[pic] | KOMISE EVROPSKÝCH SPOLEČENSTVÍ | V Bruselu dne 21.4.2009 KOM(2009) 196 v konečném znění SDĚLENÍ KOMISE EVROPSKÉMU PARLAMENTU A RADĚ Střednědobý přezkum finančních nástrojů pro vnější činnosti {SEC(2009) 530} SDĚLENÍ KOMISE EVROPSKÉMU PARLAMENTU A RADĚ Střednědobý přezkum finančních nástrojů pro vnější činnosti 1. REFORMA FINANčNÍCH NÁSTROJů V rámci nedávné reformy finančních nástrojů pro vnější činnosti bylo úspěšně sloučeno přes 30 různých ad hoc právních aktů do čtyř geograficky a čtyř tematicky určených nástrojů, které jsou doplněny řadou tematických programů[1]. Tato zásadní racionalizace a zjednodušení přinesly obrovské výhody, pokud jde o: - zajištění celkové jednotnosti politiky, souladu a součinnosti mezi hlavními nástroji pro vnější činnosti Unie (politický dialog, obchod, podpora, hospodářská spolupráce, promítnutí vnitřních politik do vnější politiky a multilateralismus), - zjednodušení postupů s cílem zefektivnit plánování a distribuci pomoci a reakci na krizové situace a zajistit jejich pružnost a - usnadnění dialogu a koordinace s příjemci pomoci, mezi orgány a s ostatními dárci. Díky novému systému poprvé vznikla na základě několika specializovaných nařízení řada komplexních rámců spolupráce, které jsou koordinovány s operacemi EIB, operacemi SZBP/EBOP a makrofinanční pomocí, jež je doplňují. Nové nástroje jsou prováděny formou strategických dokumentů jednotlivých zemí a regionů, tematických strategických dokumentů a v případě nástroje předvstupní pomoci dokumentů týkajících se víceletého orientačního plánování. Tyto programové dokumenty, které doplňují víceleté finanční příděly, umožňují jasné určení a poskytování pomoci v partnerství s jejími příjemci. 2. Doložka o střednědobém přezkumu finančních nástrojů Všech sedm nových nařízení (kromě nařízení o humanitární pomoci) obsahuje doložku, podle které Komise musí předložit zprávu o jejich provádění do 31. prosince 2010 a navrhnout nutné změny. Toto hodnocení výslovně zahrnuje orientační finanční příděly stanovené v příloze IV nařízení o finančním nástroji pro rozvojovou spolupráci a rozdělení finančních prostředků podle čl. 29 odst. 1 nařízení o evropském nástroji sousedství a partnerství. Ačkoli doložka stanoví termín 31. prosince 2010, v rámci konečných jednání před přijetím nástrojů souhlasila Komise na žádost Parlamentu s tím, že provede přezkum do voleb do Evropského parlamentu v roce 2009 a zohlední zprávy a doporučení Parlamentu. Tento střednědobý přezkum se týká pouze právních nástrojů. Doporučení Parlamentu, která nemají vliv na právní texty, budou brána v úvahu až ve střednědobém přezkumu strategických a plánovacích dokumentů, který zhodnotí dosavadní výsledky a zaktualizuje strategie s ohledem na vývoj v partnerských zemích. V této souvislosti se bude věnovat zvláštní pozornost účasti občanské společnosti a účinnosti pomoci. Očekává se, že přezkum a aktualizace strategických dokumentů, společně s víceletými orientačními programy, na základě kterých budou vytvářeny příděly z rozpočtu na období 2011–2013 podle odvětví, budou dokončeny do konce roku 2009. Nástroj předvstupní pomoci se řídí odlišným strategickým a programovým rámcem, který pokrývá období tří let s tím, že je každoročně aktualizován podle strategického dokumentu o rozšíření. Pokud jde o finanční příděly, je hodnoceno pouze, zda odpovídají referenčním částkám orientačních přídělů stanovených v právních nástrojích. Tento střednědobý přezkum nemá vliv na revizi rozpočtu, která má být předložena ještě letos, ani na roční rozpočtový proces. Jeho cílem je ověřit, že nástroje plní cíle, které měla reforma řešit, částečně podstatným zjednodušením. Vzhledem k tomu, že zjednodušování je nepřetržitý proces, Komise rovněž zváží prostor pro další zlepšení, včetně změn finančního nařízení, zejména pokud jde o kontrolní prostředí. Sdělení je doplněno o: - pracovní dokument útvarů Komise, který podává podrobnější zprávu o jednotlivých nástrojích, - legislativními návrhy v případech, kdy Komise došla na základě přezkumu k závěru, že jsou nutné některé změny. 