6.5.2010   

CS

Úřední věstník Evropské unie

CE 117/166


Čtvrtek 26. března 2009
Dohoda o volném obchodu mezi EU a Indií

P6_TA(2009)0189

Usnesení Evropského parlamentu ze dne 26. března 2009 o dohodě o volném obchodu mezi EU a Indií (2008/2135(INI))

2010/C 117 E/28

Evropský parlament,

s ohledem na společný akční plán strategického partnerství Indie-EU ze dne 7. září 2005, zejména na oddíl pojednávající o rozvoji obchodu a investicích, a jeho revidované znění,

s ohledem na společné prohlášení čtvrtého obchodního summitu EU-Indie konaného dne 29. listopadu 2003, a zejména na společnou iniciativu EU-Indie na podporu obchodu a investic,

s ohledem na závěry 9. zasedání kulatého stolu Indie-EU konaného v Hajdarábádu ve dnech 18. až 20. září 2005,

s ohledem na zprávu obchodní skupiny EU-Indie na vysoké úrovni, která byla předložena na 7. summitu EU-Indie konaném v Helsinkách dne 13. října 2006,

s ohledem na společné prohlášení 9. summitu EU-Indie konaného v Marseille dne 29. září 2008,

s ohledem na společné prohlášení 9. obchodního summitu EU-Indie konaného v Paříži dne 30. září 2008,

s ohledem na rozhodnutí Světové obchodní organizace (WTO) o dohodě o obchodních aspektech práv k duševnímu vlastnictví (TRIPS) a o veřejném zdraví, které bylo přijato dne 29. listopadu 2005,

s ohledem na svůj postoj ze dne 1. prosince 2005 k návrhu nařízení Evropského parlamentu a Rady o nucených licencích na patenty týkající se výroby farmaceutických výrobků na vývoz do zemí s problémy v oblasti veřejného zdraví (1),

s ohledem na Memorandum o porozumění o dvoustranné spolupráci mezi Úřadem generálního kontrolora pro patenty, vzory a ochranné známky a Evropským patentovým úřadem podepsané dne 29. listopadu 2006,

s ohledem na pokyny Organizace pro hospodářskou spolupráci a rozvoj o nadnárodních podnicích a tripartitní deklaraci Mezinárodní organizace práce o zásadách pro nadnárodní společnosti a sociální politiku,

s ohledem na sdělení Komise ze dne 22. března 2006 nazvané „Provádění partnerství pro růst a zaměstnanost: učinit z Evropy centrum excelence v oblasti sociální odpovědnosti podniků“ (KOM(2006)0136),

s ohledem na statistiku zaměstnanosti OECD pro léta 2008/2007,

s ohledem na sdělení Komise ze dne 5. února 2008 nazvané „Zvláštní místo pro děti v rámci vnější činnosti EU“ (KOM(2008)0055),

s ohledem na dohodu mezi Indií a USA z roku 2004: „Další krok ke strategickému partnerství“ a dohodu o jaderné energetice pro civilní účely vyjednané během státní návštěvy prezidenta George W. Bushe v Indii dne 2. března 2006,

s ohledem na své usnesení ze dne 4. dubna 2006 o hodnocení jednacího kola z Dohá po konání ministerské konference WTO v Hongkongu (2),

s ohledem na prohlášení ministrů čtvrté ministerské konference WTO, které bylo přijato dne 14. listopadu 2001 v Dohá, a zejména na jeho odstavec 44 o zvláštním a diferencovaném přístupu,

s ohledem na energetický summit EU-Indie konaný v Novém Dillí dne 6. dubna 2006,

s ohledem na 3. energetický panel EU-Indie konaný dne 20. června 2007,

s ohledem na své usnesení ze dne 29. září 2005 o vztazích EU-Indie: strategické partnerství (3),

s ohledem na studii o doložkách o lidských právech a demokracii v mezinárodních dohodách Evropské unie, jejíž vypracování zadal podvýbor pro lidská práva Evropského parlamentu (4),

s ohledem na sdělení Komise ze dne 4. října 2006 nazvané „Globální Evropa: Konkurenceschopnost na světovém trhu. Příspěvek ke strategii EU pro růst a zaměstnanost“ (KOM(2006)0567),

s ohledem na zprávu Komise o počtu padělaných výrobků, které celní orgány zabavily v roce 2007 na vnějších hranicích EU, která byla zveřejněna dne 19. května 2008,

s ohledem na kvalitativní analýzu případné dohody o volném obchodu mezi EU a Indií, kterou vypracovalo Středisko pro analýzu regionální integrace v Sussexu,

s ohledem na hospodářskou analýzu hospodářského dopadu případné dohody o volném obchodu mezi EU a Indií, kterou vypracovala společnost CEPII (Centre d'études prospectives et d'informations internationales) a CIREM (Centre d'initiatives et de recherches européennes en Méditerrannée) ze dne 15. března 2007,

