[pic] | KOMISE EVROPSKÝCH SPOLEČENSTVÍ |

V Bruselu dne 11.3.2009

KOM(2009) 115 v konečném znění

SDĚLENÍ KOMISE RADĚ A EVROPSKÉMU PARLAMENTU

Zpráva o pokroku při vytváření vnitřního trhu s plynem a elektřinou {SEC(2009) 287}

SDĚLENÍ KOMISE RADĚ A EVROPSKÉMU PARLAMENTU

Zpráva o pokroku při vytváření vnitřního trhu s plynem a elektřinou

A. SOUVISLOSTI

Liberalizace trhu EU s plynem a elektřinou, která byla zahájena před několika lety, přispěla k oživení odvětví energetiky. Napomohla rozvoji podnikatelského potenciálu v tomto odvětví a měla příznivé účinky na řadu činností souvisejících s energií, od výroby nejrůznějších forem obnovitelné energie až po vytvoření finančních trhů pro energetické deriváty. Účastníci trhu jsou nyní lépe připraveni a lépe se přizpůsobují velmi rychlým ekonomickým a environmentálním změnám, zejména při řešení konkrétních úkolů plynoucích pro odvětví energetiky ze změny klimatu. Tato zpráva dosvědčuje, že za posledních pět let došlo na trhu EU s elektřinou a plynem k významným zlepšením.

Takový rozvoj je sice povzbuzující a vyzdvihuje přínosy liberalizace, plný potenciál liberalizace však nebyl ještě zcela využit. Existuje stále řada oblastí a členských států, v nichž stávající právní předpisy (druhý balíček opatření týkajících se vnitřního trhu) nebyly ještě řádně provedeny nebo ve kterých vyvstala potřeba přijmout nové právní předpisy. Komise podniká opatření, aby zajistila správné provádění právních předpisů EU na vnitrostátní úrovni prostřednictvím řízení pro porušení povinností a aby doplnila právní předpisy v oblasti vnitřního trhu třetím balíčkem opatření týkajících se vnitřního trhu s energií[1]. V červnu a červenci 2008 prošel balíček prvním čtením v Evropském parlamentu; v říjnu 2008 bylo dosaženo politické dohody v Radě. Druhé čtení bylo zahájeno v lednu 2009 a směřuje k přijetí balíčku v polovině roku 2009. Poté bude třeba provést třetí balíček opatření týkajících se vnitřního trhu do vnitrostátního práva.

Jedním z účelů této zprávy je proto určit nedostatky současné situace a naznačit, ve kterých oblastech je zapotřebí dalších opatření. Tato zpráva vychází v podstatě ze dvou zdrojů informací: z vnitrostátních zpráv předložených vnitrostátními regulačními orgány a z údajů úřadu Eurostat o konečných cenách. Vnitrostátní zprávy byly Komisi předloženy v druhé polovině roku 2008 a týkají se zejména roku 2007; údaje, které poskytl Eurostat, se týkaly první poloviny roku 2008.

B. VÝVOJ V KLÍČOVÝCH OBLASTECH A NEDOSTATKY, KTERÉ JE TřEBA řEšIT

1. Provádění právních předpisů

Více než čtyři roky po uplynutí lhůty (1. července 2004) není provedení druhé směrnice o elektřině a druhé směrnice o plynu[2] zcela dokončeno.

Několik členských států, včetně Dánska, Lucemburska a Nizozemska, nyní správně provedlo obě směrnice do odpovídajících vnitrostátních právních předpisů. Pokrok byl zaznamenán i v ostatních členských státech: Česká republika, Finsko, Německo, Řecko, Lotyšsko, Litva, Slovinsko a Spojené království uvedly své právní předpisy do souladu s právními předpisy EU poté, co Evropská komise vydala odůvodněné stanovisko.V případě některých jiných členských států musela Komise podniknout právní opatření, aby zajistila úplné a správné provedení některých ustanovení. Evropská komise neustále kontroluje vnitrostátní právní předpisy. Z kontroly dodržování nařízení o elektřině[3] a nařízení o plynu[4], kterou provádí skupina evropských regulačních orgánů pro elektroenergetiku a plynárenství (ERGEG), vyplývá, že úplného souladu nebylo ještě dosaženo, zejména pokud jde o pravomoci vnitrostátních regulačních orgánů ukládat postihy a o transparentnost a související otázky.

Co se týká plynu, bylo shledáno, že zveřejňování příslušných vstupních a výstupních bodů, smluvních a dostupných kapacit, jakož i historických údajů, je v řadě členských států nedostatečné. Komise bude i nadále sledovat správné provádění těchto stávajících požadavků. Kromě toho se Komise domnívá, že stávající požadavky je třeba dále posílit, aby účastníci trhu měli dostatečné informace. Další oblastí, ve které je zapotřebí podniknout další kroky, je sjednocení pravidel, která se v rámci EU stále velmi liší[5].

