[pic] | KOMISE EVROPSKÝCH SPOLEČENSTVÍ |

V Bruselu dne 9.6.2009

KOM(2009) 261 v konečném znění

SDĚLENÍ KOMISE RADĚ A EVROPSKÉMU PARLAMENTU

o provedení akčního plánu na zjednodušení a zlepšení společné rybářské politiky

SDĚLENÍ KOMISE RADĚ A EVROPSKÉMU PARLAMENTU

o provedení akčního plánu na zjednodušení a zlepšení společné rybářské politiky

1. SOUVISLOSTI

Komise přijala v prosinci 2005 Akční plán na zjednodušení a zlepšení společné rybářské politiky pro období 2006–2008 (KOM(2005)647)[1]. Tento plán byl vnímán jako příspěvek k iniciativě Komise zaměřené na zjednodušení právního prostředí ve prospěch občanů, podniků a správních orgánů.

Plán posoudil Evropský parlament, Evropský hospodářský a sociální výbor, Poradní výbor pro rybolov a akvakulturu a Rada ve složení pro rybolov.

Činnosti z akčního plánu byly pravidelně doplňovány o činnosti zařazené do ročního klouzavého programu Komise pro zjednodušení a některé z nich se týkaly rybolovu.

Prostřednictvím zpráv o pokroku[2] byly členské státy dvakrát ročně informovány o realizovaných činnostech v odvětví rybolovu v rámci programu pro zlepšení právní úpravy[3]. Iniciativu tvořila opatření, jejichž cílem bylo dosáhnout čitelnějších právních předpisů, snížit administrativní náklady, zkvalitnit nové iniciativy a zefektivnit přenos údajů.

Nyní nastal čas bilancovat dosažené počiny, jakož i zohlednit nové iniciativy a řešit případné nedostatky. Byla by to rovněž ideální příležitost posoudit, co se v oblasti zjednodušení uskutečnilo na vnitrostátní úrovni, neboť zlepšení právní úpravy je společným cílem Společenství i členských států. Útvary Komise však ze strany členských států zaznamenaly jen omezenou zpětnou vazbu, a proto v tuto chvíli není možné informovat o jejich výsledcích[4].

2. OBSAH AKČNÍHO PLÁNU

Podle cílů stanovených v akčním plánu budou v rámci tohoto šetření posouzeny následující oblasti:

- kontrola souboru právních předpisů ( acquis communautaire ) o rybolovu;

- doposud přijaté hlavní legislativní iniciativy;

- snížení administrativní zátěže, která pro rybáře vyplývá z pravidel společné rybářské politiky (SRP).

2.1. Acquis communautaire

Komise zahájila kontrolu souboru právních předpisů Společenství, aby se určilo, zda by neměla být v zájmu jednoznačnější legislativy odstraněna či kodifikována řada právních aktů, a zároveň aby se snížil počet platných právních předpisů[5].

Akty týkající se rybolovu jsou v Adresáři platných právních předpisů Společenství obsaženy v kapitole 04. Počet těchto aktů se trvale zvyšuje, takže k 1. březnu 2009 jich bylo v adresáři uvedeno již 795.

Takovýto objem platných právních aktů pro odvětví rybolovu, které má jen omezený hospodářský vliv a do něhož se zapojuje jen určitý počet aktérů, stojí za bližší vysvětlení. Daný počet je totiž dán třemi hlavními faktory.

První problém spočívá v nutnosti přesnější klasifikace některých aktů, jež jsou v současnosti uvedeny v různých oddílech kapitoly 04, čímž celkový počet aktů narůstá.

V druhé řadě tu pak jsou obsáhlé předpisy vypracované regionálními rybolovnými organizacemi, jejichž doporučení je nutno provést do práva Společenství značným množstvím konkrétních právních aktů. Očekává se, že se počet aktů prováděných do práva Společenství sníží, jakmile bude platit většina následných pravidel regionálních rybolovných organizací v EU.

Třetím faktorem je skutečnost, že některé akty jsou zastaralé, tj. nemají navzdory své formální platnosti žádný právní účinek, a budou odstraněny z platné části acquis . Na základě přezkumu bylo za zastaralé označeno přibližně 60 aktů. Zrušení těchto aktů bylo navrženo přijetím právních aktů, které měly tutéž podobu jako akty, jež měly být zrušeny[6].

Počet aktů se sníží konečně i proto, že některé z těchto aktů byly kodifikovány[7], nebo kodifikovány budou[8], zvláště pak po přijetí nového kontrolního režimu pro rybolov, kterým se změní nejméně 11 nařízení.

