23.12.2009   

CS

Úřední věstník Evropské unie

C 317/84


Stanovisko Evropského hospodářského a sociálního výboru ke sdělení Komise Evropskému parlamentu, Radě, Evropskému hospodářskému a sociálnímu výboru a Výboru regionů o přínosu telemedicíny pro pacienty, systémy zdravotní péče a společnost

(KOM(2008) 689 v konečném znění)

(2009/C 317/15)

Zpravodaj: pan BOUIS

Dne 4. listopadu 2008 se Komise, v souladu s článkem 262 Smlouvy o založení Evropského společenství, rozhodla konzultovat Evropský hospodářský a sociální výbor ve věci

sdělení Komise Evropskému parlamentu, Radě, Evropskému hospodářskému a sociálnímu výboru a Výboru regionů o přínosu telemedicíny pro pacienty, systémy zdravotní péče a společnost

KOM(2008) 689 v konečném znění.

Specializovaná sekce Doprava, energetika, infrastruktura a informační společnost, kterou Výbor pověřil přípravou podkladů na toto téma, přijala stanovisko dne 26. června 2009. Zpravodajem byl pan BOUIS.

Na 455. plenárním zasedání, které se konalo ve dnech 15. a 16. července 2009 (jednání dne 15. července 2009), přijal Evropský hospodářský a sociální výbor následující stanovisko 160 hlasy pro a 3 členové se zdrželi hlasování.

1.   Připomínky a doporučení

1.1   EHSV se zájmem vítá sdělení Komise, které podporuje a vybízí členské státy, aby telemedicínu zahrnuly do svých politik zdravotní péče.

1.2   EHSV podporuje přání Komise, která za dodržení zásady subsidiarity usiluje o vybudování důvěry vůči telemedicíně, o to, aby byla přijata, aby byla zvýšena právní jasnost v dané věci, vyřešeny technické problémy a usnadněn rozvoj trhu. Členské státy zůstávají odpovědné za svou politiku veřejného zdraví a rozvoj telemedicíny v závislosti na svých investičních kapacitách.

1.3   Podle EHSV by bylo vhodné více informovat osoby zodpovědné za veřejné zdraví, odborníky i pacienty, jimž je třeba soustavně poskytovat průkazné informace, pokud jde o poměr nákladů a účinnosti.

1.4   EHSV bude pozorně sledovat, zda práce na výzkumu/vývoji zaručí bezpečné používání, zjednodušenou ergonomii a to, aby náklady na pořízení a provoz byly nízké. Zaznamenává, že Komise chce podpořit pilotní projekt telemonitoringu ve velkém měřítku.

1.5   EHSV poukazuje na obtíže při rozvoji telemedicíny, ačkoli v určitých jasně vymezených podmínkách je jasným činitelem pro zlepšení zdravotního systému ve prospěch pacientů, lékařů a organizací sociálního zabezpečení. Podle EHSV je nezbytné stanovit její pole působnosti a vytvořit pro ni solidní právní základ.

1.6   Podle EHSV je vhodné držet se zjednodušených definic lékařských výkonů patřících do telemedicíny, aby byla zaručena důvěrnost a usilovalo se o co nejvyšší zabezpečení pacienta.

1.7   EHSV těší, že Komise chce zavést již v roce 2009 evropskou platformu pro pomoc členským státům určenou ke sdílení informací ohledně národních právních rámců.

1.8   Podle EHSV musí lékařský výkon využívající telemedicínu jakožto doplňkovou techniku respektovat práva a povinnosti spojené s jakýmkoli lékařským výkonem a musí též zohlednit povinnosti spjaté s jeho specifickou povahou, jako jsou informace o technických prostředcích pro přenos údajů a jejich zabezpečení.

1.9   Z hlediska EHSV jsou zásadními podmínkami pro rozvoj telemedicíny jednoznačně přístup k širokopásmovému připojení (1), o stejné kapacitě v každé zemi, a celková připojenost k internetu. Je třeba posílit digitální vybavení různých území, zejména venkovských a velmi vzdálených oblastí, aby byl zaručen rovný přístup občanů ke zdravotní péči.

