[pic] | KOMISE EVROPSKÝCH SPOLEČENSTVÍ |

V Bruselu dne 28.10.2009

KOM(2009)479 v konečném znění

SDĚLENÍ KOMISE EVROPSKÉMU PARLAMENTU, RADĚ, EVROPSKÉMU HOSPODÁŘSKÉMU A SOCIÁLNÍMU VÝBORU A VÝBORU REGIONŮ

Partnerství veřejného a soukromého sektoru na internetu budoucnosti

SDĚLENÍ KOMISE EVROPSKÉMU PARLAMENTU, RADĚ, EVROPSKÉMU HOSPODÁŘSKÉMU A SOCIÁLNÍMU VÝBORU A VÝBORU REGIONŮ

Partnerství veřejného a soukromého sektoru na internetu budoucnosti

OBSAH

1. Úvod 3

2. Cíle sdělení 4

3. Internet budoucnosti – cesta k lepší budoucnosti 5

3.1. Cesta k inteligentní infrastruktuře 5

3.2. Směry vývoje internetu budoucnosti 6

4. Evropský vliv na internet budoucnosti 7

4.1. Internet budoucnosti a sedmý rámcový program 7

4.2. Akce členských států týkající se internetu budoucnosti 8

4.3. Podnikatelská sféra a inovace 8

5. Aktivity v oblasti internetu budoucnosti 9

5.1. Posílení investic do výzkumu a vývoje internetu budoucnosti 9

5.2. Synergický efekt programů členských států a podpora mezinárodní dimenze internetu budoucnosti 10

5.3. Partnerství veřejného a soukromého sektoru na internetu budoucnosti 10

6. Závěry 12

ÚVOD

Internet je jednou z nejkritičtějších infrastruktur 21. století, na němž závisí sociální a hospodářský rozvoj. Má tak obdobný význam, jakou měla v minulém století železniční, silniční a letecká doprava. Jedná se nejenom o médium pro novou ekonomiku služeb, ale také o nástroj umožňující tzv. „pátou svobodu“ a společnost založenou skutečně na znalostech[1].

Změny způsobené internetem v ekonomice a společenském životě budou v budoucnu ještě výraznější. Hnacím motorem pokroku budou informační a komunikační technologie a rozvoj moderních aplikací jak v podnikatelské sféře, tak v celé společnosti.

Veřejné služby (např. zdravotnictví, mobilita, monitorování životního prostředí, energetika) jsou v současnosti podporovány komplexní infrastrukturou, jež obvykle není založena na internetu. Tuto infrastrukturu lze učinit „inteligentní“, tzn. mnohem efektivnější a odolnější, a to plnou integrací internetu do jejích základních funkcí a procesů. K dosažení vyšší efektivnosti a produktivity je však třeba překonat technické překážky. K tomu je nezbytný multidisciplinární přístup a otevřený přístup využívající inovace.

Internet umožnil řadu nových inovačních vln: nejprve to bylo zavedení webu, poté propojení komunikačních a audiovizuálních služeb (např. VoIP a IPTV)[2] a v poslední době řada služeb a aplikací online. Pro dalekosáhlé propojení různorodých technologií (např. distribuovaných počítačových platforem, webu 2.0, služeb peer-to-peer, různých širokopásmových přístupových sítí, mobilních zařízení a senzorů (tzv. „věcí“)) je však třeba přijít s novou koncepcí architektury internetu. Ta stávající totiž vznikla před třiceti lety. Nová řešení jsou nezbytná především v oblasti důvěry a bezpečnosti. Požadavky moderních aplikací na přenos v reálném čase je třeba řešit pomocí nových, stále výkonnějších aplikací.

Kromě technologické stránky věci je třeba restrukturalizovat i obchodní a sociální interakci. Možnosti dané infrastrukturou internetu budoucnosti mohou být pro zainteresované subjekty v Evropě vynikající příležitostí, jak stanout v čele nové vlny inovací a zaujmout v rámci internetové ekonomiky postavení, jež odpovídá jejich znalostem na poli vědy a techniky.

Internet budoucnosti je jinde ve světě strategickou prioritou (např. v USA, Japonsku, Koreji a Číně). V Evropské unii je to jedna z priorit sedmého rámcového programu pro výzkum v oblasti IKT (cca 20 % rozpočtu pro IKT je vyhrazeno na výzkum a vývoj v této oblasti). Rozsáhlé programy zahájilo i několik členských států.

