25.3.2010   

CS

Úřední věstník Evropské unie

CE 76/23

A.

vzhledem k tomu, že duševní zdraví a pohoda jsou podstatnými prvky kvality života jednotlivců i společnosti a klíčovými faktory cílů Lisabonské strategie EU a obnovené strategie pro udržitelný rozvoj, a vzhledem k tomu, že prevence duševních poruch, jejich včasné rozpoznání a léčba přispívají k značnému omezení osobních, ekonomických a sociálních důsledků těchto poruch,

B.

vzhledem k tomu, že různé strategické dokumenty EU zdůrazňují význam duševního zdraví pro uskutečňování těchto cílů a potřebu praktických opatření pro jeho dosažení,

C.

vzhledem k tomu, že hlavní přínos strategie Společenství pro duševní zdraví spočívá především v oblasti prevence a podpory lidských a občanských práv osob s duševními poruchami,

D.

vzhledem k tomu, že problémy spojené s duševním zdravím postihují v Evropě každého čtvrtého člověka nejméně jednou za život, přičemž mnoho dalších osob je jimi zasaženo nepřímo, a vzhledem k tomu, že se úroveň péče o duševní zdraví v různých členských státech podstatně liší, přičemž rozdíly existují zejména mezi starými členskými státy a některými novými členskými státy,

E.

vzhledem k tomu, že při projednávání otázek spojených s duševním zdravím by měla být brána v potaz genderová hlediska, a vzhledem k tomu, že duševními poruchami trpí více žen než mužů, zatímco sebevraždu páchají častěji muži než ženy,

F.

vzhledem k tomu, že sebevražda, kterou v EU každý rok spáchá více než 50 000 osob, zůstává v Evropě nadále podstatnou příčinou předčasných úmrtí, přičemž v devíti z deseti případů jí předchází vývoj duševní poruchy, často deprese, a vzhledem k tomu, že výskyt případů sebevraždy či pokusů o ni je navíc u osob umístěných v nápravných zařízeních či vazbě vyšší než u běžné populace,

G.

vzhledem k tomu, že stanovení politik zaměřených na prevenci deprese a sebevražd úzce souvisí s ochranou lidské důstojnosti,

H.

vzhledem k tomu, že i když deprese představuje jednu z nejčastějších a nejzávažnějších poruch, opatření pro boj proti ní jsou i nadále často nedostatečná, a vzhledem k tomu, že programy prevence uplatňuje jen několik členských států,

I.

vzhledem k tomu, že propagace duševního zdraví a prevence chorob stále nenachází dostatek porozumění a investic a stále není poskytována dostatečná podpora lékařskému výzkumu a lidem trpícím problémy spojenými s duševním zdravím,

J.

vzhledem k tomu, že výše finančních nákladů, jež společnosti vznikají v souvislosti s léčbou duševních onemocnění, se odhaduje na 3–4 % hrubého domácího produktu (HDP) členských států, přičemž v roce 2006 představovaly náklady EU v této oblasti 436 miliard EUR, a vzhledem k tomu, že většina těchto nákladů vznikala mimo zdravotnictví, zejména v důsledku systematické absence v práci, pracovní neschopnosti a předčasného odchodu do důchodu, a vzhledem k tomu, že odhadované náklady v mnoha případech neodrážejí dodatečné finanční zatížení související s komorbiditou, vůči které jsou osoby mající problémy s duševním zdravím zranitelnější,

K.

vzhledem k tomu, že problémy spojené s duševním zdravím mohou zhoršit sociální a ekonomické nerovnosti, a vzhledem k tomu, že počet výskytů duševních chorob je vyšší u zranitelných a opomíjených skupin, jako jsou nezaměstnaní, přistěhovalci, vězni či bývalí vězni, osoby užívající psychotropní látky, osoby s postižením a dlouhodobě nemocné osoby, a vzhledem k tomu, že k integraci a sociálnímu začlenění těchto lidí jsou nezbytná konkrétní opatření a vhodné politiky,