Dodržování nařízení o elektřině a dodržování pokynů k řízení přetížení se zlepšuje. U zhruba poloviny propojení byly zavedeny mechanismy vnitrodenních kvót; ostatní budou muset rychle následovat. Zlepšení je potřeba v zájmu plného provedení všech požadavků na transparentnost a společného mechanismu pro koordinované přidělování kapacity[6].

Evropská komise zváží zahájení řízení pro porušení povinnosti v oblastech, ve kterých nejsou dodržovány směrnice a nařízení o elektřině a plynu.

2. Integrace trhu

Klíčovým předpokladem integrovaného evropského trhu s elektřinou a plynem je přiměřené propojení těchto trhů a jeho účinné využívání. Výsledný nárůst přeshraničního obchodu pomůže zmírnit sílu trhu a v důsledku lepší hospodářské soutěže budou spotřebitelé požívat výhod plynoucích z konkurenčních cen a služeb.

Síla poplatků za přetížení[7] na trzích s elektřinou naznačuje, že je třeba zvýšit investice do přeshraničních kapacit, aby bylo dosaženo úplné integrace trhu. Jednoznačná tendence směřující ke zvýšenému obchodnímu objemu na hotovostním trhu energetických burz[8] je povzbudivým signálem, ačkoliv obchodovaná množství stále představují pouze skromný podíl celkové spotřeby elektrické energie[9]. Další zřetelnou tendencí je rostoucí aktivita obchodních subjektů na energetických burzách.

Tabulka č. 1: Obchodní objem na hotovostních trzích energetických burz

Objem spotřeby v % | Počet obchodních subjektů činných na energetické burze |

Dánsko | 96,09 | 99,16 | 3,20 | údaje nejsou k dispozici | 9 | nevztahuje se na tyto údaje |

Švédsko | 70,22 | 85,32 | 21,52 | údaje nejsou k dispozici | 150 | nevztahuje se na tyto údaje |

Španělsko | 51,90 | 80,06 | 54,25 | 22 | 25 | 3 |

Itálie | 58,22 | 65,11 | 11,83 | 80 | 89 | 9 |

Finsko | 42,00 | 45,85 | 9,16 | nevztahuje se na tyto údaje | nevztahuje se na tyto údaje | nevztahuje se na tyto údaje |

Portugalsko | 0,00 | 43,63 | nevztahuje se na tyto údaje | údaje nejsou k dispozici | 2 | nevztahuje se na tyto údaje |

Litva | 18,88 | 21,98 | 16,43 | 5 | 5 | 0 |

Německo | 15,60 | 21,48 | 37,68 | 161 | 192 | 31 |

Nizozemsko | 17,14 | 18,48 | 7,81 | údaje nejsou k dispozici | údaje nejsou k dispozici | nevztahuje se na tyto údaje |

Rumunsko | 7,74 | 9,32 | 20,31 | údaje nejsou k dispozici | 99 | nevztahuje se na tyto údaje |

Francie | 6,19 | 9,20 | 48,73 | 74 | 68 | -6 |

Belgie | 0,59 | 8,43 | 1325,26 | údaje nejsou k dispozici | 24 | nevztahuje se na tyto údaje |

Spojené království | 4,33 | 4,71 | 8,97 | 51 | 60 | 9 |

Rakousko | 2,70 | 3,73 | 38,19 | 37 | 40 | 3 |

Polsko | 1,11 | 1,60 | 43,10 | údaje nejsou k dispozici | údaje nejsou k dispozici | nevztahuje se na tyto údaje |

Slovinsko | 0,01 | 0,01 | 97,45 | 14 | 15 | 1 |

Zdroj: údaje regulačních orgánů

Obchodní objem v plynárenských uzlech se v roce 2007 zvýšil o 33 %. Tento nárůst je po 44% zvýšení v roce 2006 dalším významným krokem. Fyzické objemy dodávané ve většině uzlů jsou prozatím stále poměrně nízké ve srovnání s celkovou spotřebou na jejich trzích.

Obrázek č. 2: Obchodní objemy v evropských plynárenských uzlech (v miliardách m 3 )

[pic]

Zdroj: AT Kearney

Ke zvýšení integrace trhu má přispět několik projektů, a to díky novým infrastrukturám, které nabízejí. Jedním z těchto případů byla dohoda ohledně vybudování nového propojení na francouzsko-španělské hranici. Některým významným projektům nové infrastruktury byly uděleny výjimky z ustanovení o regulovaném přístupu třetích stran podle článku 22 směrnice o plynu[10] či článku 7 směrnice o elektřině[11].