K tomu, aby se Evropa dostala v technologiích a aplikacích budoucího internetu na přední pozici, je nezbytný jednotný přístup, jenž využije synergie aktivit, které se realizují na Evropské úrovni i na úrovni jednotlivých členských států. Evropská unie již činí v oblasti obecné politiky internetu určité kroky. Jedná se např. o praktické používání moderních internetových technologií, jako je protokol IPv6[3] nebo vytvoření prostředí, příznivého pro vznik tzv. „internetu věcí“ (IoT)[4]. Přitom je však nutno zachovat základní principy, z nichž správa internetu vychází: zásadu propojitelnosti koncových zařízení, otevřenosti a interoperability. Je třeba využít prvotního přínosu dlouhodobých investic do výzkumu, a to prostřednictvím krátkodobých a střednědobých programů v oblasti inovací. Ty mohou v Evropě napomoci vzniku nových průmyslových podniků a poskytovatelů služeb.

V této chvíli je nezbytný komplexní přístup k digitální společnosti a k digitálnímu hospodářství. Internet budoucnosti bude jejich součástí, resp. jedním ze základních stavebních kamenů. Takový přístup a opatření uvedená v tomto sdělení budou součástí komplexního programu evropské digitalizace, kterou Komise navrhne v příštím roce. Cílem bude překonat překážky na cestě ke skutečnému digitálnímu trhu, podpořit investice do vysokorychlostního internetu a zabránit hrozbě vzniku nepřijatelné digitální propasti[5].

CÍLE SDěLENÍ

Evropě se naskýtá příležitost postoupit vpřed na cestě k udržitelnému hospodářství. K tomu lze využít předpokládaný vývoj technologií internetu budoucnosti a tendenci ke vzniku stále inteligentnějších infrastruktur (v energetice, mobilitě, zdravotnictví, životním prostředí atd.). To je v souladu se stimulačním balíčkem Komise, jenž byl přijat 26. listopadu 2008[6].

Využití technologií internetu budoucnosti v inteligentních infrastrukturách je příležitostí zvýšit konkurenceschopnost Evropy v oblasti nových technologií a systémů, např. sítí tvořených senzory[7] nebo využívání zdrojů v rámci tzv. „cloud computing“. Rovněž to umožní měřit, monitorovat a zpracovávat obrovské objemy dat[8].

Cílem sdělení je v maximálně možné míře využít uvedený směr vývoje, podpořit vznik „inteligentní“ společnosti a zároveň zvýšit konkurenceschopnost evropského odvětví IKT, konkrétně pomocí následujících opatření:

- využít opatření na úrovni EU a posunout hranice internetových technologií;

- posílit a sjednotit krátko- a střednědobý přístup, a to opakovaným zdůrazněním hlavních aspektů a podporou nových akcí, jež Evropě pomohu zaujmout přední postavení na internetu budoucnosti;

- připravit uvedení programu partnerství veřejného a soukromého sektoru (PPP) v oblasti internetu budoucnosti , což podporují jak členské státy[9], tak zástupci podnikatelské sféry[10].

K tomu, aby se uvedené příležitosti daly využít, je třeba:

- navázat úzké vztahy mezi zainteresovanými subjekty z jednotlivých oblastí, IKT a inteligentních infrastruktur;

- překonat roztříštěnost na úrovni EU a dosáhnout celoevropsky kritického množství;

- podporovat konkurenci, otevřenost a standardizaci, zainteresovat spotřebitele a občany, zajistit důvěru, bezpečnost a ochranu dat – hlavní zde musí být transparentní a demokratická správa a kontrola nabízených služeb.

Rychlý start těchto aktivit zajistí PPP pod vedením podnikatelské sféry a realizované s využitím stávajících mechanismů rámcového programu pod hlavičkou pracovních programů IKT na léta 2001–2013. Partnerství PPP budou stavět na výsledcích pěti evropských technologických platforem[11] (ETPs) a synergickém efektu internetové problematiky v rámci strategických plánů výzkumu.