1.10   EHSV podporuje Komisi v jejím úmyslu vydat strategický politický dokument na základě stávajících a připravovaných norem na evropské úrovni za účelem zajištění interoperability, kvality a bezpečnosti systémů.

1.11   Kromě technických a organizačních otázek je z hlediska EHSV třeba rozvinout výměny osvědčených klinických postupů v oblasti telemedicíny.

1.12   EHSV těší návrh, jehož smyslem je vymezit tři úrovně činností do budoucích let.

1.13   Na úrovni členských států musí být věnována nejvyšší pozornost třídění výkonů, nákladů na ně a výši jejich proplácení.

1.14   Na úrovni států, jež budou čerpat podporu Unie, je třeba zavést do praxe nástroje pro řízení a vyhodnocení technických otázek a účinnosti telemedicíny.

1.15   Pokud jde o kroky uskutečněné Komisí, EHSV je toho názoru, že pro posílení důvěry uživatelů a jako odpověď na jejich obavy by Komise měla podpořit informační a instruktážní programy pro uživatele nových technologií určené odborníkům ve zdravotnictví a široké veřejnosti.

1.16   EHSV lituje, že se nevěnuje zvláštní pozornost otázkám, jež se týkají vzdělání lékařů. Strukturovaný projekt pro vysokoškolskou přípravu a odbornou přípravu při zaměstnání je nezbytný. Tento druh odborné přípravy však nesmí vést k přípravě „lékařů na dálku“, ale musí na telemedicínu připravit všechny lékaře.

1.17   EHSV vybízí Komisi a členské státy k přísnému dodržování doporučení obsažených v tomto sdělení a navrženého časového plánu činností.

1.18   EHSV se domnívá, že ke stanovení způsobů rozvoje těchto nových technologií musí být přizvány zastupitelské organizace pacientů, spotřebitelů a odborníků ve zdravotnictví. Považuje za důležité, aby byl zapojen do analýzy jednotlivých etap realizace přijatých závazků.

1.19   Podle EHSV je třeba nahlížet na přínos rozvoje telemedicíny pro pacienty, systémy zdravotní péče a pro společnost z pohledu celkového vývoje zdravotních systémů a politik.

2.   Shrnutí sdělení

2.1   Souvislosti návrhu

2.1.1   Telemedicína (2) – poskytování zdravotnických služeb na dálku – může přispět ke zlepšení života pacientů i zdravotníků a zároveň řešit problémy systémů zdravotní péče (stárnutí populace, rozvoj chronických onemocnění, ponechání pacienta v domácím prostředí, otázka izolovaných nemocných či nemocných, kteří mají omezenou možnost přesunu, vývoj počtu a rozložení lékařů, nerovnoměrné rozložení nabídky zdravotní péče atd.).

2.1.2   Kromě zlepšení péče a zvýšení efektivity systémů zdravotní péče může telemedicína přinést příspěvek do ekonomiky EU z důvodu dynamiky tohoto sektoru podnikání (zejména MSP). Nicméně využití telemedicíny je zatím omezeno a trh je nadále roztříštěný.

2.2   Postup doporučený ve sdělení

2.2.1   Sdělení podporuje členské státy, aby telemedicínu zahrnuly do svých zdravotních politik, k čemuž je vybízí, přičemž vyjmenovává překážky v jejím použití, které napomáhá překonat tím, že uvádí kroky, jež by měly vyvolat zájem o tyto služby, aby je přijali lékaři i pacienti.

2.2.2   Vzhledem k tomu, že členské státy jsou primárně odpovědné za organizaci, financování a poskytování lékařské péče a jsou jedinými aktéry schopnými uvést telemedicínu do života při respektování zásady subsidiarity, Komise stanovuje, které kroky musí učinit státy, které Komise a které zúčastněné strany.

Obecné připomínky

3.1   EHSV bere na vědomí definici oblasti, které se týká sdělení Komise, avšak rád by připomněl, že zdravotní záznamy je nezbytné informatizovat a že rozvoj telemedicíny s tím úzce souvisí.