Regionální iniciativy

Regionální iniciativy v oblasti elektřiny vedly ke konkrétnímu pokroku, jako například: společné přidělování kapacity na italsko-slovinské a italsko-švýcarské hranici; vnitrodenní nepřetržitá obchodní platforma v západním propojovacím vedení mezi Německem a Dánskem; přeshraniční systém vyrovnávání v propojovacím vedení mezi Francií a Británií; propojování trhů v režimu na následující den v německo-dánském propojovacím vedení a zveřejňování podrobnějších informací o zatížení, přenosu a vyrovnávání (v severském regionu a střední a východní Evropě). Pokrok u každého z těchto projektů představuje krok vpřed. Za účelem dalšího zlepšení (regionální) integrace trhu by mělo být plánováno vytvoření jednotné aukční platformy a propojení trhů[12]. Pokrok v oblasti společného aukčního úřadu ve střední a východní Evropě a v oblasti úřadu pro přidělování kapacity ve středozápadním regionu by měl sloužit jako příklad pro ostatní regiony.

V oblasti regionální iniciativ týkajících se plynu bylo dosaženo pokroku v těchto otázkách: pro středoevropský plynárenský uzel byl zřízen index ceny plynu v režimu pro následující den; byly vypracovány konkrétní plány pro lepší propojení na francouzsko-španělské hranici; činnost v severo-západním regionu se zaměřila na vyrovnávání, kvalitu plynu, plynárenské uzly a transparentnost. Pro další integraci trhu by bylo třeba zaměřit se na přidělování kapacity a nabídku služeb, které usnadňují účinný obchod s plynem. Dále je potřeba zabezpečit, aby síťové sazby (nákladově kalkulované sazby či sazby vycházející z trhu) podněcovaly zejména přeshraniční investice. Stejně důležité je i provádění nediskriminačních a transparentních předpisů o vyrovnávání, které jsou přeshraničně sjednoceny.

3. Koncentrace a konsolidace

Na velkoobchodním trhu s elektřinou stále kontrolují tři největší producenti více než 70 % výrobní kapacity v 15 členských státech. Vysokou míru koncentrace na velkoobchodním trhu s elektřinou potvrzuje i skutečnost, že pouze osm členských států má mírně koncentrovaný trh.

Obrázek č. 3: Tržní koncentrace na velkoobchodním trhu s elektřinou (podle HHI)

[pic] Zdroj: údaje regulačních orgánů

Na velkoobchodním trhu s plynem je koncentrace ještě vyšší. Tři největší velkoobchodní subjekty se mezi sebou dělí o tržní podíl ve výši 90 % či více ve 12 členských státech.

Za účelem řádně fungujícího maloobchodního trhu je však zapotřebí i dalších zlepšení. Pokud se týká maloobchodního trhu s elektřinou, dosahoval tržní podíl tří největších společností na celkovém maloobchodním trhu více než 80 % ve 14 členských státech. Index HHI v níže uvedeném obrázku naznačuje míru koncentrace na maloobchodním trhu s plynem. Pouze v jednom členském státě je trh mírně koncentrovaný.

Obrázek č. 4: Koncentrace na maloobchodním trhu s plynem

[pic]

Zdroj: Capgemini

4. Cenové trendy

Na ceny elektřiny a plynu měly silný vliv stoupající ceny ropy na mezinárodním trhu. V první polovině roku 2008 se průměrná měsíční cena ropy Brent zvýšila o 36 %[13]. V období mezi červencem a prosincem 2008 klesla průměrná měsíční cena ropy Brent v důsledku celosvětové hospodářské krize a snižující se poptávky po ropě o 64 %.

Obrázek č. 5: Okamžitá cena ropy Brent: průměrná měsíční cena (v EUR)

[pic]

Zdroj: Platts

Pohyb ceny ropy na mezinárodním trhu ovlivňuje ceny plynu a elektřiny díky tomu, že cena ropy slouží jako referenční cena v dlouhodobých dohodách o dodávce plynu. Je pravděpodobné, že se tato vazba oslabí v důsledku lepšího fungování trhu s plynem, rozmanitější skladby dodávky plynu a příznivějších dovozních podmínek. Na základě ustanovení o přezkumu cen se po daném období (většinou po 3 až 6 měsících) vypočítají cenové rozdíly; tendence snižujících se cen ropy by v roce 2009 měla proto vést k nižším cenám plynu a elektřiny.

Ceny za elektřinu v domácnostech se v první polovině roku 2008 značně lišily, což je znakem nedostatečné integrace trhu. Rozdíly v cenách za elektřinu mezi členskými státy lze vysvětlit různými faktory. Zaprvé existují odlišné náklady na výrobu elektřiny (zejména palivové skladby). Dalším prvkem je dostupnost dostatečné výrobní kapacity. Důležitou úlohu hraje i úroveň hospodářské soutěže na velkoobchodním a maloobchodním trhu. A konečně vedou k cenovým rozdílům mezi členskými státy i regulované ceny.

