Stanovisko Evropského hospodářského a sociálního výboru k tématu Výzkum a vývoj: podpora konkurenceschopnosti

Dne 27. června 2008 požádalo české předsednictví Evropský hospodářský a sociální výbor o vypracování průzkumného stanoviska k tématu

Specializovaná sekce Jednotný trh, výroba a spotřeba, kterou Výbor pověřil přípravou podkladů na toto téma, přijala stanovisko dne 24. dubna 2009. Zpravodajkou byla paní DARMANIN.

Na 453. plenárním zasedání, které se konalo ve dnech 13 a 14. května 2009 (jednání dne 14. května), přijal Evropský hospodářský a sociální výbor jednomyslně následující stanovisko.

1.1 EHSV vyzývá k přepracování definice konkurenceschopnosti; zastává názor, že dlouhodobou konkurenceschopnost již nelze kalkulovat na základě jediného měřítka HDP, ale spíše na základě širšího výhledu, včetně faktorů udržitelnosti ze sociálního, hospodářského a environmentálního hlediska. EHSV se domnívá, že se v současné hospodářské situaci musíme zaměřit na udržitelnou konkurenceschopnost pro budoucnost.

1.2 EHSV spatřuje klíčovou součást konkurenceschopnosti v inovaci vycházeje z předpokladu, že udržitelnost je proces a přístup, který prodělává vývoj; inovace je pak nástrojem zkvalitnění tohoto procesu. Velmi důležitou součástí inovačního procesu je pak výzkum a vývoj.

1.3 EHSV v tomto stanovisku identifikuje několik překážek omezujících rozvíjení výzkumného a inovačního přístupu, jejichž překonání je podmíněno dlouhodobou vizí a investicí do budoucna. EHSV proto doporučuje věnovat se následujícím iniciativám v zájmu snížení dopadu těchto překážek na minimum:

1.4 EHSV uznává, že výzkum a inovace nejsou záležitostí pouze vysokých škol a zvláštních oddělení podniků, ale všech. Mezi všemi lidmi na pracovištích je nesmírné množství nápadů, proto se koncepce inovace poháněné zaměstnanci musí dále rozvíjet. Tuto koncepci je nutné vzít v úvahu při spolupráci na pracovištích, otázce celoživotního učení a činnosti rad zaměstnanců.

1.5 EHSV se domnívá, že do nové lisabonské agendy po roce 2010 by měl být zahrnut nejen cíl týkající se investic v rámci výzkumu, vývoje a investic členských států, ale také cíl týkající se výdajů HDP na vzdělávání, o němž se EHSV domnívá, že je důležitým katalyzátorem inovace. EHSV proto doporučuje, aby byly v nové lisabonské agendě po roce 2010 stanoveny tyto cíle:

1.6 EHSV také prohlašuje, že země a podniky s vysokou úrovní udržitelné produkce, výraznou novou technologií a výrobou, které vycházejí z vysoké úrovně ekologické účinnosti, budou v budoucnu nejvíce konkurenceschopné. EHSV doporučuje, aby EU přihlédla k ekologické účinnosti jako k faktoru podporujícímu začlenění v politikách vzdělávání, výzkumu a inovací, průmyslové politice, dopravní politice, politice v oblasti energetiky a klimatu, sociální politice a politice zaměstnanosti a podpořila důkladnou a větší spolupráci mezi různými politickými oblastmi.

1.7 Výbor se obává, že z důvodu současné finanční a hospodářské krize hrozí vážné nebezpečí, že mnoho podniků bude nuceno omezit svoji činnost v oblasti výzkumu a vývoje a navíc zastavit zaměstnávání nových pracovníků, což bude pro absolventy vysokých škol technického zaměření znamenat nezaměstnanost. Výbor proto apeluje na Komisi a členské státy, aby právě v této složité krizové situaci bojovaly proti hrozící nezaměstnanosti mladých vědeckých pracovníků a inženýrů pomocí anticyklické politiky náboru nových zaměstnanců do státem podporovaných výzkumných zařízení a nadále podporovaly motivaci ke studiu technických a přírodovědeckých oborů.