Tato opatření rovněž povedou k tomu, že uživatel bude mít snazší přístup k právním předpisům o rybolovu. Daný cíl byl zohledněn při zařazení příslušných platných předpisů pro danou oblast do evropského atlasu moří,[9] což je projekt zaměřený na zmapování prostorového rozměru evropských politik v oblasti moří. Tento nástroj umožňuje zúčastněným stranám rychle pochopit, která právní omezení současně platí v různých mořských oblastech EU.

2.2. Hlavní legislativní iniciativy

Hlavní legislativní iniciativy z akčního plánu a klouzavého programu Komise pro zjednodušení se týkají těchto oblastí:

a) rozumného využívání rybolovných zdrojů;

b) sběru údajů o rybolovných činnostech;

c) sledování rybolovných činností;

d) poskytování veřejné podpory.

a) Pokud jde o opatření, která se zaměřují na zjednodušení právních předpisů v oblasti zachování rybolovných zdrojů, bylo pozměněno několik nařízení upravujících celkový přípustný odlov a kvóty; tyto změny byly provedeny v zájmu lepší čitelnosti těchto předpisů, a především se upustilo od praxe učinit z nich univerzální akty.

Za zmínku však stojí především zavedení nové pracovní metody pro přípravu každoročních rozhodnutí Rady o rybolovných právech prostřednictvím posílených konzultací se zúčastněnými stranami a lepší koordinací s vědeckými poradci. S dostatečným předstihem před každoročními návrhy právních předpisů nyní Komise předkládá sdělení, jež obsahuje prohlášení o politice v oblasti rybolovných práv na příští rok[10]. Tato pracovní metoda se ukázala účinnou při zlepšování výsledků, a to především díky konzultacím se zúčastněnými stranami při přípravě předpisů, které mají pro odvětví velký význam.

Další významnou iniciativou je návrh nařízení Rady o zachování rybolovných zdrojů pomocí technických opatření[11]. Tento předpis byl předmětem obsáhlých konzultací a mělo by se jím dosáhnout několika cílů v oblasti zjednodušení. V první řadě nahradí stávající předpisy, jejichž čitelnost se zhoršila vlivem jejich opakované novelizace; za druhé se tímto předpisem zavedou jednodušší a harmonizovaná opatření, která jsou přizpůsobena regionální úrovni; za třetí v něm budou jasně rozlišeny základní zásady v pravomoci Rady; za čtvrté se tímto předpisem uloží Komisi, aby pro každý ze čtyř regionů přijala technická pravidla, a za páté se členským státům za přesných okolností svěří řídící pravomoci. Bohužel přijetí tohoto dychtivě očekávaného předpisu zbrzdily jisté výhrady.

b) SRP bude vycházet z nejlepších vědeckých, technických a hospodářských rozborů. Proto má sběr údajů o rybolovných činnostech zásadní význam. Bylo třeba přezkoumat stávající rámec Společenství, zejména s ohledem na jeho zkvalitnění a na podporu spolupráce mezi členskými státy. Zkušenosti navíc ukazují na to, že je nezbytně nutné zefektivnit sběr příslušných údajů a zamezit jejich zdvojování. Celý systém by měl rovněž být soudržný a efektivní z hlediska nákladů. Všechny tyto cíle byly zohledněny při přijetí nového rámce Společenství[12]. Ve stejném duchu byla vypracována prováděcí pravidla způsobem, jenž umožní snížení byrokratické zátěže a podnítí širší využití elektronických prostředků[13].

c ) Sledování, kontrola rybolovných činností a dohled nad těmito činnostmi jsou zásadní složkou SRP. Byly součástí této politiky od jejího počátku a dále se rozvíjely. Není tedy překvapením, že jde o velmi rozsáhlé a finančně náročné předpisy. Kontrolní režim je složitý, neboť za léta jeho platnosti byl doplněn o řadu ustanovení obsažených v různých nařízeních; mnohdy tato ustanovení pocházela z mezinárodního práva. Pravidla se tak někdy překrývají, či si dokonce protiřečí. Pro správní orgány a odvětví je stávající režim rovněž nákladný a představuje pro ně zátěž z důvodu mnohých správních požadavků.

V popředí zjednodušení SRP tak stojí důkladná revize kontrolního režimu. Tento cíl byl zohledněn při návrhu opatření, pokud jde o:

- přepracování stávajících ustanovení o kontrolním režimu;

- organizování boje proti nezákonnému rybolovu;

- podporu využívání moderních technologií;

- správu oprávnění k rybolovu.