Ve vykazovaném období se nárůst cen elektřiny mezi členskými státy velmi lišil. V průměru vzrostly ceny za elektřinu v domácnostech o téměř 2 %[14]. Ceny za elektřinu v domácnostech vzrostly zejména v Maďarsku, České republice, Dánsku, Belgii, Lotyšsku a na Kypru, kde došlo k nárůstu o více než 13 % v daném období. S výjimkou Kypru a Belgie neexistuje nutně souvislost mezi vysokým nárůstem a nejvyššími cenami za elektřinu v absolutním vyjádření. Irsko má nejvyšší ceny za elektřinu v absolutním vyjádření (bez zdanění), a to i přesto, že ceny klesly téměř o 8 %. Jak je znázorněno na obrázku 6, uplatňuje pět členských států s nejnižšími cenami za elektřinu v domácnostech regulované ceny.[15] Proto se zdá, že odlišné úrovně nárůstu mohou být zčásti způsobeny zvláštními politickými opatřeními (jako např. regulovanými cenami); rovněž je zřejmé, že v těch členských státech, jejichž rovnováha mezi poptávkou a nabídkou se zhoršila, došlo k vyššímu nárůstu.

Obrázek č. 6: Ceny za elektřinu v domácnostech (bez zdanění) [16]

[pic]

Zdroj: Eurostat

Zohlední-li se parity kupní síly[17], jsou ceny za elektřinu vysoké v domácnostech v Maďarsku, na Slovensku, v Německu, na Kypru, v Dánsku a Polsku (včetně všech daní). S výjimkou Německa uplatňují všechny tyto členské státy regulované ceny. Ceny za elektřinu jsou nižší pro domácnosti ve Finsku, Francii, Norsku, Estonsku, Řecku a Litvě.

Ceny za plyn v domácnostech se zvýšily více než ceny za elektřinu (bez zdanění): zhruba o 5 až 7 % v první polovině roku 2008. I v tomto případě je celková situace ovlivněna regulovanými cenami. V Rumunsku, Irsku a v nižší míře i v Portugalsku se na cenách za plyn v domácnostech příznivě odrazilo snížení (regulovaných) cen plynu. Obdobně jsou v sedmi členských státech s nejnižšími cenami za plyn tyto ceny regulovány (Rumunsku, Estonsku, Litvě, Bulharsku, Lotyšsku, Maďarsku a Polsku).

Nejnižší (neregulovanou) cenu za plyn pro domácnosti má Spojené království. Rovněž v Nizozemsku jsou ceny plynu poměrně nízké. Tyto dva členské státy jsou významnými producenty plynu z vnitrostátních zdrojů.

Obrázek č. 7: Ceny za plyn v domácnostech (bez zdanění) [18]

[pic]

Zdroj: Eurostat

S ohledem na paritu kupní sílu byly ceny plynu v domácnostech nejvyšší pro spotřebitele ve Švédsku, Bulharsku, Rakousku, Portugalsku a Slovinsku; nejnižší ceny byly zaznamenány ve Spojeném království, Maďarsku, Lotyšsku, Irsku, Francii a Estonsku.

V Nizozemsku a Švédsku, kde ceny nejsou regulovány, byl nárůst cen za plyn i elektřinu (bez zdanění) v domácnostech pod průměrem EU. V Nizozemsku naznačuje vysoký podíl spotřebitelů měnících dodavatele, že skutečná hospodářská soutěž na maloobchodním trhu pomáhá zabraňovat vysokému nárůstu cen. To platí i pro ceny za elektřinu v domácnostech ve Spojeném království; ačkoliv se ceny za plyn v domácnostech ve Spojeném království zvyšovaly, patří i tak k nejnižším s ohledem na paritu kupní síly. Důležitou skutečností je to, že indexace v dlouhodobých smlouvách o dodávce plynu ve Spojeném království je ve srovnání s kontinentální Evropou mnohem více ovlivňována změnami cen u plynárenských uzlů[19].

Zvýšení cen plynu v průmyslu (v rozmezí 5 až 13 %) v první polovině roku 2008 (bez zdanění) ve srovnání s druhým pololetím roku 2007 bylo všeobecně významnější než zvýšení cen elektřiny v průmyslu. Celková tendence je taková, že nejvýrazněji stouply ceny největším průmyslovým odběratelům[20]. Významnému nárůstu cen za plyn v průmyslu čelili i průmysloví odběratelé ve Švédsku, na Slovensku, v Lucembursku, Německu, Belgii, České republice, Maďarsku, Litvě a Estonsku. I v tomto případě poukazují rozdíly mezi členskými státy na nedostatečnou hospodářskou soutěž na (velkoobchodním) trhu a nedostatečnou integraci trhu.

