25.3.2010   

CS

Úřední věstník Evropské unie

CE 76/76


Čtvrtek 19. února 2009
Barcelonský proces: Unie pro Středomoří

P6_TA(2009)0077

Usnesení Evropského parlamentu ze dne 19. února 2009 o Barcelonském procesu: Unii pro Středomoří (2008/2231(INI))

2010/C 76 E/15

Evropský parlament,

s ohledem na barcelonské prohlášení, přijaté na evropsko-středomořské konferenci ministrů zahraničních věcí v Barceloně ve dnech 27. a 28. listopadu 1995, kterým bylo zřízeno evropsko-středomořské partnerství,

s ohledem na sdělení Komise ze dne 20. května 2008 s názvem „Barcelonský proces: Unie pro Středomoří“ (KOM(2008)0319),

s ohledem na schválení Barcelonského procesu: Unie pro Středomoří na zasedání Evropské rady v Bruselu ve dnech 13. a 14. března 2008,

s ohledem na společné prohlášení vrcholné schůzky Paříž pro Středomoří, která se konala dne 13. července 2008,

s ohledem na závěrečné prohlášení přijaté u příležitosti schůze ministrů zahraničních věcí Unie pro Středomoří, která se konala dne 3. a 4. listopadu 2008 v Marseille,

s ohledem na závěry konference evropsko-středomořských ministrů zahraničních věcí v Lisabonu ve dnech 5. a 6. listopadu 2007,

s ohledem na závěry evropsko-středomořské vrcholné schůzky, která se konala v Barceloně ve dnech 27. a 28. listopadu 2005 při příležitosti desátého výročí evropsko-středomořského partnerství,

s ohledem na prohlášení předsednictva Evropsko-středomořského parlamentního shromáždění (EMPA) ze dne 12. července 2008, prohlášení EMPA o mírovém procesu na Středním východě ze dne 13. října 2008 a doporučení EMPA na první schůzce ministrů zahraničních věcí barcelonského procesu: Unie pro Středomoří dne 13. října 2008,

s ohledem na stanovisko Výboru regionů ze dne 9. října 2008,

s ohledem na prohlášení vrcholné evropsko-středomořské schůzky Hospodářských a sociálních rad, která se konala dne 16. října 2008 v Rabatu,

s ohledem na závěrečné prohlášení předsednictví EMPA a na doporučení EMPA přijatá na jeho čtvrtém plenárním zasedání v Aténách ve dnech 27. a 28. března 2008,

s ohledem na první setkání mladých občanů a občanek partnerských států a zemí Evropské unie EuroMedScola, které se konalo ve dnech 16. až 17. listopadu 2008 ve Štrasburku,

s ohledem na svá předchozí usnesení o středomořské politice Evropské unie, a zejména na usnesení ze dne 5. června 2008 o Barcelonském procesu: Unii pro Středomoří (1),

s ohledem na sdělení Komise ze dne 21. května 2003 nazvané „Dát ve spolupráci s evropskými partnery nový impuls akcím EU v oblasti ochrany lidských práv a demokratizace – hlavní směry“ (KOM(2003)0294),

s ohledem na sdělení Komise ze dne 4. prosince 2006 nazvané „O posílení evropské politiky sousedství“ (KOM(2006)0726),

s ohledem na své usnesení ze dne 15. listopadu 2007 o posílení evropské politiky sousedství (2),

s ohledem na priority evropského parlamentního předsednictví v EMPA (březen 2008 – březen 2009),

s ohledem na článek 45 jednacího řádu,

s ohledem na zprávu Výboru pro zahraniční věci a stanoviska Výboru pro mezinárodní obchod, Výboru pro ústavní záležitosti a Výboru pro práva žen a rovnost pohlaví (A6-0502/2008),

A.

vzhledem k centrální úloze středomořské oblasti a rostoucím společným zájmům Evropské unie a partnerských zemí, jež čelí výzvám globalizace a mírového soužití, a v důsledku toho nutnosti zaručit lepší regionální soudržnost a rozvoj společné politické strategie v této oblasti,

B.