s ohledem na zprávu o globální analýze a návrh prozatímní zprávy o hodnocení dopadu dohody o volném obchodu mezi Evropskou unií a Indickou republikou na udržitelnost obchodu, které provedla společnost ECORYS,

s ohledem na své usnesení ze dne 28. září 2006 o hospodářských a obchodních vztazích Evropské unie s Indií (5),

s ohledem na své usnesení ze dne 12. července 2007 o dohodě o obchodních aspektech práv k duševnímu vlastnictví (TRIPS) a přístupu k lékům (6),

s ohledem na své usnesení ze dne 14. února 2006 o doložce o lidských právech a demokracii v dohodách Evropské unie (7),

s ohledem na své usnesení ze dne 1. února 2007 o situaci týkající se lidských práv Dálítů v Indii (8),

s ohledem na své usnesení ze dne 22. května 2007 o globální Evropě v souvislosti s vnějšími aspekty konkurenceschopnosti (9),

s ohledem na své usnesení ze dne 4. září 2008 o obchodu se službami (10),

s ohledem na své usnesení ze dne 10. července 2008 o údajné existenci hromadných hrobů v části Kašmíru pod správou Indie (11),

s ohledem na své usnesení ze dne 24. září 2008 o přípravě summitu EU-Indie (Marseille, 29. září 2008) (12),

s ohledem na strategický dokument pro Indii (2007–2013),

s ohledem na návštěvu delegace Evropského parlamentu v Novém Dillí (členů parlamentního Výboru pro mezinárodní obchod) v listopadu 2008,

s ohledem na článek 45 jednacího řádu,

s ohledem na zprávu Výboru pro mezinárodní obchod a stanoviska Výboru pro zahraniční věci a Výboru pro rozvoj (A6-0131/2009),

A.

vzhledem k tomu, že Evropská unie by nadále měla upřednostňovat mnohostranný obchodní systém založený na pravidlech, který byl zřízen v rámci WTO a který zaváděním přiměřených pravidel a zajišťováním jejich dodržování dává příslib spravedlivého a poctivého mezinárodního obchodu,

B.

vzhledem k tomu, že úspěšné a vyvážené uzavření rozvojové agendy z Dohá má zásadní význam jak pro Evropskou unii, tak pro Indii; že taková dohoda nevylučuje předem uzavření dvoustranných dohod WTO+, které by mohly vícestranná pravidla doplnit,

C.

vzhledem k tomu, že politické vztahy s Indií jsou založeny na strategickém partnerství z roku 2004, na společném akčním plánu z roku 2005 přijatém na summitu EU-Indie v září 2005 a revidovaném na 9. summitu EU-Indie v Marseille a na dohodě o spolupráci z roku 1994; vzhledem k tomu, že dohoda o volném obchodu by měla prohloubit spolupráci, kterou předpokládá článek 24 dohody o spolupráci, a stavět na ní,

D.

vzhledem k tomu, že Evropská unie je pro Indii nejvýznamnějším zdrojem přímých zahraničních investic, které v roce 2007 dosáhly 10,9 miliard EUR; a že v roce 2007 činil příliv přímých zahraničních investic do Indie z Evropské unie 65 % všech přímých zahraničních investic; a vzhledem k tomu, že přímé zahraniční investice Indie do Evropské unie vzrostly z 500 milionů EUR v roce 2006 na 9,5 miliardy EUR v roce 2007,

E.

vzhledem k tomu, že v roce 2000 byla Indie 17. nejvýznamnějším obchodním partnerem EU a v roce 2007 byla jejím 9. největším obchodním partnerem; vzhledem k tomu, že v letech 2000 až 2006 vzrostl obchod se zbožím mezi EU a Indií přibližně o 80 %,

F.

vzhledem k tomu, že indické obchodní a právní prostředí nadále zůstává relativně restriktivní; vzhledem k tomu že, pokud jde o snadnost podnikání, zařadila v roce 2008 Světová banka Indii na 122. místo (ze 178 ekonomik),

G.

vzhledem k tomu, že, jak se uvádí ve Zprávě o lidském rozvoji Rozvojového programu OSN (UNDP) pro léta 2007/2008, Indie v indexu lidského rozvoje (ze 177 zemí) zaujímá 128. místo, příjem 35 % indického obyvatelstva činí 1 USD na den a příjem 80 % obyvatelstva činí méně než 2 USD na den; vzhledem k tomu, že v indexu lidské chudoby Indie zaujímá 62. místo z 108 rozvojových zemí, u nichž byl index počítán; a vzhledem k tomu, že Indie má jeden z nejvyšších výskytů dětské práce,

H.

vzhledem k tomu, že ekonomická nerovnováha mezi jednotlivými indickými státy, a tedy nevyvážené rozdělování bohatství a národního důchodu, vyžadují přijetí zdravých doplňkových hospodářských politik, včetně harmonizace daní a soustředění snah o budování kapacit na nejchudší státy, aby mohly využívat finančních prostředků,