L.

vzhledem k tomu, že v oblasti duševního zdraví existují výrazné rozdíly mezi jednotlivými členskými státy i v členských státech samotných, a to i pokud jde o oblast léčby a sociální integrace,

M.

vzhledem k tomu, že osoby, které mají problémy s duševním zdravím, jsou ve srovnání s ostatní populací náchylnější k tělesným nemocem a že existuje menší pravděpodobnost, že se jim dostane léčby těchto tělesných nemocí,

N.

vzhledem k tomu, že tělesné a duševní zdraví jsou stejně důležité a vzájemně na sebe působí, a přesto duševní zdraví často není diagnostikováno nebo bývá podceňováno a péče o něj není řádná,

O.

vzhledem k tomu, že většina členských států upouští od dlouhodobé ústavní péče a přechází na systém podporovaného bydlení v komunitě, a vzhledem k tomu, že se však tento proces uskutečňuje bez řádného plánování a zajištění, bez kontrolních mechanismů a často se sníženým rozpočtem a že v důsledku toho tisícům občanů s duševními chorobami hrozí opětovné umístění do ústavní péče,

P.

vzhledem k tomu, že byla v roce 2008 založena platforma v oblasti duševního a tělesného zdraví, která sdružuje zástupce na vysoké úrovni z klíčových organizací,

Q.

vzhledem k tomu, že základy celoživotního duševního zdraví jsou utvářeny během několika prvních let života, a vzhledem k tomu, že duševní onemocnění je běžné mezi mladými lidmi, u nichž je včasná diagnóza a léčba nesmírně důležitá,

R.

vzhledem k tomu, že v důsledku stárnoucí populace EU dochází k častějšímu výskytu neurogenerativních poruch,

S.

vzhledem k tomu, že diskriminace a sociální vyloučení, se kterými se setkávají lidé s duševními problémy a jejich rodiny, nejsou jen důsledky duševní poruchy, ale také stigmatu, odmítání a společenské marginalizace, na něž narážejí, a jsou také rizikovými faktory, které jim brání ve vyhledání pomoci a léčby,

T.

vzhledem k tomu, že Evropská unie stanovila rok 2010 Evropským rokem boje proti chudobě a sociálnímu vyloučení,

U.

vzhledem k tomu, že díky výzkumu jsou k dispozici nové údaje o zdravotních a sociálních rozměrech duševního zdraví, a vzhledem k tomu, že v této oblasti však stále ještě existují výrazné nedostatky a že je proto nutné, aby úsilí, které je vynakládáno v oblasti veřejného nebo soukromého lékařského výzkumu, nebylo mařeno kladením řady často tíživých administrativních překážek ani přílišným omezováním, pokud jde o používání příslušných modelů pro vývoj bezpečných a účinných léků,

V.

vzhledem k tomu, že poruchy učení (duševní postižení) mají mnoho stejných charakteristik a potřeb jako duševní poruchy,

W.

vzhledem k tomu, že je velmi důležité dosáhnout dalšího zlepšení v oblasti odborné přípravy zdravotnických pracovníků, kteří se setkávají s pacienty s duševními chorobami, a to včetně praktických lékařů a členů justice,

X.

vzhledem k tomu, že poruchy duševního zdraví figurují na prvním místě, pokud jde o lidskou úmrtnost,

1.

vítá Evropský pakt za duševní zdraví a pohodu a uznání duševního zdraví a pohody za základní prioritu přijímaných opatření;

2.

vyjadřuje jednoznačnou podporu výzvám ke spolupráci a k posilování opatření přijímaných v rámci orgánů EU, členských států, regionálních a místních orgánů a sociálních partnerů, pokud jde o pět prioritních oblastí pro podporu duševního zdraví a pohody obyvatelstva, a to včetně občanů všech věkových skupin, obou pohlaví, rozdílného etnického původu a rozdílných sociálně-ekonomických skupin, přičemž součástí této spolupráce by měl být boj proti stigmatizaci a sociálnímu vyloučení, posílení preventivních opatření a svépomoci a poskytování podpory a náležité péče lidem s duševními problémy a jejich rodinám a pečovatelům; zdůrazňuje, že takováto spolupráce musí probíhat zcela v souladu se zásadou subsidiarity;

