Stanovisko Evropského hospodářského a sociálního výboru ke sdělení Komise Evropskému parlamentu a Radě – Prostor svobody, bezpečnosti a práva ve službách občanům

Dne 10. června 2009, v souladu s článkem 262 Smlouvy o založení Evropského společenství, se Komise rozhodla konzultovat Evropský hospodářský a sociální výbor ve věci

sdělení Komise Evropskému parlamentu a Radě – Prostor svobody, bezpečnosti a práva ve službách občanům

Specializovaná sekce Zaměstnanost, sociální věci, občanství, kterou Výbor pověřil přípravou podkladů na toto téma, přijala stanovisko dne 15. října 2009. Zpravodajem byl pan PARIZA CASTAÑOS, spoluzpravodajem pan PÎRVULESCU.

Na 457. plenárním zasedání, které se konalo ve dnech 4. a 5. listopadu 2009 (jednání dne 4. listopadu 2009), přijal Evropský hospodářský a sociální výbor následující stanovisko 152 hlasy pro a 1 člen se zdržel hlasování.

1.1 V posledních letech ztratila ochrana a podpora lidských práv v agendě EU na významu. Politickou prioritou byla bezpečnost států, která jako by byla neslučitelná s rozvojem svobody a ochrany základních práv.

1.2 Politiky přijaté v oblasti bezpečnosti a práva musí chránit hodnoty svobody. EHSV je toho názoru, že základem těchto politik musí být ochrana základních práv, která jsou zaručena Evropskou úmluvou o ochraně lidských práv a svobod a Listinou základních práv EU.

1.3 Bezpečnostní politiky nesmějí narušovat základní hodnoty (lidská práva a svobody) a demokratické zásady (právní stát) sdílené celou EU. Svoboda osob nesmí být omezována cílem bezpečnosti společnosti a státu. Některé politické návrhy opakují chybu z minulosti: zvýšení bezpečnosti obětovat svobodu.

1.4 Ochranu základních práv a svobod je třeba posílit prostřednictvím viditelné a silné politické autority na úrovni EU, a proto EHSV podporuje návrh předsedy Durãa BARROSA na vytvoření místa evropského komisaře pro spravedlnost, základní práva a občanské svobody. Výbor doufá, že jeho útvaru budou poskytnuty politické nástroje a organizační a finanční zdroje nezbytné k výkonu tak zodpovědných úkolů.

1.5 Nicméně Výbor lituje, že přistěhovalectví a azyl spadají spolu s otázkami vnitřní bezpečnosti do kompetence jiného komisaře. Spojení přistěhovalectví s bezpečností a jejich oddělení od ochrany práv znamená chybný politický signál. EHSV navrhuje, aby v nové Evropské komisi byly imigrační politika a azylová politika spojeny s ochranou základních práv pod jedním politickým vedením.

1.6 Jakmile Lisabonská smlouva vstoupí v platnost, politiky z oblasti svobody, bezpečnosti a práva se budou opírat o širší právní základ, a proto se EHSV domnívá, že Evropská unie může dosáhnout ambicióznějších cílů, než navrhuje Komise.

1.7 EHSV doporučuje, aby se v oblasti bezpečnosti, svobody a práva přehodnotily právní předpisy týkající se svobody cestování, aby muselo být změněno nařízení (ES) č. 2252/2004.

2.1 Prostor svobody, bezpečnosti a práva Evropské unie nyní vstupuje do rozhodující fáze. Od roku 1999 Rada přijala dva pětileté programy: program z Tampere (1999–2004) a Haagský program (2004–2009).

2.2 Deset let po Tampere ještě nebylo dosaženo stanovených cílů. EU stále ještě není jednotným prostorem svobody, bezpečnosti a práva. V průběhu těchto let bylo dosaženo menších pokroků, než bylo třeba (1), a navíc pokroků odlišné úrovně. Zasedání Evropské rady ve Stockholmu může být novou příležitostí k navázání na očekávání z Tampere.

2.3 Společná politika v oblasti přistěhovalectví, azylu a hranic značně pokročila s výjimkou otázek legálního přistěhovalectví a přistěhovalectví za účelem práce, které v Radě nadále podléhají pravidlu jednomyslnosti.

2.4 Politiky související s policejní a soudní spoluprací v trestních věcech podléhaly řízení na mezivládní úrovni, vysoké míře nedůvěry a pravidlu jednomyslnosti, což nesmírně ztížilo přijetí společných legislativních úprav na evropské úrovni.

2.5 Stockholmský program se bude pravděpodobně uskutečňovat v době, kdy bude platit Lisabonská smlouva, což znamená, že řada těchto politik bude přijata v Radě běžným postupem a legislativním postupem spolurozhodování s Parlamentem, což umožní EU stanovit si ambicióznější cíle, přestože stávající Smlouva rovněž umožňuje rozvoj prostoru svobody, bezpečnosti a práva, jaký Evropa potřebuje.

2.6 Součástí procesu směřujícího k přijetí Stockholmského programu již bylo několik příspěvků, mimo jiné například Evropský pakt o přistěhovalectví a azylu (2), zprávy Skupiny pro budoucnost evropské politiky v otázkách vnitřních a soudních věcí (3) a příspěvky obdržené Evropskou komisí v rámci veřejné konzultace k tématu „Svoboda, bezpečnost a právo: Co nám přinese budoucnost? Konzultace o prioritách pro příštích pět let“, jež proběhla od září do listopadu 2008 (4).

