(1)

Hlava IV Smlouvy o založení Evropského společenství (dále jen „Smlouva o ES“) představuje právní východisko pro přijímání právních předpisů Společenství v oblasti soudní spolupráce v občanských věcech.

(1)

Hlava IV třetí části Smlouvy o založení Evropského společenství (dále jen „Smlouva o ES“) poskytuje právní základ pro přijímání právních předpisů Společenství v oblasti soudní spolupráce v občanských věcech.

(2)

Soudní spolupráce v občanských věcech mezi členskými státy a třetími zeměmi byla tradičně upravena dohodami mezi členskými státy a třetími zeměmi.

(2)

Soudní spolupráce v občanských věcech mezi členskými státy a třetími zeměmi byla tradičně upravena dohodami mezi členskými státy a třetími zeměmi. Tyto dohody, kterých je značný počet, často odrážejí zvláštní vazby mezi členským státem a konkrétní třetí zemí a mají poskytovat vhodný právní rámec vyhovující zvláštním potřebám zúčastněných stran.

(3)

Článek 307 Smlouvy o ES vyžaduje odstranění jakýchkoliv neslučitelností mezi acquis Společenství a mezinárodními dohodami uzavřenými mezi členskými státy a třetími zeměmi. To může znamenat nutnost znovu otevřít vyjednávání o těchto dohodách.

(3)

Článek 307 Smlouvy o ES vyžaduje, aby členské státy podnikly veškeré vhodné kroky k odstranění jakýchkoliv neslučitelností mezi acquis Společenství a mezinárodními dohodami uzavřenými členskými státy se třetími zeměmi. Z toho může vyplynout potřeba takové dohody znovu sjednat.

(4)

Rovněž může vyvstat potřeba uzavřít nové dohody se třetími zeměmi, které budou upravovat oblasti občanského soudnictví, jež spadají do oblasti hlavy IV Smlouvy o ES.

(4)

Aby se zajistil vhodný právní rámec vyhovující zvláštním potřebám určitého členského státu ve vztahu k třetí zemi, může rovněž vyvstat zjevná potřeba uzavřít nové dohody se třetími zeměmi, které se týkají oblastí občanského soudnictví, jež spadají do oblasti hlavy IV části třetí Smlouvy o ES.

(5)

Evropský soudní dvůr potvrdil ve svém posudku 1/03 ze 7. února 2006 v souvislosti s uzavřením nové Luganské úmluvy, že Společenství získalo výlučnou vnější pravomoc vyjednávat a uzavírat mezinárodní dohody se třetími zeměmi upravující řadu důležitých předmětů, na něž se odkazuje v hlavě IV Smlouvy o ES. Soudní dvůr zejména potvrdil, že Společenství získalo výlučnou pravomoc uzavírat mezinárodní dohody se třetími zeměmi v záležitostech, jež se týkají pravidel mimo jiné vymezených v  nařízení (ES) č. 44/2001 („Brusel I“), zejména pokud jde o soudní příslušnost a uznávání a výkon soudních rozhodnutí v občanských a obchodních věcech.

(5)

Soudní dvůr Evropských společenství potvrdil ve svém posudku 1/03 ze 7. února 2006 v souvislosti s uzavřením nové Luganské úmluvy, že Společenství získalo výlučnou pravomoc uzavírat mezinárodní dohody se třetími zeměmi, jako je Luganská úmluva, v záležitostech, jež se týkají pravidel stanovených v nařízení Rady (ES) č. 44/2001 ze dne 22. prosince 2000 pokud jde o soudní příslušnost a uznávání a uznávání a výkon soudních rozhodnutí v občanských a obchodních věcech (1) („Brusel I“).

(6)

Podle článku 300 Smlouvy o ES je tudíž na Společenství, aby v rámci svých pravomocí uzavíralo takovéto dohody mezi Společenstvím a třetími zeměmi.

(6)

Je na Společenství, aby podle článku 300 Smlouvy o ES uzavíralo dohody mezi Společenstvím a třetími zeměmi v záležitostech, které spadají do jeho výlučné pravomoci .

(7)

Článek 10 Smlouvy o ES vyžaduje, aby členské státy usnadnily plnění poslání Společenství a aby se zdržely jakýchkoli opatření, jež by mohla ohrozit dosažení cílů Smlouvy. Tato povinnost skutečné spolupráce se uplatňuje obecně a není závislá na tom, zda je pravomoc Společenství výlučná, či nikoliv.

(7)

Článek 10 Smlouvy o ES vyžaduje, aby členské státy usnadnily plnění poslání Společenství a aby se zdržely jakýchkoli opatření, jež by mohla ohrozit dosažení cílů Smlouvy. Tato povinnost loajální spolupráce se uplatňuje obecně a není závislá na tom, zda je pravomoc Společenství výlučná, či nikoli.