3.

vyzývá členské státy k vytvoření povědomí o významu dobrého duševního zdraví, zejména mezi zdravotnickými pracovníky a cílovými skupinami, jako jsou rodiče, učitelé, poskytovatelé sociálních a právních služeb, zaměstnavatelé, pečovatelé a zejména široká veřejnost;

4.

vyzývá členské státy, aby ve spolupráci s Komisí a Eurostatem zlepšovaly znalosti o duševním zdraví a o vztahu mezi duševním zdravím a zdravou délkou života, a to tím, že vytvoří mechanismy pro výměnu a šíření informací jasným, snadno dostupným a srozumitelným způsobem;

5.

vyzývá Komisi, aby navrhla společné ukazatele, a zlepšila tak srovnatelnost údajů a usnadnila výměnu osvědčených postupů a spolupráci mezi členskými státy v zájmu podpory duševního zdraví;

6.

domnívá se, že důraz je třeba klást na prevenci duševních onemocnění prostřednictvím sociálních zásahů, přičemž pozornost by měla být zaměřena především na nejzranitelnější skupiny; zdůrazňuje, že v případech nedostatečné prevence by měl být podporován a usnadňován nediskriminační přístup k terapeutické léčbě a že osoby, které mají problémy s duševním zdravím, by měly mít plnohodnotný přístup k informacím o inovačních způsobech léčby;

7.

vyzývá EU, aby využila finančních možností, jež skýtá sedmý rámcový program, a více podporovala výzkum v oblasti duševního zdraví a pohody a vzájemného působení mezi duševními a tělesnými zdravotními problémy; vyzývá členské státy, aby prozkoumaly nástroje financování iniciativ v oblasti duševního zdraví v rámci Evropského sociálního fondu a Evropského fondu pro regionální rozvoj;

8.

vyzývá členské státy, aby optimálním způsobem využívaly prostředky poskytované Společenstvím i jednotlivými státy k propagaci informací o duševním zdraví a k pořádání informačních a školících programů pro všechny pracovníky zastávající klíčové pozice, jejichž cílem bude podpora včasné diagnózy, okamžitého zásahu a náležitého úsilí o zvládnutí problémů spojených s duševním zdravím;

9.

vyzývá Komisi, aby provedla průzkum o službách v oblasti duševního zdraví a opatřeních na podporu duševního zdraví v celé EU a zveřejnila jeho výsledky;

10.

vyzývá členské státy k přijetí rezoluce OSN č. 46/119 o ochraně osob s duševním postižením a zlepšení péče o duševní zdraví vypracované Komisí OSN pro lidská práva a přijaté Valným shromážděním OSN v roce 1991;

11.

vyzývá členské státy, aby lidem s duševními problémy poskytly právo na spravedlivý, úplný a řádný přístup ke vzdělávání, odborné přípravě a zaměstnání v souladu se zásadami celoživotního učení a zajistily těmto lidem řádnou podporu, pokud jde o jejich potřeby;

12.

zdůrazňuje, že mají-li se v komunitách a ústavních zařízeních poskytovat kvalitní, účinné, dostupné a univerzální služby v oblasti duševního zdraví, je nezbytné jasné a dlouhodobé plánování a přijetí kritérií pro kontrolu prováděnou nezávislými orgány; vyzývá k lepší spolupráci a komunikaci mezi odbornými pracovníky primární zdravotní péče a odborníky specializujícími se na duševní zdraví, aby bylo možné účinně se zabývat problémy spojenými s duševním a tělesným zdravím, a zároveň podporuje holistický přístup, který bere v úvahu celkový profil jednotlivců – z hlediska jejich tělesného i duševního zdraví;

13.

vyzývá členské státy, aby v rámci všeobecných zdravotních služeb zavedly vyšetření duševních problémů a v rámci služeb v oblasti duševního zdraví vyšetření tělesných problémů; dále vyzývá členské státy, aby vytvořily komplexní model péče;

14.