Výsledkem má být jediný právní rámec, jenž by obsahoval obecná pravidla upravující veškerá hlediska kontroly[14] a obecný systém určený k omezení nezákonného rybolovu nehledě na vody, v nichž k tomu dochází, zatímco pro oblast kontroly by byly využívány nejvyspělejší světové normy a postupy[15]. Tato nová právní úprava je rovněž smělým krokem k prostředí, jež by pro zaznamenávání a hlášení údajů o rybolovných činnostech nevyužívalo papír[16], jakož i odvážným počinem k jednotnému, zjednodušenému a uživatelsky přívětivému systému pro získání oprávnění k rybolovným činnostem provozovaným mimo vody Společenství[17].

Díky těmto iniciativám se zlepšila čitelnost i soudržnost právních předpisů a jejich provádění je, jak blíže uvádí kapitola 4, méně nákladné.

Mezi iniciativy zaměřené na zlepšení a zjednodušení kontrolních pravidel je třeba uvést předlohu nařízení Komise, kterým se stanoví prováděcí pravidla k využívání přepočítacích koeficientů pro ryby u plavidel s vlajkou Evropské unie a kterým se mění nařízení Komise (EHS) č. 2807/83.

Přepočítací koeficienty se používají k přepočítání hmotnosti zpracovaných rybích produktů na živou hmotnost druhů a jsou používány převážně k zajištění přesnosti údajů zaznamenaným do lodních deníků. Výskyt různých přepočítacích koeficientů v členských státech vytváří potíže a jistou nerovnost z hlediska kontroly a prosazování. Proto je třeba přepočítací koeficienty v Evropské unii zjednodušit a harmonizovat. K tomuto účelu toto nařízení definuje přepočítací koeficient Společenství a kódy úpravy, jež mají používat jak vnitrostátní správní orgány při výpočtu čerpání kvóty, tak velitelé plavidla při odhadu živé váhy úlovků na palubě rybářských plavidel a při vykládce.

d) Podniky mohou za jistých podmínek využívat veřejné podpory z vnitrostátních rozpočtů či z rozpočtu Společenství. V zájmu čitelnějších právních předpisů (zejména díky snížení počtu právních aktů) nové předpisy k finančnímu nástroji pro rybolov sestávají z jediného nařízení[18] a jeho prováděcích pravidel[19]. Aby se ulehčilo poskytování podpory, nebudou finanční příspěvky členských států na operace spolufinancované z Evropského rybářského fondu, jež jsou součástí operačního programu, podrobeny kontrole týkající se dodržování předpisů Společenství o státní podpoře. Tato výjimka byla nedávno rozšířena na podporu poskytovanou členskými státy v souvislosti se zvláštními opatřeními na pomoc podnikům postiženým hospodářskou krizí způsobenou zvýšením cen ropy v roce 2008[20].

Pokud jde o finanční podporu z vnitrostátního rozpočtu pro podniky působící v odvětvích rybolovu a akvakultury, měly by se uvést dvě iniciativy vedoucí ke zjednodušení postupů. Podle nařízení o podpoře de minimis se příspěvek poskytnutý v částce maximálně 30 000 EUR na podnik na období tří let neoznámí Komisi[21]. V jiném nařízení[22] se navíc uvádí, že některé typy podpory pro podniky působící v oblasti produkce, zpracování a uvádění produktů rybolovu na trh jsou za zvláštních podmínek vyňaty z požadavků na předchozí oznámení Komisi, neboť jsou považovány za slučitelné s právem Společenství. Tento akt se týká malých a středních podniků, tedy takřka všech podniků v EU, a značně tak zmírňuje administrativní zátěž.

3. SPRÁVA ÚDAJŮ

V zájmu vypracování odpovídajících opatření, jimiž se má dosáhnout udržitelného využívání biologických mořských zdrojů, a za účelem sledování řádného a jednotného provádění uvedených opatření shromáždí a analyzují útvary Komise relevantní soubor údajů, které v průběhu roku získají povětšinou od členských států. Ačkoliv se díky technickému pokroku zásadním způsobem zlepšila kvalita i včasnost sběru údajů, je vzhledem ke zpracování velkého množství datových souborů zapotřebí trvale zdokonalovat systémy pro správu údajů.

Z tohoto důvodu byla Komise již od devadesátých let minulého století průkopníkem zavádění moderních technologií do odvětví rybolovu, když propagovala jejich využívání, trvalé šíření a aktualizaci na úrovni členských států. Svoje úsilí zahájila systémy sledování plavidel, účinným nástrojem pro dálkovou kontrolu činností plavidel.