EHSV je nakloněn rozvoji telemedicíny, aby splnila svůj prvořadý úkol, jímž je zabezpečit všem rovný přístup ke kvalitní péči. Poznamenává, že lze předpokládat dopad na systém zdravotní péče a postupy odborníků, a považuje za nezbytné věnovat zvýšenou pozornost riziku její komercializace.

3.2.1   Pokud má být rozvoj telemedicíny jistou pákou na cestě ke všeobecnému rozšíření kolegiálních postupů praktických lékařů, síťovému uspořádání péče a činitelem, který zlepší kvalitu a dostupnost péče, je třeba předjímat další vývoj a provázet tyto změny úvahami o tom, jak uspořádat, hierarchizovat a zadávat úkoly i jak postupy protokolovat.

EHSV oceňuje navržené tři úrovně činnosti a vyjadřuje k tomu své připomínky.

3.3.1   Budování důvěry v telemedicínské služby a napomáhání k jejich přijetí

3.3.1.1   Podle EHSV by bylo vhodné více informovat osoby zodpovědné za veřejné zdraví, odborníky i pacienty a též dotyčné organizace tím, že by byly vytvářeny prostory pro diskusi. Tato informační povinnost se musí opírat o zjevné důkazy účinnosti telemedicíny. V tomto směru je třeba přinést přesvědčivé informace, pokud jde o poměr náklady/efektivita. Je třeba připomenout, že rozvoj a dlouhodobé využívání telemedicíny závisejí na výši, do jaké budou náklady na tyto služby nahrazovány, a na výši doplatku pacientů.

3.3.1.2   EHSV poznamenává, že MSP v tomto odvětví nemají dostatečnou finanční kapacitu pro výzkum a vývoj. Zásah veřejného sektoru stejně jako partnerství veřejného a soukromého sektoru představují nástroj pro široké rozšíření systémů telemonitoringu. Pokud jde o zařízení, EHSV bude pozorně sledovat, aby dokázalo poskytnout bezpečnostní záruky, umožňovalo zjednodušenou ergonomii a aby náklady na jeho pořízení a provoz byly nízké. Celý vývoj nemůže být pouze v rukou průmyslových výrobců.

3.3.1.3   EHSV zdůrazňuje, že rozvoj telemedicíny, a zejména telemonitoringu přináší nové etické problémy vyplývající ze změny vztahu mezi pacientem a lékařem. Pro přijetí těchto technik, jež nedokážou nahradit lidský vztah, je podle Výboru nezbytné naznačit cestu ke vztahům mezi tím, kdo péči poskytuje, a tím, kdo ji přijímá, pro pacienty, kteří hledají vřelý lidský kontakt, a vysvětlení, jež by byla srozumitelná, přesná a ubezpečující.

3.3.1.4   Z pohledu EHSV je nezbytné demokratizovat použití technického nástroje, aby bylo pacientům umožněno zachovat si kontrolu nad svým životem a svými možnostmi výběru.

3.3.1.5   Navíc lékařský personál, který bude komunikovat po telefonu či prostřednictvím obrazovky, musí nejprve absolvovat psychologické školení, aby dodal kontaktu na dálku lidský rozměr a kompenzoval chybějící fyzickou přítomnost, na níž byla dosud založena individuální konzultace mezi lékařem a pacientem.

3.3.1.6   EHSV si se zájmem všímá, že Komise chce podpořit v rámci svého programu pro konkurenceschopnost a inovace pilotní projekt telemonitoringu ve velkém měřítku, který by zahrnoval plátce zdravotní péče. Zdůrazňuje, že členské státy jsou odpovědné za to, aby do konce roku 2009 vyhodnotily své potřeby a priority v oblasti telemedicíny.

3.3.1.7   EHSV rovněž schvaluje financování programů jako program asistovaného žití (Ambient Assisted Living – AAL) (3) zavedený na základě článku 169 Smlouvy o ES a vybízí členské státy k účasti na něm.