Pokud jde o ceny za elektřinu pro průmyslové odběratele, bylo největší zvýšení cen zaznamenáno v Rakousku, Belgii, České republice, Maďarsku, na Slovensku, v Lotyšsku a Portugalsku. Mezi velkým zvýšením a nejvyšší cenou za elektřinu však nemusí nutně existovat souvislost: v první polovině roku 2008 byly nejvyšší ceny za elektřinu pro průmyslové odběratele zaznamenány na Kypru, Maltě, v Irsku a na Slovensku[21].

5. Nezávislost provozovatelů soustav

Ve vykazovaném období došlo k určitému pokroku v oddělování provozovatelů soustav. Funkční oddělení na úrovni distribuce bylo ve všech členských státech povinně zavedeno 1. července 2007. V mnoha případech však provozovatelé distribučních soustav dosud postupovali při účinném funkčním oddělování pomalu. To se týká provozovatelů soustav distribuce jak elektřiny, tak plynu. Členské státy kromě toho i nadále ve velké míře využívají odchylek z ustanovení o oddělení na úrovni distribuce: více než polovina členských států umožňuje provozovatelům distribučních soustav, kteří mají méně než 100 000 zákazníků, aby byli vyňati z požadavků právních předpisů na oddělení. To se týká jak elektřiny, tak plynu.

Na úrovni přenosu překračují některé členské státy stávající požadavky právního a funkčního oddělení. Oddělené vlastnictví je uplatňováno u 15 provozovatelů přenosových soustav elektřiny a u 12 provozovatelů přepravních soustav pro plyn.

6. Účinná regulace ze strany regulačních orgánů

Ve vykazovaném období se činnost regulačního fóra ve Florencii (pro elektřinu) a regulačního fóra v Madridu (pro plyn) zaměřila na pokrok regionálních iniciativ a dodržování nařízení o plynu a nařízení o elektřině. Nepřetržité úsilí skupiny ERGEG, zapojení řady zúčastněných stran do regionálních iniciativ a fórum ve Florencii a Madridu nevedly k vypracování společných norem a koncepcí pro přeshraniční obchod. Z tohoto důvodu zahrnují návrhy v novém třetím balíčku opatření týkajících se vnitřního trhu, které předložila Evropská komise, zřízení agentury pro spolupráci energetických regulačních orgánů. Účelem hlavních navrhovaných úkolů agentury je doplňovat na evropské úrovni regulační úkoly, které provádějí vnitrostátní regulační orgány. Vzhledem k přetrvávajícím obavám ohledně nezávislosti regulačních orgánů v některých členských státech a vzhledem k tomu, že pro řádné fungování trhu jsou zapotřebí silné regulační orgány, zaměřují se návrhy Komise rovněž na posílení pravomocí regulačních orgánů.

V zájmu integrace trhu spolu musí rovněž účinně spolupracovat provozovatelé přenosových/přepravních soustav. Komise proto formálně navrhne Evropskou síť provozovatelů přepravních soustav zemního plynu (ENTSOG) a Evropskou síť provozovatelů přenosových soustav elektřiny (ENTSOE) jako subjekty, které budou zodpovídat za harmonizaci pravidel týkajících se přístupu k síti a provozních pravidel, výměnu informací mezi provozovateli přenosových/přepravních soustav a koordinaci nových investic.

7. Spotřebitelé

S cílem informovat spotřebitele o jejich právech zorganizovala Komise celoevropskou informační kampaň o spotřebitelských právech občanů a vypracovala kontrolní seznam evropského spotřebitele energie obsahující „často kladené dotazy“ spotřebitelů týkající se jejich vlastních maloobchodních energetických trhů; tento seznam je k dispozici v jejich vlastním jazyce. Kromě toho založila Komise občanské energetické fórum[22], jehož cílem je pomoci spotřebitelům posílit jejich stávající práva platná v celé EU a poskytnout jim jasné a přímé informace o jejich možnostech při výběru dodavatele plynu a elektřiny. Fórum doporučí opatření, která by měla zlepšit uplatňování a prosazování práv spotřebitelů energie a zkvalitnit maloobchodní trhy s elektřinou a plynem; rovněž připraví doporučení týkající se účtování cen. Z průzkumu veřejného mínění provedeného v roce 2008 agenturou Eurobarometer je zřejmé, že je třeba spotřebitelům poskytnout další informace o fungování vnitřního trhu s plynem a elektřinou[23]. Hodnotící zpráva o spotřebitelských trzích je novou iniciativou Komise, která se rovněž bude zabývat elektřinou a plynem a bude zahrnovat klíčové ukazatele, jako jsou ceny, stížnosti spotřebitelů, změna dodavatele a spokojenost spotřebitelů.