INTERNET BUDOUCNOSTI – CESTA K LEPšÍ BUDOUCNOSTI

Celosvětově byla zahájena řada programů, jejichž cílem je „zinteligentnit“ infrastrukturu, jež podporuje aplikace s celospolečenským významem. Reagují na potřebu pokroku na cestě k udržitelnější a efektivnější ekonomice, k harmonizovanému využívání přírodního bohatství, ke zmírnění dopadů změny klimatu a k ochraně životního prostředí. To vše je velmi bedlivě sledováno veřejností. Rozsáhlý evropský rámec pro nové posouzení infrastruktury sloužící potřebám veřejnosti skýtá soubor opatření pro oblast klimatu a energetiky[12].

Cesta k inteligentní infrastruktuře

Řada z uvedených akcí bude při změně obchodních a provozních procesů na „inteligentní“ intenzivně využívat konektivitu a distribuované zpracování informací.

Může se jednat například o:

- Inteligentní energetické sítě: Celosvětová výroba elektřiny se do roku 2030 téměř zdvojnásobí, a to ze 17,3 bilionů kWh v roce 2005 na 33,3 bilionů kWh. Elektrorozvodné sítě budou stále více vystaveny riziku zahlcení a výpadků. Připojení k internetu, výpočetní výkon, digitální senzory a vzdálené řízení přenosu a distribuce – to vše umožní, aby elektrorozvodné sítě byly inteligentnější, šetrnější k životnímu prostředí a aby byly účinnější[13]. „Inteligentní elektrorozvodné sítě“, resp. „energetický internet“ mohou ve srovnání se současnými sítěmi lépe reagovat na potřeby a požadavky, mohou být interaktivnější a transparentnější. Umožní zvládnout nové zdroje obnovitelné energie, koordinované nabíjení zařízení a poskytovat spotřebitelům informace o výši jejich spotřeby. Výrobcům a distributorům umožní zdokonalit řízení jejich sítí a pomohou při snižování emisí skleníkových plynů. V některých pilotních projektech využívajících soudobé internetové technologie se podařilo snížit špičková zatížení o více než 15 %.

- Inteligentní environmentální informační systémy: Sběr dat o životním prostředí pomocí sítí senzorů v reálném nebo v téměř reálném čase se používá stále častěji. Pro správu a distribuci dat a pro integraci složitých informačních systémů je nezbytné připojení k internetu. K předpokládaným oblastem využití takových environmentálních informačních služeb patří rovněž podpora řady odvětví, jako např. umístění a provoz jednotlivých produkčních center energie z obnovitelných zdrojů, účinná správa inteligentních budov, bezpečnější dopravní systémy, resp. informovanost široké veřejnosti o rizicích a nebezpečích týkajících se životního prostředí[14].

- Inteligentní systémy pro dopravu a mobilitu: Odhaduje se, že dopravní zácpy stojí Evropu ročně 135 miliard eur. Jen v samotném Německu mají dopravní zácpy denně představovat 33 milionů litrů pohonných hmot a navíc 13 milionů prostátých hodin. Hospodářské ztráty tak činí denně 250 milionů eur[15]. Přitom výstavba nových silnic není vždy tím nejlepším řešením. Jako slibné se ukazuje vybavení dopravních komunikací a automobilů inteligentními dopravními systémy[16], jako jsou např. sítě senzorů, čipy RFID a lokalizační systémy[17]. Internet umožňuje propojení všech těchto různorodých technologií a zefektivnění mobility řízením veřejných i soukromých dopravních prostředků i infrastruktury, informací pro osoby na cestách a nástrojů pro rozhodování v reálném čase, způsobem, který zcela předčí veškerá stávající řešení[18].

- Inteligentní systémy ve zdravotnictví: Lékařská péče je ve stále větší míře poskytována v domácím prostředí místo v nemocnicích. Cílem je snižování nákladů na tuto péči a zvyšování pohodlí pacientů. Výzkumné experimenty současné doby usilují o vývoj technologií pro „domácí“ prostředí, které budou schopny pacientům pomáhat a vyhoví jejich požadavkům na informovanost i možnost komunikace. Uvedené technologie jsou spojením zařízení (senzorů, servopohonů, speciálního hardwaru a vybavení), sítí a systémů služeb s cílem propojit a využít informace o zdravotním stavu pacientů, jejich alergiích, nemocech s údaji ze zdravotní dokumentace. Tyto obrovské databáze lze využít buď pro lékařskou péči, výzkum nebo pro statistické účely.