žádá Komisi, aby prostřednictvím pokynů Evropské agentury pro léčivé přípravky (EMEA) vyhledávala a zaznamenávala zkušenosti pacientů týkající se vedlejších účinků užívání léků;

15.

žádá Komisi, aby mandát Evropského střediska pro prevenci a kontrolu nemocí (ECDC) rozšířila na oblast duševního zdraví;

16.

vyzývá Komisi, aby šířila výsledky tematických konferencí pořádaných s cílem uskutečňovat cíle Evropského paktu a aby navrhla „evropský akční plán pro duševní zdraví a pohodu občanů a lékařský výzkum“;

17.

podporuje vytvoření platformy EU pro duševní zdraví a pohodu, jejímž cílem by bylo uplatňování Evropského paktu a jež by se skládala ze zástupců Komise, předsednictví Evropské rady, Parlamentu, WHO a uživatelů služeb, osob s duševními problémy, rodin, pečovatelů, nevládních organizací, farmaceutického průmyslu, akademických pracovníků a dalších příslušných zainteresovaných stran, zároveň vyjadřuje politování, že na evropské úrovni nedošlo k přijetí směrnice, jak bylo prosazováno v usnesení Evropského parlamentu o zelené knize Komise o duševním zdraví;

18.

vyzývá Komisi, aby ponechala návrh evropské strategie pro duševní zdraví a pohodu jako svůj dlouhodobý cíl;

19.

vyzývá členské státy, aby vypracovaly aktualizovaný návrh právních předpisů v oblasti duševního zdraví, který bude odpovídat mezinárodním závazkům, pokud jde o lidská práva – rovnost a odstranění diskriminace, nedotknutelnost soukromého života, autonomie, tělesná nedotknutelnost, právo na informace a spoluúčast – a bude kodifikovat a stanoví základní zásady, hodnoty a cíle politiky v oblasti duševního zdraví;

20.

požaduje přijetí společných evropských zásad pro definování zdravotního postižení v souladu s ustanoveními Úmluvy OSN o právech osob se zdravotním postižením;

21.

vyzývá členské státy, aby ve všech odvětvích uplatňovaly průřezové programy zaměřené na prevenci sebevražd, zejména u mladých a dospívajících lidí, které by propagovaly zdravý životní styl, snižovaly rizikové faktory, jako je snadný přístup k lékům, drogám a škodlivým chemickým látkám a nadměrná konzumace alkoholu; pokládá za nutné zajistit zejména léčbu osobám, které se pokusily o sebevraždu, a psychoterapeutickou léčbu rodinám, jejichž příslušník sebevraždu spáchal;

22.

vyzývá členské státy, aby ve spolupráci s místními organizacemi a veřejností zřídily regionální informační sítě mezi zdravotnickými pracovníky, uživateli služeb a osobami s duševními problémy, jejich rodinami, školními zařízeními a pracovišti s cílem omezit deprese a sebevražedné chování;

23.

požaduje zvýšení informovanosti týkající se společného evropského čísla tísňového volání 112 pro případy, jako je pokus o sebevraždu nebo duševní krize, aby byl zajištěn včasný zásah a poskytnuta rychlá lékařská pomoc;

24.

vyzývá členské státy, aby zahájily zvláštní školení pro praktické lékaře a provozovatele psychiatrických služeb, včetně lékařů, psychologů a zdravotních sester, na téma prevence a léčby depresivních poruch a rozpoznání rizika sebevraždy a způsoby jeho zvládání;

25.