2.1 Podle názoru EHSV je nezbytné obnovit konkurenceschopnost EU, což bude vyžadovat specifické možnosti, významné navýšení prostředků a plné zapojení veškerých vědeckých a technických poznatků a struktur celého Společenství. Jen s využitím synergií nově zahájené inovační politiky a celého spektra politik Společenství může Evropská unie chytit druhý dech a položit základy nového modelu rozvoje, který by vycházel z růstu vlastních vývozních kapacit ve vztahu k rozvíjejícím se zemím, jejichž výhodou jsou nízké náklady na pracovní sílu.

2.2 EHSV se domnívá, že pojetí konkurenceschopnosti v Evropě by mělo být rozšířeno, a tudíž jít nad rámec HDP členských států. Je tudíž nutné přejít k holističtějšímu pohledu na konkurenceschopnost s důrazem na konkurenceschopnost udržitelnou. Takové konkurenceschopnosti lze dosáhnout pomocí různých opatření či nástrojů. Na několik takových opatření poukazuje referenční dokument projektu Paradiso (který vypracovali členové Římského klubu). EHSV zdůrazňuje, že je třeba přijmout nové opatření, které by zohledňovalo i stávající nástroje. Toto nové opatření by mělo být zaměřeno na aspekty udržitelných sociálních aplikací, udržitelných ekonomických scénářů a udržitelnosti pro naši planetu.

2.3 Vzhledem k recesi v průmyslovém světě a nepříznivým vyhlídkám pro hospodářství EU chce Výbor pomoci při hledání řešení k překonání této krize. Z tohoto důvodu vítá EHSV návrh českého předsednictví na vypracování průzkumného stanoviska k tématu Výzkum a vývoj: podpora konkurenceschopnosti.

2.4 Výbor je přesvědčen, že z nepříznivého období, které právě prožíváme, mohou jako protagonisté a jako ti, kdo se rychle zotaví, vyjít pouze ty podniky, které budou konkurenceschopné na trzích s vysoce kvalitními tradičními výrobky a moderními technologiemi. Jedinou cestou k zajištění budoucnosti je větší důraz na výzkum a inovace. Je zřejmé, že ti, kdo do výzkumu investovali v minulosti, disponují nyní příslušnými strukturami a lidskými zdroji, a mají proto vyšší šance na překonání krize dříve a úspěšněji než ti, kteří tento úkol zanedbali.

3.1 EHSV uznává, že výzkum a vývoj jsou hnacími silami inovace. V tak citlivé době, kterou Evropa právě zažívá, je nutno řešit inovace v průmyslu. Podle EHSV je nutnou odpovědí na hospodářský pokles a prohlubující se recesi zahájení inovačního procesu, pomocí nějž bychom dosáhli pokroku směrem ke „skutečnému faktoru konkurenceschopnosti“, spočívajícímu na několika základních pilířích, jež mohou účinně obnovit evropský průmyslový systém aktivním využitím výhod rozšířeného vnitřního trhu. Těmito pilíři jsou:

3.2 Jak se nyní zdá, v EU bylo nesporně vynaloženo velmi výrazné úsilí na poli výzkumu a inovací. Je nicméně zapotřebí dalších investic tváří v tvář potřebám vyplývajícím ze závažnosti současné krize. EHSV by uvítal větší snahu o komercializaci výsledků inovací dosažených díky výzkumným programům. EHSV kromě toho podporuje větší transparentnost při přidělování finančních prostředků a při vyhodnocování.

Dalším podnětem k inovaci je Plán evropské hospodářské obnovy, který připravila Evropská komise. Nejvíce patrné je to na vyčlenění budoucích fondů na iniciativy „ekologické automobily“, „energeticky účinné budovy“ a „továrny budoucnosti“. Cílem všech těchto iniciativ je dále podněcovat výzkum v uvedených oblastech, které jsou zasaženy probíhající hospodářskou krizí.

3.3.1 Jak dokazuje počet struktur a programů v různých centrálních, národních a regionálních systémech, Evropa výrazně investuje do struktur, které posilují výzkum a technologický rozvoj (VTR).

4.1 Je zřejmé, že k zajištění účinných inovací a VTR v průmyslu je nutné účinně zapojit do celého procesu všechny tři složky znalostního trojúhelníku.