Takové síťové infrastruktury jsou typickým příkladem internetových technologií, jež zvyšují hospodářskou i sociální účinnost každodenních procesů, které jsou životně důležité. Několik evropských měst již v uvedených oblastech spustilo pilotní projekty, byť jen v omezené míře: Stockholm (systém řízení dopravy), Amsterdam (mobilita a práce), Malta (elektrorozvodná síť), Paříž (zdravotnictví). K tomu přistupuje řada dalších měst po celém světě.

Do tohoto trendu se začínají zapojovat přední internetové společnosti. Budoucí vývoj bude pokračovat stejným směrem. Pro veřejnou a soukromou sféru se tak otevřou obrovské možnosti. Je třeba, aby toho Evropa využila a aby přišla s rozsáhlým programem zaměřeným na infrastruktury využívající výhod internetu.

Směry vývoje internetu budoucnosti

Rozsah a rozměry očekávaných nových aplikací vzbuzují obavy ohledně kapacity stávající internetové infrastruktury:

- Přístupové rychlosti se obrovsky zvyšují . Řada členských států plánuje do roku 2015 minimální přístupovou rychlost 100 Mb/s. Další země (např. Korea) si stanovily cíl pro vnitrostátní rychlost přístupu do roku 2012 ve výši 1 Gb/s. Ve srovnání se současným stavem je to 250krát více.

- Datový provoz na internetu každoročně narůstá o 60 % . Vzájemné sdílení souborů (peer-to-peer), sdílení videa a online televize s vysokým rozlišením, to všechno jsou důvody, proč datový provoz poroste geometrickou řadou. Současná nedostatečná podpora investic do infrastruktury přispěje ke zhoršení kritických míst.

- Počet uživatelů internetu se do roku 2012 zvýší o další miliardu osob, protože dojde k celosvětovému rozšíření širokopásmového mobilního připojení, přesto, že internet nebyl zkonstruován tak, aby mobilní používání podporoval.

- Na internetu a webových stránkách roste počet virů a útoků . Narůstá i počet krádeží elektronické totožnosti a počet narušení soukromí v důsledku nevhodného nakládání s osobními údaji a s daty kritickými pro podnikovou sféru. S masivní implementací infrastruktury založené na senzorech a s obrovským růstem počtu zařízení přistupujících k internetu se nejspíš zintenzivní i bezpečnostní problematika, zvýší se zranitelnost a vzrostou příležitosti pro počítačovou kriminalitu. To vše bude ještě znásobeno nedostatečnou existencí „důvěryhodných prostředí“.

- Internetové služby[19] rostou jako houby po dešti . Tento růst podporuje příchod technologií známých pod názvy „model otevřených inovací“ a „cloud computing“[20]. Cloud computing výrazně snižuje překážky vstupu poskytovatelů služeb na trh. To se týká především MSP.

- Online se nejspíš připojí biliony různých zařízení, senzorů, služeb a „věcí“ . Stávající infrastruktura tak bude „inteligentnější“ a služby bude moci využívat jak široká veřejnost a podnikatelská sféra, tak i veřejná správa. Vzhledem k aplikacím s celospolečenským významem se musíme naučit lépe zvládat komplexní přístup.

Problémy, jež tyto tendence vyvolávají, nelze řešit jen po čistě technické stránce. Musí se zintezivnit propojení vývoje technologií s požadavky uživatelů a aplikací.

EVROPSKÝ VLIV NA INTERNET BUDOUCNOSTI

Internet budoucnosti a sedmý rámcový program

Komise chápe význam internetu budoucnosti[21].

V souvislosti se sedmým rámcovým programem byla přijata opatření, aby se Evropa v oblasti technologií dostala na přední pozici.

Internetu budoucnosti se v současnosti v Evropě týká cca 90 projektů, jichž se účastní přes 500 evropských subjektů. Financování ze zdrojů EU činí cca 400 milionů eur. Průměrná doba financování jsou dva roky. Součástí je i program FIRE, který podporuje experimentální rozsáhlé zkušebny. Jejich úkolem je posuzovat technologie internetu budoucnosti a předvídat budoucí požadavky i sociálně-ekonomické dopady. Zavádění internetu budoucnosti v počáteční fázi, jeho testování a experimentování s ním podporuje i výzkumná síť GÉANT[22].

