23.12.2009   

CS

Úřední věstník Evropské unie

C 318/113

1.1

EHSV se domnívá, že v souvislosti s tímto rámcem by měla být vytvořena strategie nejen PRO mladé lidi, ale i S mladými lidmi, kteří by měli být zapojeni do vytváření politik stejně tak jako do jejich provádění.

1.2

Z důvodu zásady subsidiarity spadá politika v oblasti mládeže z velké části do zodpovědnosti členských států. Řada z výzev souvisejících s mladými lidmi nemůže však být vyřešena, nebude-li uplatněn globálnější a holističtější přístup. Z tohoto důvodu vítáme vypracování integrované strategie v oblasti evropské politiky mládeže.

1.3

Všechny oblasti činnosti jsou meziodvětvové a nemohou existovat samostatně. Jsou propojeny a ovlivňují se navzájem. Proto je třeba k nim přistupovat horizontálně a musí být řízeny potřebami mladých lidí.

1.4

EHSV se domnívá, že pro zajištění úspěchu strategie jsou klíčové následující faktory:

Z tohoto důvodu EHSV předkládá následující doporučení:

1.5

Práce s mládeží a mládežnické struktury by měly být hlavním prostředkem pro zvyšování povědomí a pro správu všech oblastí činnosti navrhovaných ve strategii EU pro mládež prostřednictvím meziodvětvového přístupu.

1.6

Je třeba dále podporovat neformální učení jako doplněk formálního vzdělávání, neboť vzdělávání se může odehrávat v různých prostředích.

1.7

Na evropské a vnitrostátní úrovni by nadále mělo docházet k tvorbě propojení mezi školou, prací, sdruženími a dobrovolnými činnostmi.

1.8

Podpora podnikatelských aktivit prostřednictvím mechanizmů financování je výzvou, ale je nutná. Podnikavost nesmí být omezována pouze na svůj ekonomický význam, ale je třeba na ni nazírat v širším významu.

1.9

Mladí lidé by se měli stát aktéry ve společnosti, neboť jejich účast na všech aspektech jejich života je prvotním předpokladem pro rozvoj politik v oblasti mládeže.

1.10

V celé Evropě musí fungovat široká nabídka systémů pro práci s mládeží, aktivit a dobrých služeb spolupráce s cílem zamezit vyloučení. Všechny činnosti zaměřené na mladé osoby ohrožené sociálním vyloučením by k nim neměly přistupovat jako k pasivním příjemcům sociálních služeb, ale spíše jako k aktivním aktérům.

1.11

Je zásadní uznat schopnosti získané prostřednictvím dobrovolné činnosti (včetně uznání v rámci formálního vzdělávání). Získané neformální zkušenosti a znalosti lze využít na trhu práce a pro lepší účast na občanském životě.

1.12

Projekty a činnosti by měly v mladých lidech rozvíjet smysl pro globální solidaritu, povědomí a zodpovědnost vůči celé společnosti. Aby se vyhnuli životním úskalím, musí mít mladí lidé naději, že v blízké budoucnosti jim jejich budoucí práce přinese výsledky v podobě dobré mzdy, a to díky podmínkám, které podpoří politiky přiměřených mezd.

1.13

EHSV lituje, že navrhovaná strategie neuvádí konkrétní metody provádění a způsoby měření pokroku na evropské a vnitrostátní úrovni. Nicméně však očekává, že otevřená metoda koordinace zůstane hlavním nástrojem. EHSV se domnívá, že by měla být doplněna obnoveným Evropským paktem mládeže. EHSV rovněž vyzývá sociální partnery a Evropskou komisi, aby přijali dohodu o zlepšení mobility a zaměstnávání mladých lidí.

1.14

Mladí lidé by měli být jádrem strategie. Práce s mládeží a účast na mládežnických strukturách je nejúčinnějším způsobem kontaktu s nimi. Z tohoto důvodu by mělo být hodnocení a zlepšení kvality práce s mládeží prioritou.

