ODŮVODNĚNÍ RADY

I.   ÚVOD

Dne 16. listopadu 2007 Komise přijala návrh nařízení Evropského parlamentu a Rady o zřízení Evropského úřadu pro trh elektronických komunikací (1). Rada návrh Komise (2) obdržela dne 19. listopadu 2007.

Evropský parlament přijal stanovisko v prvním čtení dne 24. září 2008.

Výbor regionů přijal stanovisko dne 19. června 2008 (3).

Hospodářský a sociální výbor přijal stanovisko dne 29. května 2008 (4).

Komise svůj návrh dne 5. listopadu 2008 (5) změnila.

Rada přijala společný postoj dne 16. února 2009.

II.   CÍL

Cílem navrhovaného nařízení, které představuje součást regulačního rámce EU v oblasti elektronických komunikací předloženého Komisí v listopadu roku 2007, je vytvoření nového subjektu Společenství. Úkolem tohoto subjektu by byla především podpora rozvoje elektronických komunikací napříč Společenstvím, čímž by v oblasti působnosti rámcové směrnice a směrnic upravujících jednotlivé otázky přispíval k lepšímu fungování vnitřního trhu sítí a služeb elektronických komunikací. Subjekt by fungoval na úrovni EU jako odborné středisko v otázkách sítí a služeb elektronických komunikací, přičemž by vycházel ze zkušeností vnitrostátních regulačních orgánů. Regulační rámec v oblasti elektronických komunikací by tak byl uplatňován soudržným způsobem, což by posílilo hospodářskou soutěž a přispělo ke konkurenceschopnosti.

III.   ANALÝZA SPOLEČNÉHO POSTOJE

1.   Obecné poznámky

Rada sice zvolila oproti návrhu Komise jinou formu právního aktu, společný postoj však zahrnuje většinu změn, které Evropský parlament přijal v prvním čtení, a to zcela, zčásti nebo v hlavních rysech.

Dále obsahuje několik nových změn, jejichž cílem je vytvoření flexibilního a nezávislého subjektu, který by byl vybaven podpůrnou soukromoprávní strukturou.

Některé změny přijaté Evropským parlamentem nejsou ve společném postoji obsaženy, protože je Rada považuje za nadbytečné či nepřijatelné nebo protože v několika případech byla ustanovení původního návrhu Komise vypuštěna nebo důkladně přepracována.

Rada přijala společný postoj především s cílem zdokonalit a posílit stávající struktury, zejména skupinu evropských regulačních orgánů (ERG). Navrhovaný nový subjekt by měl tuto skupinu nahradit a zdokonalit podmínky jejího fungování tak, aby byla zajištěna větší transparentnost a efektivnost rozhodovacího procesu. Rada se rozhodla pro formalizaci skupiny ERG prostřednictvím nařízení Společenství, které podrobněji stanoví její úkoly, fungování i vztahy s orgány Společenství. Tento nový subjekt, označovaný jako skupina evropských regulačních orgánů v oblasti telekomunikací (GERT), by nebyl agenturou Společenství a neměl by právní subjektivitu. Byl by vybaven podpůrnou soukromoprávní strukturou. Vytvořením GERTu by tak byl zaveden flexibilní a efektivní subjekt, který by jednal nezávisle a v rámci svých pravomocí, a to zejména v oblasti působnosti rámcové směrnice a směrnic upravujících jednotlivé otázky.

Rada doplnila nebo změnila několik ustanovení s cílem zajistit, aby složení GERTu bylo jasné, aby jeho vnitřní organizace byla přiměřená jeho pravomocím a aby jeho postupy rozhodování byly jednoduché a účinné. Rada se stejně jako Evropský parlament domnívá, že je důležité, aby nový subjekt vykonával své činnosti transparentním způsobem a aby byl odpovědný evropským orgánům.