4.2 Podle názoru Výboru bude hlavním cílem zajistit spolupráci na vysoké úrovni mezi veřejným a soukromým výzkumem, akademickými studiemi a průmyslem, neboť se jeví jako klíčový předpoklad dobře fungujícího soukolí evropské konkurenceschopnosti.

4.3 Nedávno bylo přijato stanovisko k těmto tématům s názvem Spolupráce a předávání znalostí mezi výzkumnými organizacemi, průmyslem a malými a středními podniky – důležitá podmínka pro inovace (INT/448). Cílem tohoto stanoviska je provedení hloubkové studie současné fáze, s ohledem na zjištěné závěry a perspektivy, a zaměřit se na překážky, jež je nutno překonat rychlým a účinným předáváním znalostí mezi oběma sférami, které si byly příliš dlouho vzdáleny a dostatečně spolu nekomunikují.

4.4 V rámci této spolupráce mezi vědou a průmyslem EHSV podpořil a přivítal zřízení výzkumných konsorcií se společnou finanční účastí veřejného a soukromého sektoru, jako jsou nedávno navržené společné technologické iniciativy; ty EHSV označil za pozitivní a vyzval k jejich urychlené realizaci a širokému využití (1). Výbor se postavil za rozšíření uvedených iniciativ do dalších odvětví, protože nejen definují partnerství veřejného a soukromého sektoru a rovné rozdělení prostředků od samého počátku, avšak nabízejí též univerzitním pracovištím, veřejným a soukromým výzkumným střediskům a vědeckým organizacím možnost stát se členy těchto podniků.

4.5 V této chvíli by EHSV rád zopakoval svoji naléhavou výzvu z předchozího stanoviska (INT/335) k vytvoření aktivního koordinačního a konsolidačního nástroje pro vztahy mezi akademickou a podnikovou sférou, kterým již byl určen Evropský technologický institut (ETI). Výbor považuje za naléhavý požadavek na plnou funkčnost tohoto institutu prostřednictvím nezbytných finančních a lidských zdrojů.

4.6 EHSV považuje za životně důležitou výše zmíněnou úlohu koordinace této oblasti na úrovni Společenství, a to ve formě skutečné spolupráce a zprostředkování vztahů mezi univerzitami a průmyslem. Jedná se o rozhodující faktor rozvoje inovativních výrobků a procesů, které jsou zásadním předpokladem konkurenceschopnosti průmyslového systému EU.

5.1 K získání lepšího obrázku o současném postavení Evropy ve sféře inovací musíme analyzovat současné překážky zpomalující rozvoj inovací.

5.2 EHSV identifikoval několik těchto překážek, jež jsou tradičně formulovány takto:

6.1 Dostupnost vysoce profesionálních lidských zdrojů s možnostmi odborného vzdělávání alespoň na úrovni nejpřísnějších mezinárodních norem je předpokladem k tomu, aby se pomocí programů a priorit stanovených na úrovni Společenství mohlo dosahovat vysoké míry konkurenceschopnosti.

6.2 Lidský kapitál je skutečně nejvýznamnějším zdrojem pro výzkum a vývoj. Od svého založení Evropská unie vždy uznávala potřebu zahrnout vzdělávání a kulturu do procesu evropské integrace. V článku 127 Římské smlouvy (článku 150 Smlouvy o ES) se uvádí, že „Společenství provádí politiku odborného vzdělávání, jež podporuje a doplňuje činnost členských států při plném respektování jejich odpovědnosti za obsah a organizaci odborného vzdělávání“.

6.3 Až do osmdesátých let dvacátého století existovala řada prohlášení o záměru odborného vzdělávání, ale jen málo praktických kroků. Tento trend se změnil se vznikem Eurydice, oficiální sítě pro sběr, sledování a šíření informací o vzdělávacích systémech a politikách v Evropě. Právní základ pro vzdělávací politiku byl vymezen v roce 1985 a v širším smyslu interpretuje koncepci odborného vzdělávání, které má za cíl realizovat veškeré formy výuky při přípravě na výkon řemesla, obchodu či zaměstnání, včetně vysokoškolského vzdělávání.

