národních parlamentů do hodnocení skutečného dopadu právních předpisů EU na daná odvětví,

—

dosud nedostatečně rozvinutou síť zástupců občanské společnosti a zúčastněných stran v každé oblasti politiky prostoru svobody, bezpečnosti a práva; stojí za povšimnutí, že teprve nedávno ministři spravedlnosti členských států rozhodli vybudovat síť zaměřenou na vzájemné posílení vnitrostátních právních předpisů, k čemuž by mělo dojít i v ostatních oblastech prostoru svobody, bezpečnosti a práva,

—

skutečnost, že dokonce i mezi agenturami EU se spolupráce rozvíjí pomalu a rizika jsou stále složitější vzhledem k tomu, že se násobí počet ostatních orgánů, které vykonávají na úrovni EU operativní úkoly,

—

obezřetný postoj, který i nadále zaujímá Rada a Komise poté, co Parlament přijal dne 25. září 2008 usnesení k výroční rozpravě za rok 2007 o pokroku při vytváření prostoru svobody, bezpečnosti a práva (články 2 a 39 Smlouvy o EU) (1) a během rozprav v plénu v prosinci 2008 o ochraně základních práv v Evropské unii a o pokroku v prostoru svobody, bezpečnosti a práva,

—

podporu, kterou poskytují národní parlamenty širší meziparlamentní spolupráci, zejména v prostoru svobody, bezpečnosti a práva, jak se ukázalo v jejich příspěvcích do obecných rozprav a při konkrétních příležitostech, jaké představují např. revize pravidel EU o transparentnosti, rámcové rozhodnutí Rady 2002/475/SVV ze dne 13. června 2002 o boji proti terorismu (2), nové právní předpisy EU o využívání jmenné evidence cestujících (3), uplatňování směrnice Evropského parlamentu a Rady 2004/38/ES ze dne 29. dubna 2004 o právu občanů Unie a jejich rodinných příslušníků svobodně se pohybovat a pobývat na území členských států (4), hodnocení směrnice Rady 2003/9/ES ze dne 27. ledna 2003, kterou se stanoví minimální normy pro přijímání žadatelů o azyl (5), a podporu, kterou poskytují soudní spolupráci v trestních a občanských věcech,

—

vytvoří soudržnější, transparentnější a právně zdravější rámec,

—

posílí ochranu základních práv tím, že Listina základních práv Evropské unie (dále jen „Listina“) bude závazná, a umožní přistoupení EU k Evropské úmluvě o ochraně lidských práv a základních svobod,

—

poskytne občanům Unie a občanské společnosti pravomoci jejich zapojením do legislativního procesu a poskytnutím rozsáhlejšího přístupu k Soudnímu dvoru Evropských společenství,

—

zapojí Evropský parlament a národní parlamenty do hodnocení politik EU a tím dosáhne větší odpovědnosti evropských a vnitrostátních správních orgánů;

a)

formálně zapojily nově zvolený Evropský parlament do přijímání příštího víceletého programu prostoru svobody, bezpečnosti a práva na období 2010–2014, protože tento program by po vstupu Lisabonské smlouvy v platnost měla uplatňovat především Rada a Parlament postupem spolurozhodování; vzhledem k tomu, že takový víceletý program by měl rovněž daleko přesahovat návrhy obsažené ve zprávách „skupin pro budoucnost“ Rady, měly by být zapojeny i národní parlamenty, protože by měly hrát významnou úlohu při vytváření priorit a při jejich uplatňování na vnitrostátní úrovni;

b)

se zaměřily na budoucí víceletý program, a především na zlepšení základních a občanských práv, jak to nedávno doporučil Parlament ve svém usnesení ze dne 14. ledna 2009 o situaci v oblasti lidských práv v Evropské unii 2004-2008 (6), rozpracováním cílů a zásad stanovených v Listině, kterou orgány vyhlásily v Nice v roce 2000 a poté znovu ve Štrasburku dne 12. prosince 2007;

a)

bezodkladně přijala iniciativy ke zlepšení ochrany občanských práv, jako je ochrana údajů, diplomatická a konzulární ochrana a svoboda pohybu a bydliště;

b)

vytvořila mechanismus k zajištění extenzivnějšího zapojení občanů do definování obsahu občanství Unie vytvořením metody konzultace a podporou vzájemných kontaktů zúčastněných stran;

c)

předložila plně rozvinutý program opatření EU, která posilují procesní práva obžalovaných a nezbytné záruky ve fázích před začátkem a po skončení řízení, zejména když se jedná o státního příslušníka jiné země než té, v níž probíhá řízení, a obecněji aby vytvořila kontrolu evropského trestního soudnictví a bezpečnostních opatření s ohledem na ochranu práv občanů;

d)

pravidelně shromažďovala a šířila všechny příslušné neutrální údaje o vývoji hlavních politik prostoru svobody, bezpečnosti a práva, jako jsou migrační toky, vývoj organizovaného zločinu a zejména terorismu (viz posouzení hrozeb organizované trestné činnosti 2008 vypracované EU a zpráva o stavu a vývoji terorismu v EU 2008 vydaná Europolem);

e)