vzhledem k tomu, že Evropská unie je a nadále by měla být odhodlána plnit rozvojové cíle tisíciletí OSN a dále by měla v tomto závazku pokračovat,

C.

vzhledem ke stále většímu ekonomickému, politickému a kulturnímu vzdálení obou břehů, severního a jižního, Středomoří a nutnosti odstranit toto rozdělení, aby bylo možné včas vytvořit sdílený prostor míru, bezpečnosti a prosperity,

D.

vzhledem k nutnosti zásadně přetvořit a prohloubit vztahy, s důrazem na výsledek, mezi Evropskou unií a partnerskými zeměmi Středomoří, vycházející ze zásady rovnosti všech partnerů a zhodnocení dosažených úspěchů, ale zároveň s ohledem na omezení a nedostatky politik, které byly dosud uskutečněny, a zejména na neuspokojivou bilanci barcelonského procesu,

E.

vzhledem k mezím evropské politiky sousedství se středomořskými zeměmi, která upřednostňuje bilaterální vztahy a prokazuje svoji nevyváženost a neschopnost přispět ke společnému procesu důležitých reforem v tomto regionu,

F.

vzhledem k nutnosti vytvořit vztahy mezi Evropskou unií a středomořskými zeměmi v celé středomořské oblasti založené na zásadě úzkého partnerství spočívajícího v dodržování lidských práv a právního státu,

G.

vzhledem k tomu, že od zahájení barcelonského procesu nedošlo v některých partnerských zemích k žádnému podstatnému pokroku, pokud jde o přihlášení se k některým ze společných hodnot a zásad zdůrazněných v barcelonském prohlášení z roku 1995 a v dodržování těchto hodnot a zásad, k nimž se státy zavázaly, zejména co se týče demokracie, lidských práv a právního státu,

H.

vzhledem k potřebě podpořit územní a hospodářskou integraci zemí středomořské oblasti, vzhledem k tomu, že skutečné regionální a hospodářské integrace může být dosaženo, pouze pokud dojde ke konkrétnímu pokroku v řešení stávajících konfliktů a v oblasti demokracie a lidských práv,

I.

vzhledem k tomu, že díky užším vztahům mezi Evropskou unii a středomořskými zeměmi se podstatně zvýšil provoz mezi těmito zeměmi, aniž by byl doprovázen potřebným zlepšením a modernizací příslušných infrastruktur,

J.

vzhledem k tomu, že hlavy států a vlád uznaly v prohlášení schůzky Paříž pro Středomoří dne 13 července 2008, že evropsko-středomořské parlamentní shromáždění bude legitimním parlamentním vyjádřením barcelonského procesu: Unie pro Středomoří, přičemž současně vyhlásily, že důrazně podporují posílení úlohy EMPA v jeho vztazích se středomořskými partnery,

K.

zdůrazňuje, že mezivládní rozměr nemůže plně zahrnout složitost politických vztahů mezi zeměmi evropsko-středomořské oblasti,

L.

zdůrazňuje důležitost úlohy EMPA, které je jediným parlamentním shromážděním umožňujícím dialog a spolupráci v evropsko-středomořské oblasti, neboť zahrnuje 27 členských států Evropské unie a všechny strany spojené s mírovým procesem na Blízkém východě,

M.

vzhledem k tomu, že je důležité zajistit účast místních a regionálních samospráv v projektech a iniciativách stanovených Barcelonským procesem: Unií pro středomoří a vzít v úvahu nedávné návrhy těchto subjektů,

N.

vzhledem k tomu, že je důležité zajistit účast sociálních partnerů a občanské společnosti na novém rozvoji evropsko-středomořských vztahů,

O.

připomíná, že je třeba, aby se nezmnožovaly a nepřekrývaly již existující nástroje, politiky a institucionální úrovně, a že je třeba zaručit koherentnost celého systému vztahů v evropsko-středomořské oblasti,

P.

zdůrazňuje potřebu rychlého a mírového řešení všech konfliktů, do nichž jsou zapojeny středomořské země a chápe důležitost udržování mezikulturního dialogu pro dosažení tohoto cíle,

Q.