2.7 Komise zveřejnila v červnu roku 2009 sdělení s názvem „Prostor svobody, bezpečnosti a práva ve službách občanům. Více svobody v bezpečnějším prostředí“ (5), na němž se zakládá toto stanovisko, jež vyjadřuje postoj a doporučení EHSV ke Stockholmskému procesu.

2.8 EHSV rovněž připravuje stanovisko z vlastní iniciativy (6) s cílem navrhnout, aby politiky a legislativa EU týkající se přistěhovalectví a hranic řádně dodržovaly lidská práva a aby ve středu jejich pozornosti byla svoboda a bezpečnost všech osob. Zmíněné stanovisko je součástí příspěvku EHSV k přípravě Stockholmského procesu.

3.1 Výbor souhlasí s myšlenkou, aby politická priorita stockholmské agendy vycházela z rozpracování evropského prostoru svobody, bezpečnosti a práva, který by byl ve službách občanů, a podporuje ji. Jedním z nejdůležitějších úkolů pro následujících pět let, zejména po přijetí Lisabonské smlouvy, bude vytváření Evropy občanů, což je cíl, jakému bude nutné přizpůsobit politické priority Unie. Výbor před třemi lety přijal stanovisko z vlastní iniciativy ke zlepšení viditelnosti a efektivity evropského občanství (7). Je třeba posílit kvalitu institutu evropského občanství, aby bylo otevřenější, více podporovalo rovnost a integraci a zamezovalo tak jakémukoli typu diskriminace.

3.2 EHSV rovněž vítá, že sdělení řadí mezi priority „Evropu práv“, neboť ochrana základních práv a svobod uvedených v Listině základních práv je zásadní hodnotou EU (8).

3.3 Přestože evropský systém ochrany základních práv je již dosti rozvinutý, skutečné dodržování těchto práv není v EU zabezpečeno, zejména ve fázích zavádění do praxe a používání práva Společenství na vnitrostátní, regionální a místní úrovni. Stockholmský program by měl obsahovat jasnou, ambiciózní a úplnou strategii pro ochranu a zachování základních práv v prostoru svobody, bezpečnosti a práva a zajistit solidní a globální „Evropu práv“ prostřednictvím různých úrovní správy.

3.4 V posledních letech dala EU přednost bezpečnosti před lidskými právy, právem a svobodou. Výbor je toho názoru, že vytvoření skutečného prostoru svobody, bezpečnosti a práva vyžaduje náležité vyvážení těchto tří hodnot. Politiky přijaté v oblasti bezpečnosti musí chránit hodnoty svobody a právního státu. Základem těchto politik musí být ochrana základních práv, která jsou zaručena Evropskou úmluvou o ochraně lidských práv a svobod a Listinou základních práv EU.

3.5 Protože lidská práva jsou univerzální a nedělitelná, musí být chráněna a zaručena všem osobám, nejen občanům Unie. „Evropa práv a spravedlnosti“ se nemůže omezovat na osoby, které mají národnost některého z členských států, ale musí se vztahovat na všechny osoby, jež sídlí na území Unie. Jinak by byl rozměr oblasti prostoru svobody, bezpečnosti a práva týkající se osob neslučitelný s hodnotami a zásadami, na kterých byla Evropská unie založena (nediskriminace, rovné a spravedlivé jednání a solidarita). Stockholmský program by měl zohlednit, že řada práv a svobod zmíněných v mezinárodních a evropských úmluvách a smlouvách se vztahuje na všechny, bez ohledu na národnost, státní příslušnost či administrativní postavení migranta.

3.6 Tento program musí čerpat z programu z Tampere z roku 1999, v němž Rada přijala jako jednu ze základních myšlenek zásadu rovného zacházení a nediskriminace mezi evropskými občany a státními příslušníky třetích zemí, kterou by bylo možné posílit v nové Smlouvě, jež učiní Listinu základních svobod EU právně závaznou a otevře možnost k tomu, aby Unie přistoupila k Evropské úmluvě o ochraně lidských práv.

3.7 EHSV se domnívá, že po roce 2011 je třeba posílit úlohu Agentury pro ochranu základních práv EU, a to navýšením rozpočtu a prostřednictvím nových evaluačních kompetencí a také zlepšením spolupráce s ostatními evropskými agenturami, jako je evropský inspektor ochrany údajů či evropský veřejný ochránce práv. Taktéž je třeba zvýšit nezávislost agentury na vládách a zabezpečit účast EHSV jakožto zástupce občanské společnosti.

3.8 K zajištění úspěchu Stockholmského programu Komise navrhuje metodu, která bude založena na pěti hlavních tematických okruzích, jež EHSV podporuje: 1. náležitá integrace politiky spravedlnosti a politiky vnitřních záležitostí do ostatních politik EU; 2. snížení nesrovnalostí mezi normami přijatými na evropské úrovni a jejich používáním na vnitrostátní úrovni; vypracování konkrétních opatření; 3. zlepšování kvality evropských právních předpisů a jejich dopadu; 4. zlepšení používání hodnocení zavedených nástrojů a zřízených agentur; 5. podpora náležitými nástroji financování.

3.9 EHSV je instituce, která bude velmi aktivně pokračovat ve spolupráci při hodnocení kvality a přidané hodnoty evropských politik, jejich vlivu na základní práva a zásadu proporcionality a jejich účinků v etických, sociálních a ekonomických okruzích.