2.   Konkrétní poznámky

a)   Předmět, oblast působnosti a cíle

Rada se stejně jako Komise a Evropský parlament domnívá, že nový subjekt by měl být vytvořen v rámci vnitřního trhu se sítěmi a službami elektronických komunikací (změny 7–13). Nový subjekt by byl subjektem konzultačním, měl by poskytovat pomoc vnitrostátním regulačním orgánům a měl by být nápomocen Komisi při výkonu jejích činností (změna 12). Dále by se mělo jednat o subjekt, který umožní úvahy a diskuze mezi Evropským parlamentem, Radou a Komisí týkající se elektronických komunikací a který jim bude poskytovat poradenství, a to na jejich žádost nebo z vlastní iniciativy (změny 17–18, 52). Měl by totiž nahradit skupinu evropských regulačních orgánů (ERG), která v současné době poskytuje Komisi poradenství a je jí nápomocna při rozvoji vnitřního trhu (změna 13). Nový subjekt by měl pokračovat v práci ERG a rozvíjet spolupráci mezi vnitrostátními regulačními orgány, jakož i mezi těmito orgány a Komisí, aby tak bylo zajištěno jednotné uplatňování regulačního rámce pro sítě a služby elektronických komunikací ve všech členských státech, což přispěje k rozvoji vnitřního trhu (změny 11, 48–49, 53).

Rada se stejně jako Komise a Evropský parlament domnívá, že činnosti nového subjektu by měly spadat do oblasti působnosti rámcové směrnice a směrnic upravujících jednotlivé otázky a měly by být jasně definovány (změny 47–50, 56-60, 64, 69, 75–78, 80, 85, 87, 91–92, 97, 98, 99, 105). V souladu s názorem Evropského parlamentu se Rada domnívá, že úkolem GERTu je rovněž vypracovávání osvědčených regulačních postupů, jako jsou například společné přístupy, metody a pokyny týkající se provádění regulačního rámce, a jejich poskytování vnitrostátním regulačním orgánům (změna 53). Stejně jako Komise a Evropský parlament se dále domnívá, že součástí tohoto nového subjektu by se neměla stát Evropská agentura pro bezpečnost sítí a informací (ENISA), neboť dotyčný subjekt by neměl mít na evropské úrovni pravomoci týkající se otázek bezpečnosti sítí a informací (změny 9–10, 24, 27, 36, 50, 56, 65, 89, 107 písm. d), 143).

Narozdíl od Evropského parlamentu se Rada domnívá, že označení GERT (skupina evropských regulačních orgánů v oblasti telekomunikací) je vhodnější než označení orgán pro evropské telekomunikační regulační orgány (změna 47). Rada se sice stejně jako Evropský parlament domnívá, že pro vytvoření takového subjektu by byl potřebný pevnější základ (změna 8), je však toho názoru, že GERT by neměl mít charakteristiky agentury ani by neměl mít právní subjektivitu (změny 14, 51). V souladu s názorem Evropského parlamentu se Rada domnívá, že skupina by poskytovala odborné znalosti a budovala si důvěru na základě nezávislosti, kvality poskytovaného poradenství a předávaných informací, transparentnosti postupů a pracovních metod a zodpovědného přístupu při plnění úkolů (změna 12). Rada soudí, že je nezbytné, aby k vytvoření GERTu došlo prostřednictvím nařízení Společenství, což by umožnilo nadále rozvíjet jednotnou regulační praxi díky větší spolupráci a koordinaci mezi vnitrostátními regulačními orgány, jakož i mezi těmito orgány a Komisí, a to s cílem posílit vnitřní trh se službami elektronických komunikací.

Zásada proporcionality by neumožnila přesáhnout rámec toho, co je nezbytné pro dosažení stanoveného cíle. Rada se domnívá, že tohoto cíle lze dosáhnout prostřednictvím GERTu, což je instituce menší a méně byrokratická než agentura Společenství.

Pokud jde o úkoly GERTu, Rada se na rozdíl od Evropského parlamentu domnívá, že činnosti GERTu by měly být zaměřeny zejména na otázky související s ekonomickou regulací trhů s elektronickými komunikacemi, přičemž by nemělo docházet k případům, kdy jeho pravomoci nebyly předem jasně stanoveny (změny 16, 19, 20, 22, 26, 28, 68, 70, 71, 79, 81–84, 86, 93, 95, 102, 103–104, 106). Rada nesdílí názor Evropského parlamentu, že GERT bude muset poskytovat poradenství rovněž účastníkům trhu (změny 15, 54), protože se domnívá, že GERT by měl plnit své úkoly nezávislým způsobem a vyhýbat se jakýmkoli střetům zájmů. Rada sice považuje za vhodné, aby GERT usiloval o plnění svých úkolů ve spolupráci se stávajícími skupinami a výbory, avšak nedomnívá se, že by měl GERT těmto skupinám a výborům poskytovat poradenství (změny 81–84, 88).