vzhledem k tomu, že nedávné obnovení izraelsko-palestinského konfliktu nepříznivě ovlivňuje politický dialog probíhající v rámci evropsko-středomořského partnerství a může ohrozit dosažení některých cílů stanovených novým orgánem,

R.

vzhledem k tomu, že neustále chybí řešení vážného politického napětí v Západní Sahaře, což není přínosné pro obnovení evropsko-středomořského partnerství,

1.

má za to, že návrh Barcelonského procesu: Unie pro Středomoří, který schválily hlavy států a vlád na vrcholné schůzce pro Středomoří, která se konala v Paříži dne 13. července 2008, přispěje k míru a prosperitě a bude představovat krok směrem k hospodářské a územní integraci středomořských zemí, jakož i ke spolupráci v otázkách týkajících se životního prostředí a klimatu mezi středomořskými zeměmi, je-li schopen dostát svým slibům a přinést konkrétní a viditelné výsledky; poukazuje na to, že otevření se zemím nezapojeným do partnerství zvyšuje pravděpodobnost zavedení rovnoprávných vztahů mezi Evropskou unií a partnerskými středomořskými zeměmi a řešení problémů v této oblasti komplexním způsobem;

2.

znovu opakuje svůj postoj k situaci v Gaze formulovaný v usnesení ze dne 15. ledna 2009 (3) a vyjadřuje své znepokojení nad obnovením izraelsko-palestinského konfliktu, který již nepříznivě ovlivnil politický dialog mezi aktéry evropsko-středomořského partnerství; domnívá se, že důležité je zabránit v této počáteční fázi Unie pro Středomoří dalším průtahům, a doufá, že spolupráce opět získá co nejdříve na dynamice a bude přispívat k úsilí o společný cíl, tedy mír na Blízkém východě; zdůrazňuje, že s ohledem na zásady schválené na výše zmíněné vrcholné schůzce v Paříži dne 13. července 2008 a výše zmíněné schůzi ministrů zahraničních věcí v Marseille ve dnech 3. a 4. listopadu 2008 by se měly nové orgány Unie pro Středomoří zaměřit na jasný, projektově orientovaný rozměr, v němž spočívá její hlavní přínos;

3.

bere na vědomí, že ze schůzky ministrů zahraničních věcí konané ve dnech 3. a 4. listopadu 2008 v Marseille vzešel návrh nazývat nyní „Barcelonský proces: Unii pro Středomoří“„Unií pro Středomoří“; domnívá se, že tento název umožní zhodnotit společnou povahu partnerství s cílem uskutečnit projekty hospodářské a územní integrace; považuje nicméně za nezbytné, aby se strategická hodnota evropsko-středomořských vztahů a acquis barcelonského procesu, a zejména zapojení občanské společnosti opětovně potvrdily v politikách, které Evropská unie již rozvíjí se svými středomořskými partnery, prostřednictvím regionálních a subregionálních programů a společnými obecnými zásadami, kterými se inspiruje bilaterální spolupráce;

4.

v tomto ohledu žádá, aby Rada a Komise zajistily soudržnost činnosti Evropské unie, zejména pokud jde o možný institucionální rozvoj (zejména úlohu vysokého představitele Evropské unie pro zahraniční věci a bezpečnostní politiku coby místo-předsedy Komise) a používání rozpočtu Společenství;

5.

vítá, že vytvoření Unie pro Středomoří bylo podpořeno v rámci orgánů Evropské unie;

6.

schvaluje rozhodnutí upřednostnit mnohostranný rámec a stanovit několik velkých projektů jež mají být uskutečněny prostřednictvím nových nástrojů Barcelonského procesu: Unie pro středomoří; poukazuje nicméně na to,že chybí strategie hospodářské a územní integrace ve Středomoří, jež by tyto projekty podpořila;

7.

má za to, že pro uskutečnění těchto projektů je třeba přijmout formu „programových paktů“, založených na zásadě subsidiarity a jasně stanovit finanční odpovědnost i odpovědnost za řízení a kontrolu na různých institucionálních úrovních: na úrovni Evropské unie, členských států, regionů, podniků a sociálních partnerů;

8.