3.10 Výbor může také nadále spolupracovat na evropské strategii pro zlepšování právních předpisů a hodnocení kvality a kvalitní správy evropského právního systému a hodnocení používání a účinků norem přijatých v jeho rámci.

3.11 Se Stockholmským programem musí být závazky Evropské unie serióznější a jasnější z hlediska cílů a záměrů. Výbor doporučuje, aby byl stanoven soubor klíčových ukazatelů a úvodní seznam cílů, kterých by bylo vhodné dosáhnout a jež umožní vypracovat objektivní hodnocení dosaženého pokroku jak během plnění programu, tak po jeho skončení.

3.12 EHSV schvaluje přijaté hlavní směry působení, avšak doporučuje, aby byly priority programu formulovány jasněji a aby byly doplněny o závazky finanční podpory.

3.13 EHSV uznává cenný přínos Rady Evropy v podobě mnoha usnesení a doporučení ohledně účinnosti a řádného uplatňování práva a vyzývá Komisi, aby jejich obsah začlenila do budoucích předpisů v oblasti civilního a trestního soudnictví v Evropské unii (9).

4.1.1 Všeobecná deklarace lidských práv, kterou v roce 1948 schválilo Valné shromáždění Organizace spojených národů, vyhlašuje všeobecnou platnost jednotného systému zásad a hodnot; Evropská úmluva o lidských právech, která byla ratifikována v Římě v roce 1950 a k níž se připojily všechny členské státy, a Evropský soud pro lidská práva jsou základem a zárukou pro dodržování lidských práv na celém území EU.

4.1.2 Listina základních práv EU zavádí nová práva, která nebyla obsažena v Evropské úmluvě o lidských právech. Listina posílí právní jistotu ochrany základních práv osob, bude platit pro evropské instituce a členské státy, zejména při použití práva EU.

4.1.3 Právo na volný pohyb osob je jedno ze zásadních práv evropských občanů. Zrušení kontroly na vnitřních hranicích a svoboda pohybu a pobytu uvnitř schengenského prostoru představují jedny z nejvýraznějších úspěchů, jichž bylo v posledních deseti letech evropské integrace dosaženo.

4.1.4 Nicméně EHSV si přeje vyjádřit znepokojení, neboť pozoruje, že výkonu tohoto práva ještě brání řada překážek a komplikací ve velké části Unie. Výbor se domnívá, že není náležitě provedena směrnice 2004/38/ES o právu občanů Unie a jejich rodinných příslušníků svobodně se pohybovat a pobývat na území členských států. Komise (10), Evropský parlament a řada expertních zpráv označují provedení za neuspokojivé, a navíc nebyly dodrženy termíny jeho dokončení (11).

4.1.5 EHSV vítá sdělení Komise věnované hlavním směrům zaměřeným na lepší provádění a použití dané směrnice. Jakoukoli odchylku a výjimku, kterou mohou použít celostátní orgány v oblasti volného pohybu osob, je třeba vykládat restriktivně a v plném souladu s judikaturou Soudního dvora Evropských společenství (12). Je třeba posílit ochranu pracovních a sociálních práv přeshraničních pracovníků, jak již Výbor navrhl v několika stanoviscích (13).

4.1.6 V souvislosti s posílením ochrany práv dítěte přijal EHSV několik stanovisek (14), jejichž cílem je podpořit, aby EU dodržovala mezinárodní smlouvy, a vyžaduje spuštění strategie, podle níž by členské státy měly bezodkladně dostát svým závazkům platným na evropské a mezinárodní úrovni, pokud jde o práva dítěte, zejména závazky platné v rámci Úmluvy OSN o právech dítěte.

4.1.7 EHSV by rád zdůraznil význam respektování rozmanitosti a ochrany zranitelných osob. Úkoly související s rozmanitostí se týkají různých menšin (například Romů) a velkého počtu přistěhovalců.

4.1.8 Výbor nedávno přijal různá stanoviska za účelem posílení legislativy proti diskriminaci (15) a navrhl, aby byly zlepšeny nástroje pro boj proti diskriminaci, rasismu, násilí, homofobii a xenofobii. Občanská společnost může hrát stěžejní roli, pokud jde o dohled nad správným praktickým používáním norem Společenství.

4.1.9 Po vstupu Listiny základních práv v platnost bude mít Evropská unie k dispozici nové právní základy k ochraně pracovních a sociálních práv. Výbor v budoucnu přijme nové iniciativy usilující o vypracování evropských politik, které posílí ochranu těchto práv, a navrhuje Evropské komisi, aby zařadila pracovní a sociální práva pracujících mezi své priority.

4.1.10 EU vyvíjí bezpečnostní politiku a politiku kontroly hranic založené na používání nových technologií a informačních systémů. Je třeba myslet na etické a právní důsledky, jež mají tyto politiky na ochranu osobních údajů a soukromí osob.

4.1.11 EHSV je toho názoru, že organizovaná občanská společnost by se mohla v úzké spolupráci s orgány pro ochranu údajů a veřejnými ochránci práv na vnitrostátní a evropské úrovni podílet na vyhodnocení situace, aby byly dodržovány zásady účelnosti, proporcionality, legitimity, bezpečnosti a důvěrnosti.