I.

vzhledem k tomu, že Indie je největším příjemcem všeobecného systému preferencí; vzhledem k tomu, že preferenční dovozy do Evropské unie z Indie dosáhly v roce 2007 hodnoty 11,3 miliardy EUR ve srovnání s 9,7 miliardami EUR v roce 2006,

J.

vzhledem k tomu, že obě strany znovu potvrzují svůj závazek snižovat cla a pokračovat v liberalizaci usazování a obchodu se službami,

K.

vzhledem k tomu, že přístup na trh musí být provázen transparentními a odpovídajícími pravidly a normami, které zaručí, že liberalizace obchodu bude prospěšná,

L.

vzhledem k tomu, že přístupu na trh brání mimocelní překážky obchodu, například požadavky na zdravotní nezávadnost a bezpečnost či technické překážky, množstevní omezení, postupy posuzování shody, mechanismy na ochranu obchodu, celní režimy, vnitřní zdanění a nepřijetí mezinárodních norem a standardů,

M.

vzhledem k tomu, že je třeba více zohlednit otázky uznávání, vhodné a účinné ochrany, provádění a vymáhání práv duševního vlastnictví, včetně patentů, ochranných nebo služebních známek, autorského práva a obdobných práv, zeměpisných označení (včetně označení původu), průmyslových vzorů a topografií integrovaných obvodů,

N.

vzhledem k tomu, že Indie je jedním z největších zdrojů padělaných léčiv zabavených celními orgány členských států, přibližně 30 % celkového objemu; že nestandardní a padělaná léčiva podporují rezistenci vůči lékům a zvyšují nemocnost a úmrtnost,

O.

vzhledem k tomu, že čl. 1 odst. 1 dohody o spolupráci se odvolává na úctu k lidským právům a demokratickým zásadám; vzhledem k tomu, že tato úcta tvoří základní prvek této dohody,

P.

vzhledem k tomu, že podle indexu globálního hladu pro rok 2008 se Indie nachází na 66. místě z 88 států (mezi rozvojovými zeměmi a zeměmi procházejícími ekonomickou transformací); vzhledem k tomu, že podle indického indexu hladu ani jeden z indických států nespadá do kategorií „nízký stupeň hladovění“ nebo „mírný stupeň hladovění“; dvanáct států spadá do kategorie „znepokojivý stupeň hladovění“; a čtyři státy – Paňdžáb, Kerala, Harijána a Assam – spadají do kategorie „závažný stupeň hladovění“,

Q.

vzhledem k tomu, že dohoda o volném obchodu by měla obsahovat závazky týkající se sociálních norem, norem v oblasti životního prostředí a udržitelného rozvoje a účinného uplatňování norem v sociální oblasti a v oblasti životního prostředí, které byly přijaty na mezinárodní úrovni, a to jako nezbytnou podmínku podpory prosazování důstojné práce prostřednictvím účinného vnitrostátního uplatňování základních pracovních norem Mezinárodní organizace práce,

R.

vzhledem k tomu, že Indie nepodepsala Smlouvu o nešíření jaderných zbraní; že Skupina dodavatelů jaderných materiálů zrušila embargo na indický obchod s jaderným materiálem a že Kongres USA schválil dohodu o spolupráci v jaderné oblasti mezi USA a Indií,

S.

vzhledem k tomu, že na 9. summitu EU-Indie v Marseille byla podepsána horizontální dohoda o letecké dopravě a Indie se zařadila na 11. místo, co se týče přepravy cestujících mezi členskými státy EU a zeměmi mimo EU; vzhledem k tomu, že Evropská unie a Indie přijaly revidovaný společný akční plán, který rozšiřuje strategické partnerství z roku 2005 na nové oblasti, a vzhledem k tomu, že v Indii bylo zřízeno Evropské obchodní a technologické středisko,

Obecné otázky

1.

domnívá se, že dohoda o volném obchodu by měla být vyvážená a slučitelná s pravidly a závazky WTO; má za to, že úspěšná rozvojová agenda z Dohá zůstává pro Evropskou unii obchodní prioritou a že jednání s Indií o dohodě o volném obchodu tak bude doplňovat vícestranná pravidla;

2.

připomíná, že strategické partnerství EU-Indie je založeno na společných zásadách a sdílených hodnotách, které jsou vyjádřeny v dohodě o spolupráci mezi ES a Indií z roku 1994 a ve společném akčním plánu z roku 2005; nová dohoda o volném obchodu podporující konkurenceschopnost by měla doplnit dohodu o spolupráci z roku 1994, se kterou by měla být právně a institucionálně spjata;

3.