b)   Složení a podmínky fungování

Rada se stejně jako Evropský parlament domnívá, že nový subjekt by měl sestávat z vysokých úředníků pocházejících z vnitrostátních regulačních orgánů v jednotlivých členských státech, jejichž hlavním úkolem by bylo dohlížet na každodenní fungování trhu se sítěmi a službami elektronických komunikací, a že by v něm měl být každý členský stát zastoupen jedním členem. Rovněž souhlasí s tím, že by Komise měla mít status pozorovatele (změna 108) a že si tento nový subjekt měl volit předsedu a místopředsedy z řad svých členů (změna 109). Rada sdílí názor Evropského parlamentu, že nový subjekt by měl vykonávat své úkoly nezávisle, nestranně a transparentně (změna 112) a že by měl přijímat rozhodnutí dvoutřetinovou většinou členů (změna 111). Stejně jako Evropský parlament se Rada domnívá, že stanoviska vydávaná GERTem by měla být vnitrostátními regulačními orgány a Komisí řádně zohledňována (změna 72).

Rada souhlasí se zjednodušením struktury a úkolů nového subjektu podle návrhu Evropského parlamentu, zejména ve srovnání se strukturou navrhovanou Komisí (změny 107 písm. d) a e), 115–117, 119–120, 122, 125, 129–130, 138, 143–147), a je téhož názoru jako Evropský parlament v otázce některých podmínek fungování, jako je například přijetí jednacího řádu nového subjektu (změna 111) nebo svolávání zasedání (změna 110).

Rada však dává přednost tomu, aby byla organizační a finanční struktura oproti struktuře navrhované Evropským parlamentem jednodušší a méně byrokratická. Rada se domnívá, že pro účely řádného plnění úkolů GERTu není nutné zřídit radu regulačních orgánů ani pozici generálního ředitele (změny 107, 108, 114, 126–127, 131, 133–139, 142). Rada je toho názoru, že pro zajištění nezávislosti GERTu je třeba, aby GERT nebyl financován z prostředků rozpočtu Společenství určených na GERT, a to ani zcela, ani částečně (změny 37, 51, 168, 149–151, 153–154). Rada se domnívá, že pro zajištění uplatňování zásad subsidiarity a proporcionality není nutné a z hlediska svěřených úkolů ani přiměřené, aby byla v případě GERTu zvolena forma agentury Společenství (změny 14, 51, 163, 168). Pokud jde o funkční období předsedy a místopředsedů v délce dvou a půl let, Rada se domnívá, že by bylo vhodnější stanovit funkční období pouze v délce jednoho a půl roku (změna 109).

c)   Transparentnost a důvěrnost

Rada se stejně jako Evropský parlament domnívá, že GERT by případně měl před vydáváním stanovisek, navrhováním osvědčených regulačních postupů nebo před vypracováním zpráv konzultovat zúčastněné strany a umožnit jim vyjádřit v přiměřené lhůtě připomínky.

Výsledky konzultace by měly být v zásadě zveřejňovány a měly by zahrnovat výhrady vnitrostátních regulačních orgánů, pokud o to tyto orgány požádají (změna 156). Rada sdílí názor Evropského parlamentu, že GERT by měl při vykonávání svých činností usilovat o maximální transparentnost (změna 31).

Rovněž souhlasí se zásadou, že GERT by měl zveřejňovat roční program a výroční zprávu o činnostech a podávat Evropskému parlamentu a Radě zprávu o svých činnostech, i když organizační podmínky podle návrhu Evropského parlamentu se liší od koncepce Rady (změny 101, 118, 124, 136, 139–142, 152). Rada se stejně jako Evropský parlament domnívá, že GERT by měl důsledně dodržovat zásadu důvěrnosti (změny 39–40, 96). Rada se zejména domnívá, že GERT by neměl zveřejňovat ani sdělovat třetím osobám informace, které zpracovává nebo které obdržel a ve vztahu k nimž byl požádán o důvěrné zacházení. Dále by pro členy GERTu, pozorovatele, jakož i jakékoli jiné osoby mělo být stanoveno, že nesmí sdělovat informace, se kterými se seznámili při práci GERTu nebo odborných pracovních skupin.

---

(1)  KOM(2007) 699 v konečném znění.

(2)  Dokument 15408/07.

(3)  Úř. věst. C 257, 9.10.2008, s. 68.

(4)  TEN/327-329 – CESE 984/2008 – 2007/0247 (COD) – 2007/0248 (COD) – 2007/0249 (COD).

(5)  KOM(2008) 720 v konečném znění.