Reakce spotřebitelů – změna dodavatele

Pouze malý počet členských států poskytl celkové a ucelené údaje o změnách dodavatele. V případě elektřiny uvedly Belgie a Švédsko, že v roce 2007 dosáhla roční míra změn dodavatele na odběrní místo u způsobilých spotřebitelů na vnitrostátním maloobchodním trhu výše 10 %[24]. Roční úroveň změn dodavatele u středně velkých průmyslových subjektů byla poměrně významná v Dánsku a Itálii (více než 20 %) a ve Slovinsku a Švédsku (okolo 10 %). Norsko, Švédsko, Nizozemsko a Spojené království vykazovaly nejvyšší míru změn dodavatele u průmyslové malovýroby a domácností. S ohledem na roční míru změn dodavatele vyjádřenou v dodávaném objemu byly nejvyšší míry hlášeny u velkých průmyslových subjektů v Bulharsku, Lucembursku, Polsku, Německu a Španělsku.

U plynu nejsou jednotné údaje o změnách dodavatele k dispozici. Pouze sedm členských států uvedlo údaje (na odběrní místo u způsobilých spotřebitelů) o změně dodavatele na celkovém maloobchodním trhu s plynem; čtyři členské státy uvedly údaje ohledně dodávaného objemu. Za zmínku stojí míra změn dodavatele (na odběrní místo u způsobilých spotřebitelů) u průmyslové malovýroby a domácností, zejména v Nizozemsku (8,3 %) a ve Spojeném království (18,4 %). Míra změn dodavatele u celkového maloobchodního trhu s plynem (vyjádřeno v dodávaném objemu) je vysoká v Dánsku a Španělsku (+20 %) a do určité míry i v Maďarsku a Německu.

Mezi členskými státy existují značné rozdíly v míře změn dodavatele, přičemž některé vyspělé trhy, jako např. Spojené království, vykazují poměrně vysokou míru změn dodavatele, zatímco v řadě jiných států byla zjištěna jen malá či téměř nulová míra. Z údajů hlášených v souvislosti s průmyslovou malovýrobou a domácnostmi vyplývá, že spotřebitelé elektřiny jsou obvykle aktivnější než spotřebitelé plynu.

Regulované ceny

Jak bylo uvedeno ve sdělení o jednotném trhu pro Evropu ve 21. století[25], musí se jednotný trh i nadále soustřeďovat na oblasti, které se dotýkají každodenního života spotřebitelů, například na energetiku. To platí i pro stávající regulační ochranná opatření EU týkající se univerzální služby, závazků veřejné služby a rovněž spotřebitelů vyžadujících zvláštní ochranu.

V členských státech EU je stále poměrně běžná koexistence otevřených trhů s energií a regulovaných cen energie: více než polovina členských států má regulované ceny. K členským státům, které regulují ceny za elektřinu a plyn patří Bulharsko, Dánsko, Estonsko, Francie, Maďarsko, Irsko, Itálie, Lotyšsko, Litva, Polsko, Portugalsko, Rumunsko, Slovensko a Španělsko. V Řecku, na Kypru a Maltě se regulují ceny za elektřinu. Německo zrušilo regulované ceny za elektřinu v roce 2007 (pro domácnosti a malé podniky). Finsko reguluje ceny za plyn. Ve většině členských států se regulace cen neomezuje pouze na domácnosti.

Záporné účinky regulovaných cen energie vyvolávají i nadále obavy ohledně správného fungování vnitřního trhu s energií, protože mohou vést k narušení hospodářské soutěže a nevysílají správné cenové signály (a ovlivňují tak investice a pobídky pro účinnost energie)[26]. Kromě toho je možné, že mechanismy cenové kontroly nemusí být v souladu s právem EU. Ochrana „spotřebitelů vyžadujících zvláštní ochranu“ by neměla být zaměňována za udržování regulovaných cen pro všechny spotřebitele (nebo určité kategorie spotřebitelů). Opatrně cílená cenová regulace může být za určitých zvláštních okolností nezbytná k ochraně jednotlivých spotřebitelů.

C. ZABEZPEČENÍ DODÁVEK

Pokud má EU i nadále zajistit bezpečnou dodávku energie, je v průběhu příštích dvou desetiletí zapotřebí důležitých investic. Tuto skutečnost potvrdil i druhý strategický přezkum energetické politiky[27] vypracovaný Komisí a Mezinárodní agentura pro energii (IEA)[28].

Směrnice 2005/89/ES o opatřeních pro zabezpečení dodávek elektřiny a investic do infrastruktury měla být členskými státy provedena do vnitrostátních právních předpisů do 24. února 2008. K datu této zprávy oznámilo úplné provedení směrnice 19 členských států. Některé členské státy (Maďarsko, Slovensko, Polsko) uložily omezení na vývoz elektřiny a zdůvodnily je zabezpečením dodávek. Právní předpisy EU však členským státům umožňují přijmout dočasná ochranná opatření pouze v případech, kdy jsou ohroženy fyzická bezpečnost nebo zabezpečení osob, zařízení nebo celistvost soustavy.