vítá výsledky 9. summitu EU-Indie a revidovaný společný akční plán; vybízí účastníky jednání aby pokračovali v jednáních s klíčovými zúčastněnými stranami; připomíná závazek Evropské unie a Indie urychlit jednání o dohodě o volném obchodu a výrazně a účinně pokročit směrem k brzkému uzavření ambiciózní a vyvážené široké dohody o obchodu a investicích; vyjadřuje zklamání nad pomalým postupem jednání; vyzývá obě strany, aby uzavřely komplexní, ambiciózní a vyváženou dohodu o volném obchodu do konce roku 2010;

4.

vyzývá federální vládu Indie a vlády jejích jednotlivých států, aby sladily své politiky a postupy, aby bylo možné z dohody získat co největší užitek;

5.

na základě doplňujícího se charakteru obou ekonomik odkazuje na budoucí možnosti růstu obchodu a investic mezi EU a Indií a na obchodní příležitosti vyplývající z dohody o volném obchodu; považuje dohodu o volném obchodu EU-Indie za scénář výhodný pro obě strany, ale doporučuje, aby bylo provedeno hodnocení stávajících odvětvových zvláštností; zdůrazňuje, že dohoda o volném obchodu musí zajistit, aby posílení vzájemného obchodu přineslo užitek co největšímu počtu lidí a přispělo k tomu, aby Indie dosáhla rozvojových cílů tisíciletí, včetně prevence zhoršování životního prostředí;

6.

vyzývá obě strany, aby se zabývaly i možnými nevýhodami dohody o volném obchodu a tím, jak může být rychlým otevřením trhů nepříznivě ovlivněn lidský rozvoj a rovnost pohlaví;

7.

žádá Komisi, aby do dohody o volném obchodu zahrnula jako její nedílnou součást ambiciózní kapitolu o udržitelném rozvoji, která bude podléhat standardnímu mechanismu pro řešení sporů;

Obchod se zbožím

8.

vítá výsledky mnoha simulací volného obchodu, které ukazují, že dohoda o volném obchodu by zvýšila celkový vývoz a dovoz jak v Evropské unii, tak v Indii; zdůrazňuje, že se očekává, že objem vzájemného obchodu překročí při stávající průměrné míře růstu 70,7 miliard EUR do roku 2010 a 160,6 miliard EUR do roku 2015;

9.

konstatuje, že indická cla se v průměru snížila na úroveň, která je nyní srovnatelná s jinými asijskými zeměmi, a že nyní jsou Indií uplatňovaná průměrná cla na úrovni 14,5 %, přičemž průměr v EU činí 4,1 %;

10.

považuje za důležité, aby dohoda o volném obchodu potvrdila ustanovení dohody o technických překážkách obchodu a dohody o hygienických a rostlinolékařských opatřeních; vyzývá Komisi, aby se v tomto ohledu zaměřila i na další otázky, například na dobré životní podmínky zvířat;

11.

bere na vědomí, že Indie je znepokojena nedostatkem harmonizace mikrobiologických norem v Evropské uni, důsledky nařízení REACH, nákladnými postupy při udělování osvědčení pro vývoz ovoce do Evropské unie a nákladným postupy pro posuzování shody v souvislosti se značkou CE, a zdůrazňuje, že dohoda o volném obchodu musí tyto otázky vyřešit; vyzývá obě strany, aby zajistily, že opatření a necelní překážky obchodu budou uplatňovány tak, že celkový obchod nebude omezován; vyzývá Evropskou unii i Indii, aby ve svých různých pracovních skupinách více spolupracovaly s cílem vytvořit transparentnější rámec pro technické předpisy a normy; vyzývá dále Komisi, aby poskytla technickou pomoc na podporu indických výrobců v jejich úsilí splnit normy EU, zejména co se týče zdravotní, environmentální a sociální dimenze výroby, a aby tak vytvořila oboustranně výhodné podmínky;

12.

uznává, že indický systém norem se neustále vyvíjí; vyzývá Výbor pro indické normy a Ústřední organizaci pro kontrolu lékových norem, aby uvedly své normy do souladu s mezinárodními normami a aby zlepšením postupů pro testování a udělování osvědčení zvýšily transparentnost při jejich utváření; je znepokojen v souvislosti se zaváděním a sledováním hygienických a rostlinolékařských opatření a norem; vyzývá Komisi, aby poskytla odpovídající podporu na posílení kapacit a kvalifikovaných lidských zdrojů v indických regulačních orgánech;

13.

zdůrazňuje, že dohoda o volném obchodu obsahuje závazný mechanismus řešení sporů mezi státy, ustanovení o smírčím řízení, o necelních překážkách obchodu, o antidumpingových a vyrovnávacích opatřeních a též ustanovení o obecných výjimkách založených na článcích XX a XXI Všeobecné dohody o clech a obchodu (GATT);

Obchod se službami a usazování

14.