zdůrazňuje, že k financování projektů v rámci Unie pro Středomoří by měly být využity finanční prostředky Společenství, partnerských států a rovněž soukromé finanční zdroje; za tímto účelem vyzývá Radu a Komisi, aby upřesnily a posílily úlohu a iniciativy Nástroje pro evropsko-středomořské investice a partnerství (FEMIP), který prostřednictvím investičního programu usnadňuje ekonomické otevírání se a modernizaci středomořských zemí; znovu vyjadřuje podporu vytvoření evropsko-středomořské investiční banky a koordinaci s mezinárodními investory; zdůrazňuje význam přesunu úspor přistěhovalců z jižních zemí Středomoří do jejich zemí původu a má za to, že jde o vynikající rozvojový nástroj, který byl dosud nedostatečně využíván;

9.

domnívá se, že do uskutečnění revize finančního výhledu je třeba zajistit podíl Evropské unie na financování středomořských projektů, aniž by byly dotčeny již probíhající nebo plánované středomořské regionální programy, a jejichž posílení Parlament již vícekrát požadoval; v této souvislosti zdůrazňuje pravomoc Parlamentu v rámci rozpočtového procesu Evropské unie; vyjadřuje přání, aby byl Parlament pravidelně informován o pokroku projektů;

10.

domnívá se, že sekretariát bude moci výrazně přispět k obnově evropsko-středomořských vztahů díky své operativní schopnosti a politické hodnotě svého složení; vyzývá k tomu, aby činnost sekretariátu byla okamžitě zahájena, a prokázalo se tak, že současné napětí je možné překonat podporou reálných a konkrétních projektů vzájemné spolupráce; vítá skutečnost, že bylo dosaženo jednomyslné dohody ohledně sídla sekretariátu; připomíná, že Barcelona je městem, ve kterém bylo evropsko-středomořské partnerství zahájeno;

11.

uznává, že z pohledu EU musí být spolupředsednictví slučitelné s vnějším zastoupením Evropské unie, v souladu s platnými ustanoveními smlouvy; v tomto ohledu a za předpokladu, že Lisabonská smlouva vstoupí v platnost doufá, že Evropská unie zajistí jednotnost a kontinuitu svého zastoupení v nových orgánech Unie pro Středomoří;

12.

vítá rozhodnutí ministerské konference ze dne 3. listopadu 2008, které řádně vzalo v úvahu doporučení EMPA přijaté v Jordánsku dne 13. října 2008; podporuje rozhodnutí poskytnout Unii pro Středomoří pevný parlamentní rozměr a zesílit tak její demokratickou legitimitu, která se bude opírat o EMPA, které by mělo být dále upevněno a jehož činnost by měla být lépe koordinována s činností dalších orgánů tohoto partnerství a měla by se zvážit možnost poskytnout mu právní subjektivitu, právo navrhovat a hodnotit strategie hospodářské a územní integrace a projekty a také možnost předkládat doporučení na schůzích ministrů zahraničních věcí; očekává, že toto institucionální uznání EMPA také umožní jeho účast coby pozorovatele na všech schůzích výkonných orgánů, setkání hlav států a vlád, ministerských setkáních a také přípravných setkáních vysokých úředníků;

13.

vítá rozhodnutí ministrů zahraničních věcí Unie pro Středomoří umožnit Lize arabských států účastnit se všech setkání na všech úrovních vzhledem k jejímu pozitivnímu přispění záměrům míru, prosperity a stability v oblasti Středomoří;

14.

zdůrazňuje potřebu zahrnout regionální a místní orgány do nového institucionálního rámce; vítá stanovisko Výboru regionů a návrh vytvořit Evropsko-středomořské shromáždění zástupců regionů a měst (ARLEM);

15.

domnívá se, že současně s posílením parlamentního rozměru je nezbytné zavést podobný proces s cílem zajistit zapojení občanské společnosti v rámci přiměřené institucionální struktury Unie pro Středomoří, zejména prostřednictvím mechanismů, které zaručí, že občanská společnost bude konzultována v souvislosti s výběrem, realizací a kontrolou projektů; vyzývá v této souvislosti EMPA, aby do své činnosti více zapojovalo občanskou společnost zemí severní a jižní středomořské oblasti; žádá, aby se zhodnotila úloha sociálních partnerů v souvislosti s vytvořením evropsko-středomořského hospodářského a sociálního výboru;