3. Zjištění, která vyžadují legislativní návrhy 3.1 Potřeba vyplnit mezeru v právních předpisech Komise se zavázala zahájit dialog s Radou a Parlamentem týkající se politické strategie se záměrem zajistit, aby cíle politik a nové nástroje byly v souladu s obecným směrem politiky EU. Tento dialog byl zakotven v prohlášení č. 4 a 5 „k demokratické kontrole a provázanosti vnějších akcí“, která tvoří přílohu Interinstitucionální dohody o rozpočtové kázni a řádném finančním řízení[2]. V roce 2007 následoval dialog o předlohách strategických dokumentů, které byly předloženy Radě a Parlamentu k provedení různých nástrojů. Pokud jde o nástroj předvstupní pomoci, dialog probíhá každoročně. Je možné souhrnně konstatovat, že cíle stanovené v reformě finančních nástrojů pro vnější činnosti jsou plněny (viz pracovní dokument). V průběhu kontroly byl řešen především finanční nástroj pro rozvojovou spolupráci, ohledně kterého Parlament zastával názor, že některé akce plánované v rámci geograficky určených programů nejsou podle nařízení o finančním nástroji pro rozvojovou spolupráci způsobilé. Domníval se, že buď nejsou dostatečně zaměřené na vymýcení chudoby a rozvojové cíle tisíciletí, nebo nesplňují kritéria pro oficiální rozvojovou pomoc, jak vyžaduje čl. 2 odst. 4. Parlament přijal čtyři usnesení, která naznačují, že podle jeho názoru Komise překročila své prováděcí pravomoci, a požadují zrušení opatření. Zároveň rozpočtový orgán zahájil v letech 2007 a 2008 čtyři přípravné akce, které byly zaměřeny na podporu opatření, která nesouvisí s oficiální rozvojovou pomocí a jež nelze financovat v rámci finančního nástroje pro rozvojovou spolupráci: - obchodní a vědecké výměny s Čínou, - obchodní a vědecké výměny s Indií, - spolupráce se zeměmi se středními příjmy v Asii, - spolupráce se zeměmi se středními příjmy v Latinské Americe. V důsledku růstu rozvíjejících se zemí, zejména Číny, Indie a Brazílie, a zintenzivnění vztahů EU s několika dynamicky se rozvíjejícími partnerskými zeměmi je stále důležitější mít prostor k financování opatření, která v těchto zemích nespadají do oficiální rozvojové pomoci. Parlament také vyslovil námitku proti použití finančního nástroje pro rozvojovou spolupráci k financování tzv. okna vnější spolupráce programu Erasmus Mundus (EMESW) týkající se mobility v Evropě z důvodu, že nesplňuje kritéria způsobilosti pro oficiální rozvojovou pomoc. Aby nebyl ohrožen celý program, Komise souhlasila s tím, že toto financování bude počínaje rokem 2010 vyloučeno z finančního nástroje pro rozvojovou spolupráci a v rámci střednědobého přezkumu bude nalezeno legislativní řešení. Z těchto omezení vyplývá, že zatímco nařízení o finančním nástroji pro rozvojovou spolupráci by mělo zůstat hlavním rámcem spolupráce pro tyto země, finanční struktuře pro vnější činnosti k financování takových opatření schází právní základ. Navrhuje se doplnit tuto mezeru v rámci současných právních a rozpočtových omezení na období 2007–2013 změnou nařízení o nástroji pro spolupráci s průmyslovými zeměmi, aby byla rozšířena jeho působnost i na země spadající do finančního nástroje pro rozvojovou spolupráci. Tato změna se svým rozsahem omezuje, pokud jde o její politický obsah, na dopady na rozpočet a časový rámec. Není jí dotčen žádný budoucí návrh týkající se finančních nástrojů pro vnější spolupráci v rámci příštího finančního rámce. Na základě zkušeností z přípravných akcí Komise navrhuje legislativní opatření, jež by umožnila financovat i jiná opatření než oficiální rozvojovou pomoc v zemích spadajících do nařízení o finančním nástroji pro rozvojovou spolupráci. 