uznává, že služby jsou nerychleji rostoucím odvětvím indického hospodářství; konstatuje, že Indie má eminentní zájem na způsobu liberalizace prostřednictvím způsobů 1 a 4 Všeobecné dohody o obchodu službami (GATS); poznamenává, že Evropská unie by chtěla u většiny služeb dokončit liberalizaci v oblasti přístupu na trh a v oblasti národního zacházení v rámci způsobu 3;

15.

zdůrazňuje, že liberalizace služeb nesmí být v žádném případě na překážku právu regulovat služby, a to i služby veřejné;

16.

bere na vědomí, že podle Federace indických obchodních a průmyslových komor se očekává, že do roku 2015, kdy bude zavedena dohoda o volném obchodu v oblasti služeb, překročí vzájemný obchod se službami 246,8 miliard EUR;

17.

konstatuje, že obchod se službami mezi Evropskou unií a Indií je poměrně nevyvážený, že EU vyváží 1,5 % svých služeb do Indie, zatímco Indie vyváží 9,2 % svého celkového vývozu do Evropské unie;

18.

vyzývá Indii, aby vypracovala odpovídající právní předpisy upravující ochranu osobních údajů, které by Indii umožnily dosáhnout statusu země s přiměřeným stupněm ochrany, aby bylo možné provádět převod osobních údajů z Evropské unie na základě právních předpisů EU a v souladu s těmito předpisy;

19.

konstatuje, že Indie je pátým největším trhem s telekomunikačními službami na světě a že trh telekomunikací rostl za posledních pět let každoročně o 25 %; vítá skutečnost, že v oblasti telekomunikací byly uvolněny restrikce, které se týkají společností se zahraničními vlastníky, avšak s politováním konstatuje, že stále existují restrikce v rámci vnitrostátní politiky; vyzývá proto k uvolnění omezení u licencí pro poskytovatele služeb a k odstranění nejistot ohledně politiky v oblasti cel a propojovacích programů a zdůrazňuje potřebu nahradit staré zákony, které upravují toto odvětví, novými perspektivními právními předpisy, jež by zahrnovaly předpisy týkající se internetu a nového přidělování licencí; má za to, že hlavními motory indického hospodářství jsou odvětví telekomunikací a informačních technologií a že Indie by se měla stát centrem výroby telekomunikačních zařízení tím, že bude usnadněno zřízení zvláštních hospodářských zón zaměřených na telekomunikace; zdůrazňuje, že místní výrobní odvětví skýtá obrovské příležitosti;

20.

co se týče oblasti satelitní komunikace, vyzývá Indii, aby zahájila dialog s evropskými společnostmi a otevřela jim svůj trh s cílem:

a)

lépe podporovat národní rozvojové cíle a pokrývat vzrůstající domácí poptávku po televizních službách přímo pro domácnosti a po širokopásmových službách a

b)

překonat bezpečnostní obavy týkající se mobilních satelitních služeb s novými technickými řešeními, která poskytují vnitrostátním orgánům více než odpovídající kontrolu mobilních satelitních komunikací;

21.

vítá závazek Indie umožnit v zemi působení zahraničních advokátních kanceláří, neboť toto otevření přinese výrazný prospěch jak indickému hospodářství a právnickým profesím, tak evropským advokátním kancelářím, které mají odborné znalosti v oblasti mezinárodního práva, i jejich klientům; vyzývá Komisi, aby v dohodě o volném obchodu společně s indickými úřady prověřila možnost a rozsah liberalizace právních služeb;

22.

konstatuje, že bez závazků v souvislosti se způsobem 4 nelze dohodu o volném obchodu v jejím plném potenciálu využít; zdůrazňuje, že Evropské unii i Indii plynou velké výhody z celostátního a celoevropského uznávání odborných kvalifikací a z dohod o jejich vzájemném uznávání a o požadavcích pro udělování licencí v rámci odborných služeb, které mohou být snadno zahrnuty do dohody o volném obchodu; požaduje nicméně důkladnou analýzu pro jednotlivé členské státy;

23.

vybízí Indii, aby postupně liberalizovala bankovnictví a pojišťovnictví;

24.

pobízí Indii, aby zajistila, že nový revidovaný návrh poštovního zákona neomezí stávající možnosti přístupu na trh pro provozovatele expresních služeb, a vyzývá Komisi, aby od Indie žádala kompletní závazky v oblasti expresních služeb a odbavování vlastními silami u expresních leteckých nákladních dopravců i s cílem zachovat možnosti přístupu na trh v budoucnosti;

25.

požaduje od Indie otevřenější přístup v oblasti udělování víz s vícenásobným vstupem a s minimální platností jednoho roku občanům, obchodníkům a politikům z členských států;

Investování

26.

vyzývá Komisi, aby do dohody o volném obchodu začlenila kapitolu o investicích, která by mohla obsahovat ustanovení o systému jediného informačního místa pro investory;

27.