3.3.2   Posílení právní jasnosti

3.3.2.1   EHSV poukazuje na to, že telemedicína se rozvíjí s obtížemi, ačkoli v určitých jasně vymezených podmínkách je jasným činitelem pro zlepšení zdravotního systému ve prospěch pacientů, lékařů a organizací sociálního zabezpečení; představuje účinný prostředek pro optimalizaci kvality péče, protože umožňuje rychlou výměnu a přispívá ke zvýšení efektivity kontaktu s lékařem. Podle EHSV je nezbytné stanovit její pole působnosti a vytvořit pro ni uspokojivý právní základ.

3.3.2.2   Podle EHSV je vhodné držet se zjednodušených definic lékařských výkonů patřících do telemedicíny, jako jsou:

telekonzultace: lékařský výkon, který probíhá formou spojení s pacientem, jenž se svým lékařem vede rozhovor na dálku; stanovení diagnózy může vyústit v předepsání péče či vydání lékařského předpisu;

odborné posouzení na dálku: diagnóza či léčba, k níž dochází za nepřítomnosti pacienta; jde o výměnu mezi několika lékaři, kteří stanoví svou diagnózu na základě údajů obsažených v lékařských záznamech;

pomoc na dálku: výkon, který spočívá v tom, že lékař pomáhá na dálku jinému lékaři provádějícímu lékařský či chirurgický zákrok. Tento termín se rovněž používá v krizových situacích při zásahu pracovníka záchranné služby.

Je prvořadým cílem zvýšit právní jasnost pro tyto výkony, aby byly posíleny systémy pro ochranu údajů a dbalo se na co nejvyšší bezpečí pacienta, jak v souvislosti se sběrem údajů, tak i v případě jejich uchovávání a používání.

3.3.2.3   EHSV zaznamenal, že definice lékařských výkonů a jejich právní či soudní souvislosti, ale též otázka náhrad se v jednotlivých členských státech liší, a proto připomíná, že příjemci služeb zdravotní péče mohou konzultovat lékaře či podrobit se lékařské léčbě v jiném než svém vlastním státě, a to nezávisle na způsobu, jakým je tato služba poskytována (4), což zahrnuje i telemedicínu.

3.3.2.4   EHSV připomíná, že má zájem na tom, aby byly zavedeny systémy pro odvolání v případě újmy a jasná pravidla pro řešení sporných otázek, a to i na nadnárodní úrovni, což musí vést k všeobecnému rozšíření systému povinného pojištění pro všechny odborníky.

3.3.2.5   EHSV těší, že Komise chce zavést již v roce 2009 evropskou platformu pro pomoc členským státům určenou ke sdílení informací ohledně národních právních rámců a jejich případných úprav v souvislosti s telemedicínou.

3.3.2.6   Podle EHSV telemedicína nemůže a nesmí nahradit lékařský výkon. Má doplňkový charakter, a protože chybějí klinická vyšetření, má svá omezení. Musí respektovat stejná práva a povinnosti, jež se vážou k jakémukoli lékařskému výkonu. Zvláštní pozornost je třeba věnovat následujícím bodům:

musí být jasně vyznačena odbornost lékaře;

pacient musí mít možnost čerpat z nejnovějších lékařských poznatků, nezávisle na svém věku, finanční situaci či diagnóze;

pacient musí být informován o významu a dosahu výkonu i o použitých prostředcích;

pacient musí mít možnost dát svolení;

musí být zaručeno lékařské tajemství;

musí být uznán výsledný lékařský předpis;

žádosti a odpovědi lékaře musí být pacientovi srozumitelné;

vytvořené dokumenty musí být zabezpečeny a zapsány do zdravotních záznamů;

musí být zabezpečena kontinuita péče;

lékařský výkon musí být přinejmenším srovnatelné úrovně s výkonem tradičním;

chybějící klinické vyšetření nesmí být nahrazeno vyšším počtem rentgenových či biologických vyšetření;

je třeba zabezpečit přísnou důvěrnost, pokud jde o technické podmínky předávání údajů a podmínky pro jejich zpracování lékařským a pomocným lékařským personálem.