Uvedené investice výrazně napomohly užší spolupráci evropských výzkumníků, zvláště pak vytvořením shromáždění internetu budoucnosti (FIA – future internet assembly)[23].

Dosavadní výsledky je třeba upevnit pomocí následujících opatření:

- vyšší provázaností jednotlivých technologických domén, které přispívají ke vzniku internetu budoucnosti;

- pochopením veškerých sociálně-ekonomických požadavků a jejich technických návazností;

- využitím synergického efektu, jenž mohou v počátečních fázích zavádění internetu budoucnosti, jeho testování a experimentování s ním přinést vysokorychlostní sítě (např. GÉANT).

Akce členských států týkající se internetu budoucnosti

V řadě členských států existují národní programy. Jelikož se jedná o širokou škálu témat, strategických postupů i průmyslových politik, zkoumala v roce 2008 pracovní skupina složená ze zástupců členských států možnosti vypracování společných postupů v této oblasti[24]. Členské státy ve své zprávě upozornily na výhody, jež přinese podpora vzniku aplikací s významem pro celou EU a zřízení experimentálních pracovišť a zkušeben.

Bylo založeno fórum pro internet budoucnosti (FIF – Future Internet Forum)[25], jehož úkolem je koordinace národních programů. Fórum je praktickým vyjádřením vůle členských států zabývat se vývojem internetu budoucnosti společně, a to vzájemným sdílením informací, osvědčených postupů a vzorových technologií a aplikací. Podporuje i realizaci inovativních řešení tím, že se zabývá společnými požadavky (např. v rámci veřejných zakázek).

Podnikatelská sféra a inovace

V oblasti průmyslové politiky podporuje Evropská komise vytváření partnerství podnikatelské sféry s akademickou obcí. Tato partnerství mají společné programy a harmonogramy. Technologiemi a systémy, jež mají návaznost na internet budoucnosti, se v současnosti zabývá pět evropských technologických platforem (ETP). Jedná se o ETP – eMobility, NEM, NESSI, ISI a EPoSS.

Tyto platformy napomáhají při stanovení priorit výzkumu na evropské úrovni.

Nastal čas pro konkrétnější a integrovanější partnerství zainteresovaných subjektů zaměřená na společné cíle ve vlastní výrobě a praktickém využití. Skupina předních společností v Evropě proto přišla s iniciativou definovat obsah a strukturu partnerství veřejného a soukromého sektoru.

AKTIVITY V OBLASTI INTERNETU BUDOUCNOSTI

Internet budoucnosti nebude jenom opakováním stávajícího systému „ve větším“. Bude se jednat o infrastrukturu, jejíž významnou součástí budou nové technologie s potenciálem umožnit zcela nový druh aplikací a podnikatelských modelů.

Zvládnutí navazující problematiky a stanovení s tím souvisejících priorit musí být součástí výše uvedeného programu digitalizace. Jedná se o tři vzájemně provázané směry:

- posílení investic do výzkumu a vývoje, jež budou výrazně stimulovat soukromé investice;

- podpora programů členských států;

- uzavírání partnerství veřejného a soukromého sektoru se zainteresovanými subjekty z řad podnikatelské sféry.

Internet budoucnosti musí být postaven na principu otevřenosti, demokratické kontroly kritických zdrojů, transparentních modelech správy a řízení, zainteresování uživatelů schématy otevřených inovací, důvěryhodné ochrany údajů a důvěryhodné bezpečnosti. Tyto principy budou podle potřeby zohledněny v navrhovaných základních směrech internetu budoucnosti.

Posílení investic do výzkumu a vývoje internetu budoucnosti

Internet budoucnosti vyžaduje dlouhodobý přístup, jenž potřebuje trvalé investice do výzkumu. Musí se však přitom zabránit narušování konkurenčního prostředí.