1.15

Komise by měla podporovat členské státy při zavádění opatření, jimiž mají být zvýšeny šance nalézt zaměstnání a které mají pomoci mladým lidem, aby se osamostatnili. K těmto opatřením patří:

2.1

Stávající rámec spolupráce v oblasti mládeže, který je založen na bílé knize o mládeži, na Evropském paktu mládeže (2005), otevřená metoda koordinace a začlenění rozměru mládeže do jiných politik, mělo fungovat do roku 2009, očekávání však nebyla vždy naplněna. Po rozsáhlých konzultacích, které proběhly v roce 2008, předložila Evropská komise návrh nového rámce spolupráce. Evropská komise nazvala sdělení předložené v dubnu 2009 Strategie EU pro mládež – Investování do mládeže a posílení jejího postavení.

2.2

Návrh nové strategie je tvořen třemi nadřazenými a vzájemně provázanými cíli, pro každý cíl se navrhují dvě až tři oblasti činnosti:

Pro každou oblast činnosti je navržen seznam konkrétních opatření pro Komisi a členské státy.

3.1.1

Zásadní sociální výzvy, k nimž patří nedostatek sociálního zabezpečení, nárůst xenofobie, překážky v zaměstnanosti a vzdělávání, mohou snadno překročit hranice a narušit tak evropský sociální model. Z důvodu ekonomické krize je více než kdykoliv předtím nutné, aby na tyto otázky existovaly soudržnější evropské odpovědi. I když se tyto sociální výzvy netýkají pouze mladých lidí, představují právě oni jednu z nejzranitelnějších skupin.

3.1.2

EHSV se domnívá, že mezi evropskou a vnitrostátní úrovní by měla být lepší koordinace a úlohy by měly být jasnější. Stávající rozdíly mezi členskými státy by měly být zohledněny a mělo by na ně být nahlíženo spíše jako na zdroj obohacujících synergií než jako na problém. Komise by měla usilovat o užší propojení mezi evropskou a vnitrostátní úrovní spolupráce v oblasti mládeže a pokusit se zlepšit provádění evropských cílů na vnitrostátní místní a regionální úrovni. Proces konzultací v oblasti mládeže, který proběhl před zahájením návrhu strategie, prokázal, že tato oblast získala na významu, a to nejen na evropské, ale i na vnitrostátní úrovni.

3.1.3

EHSV se domnívá, že navrhovaná strategie je krokem vpřed. Aby tato strategie byla úspěšná, EHSV doporučuje zaměřit se na následující výzvy:

3.1.4

EHSV žádá Komisi, aby využila svých pravomocí a svého postavení k tomu, aby členské státy podporovala a vedla k provádění strategie. Komise by měla jasně přijmout svoji úlohu v koordinaci strategie.

3.2.1

Oblasti činnosti navrhované v návrhu strategie (viz odstavec 2.2) pokrývají rozsáhlou sociální a ekonomickou oblast. Žádná z těchto oblastí činnosti není přímo propojena s určitou věkovou kategorií, ale všechny jsou pro mládež velmi důležité. Pro některé oblasti činnosti jsou však přesněji stanoveny cíle, jichž má být dosaženo, zatímco jiné oblasti jsou uvedeny spíše obecně.

3.2.2

EHSV se domnívá, že spustit osm tematických oblastí činnosti současně je ambiciózní výzva a proto doporučuje, aby byly projednány následující aspekty:

3.3.1

EHSV vítá důraz, který je kladen na význam práce s mládeží. Politiky v oblasti mládeže by měly být vytvářeny a prováděny tak, aby z ní měli prospěch všichni mladí lidé. Oblast mládeže se stala důležitým nástrojem pro sociální změny (2) prostřednictvím rozvoje přenositelných kvalifikací a kompenzace nedostatku oficiálních osvědčení (zejména pro znevýhodněné skupiny). Je však třeba ještě zvýšit úsilí při uznávání schopností získaných prostřednictvím práce s mládeží. Je třeba posílit roli mládežnických organizací v přípravě mladých lidí, neboť poskytují prostor pro osobní rozvoj, učí je zapojit se a rozvíjet schopnosti.