Přesněji řečeno, provádění výkonů telemedicíny musí provázet informace o technických prostředcích použitých pro předávání údajů.

3.3.3   Řešení technických otázek a usnadnění rozvoje trhu

Z hlediska EHSV jsou podmínkami pro rozvoj telemedicíny přístup k širokopásmovému připojení (1), nezbytný k zajištění maximální bezpečnosti, a celková připojenost k internetu. Důvěra lékařů a pacientů v tento postup je podmíněna tím, že bude zaručena bezpečnost použitých technologií a že jejich použití bude snadné.

3.3.3.1.1   Digitální vybavení různých území, zejména venkovských a velmi vzdálených oblastí, je třeba konsolidovat, telemedicína vyžaduje účinné pokrytí sítěmi, a to tím spíš, že se týká zejména obyvatelstva venkovských oblastí.

3.3.3.1.2   Nepřítomnost širokopásmového připojení způsobuje, že odborníci čelí nepřijatelným prodlevám, a brání zasílání objemných souborů; znehodnocení jistých informací může přivodit vážná zdravotní rizika.

3.3.3.2   EHSV podporuje Komisi v jejím přání vydat ve spolupráci s členskými státy strategický dokument o politice v oblasti zajišťování interoperability, kvality a bezpečnosti telemonitorovacích systémů na základě stávajících a připravovaných norem na evropské úrovni. Vzhledem k neustálému vývoji dotyčných technologií lze podle EHSV vybudovat důvěru pouze pravidelným vyhodnocováním spolehlivosti materiálů.

3.4   Rozvoj těchto technologií představuje příležitost pro ekonomiku obecně, z hlediska EHSV je však třeba vyhodnotit dopad na křehké financování zdravotních systémů, a i pomoc Společenství v otázce vědy a vývoje by byla vhodná. Výbor uznává, že program ve prospěch „IKT pro důstojné stáří“ (5) by se měl v budoucnu zajímat o specifika telemedicíny.

4.   Konkrétní připomínky

Vzhledem k tomu, že telemedicína by neměla být považována za oblast, jejíž rozvoj závisí pouze na rozvoji elektronického obchodu, neboť nadále plně zůstává lékařským výkonem, EHSV těší návrh, jehož smyslem je vymezit tří úrovně činností do budoucích let.

Na úrovni členských států EHSV zdůrazňuje, že třídění výkonů a jejich proplácení musí být věnována nejvyšší pozornost. Ne všechny systémy pojištění považují telemedicínu za lékařský výkon a jsou obezřetné, pokud jde o odpovídající podmínky pro předepisování.

4.1.1.1   Je nanejvýš jasné, že vzhledem k objemu investic je nezbytné, aby instituce nebo odpovídající organizace veřejného zdraví s pravomocemi v oblasti zdravotní politiky hledaly v rámci platformy pro výměnu mezi mnoha zúčastněnými stranami možnosti, jak uvolnit finanční prostředky, a nalezly jejich zdroje. Zbývá obava EHSV související s nebezpečím, že příspěvek nemocných na pokrytí vlastní péče značně stoupne a že záminkou k tomu budou tato nová ustanovení.

Na úrovni členských států, jež se budou těšit podpoře EU, EHSV vyzdvihuje, že vzhledem k rozmanitosti předpisů v různých zemích, postupům a zvyklostem v dané oblasti je třeba vydat již v roce 2009 analýzu právního rámce Společenství, jejž by bylo možné použít na služby telemedicíny.

4.1.2.1   Z pohledu EHSV by bylo vhodné, aby kromě této analýzy byly za pomoci EU vytvořeny nástroje pro řízení a vyhodnocení. Stejně tak by bylo třeba stanovit strategické a koherentní cíle, které by zabezpečily viditelnost, jíž mají političtí činitelé zapotřebí. Této viditelnosti lze dosáhnout cestou lékařsko-hospodářského vyhodnocení uzpůsobeného úkolům souvisejícím s demografickým vývojem a úkolům plynoucím z rozvoje zdravotních systémů ve prospěch pacientů.