Akční plán na zjednodušení klade především důraz na širší využití informační technologie se zřetelem na podporu bezpapírového prostředí, zejména při zaznamenávání a přenosu údajů o rybolovných činnostech, jakož i při řízení oprávnění k rybolovu pro plavidla z EU i mimo ni[23]. Byly vypracovány zvláštní a podrobné komunikační prostředky, například elektronický systém podávání zpráv (ERS – Electronic Reporting System ) a povolení k rybolovu (FAP – Fishing Authorisation Permits ). Tyto nástroje informačních technologií doplní nástroje, které mají řídit zpracování údajů o loďstvu, činnostech rybářských plavidel a uvádění rybích produktů na trh. Může následovat i další rozvoj sítí v podobě propojení s evropskou námořní sítí pro pozorování a sběr dat EDMONET, jak je uvedeno ve sdělení nazvaném Integrovaná námořní politika pro Evropskou unii [24].

4. SNÍŽENÍ ADMINISTRATIVNÍ ZÁTĚŽE

Sběr a přenos údajů vychází z ustanovení stanovených v právu Společenství. Počet těchto povinností překládat zprávy[25] postupem let trvale rostl. Představují náklady pro správní orgány i podniky a měly by být odstraněny, nejsou-li nezbytné. Za tímto účelem zahájily útvary Komise přezkum uvedených povinností, které vyplývají z právních předpisů SRP od přijetí akčního plánu; cílem tohoto přezkumu má být zrušení těch povinností, jež jsou již zastaralé, nadbytečné nebo mají jen omezenou hodnotu. Po ukončení přezkumu budou povinnosti potřebné pro politické či kontrolní účely začleněny do vyhrazené databáze, k níž budou mít přístup členské státy (OBONT: OBligation On the NeT ). Díky tomuto nástroji budou mít jednotlivé správní orgány informace o tom, jaké údaje mají předávat Komisi, jakož i údaje o jejich formátu a termínu pro odeslání.

Evropská rada zdůraznila v březnu 2007, že snížení administrativní zátěže je významným prostředkem pro stimulování evropského hospodářství. Jako cíl si stanovila snížit do roku 2012 tuto zátěž vyplývající z právních předpisů o 25 %[26].

Společná rybářská politika k tomuto cíle přispěje a je zařazena mezi 13 prioritních oblastí, které si Komise vybrala k měření administrativních nákladů. Pro mapování a měření nákladů vyplývajících z povinností předkládat zprávy byl vybrán systém pro kontrolu rybolovu[27], jenž je logicky zdaleka nejdůležitější oblastí z hlediska počtu povinností předkládat zprávy. Tento systém využívá standardní nákladový model EU[28]. Uvedený model v zásadě vychází z množství času a financí vynaložených podniky na splnění právních povinností, jimiž je poskytovat informace veřejných orgánům nebo třetím stranám (podávání zpráv, kontrola, statistika atd.).

Na základě odhadů externího konzultanta si splnění požadavků překládat zprávy v rámci stávajícího systému pro kontrolu rybolovu vyžádalo od podniků náklady ve výši zhruba 80 milionů EUR, z nichž byla většina vynaložena na vyplňování a zpracování lodních deníků, prohlášení o vykládkách a dokladů o prodeji[29].

Nový kontrolní systém, který bude založen na širším využití informací a komunikačních technologií a na efektivním využití databází, povede ke snížení administrativní zátěže v odvětví rybolovu až o 30 % stávajících nákladů.

Kromě iniciativ uvedených v Akčním programu pro snižování administrativní zátěže v Evropské unii [30] bylo snížení nákladů dosaženo i prostřednictvím jiných opatření. Jedním z příkladů je opatření šité na míru z oblasti hygieny, podle něhož jsou plavidla o délce menší než 12 metrů, která rybolov provozují v kratším časovém úseku než 24 hodin, osvobozena od požadavků na vedení záznamů a související kontrolní povinnosti v rámci systému pro analýzu rizik a kritických kontrolních bodů (HACCP). Výsledné úspory se odhadují na přibližně 14 milionů EUR[31].

V blízké budoucnosti podniky výrazně ušetří i díky tomu, že budou počítačově zpracována oprávnění plavidel k rybolovu (a to jak žádosti, tak i vydávání oprávnění). Jedním z cílů nadcházející reformy společné rybářské politiky bude nutnost omezit zpracování údajů na úrovni Komise[32].

