6.1

obecně stojí energetická účinnost až na čtvrtém místě z pěti mezi prioritami, které tvoří akční plán EU pro zabezpečení dodávek energie a jejich solidární využití;

6.2

nebyl podán žádný návrh na zavedení závazného legislativního nástroje specificky určeného na realizaci cílů zaměřených na zlepšení energetické účinnosti o 20 %. Měla by však být vytvořena jasnější vazba na cíle a nástroje uvedené ve směrnici o energetických službách (2006/32/ES). To by představovalo konkrétní nástroj, s jehož pomocí by bylo možné učinit první krok směrem k dosažení cíle 20 %;

6.3

podle plánu uvedeného v příloze druhého strategického přezkumu Evropská komise při dosažení cíle zvýšení energetické účinnosti o 20 % částečně počítá s jevem, který nezávisí na její činnosti (zvýšení cen ropy). To svědčí o nedostatku politické vůle a angažovanosti v oblasti energetické účinnosti. Tento postoj je o to více politováníhodný, že přínosy, jež se očekávají díky investicím do energetické účinnosti, z nich činí důležitý nástroj oživení hospodářství a vytváření pracovních míst, která jsou v současném krizovém kontextu zásadní;

6.4

návrhy týkající se energetické účinnosti, které provázejí druhý strategický přezkum, neobsahují specifická opatření pro průmysl, který však spotřebovává velký objem energie. Co se týče bezpečnosti zásobování, je nicméně důležité zdůraznit možná řešení, která propojují průmyslovou činnost a výrobu energie (zhodnocení odpadního tepla, chlazení, generování energie, metody kogenerace a polygenerace atd.);

6.5

vítá shodu na tom, že doprava musí při dosahování energetických cílů hrát zásadní úlohu, avšak vzhledem k tomu, že evropské odvětví dopravy je silně závislé na ropě, lituje, že se pro ně v druhém strategickém přezkumu nenavrhuje žádná strategie. Toto odvětví samo o sobě spotřebovává více než 30 % konečné spotřeby energie v Unii. Bezprostředně se jej týká problematika bezpečnosti zásobování, protože téměř výlučně závisí na ropě, kterou Evropská unie dováží z více než 80 %. Z tohoto důvodu vyzývá Komisi k vypracování návrhů týkajících se účinnosti dopravy, které půjdou ruku v ruce se souborem opatření týkajících se energetické účinnosti. V tomto ohledu existuje velký nevyužitý potenciál pro snížení emisí skleníkových plynů, jako např. investice do železniční dopravy a dalších způsobů hromadné dopravy, energeticky účinných vozidel, spolujízdy, ekologické jízdy, většího využívání jízdních kol atd.;

a)

znovu vyjadřuje podporu Paktu primátorů a připomíná předběžné stanovisko k tomuto tématu, v němž se mimo jiné zdůrazňovalo, že „pro dosažení 20 % cílů v oblasti energetické účinnosti má klíčový vliv činnost na místní úrovni. Zásadní role regionů a obcí při plnění těchto cílů již byla uznána Evropskou komisí i Evropským parlamentem (1)“;

b)

územní plánování na místní úrovni je důležitým prostředkem k vytvoření takové společenské struktury, která bude z globálního hlediska klimaticky šetrná a energeticky účinná. Do této struktury bude zasazena infrastruktura, pracovní místa, obchody a byty, což může vést ke snížení poptávky po dopravě, k energeticky účinné dopravě a k rozvoji dálkového vytápění, větrné a geotermální energie;

c)

ve veřejném sektoru lze celkově dosáhnout velkých úspor energie: to je významný potenciál, který dosud nebyl využit. Odpovídající podpora a pobídky mohou nejen zvýšit energetickou účinnost, ale také snížit náklady na energii a stimulovat zaměstnanost;

d)

vítá ohlášení nové iniciativy financování ve prospěch trvale udržitelné energie a žádá, aby značná část činnosti této iniciativy byla zaměřena na financování projektů prováděných na regionální a místní úrovni a její prioritou byla energetická účinnost;

e)

připomíná význam činnosti uskutečněné v celé Unii regionálními a místními agenturami zabývajícími se energií. Tyto agentury jsou strategickými partnery pro evropskou energetickou politiku a Evropská unie by měla jejich činnost více podporovat a oceňovat;