vyzývá členské státy, aby poskytovaly podporu pracovníkům škol při vytváření zdravého prostředí a budování vztahů mezi školami, rodiči, poskytovateli zdravotnických služeb a komunitou, a posílily tak sociální integraci mladých lidí;

26.

vyzývá členské státy k vytváření podpůrných programů pro rodiče, zejména pro znevýhodněné rodiny, a k podpoře zřizování míst poradců na všech středních školách, což napomůže k řešení sociálně-emočních potřeb mladých lidí, přičemž se zvláštní pozornost bude věnovat programům prevence jako je zvyšování sebevědomí a řešení krizí;

27.

zdůrazňuje, že je zapotřebí koncepce zdravotnictví, jež by zohledňovala potřebu odborných služeb v oblasti duševního zdraví se zaměřením na děti a mládež a zohledňovala posun od dlouhodobé ústavní péče k podporovanému bydlení v komunitě;

28.

klade důraz na nezbytnost včasného zjištění a léčby duševního onemocnění u zranitelných skupin, zejména u nezletilých;

29.

navrhuje, aby duševní zdraví bylo zahrnuto do studijních programů všech zdravotnických pracovníků a aby se zajistilo, že v tomto odvětví bude probíhat další vzdělávání a školení;

30.

vyzývá členské státy a Evropskou unii, aby spolupracovaly na zvyšování povědomí o zhoršujícím se duševním stavu dětí, jejichž rodiče jsou vystěhovalci, a aby zaváděly školní programy zaměřené na pomoc těmto mladým lidem při překonávání jejich psychologických problémů spojených s nepřítomností rodičů;

31.

prohlašuje, že pracoviště sehrává ústředí roli v sociální integraci lidí s duševními problémy, a vyzývá k podpoře náboru těchto lidí do zaměstnání, udržení tohoto zaměstnání, pracovní rehabilitace a návratu do zaměstnání, přičemž důraz klade na začlenění nejzranitelnějších skupin, včetně komunit etnických menšin;

32.

vyzývá členské státy, aby podporovaly zkoumání pracovních podmínek, které mohou přispívat ke vzniku psychických poruch, zejména u žen;

33.

vyzývá členské státy, aby podporovaly a realizovaly kurzy odborného vzdělávání pro osoby s duševním postižením s přihlédnutím k jejich schopnostem a možnostem, a usnadnily tak jejich následné začlenění na trh práce a rozvíjely reintegrační programy na pracovišti; zdůrazňuje rovněž potřebu řádné odborné přípravy zaměstnavatelů a jejich zaměstnanců k řešení specifických potřeb osob s duševními problémy;

34.

vyzývá zaměstnavatele, aby podporovali zdravé pracovní prostředí a věnovali pozornost pracovnímu stresu a základním příčinám vzniku duševních poruch na pracovišti a aby se snažili tyto příčiny odstranit;

35.

vyzývá Komisi, aby po podnicích a veřejných orgánech požadovala zveřejňování výročních zpráv o jejich politikách a činnostech zaměřených na duševní zdraví jejich zaměstnanců, a to na stejném základě, na jakém podávají zprávy o bezpečnosti a ochraně tělesného zdraví při práci;

36.

vybízí zaměstnavatele, aby v rámci svých strategií pro zdraví a bezpečnost na pracovišti přijali programy na podporu emočního a duševního zdraví svých pracovníků, podporovali důvěrná a nestigmatizující řešení a zaváděli opatření proti šikaně; vyzývá Komisi, aby kladné příklady šířila zveřejňováním takovýchto programů na internetu;

37.

vyzývá členské státy k zajištění toho, aby lidé, kteří jsou v důsledku svých problémů s duševním zdravím oprávněni pobírat nemocenské dávky či dávky určené k zabezpečení při pracovní nezpůsobilosti, měli přístup k zaměstnání a aby jim tyto dávky nebyly odebrány, jakmile si najdou novou práci;

38.