5. POSOUZENÍ DOPADŮ

Posouzení dopadů je postupem, který se zaměřuje na strukturování politik a na podporu jejich rozvoje. Má za cíl zlepšit kvalitu návrhů Komise a zjednodušit právní prostředí. Mělo by vést k návrhům, které jsou přiměřené oblasti působnosti. Tyto návrhy by tak měly zohlednit možné dopady na hospodářství, životní prostředí a na sociální oblast. Posouzení dopadů může vést k rozhodnutí o ustoupení od opatření.

Posouzení dopadů bylo provedeno u 16 iniciativ z oblasti rybolovu, z nichž bylo 13 postoupeno kontrole výboru pro posouzení dopadů, poradnímu orgánu, který Komise vytvořila v roce 2006 k zajištění sourodějšího posouzení dopadů ve vysoké kvalitě. Stanoviska tohoto výboru k návrhům z oblasti rybolovu jsou zveřejňována[33].

Generální ředitelství pro námořní záležitosti a rybolov plně přizpůsobilo svoji administrativní strukturu požadavkům na posouzení dopadů. Úředníci absolvovali zvláštní školení a jsou informováni o aktuálním vývoji, aby bylo zajištěno co nejlepší posouzení veškerých významných iniciativ.

6. KONZULTACE ZÚČASTNĚNÝCH STRAN

Komise vyjádřila své odhodlání podporovat transparentnějším konzultačním postupem větší zapojení zúčastněných stran, což by mělo posílit její odpovědnost. Za tímto účelem Komise pravidelně vede konzultace se zúčastněnými stranami z daného odvětví, zejména v rámci Poradního výboru pro rybolov a akvakulturu[34] a regionálních poradních sborů[35], jichž je v současnosti celkem 7.

V případě Poradního výboru pro rybolov a akvakulturu uspořádala Komise 49 zasedání pracovních skupin a 12 plenárních zasedání. Výbor vydal 21 poradenských pokynů pro Komisi, jakož i 18 usnesení a stanovisek. Rovněž se ústně vyjádřil k 16 konzultacím, které v daném období provedla Komise. Hlavní směry nové reformy společné rybářské politiky projedná skupina zřízená ad-hoc .

V tomtéž období uspořádala Komise přibližně 60 zasedání regionálních poradních výborů, vypracovala pro ně každoročně přibližně 10 konzultačních dokumentů a obdržela od nich zhruba 250 doporučení.

Kromě cílených konzultací vedla Komise rovněž konzultace se širokým spektrem zúčastněných stran prostřednictvím dotazníků na internetových stránkách Komise; tyto konzultace se týkaly například námořní politiky, boje proti nezákonnému, nehlášenému a neregulovanému rybolovu, žraloků, kontroly rybolovu a prosazování této politiky a naposled rovněž Zelené knihy o reformě společné rybářské politiky .

7. AKČNÍ PLÁN

Ačkoli byly splněny závazky uvedené v akčním plánu , bude se pokračovat v úsilí o zjednodušení právního prostředí v oblasti rybolovu a souvisejících činností, neboť úkoly stanovené v programu pro zlepšení právní úpravy jsou trvalé povahy.

Do každoročně předkládaného programu Komise budou zařazeny zvláštní iniciativy na zjednodušení společné rybářské politiky. Například v programu na rok 2009 je zmiňována revize pravidel upravujících organizaci trhu zejména s přihlédnutím ke zlepšení právní jasnosti a ke snížení administrativní zátěže díky širšímu využití elektronického podávání zpráv.

Hlavním cílem rovněž zůstává snižování povinností předkládat zprávy, jakož i potřeba přeskupit právní ustanovení do menšího počtu aktů a zároveň zlepšit jejich čitelnost a dostupnost.

Cíle v oblasti zjednodušení budou zohledněny při přípravě reformované společné rybářské politiky a náležitým způsobem bude vzat v úvahu rovněž dopad procesních pravidel Lisabonské smlouvy na legislativní proces.

Komise vyzývá členské státy, aby se zavázaly ke zjednodušení právního prostředí tím, že zruší nepotřebné požadavky stanovené vnitrostátními předpisy a budou podporovat využívání informačních a komunikačních technologií.

PŘÍLOHA

Seznam aktů v souvislosti s „Akčním plánem na zjednodušení“

Návrhy

- Návrh nařízení Rady, kterým se Komise zmocňuje ke schvalování změn v protokolech k dohodám o partnerství v odvětví rybolovu uzavřeným mezi Evropským společenstvím a třetími zeměmi (KOM(2007) 595, 15. 10. 2007),

- návrh nařízení Rady o zachování rybolovných zdrojů pomocí technických opatření (KOM(2008) 324, 4. 6. 2008),

- návrh nařízení Rady o zavedení kontrolního režimu Společenství k zajištění dodržování pravidel společné rybářské politiky (KOM(2008) 721, 14. 11. 2008),

- předloha nařízení Komise, kterým se stanoví prováděcí pravidla k využívání přepočítacích koeficientů pro ryby u plavidel s vlajkou Evropské unie a kterým se mění nařízení Komise (EHS) č. 2807/83.