3.2 Jiné potřebné legislativní změny Střednědobý přezkum finančních nástrojů odhalil potřebu provést změny ve dvou dalších oblastech. 3.2.1 Nástroj stability Nástroj stability je nejnovější a nejinovativnější finanční nástroj, který byl zřízen s cílem umožnit konsistentní a integrovanou reakci v případě vzniklých a hrozících krizí pomocí jediného právního nástroje se zjednodušenými rozhodovacími postupy. Rovněž má k dispozici značně větší finanční zdroje než mechanismus rychlé reakce, jenž byl jeho předchůdcem. Ačkoli nástroj zjevně splňuje svůj cíl, je nutno provést několik menších změn. - Cíle a oblast působnosti Dne 20. května 2008 Evropský soudní dvůr zrušil rozhodnutí Rady 2004/833/SZBP ze dne 2. prosince 2004 o provádění společné akce 2002/589/SZBP v rámci moratoria na ruční palné a lehké zbraně[3]. Soudní dvůr rozhodl, že opatření pro boj proti šíření ručních lehkých zbraní nespadají do pravomocí svěřených Společenství v oblasti politiky rozvojové spolupráce a nelze je zahrnout do SZBP, pokud jejich hlavní cíl nebo součást souvisí s rozvojovou politikou. Rada tento názor při schvalování nástroje stability v listopadu 2006 nesdílela a čl. 3 odst. 2 písm. i) nařízení obsahuje následující omezení: „Pomoc […] nezahrnuje podporu opatření na boj proti šíření zbraní “ . Když bylo nařízení o nástroji stability přijímáno, Rada a Komise vydaly společné prohlášení, ve kterém se dohodly, že v případě nutnosti bude jako součást střednědobého přezkumu nařízení pozměněna oblast působnosti čl. 3 odst. 2 písm. i). Vzhledem k jeho jasnému znění, které takové financování vylučuje, se navrhuje pozměnit článek tak, aby odpovídal judikatuře Soudního dvora. Ze stejného důvodu by měl být změněn čl. 4 odst. 1 písm. a) týkající se opatření na podporu boje proti nedovolenému obchodování tak, aby se výslovně týkal „ručních palných a lehkých zbraní“. Navrhuje se změna čl. 3 odst. 2 písm. i) a čl. 4 odst. 1 písm. a) s ohledem na rozhodnutí Soudního dvora a zrušení omezení na podporu opatření pro boj proti šíření ručních palných a lehkých zbraní. - Účast a pravidla původu Byly shledány některé obtíže v prováděcích opatřeních podle čl. 4 odst. 3, která se týkají budování kapacit před krizí a po jejím skončení. Mnohá z těchto opatření znamenají nutnost pořádat výzvy k předkládání návrhů na podporu partnerství pro budování míru (posilování kapacity občanské společnosti, včasné varování občanské společnosti a analytické činnosti v terénu týkající se předcházení konfliktům a aktivní politické poradenství občanské společnosti). Podle článku 17, který se týká účasti a pravidel původu, nejsou partneři ze států OECD, jež nejsou součástí EU ani Evropského hospodářského prostoru, způsobilí účastnit se zadávání zakázek nebo poskytování grantů podle čl. 4 odst. 3, která se týkají budování kapacit před krizí a po jejím skončení. Takové omezení však neplatí u smluv podle článku 3 týkajícího se reakce na krizové situace. Tímto jsou z účasti vyloučeny země jako Švýcarsko a Kanada, ačkoli tyto země předložily výborné návrhy. Tímto se značně zhoršuje potenciální kvalita akce a dosažení cílů podle čl. 4 odst. 3, které úzce souvisí s cíli podle článku 3. Navrhuje se vložení technické změny