Směry činnosti: Na podporu dlouhodobého výzkumu v oblasti internetu budoucnosti, kromě navrhovaných partnerství PPP, chce Komise v rámci pracovního programu IKT sedmého rámcového programu na léta 2011–2013 vyčlenit minimálně 200 milionů eur ročně. Komise přijde v rámci své legislativní i výzkumné politiky s komplexním přístupem k výzkumu a vývoji, a to s cílem řešit problematiku internetu budoucnosti a překonat technologické překážky. Zároveň bude řešena i problematika zainteresování uživatelů, standardizace a práv k duševnímu vlastnictví. Komise bude aktivně propagovat shromáždění FIA s cílem konsolidovat výzkum a vývoj, informovat o výsledcích v této oblasti, pracovat na dalších prioritách a alternativách vývoje a praktického uplatňování výsledků a podporovat aplikace internetu budoucnosti s cílem využít příležitostí na cestě k dosažení „inteligentní infrastruktury“. |

Synergický efekt programů členských států a podpora mezinárodní dimenze internetu budoucnosti

- Společná strategie a větší viditelnost může být výhodná i pro ty programy členských států, jež jsou významné samy o sobě. Internet budoucnosti je složitá záležitost, jež se týká velkého počtu zainteresovaných subjektů a zahrnuje obrovské množství zkušeností. K tomu, aby se zabránilo roztříštěnosti úsilí a k identifikaci společných zájmů, jsou nutné strukturované mechanismy. Má-li se Evropa stát významnějším hráčem na mezinárodní scéně, je třeba jednotlivé kroky sladit. A k tomu je nezbytná společná akce.

Směry činnosti: Komise bude aktivně podporovat náročný pracovní program fóra členských států pro internet budoucnosti s cílem snížit roztříštěnost úsilí, nalézt osvědčené postupy a maximálně urychlit zavádění takových aplikací internetu budoucnosti, které mají sociální rozměr. To vše, pokud možno, prostřednictvím veřejných zakázek. Komise bude fórum pro internet budoucnosti pravidelně informovat o pokroku dosaženém v oblasti PPP s ohledem na snížení roztříštěnosti úsilí a sdílení osvědčených postupů. Komise zvýší úsilí o zlepšení dvoustranné a mnohostranné mezinárodní spolupráce EU s dalšími předními iniciativami v oblasti internetu budoucnosti. Cílem bude podpořit globální standardy a interoperabilitu internetu budoucnosti, a to v souladu v politikou Komise v této oblasti[26]. |

Partnerství veřejného a soukromého sektoru na internetu budoucnosti

- Internet budoucnosti urychlí novou průmyslovou revoluci, v jejímž rámci budou provozovatelé internetu, vývojáři služeb a výrobci zařízení vedeni ke spolupráci v partnerstvích se zainteresovanými subjekty z veřejného sektoru. Tento trend může podpořit využívání dosavadních výsledků dlouhodobého výzkumu s cílem uspokojit poptávku po inteligentnějších službách.

Podnikatelská sféra v této oblasti již přišla s iniciativou[27] a návrhem[28] partnerství veřejného a soukromého sektoru v oblasti internetu budoucnosti, jež využívá dosavadních výsledků spolupráce. Ta probíhá od poloviny roku 2008. Základem takových PPP by měly být servisní platformy, jež jsou otevřené, založené na standardech a zahrnují celou řadu sektorů.

Typickými příklady takových odvětví z pohledu evropské politiky, jež by měla využít výhod moderních a „inteligentních“ infrastruktur založených na internetu, jsou zdravotnictví, mobilita, životní prostředí a energetika. To umožní rychlé rozšíření služeb a jejich osvojení si miliony uživatelů a spotřebitelů.

Obsah a zaměření PPP

Potenciální cíle navrhovaných PPP:

a) zvýšení účinnosti obchodní procesů, infrastruktur a aplikací s vysokou společenskou hodnotou; to by mělo využít přehodnocené internetové architektury, služby a technologie v kontextu rozsáhlých aplikací;

b) řešení problematiky architektury a platforem služeb s cílem uspokojit dlouhodobé potřeby internetu a vést evropskou podnikatelskou sféru k hledání řešení problémů spojených s inteligentními infrastrukturami a současně přispívat k politikám EU a plnění jejich cílů v oblasti inovací, udržitelného růstu, energetiky a životního prostředí;

c) podpora meziodvětvových průmyslových partnerství navazujících na hodnotové řetězce internetu budoucnosti a zainteresování uživatelů a orgánů veřejné správy na místní, regionální a celostátní úrovni;

d) využití infrastruktury internetu jako otevřené, bezpečné a důvěryhodné platformy pro vývoj síťově propojených aplikací na základě otevřených inovativních schémat zaměřených na uživatele;