vítá zřízení Evropského obchodního a technologického střediska v Novém Dillí, jehož cílem je posílit vzájemnou obchodní a technologickou spolupráci mezi Indií a členskými státy;

28.

připomíná, že mají-li být investice prospěšné, je třeba, aby byly provázeny dobře koncipovanými pravidly a předpisy; v této souvislosti znovu připomíná své usnesení ze dne 13. března 2007 o sociální odpovědnosti podniků: nové partnerství (13); vyzývá tudíž Komisi, aby v dohodě o volném obchodu obhajovala pravidla pro činnost nadnárodních společností, která mají zajistit, že investoři budou dodržovat základní normy Mezinárodní organizace práce, sociální úmluvy a úmluvy v oblasti životního prostředí a mezinárodní dohody, a to v zájmu dosažení rovnováhy mezi hospodářským růstem a vyššími sociálními normami a normami v oblasti životního prostředí;

29.

připomíná, že i když jsou kapitoly o investicích v dohodě o volném obchodu často doprovázeny závazky směřujícími k liberalizaci kapitálových pohybů a ke zrušení kontrol kapitálu, je třeba k těmto ustanovením přistupovat s mimořádnou obezřetností vzhledem k významu kontrol kapitálu při zmírňování dopadu finanční krize, a to zejména v rozvojových zemích; naléhavě vyzývá Evropskou unii, aby na mezinárodních fórech prosazovala mezi zahraničními podniky působícími v Indii větší podnikovou odpovědnost, a zároveň naléhá na uzavření dohody s indickou vládou o ustanovení účinného systému dohledu nad právy pracovníků v domácích a zahraničních společnostech se sídlem v Indii;

30.

vyzývá Komisi, aby do dohody o volném obchodu začlenila kapitolu o investicích jako její významnou součást a umožnila tak mnohem hladší průběh vzájemného investování na trzích tím, že bude podporovat a chránit investiční obchody a posuzovat okamžité možnosti; navrhuje, že by taková investiční dohoda mohla stanovit systém jediného informačního místa pro investory z obou ekonomik, objasnit jim rozdíly v pravidlech a postupech při investování a poskytnout jim informace o všech právních aspektech;

Zadávání veřejných zakázek

31.

s politováním konstatuje, že Indie není ochotná do dohody o volném obchodu zahrnout veřejné zakázky; vyzývá Komisi, aby vyjednala účinný a transparentní systém zadávání veřejných zakázek; vyzývá Indii, aby zavedla transparentní a spravedlivé postupy pro zadávání veřejných zakázek a umožnila evropským podnikům přístup k těmto zakázkám;

Obchod a hospodářská soutěž

32.

podporuje uplatňování nových indických právních předpisů upravujících hospodářskou soutěž; domnívá se, že by Evropská unie měla začlenit články 81 a 82 Smlouvy o ES do dohody o volném obchodu, aby tak dostála závazkům v oblasti hospodářské soutěže;

Práva duševního vlastnictví, průmyslová a obchodní politika

33.

vítá odhodlaný závazek Indie zavést přísný režim v oblasti práv duševního vlastnictví a využívání flexibilního systému dohody TRIPS s cílem splnit své povinnosti související se zdravotnictvím, zejména pokud jde o přístup k lékům; podporuje jeho důsledné uplatňování a vymáhání; vyzývá Komisi a příslušné indické orgány, aby koordinovaly svá opatření, a účinněji tak bojovaly proti padělání, zejména proti padělkům léků;

34.

vyzývá Evropskou unii a Indii k zajištění skutečnosti, že závazky vyplývající z dohody o volném obchodu neznemožní přístup k základním lékům ve fázi, kdy Indie rozvíjí své kapacity pro přechod od průmyslu generických léčiv k průmyslu založenému na výzkumu;

35.

vyzývá Evropskou unii a Indii, aby podporovaly opatření a iniciativy, jako jsou cenové fondy, patentová sdružení a jiné alternativní mechanismy, s cílem podpořit přístup k léčivům a inovace v oblasti léčiv, zejména na zanedbávané nemoci;

Obchod a udržitelný rozvoj

36.

uznává, že rozsáhlá kapitola o rozvoji je nezbytnou součástí každé dohody o volném obchodu a podléhá standardnímu mechanismu pro řešení sporů;

37.

vyzývá Evropskou unii a Indii k zajištění toho, že obchodování a přímé zahraniční investice nebudou prosazovány na úkor právních předpisů a norem v oblasti ochrany životního prostředí a základních právních předpisů a norem týkajících se pracovního práva a ochrany zdraví a bezpečnosti při práci, a současně i k zajištění náležité kontroly dodržování těchto norem;

38.

požaduje ratifikaci a účinné provádění základních úmluv Mezinárodní organizace práce;

39.