6.4 Lze to považovat za bod, od kterého se pozornost věnovaná odborné přípravě stává prioritní otázkou pro politiky Společenství a realizuje se v prvních programech Společenství (COMETT, ERASMUS, LINGUA pro vysokoškolské vzdělávání a PETRA, EUROTECNET a FORCE pro odborné vzdělávání).

6.5 Názorným příkladem jejich dopadu na úlohu odborné přípravy na úrovni Společenství je ERASMUS, který navzdory určitým počátečním překážkám ze strany některých členských států umožnil v průběhu dvaceti let téměř 1 500 000 mladých lidí a 250 000 učitelů strávit určitou dobu studiem či výukou na vysoké škole v cizí zemi a měl příznivé dopady na vývoj evropského integračního procesu jako celku.

6.6 Po dlouhém období návrhů, které se týkaly všech úrovní odborné přípravy od základních škol po školy vysoké podle Lisabonské strategie, stanovila v březnu 2000 Evropská rada strategický cíl pro Evropskou unii stát se „nejkonkurenceschopnější a nejdynamičtější znalostní ekonomikou na světě“ a následně zasedání Evropské rady roku 2002 v Barceloně tuto významnou úlohu potvrdilo a stanovilo si cíl učinit do roku 2010 evropské systémy vzdělávání a odborné přípravy „světovou značkou kvality“.

6.7 EHSV uznává, že kariéru výzkumného pracovníka mohou nastoupit pouze velmi talentovaní mladí lidé, které je tedy třeba k tomuto povolání přilákat. Výzkumní pracovníci, vysoké školy a společnost obecně investovali do zisku a rozvoje specializovaných znalostí, a proto je důležité, aby politika nejen maximalizovala tyto investice, ale rovněž zajistila, aby nebyly promarněny. Nutné je rovněž dlouhodobě plánovat financování výzkumných institucí. Tyto podněty již byly popsány v jiném stanovisku EHSV (2).

7.1 Další překážky existují na úrovni MSP a EHSV se domnívá, že hlavní z nich je skutečnost, že MSP nemají dostatečné prostředky na investice do výzkumu a využití inovativních myšlenek a výzkumných příležitostí. Existují různé typy příležitostí, avšak záplava informací a příležitostí je sama o sobě další překážkou, neboť je zdrojem odcizení.

7.2 EHSV nicméně zdůrazňuje význam vytvoření prostředí příznivého pro přímou účast MSP v iniciativách Společenství v oblasti výzkumu a inovací, jak předpokládají důležité aktivity programu „kapacity“ sedmého rámcového programu, a to z důvodu jejich značného počtu a velkého významu pro vytváření nových pracovních míst.

7.3 Účast MSP je často ztěžována chybějícími postupy vhodnými pro jejich velikost, což je faktor, jenž spolu s rizikovým kapitálem, který je nezbytný ve fázi zakládání, patří mezi základní složky jejich problémů s účastí. Zatímco totiž velké podniky mají za tím účelem vytvořené kanceláře a disponují informacemi nutnými pro předložení žádostí o financování programů, malé podniky často rezignují na předložení žádostí kvůli přílišným byrokratickým formalitám buď při předkládání žádostí, přípravě smluv, nebo následné administrativní správě.

7.4 To vše pak vytváří problémy při dosahování strategického cíle, který EHSV vyžaduje ve všech svých stanoviscích, tedy aktivní účasti MSP, které představují nesmírný inovační potenciál. EHSV znovu důrazně požaduje zjednodušení norem nutných pro tuto účast MSP, jež mají značný tvůrčí potenciál a jejich přítomnost je důležitá kvůli jejich blízkosti očekáváním a potřebám v souvislosti s novými produkty, které vznikají v občanské společnosti.

8.1 Jakkoli platí, že velký důraz na výzkum a inovace patří mezi složky všech moderních ekonomik, nesmíme zapomínat na to, že tento proces musí být založen na přísně ekologické výrobě, důsledné ochraně našeho hodnotového systému a rozhodné obraně evropského sociálního modelu.