4.1.12 V četných konzultacích s evropskou občanskou společností bylo zdůrazňováno to, že svoboda pohybu podléhá nepřiměřeným bezpečnostním opatřením, jako je zavádění biometrických prvků a technologií identifikace na základě rádiové frekvence (RFID) do cestovních dokladů. EHSV ve svém stanovisku (16) uvedl, že RFID „není zralá technologie“ a že může představovat zásah do základních lidských svobod.

4.1.13 Stockholmský program musí stanovit, že vzhledem k rychlému vývoji těchto technologií může být nezbytné přijmout nové politické a legislativní iniciativy na ochranu základních práv, zejména v souvislosti s ochranou osobních údajů. Komise musí zahájit informační a osvětové kampaně k otázce práv a nebezpečí souvisejících s používáním informačních technologií.

4.1.14 Nízká účast v nedávných volbách do EP jasně ukázala, že řada evropských občanů je nespokojena s kvalitou svého občanství a některých politik EU. Výbor sdílí s Komisí cíl, jímž je zlepšení demokratického života a aktivní účast evropských občanů. V odpovědi na rostoucí nezájem občanů členských států o politiku Společenství doporučuje EHSV přijmout soubor opatření zaměřených na podporu aktivního evropského občanství. Výbor souhlasí s myšlenkou pořádat volby do Evropského parlamentu v týdnu kolem 9. května a s tím, aby volební kandidatury, kampaně a programy měly méně národní a více evropský charakter.

4.1.15 EHSV se domnívá, že je třeba rozšířit základ našich demokracií a začlenit nové občany tak, aby měli stejná práva a povinnosti. Evropská a vnitrostátní občanská práva musí počítat se všemi nejrůznějšími rozdíly, které vznikly na základě národnosti, etnika, náboženství či kultury a částečně souvisejí s přistěhovalectvím.

4.1.16 EHSV přijal stanovisko z vlastní iniciativy (17) určené Konventu, v němž navrhuje, aby bylo občanství Unie udělováno všem státním příslušníkům třetích zemí, kteří mají postavení dlouhodobě pobývajícího rezidenta. Výbor navrhuje institucím EU, aby tento návrh zohlednily ve Stockholmském programu.

4.2 Usnadnit život občanům – Evropa jako prostor práva a spravedlnosti Zabezpečit právo a spravedlnost ve světu otevřené Evropě

4.2.1.1 EHSV vítá úsilí o vzájemné uznávání, které je nadále základním kamenem pro vytvoření evropského soudního prostoru. Ten musí být v souladu s právními tradicemi všech členských států a zabezpečit posílení prostoru svobody a odpovědnosti. Unie musí mít společný normativní základ. Na druhou stranu, každý donucovací systém, ať již jde o společná pravidla či o členské státy, se musí řídit právními omezeními, jejichž účelem je zamezit jakémukoli možnému zneužití – normy nesmějí v žádném případě narušovat svobody a lidská práva, ale musí zaručit ochranu občanských a sociálních práv.

4.2.1.2 Vzájemné uznávání by se mohlo rozšířit i na oblasti, které dosud nebyly předmětem regulace, jako jsou například režim, jímž se řídí otázky dědictví a závětí, majetkový režim a majetkové důsledky rozluky partnerů, stejně jako všechny oblasti každodenního života občanů Unie. Vzájemné uznávání je třeba uplatnit na všechny podoby občanského svazku, které jsou v členských státech právně uznávány.

4.2.1.3 V občanských věcech by bylo třeba zrušit postup exequatur, který členské státy používají pro rozhodnutí občanské a obchodní povahy přijatá v jiných členských státech, a rozšířit vzájemné uznávání na oblasti, jež nejsou pokryty. V trestních věcech musí být zásada vzájemného uznávání uplatňována trvale ve všech stádiích řízení. Stejně tak musí být rozšířena na opatření spojená s ochranou obětí a svědků, jakož i na případy promlčení práv.

4.2.2.1 Za účelem posílení vzájemné důvěry mezi soudními systémy je třeba posílit a podpořit vzdělávání soudních zaměstnanců prostřednictvím přípravy společných nástrojů. Je třeba podněcovat a podporovat výměny soudních úředníků, a to jak prostřednictvím právního fóra a aktivit různých profesionálních sítí, tak pomocí systému typu Erasmus. Ke zlepšení komunikace a výměny osvědčených postupů by bylo vhodné posílit Evropské justiční fórum.

4.2.2.2 Je třeba nadále posilovat vzájemnou důvěru cestou důraznější podpory, zvláště z finančního hlediska, programů odborného vzdělávání soudních složek i budováním profesionálních sítí. Tato opatření musí být provázena výměnami osvědčených postupů a přípravou inovačních projektů v oblasti modernizace soudnictví.

4.2.3.1 Kroky podniknuté na evropské úrovni v trestních věcech za účelem zlepšení vzájemného uznávání soudních rozhodnutí se nesmějí soustředit výhradně na terorismus, organizovaný zločin a útoky na finanční zájmy Unie, ale musí též řešit jevy, které znamenají porušení lidských práv a základních svobod. Rostoucí mobilita občanů členských států uvnitř hranic Unie je vystavuje diskriminaci a zneužívání – jak v soukromém životě, tak na pracovišti.

4.2.3.2 Unie bude muset posílit stávající struktury pro poskytování právní pomoci, v případě potřeby mobilizovat elektronické prostředky (e-justice) (18), kdy je jejich použití nezbytné, a zejména dbát na usnadnění přístupu občanů k soudnímu překladu a tlumočení. Stejně tak se bude muset snažit zjednodušit postupy pro ověřování listin a dokumentů. Rovněž bude třeba zlepšit pomoc poskytovanou obětem porušení předpisů, čímž se zejména míní nadnárodní věci.