16.

poznamenává, že některé země účastnící se Barcelonského procesu: Unie pro Středomoří se neúčastní evropsko-středomořského partnerství; v této souvislosti vyzývá Radu, Komisi a všechny státy účastnící se Barcelonského procesu: Unie pro Středomoří, aby zajistily koherentní rámec vztahů zaměřených na hospodářskou a územní integraci mezi Evropskou unií a všemi zeměmi středomořské oblasti; žádá Radu a Komisi, aby zaručily všem členským státům Barcelonského procesu: Unie pro Středomoří možnost přístupu k regionálním programům ustanoveným v rámci evropsko-středomořského partnerství;

17.

zdůrazňuje, že účast v Unii pro Středomoří není alternativou rozšíření Evropské unie a nemá vliv na vyhlídky na přistoupení jakéhokoli současného nebo budoucího kandidátského státu; domnívá se, že Unie pro Středomoří nenaruší ostatní iniciativy regionální spolupráce;

18.

zdůrazňuje nutnost hlubokého přezkumu celé evropsko-středomořské politiky, a to posílením jejího politického rozměru a společného rozvoje, a připomíná, že iniciativa Barcelonský proces: Unie pro Středomoří v žádném případě neoslabuje širší dosah této politiky;

19.

je toho názoru, že Barcelonský proces: Unie pro Středomoří by měl posilovat stávající formy spolupráce v rámci Euromed s cílem poskytnout všem partnerským zemím možnost zapojit se do regionálních programů a do příslušných politik Evropské unie na základě priorit a cílů stanovených po společné dohodě; připomíná, že je důležité prohlubovat a posilovat rozšíření programů Společenství na partnerské země, zejména v oblastech vzdělávání, výzkumu, odborné přípravy (studentské výměny apod.);

20.

má za to, že otázky míru a bezpečnosti, lidských práv a demokracie i kulturní spolupráce je třeba nahlížet v rámci evropsko-středomořské dimenze; zdůrazňuje, že Unie pro Středomoří má poslání čelit uzemním problémům, problémům infrastruktury a životního prostředí prostřednictvím strategických plánů a konkrétních projektů; vyjadřuje přání, aby tato konkrétní dimenze přispěla k znovuobnovení evropsko-středomořského partnerství;

21.

připomíná první návrhy iniciativ předložené na vrcholné schůzce Paříž pro Středomoří, ze dne 13. července 2008: snížení znečištění v oblasti Středomoří, vybudování námořních a pozemních dálnic, civilní ochrana, středomořský solární program, vysokoškolské vzdělávání a výzkum, středomořská iniciativa pro rozvoj podniků;

22.

připomíná, že pro dosažení ambiciózních cílů Barcelonského procesu je třeba urychleně rozšířit oblasti spolupráce také na vodní hospodářství, zemědělství, bezpečnost zásobování potravinami, energetiku, odbornou přípravu, kulturu, zdravotnictví, cestovní ruch atd.;

23.

důrazně podporuje environmentální rozměr Barcelonského procesu: Unie pro Středomoří a souvisejících iniciativ a projektů, jako například nové evropsko-středomořské iniciativy na zmírnění znečištění Středomoří a středomořského projektu na podporu využití sluneční energie;

24.

zastává názor, že zapojení všech středomořských zemí do Barcelonského procesu: Unie pro Středomoří poskytuje příležitost k řešení problémů této oblasti ucelenějším způsobem a k účinnějšímu propojení a koordinaci barcelonského procesu s již existujícími programy, jako je například akční plán pro Středomoří v rámci programu OSN pro životní prostředí (UNEP);

25.

vítá návrh na vytvoření Evropsko-středomořského energetického společenství podporovaný EMPA a obsažený v závěrečném prohlášení předsednictva ze čtvrtého plenárního zasedání EMPA ve dnech 27 a 28. března 2008; uznává, že je důležité posilovat spolupráci mezi evropsko-středomořskými partnery v oblasti energetiky a že je třeba rozvíjet regionální trh s energií s cílem uplatňovat v širokém měřítku projekty obnovitelné energie a projekty energetické infrastruktury v evropsko-středomořské oblasti;