3.3.2

Práce s mládeží souvisí s činnostmi, jejichž záměrem je zasáhnout mladé lidi a která se odehrává v řadě prostředí a struktur (např. organizace pro dobrovolnou činnost mládeže, centra mládeže vázaná na obec, konkrétní místa pod vedením veřejných institucí či církve). Nicméně je nutné jasně definovat tento pojem.

3.3.3

Práce s mládeží by se měla stát průřezovým prvkem, který bude součástí všech oblastí činnosti uvedených v návrhu strategie. Pokud se má nová dlouhodobá strategie politiky v oblasti mládeže dotknout všech skupin mladých lidí, měla by se kvalita práce s mládeží stát explicitním cílem. Programy Mládež v akci a Leonardo da Vinci by měly mít za cíl rozvoj, podporu a lepší přípravu osob zapojených do práce s mládeží a měly by přispívat k rozvoji odbornějších přístupů k práci s mládeží.

3.3.4

Cílovou skupinou práce s mládeží jsou ve většině případů mladí lidé „před zaměstnáním“, od adolescentů po mladé se zvláštními potřebami, ekonomické migranty, skupiny mladých osob s postižením a znevýhodněné mládeže v chudých komunitách. I když se nejedná o nástroj, který umožňuje přímý přístup k práci samotné, práce s mládeží a zapojení do mládežnických struktur podporuje sociální integraci a mohly by dále těžit z užší spolupráce s institucemi odborného vzdělávání a více zviditelnit svůj přínos k zaměstnávání mladých.

4.2.1

Vzdělání bylo vždy nejen zásadní prvek seberealizace a osobnostního rozvoje, ale také činitel rozvoje našich společností. EHSV zdůraznil, že vzdělávání učitelů a jejich odborná příprava úzce souvisí s ostatními klíčovými politikami, k nimž patří politika v oblasti mládeže (3).

4.2.2

Neformální vzdělávání může doplňovat formální vzdělávání a zprostředkovávat potřebné schopnosti, které mohou být lépe rozvinuty v méně formálním systému, a formální vzdělávání může zahrnovat neformální metody, které budou uplatňovat zásady celoživotního učení.

4.2.3

Aby bylo učení pro mladé lidi (4) atraktivnější a účinnější a uznána role neformálního učení, je třeba projednat a monitorovat následující témata:

4.2.4

Podíl mladých nucených vykonávat placenou činnost k financování vlastního studia stále narůstá, přestože tato dvojí činnost je významným faktorem neúspěchu u zkoušek.

4.2.5

Mládež v akci a programy jako např. Comenius, Erasmus a Erasmus Mundus by mohly zahrnovat činnosti a cílenější financování za účelem realizace podobných návrhů v budoucnosti. Tyto programy by měly být přístupnější pro všechny skupiny mladých lidí.

4.3.1

Mezi vzděláváním a zaměstnaností existuje přímé propojení: čím vyšší vzdělání, tím menší riziko nezaměstnanosti (5). Zejména osoby s nedokončenou školní docházkou jen velmi obtížně nacházejí zaměstnání, což má za následek nízké příjmy a riziko chudoby a sociálního vyloučení.

4.3.2

Sociální nerovnosti se rostoucí měrou v posledních letech projevují v rozdílné úspěšnosti při studiu, získávání diplomů a v přístupu ke kvalifikovaným pracovním místům. Mladí zaměstnanci zažívají nejistotu s nízkými platy v nedůstojných životních a pracovních podmínkách. Diplom již není zárukou proti nezaměstnanosti a ztrátě kvalifikace a společnost musí reagovat na tyto výzvy tím, že přijme svou část solidarity.