V případě plynu je příslušným referenčním bodem sdělení Komise Evropskému parlamentu, Radě, Evropskému hospodářskému a sociálnímu výboru a Výborů regionů o směrnici 2004/67/ES ze dne 26. dubna 2004 o opatřeních na zajištění bezpečnosti dodávek zemního plynu[29]. Podle uvedeného sdělení nepostačuje stávající mechanismus Společenství na to, aby včasně reagoval na krizi v dodávkách plynu takového rozměru, který nelze zvládnout prostřednictvím vnitrostátních opatření. V důsledku nedostatečné transparentnosti je kromě toho značně obtížné posoudit situaci ohledně dodávek plynu v reálném čase a možnou odezvu v rámci EU.

D. ZÁVěRY

V letech 2007 a 2008 bylo vyvinuto značné úsilí při posilování hospodářské soutěže na velkoobchodním trhu; díky regionálním iniciativám bylo dosaženo významného pokroku. Rovněž je patrná nová tendence směřující k budování nové energetické infrastruktury. Ta je pro překonání dlouhodobé roztříštěnosti trhů EU s energií zásadní. Tato tendence bude pokračovat, ale může to nějakou dobu trvat, protože plánování a výstavba takové infrastruktury si vyžaduje dlouhodobé úsilí.

Tato zpráva předkládá smíšený obraz o pokroku při dokončování vnitřního trhu s energií. Zatímco situace na zralejších trzích poukazuje na možné výhody liberalizace trhu s energií, existuje stále řada oblastí a členských států, v nichž přetrvávají významné překážky účinného fungování trhu s elektřinou a plynem. Povážlivé je neúplné provedení právních předpisů EU týkajících se elektřiny a plynu. Nedávná zkušenost se stoupajícími cenami energie zdůrazňuje potřebu stanovit integraci trhu a posílení přeshraničního obchodu jako prvořadé úkoly. Je tudíž zásadní, aby všechny členské státy řádně provedly nařízení o elektřině a nařízení o plynu. Komise vyzývá členské státy, regulační orgány a průmysl, aby co nejrychleji přijaly příslušná opatření. Cílem třetího balíčku opatření týkajících se vnitřního trhu je doplnit stávající právní předpisy EU; balíček nelze použít jako výmluvu pro nedostatečné provedení stávajícího druhého balíčku opatření týkajících se vnitřního trhu. Evropská komise zváží zahájení řízení pro porušení povinnosti z důvodu nedodržování směrnic a nařízení o elektřině a plynu.

Pokud jde o tržní koncentraci, je pokrok všeobecně pomalý. Zejména řada velkoobchodních trhů je negativně ovlivněna omezenou hospodářskou soutěží a nedostatkem likvidity.

Existují signály, že situace na maloobchodním trhu se v krátké době zlepší. Členské státy by měly vynaložit ještě více úsilí při poskytování ucelených údajů o změnách dodavatele.

Hlavní problematikou ve vykazovaném období byl nárůst cen za energii, způsobený částečně stoupající cenou ropy na mezinárodních trzích. To vyvolalo značná zvýšení konečných cen energie. V některých členských státech čelili průmysloví odběratelé výraznějšímu nárůstu cen než v jiných členských státech. Ceny za zdroje primární energie od léta roku 2008 významně poklesly. Hospodářská soutěž a otevírání trhu by měly zajistit, že tyto nižší ceny dosáhnou až ke koncovému spotřebiteli.

Ačkoliv se krátkodobá řešení, jako například regulované ceny, mohou zdát s ohledem na rychle stoupající ceny energie výhodná, zdůrazňuje tato zpráva pravděpodobné důsledky takových opatření: důvěra investorů je narušena, vstup na trh se oddaluje a plné výhody vnitřního trhu s energií jsou ohroženy. V následujících dvou desetiletích se musí EU – stejně jako ostatní části světa – zabývat potřebou významněji investovat do infrastruktury. V dlouhodobém výhledu může pouze řádně fungující vnitřní trh s elektřinou a plynem vysílat správné cenové signály, a podněcovat tak investice.

[1] Viz internetová stránka Evropské komise www.ec.europa.eu/energy.

[2] Směrnice 2003/54 a směrnice 2003/55.

[3] Zpráva skupiny ERGEG o kontrole dodržování nařízení o elektřině (Compliance with Electricity Regulation 1228/2003 – An ERGEG Monitoring Report), zn. E07-EFG-23-06, ze dne 18. července 2007; Kontrola dodržování nařízení č. 1228/2003. Druhá zpráva (Regulation 1228/2003 Compliance Monitoring. Second report), zn. E08-ENM-03-05, ze dne 4. září 2008, viz www.energy-regulators.eu.