(8)

Je třeba provést hodnocení, zda v dané době existuje dostatečný zájem Společenství nahradit veškeré stávající nebo navrhované dvoustranné dohody mezi členskými státy a třetími zeměmi dohodami na úrovni Společenství. Z tohoto důvodu je nezbytné zavést postup, který bude mít dvojí cíl. Prvním cílem bude umožnit Společenství, aby posoudilo, zda existuje na straně Společenství dostatečný zájem na uzavření konkrétní dvoustranné dohody. Druhým cílem je povolit členským státům uzavření takových dohod, pokud v dané době Společenství nemá zájem na uzavření takovéto dohody.

(9)

Měl by být zaveden srozumitelný a transparentní postup, kterým by se členským státům povolovalo upravovat stávající dohody se třetími zeměmi nebo , ve výjimečných případech, vyjednávat a uzavírat dohody nové , zejména pokud Společenství samotné nevyjádřilo záměr vykonávat svou vnější pravomoc a uzavřít takovou dohodu. Tímto postupem nejsou dotčeny výlučné pravomoci Společenství a ustanovení článků 300 a 307 Smlouvy o ES. Jelikož navrhovaný postup představuje výjimku z pravidla, že Společenství má výlučnou pravomoc uzavírat mezinárodní dohody v těchto věcech, je třeba tento postup považovat za výjimečné opatření, jehož rozsah a doba platnosti musí být omezeny.

(9)

Pokud jde o dohody se třetími zeměmi týkající se konkrétních otázek občanského soudnictví spadajících do výlučné pravomoci Společenství , měl by být zaveden srozumitelný a transparentní postup, kterým by se členskému státu povolovalo upravovat stávající dohodu nebo vyjednat a uzavřít dohodu novou , zejména pokud Společenství samotné nevyjádřilo záměr uplatnit svou vnější pravomoc a uzavřít dohodu prostřednictvím stávajícího nebo plánovaného mandátu k jednání . Tímto postupem nejsou dotčeny výlučné pravomoci Společenství a ustanovení článků 300 a 307 Smlouvy o ES. Tento postup je třeba považovat za výjimečné opatření, jehož rozsah a doba platnosti musí být omezeny.

(9a)

Toto nařízení by se nemělo použít, pokud Společenství již uzavřelo s danou třetí zemí nebo danými třetími zeměmi dohodu týkající se stejného předmětu. Dvě dohody by měly být považovány za dohody týkající se stejného předmětu pouze v takovém případě, pokud, a v rozsahu, v němž upravují materiálně tutéž konkrétní právní otázku. Ustanovení, která pouze uvádějí obecný záměr spolupracovat v těchto otázkách, by neměla být považována za ustanovení týkající se stejného předmětu.

(9b)

Toto nařízení by se mělo vztahovat na určité regionální dohody, na něž se odkazují stávající právní akty Společenství.

(9c)

Komise by měla stanovit priority s cílem rozvinout vnější vztahy Společenství v oblasti soudní spolupráce v občanských a obchodních věcech, a to v souladu s pokyny, které by v budoucnu mohla přijmout Rada.

(10)

Působnost tohoto nařízení by měla být omezena na dohody ohledně odvětvových záležitostí týkajících se soudní příslušnosti, uznávání a výkonu rozsudků a rozhodnutí ve věcech manželských, rodičovské zodpovědnosti a vyživovacích povinností a rozhodného práva ve věcech týkajících se vyživovacích povinností.

(11)

Aby se zajistilo, že dohoda navrhovaná členským státem nebude mít za následek neúčinnost práva Společenství a narušení řádného fungování systému zřízeného pravidly Společenství, je třeba vyžadovat povolení jak pro zahájení vyjednávání nebo pokračování v něm, tak i pro uzavření dohody. To Komisi umožní posoudit očekávaný dopad (možného) výsledku vyjednávání na právo Společenství. V relevantních případech může Komise navrhnout zásady pro vyjednávání nebo může požádat o zahrnutí některých konkrétních ustanovení do navrhovaných dohod.

(11)

Aby se zajistilo, že dohoda plánovaná členským státem nebude mít za následek neúčinnost práva Společenství a narušení řádného fungování systému zřízeného pravidly Společenství a  rovněž aby se zajistilo, že tato dohoda nenaruší politiku Společenství v oblasti vnějších vztahů, jak o ní Společenství rozhodlo, mělo by se od dotčeného členského státu vyžadovat , aby oznámil svůj záměr Komisi s cílem získat oprávnění k zahájení formálního vyjednávání o dohodě nebo k pokračování v něm , tak i k uzavření dohody . Toto oznámení by se mělo učinit dopisem nebo elektronickými prostředky. Mělo by obsahovat všechny příslušné informace a dokumentaci umožňující Komisi posoudit očekávaný dopad výsledku vyjednávání na právo Společenství.