4.3.3

Aby bylo možné dát co nejvíce mladým lidem jistou perspektivu zaměstnání do budoucnosti, jedná se v této souvislosti vedle dalšího zvyšování kvalifikace především o posílení opatření v oblasti aktivní politiky trhu práce pro mladé lidi hledající práci a o odstranění strukturálních problémů při přechodu od vzdělání k zaměstnání.

4.3.4

Mnoho mladých lidí ve snaze najít lépe placenou a atraktivnější práci opustí svoji rodnou zemi. K tomuto dochází u všech vzdělanostních skupin, což vede k permanentí migraci a odlivu mozků, zejména z nových členských států. Jedná se o jiný fenomén, než je dočasná mobilita, která je pozitivní pro všechny (mladé lidi, společnost, ekonomiky) a která by měla být v rámci EU podporována.

4.3.5

Práce je faktorem osobní a kolektivní důstojnosti, jakož i faktorem sociálního začlenění. Nejistota na pracovišti, nízké platy a přesčasy narušují sladění pracovního a soukromého či rodinného života.

4.3.6

Je třeba věnovat se i nadále na evropské a vnitrostátní úrovni přechodu mladých lidí ze vzdělání do práce. Problematika nezaměstnanosti mladých lidí bude i nadále nevyřešena, nebudou-li dobře rozvinuty profesní poradenství a konzultační služby a nebudou-li vzdělávací systémy přizpůsobeny potřebám trhu práce.

4.3.7

Vzhledem k výše uvedenému navrhuje EHSV, aby strategie zavedla specifická opatření zaměřená na následující oblasti:

4.3.8

Iniciativa učinit ze zaměstnanosti mládeže téma cyklu strukturovaného dialogu na rok 2010 je vítána a představuje dobrý způsob, jak toto téma podpořit.

4.3.9

Ve světě práce je úloha sociálních partnerů zvláště důležitá. Evropští sociální partneři se této oblasti velmi věnují a jednou z priorit jejich společných pracovních programů vždy bylo zvýšení podílu mladých lidí s dovednostmi a schopnostmi, které odpovídají potřebám trhu práce.

4.4.1

Podpora inovací v mládežnických projektech a podnikatelských aktivit prostřednictvím mechanizmů financování je výzvou, ale je třeba se jí zhosti tak, aby výuka byla orientována na účastníky. Bylo by vhodné mít k dispozici více finančních zdrojů na podporu těchto iniciativ, protože v mnoha členských státech jsou vnitrostátní zdroje nízké či nulové.

4.4.2

Podnikavost nesmí být omezována pouze na svůj ekonomický význam, ale je třeba na ni nazírat v širším, holistickém smyslu jako na podnikatelského ducha, který se projevuje ve zjištění či vytvoření příležitosti a v aktivitě za účelem její realizace nehledě na oblast (sociální, politickou atd.).

4.4.3

EHSV doporučuje podporovat a posilovat sociálního podnikatelského ducha mezi mladými lidmi.

4.4.4

Programy zaměřené na rozvoj tvůrčího myšlení a řešení problémů by měly být k dispozici na všech vzdělávacích úrovních.

4.4.5

Je třeba zřídit programy tutorování pro nově zakládané podniky (schopnost podnikatelské iniciativy), jakož i podpůrné plány pro všechny typy podnikání. (7)

4.5.1

Sport a fyzická aktivita jsou důležitými nástroji pro dosažení mládeže. Přispívají ke zdravému životnímu stylu, aktivnímu občanství a k sociální integraci. Předběžnou podmínkou je, aby byl kladen menší důraz na sport jako na diváckou aktivitu, je třeba podporovat masivní účast, jakož i rekreační sporty a nesoutěžní sporty.