článku 17 tak, aby byla otevřena možnost účasti na zadávání zakázek nebo poskytování grantů v případě opatření podle čl. 4 odst. 3, jak tomu již je u opatření podle článku 3. | - Finanční ustanovení Nařízení omezuje podíl rozpočtových přídělů na opatření podle čl. 4 odst. 1, pokud jde o ohrožení práva, pořádku a bezpečnosti jednotlivců, kritickou infrastrukturu a veřejné zdraví na 7 %. Tato výše se ukazuje být nedostatečná a je nutné ji zvýšit. Vytváření účinných akcí v těchto oblastech vyžaduje zásadnější opatření, aby měla skutečný dopad, byla viditelnější a důvěryhodnější. Dále vývoj nadregionálních akcí, které doplňují vnitrostátní a regionální balíčky, vyžaduje dostatečnou úroveň financování, aby bylo dosaženo kritické množství. Rozpočtové příděly, které byly doposud omezeny na 7 % podle článku 24 nařízení o nástroji stability, neumožňují splnění těchto cílů. Navrhuje se změna článku 24, aby byl zvýšen maximální podíl opatření podle čl. 4 odst. 1 ze 7 % na 10 %. | 3.2.2 Daně, cla a poplatky podle nařízení o finančním nástroji pro rozvojovou spolupráci a nařízení o evropském nástroji pro demokracii a lidská práva Hlavní potíže, které se vyskytly při provádění programů a projektů, souvisejí s platbou daní, cel a poplatků podle nařízení o finančním nástroji pro rozvojovou spolupráci a nařízení o evropském nástroji pro demokracii a lidská práva. Ostatní nástroje je – ve výjimečných případech a za řádně odůvodněných okolností – nutné učinit pružnější, aby se umožnila platba daní, cel a poplatků. To je důležité zejména, pokud projekty a programy provádějí nevládní organizace, které mohou chtít zadat konkrétní práce nebo služby pro soukromý sektor subdodavatelům. Navíc jedna ze základních zásad evropského nástroje pro demokracii a lidská práva, který funguje především v případě nevládních organizací, je jeho nezávislost na souhlasu vlád a jiných veřejných orgánů třetích zemí. V této souvislosti se v praxi ukázalo, že je problém, pokud se trvá na nezpůsobilosti platby daní a cel. Proto je důležité sladit znění čl. 13 odst. 6 nařízení o evropském nástroji pro demokracii a lidská práva a čl. 25 odst. 2 nařízení o finančním nástroji pro rozvojovou spolupráci s příslušnými ustanoveními ostatních finančních nástrojů pro vnější činnosti, a to následujícím způsobem: „Pomoc Společenství se zpravidla nepoužije k placení daní, cel nebo poplatků v zemích, které jsou příjemci pomoci.“ Nařízení o nástroji pro spolupráci s průmyslovými zeměmi má odlišné znění, které není problematické, ale z důvodu zachování konsistence se navrhuje jej rovněž uvést do souladu. Interní pokyny pro všechny nástroje zajistí, aby byla tato pružnost omezena a aby byla uplatňována konsistentně objasněním, že výjimky lze činit pouze v jednotlivých případech za výjimečných okolností. Pokud jde o platbu daní, cel a poplatků, navrhuje se sladit nařízení o finančním nástroji pro rozvojovou spolupráci a nařízení o evropském nástroji pro demokracii a lidská práva s ostatními nástroji. | 4. Ostatní hlavní zjištění Komise se domnívá, že celkově jsou nařízení dostačující a nevyžadují jiné než navrhované změny. Při plánování se neobjevily žádné podstatné problémy. Ačkoli je ještě příliš brzy hodnotit dopad činností, jejich provádění nyní probíhá bez vážných potíží. Rekordní provádění závazků a plateb z rozpočtu na rok 2008 a skutečnost, že nevzrostly neprovedené závazky i přes zvýšení závazků, dokládají rychlé tempo provádění. 