(11a)

Mělo by se provést posouzení, zda existuje zájem Společenství na uzavření dvoustranné dohody mezi Společenstvím a danou třetí zemí nebo případně zájem Společenství na nahrazení stávající dvoustranné dohody mezi členským státem a třetí zemí dohodou na úrovni Společenství.

Za tímto účelem by měly být všechny členské státy informovány o jakémkoli oznámení týkajícím se dohody navržené daným členských státem, které Komise obdržela, aby měly možnost projevit svůj zájem připojit se k iniciativě oznamujícího členského státu. Pokud by z této výměny informací vyplynul zájem Společenství, měla by Komise zvážit navržení mandátu pro jednání s cílem uzavřít dohodu mezi Společenstvím a danou třetí zemí.

(11b)

V případě, že Komise vyžaduje od členského státu další informace v souvislosti s hodnocením, zda by tomuto členskému státu mělo být uděleno oprávnění zahájit jednání se třetí zemí nebo třetími zeměmi, neměla by tato žádost ovlivnit dobu, během níž musí Komise vydat odůvodněné rozhodnutí týkající se žádosti daného členského státu zahájit tato jednání.

(11c)

Komise by při vydání oprávnění k zahájení formálního jednání měla být případně schopna navrhnout směrnice pro jednání nebo žádat vložení konkrétních ustanovení do navržené dohody. Jedná-li se o otázky spadající do oblasti působnosti tohoto nařízení, měla by být Komise během jednotlivých fází jednání plně informována a může jí být umožněno zúčastnit se jednání o těchto otázkách jako pozorovatel.

(11d)

Když členské země oznamují Komisi svůj úmysl zahájit jednání s třetí zemí, musí ji informovat pouze o prvcích, které jsou pro hodnocení Komise relevantní. Oprávnění vydané Komisí a případné pokyny pro jednání, či popřípadě zamítnutí Komise by se mělo týkat pouze otázek spadajících do oblasti působnosti tohoto nařízení.

(11e)

Rada, členské státy a Evropský parlament by měly být informovány o jakémkoli oznámení zaslaném Komisi ohledně plánovaných nebo vyjednaných dohod a o jakémkoli odůvodněném rozhodnutí přijatém Komisí v souladu s tímto nařízením. Tyto informace by však měly být zcela v souladu s platnými požadavky na zachování důvěrnosti.

(11f)

Komise, Rada a Evropský parlament by měly zajistit, aby bylo se všemi informacemi, které jsou označené jako důvěrné, zacházeno v souladu s nařízením Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 1049/2001 ze dne 30. května 2001 o přístupu veřejnosti k dokumentům (2) Evropského parlamentu, Rady a Komise.

(11g)

V případech, kdy Komise na základě svého hodnocení nehodlá udělit oprávnění k zahájení formálních jednání nebo k uzavření vyjednané dohody, měla by před tím, než vydá své odůvodněné rozhodnutí, vydat stanovisko dotčenému členskému státu. V případě uzavření sjednané dohody by stanovisko mělo být předloženo Radě a Evropskému parlamentu.

(12)

Aby se zajistilo, že dohoda nebude představovat překážku v provádění vnější politiky Společenství v oblasti soudní spolupráce v občanských a obchodních věcech, měla by dohoda obsahovat možnost vypovězení v případě, že dojde k uzavření dohody Společenství se stejnou třetí zemí ve stejné věci.

(12)

Aby se zajistilo, že sjednaná dohoda nebude představovat překážku při provádění vnější politiky Společenství v oblasti soudní spolupráce v občanských a obchodních věcech, měla by dohoda obsahovat buď možnost částečného nebo úplného vypovězení v případě, že dojde k uzavření následné dohody mezi Společenstvím nebo mezi Společenstvím a jeho členskými státy a stejnou třetí zemí týkající se stejné věci , nebo možnost přímého nahrazení příslušných ustanovení ustanoveními této následné dohody .

(13)

Je třeba stanovit přechodná opatření, která budou upravovat situace, kdy v době vstupu tohoto nařízení v platnost členské státy vyjednávají se třetí zemí nebo již ukončily vyjednávání, avšak ještě nevyjádřily svůj souhlas s tím, aby pro ně dohoda byla závazná.

(13)

Měla by být stanovena přechodná opatření, které budou upravovat situace, kdy v době vstupu tohoto nařízení v platnost členský stát vyjednává se třetí zemí nebo již ukončil vyjednávání, avšak ještě nevyjádřil svůj souhlas s tím, aby pro něj dohoda byla závazná.