4.5.2

U rekreačních sportovních klubů je vcelku běžné, že se konají sportovní události s aktivní účastí, které přitahují mladé lidi z rozdílných sociálních zázemí. V tom spočívá velký potenciál, bude-li to spojeno s uplatněním neformálních učebních metod pro mladé zaměstnance s ohledem na podporu sportu a fyzických aktivit mladých lidí.

4.5.3

Mládežnické organizace na evropské a vnitrostátní úrovni by měly být více zapojeny do probíhajících kampaní EU na podporu zdravého životního stylu, které jsou zaměřeny na výzvy v oblasti výživy, negativní vliv alkoholu, tabáku a drog a na duševní zdraví. Při přezkumu strategií EU týkajících se těchto témat by měl být kladen větší důraz na mladé lidi jako na zvláštní skupinu. Komise by měla zvážit možnost vytvořit EU strategii týkající se sexuálního zdraví se zvláštním zaměřením na mladé lidi.

4.5.4

Program EU v oblasti zdraví by měl být podporován u mládežnických organizací. Program by mohl být zdrojem dodatečných prostředků na podporu zdravého životního stylu. Tato iniciativa EU by pro mládežnické organizace měla být podporou a přínosem, za spolupráce s pracovníky v oblasti zdravotnictví.

4.5.5

Komise a členské státy by se měly zabývat zdravím a bezpečností mladých lidí při práci. Z vnitrostátních a evropských údajů vyplývá, že mladým zaměstnancům hrozí větší nebezpečí pracovního úrazu. Míra pracovních úrazů bez následku smrti byla o 40 % vyšší u pracovníků ve věku 18 až 24 (8) let než u starších pracovníků.

4.6.1

EHSV se domnívá, že navrhovaná strategie by měla mít pragmatický přístup k účasti a měla by být více než politický nástroj. Je nutné, aby mezi mladými lidmi a politickými činiteli probíhal skutečný a transparentní dialog na všech úrovních (evropské, vnitrostátní, regionální a místní).

4.6.2

EHSV se domnívá, že je tohoto cíle možné dosáhnout následujícími způsoby:

4.6.3

Zapojení mladých lidí do mládežnických struktur a širší občanské společnosti by mělo být posíleno. Je také nutné lépe chápat a podporovat koncepty, k nimž patří účast a aktivní občanství.

4.7.1

Podpora potenciálu mladých lidí by měla být stálým zájmem společnosti. Proto je třeba prostřednictvím specifických opatření optimalizovat přístup k znevýhodněným mladým lidem.

4.7.2

Práce s mládeží a neformální učení jsou účinným nástrojem při integraci mladých lidí. Mladí, kteří nedokončí školní docházku nebo mladí z rodin migrantů jsou lépe dosažitelní v rámci neformálního prostředí, což může zamezit jejich potenciálnímu sociálnímu vyloučení.Proces by neměl být orientován pouze na problémy ani na skupiny, které již mají potíže.

4.7.3

EHSV doporučuje vytvořit specifickou akci na projekty a činnosti zaměřené přímo na znevýhodněné mladé lidi (což by se mohlo stát součástí současného programu Mládež v akci). Nemá to nahradit celkovou prioritu programu, ale mohlo by to být jeho doplněním a lepším zaměřením na sociální zapojení znevýhodněných mladých lidí.

4.7.4

Je třeba vyvinout větší úsilí zaměřené na dosažení sociální soudržnosti v regionech, v nichž je zapojení mládeže nižší.

4.7.5

Dobrou příležitostí podporovat a rozvíjet toto téma je skutečnost, že rok 2010 byl vyhlášen Evropským rokem boje proti chudobě a sociálnímu vyloučení.

4.8.1

Jak již EHSV vyjádřil ve svých předchozích stanoviscích, dobrovolná činnost je hodnotnou zkušeností pro osobní rozvoj, sociální a profesní zapojení do společnosti a je důležitá také pro mladé lidi, kteří mají méně příležitostí (10).