Sdělení

- Sdělení Komise – Zlepšení konzultace v oblasti řízení rybolovu Společenství (KOM(2006) 246, 24. 5. 2006),

- sdělení Komise – Rybolovná práva pro rok 2007 – Prohlášení o politice Evropské komise (KOM(2006) 499, 15. 9. 2006),

- sdělení Komise – Rybolovná práva na rok 2008 – Politické prohlášení Evropské komise (KOM(2007) 295, 6. 6. 2007),

- sdělení Komise – Rybolovná práva na rok 2009 – Politické prohlášení Evropské komise (KOM(2008) 331, 30. 5. 2008),

- sdělení Komise o zdokonalení ukazatelů rybolovné kapacity a intenzity rybolovu v rámci společné rybářské politiky (KOM(2007) 39, 5. 2. 2007),

- sdělení Komise, kterým se stanoví formální uznání, že určitý počet aktů práva Společenství v oblasti společné rybářské politiky se stal zastaralým (Úř. věst. C 43, 21. 2. 2009, s. 2).

Akty Rady

- Rozhodnutí Rady 200 9/xx/ES , kterým se zrušuje směrnice 83/515/EHS a 11 zastaralých rozhodnutí v oblasti společné rybářské politiky ….. ,

- rozhodnutí Rady 2007/409/ES, kterým se mění rozhodnutí 2004/585/ES, kterým se zřizují regionální poradní sbory v rámci společné rybářské politiky (Úř. věst. L 155, 15. 6. 2007, s. 68),

- nařízení Rady (ES) č. 1198/2006 o Evropském rybářském fondu (Úř. věst. L 223, 15. 8. 2006, s. 1),

- nařízení Rady (ES) č. 1941/2006 ze dne 11. prosince 2006, kterým se pro rok 2007 stanoví rybolovná práva a související podmínky pro určité populace ryb a skupiny populací ryb v Baltském moři (Úř. věst. L 367, 22. 12. 2006, s. 1),

- nařízení Rady (ES) č. 1966/2006 o elektronickém zaznamenávání a hlášení rybolovných činností a o zařízení pro dálkové snímání (Úř. věst. L 409, 30. 12. 2006, s. 1),

- nařízení Rady (ES) č. 41/2007 ze dne 21. prosince 2006, kterým se na rok 2007 stanoví rybolovná práva a související podmínky pro některé populace ryb a skupiny populací ryb, platné ve vodách Společenství a pro plavidla Společenství ve vodách podléhajících omezením odlovu (Úř. věst. L 15, 20. 1. 2007, s. 1),

- nařízení Rady (ES) č. 1098/2007 ze dne 18. září 2007, kterým se zavádí víceletý plán pro populace tresky obecné v Baltském moři a lov těchto populací, mění nařízení (EHS) č. 2847/93 a ruší nařízení (ES) č. 779/97 (Úř. věst. L 248, 22. 9. 2007, s. 1),

- nařízení Rady (ES) č. 199/2008 o vytvoření rámce Společenství pro shromažďování, správu a využívání údajů v odvětví rybolovu a pro podporu vědeckého poradenství pro společnou rybářskou politiku (Úř. věst. L 60, 5. 3. 2008, s. 1),

- nařízení Rady (ES) č. 1005/2008, kterým se zavádí systém Společenství pro předcházení, potírání a odstranění nezákonného, nehlášeného a neregulovaného rybolovu, mění nařízení (EHS) č. 2847/93, (ES) č. 1936/2001 a (ES) č. 601/2004 a zrušují nařízení (ES) č. 1093/94 a (ES) č. 1447/1999 (Úř. věst. L 286, 29. 10. 2008, s. 1),

- nařízení Rady (ES) č. 1006/2008 o udělování oprávnění k rybolovným činnostem provozovaným rybářskými plavidly Společenství mimo vody Společenství a o přístupu plavidel třetích zemí do vod Společenství, o změně nařízení (EHS) č. 2847/93 a (ES) č. 1627/94 a o zrušení nařízení (ES) č. 3317/94 (Úř. věst. L 286, 29.10. 2008, s. 33),

- nařízení Rady (ES) č. xx/2009 , kterým se zrušuje 14 zastaralých nařízení v oblasti společné rybářské politiky.