4.2.4.1 Je třeba zlepšit výkon soudních rozhodnutí, zvláště zavedením evropského řízení o bankovním obstavení. U budoucích návrhů právních předpisů bude možno využít prací na vytvoření společného referenčního rámce v oblasti smluvního práva a bude možné vypracovat vzory smluv a zavést volitelné evropské systémy v jasně stanovených oblastech vnitřního trhu (28. systém). Bylo by vhodné pokračovat v harmonizaci týkající se použitelného práva v oblasti pojistných smluv a práva společností.

4.2.4.2 Zejména v období krize musí evropský soudní prostor nejen podpořit řádné fungování hospodářské činnosti v rámci vnitřního trhu, ale musí též zatížit odpovědností hospodářské činitele – vůči společnosti a svým vlastním pracovníkům. V kontextu finanční a hospodářské krize je důležité posílit solidární vazby mezi státy, hospodářskými činiteli a občany a respektovat důstojnost a práva občanů.

Je třeba upřednostnit opatření na podporu právního státu po celém světě, zejména v sousedních zemích a v zemích, s nimiž Unie sdílí společný hospodářský, sociální a bezpečnostní program, a výrazně posílit nástroje spolupráce a pomoci používané Unií v soudní oblasti v interakci s třetími zeměmi.

4.3 Evropa jako ochránce Normativní rámec a zásady otevřené Unie, která chrání své občany

EHSV vítá přípravu strategie vnitřní bezpečnosti Unie, proces, jehož se musí účastnit pestrá škála veřejných i soukromých partnerů (19). Účast občanské společnosti umožní upřednostnit perspektivu založenou na toleranci, dialogu a spolupráci, a ne na vyloučení, strachu a nedůvěře vůči občanům z jiných členských států či třetích zemí. Rovněž zaručí ochranu svobod a základních práv, jež jsou zranitelnější v důsledku přijímání kontrolních a donucovacích opatření, která lze za nepřítomnosti demokratické občanské společnosti zneužívat a používat diskriminačním způsobem. Strategii pro oblast vnitřní bezpečnosti musí doplnit evropská strategie pro vyhodnocení fungování evropských soudních systémů.

4.3.1.1 Policejní spolupráce musí obsahovat důležitou kapitolu, která se týká odborného vzdělávání, a přípravy zaměstnanců policie. Agentura EU pro lidská práva poznamenala, že tvrdé a agresivní chování policie je silným zdrojem diskriminace. Aby byly tyto praktiky omezeny, je třeba podniknout kroky zaměřené na boj proti těmto druhům chování a na opětovné získání důvěry veřejnosti v nápravu policejních sil (20).

4.3.1.2 Technologické zdroje nezbytné k zaručení vnitřní bezpečnosti nelze použít bez toho, aby byla zabezpečena transparentnost a odpovědnost jejich použití ve vztahu k občanům a občanské společnosti.

4.3.2.1 Je třeba, aby mezi priority v oblasti příhraniční trestné činnosti patřilo též posílení práv na obhajobu prostřednictvím rozšíření minimálních společných záruk pro ochranu presumpce neviny a vyšetřovací vazbu (doba trvání vazby a revize vazebních důvodů). Opatření zaměřená na boj proti trestné činnosti musí respektovat zásadu proporcionality. Tyto iniciativy je třeba připravit a podpořit náležitými prostředky, například v rámci akčního plánu, a musí být předmětem monitorování, zejména v situacích, které se dosud ukazovaly jako problematické (jednání s osobami podezřelými z teroristické činnosti).

4.3.2.1.1 Pokud jde o kontrolu a ostrahu hranic, konkrétně v souvislosti s ochranou osob a zranitelných skupin, základní povinnost poskytnout na moři záchranu, která připadá členským státům, musí převládnout nad povinnostmi vyplývajícími z kontroly a ostrahy na moři.

4.3.2.1.2 Společné schengenské vízum na evropské úrovni, vydávané v takovém případě společným konzulárním orgánem, může zaručit rovnost zacházení s jeho žadateli. Nicméně bylo by třeba postupně upustit od presumpce rizika spjatého s národností a zvolit individuální vyhodnocování nebezpečnosti – pozitivní vyhodnocení –, aby bylo zabráněno zneužitím a diskriminaci vůči žadatelům.

4.3.3.1 Strategie vnitřní bezpečnosti se musí soustředit na hrozby, kterým nebyla věnována dostatečná pozornost. Musí přiznat zvláštní prioritu aktivním opatřením na potírání nenávisti, rasismu, xenofobie a antisemitismu. Používané nástroje nelze připravit výhradně pro oblast bezpečnosti, ale musí zasahovat též do sféry hospodářské, sociální, kulturní a do oblasti školství a být používány preventivně.

Strategie vnitřní bezpečnosti musí vyhradit místo prvořadého významu transparentnosti a boji proti korupci, jevu, který podrývá důvěru občanů ve veřejné instituce a demokratický proces na vnitrostátní i evropské úrovni.