e) řešení problematiky legislativy a dalšího postupu v takových oblastech, jako je interoperabilita, otevřenost, standardy, bezpečnost dat a ochrana soukromí v kontextu využívání internetu budoucnosti, a to komplexně, se snahou o dosažení „inteligence“; v této oblasti lze případně řešit i problematiku metodiky, způsobů práce a osvědčených postupů nutných k řešení problémů nadnárodního charakteru, jako je prevence počítačové kriminality, kde je nezbytná intenzivní spolupráce veřejného a soukromého sektoru; zcela zásadní při řešení těchto problémů, jež nejsou přímo spojeny s technickou stránkou věci, bude přínos veřejného sektoru.

f) maximalizace přínosů pro společnost, podle potřeby zapojením občanské společnosti anebo organizací spotřebitelů.

Realizace PPP

K urychlené realizaci PPP je třeba využít především nástrojů sedmého rámcového programu. Cílem je dosáhnout prvních výsledků ve střednědobém výhledu, tedy do roku 2015.

Komise chce tento program v rámci poslední fáze realizace tématu IKT sedmého rámcového programu (2011–2013) do začátku podpořit částkou 300 milionů eur , aby se dosáhlo kritického množství zainteresovaných subjektů, internetových technologií a variant aplikací. Uvedená částka bude vyčleněna v rámci stávajícího rozpočtu pracovního programu IKT a doplní práce na řešení problematiky výzkumu dlouhodobějšího charakteru.

Ve vývoji PPP budou hrát významnou úlohu výzkumní pracovníci z členských států.

Komise zahájila práce na přezkumu právního a administrativního rámce společných technologických iniciativ. Cílem je prakticky využít poznatků získaných při zřizování stávajících iniciativ a zajistit, že plně dosáhnou svých cílů. Komise pak na základě dosaženého pokroku a ve spolupráci se soukromým sektorem prozkoumá možnosti zřídit v této oblasti nové společné technologické iniciativy. To by mohlo přinést výhody strukturovanější podpory partnerství typu PPP. Základem by měl být dohodnutý harmonogram strategického výzkumu, významné zdroje jak z veřejných tak i soukromých prostředků, a silný společný zájem na dosažení výsledků.

Směry činnosti: Komise ve spolupráci se zainteresovanými subjekty z podnikatelské sféry a s využitím mechanismů stávajícího rámcového programu navrhne pracovní program, specifické hodnocení a postupy PPP internetu budoucnosti. V rámci nových pracovních programů IKT na období 2011–2013 chce Komise investovat 300 milionů eur. První nabídková řízení (výzvy k předkládání návrhů) by měla být zahájena v roce 2010. Od podnikatelské sféry Komise očekává, že do poloviny roku 2010 přijde s definicí konkrétního obsahu PPP. Partnerství by mělo sledovat dva cíle: i) posunout vpřed průmyslové know-how Evropy v oblasti technologií a systémů internetu budoucnosti; ii) podpořit vznik aplikací významných pro veřejnost, jež budou využívat možností internetu budoucnosti. Komise vyzývá členské státy, aby podpořily PPP internetu budoucnosti a pomohly doladit požadavky na politiku a na oblasti použití, především v rámci fóra pro internet budoucnosti. Jakmile bude přezkoumán právní a správní rámec společných technologických iniciativ, začne se Komise hlouběji zabývat i možností zřídit v oblasti internetu budoucnosti společné technologické iniciativy. |

ZÁVěRY

- K využití očekávaných přínosů internetu budoucnosti již nestačí postupné změny a izolované podnikové inovace. Pro realizaci potřebných změn a zavedení požadovaných nových typů služeb má zásadní význam průřezová spolupráce výzkumných subjektů, podniků z oblasti IKT, zainteresovaných subjektů z celé řady oblastí poskytujících veřejné služby a vývojářů aplikací. Flexibilní a otevřené inovace, jež přejí nově vstupujícím subjektům i novým nápadům, musí mít k dispozici výkonné sítě a musí plně využít možností služeb podporovaných internetem.

Předkládané sdělení navrhuje, kudy se ubírat na cestě k internetu budoucnosti. Snahou je dostat Evropu na špičku ve vývoji infrastruktur využívajících internet a majících celoevropský dopad a tím podpořit cíle politiky EU.