Akty Komise

- Rozhodnutí Komise 2009/309/ES, kterým se zrušuje 13 bezúčinných rozhodnutí v oblasti společné rybářské politiky (Úř. věst. L 90, 2. 4. 2009, s. 24),

- nařízení Komise (ES) č. 498/2007, kterým se stanoví prováděcí pravidla k nařízení Rady (ES) č. 1198/2006 o Evropském rybářském fondu (Úř. věst. L 120, 10. 5. 2007, s. 1), .

- nařízení Komise (ES) č. 875/2007 o použití článků 87 a 88 Smlouvy o ES na podporu de minimis v odvětví rybolovu a o změně nařízení (ES) č. 1860/2004 (Úř. věst. L 193, 25. 7. 2007, s. 6),

- nařízení Komise (ES) č. 696/2008, kterým se stanoví prováděcí pravidla k nařízení Rady (ES) č. 104/2000, pokud jde o rozšíření některých pravidel přijatých organizacemi producentů v odvětví rybolovu na nečleny (Úř. věst. L 195, 24. 7. 2008, s. 6),

- nařízení Komise (ES) č. 736/2008 o použití článků 87 a 88 Smlouvy na státní podpory malým a středním podnikům působícím v oblasti produkce, zpracování a uvádění produktů rybolovu na trh (Úř. věst. L 201, 30. 7. 2008, s. 16),

- nařízení Komise (ES) č. 665/2008 ze dne 14. července 2008, kterým se stanoví prováděcí pravidla k nařízení Rady (ES) č. 199/2008 o vytvoření rámce Společenství pro shromažďování, správu a využívání údajů v odvětví rybolovu a pro podporu vědeckého poradenství pro společnou rybářskou politiku (Úř. věst. L 186, 15. 7. 2008, s. 3),

- nařízení Komise (ES) č. 1077/2008 ze dne 3. listopadu 2008, kterým se stanoví prováděcí pravidla k nařízení Rady (ES) č. 1966/2006 o elektronickém zaznamenávání a hlášení rybolovných činností a o zařízení pro dálkové snímání a kterým se zrušuje nařízení (ES) č. 1566/2007 (Úř. věst. L 295, 4. 11. 2008, s. 3),

- nařízení Komise (ES) č. 148/2009, kterým se zrušuje 11 bezúčinných nařízení v oblasti společné rybářské politiky (Úř. věst. L 50, 21. 2. 2009, s. 10),

- nařízení Komise (ES) č. 248/2009, kterým se stanoví prováděcí pravidla k nařízení Rady (ES) č. 104/2009 pro oznámení týkající se uznávání organizací producentů, stanovování cen a intervencí v rámci společné organizace trhu s produkty rybolovu a akvakultury (přepracované znění) (Úř. věst. L 79, 25. 3. 2009, s. 7).

[1] Viz rovněž sdělení Komise Perspektivy zjednodušení a zlepšení právního prostředí společné rybářské politiky (KOM(2004) 820) a pracovní dokument útvarů Komise Analýza možností zjednodušení a zlepšení právního prostředí společné rybářské politiky a jejího provádění (SEK(2004) 1596).

[2] http://ec.europa.eu/fisheries/cfp/simplification/action_plan_en.htm.

[3] ES, Zlepšení právní úpravy – jednoduché vysvětlení , 2006.

[4] Vyjádření poskytla Česká republika a Slovenská republika.

[5] KOM(2003) 71 a KOM(2006) 689.

[6] Nařízení Komise (ES) č. 148/2009, kterým se zrušuje 11 bezúčinných nařízení v oblasti společné rybářské politiky, rozhodnutí Komise 2009/309/ES, kterým se zrušuje 13 bezúčinných rozhodnutí v oblasti společné rybářské politiky, KOM(2009) 88 a 89. Pokud již neexistuje právní základ, akty byly zrušeny prohlášením o úředním uznání neplatnosti (2009/C 43/02).

[7] Nařízení Komise (ES) č. 696/2008, kterým se stanoví prováděcí pravidla k nařízení Rady (ES) č. 104/2000, pokud jde o rozšíření některých pravidel přijatých organizacemi producentů v odvětví rybolovu na nečleny; nařízení Komise (ES) č. 248/2009, kterým se stanoví prováděcí pravidla k nařízení Rady (ES) č. 104/2009 pro oznámení týkající se uznávání organizací producentů, stanovování cen a intervencí v rámci společné organizace trhu s produkty rybolovu a akvakultury.