[4] Zpráva skupiny ERGEG o kontrole dodržování požadavků na transparentnost nařízení o plynu (Compliance with transparency requirement of Gas Regulation 1775/2005 – An ERGEG Monitoring Report), zn. E07-TRA-02-03, ze dne 18. července 2007; Zpráva skupiny ERGEG o dodatečných požadavcích na transparentnost (Additional Transparency Requirements. An ERGEG Monitoring Report), zn. E07-TRA-02-03b, ze dne 9. října 2007.

[5] Zpráva skupiny ERGEG o kontrole provádění pokynů pro osvědčené postupy při vyrovnávání plynu (Implementation of Guidelines of Good Practice for Gas Balancing – 2008 ERGEG Monitoring Report), prosinec 2008.

[6] Viz kapitola 5 a kapitola 3 pokynů k řízení přetížení.

[7] Členové systému ETSO uvedli, že poplatky za přetížení dosáhly v roce 2007 v zemích EU/EHP celkové výše 1,7 miliard EUR ve srovnání s výnosy z regulovaných sítí ve výši 10–11 miliard EUR.

[8] Není snadné zhodnotit vývoj obchodního objemu na mimoburzovních trzích, jelikož údaje jsou obtížně dostupné a nelze je snadno ověřit.

[9] Rozdíly v objemech na hotovostních trzích vyjádřených v procentech vnitrostátní spotřeby elektrické energie jako takové neposkytují údaje o likviditě dotyčných velkoobchodních trhů, tendence zvýšených objemů je však jasná. Viz odvětvové šetření, s. 128–129.

[10] 2 projekty na terminály LNG: projekty GATE a Liongas v Nizozemsku a rozšíření terminálu LNG na ostrově Grain ve Spojeném království; 2 projekty na plynovod: projekt plynovodu IGI Poseidon mezi Řeckem a Itálií a rakouský úsek plynovodu Nabucco.

[11] Propojovací vedení BritNed mezi Nizozemskem a Velkou Británií; propojení Estlink mezi Finskem a Estonskem a propojovací vedení East-West mezi Irskem a Británií.

[12] Propojení trhů je způsobem, jak přidělit přeshraniční kapacitu prostřednictvím implicitních aukcí, a to využitím nabídek sousedících energetických burz.

[13] Měsíční průměr ceny ropy Brent v eurech; srovnání za období leden až červenec 2008.

[14] Analýza vychází z údajů Eurostatu v eurech bez zdanění. Spotřeba v kategoriích DC a DD viz tabulka 5.7 v technické příloze. Srovnání za druhé pololetí roku 2007 oproti prvnímu pololetí roku 2008.

[15] Dopady regulovaných cen jsou zhodnoceny níže.

[16] Kategorie DC podle Eurostatu: spotřeba v rozmezí 2500 kWh až 5000 kWh.

[17] Parita kupní síly používá na vyrovnání kupní síly měn jejich dlouhodobě vyrovnaný směnný kurz. Tak je možné porovnat rozdíly v životní úrovni různých členských států, protože parita kupní síly zohledňuje relativní životní náklady a míru inflace. Viz tabulka 5.2 v technické příloze.

[18] Kategorie D2 podle Eurostatu: spotřeba v rozmezí 20 GJ až 200 GJ.

[19] Viz odvětvové šetření, s. 105 ff.

[20] Srovnej průměrný nárůst cen EU u plynu v různých kategoriích Eurostatu: I1: +7%; I2: +9,74 %; I3: +11,79 % a I4: +15.38%.

[21] Viz obrázek 5.3 v technické příloze.

[22] První zasedání „Londýnského fóra“ se konalo 27. a 28. října 2008. Viz internetová stránka generálního ředitelství pro energii a dopravu www.ec.europa.eu/energy/gas_electricity/forum_citizen_energy_en.htm.

[23] Viz obrázky 2.6–2.8 v technické příloze.

[24] Viz obrázek 2.2 v technické příloze.

[25] Jednotný trh pro Evropu ve 21. století, KOM(2007) 724 v konečném znění, s. 5.

[26] Viz rovněž dokument „End-user energy price regulation. An ERGEG position paper“ (Cenová regulace pro konečné spotřebitele energie. Dokument o postoji skupiny ERGEG), zn. E07-CPR-10-03, ze dne 18. července 2007.

[27] Druhý strategický přezkum energetické politiky. Akční plán EU pro zabezpečení dodávek energie a jejich solidární využití, KOM(2008) 781 v konečném znění, 13. listopadu 2008.

[28] Dokument „World Energy Outlook 2008“, IAE, Paříž, 2008, s. 89.

[29] KOM(2008) 769 v konečném znění ze dne 13. listopadu 2008, k dispozici na internetové stránce generálního ředitelství pro energii a dopravu.