4.1 Evropský nástroj sousedství a partnerství Oblast působnosti a účel evropského nástroje sousedství a partnerství jako politicky řízeného nástroje prokázal svou vhodnost pro podporu evropské politiky sousedství. Programové dokumenty zemí jsou především zaměřeny na podporu provádění akčních plánů v rámci evropské politiky sousedství. Programy určené více zemím podporují regionální rozměry politiky (východní partnerství, Unie pro Středomoří a černomořská synergie). Byla zavedena složka inovativní přeshraniční spolupráce v rámci 5% limitu referenční výše stanovené v nařízení. Komise rovněž vytvořila plán finančních prostředků s cílem věnovat až 3 % z nich našim sousedům do oblastí, kterých se dotýká migrace. Skutečnost, že nařízení jednoznačně nedovoluje zřizovat „revolvingové fondy“, je problémem, pokud jde o podporu soukromému sektoru a rozvoj malých a středních podniků v rámci nástroje pro evropsko-středomořské investice a partnerství nebo investiční facility sousedství. Loni byla navržena legislativní změna pro řešení této otázky[4]. Druhý problém se týká potřeby, aby evropský nástroj sousedství a partnerství reagoval na krizové situace, které vyžadují další zdroje. Bod 37 interinstitucionální dohody dovoluje zvýšení legislativního finančního přídělu o více než 5 %, pokud „ nevzniknou nové, objektivní a dlouhodobé okolnosti, pro které existují výslovné a přesné důvody “. Komise se domnívá, že se toto konkrétní ustanovení uplatní v souvislosti s událostmi na okupovaných palestinských územích a v Gruzii, pro které rozpočtový orgán schválil podstatné zvýšení. Komise bere na vědomí usnesení Parlamentu týkající se přezkumu evropského nástroje sousedství a partnerství[5]. Ve velké míře souhlasí s většinou doporučení a řádně je zohlední při přezkumu strategických dokumentů. Celkově se jeví, že nařízení o evropském nástroji sousedství a partnerství je vhodné pro zachování spolupráce se sousedními zeměmi za předpokladu, že legislativní orgán přijme změny navržené v květnu 2008 týkající se možnosti použití revolvingových fondů. Bez toho se dosažení cílů značně ztíží. Rozpočtový orgán by si měl být také vědom potenciálních potřeb souvisejících s krizovými situacemi, v případě kterých bude nutné vrátit se k mechanismům pružnosti upraveným v interinstitucionální dohodě. 4.2 Nástroj předvstupní pomoci (NPP) Nařízení o nástroji předvstupní pomoci se ukazuje být zcela vyhovující pro úspěšné směrování kandidátských a potenciálních kandidátských zemí k členství v EU. Sloučení pěti původních nařízení[6] do jediného rámce, který má ale více částí, umožňuje plánování a distribuci systematické pomoci na míru přizpůsobené každé zemi, která je jejím příjemcem. Složka „pomoci při přeměně a budování institucí“ umožňuje postupné slaďování s normami a politikami EU. Pokud jde o složku „přeshraniční spolupráce“, ve srovnání s předchozími nástroji se zjednodušilo plánování a provádění, které se nyní odehrává podle jedněch pravidel a v rámci jednoho rozpočtu, které se uplatňují na obou stranách hranice, včetně hranic s členskými státy EU. Pomocí složek „regionální rozvoj“, „rozvoj lidských zdrojů“ a „rozvoj venkova“ se připravují kandidátské země (formou „učení praxí“) na provádění a řízení kohezních a strukturálních fondů a fondů pro rozvoj venkova po přistoupení. Při plánování se hladce přešlo z pěti předcházejících nástrojů a v průběhu roku 2008 bylo zahájeno provádění. Účinnost poskytování pomoci v návaznosti na deklarované cíle je v současnosti zejména viditelné na výsledcích dosažených v oblasti správy věcí veřejných, které jsou důsledkem realizace plánování pro nástroj předvstupní pomoci. Všechny země, které jsou příjemci pomoci, učinily pokrok směrem k větší odpovědnosti za řízení a správu programů v rámci nástroje předvstupní pomoci v souladu se zásadami