f)

vyzývá k vytvoření pracovní skupiny, jejímiž členy by byla Komise a zástupci místních a regionálních orgánů a jejich sítí a jejímž cílem by bylo rozvíjet novou vizi energetické účinnosti, která by byla založena na přístupu „zdola nahoru“;

a)

by bylo třeba, aby byly pro tyto projekty učiněny odhady nákladů, což by umožnilo podložené srovnání s dalšími iniciativami, než budou navrhované projekty oficiálně schváleny jako „prioritní“. Tyto projekty pravděpodobně pohltí značnou část dostupných rozpočtových prostředků;

b)

některé z těchto 6 projektů se zdají mít vyšší prioritu, jelikož již existují dosti podrobná opatření na jejich provádění (příprava sdělení a akční plán spolu s finančními prostředky), zatímco harmonogram provádění jiných návrhů není zdaleka tak konkrétní;

c)

je vzájemné propojení nezbytné k tomu, aby mohlo dojít k rozptýlení rizik a zvýšení solidarity mezi členskými státy. Dále souhlasí s tím, že aby bylo možné všem občanům EU zaručit dodávky plynu a elektrické energie, je zapotřebí zásadních změn vnitřní energetické infrastruktury EU. Zdůrazňuje, že změny evropské energetické infrastruktury budou mít zásadní význam i pro rozvoj decentralizované výroby energie a obnovitelných zdrojů energie v Evropě. Všechna rozhodnutí v otázkách investic do evropské energetické infrastruktury budou muset zohledňovat cíle Unie v této oblasti. Aniž by se vyjadřoval k hlavnímu obsahu navrhovaných šesti projektů energetické infrastruktury, předpokládá, že podrobné finanční potřeby, jež budou identifikovány v období 2009–2010, budou rozsáhlé, a vyzývá, aby se v budoucích rozpočtech EU dala jistá priorita také projektům energetické účinnosti a snižování vlivů mezinárodního cestovního ruchu;

a)

hlavní úlohu musí hrát obnovitelné zdroje energie v souladu s cíli „20–20–20“ a se zohledněním ekonomických, sociálních a environmentálních výhod, které z nich plynou. Připomíná své stanovisko k tématu Podpora energie z obnovitelných zdrojů (2). Dále:

b)

jaderná energie závisí především na dováženém palivu a nemůže být tedy považována za „domácí“. Využívání jaderné energie má však důsledky na „domácí úrovni“, které zatěžují územní orgány, zvláště co se týče rizik plynoucích z tohoto druhu energie a nakládání s odpadem. V toto souvislosti vítá revidovaný návrh směrnice stanovující rámec Společenství pro jadernou bezpečnost a navrhuje, aby se v tomto rámci rovněž řešila otázka trvale udržitelného nakládání s jaderným odpadem a náklady na něj;

c)

také uhlí je palivo, které se stále častěji dováží, a jeho doprava, ale i spalování a při něm vznikající zbytky způsobují značné problémy z důvodu emisí. Jeho další využívání se v případě nutnosti tedy musí opírat o vysoce účinné elektrárny s nízkým objemem emisí;

d)

žádá Komisi, aby při posuzování možností využívání „netradičních“ domácích fosilních zdrojů energie (uvedených v bodu 2.5 odst. 7 a 8 druhého strategického přezkumu) zachovala nejvyšší environmentální normy a při posuzování jejich rentability zohlednila všechny externality související s využíváním těchto zásob;

e)

zastává názor, že prioritní pořadí podpor by mělo podnítit výzkum a vývoj využití čisté obnovitelné mořské energie získávané z větru na otevřeném moři, vln, přílivu a oceánských proudů; mořská energie sice ještě není obchodně využívána, ale EU zde má potenciál získání konkurenční výhody a převzetí ekologického vedení;

—

pro cíle Evropské unie v oblasti energetiky a klimatu;

—

pro sociální otázky (rostoucí potíže občanů související s cenou za vytápění obydlí). Dále zdůrazňuje, že současný kontext krize vede k prohlubování stávajících sociálních a ekonomických nerovností mezi občany, kteří budou moci financovat energetickou renovaci a mít nižší účty za energie, a stále větším počtem občanů, kteří vzhledem k tomu, že nebudou moci vynaložit náklady na renovace, budou muset hradit stále vyšší účty za spotřebu;

—

z hospodářského hlediska a z hlediska vytváření prosperity a pracovních příležitostí na místní úrovni;

—

se správou jejich vlastních budov;

—

s jejich pravomocí pro územní plánování a vydávání stavebních povolení, používání tepelně izolačních stavebních materiálů i pro kvalitu stavebních a sanačních prací;

—

se sběrem a využitím druhotných surovin za účelem rozšíření zdrojů energie (elektřiny a tepla);

—

s jejich blízkostí občanům.