8.2 K uvedení nové politiky založené na výzkumu a inovacích do praxe a znovuzískání konkurenceschopnosti evropského systému ve srovnání s ostatními rozvinutými ekonomikami a rozvíjejícími se zeměmi musíme provést strategické rozhodnutí a významně navýšit lidské i finanční prostředky, díky nimž by Evropa mohla dosáhnout špičkové vědecké úrovně v celosvětovém měřítku.

8.3 EHSV rovněž zdůrazňuje, že základním předpokladem inovace a konkurenceschopnosti je odpovídající odborné a všeobecné vzdělávání od základních po vysoké školy s cílem získat mladé lidi pro vědeckou kariéru, jež by zajistila lidské zdroje s vysokým stupněm profesionality a motivace na základě vzdělávacích příležitostí splňujících nejpřísnější mezinárodní normy.

8.4 Evropský komisař pro hospodářské a měnové záležitosti Joaquín Almunia poskytl 27 členským státům data k „střednědobé hospodářské prognóze“, která způsobila velké obavy. Předpověď potvrzuje, že Evropa čelí hluboké recesi s průměrným poklesem HDP o 1,8 %. V případě zemí eurozóny je prognóza neméně znepokojivá i pro ty země, které vždy byly tahouny evropské ekonomiky, jako je např. Německo (–2,3 %). Finanční krize závažně zasáhla Irsko (–5 %), Španělsko a Itálii (–2 %) i Francii (–1,8 %). Podle této předpovědi bude mít pokles evropského HDP ničivý dopad na nezaměstnanost, jejíž míra se zvýší na 8,2 % a jež bude znamenat ztrátu 3,5 milionu pracovních míst, a deficit veřejných financí, který ve 12 z 27 členských států převýší 3 % hranici stanovenou Maastrichtskou smlouvou; vyššího stupně dosáhne v Irsku (11 %), Španělsku (6,2 %) a Francii (5,4 %).

8.5 Tyto údaje se vztahují k lednu 2009, avšak zdá se, že jsou již vzdáleny současné realitě. Tentýž komisař již vícekrát upozornil na nebezpečí postupného a stálého zhoršování ekonomiky a na předpovědi o ztrátě 6 milionů pracovních míst v Evropě do roku 2010. V projevu připraveném pro EHSV totiž komisař Almunia prohlásil, že „sledujeme-li poslední dostupné údaje, je třeba upravit hospodářské odhady z ledna letošního roku směrem dolů“.

8.6 Ke změření propasti a vzdálenosti cíle požadovaného k hospodářské obnově na úrovni Společenství stačí porovnat investice v Evropě a ve Spojených státech. USA soustavně investují 3 % svého HDP do výzkumu, zatímco Evropská unie investuje méně než 2 %, a některé členské státy jsou dosud velmi vzdáleny 3 % cíli Lisabonské strategie. V dnešním období recese se i tento cíl jeví jako kvantitativně zcela nedostatečný.

8.7 Tento negativní scénář jasně odhaluje, nakolik Evropa zaostává a jak velkého úsilí bude zapotřebí ke znovuzískání odpovídající míry konkurenceschopnosti na mezinárodní průmyslové scéně, která se rychle mění především vlivem rozvíjejících se ekonomik.

8.8 Evropa by proto měla vědět, jak využít pozitivních efektů jednak investic do znalostí (výzkum a vývoj, vzdělávání, odborné vzdělávání) ke zvýšení konkurenceschopnosti, a dále též růstu industrializovaných ekonomik, a rozhodně se vydat tímto směrem.

8.9 Ze studií vyplývá, že podniky mají ze svého výzkumu větší užitek, spolupracují-li se zaměstnanci, rozvíjejí jejich schopnosti a organizují pracoviště tak, aby se nápady zaměstnanců mohly rozvíjet a přeměňovat do skutečné politiky podniku.

8.10 Inovace poháněná zaměstnanci zajistila podnikům lepší postavení, ušetřila jim množství peněz a zvýšila jejich konkurenceschopnost. Je třeba tuto koncepci podporovat, protože může být užitečná, mluvíme-li o tom, jak nepracovat více, ale chytřeji.

V Bruselu dne 14. května 2009

předseda Evropského hospodářského a sociálního výboru

Mario SEPI