26.

doufá, že posílení evropsko-středomořských vztahů podpoří rozvoj oblasti míru a prosperity; zdůrazňuje, že mír a politická stabilita ve středomořské oblasti jsou rozhodujícím předpokladem kolektivní a individuální bezpečnosti přesahující hranice této oblasti; zdůrazňuje, že tento cíl se bude moci uskutečnit pouze na základě trvalého a úplného vyřešení konfliktů v této oblasti; domnívá se, že Evropská unie musí v rámci řešení těchto konfliktů zaujmout vedoucí postavení, k čemuž si ovšem musí získat důvěru všech zúčastněných stran; trvá na tom, že je nezbytné udržovat formální spolupráci v oblasti boje proti mezinárodnímu terorismu, obchodování s drogami, organizovanému zločinu a obchodování s lidmi; vítá výzvu deklarace z Marseille, aby zúčastněné strany usilovaly o dosažení procesu postupné demilitarizace a odzbrojování oblasti Blízkého východu, jejichž cílem by mělo být zejména vytvoření zóny bez jaderných zbraní a zbraní hromadného ničení;

27.

soudí, že ke zmírnění napětí okolo Středomoří je třeba zlepšit sociální a kulturní porozumění mezi národy a že je třeba proto podpořit iniciativy, jako je spojenectví kultur, a to jako prostor, v němž bude moci přednostně probíhat privilegovaný dialog přispívající ke stabilizaci tohoto regionu; naléhavě žádá Radu a Komisi, aby navrhly strategie, které by rozvíjely takový dialog; podporovaly dialog mezi civilizacemi a povzbudily lepší vztahy mezi EMPA a nadací Anny Lindhové, včetně pořádání společných setkání hlavních sítí nadace Anny Lindhové a kulturního výboru EMPA;

28.

zdůrazňuje, že jedním z hlavních cílů evropsko-středomořské politiky je prosazování právního státu, demokracie, dodržování lidských práv a politické plurality, a konstatuje, že stále ještě dochází k jejich velmi závažnému porušování; zdůrazňuje, že je důležité prosazovat lidská práva a právní stát; přeje si, aby se vyhodnotily dosažené výsledky a přiměřenost zavedených nástrojů v oblasti partnerství; naléhavě žádá Komisi, aby určila přesná kritéria oprávněnosti pro tyto nástroje i v souvislosti s ostatními mezinárodními organizacemi jako například s Radou Evropy a aby zavedla účinný systém kontroly jejich provádění; v této souvislosti vyzývá všechny zúčastněné strany této iniciativy, aby prohloubily a podpořily dodržování náboženské svobody pro všechny, zejména pro příslušné náboženské menšiny; doporučuje vypracování společného politicko-institucionálního rámce, který by umožnil zhodnocení rozměru reciprocity, pokud jde o vymezení problémů, a také hledání společných řešení;

29.

žádá proto Radu a Komisi, aby zakotvily prosazování lidských práv a demokracie v podobě jednoznačně definované formulace do cílů této nové iniciativy a aby dále posílily uplatňování stávajících mechanismů, např. doložky o lidských právech v rámci dohod o přidružení a vytvoření podvýboru pro lidská práva, a aby vytvořily mechanismus pro uplatňování této doložky v dohodách nové generace a v dvoustranných akčních plánech v rámci evropské politiky sousedství; zdůrazňuje, že nástroje na ochranu lidských práv dostupné v rámci evropské politiky sousedství se musí využívat co nejlépe, aby se zaručila lepší politická soudržnost mezi evropskými institucemi;

30.