4.3.3.2 Pokud jde o omezení teroristických hrozeb, Unie musí zvýšit své úsilí zaměřené na podporu evropských modelů mezikulturního a mezináboženského dialogu, které by umožnily zmírnit izolaci a radikalizaci společenství, skupin a organizací jak uvnitř Unie, tak mimo její hranice. Jakkoli jsou opatření k zajištění vnitřní bezpečnosti účinná, jsou zaměřena pouze na důsledky, nikoli příčiny jevu zvaného terorismus. Proto je nutné nastolit celoevropský dialog, který by umožnil rozpracovat tyto modely, aby je mohla Unie ve spolupráci s členskými státy aktivně podporovat.

4.4.1 Příprava imigrační politiky bude jednou z hlavních priorit příštích let, na základě cílů stanovených v rámci Evropského paktu o přistěhovalectví a azylu. Mezi prioritami vytyčenými Komisí je i konsolidace celkového přístupu k přistěhovalectví.

4.4.2 EU musí zlepšit dialog a spolupráci se zeměmi původu. EHSV navrhl (21), aby EU v oblasti vnější politiky podporovala mezinárodní právní rámec pro migraci, který by se zakládal na Všeobecné deklaraci lidských práv, na Mezinárodním paktu o občanských a politických právech a na Mezinárodním paktu o hospodářských, sociálních a kulturních právech. Tento mezinárodní právní rámec by měl obsahovat základní úmluvy MOP a Mezinárodní úmluvu OSN o ochraně práv všech migrujících pracovníků a členů jejich rodin, kterou členské státy EU ještě neratifikovaly, ačkoli EHSV schválil stanovisko z vlastní iniciativy (22), v němž navrhoval její ratifikaci.

4.4.3 K tomu, aby evropská přistěhovalecká politika mohla přispět k rozvoji zemí původu, je třeba provádět dohody mezi EU a zeměmi původu za podmínek, jež budou v zájmu obou stran, a za dodržení práv přistěhovalců. Výbor je toho názoru, že dohody zaměřené na mobilitu musí zamezit úniku mozků a musí jej kompenzovat. K tomu, aby kruhová migrace byla v pozitivním vztahu k rozvoji, je nezbytné dodat právním předpisům pro otázky přijímání a status dlouhodobého rezidenta jisté flexibility, která by podporovala dobrovolný návrat, aniž by přistěhovalci přišli o právo na pobyt.

4.4.4 Spolupráce s třetími zeměmi by se neměla zakládat výlučně na neregulérním přistěhovalectví, kontrole hranic a navracení, ač jsou to důležité body, ale na tom, aby dané dohody zohledňovaly zájmy všech stran: zájem přistěhovalců na tom, aby byla dodržována jejich základní práva a aby se jim dostalo rovného zacházení, zájem zemí původu na tom, aby emigrace mohla být pozitivní ve vztahu k jejich hospodářskému a společenskému rozvoji, a zájem hostitelských evropských společností.

4.4.5 EHSV se domnívá, že jedním ze slabých míst celkového přístupu k přistěhovalectví je právě obtížný přechod Evropské unie z fáze obecných politických projevů k přijetí konkrétních legislativních iniciativ – podle metody Společenství a při dodržení pravomocí stanovených ve Smlouvách.

4.4.6 Výbor nesdílí názor, že evropská imigrační politika musí být založena na kruhové migraci. Jedna část migračních toků bude bezpochyby dočasná a v některých případech bude mít kruhovou povahu, ale zkušenost ukazuje, že velká část migračních toků má trvalou či dlouhodobou povahu, a proto je důležité, aby politiky a evropská legislativa vždy podporovaly respektování lidských práv, jistotu právního postavení přistěhovalců, integraci a slučování rodin.

4.4.7 EHSV uvedl v nedávném stanovisku (23), že „přistěhovalecká politika a právní předpisy z této oblasti musí plně respektovat lidská práva všech osob, rovné zacházení a nediskriminaci“.

4.4.8 EHSV nesouhlasí s používáním termínu „nelegální přistěhovalectví“ a sdílí názor ostatních evropských subjektů, jako jsou Parlamentní shromáždění Rady Evropy a Evropský parlament, kteří raději používají označení „neregulérní / nedovolené přistěhovalectví“ a „přistěhovalci bez dokladů“, aby tím odstranili chybně utvářenou spojitost mezi přistěhovalectvím a trestnou činností.

4.4.9 I když není legální vstoupit do státu bez dokladů a příslušných povolení, nejedná se v těchto případech o pachatele trestného činu. Spojení neregulérního přistěhovalectví a kriminality, které se vytváří v řadě sdělovacích prostředků a politických projevů, neodpovídá realitě a podporuje strach a xenofobii obyvatel přijímajícího státu.

4.4.10 EHSV souhlasí s prioritou Komise, jakou je dbát na používání záruk a práv stanovených ve směrnici o navracení 2008/115, která vstoupí v platnost v prosinci roku 2010.

4.4.11 Výbor podporuje návrh Komise, aby Unie měla „společná pravidla pro přijímání neregulérních přistěhovalců, kteří nemohou být vyhoštěni“; taktéž podporuje návrh na legalizaci: „je třeba posílit výměnu informací mezi členskými státy. Pro provádění legalizace je možné zformulovat pokyny“. Pro účely legalizace situace daných osob je třeba vzít do úvahy situaci společenského a pracovního vykořenění, jak se uvádí v Evropském paktu o přistěhovalectví a azylu.

4.4.12 Nezletilé osoby bez doprovodu, které se nacházejí v neregulérním postavení, by měla chránit specifická evropská politika.