je znepokojen využíváním dětské práce v Indii, která bývá velmi často provozovaná v nebezpečných a nezdravých podmínkách; žádá Komisi, aby se touto záležitostí při jednáních o dohodě o volném obchodu zabývala, a žádá indickou vládu, aby vyvinula maximální úsilí na odstranění původních příčin s cílem skoncovat s tímto jevem;

40.

bere na vědomí zavedení nového indického zákona o dětské práci, který vstoupil v platnost v roce 2006 a který zakazuje zaměstnávat děti mladší 14 let jako domácí služebnictvo nebo ve stáncích s potravinami, a vyzývá Evropskou unii, aby i nadále vybízela Indii, aby ratifikovala úmluvy Mezinárodní organizace práce č. 182 o odstranění nejhorších forem dětské práce, č. 138 o minimálním věku pro přijetí do zaměstnání a č. 98 o právu organizovat se a kolektivně vyjednávat, což by bylo pozitivním krokem směrem ke konečnému zrušení dětské práce;

41.

zdůrazňuje, že Evropská unie by měla vyvíjet tlak na indickou vládu, aby se zabývala problémem nucené práce, která se v Indii týká milionů osob – ve velké míře ze společenství Dalitů a Adivasiů (původní kmeny a obyvatelé); konstatuje, že existuje přesvědčení, že tento problém není náležitě řešen, neboť k tomu není odpovídají politická a správní vůle;

42.

naléhavě žádá Evropskou unii, aby do dohody o volném obchodu s Indií začlenila ustanovení, jež zajistí, že podniky EU, které využívají zvláštní ekonomické zóny, nemohou být zbaveny povinnosti dodržovat základní pracovní práva nebo jiná pracovní práva zakotvená v úmluvách Mezinárodní organizace práce, které Indie ratifikovala;

43.

zdůrazňuje, že doložky o lidských právech a demokracii tvoří základní prvek dohody o volném obchodu; je znepokojen pokračujícím pronásledováním náboženských menšin a ochránců lidských práv v Indii a nynější situací v oblasti lidských práv a bezpečnostní situací v té části Kašmíru, která je pod správou Indie;

44.

vyzývá Radu, Komisi a Indii k zajištění toho, aby dohoda o volném obchodu nepoškozovala znevýhodněné skupiny, jako jsou Dalité a Adivasiové, a že případných výhod dohody o volném obchodu budou moci využít všichni členové společnosti;

45.

vítá závazek Evropské unie a Indie spolupracovat v oblasti jaderného výzkumu pro civilní účely; bere na vědomí, že Indie není signatářem Smlouvy o nešíření jaderných zbraní a byla ji udělena výjimka Skupinou dodavatelů jaderných materiálů; vyzývá Indii, aby podepsala Smlouvu o nešíření jaderných zbraní;

Úloha Evropského parlamentu

46.

očekává, že Rada a Komise předloží dohodu o volném obchodu k souhlasu Parlamentu podle čl. 300 odst. 3 druhého pododstavce Smlouvy o ES;

47.

žádá Radu a Komisi, aby potvrdily závazek Indie, z něhož vyplývá, že po nadcházejících všeobecných volbách bude nová indická vláda jednat o dohodě o volném obchodu mezi EU a Indií;

Další aspekty

48.

bere na vědomí rychlý růst inflace v Indii; uznává, že proto, aby Indie mohla být i nadále konkurenceschopným rozvíjejícím se obchodním partnerem Evropské unie, bude zapotřebí rozsáhlých investic do infrastruktury a podstatného zvýšení kapacity výroby energie; vítá plán vlády investovat v příštích pěti letech do této oblasti 500 miliard USD a vyzývá soukromé a veřejné subjekty, aby se do tohoto obrovského projektu plně zapojily;

49.

vítá otevření nové šrínagarské železniční trati mezi Baramullou a Qazigundem, jejíž provoz oficiálně zahájil indický předseda vlády a která místním obyvatelům poskytne mnoho tisíc nových pracovních míst; je přesvědčen, že podobné ekonomické iniciativy zlepší vyhlídky obyvatel Kašmíru na vyšší prosperitu a mírovou budoucnost;

50.

vítá skutečnost, že se z Indie stává kromě příjemce rozvojové pomoci taky její dárce;

51.

oceňuje pokrok, jehož bylo dosaženo při spolupráci v oblasti výzkumu a vývoje, mimo jiné také prostřednictvím rámcového programu financovaného z prostředků EU; vítá skutečnost, že mnoho indických studentů studuje na evropských univerzitách v rámci programu Erasmus Mundus;

52.

zdůrazňuje, že bude-li hospodářská spolupráce mezi Evropskou unií a Indií založena na systému obecných hodnot Unie, může se stát normou pro spolupráci s dalšími zeměmi;

53.

vítá zahájení zvláštní akce v rámci kulturní spolupráce mezi EU a Indií v období 2007–2009, zejména v oblasti vzdělávání, výměny studentů, odborného vzdělávání a mezikulturního dialogu;