Na úrovni kroků, které musí podniknout Komise, se EHSV domnívá, že na obavy uživatelů a související problémy s důvěrou by Komise měla reagovat podporou pedagogických programů, jejichž cílem je pacienty blíže seznámit s těmito postupy a novými nástroji, a to tím spíš, že těmito pacienty jsou celkem často starší osoby.

EHSV lituje, že Komise nevěnuje zvláštní pozornost otázkám, jež se týkají vzdělání lékařů, aby byli blíže seznámeni s těmito novými podmínkami pro výkon jejich povolání. Kontinuita a koordinace péče zároveň vyžaduje zvládání nových nástrojů pro dialog s pacientem.

4.1.3.1.1   EHSV podporuje názor, že v oblasti telemedicíny stejně jako v řadě dalších oblastí je třeba považovat za hlavní nástroj změny odbornou přípravu uzpůsobenou všem kategoriím odborníků ve zdravotnictví. Je třeba strukturovaný projekt pro vysokoškolskou přípravu a odbornou přípravu při zaměstnání, jehož účelem by bylo optimalizovat používání telemedicíny s cílem zvýšit kvalitu péče. To rovněž znamená soustavně informovat širokou veřejnost.

4.1.3.1.2   EHSV dále poznamenává, že interaktivní používání těchto nových technologií, které jde napříč obory, znamená samo o sobě pedagogickou podporu, jež upřednostňuje samostatné učení v rámci práce v partnerství, která by se měla dále rozvíjet.

4.1.4   Z hlediska EHSV je nezbytné, aby telemedicína byla považována za plnohodnotný lékařský postup, a ne za módu či jedinou alternativu, a to jak na úrovni technologického výzkumu, tak pokud jde o vývoj materiálů a programů či vzhledem k ekonomickým otázkám souvisejícím s dodávkami vybavení a proplácením poskytovaných služeb, anebo pokud jde o přijatelnost telemedicíny a důvěru k ní. Kýženým výsledkem je její harmonizace a homologace, jež usnadní výměny mezi operátory péče a zapojení pacientů díky přátelskému prostředí.

5.   Závěry

5.1   Kulturní vývoj, jehož příkladem je provozování telemedicíny, vyžaduje přiměřenou komunikaci. V souvislosti s telemedicínou mohou vzniknout nová, doprovodná povolání.

5.2   Z pohledu EHSV je třeba chápat rozvoj telemedicíny v rámci vývoje zdravotních systémů a politik.

5.3   Uživatelé zdravotního systému dostávají příležitost hrát výraznější roli v souvislosti se svým zdravím. Ke stanovení způsobů rozvoje a financování těchto nových technologií musí být přizvány jejich zastupitelské organizace i organizace odborníků ve zdravotnictví.

5.4   EHSV považuje za důležité, aby se podílel na analýze jednotlivých etap realizace přijatých závazků: kromě operativního rozvoje telemedicíny a prostředků k dispozici jde v tomto případě i o rovnost občanů v přístupu ke zdravotní péči.

V Bruselu dne 15. července 2009

předseda Evropského hospodářského a sociálního výboru

Mario SEPI


(1)  Úř. věst. C 175, 28.7.2009, s. 8.

(2)  Telemedicína zahrnuje pestrou paletu služeb, jako jsou teleradiologie, telepatologie, teledermatologie, telekonzultace, telemonitoring, teleoperace a teleoftalmologie, výjimkou je telechirurgie. Nicméně sdělení nepovažuje za telemedicínské služby informační portály se zdravotními údaji, elektronické zdravotní záznamy, elektronický přenos lékařských předpisů nebo doporučení pacientů k odborným lékařům.

(3)  Úř. věst. C 224, 20.8.2008, s. 8–11.

(4)  Úř. věst. C 175, 28.7.2009, s. 116.

(5)  Součást 7. rámcového programu.