4.8.2

Evropská unie byla měla zajistit, aby nutnost posílit význam dobrovolných činností byla dále v její agendě. Dobrým příkladem, který by mohl být posílen, je Pas mládeže. Iniciativy jako Evropská dobrovolná služba by měly být dále rozvíjeny a hodnota dobrovolné činnosti by měla být uznána také v jiných formách zapojení (např. jiné akce v rámci Mládeže v akci).

4.8.3

Je třeba vytvořit více synergií mezi vnitrostátními a evropskými systémy dobrovolné činnosti. V tomto smyslu by při práci s různými koncepcemi dobrovolné činnosti měla být definice dobrovolné činnosti harmonizována, aby mohla být uplatňována v různých kontextech.

4.8.4

Jak již bylo doporučeno dříve, v oblasti dobrovolné činnosti je zásadní zajistit lepší spolupráci mezi existujícími vnitrostátními a evropskými programy s cílem odbourání technických překážek a řešení otázek spojených se zdravotním nebo úrazovým pojištěním. EHSV vyzval Evropskou komisi, aby zvážila zavedení výměnných programů, které splňují požadavky Unie na kvalitu. Kvalita dobrovolné činnosti v jakékoli podobě je důležitá a je třeba ji vhodnými prostředky zajistit (11).

4.8.5

Je třeba také usilovat o to, aby dobrovolná služba nenahrazovala různé formy zaměstnání.

4.8.6

EHSV vyzývá Radu, aby přijala návrh Komise vyhlásit rok 2011 Evropským rokem dobrovolné činnosti. Mezinárodní den dobrovolníků, který se slaví 5. prosince, je také dobrou příležitostí pro podporu a rozvoj tohoto tématu.

4.9.1

Mladí lidé jsou také zasaženi procesem globalizace. Je zapotřebí lépe poznat prostřednictvím vědeckého průzkumu dopad globalizace na mladé lidi. Prostřednictvím účasti na projektech a aktivitách, které rozvíjejí smysl globální solidarity a uvědomění, jsou mladí lidi zodpovědnější vůči celé společnosti.

4.9.2

Globální témata, jako např. životní prostředí, změna klimatu a udržitelný rozvoj, by měla být zapojena do politik mládeže tak, aby politika mládeže a projekty mladých lidí přispívaly k rozvoji v této oblasti. Mládež by měla být naopak zohledněna při řešení globálních politik.

4.9.3

Iniciativa učinit z Mládeže a světa téma cyklu strukturovaného dialogu na rok 2011 je vítána a představuje dobrý způsob, jak toto téma podpořit.

5.1

EHSV lituje, že navrhovaná strategie neuvádí konkrétní metody provádění a způsoby měření pokroku na evropské a vnitrostátní úrovni. Nicméně však očekává, že otevřená metoda koordinace zůstane hlavním nástrojem. EHSV se domnívá, že by měla být doplněna obnoveným Evropským paktem mládeže.

5.2

Budoucí rámec spolupráce by měl být založen na lepším strukturovaném dialogu, který bude zahrnovat co nejvíce aktérů a bude probíhat na všech úrovních, za zapojení mladých lidí, pracovníků v oblasti mládeže, mládežnických organizací, národních agentur, výzkumných pracovníků a dalších zainteresovaných stran do celého cyklu politiky, napříč různými oblastmi politik. Měl by se zakládat na přístupu zdola nahoru, který bude zahrnovat různé formy aktivního občanství a mladé lidi s omezenými příležitostmi.

5.3

Politiky v rámci navrhované strategie by měly být založeny na faktech a měly by být co nejvíce transparentní. EHSV doporučuje, aby databáze Evropského centra znalostí pro politiku mládeže (12) byla využita ke zveřejnění všech shromážděných zpráv, údajů a analýz.

5.4

Mladí lidé by měli být jádrem procesu a práce s mládeží je nejúčinnějším způsobem kontaktu s nimi. Z tohoto důvodu by mělo být hodnocení a zlepšení kvality práce s mládeží prioritou.