vyzývá všechny země podílející se na partnerství, Komisi a budoucí orgány Unie pro Středomoří, aby daly nový impuls řízení společných migračních politik s cílem zhodnotit lidské zdroje či výměny mezi obyvatelstvem Středomoří a vyhnout se jakýmkoli pojetím úzce zaměřeným pouze na bezpečnost; soudí, že otázky přistěhovalectví se musí soustřeďovat na možnosti legální mobility, na boj proti nelegálním migračním tokům a na lepší integraci přistěhovaleckých skupin obyvatelstva a vykonávání práva na azyl; zdůrazňuje význam, který připisuje úzké spolupráci a duchu společné odpovědnosti mezi členskými státy Evropské unie a zeměmi jižního Středomoří; vítá skutečnost, že v listopadu 2007 byla uspořádána evropsko-středomořská ministerská konference Euromed o migraci, a domnívá se, že je nezbytné aby se Unie pro Středomoří přednostně zaměřila na řádnou správu migračních toků;

31.

bere na vědomí společné prohlášení hlav států a vlád ze schůzky Paříž pro Středomoří ze dne 13. července 2008 o tom, že Barcelonský proces: Unie pro Středomoří svědčí o odhodlání podporovat rozvoj lidských zdrojů a zaměstnanosti v souladu s rozvojovými cíli tisíciletí, a to s bojem proti chudobě, a za tímto účelem tedy očekává, že se objeví nové iniciativy, programy a finanční ustanovení;

32.

domnívá se, že aby bylo možné dosáhnout vzájemně výhodné evropsko-středomořské zóny volného obchodu, musí hospodářské a obchodní iniciativy Unie pro Středomoří podporovat hospodářský růst regionu, jeho lepší začlenění do světového hospodářství a vyrovnávání rozdílů v rozvoji mezi severní a jižní částí Středomoří a zároveň musí posilovat sociální soudržnost;

33.

zdůrazňuje, že je třeba vyhodnocovat a soustavně zohledňovat sociální dopad procesů liberalizace, zejména v oblasti zabezpečení potravin; zdůrazňuje rovněž, že tento dopad se v jednotlivých odvětvích a státech může velmi lišit;

34.

zdůrazňuje význam stínových odvětví a neformální ekonomiky v zemích jižního a východního Středomoří; domnívá se, že pro rozvoj regionu je třeba podporovat postupné začleňování těchto činností do oficiální ekonomiky;

35.

poukazuje na skutečnost, že po přistoupení nových států v roce 2004 a v roce 2007 obchodní výměna mezi novými členskými státy Evropské unie a jejími středomořskými partnery neustále roste; žádá, aby tento trend byl v rámci partnerství zohledněn a podporován;

36.

zdůrazňuje, že je třeba povzbuzovat mladé lidi, aby vytvářeli malé podniky, a usnadnit jim přístup k úvěrům a mikroúvěrům; dále se domnívá, že je třeba posílit podporu FEMIP;

37.

bere na vědomí, že dohody mezi Evropskou unií a členskými státy na jedné straně a středomořskými státy na straně druhé počítají s opatřeními spolupráce v oblasti přistěhovalectví a azylové politiky, včetně financování středisek pro přistěhovalce, a naléhavě žádá Evropskou unii a členské státy, aby ověřily, zda jsou v těchto střediscích plně respektována lidská práva a základní svobody;

38.

považuje za zásadní dosáhnout konkrétních a hmatatelných cílů v sociální oblasti; připomíná v této souvislosti, že cíl v oblasti volného obchodu nemůže být hodnocen pouze ve vztahu k hospodářskému růstu, ale především s ohledem na vytváření pracovních míst; připomíná, že nezaměstnanost žen a mladých lidí je základním sociálním problémem zemí Středomoří;

39.

vyzývá partnerské země jihu, aby rozvíjely obchod mezi zeměmi jihu navzájem, v souladu s hospodářskou dohodou z Agadíru, kterou podepsaly Egypt, Jordánsko, Maroko a Tunisko, a zdůrazňuje, že orgány Evropské unie musí příznivě odpovědět na žádosti o technickou podporu s cílem podpořit hospodářskou integraci mezi zeměmi jihu;

40.

pověřuje svého předsedu, aby toto usnesení předal Radě, Komisi a vládám a parlamentům členských států a vládám a parlamentům všech partnerských zemí Unie pro Středomoří.


(1)  Texty přijaté tohoto dne, P6_TA(2008)0257.

(2)  Úř. věst. C 282 E, 6.11.2008, s. 443.

(3)  Texty přijaté tohoto dne, P6_TA(2009)0025.