co nejdříve předložila dosud nepřijaté právní nástroje o dalších kategoriích „modrých karet EU“ pro pracovníky ze třetích zemí, např. sezonní pracovníky, dočasně vyslané zaměstnance a placené stážisty, a o mandátu agentury FRONTEX; zejména pak, aby pro agenturu FRONTEX zajistila odpovídající zdroje tak, aby agentura mohla plnit své cíle a mohla plně a průběžně Parlament informovat o jednáních o dohodách se třetími zeměmi v oblasti přistěhovalectví;

f)

vytvořila evropskou politiku vnitřní bezpečnosti, která by měla doplňovat vnitrostátní bezpečnostní plány, aby občané Unie a národní parlamenty měly jasnou představu o přínosu opatření EU; zejména aby posílila politiku EU týkající se boje proti určitým druhům organizované trestné činnosti, jako je počítačová trestná činnost, obchodování s lidmi, sexuální zneužívání dětí a korupce tím, že přijme účinná opatření a využije všech možných nástrojů spolupráce k dosažení měřitelných výsledků, včetně podniknutí kroků za účelem přijetí právního nástroje na zabavení finančních aktiv a majetku mezinárodních zločineckých organizací a jejich použití na sociální účely;

g)

i nadále uplatňovala zásadu vzájemného uznávání právních rozhodnutí v občanském i trestním soudnictví ve všech stádiích soudního řízení, zejména pokud jde o trestní soudnictví, aby byl zajištěn celoevropský systém uznávání a vzájemného přijímání důkazních materiálů s co největším zohledněním základních práv;

h)

doplnila vývoj vzájemného uznávání řadou opatření posilujících vzájemnou důvěru, zejména určitým sblížením věcných a procesních otázek trestního práva, procesních práv, zdokonalením vzájemného hodnocení fungování soudních systémů a zlepšením způsobů budování vzájemné důvěry v rámci soudní profese, jako je posílení odborné přípravy v soudnictví a podpora vzájemných kontaktů;

i)

vytvořila transparentní a účinnou vnější strategii EU v rámci prostoru svobody, bezpečnosti a práva založenou na důvěryhodné politice, zejména v oblastech, kde má Společenství výhradní pravomoci, např. pokud jde o dohody o zpětném přebírání osob, ochranu vnějších hranic a vízové politiky (jak tomu je v případě otázky zrušení vízové povinnosti při cestách do USA);

j)

vyzvala Radu, aby pravidelně konzultovala Parlament i v případě mezinárodních dohod zabývajících se soudní a policejní spoluprácí v trestních věcech, protože skutečnost, že to Rada v současné době odmítá, je v rozporu se zásadou loajální spolupráce a demokratické odpovědnosti EU; vyzývá především Komisi, aby předložila kritéria pro rozvoj vhodné evropské politiky týkající se dohod se třetími zeměmi o vzájemné právní pomoci nebo vydávání osob v trestních věcech s ohledem na zásadu nediskriminace mezi občany EU a občany dotčené třetí země;

k)

zavedla specifické právní předpisy zaručující diplomatickou a konzulární ochranu všem občanům Unie bez ohledu na to, zda má dotyčný členský stát na území třetí země zastoupení;

l)

předložila nové návrhy s cílem splnit rozsudky Soudního dvora o ochraně základních práv v případě zmrazení majetku fyzických a právnických osob, rovněž s ohledem na rozsudky Evropského soudního dvora o seznamu uvedeném v přílohách rozhodnutí Rady, kterými se provádí čl. 2 odst. 3 nařízení Rady (ES) č. 2580/2001 ze dne 27. prosince 2001 o zvláštních omezujících opatřeních namířených proti některým osobám a subjektům s cílem bojovat proti terorismu (7);

m)

posílila vzájemnou důvěru a solidaritu mezi správními orgány členských států, tím, že:

n)

zavedla rozsáhlejší koordinaci a doplňkovost mezi stávajícími a budoucími agenturami EU, jako je Europol, Eurojust, FRONTEX nebo Cepol, protože tyto orgány by měly překročit počáteční a nejistou spolupráci a navázat těsnější kontakty s odpovídajícími vnitrostátními odděleními dosažením vyšších standardů účinnosti a bezpečnosti a tím, že budou odpovědnější a transparentnější vůči Evropskému parlamentu a národním parlamentům;

o)

i nadále průběžně rozvíjela a posilovala společnou politiku Unie v oblasti správy hranic, zároveň však zdůraznila potřebu co nejrychleji stanovit celkovou koncepci strategie Unie v této oblasti, to, jak se budou vzájemně ovlivňovat a jak budou fungovat všechny programy a projekty, s cílem zvolit nejlepší způsob jejich vzájemného propojení a zamezit případnému zdvojování činnosti nebo vzájemné neslučitelnosti;

—

usnesení ze dne 2. dubna 2009 o problémech a perspektivách spojených s evropským občanstvím (9),

—

usnesení ze dne 27. září 2007 o provádění směrnice Rady 2000/43/ES ze dne 29. června 2000, kterou se zavádí zásada rovného zacházení s osobami bez ohledu na jejich rasu nebo etnický původ (10),

—

usnesení ze dne 10. března 2009 o dalších krocích v oblasti správy hranic v Evropské unii a podobných zkušenostech ve třetích zemích (11) a

—

usnesení ze dne 10. března 2009 o budoucnosti společného evropského azylového systému (12),