V této souvislosti je nutné rychlé založení partnerství veřejného a soukromého sektoru pod vedením podnikatelské sféry jako doplňku dlouhodobého výzkumu, jenž je podporován pracovním programem IKT sedmého rámcového programu. PPP pomůže při mobilizaci úsilí ze strany podnikatelské sféry na podporu programu založeného na inovacích.

Komise se chce spuštěním tohoto PPP stát vedoucím subjektem v rámci celého projektu a vyzývá Evropský parlament, Radu i všechny zainteresované subjekty, aby na splnění těchto slibných cílů spolupracovaly.

[1] http://www.consilium.europa.eu/ueDocs/cms_Data/docs/pressData/en/ec/99410.pdf

[2] Hlas přes IP, televizní služby IP.

[3] KOM(2008) 313 v konečném znění – Akční plán pro zavedení internetového protokolu verze 6 (IPv6) v Evropě.

[4] KOM(2009) 278 v konečném znění – Internet věcí – akční plán pro Evropu.

[5] http://ec.europa.eu/commission_barroso/president/pdf/press_20090903_EN.pdf

[6] KOM(2008) 800 v konečném znění – Plán evropské hospodářské obnovy.

[7] V energetických sítích je celosvětově instalováno 76 milionů senzorů. Během 4 let se tento počet zdvojnásobí.

[8] Viz např. bod 44, KOM(2009) 279/4 – Udržitelná budoucnost pro dopravu: Vytváření integrovaného dopravního systému řízeného technologiemi a vstřícného k uživatelům.

[9] http://register.consilium.europa.eu/pdf/en/08/st16/st16616.en08.pdf.

[10] http://www.futureinternet.eu/fileadmin/documents/reports/Cross-ETPs_FI_Vision_Document_v1_0.pdf.

[11] ETP eMobility, NEM, EPoSS, ISI, NESSI.

[12] http://ec.europa.eu/environment/climat/climate_action.htm.

[13] Ztráty energie na cestě ke spotřebitelům dosahují až 40 %.

[14] Viz např. možnost zobrazit, jak a kde se koupat od Evropské agentury pro životní prostředí na adrese: http://www.eea.europa.eu/themes/water/status-and-monitoring/state-of-bathing-water-1/bathing-water-data-viewer

[15] http://www.bundesregierung.de/nn_6562/Content/EN/Artikel/2008/01/2008-01-01-hightech-verkehr-innovationsstrategie-januar-2008__en.html.

[16] KOM(2008) 886/2 v konečném znění – Akční plán zavádění inteligentních dopravních systémů v Evropě.

[17] Ty mohou být založeny na globálních systémech družicové navigace (GNSS) nebo na jiných technologiích pro určování pozice.

[18] Městské pilotní projekty z poslední doby prokazují, že již současná technologie umožňuje snížit dopravní kolapsy o 20 % a emise výfukových plynů o 12 %.

[19] Klasické příklady: Gmail, Facebook, Amazon, e-Bay….

[20] „Cloud computing“ znamená poskytování výpočetních zdrojů jako služby prostřednictvím internetu. Poskytovatelé samotné služby tyto zdroje ani nevlastní ani je nemají ve své správě.

[21] KOM(2008) 594 – Sdělení týkající se budoucích sítí a internetu.

[22] Viz sdělení Infrastruktury IKT pro elektronickou věduhttp://eur-lex.europa.eu/LexUriServ/LexUriServ.do?uri=COM:2009:0108:FIN:CS:PDF.

[23] http://www.future-internet.eu/home/future-internet-assembly.html.

[24] Zpráva pracovní skupiny složené z ředitelů výzkumu IKT jednotlivých členských států o internetu budoucnosti:http://www.future-internet.eu/fileadmin/documents/reports/FI_Rep_final__281108_.pdf.

[25] http://ec.europa.eu/information_society/activities/foi/lead/fif/index_en.htm.

[26] KOM(2008) 588 – Evropský strategický rámec pro mezinárodní vědeckotechnickou spolupráci.

[27] Na základě evropských technologických platforem (eMobility, NEM, NESSI, ISI a EPOSS).

[28] http://www.fi-prague.eu/program/p/kennedy.pdf.