4.4.13 Výbor sdílí názor Komise, která se domnívá, že Unie musí disponovat společným rámcem v podobě pružného režimu přijímání přizpůsobeného potřebám vnitrostátních trhů práce. Nicméně Výbor je toho názoru, že evropská legislativa se musí vyhnout politikám založeným výlučně na potřebách trhů práce za určitých okolností či po určité časové období, podle nichž je přistěhovalec pouze ekonomickou jednotkou, a ne osobou, která má jistá práva a potřebuje ochranu a bezpečí.

4.4.14 Výbor podporuje návrh Komise na vytvoření evropské platformy pro dialog za účelem řízení pracovního přistěhovalectví, na níž by se podíleli podnikatelé, odbory, veřejné služby členských států pro zaměstnanost, pracovní agentury a další zúčastněné strany. EHSV může být evropskou institucí, jež bude hostit aktivity této platformy podobně jako Evropské fórum pro integraci.

4.4.15 EHSV několikrát opakoval, že součástí společné legislativy pro přijímání na úrovni EU by měl být celkový a horizontální legislativní rámec spíše než právní normy pro jednotlivá odvětví (24).

4.4.16 Nicméně Komise připravuje různé návrhy směrnic odvětvového charakteru. Evropská rada nedávno přijala směrnici o modré kartě (25), která nabízí zrychlený a pružný postup pro přijímání výlučně těch příchozích pracovníků-přistěhovalců, kteří jsou považováni za „vysoce kvalifikované“, a jejich rodin, což může znamenat nerovný přístup v zacházení s pracovníky považovanými za vysoce kvalifikované oproti zacházení s ostatními pracovníky (jejichž případ bude podléhat specifickým směrnicím). Směrnice navíc svěřuje členským státům příliš silnou míru rozhodování při stanovení a upřesnění podmínek a práv založených na modré kartě.

4.4.17 EHSV se domnívá, že odvětvové zaměření evropské přistěhovalecké politiky musí provázet horizontální společný rámec (evropský statut) práv, který by zabezpečil dodržování a ochranu práv a svobod přistěhovalců v Evropě nezávisle na profesní kategorii, právním postavení přistěhovalců či jejich administrativní situaci.

4.4.18 Komise připravila návrh rámcové směrnice o právech přistěhovalců, kterou Rada dosud nepřijala. Výbor vypracoval stanovisko (26) k tomuto návrhu směrnice, jež snad bude v práci Rady zohledněno.

4.4.19 EHSV prozkoumá návrh Komise na přijetí Kodexu přistěhovalectví, aby byl přistěhovalcům v Evropě zaručen jednotný a srovnatelný soubor práv, avšak nesouhlasí s tím, že by to znamenalo stažení návrhu rámcové směrnice; Výbor tímto navrhuje budoucím předsednictvím Rady, aby pokračovala v práci až do přijetí této směrnice.

Pokud jde o slučování rodin, Výbor souhlasí s návrhem Komise, která uvádí, že „by se mělo uvažovat o přepracování směrnice, a to po rozsáhlé konzultaci“.

4.4.20 EHSV doufá, že Komise brzy vypracuje zelenou knihu s cílem diskutovat o změnách, jež je třeba zapracovat do uvedené směrnice, neboť minimalistická povaha evropské směrnice 2003/86 umožňuje, aby v některých vnitrostátních právních předpisech nebylo plně zaručeno právo na slučování rodin příslušníků třetích zemí, jak potvrdila zpráva Komise o provádění směrnice na vnitrostátní úrovni (27).

4.4.21 EHSV se obsáhle věnuje otázce integrace a vypracoval různá stanoviska z vlastní iniciativy, v nichž vyjádřil podporu integračním politikám proaktivního charakteru, které mají dvousměrný přístup, zaměřený jak na přijímající společnost, tak na přistěhovalce. Je to pozitivní přístup k integraci na rozdíl od některých vládnoucích přístupů, jež chápou integraci negativně jako novou překážku rovnosti a nový nástroj diskriminace.

4.4.22 Jak uvádí Komise, je nezbytné zvýšit snahy EU, členských států, místních a regionálních orgánů a rovněž posílit zapojení hostitelské společnosti a přistěhovalců. Nedávno bylo ve spolupráci Evropské komise a EHSV založeno Evropské fórum pro integraci. Jde o platformu pro zapojení občanské společnosti a organizací přistěhovalců do evropských politik na podporu integrace.

4.4.23 EHSV podpořil návrh na vytvoření otevřené metody koordinace zaměřené na integraci a zavazuje se ke spolupráci na jejím spuštění prostřednictvím nových stanovisek. Komise konstatuje, že by bylo možné vypracovat „společný koordinační mechanismus, který podpoří činnost členských států prostřednictvím společného referenčního rámce“, a to na základě stanovení osvědčených postupů, vypracováním ukazatelů, provázáním s ostatními politikami a zapojením občanské společnosti díky portálu a Evropskému fóru pro integraci.

4.4.24 Fórum může rovněž přispět k hodnocení těchto postupů, přípravě ukazatelů a k provázání integrace a ostatních politik Unie.