54.

vyjadřuje znepokojení nad celosvětovým růstem cen komodit a jejich vlivem na nejchudší obyvatelstvo, včetně obyvatel Indie, což představuje hrozbu pro stabilní růst a prohlubuje celosvětové nerovnosti; vyzývá Evropskou unii a Indii, aby jednotným způsobem koordinovaly komplexní strategii pro řešení tohoto problému;

55.

vítá skutečnost, že Indie dosáhla významného pokroku ve všeobecném základním vzdělávání, zlepšila odstraňování chudoby a přístup k nezávadné pitné vodě; konstatuje však, že Indie musí ještě odvést velký kus práce na plnění většiny rozvojových cílů tisíciletí týkajících se zdraví, jako jsou dětská úmrtnost, zdraví matek, podvýživa dětí a snižování výskytu malárie, tuberkulózy a HIV/AIDS; je znepokojen tím, že Dalitové a Adivasiové vykazují nejmenší pokrok v plnění rozvojových cílů tisíciletí a nadále čelí diskriminaci v oblasti bydlení, vzdělávání, zaměstnání a přístupu ke zdravotní péči a dalším službám;

56.

konstatuje, že navzdory trvalému hospodářskému růstu mezi obyvateli stále přetrvávají obrovské rozdíly a více než 800 milionů lidí přežívá s příjmem menším než 2 USD na den; je obzvláště znepokojen situací znevýhodněných skupin obyvatelstva, zejména žen, dětí, marginalizovaných skupin a obětí diskriminace, jako jsou Dalité a Adivasiové, a venkovských obyvatel; zdůrazňuje, že je třeba zajistit, aby dohoda o volném obchodu neomezovala pravomoci indické vlády potřebné k odstraňování chudoby a nerovnosti; vyzývá Radu a Komisi, aby spolupracovaly s indickou vládou na zlepšení situace těchto skupin obyvatelstva a aby prozkoumaly možnosti budoucí spolupráce, jejíž prostřednictvím by mohly přispět k odstranění diskriminace na základě pohlaví a kastovní diskriminace; odkazuje přitom na své výše zmíněné usnesení o situaci týkající se lidských práv Dalitů v Indii;

57.

zdůrazňuje, že rostoucí míra ničení životního prostředí v Indii je neustále se stupňujícím problémem, který má nepředstavitelné dopady na hospodářství, sociální oblast a životní prostředí, zejména pak s ohledem na vysoký počet Indů žijících v chudobě; zdůrazňuje proto, že je obzvláště nutné, aby Evropská unie pokračovala ve spolupráci s Indií v této oblasti;

58.

je velice potěšen vlivem hospodářského růstu na rozvoj některých indických regionů a vyzývá Komisi, aby podpořila výzkum a hlavní modely a také vnitrostátní a regionální politiky, které na tomto vlivu mají podíl, s cílem umožnit předávání poznatků a osvědčených postupů mezi regiony;

59.

vítá závazek Indie zvýšit podíl svých veřejných výdajů v oblasti zdravotnictví, a podporuje tuto tendenci s cílem zajistit odpovídající přístup k účinné zdravotní péči, zejména ve venkovských oblastech;

60.

domnívá se, že Evropská unie musí věnovat zvláštní pozornost malým a středním podnikům v Indii, a navrhuje proto, že zaměření na malé a střední podniky by mohlo být ve všech programech rozvojové spolupráce mezi Evropskou unií a Indií posíleno pomocí opatření, která by pomohla financovat místní tržně orientované projekty navržené občany;

61.

vítá rozvoj využívání mikroúvěrů v Indii, které se osvědčily jako účinný způsob uskutečňování rozvoje zdola nahoru;

*

* *

62.

pověřuje svého předsedu, aby předal toto usnesení Radě, Komisi a vládám a parlamentům členských států a Indie.


(1)  Úř. věst. C 285 E, 22. 11. 2006, s. 79.

(2)  Úř. věst. C 293 E, 2.12.2006, s. 155.

(3)  Úř. věst. C 227 E, 21.9.2006, s. 589.

(4)  DGExP/B/PolDep/Study/2005/06.

(5)  Úř. věst. C 306 E, 15.12.2006, s. 400.

(6)  Úř. věst. C 175 E, 10.7.2008, s. 591.

(7)  Úř. věst. C 290 E, 29.11.2006, s. 107.

(8)  Úř. věst. C 250 E, 25.10.2007, s. 87.

(9)  Úř. věst. C 102 E, 24.4.2008, s. 128.

(10)  Přijaté texty, P6_TA(2008)0407.

(11)  Přijaté texty, P6_TA(2008)0366.

(12)  Přijaté texty, P6_TA(2008)0455.

(13)  Úř. věst. C 301 E, 13.12.2007, s. 45.