[8] Součástí kodifikačního programu v roce 2009 bylo nařízení Komise (ES) č. 1438/2003, kterým se stanoví prováděcí pravidla k politice Společenství týkající se loďstva, definované v kapitole III nařízení Rady (ES) č. 2371/2002.

[9] SEK(2007) 1278, bod 8.2.

[10] (KOM(2006) 499), KOM(2007)295 a KOM(2008) 331.

[11] KOM(2008) 324.

[12] Nařízení Rady (ES) č. 199/2008 o vytvoření rámce Společenství pro shromažďování, správu a využívání údajů v odvětví rybolovu a pro podporu vědeckého poradenství pro společnou rybářskou politiku.

[13] Nařízení Komise (ES) č. 665/2008, kterým se stanoví prováděcí pravidla k nařízení Rady (EHS) č. 199/2008.

[14] KOM(2008) 721. Tato iniciativa je uvedena ve Třetí zprávě o pokroku strategie pro zjednodušení právního prostředí (KOM (2009) 17, s. 8).

[15] Nařízení Rady (ES) č. 1005/2008, kterým se zavádí systém Společenství pro předcházení, potírání a odstranění nezákonného, nehlášeného a neregulovaného rybolovu, mění nařízení (EHS) č. 2847/93, (ES) č. 1936/2001 a (ES) č. 601/2004 a zrušují nařízení (ES) č. 1093/94 a (ES) č. 1447/1999.

[16] Nařízení Rady (ES) č. 1966/2006 o elektronickém zaznamenávání a hlášení rybolovných činností a o zařízení pro dálkové snímání.

[17] Nařízení Rady (ES) č. 1006/2008 o udělování oprávnění k rybolovným činnostem provozovaným rybářskými plavidly Společenství mimo vody Společenství a o přístupu plavidel třetích zemí do vod Společenství, o změně nařízení (EHS) č. 2847/93 a (ES) č. 1627/94 a o zrušení nařízení (ES) č. 3317/94.

[18] Nařízení Rady (ES) č. 1198/2006 o Evropském rybářském fondu.

[19] Nařízení Komise (ES) č. 498/2007, kterým se stanoví prováděcí pravidla k nařízení Rady (ES) č. 1198/2006 o Evropském rybářském fondu. Aby Komise pomohla členským státům při vypracování programů a hodnocení, přijala příručku pod názvem Vade mecum (K(2007) 3812) and dva pracovní dokumenty (K(2007) 2575 a 2578).

[20] Článek 4 nařízení Rady (ES) č. 744/2008, kterým se zavádí dočasné zvláštní opatření s cílem podpořit restrukturalizaci rybářských loďstev Evropského společenství postižených hospodářskou krizí.

[21] Nařízení Komise (ES) č. 875/2007 o použití článků 87 a 88 Smlouvy o ES na podporu de minimis v odvětví rybolovu a o změně nařízení (ES) č. 1860/2004.

[22] Nařízení Komise (ES) č. 736/2008 o použití článků 87 a 88 Smlouvy na státní podpory malým a středním podnikům působícím v oblasti produkce, zpracování a uvádění produktů rybolovu na trh.

[23] Značný finanční příspěvek Společenství pomohl členským státům instalovat zařízení, rozvíjet a aktualizovat jejich technické struktury (stávající rámec je stanoven v nařízení Rady č. 861/2006, kterým se stanoví finanční opatření Společenství pro provádění společné rybářské politiky a pro oblast mořského práva).

[24] KOM(2007) 575, bod 3.2.3.

[25] Tyto povinnosti jsou rovněž známy jako informační povinnosti.

[26] Členské státy si rovněž stanovily vlastní cíle pro snížení administrativní zátěže (KOM(2009) 17, příloha 10).

[27] Nařízení Rady (EHS) č. 2847/1993 o zavedení kontrolního režimu pro společnou rybářskou politiku.

[28] SEK(2005) 791, aktualizováno v roce 2006.

[29] Toto měření se vztahovalo na 22 členských států.

[30] KOM(2007) 23.

[31] Nařízení Komise (ES) č. 1243/2007 ze dne 24. října 2007, kterým se mění příloha III nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 853/2004, kterým se stanoví zvláštní hygienická pravidla pro potraviny živočišného původu.

[32] Zelená kniha – Reforma společné rybářské politiky (KOM(2009) 163).

[33] http://ec.europa.eu/governance/impact/practice_en.htm.

[34] Rozhodnutí Komise 199/478/ES, kterým se obnovuje Poradní výbor pro rybolov a akvakulturu.

[35] Rozhodnutí Rady 2004/585/ES, kterým se zřizují regionální poradní sbory v rámci společné rybářské politiky.