4.5.1 Evropa musí být připravena důstojně přijmout osoby, které žádají o azyl, na základě ochranné legislativy a politiky větší solidarity. Mnoho osob, které potřebují mezinárodní ochranu, se dostává na vnější hranice ilegální cestou. Orgány jim musí zajistit, aby mohly předložit žádost o ochranu, jakož i to, aby tato žádost byla projednána v souladu s mezinárodními a evropskými úmluvami a vnitrostátními legislativami a právními předpisy Společenství.

4.5.2 Výbor v posledních letech vypracoval několik stanovisek k vybudování společného azylového systému (28). Společný evropský azylový systém je třeba vybudovat se zaručením vysoké úrovně kvality, aniž by byl snížen standard mezinárodní ochrany. Harmonizaci nelze v žádném případě použít ke snížení stávající úrovně ochrany v členských státech, ale měla by sloužit ke zlepšení legislativy těch členských států, jejichž úroveň ochrany je nedostatečná.

4.5.3 Pro vytvoření společného evropského azylového systému je nezbytné, aby harmonizaci legislativy provázela silná spolupráce mezi členskými státy. Tato spolupráce a solidarita vylepší spolu s vytvořením evropského podpůrného úřadu pro otázky azylu návrh Komise, jejž EHSV podporuje.

4.5.4 Nová legislativa musí umožnit přístup žadatelů o azyl na pracovní trh a ke vzdělání, uznat úlohu, jakou zastávají specializované nevládní organizace, a těm musí umožnit, aby získaly plný přístup k postupům a do míst, jež souvisejí s jejich činností.

4.5.5 Postupy dublinského nařízení musí být upraveny tak, aby bylo žadateli o azyl umožněno zvolit si zemi, kde chce svou žádost předložit, s přihlédnutím k humanitárním důvodům a rodinným, kulturním a společenským vazbám.

4.5.6 Proti rozhodnutím přijatým ve věci žádostí o azyl se bude možné odvolat a toto odvolání musí mít odkladný účinek, v souladu s judikaturou Evropského soudu pro lidská práva.

4.5.7 Zadržování žadatelů o azyl a neregulérních přistěhovalců v internačních táborech je nadále běžnou praxí v různých členských státech EU. EHSV je proti těmto praktikám a je toho názoru, že zadržení v internačních táborech musí být výjimečným opatřením.

4.5.8 EHSV se domnívá, že dodržování lidských práv je nezadatelným předpokladem pro podepsání úmluv o zpětném přebírání s třetími zeměmi, a nesouhlasí s tím, aby EU nebo členské státy uzavíraly dohody o repatriaci či hraničních kontrolách se zeměmi, které nepodepsaly základní mezinárodní právní nástroje na ochranu lidských práv.

4.5.9 Výbor je toho názoru, že vnitroevropskou finanční solidaritu v otázkách azylu je třeba posílit, k čemuž bude nutné rozšířit a upravit Evropský fond pro uprchlíky.

V Bruselu dne 4. listopadu 2009

předseda Evropského hospodářského a sociálního výboru

Mario SEPI

(1) Bývalý místopředseda pan Fratini prohlásil, že bylo dosaženo jen 53 % cílů.

(2) Evropský pakt o přistěhovalectví a azylu, Rada Evropské unie, Brusel, 13440/08, 24. září 2008.

(3) Zpráva Skupiny pro budoucnost o politice vnitřních věcí (The Future Group), „Freedom, Security, Privacy: European Home Affairs in an Open World“, červen 2008.

(4) http://ec.europa.eu/justice_home/news/consulting_public/news_consulting_0001_en.htm.

(6) Stanovisko EHSV ze dne 4. září 2009 k tématu Dodržování základních práv v evropských politikách a právních předpisech v oblasti přistěhovalectví, zpravodaj: pan PARIZA CASTAÑOS (viz s. 29 aktuálního Úředního věstníku).

(9) Viz Relevant Council of Europe Resolutions and Recommendations in the field of efficiency and fairness of justice (Hlavní usnesení a doporučení Rady Evropy v oblasti efektivnosti a nestrannosti soudnictví), CEPEJ(2003)7 rev., 13. listopadu 2003.

(18) Stanovisko EHSV ze dne 30. září 2009 ke sdělení Komise Radě, Evropskému parlamentu a Evropskému hospodářskému a sociálnímu výboru – Směrem k evropské strategii pro elektronické soudnictví (e-justice), zpravodaj: pan PEGADO LIZ (Úř. věst. C 318, 23.12.2009, s. 69).

(20) Agentura Evropské unie pro základní práva, 2009. The Stockholm Programme: A chance to put fundamental rights protection right in the centre of the European Agenda (Stockholmský program – příležitost, jak dostat ochranu základních práv do jádra evropské agendy), s. 6–7.

(28) Úř. věst. C 204, 9.8.2008, s. 77, Úř. věst. C 218, 11.9.2009, s. 78 a stanoviska EHSV k návrhu směrnice Evropského parlamentu a Rady, kterou se stanoví minimální normy pro přijímání žadatelů o azyl (přepracované znění), zpravodajka: paní Le Nouail Marlière (Úř. věst. C 317, 23.12.2009, s. 110), a k návrhu nařízení Evropského parlamentu a Rady, kterým se stanoví kritéria a postupy pro určení členského státu příslušného k posuzování žádosti o poskytnutí mezinárodní ochrany podané státním příslušníkem třetí země nebo osobou bez státní příslušnosti v některém z členských států (přepracované znění), zpravodajka: paní LE NOUAIL MARLIÈRE (Úř. věst. C 317, 23.12.2009, s. 115).