(13a)

V zájmu zajištění dostatečných zkušeností s uplatňováním tohoto nařízení by Komise měla předložit svou zprávu nejdříve po osmi letech od přijetí tohoto nařízení. V této zprávě by Komise v rámci výkonu svých pravomocí měla potvrdit dočasnou povahu tohoto nařízení, nebo posoudit, zda by toto nařízení mělo být nahrazeno jiným nařízením, které by se týkalo stejného předmětu nebo které by zahrnovalo i jiné otázky ve výlučné pravomoci Společenství spadající do oblasti působnosti jiných nástrojů Společenství.

(13b)

Pokud ve zprávě, kterou předloží, Komise potvrdí dočasnou povahu tohoto nařízení, členský stát musí mít i po předložení zprávy možnost uvědomit Komisi o probíhajícím nebo již oznámeném vyjednávání s cílem získat oprávnění k zahájení formálního vyjednávání.

(14)

Opatření nezbytná k provedení tohoto nařízení by měla být přijata v souladu s rozhodnutím Rady 1999/468/ES o postupech pro výkon prováděcích pravomocí svěřených Komisi.

(15)

Podle zásady proporcionality stanovené v článku 5 Smlouvy toto nařízení nepřekračuje to, co je nezbytné k dosažení uvedeného cíle.

(15)

Podle zásady proporcionality stanovené v článku 5 Smlouvy o  ES toto nařízení nepřekračuje to, co je nezbytné k dosažení uvedeného cíle.

(16)

Spojené království a Irsko se podle článku 3 Protokolu o postavení Spojeného království a Irska připojeného ke Smlouvě o Evropské unii a ke Smlouvě o založení Evropského společenství účastní přijímání a používání tohoto nařízení v  rozsahu, v jakém se účastnily přijímání a používání nařízení, na něž se toto nařízení vztahuje, nebo v jakém tato nařízení přijaly po jejich schválení .

(16)

Podle článku 3 Protokolu o postavení Spojeného království a Irska připojeného ke Smlouvě o Evropské unii a Smlouvě o založení Evropského společenství, oznámily Spojené království a Irsko své přání účastnit se přijímání a používání tohoto nařízení.

a)

dvoustranná dohoda mezi členským státem a třetí zemí;

b)

regionální dohody podle čl. 59 odst. 2 písm. a) nařízení (ES) č. 2201/2003, aniž je dotčen čl. 59 odst. 2 písm. c) a čl. 59 odst. 3 uvedeného nařízení, a podle čl. 69 odst. 3 nařízení (ES) č. 4/2009.

(a)

daný členský stát prokázal, že existuje zvláštní zájem na uzavření této dvoustranné odvětvové dohody s  danou třetí zemí, zejména v souvislosti s existencí hospodářských, zeměpisných, kulturních nebo historických vazeb mezi daným členským státem a  touto třetí zemí; a

(a)

daný členský stát poskytl informace o tom, že má zvláštní zájem na uzavření dohody vzhledem k hospodářským, zeměpisným, kulturním, historickým, sociálním nebo politickým vazbám mezi daným členským státem a  dotčenou třetí zemí;

(b)

Komise dospěje k závěru, že navrhovaná dohoda má omezený dopad na jednotné a konzistentní uplatňování stávajících pravidel Společenství a na řádné fungování systému, který byl na základě těchto pravidel zřízen .

(b)

z informací předaných členským státem vyplývá, že plánovaná dohoda nebude mít za následek neúčinnost práva Společenství ani narušení řádného fungování systému, který byl na základě pravidel Společenství zřízen ;

(ba)

navrhovaná dohoda by nenarušila cíle ani účel politiky Společenství v oblasti vnějších vztahů, jak o ní Společenství rozhodlo.

a)

úplné nebo částečné vypovězení dohody v případě pozdější dohody mezi Evropským společenstvím nebo Společenstvím a jeho členskými státy se stejnou třetí zemí nebo stejnými třetími zeměmi, která se týká stejných záležitostí, nebo

b)

přímé nahrazení příslušných ustanovení dohody ustanoveními pozdější dohody mezi Společenstvím nebo Společenstvím a jeho členskými státy a třetí zemí nebo třetími zeměmi, která se týká stejných záležitostí.

a)

splňuje podmínky podle čl. 4 odst. 2 písm. b);

b)

splňuje podmínku podle čl. 4 odst. 2 písm. c), pokud v souvislosti s touto podmínkou existují nové a výjimečné okolnosti; dále pak

c)

splňuje požadavek podle čl. 5 odst. 1a.

a)

potvrdí, že je vhodné, aby platnost tohoto nařízení skončila dnem stanoveným v souladu s čl. 10a odst. 1, nebo

b)

doporučí, aby toto nařízení bylo k tomuto dni nahrazeno novým nařízením.