požaduje, aby členské státy důsledně a účinně dodržovaly směrnici Rady 2000/78/ES ze dne 27. listopadu 2000, kterou se stanoví obecný rámec pro rovné zacházení v zaměstnání a povolání (3);

39.

vyzývá členské státy, aby přijaly vhodná opatření, jež zlepší a zachovají kvalitu života starších osob a podpoří zdravé a aktivní stárnutí zapojením do života komunity, včetně rozvoje systémů flexibilního odchodu do důchodu;

40.

zdůrazňuje, že je třeba podporovat výzkum, který by se zaměřil na prevenci a péči s ohledem na neurodegenerativní poruchy a další duševní choroby spojené s konkrétním věkem; zdůrazňuje, že je nezbytné při jakýchkoli budoucích opatřeních a návrzích Komise odlišovat Alzheimerovu chorobu a příbuzné neurodegenerativní poruchy od ostatních duševních chorob;

41.

vyzývá k vytvoření rozhraní mezi výzkumem a politikou v oblasti duševního zdraví a pohody;

42.

je si vědom, že je třeba vyhodnotit komorbiditu starších osob a potřebu školení zdravotnických pracovníků k doplnění znalostí o potřebách starších osob, které trpí duševními problémy;

43.

vyzývá Komisi a členské státy, aby v souvislosti s otevřenou metodou koordinace v oblasti sociální ochrany a integrace přijaly opatření pro podporu pečovatelů a vypracovaly pokyny pro ošetřování a dlouhodobou péči, které by pomohly předcházet špatnému zacházení se staršími osobami a umožnily by jim důstojně žít v odpovídajícím prostředí;

44.

vyzývá k pořádání informačních kampaní prostřednictvím médií, internetu, ve školách a na pracovištích, jejichž cílem bude propagovat duševní zdraví, zlepšovat informovanost o nejběžnějších příznacích deprese a sebevražedných sklonů, bojovat proti stigmatizaci duševních poruch, povzbuzovat lidi k vyhledání nejlepší a nejúčinnější pomoci a podporovat aktivní začlenění osob s duševními problémy;

45.

zdůrazňuje zásadní úlohu médií při změně vnímání duševních chorob a vyzývá k vypracování evropských pokynů pro zodpovědné informování o duševním zdraví v médiích;

46.

vyzývá členské státy, aby podpořily organizace zastupující osoby s duševními problémy a pečovatele a zajistily těmto organizacím větší vliv, a umožnily tak jejich účast na tvorbě a uplatňování politiky a ve všech fázích výzkumu v oblasti duševního zdraví;

47.

domnívá se, že součástí boje proti stigmatizaci duševních chorob musí být upouštění od invazních a nehumánních léčebných postupů i postupů založených na izolování;

48.

považuje za nutné prosazovat a podporovat činnosti zaměřené na psychologickou a sociální rehabilitaci, jež jsou realizovány prostřednictvím malých veřejných, soukromých nebo smíšených ubytovacích zařízení, které poskytují péči přes den nebo nepřetržitě, svou velikostí a charakterem odpovídají rodinnému prostředí a které byly začleněny do kontextu města s cílem podpořit začlenění residentů během všech fází léčebného a rehabilitačního procesu;

49.

vítá návrh nové směrnice Komise na zaměřené proti diskriminaci z důvodu náboženského vyznání nebo přesvědčení, zdravotního postižení, věku nebo sexuální orientace také mimo pracovní odvětví a požaduje okamžité přijetí této směrnice, aby osoby trpící duševními problémy mohly být účinně chráněny proti diskriminaci;

50.

vyzývá všechny členské státy, aby neprodleně ratifikovaly Haagskou úmluvu ze dne 13. ledna 2000 o mezinárodní ochraně dospělých osob;

51.

pověřuje svého předsedu, aby předal toto usnesení Radě, Komisi, vládám a parlamentům členských států a regionální kanceláři pro Evropu WHO.