řádného finančního řízení a plně v souladu s finančním nařízením. Vedle podpory rozvoje občanské společnosti a dialogu (facilita pro občanskou společnost) plánování doposud umožnilo důležité iniciativy (např. nástroj na projekty v oblasti infrastruktury, nástroj pro energetickou účinnost a Evropský fond pro jihovýchodní Evropu zaměřený na rozvoj malých podniků) a vzdělávací programy (Erasmus Mundus, Mládež v akci, Tempus), které byly zahájeny nebo posíleny, a další vývoj iniciativ regionální spolupráce (např. Rada pro regionální spolupráci, Regionální institut pro veřejnou správu, snižování rizika katastrof, obnova kulturního dědictví, Středoevropská dohoda o volném obchodu). Bylo plánováno, že přibližně jedna třetina prostředků určených na pomoc při přeměně a budování institucí, bude určeno na zlepšování veřejné správy, podporu reformy správy a soudnictví, posílení právního státu, podporu boje proti korupci a organizovanému zločinu, prosazování dodržování lidských práv a rozvoj občanské společnosti. Finanční prostředky se zatím zdají být dostatečné, ačkoli bylo nutné vynaložit určité další prostředky na řešení potřeb Kosova (podle rezoluce Rady bezpečnosti OSN č.1244/1999). Vzhledem k tomu, že v zemích, které jsou příjemci podpory, nedošlo k zásadním změnám, mělo by být možné splnit politické závazky a dodržet tempo procesu rozšiřování v rámci 5% flexibility legislativního finančního přídělu. Případná změna statusu zemí nástroje předvstupní pomoci z potenciálních kandidátských na kandidátské země by vyžadovala úpravu příloh k nařízení Rady postupem podle článku 23 nařízení o nástroji předvstupní pomoci. 4.3 Finanční nástroj pro rozvojovou spolupráci Zdá se, že finanční nástroj pro rozvojovou spolupráci je schopen reagovat na stanovené cíle týkající se soudržnosti, účinnosti a účelnosti. První vlna strategických dokumentů a první tři roky ročních akčních programů byly vypracovány v souladu se zásadami koordinace dárců, dialogu s partnerskými zeměmi a účasti občanské společnosti. Vedle nutnosti začlenit činnosti, které nesouvisí s oficiální rozvojovou pomocí, do dalšího legislativního nástroje a vedle daňové otázky se neobjevily žádné podstatné záležitosti a očekává se hladký další průběh provádění. Pokud jde o finanční příděl, na základě konečných rozpočtů na rok 2007 a 2008 a rozpočtu na rok 2009 se zdá, že se referenční částka 16 897 miliónů EUR zvýšila o 239 miliónů EUR (+ 1,4 %). Velká část zvýšení (176 miliónů EUR) plyne z programů tematicky určených na životní prostředí a energetiku, které mají pomoci řešit mezinárodní problémy související se změnou klimatu. Ostatní programy odpovídají orientačním finančním přídělům stanoveným v příloze IV nařízení s tím, že na geograficky určené programy byla vyčerpána zbývající část zvýšení (60 miliónů EUR). Přijetí nařízení o finančním nástroji pro rozvojovou spolupráci bylo doprovázeno prohlášením Komise týkajícím se článku 5 tohoto nařízení v souvislosti s geograficky určenými programy. Komise v něm opětovně potvrdila, že vymýcení chudoby a plnění rozvojových cílů tisíciletí jsou prvotními cíli rozvojové pomoci, kterou poskytuje. 