—

návrhy na postupné snížení či odstranění prahu 1 000 m2. Vítá zachování prahu 250 m2 v čl. 12 odst. 1 (přepracování);

—

zlepšení systému certifikátů energetické náročnosti (zejména povinnosti zveřejnění v oznámeních týkajících se pronájmu či prodeje);

—

vítá návrh směrnice, jejímž cílem je propojit veškerou pomoc v oblasti stavebnictví či renovace s dodržováním norem energetické náročnosti. Tato vazba by měla být co nejrychleji uvedena do praxe, ale bylo by vhodnější, kdyby se takové propojení zřizovalo u konkrétních vnitrostátních a místních programů;

—

navrhuje diskutovat o mechanismu, který by stanovil lhůtu v životním cyklu budov pro jejich povinné uvedení do souladu s normami energetické náročnosti. Cílem takového nástroje by bylo rychlé zlepšení kvality stávajících budov díky zavedení požadavku na provedení energetické renovace v konkrétním okamžiku;

—

povinnost pro členské státy přijmout všechna opatření nezbytná pro odpovídající posouzení a splnění potřeb v této oblasti, zvláště pak poskytnout odpovídající finanční prostředky k zajištění kvalifikovaných pracovních sil;

—

povinnost zmínit tuto problematiku v národních akčních plánech energetické účinnosti;

a)

vítá uznání investic do energetické účinnosti v plánu pro oživení hospodářství předloženém Komisí v prosinci 2008 jako příležitosti pro evropské hospodářství;

b)

vyjadřuje však své velké politování nad skutečností, že „„Kompromisní návrh předsednictví týkající se financování projektů infrastruktury předložených Komisí v rámci plánu evropské hospodářské obnovy“, schválený Evropskou radou v březnu 2009, nezahrnuje žádné investice do projektů zaměřených na zlepšení energetické účinnosti. Přitom projekty jako např.

„Kampaň za energeticky inteligentní budovy“ („Energy Smart Buildings Campaign“), kterou připravila Evropská rada pro obnovitelnou energii (EREC) na základě konkrétních zkušeností v odvětví obnovitelné energie, vyžadují pouze omezené investice v rámci plánu obnovy (300 milionů eur) a měly by významný vliv z hlediska energetiky, životního prostředí a také tvorby pracovních míst (odhaduje se 150 000 nových pracovních míst), mohly by rychle generovat hospodářskou aktivitu (výsledky se očekávají již od roku 2010) a měly by velmi výrazný násobný účinek (každé euro investované do kampaně by generovalo až 33 eur investovaných do energeticky účinnějších budov).

Projekt „Energy Smart Builiding Campaign“ spojuje tři kampaně na podporu „energeticky inteligentních budov“, které jsou zaměřeny na 1) vlastníky, 2) struktury s násobným účinkem a 3) oborové profese (včetně vzdělávacích činností).

c)

zdůrazňuje význam urychleného využívání strukturálních fondů pro investování do energetické účinnosti budov. V této souvislosti:

d)

podporuje iniciativu Evropské komise, jejímž cílem je trvale povolit snížené sazby DPH v oblasti bydlení, včetně renovací (6);

e)

podporuje Evropskou komisi v úsilí vytvořit finanční nástroje určené na zlepšení energetické účinnosti v partnerství s EIB a EBOR. Připomíná, že jedním z důležitých prvků vytváření těchto finančních nástrojů je jejich zpřístupnění místním a regionálním orgánům, aby se dostalo podpory jejich úloze ústředních subjektů při provádění směrnice o energetické náročnosti budov;

f)

zdůrazňuje nezbytnost koordinace mezi cílenými fondy EU a vnitrostátními cílenými fondy.