35% hranice pro sociální infrastrukturu a služby byla překročena, ale Komise se zavazuje nadále každoročně předkládat zprávy o skutečných výdajích v těchto oblastech. Komise se dále zavázala upřednostňovat základní zdravotní péči a vzdělávání a dosáhnout 20% limit. Komise to zohlednila ve svém dialogu se zeměmi a regiony, které jsou příjemci podpory, a nepředpokládá žádné potíže při dosahování tohoto cíle. V roce 2007 přímá podpora na základní a střední vzdělávání a základní zdravotní péči již činila přibližně 17 % celkových závazků v rámci příslušných geograficky určených programů, ačkoli podpora ze souhrnného rozpočtu v souvislosti s těmito oblastmi ještě nebyla zahrnuta. Kontrola plnění tohoto limitu bylo zahrnuto do výroční zprávy o vnější pomoci ES. 4.4 Evropský nástroj pro demokracii a lidská práva, nástroj stability, nástroj pro spolupráci v oblasti jaderné bezpečnosti a nástroj pro spolupráci s průmyslovými a jinými zeměmi a územími s vysokými příjmy Pokud jde o tyto čtyři nástroje, nevyskytly se při vytváření politik žádné problémy a nařízení prokázala svou vhodnost při podpoře politických cílů (kromě požadovaných změn v případě nástroje stability a daňových otázek v případě evropského nástroje pro demokracii a lidská práva, které jsou uvedeny v bodě 3.2). Od roku 2011 bude do nástroje pro spolupráci s průmyslovými a jinými zeměmi a územími s vysokými příjmy zahrnuta podpora rozvoje transatlantických metod řešení globálních problémů, který má nyní podobu zkušebního projektu zahájeného na podnět Parlamentu. To si nevyžádá změnu referenční částky. Do pozměněného nařízení o nástroji pro spolupráci s průmyslovými a jinými zeměmi a územími s vysokými příjmy bude však doplněn zvláštní finanční příděl v souvislosti s rozšířením jeho oblasti působnosti na země spadající do finančního nástroje pro rozvojovou spolupráci. Dále také Komise dostojí svému závazku omezit volební pozorovatelské mise na nejvýše 25 % celkových prostředků, které jsou k dispozici na evropský nástroj pro demokracii a lidská práva na období 2007–2013. 5. Závěr Nový systém finančních nástrojů pro vnější činnosti zcela splňuje cíl podporovat politiky EU a spolupráci pomocí efektivnějších a jednotnějších nástrojů. Provádění probíhá dosud hladce a Komise v plném rozsahu plní různé závazky, které učinila v průběhu jednání, jež vedla k přijetí nařízení. Komise nicméně zjistila několik málo problémů, které vyžadují legislativní opatření, a vyzývá Evropský parlament a Radu, aby přijaly následující návrhy: - změnu nařízení o nástroji pro spolupráci s průmyslovými zeměmi tak, aby bylo možné financovat opatření na činnosti, které nesouvisí s oficiální rozvojovou pomocí, v zemích spadajících do finančního nástroje pro rozvojovou spolupráci, - změnu nařízení o nástroji stability, - změnu nařízení o finančním nástroji pro rozvojovou spolupráci a nařízení o evropském nástroji pro demokracii a lidská práva tak, aby byla uvedena do souladu část týkající se daní, cel a poplatků, - změnu nařízení o evropském nástroji sousedství a partnerství, aby bylo umožněno zřizovat revolvingové fondy; tento návrh byl předložen v květnu 2008. Pokud bude v příštích týdnech v rámci WTO dosaženo dohody o banánech, bude to možná vyžadovat podpůrná opatření v zemích AKT, které jsou hlavními vývozci banánů, jimž by Komise ve vhodnou dobu navrhla úpravu finančního nástroje pro rozvojovou spolupráci. Aby mohly být nutné změny uvedeny do praxe, Komise doufá, že tyto návrhy vstoupí v platnost na začátku roku 2010. [1] Jde o následující nástroje: finanční nástroj pro rozvojovou spolupráci, evropský nástroj sousedství a partnerství, evropský nástroj pro demokracii a lidská práva, nástroj stability, nástroj pro spolupráci s průmyslovými zeměmi, nástroj pro spolupráci v oblasti jaderné bezpečnosti, nástroj předvstupní pomoci a nařízení o humanitární pomoci. Nařízení o humanitární pomoci nebylo pozměňováno. [2] Úř. věst. C 139, 14.6.2006, s. 1. [3] Evropský soudní dvůr, věc C–91/05 (ECOWAS). [4] KOM(2008) 308, 21.5.2008. [5] P6-TA(2009)0078, 19.2.2009. [6] PHARE, ISPA, SAPARD, předvstupní nástroj pro Turecko a CARDS.