22.9.2009   

CS

Úřední věstník Evropské unie

C 228/95

1.1

Výbor vyjadřuje svou podporu politice Evropské komise, jejímž cílem je umožnit převést nevyhnutelný nárůst provozu, k němuž pravděpodobně dojde v silniční dopravě, ze silniční na jiné dopravní sítě, ale zároveň upozorňuje na to, že v této oblasti chybějí ambiciózní plány, ani nejsou k dispozici dostatečné finanční prostředky.

1.2

Výbor souhlasí s kroky navrženými za účelem změny výše uvedeného nařízení, a sice:

1.3

Výbor je toho názoru, že program Marco Polo neplní zcela své původně stanovené cíle, a není tedy plně funkční. Především došel k závěru, že rozpočtové prostředky přidělené na tento program (tedy 60 milionů EUR) by nemusely k převodu 25 miliard tunokilometrů stačit. Vzhledem k podstatné výši (9,15 EUR) úspor, jichž bylo takto dosaženo v oblasti externích nákladů, se domnívá, že je zapotřebí věnovat větší pozornost získání prostředků potřebných pro převod co možná největší části tunokilometrů na jiné druhy dopravy a dosáhnout původně stanovené úrovně výkonnosti. V každém případě je zřejmé, že celkové alternativní náklady pro společnost několikanásobně převyšují objem přímé podpory poskytované podnikům. Jak Výbor zdůraznil ve svých stanoviscích 842/2002 a 247/2005, domnívá se, že Komise by v průběhu programu měla navrhnout navýšení jeho rozpočtu, a uvolnit tak dodatečné finanční prostředky, jež budou zapotřebí, pokud bude předloženo více vhodných akčních plánů, než se původně předpokládalo.

1.4

Výbor s údivem konstatuje, že ačkoli analýza dopadů navrhuje podporovat a dotovat malé podniky, které předkládají návrhy, a počítá s tím, nové nařízení žádná taková ustanovení neobsahuje. Je zklamán, že toto doporučení nebylo přijato, a zároveň navrhuje, aby toto opatření bylo přece jen rozšířeno i na malé podniky, neboť má za to, že stejné argumenty platí také v jejich případě a i jim při přípravě takovýchto projektů vznikají značné náklady.

1.5

Výbor s radostí konstatuje, že jak se zdá, Komise je připravena zkrátit dobu, jež je zapotřebí ke schválení návrhu a poskytnutí financování. Domnívá se však, že v rychle se vyvíjejícím podnikatelském prostředí, kde má rozhodující význam schopnost pohotově reagovat na vývoj na trhu, bude zapotřebí zaměřit se především na to, aby byl pomocí opatření, jako například zavedením předběžného posuzování návrhů či částečnou standardizací hodnotícího procesu, zkrácen čas potřebný pro posouzení, schválení a podporu každé akce.

1.6

Výbor je toho názoru, že geografické rozložení projektů, jež byly předloženy a financovány, nebylo optimální, neboť neumožňuje plnit cíle EU, ani nepomáhá náležitě a rovnoměrně ve všech členských státech podporovat intermodální dopravu. Navrhuje tedy tento aspekt dále propracovat a zohlednit přitom problémy, s nimiž se potýkají jižní státy a oblasti v okolí Středozemního moře. Dále se domnívá, že bude zapotřebí vzít v potaz slabiny některých zemí, jež jsou pro ně příznačné (například chybějící hustá železniční síť, silně členité pobřeží či ostrovní povaha), a umožnit tak podnikům, jež zde sídlí, předkládat návrhy.

1.7

Výbor opakuje svůj názor, který již v minulosti vyjádřil, že by měla být vypracována studie o strategiích „nulových zásob“ a „zásob v oběhu“ s cílem posoudit, zda podporují udržitelné druhy dopravy, či nikoli. Praxe „nulových zásob“ zvyšuje objem nákladů přepravovaných po silnici, což se projevuje na spotřebě energie a má dopad na ochranu životního prostředí. V této souvislosti je nutné prozkoumat celý zásobovací řetězec.

1.8

Podle EHSV je tedy nezbytné využít znalostí, jež firmy zabývající se silniční dopravou získaly, tím, že budou aktivně zapojeny do příslušných programů, jejichž cílem je převést část nákladů ze silniční na jiné druhy dopravy. Za tímto účelem bylo navrženo, aby tyto firmy byly průběžně informovány a byla jim poskytnuta pomoc, a mohly tak upravit modely, které si osvojily a používají ve svých pracovních procesech.

1.9

Výbor se domnívá, že jelikož všechny dostupné prostředky nebyly vyčerpány, Komise by měla zvážit, zda nenavýší strop pro financování (ze stávajících 35 % pro akce týkající se převodu na jiný druh dopravy, vnitrozemské vodní dopravy, zprostředkujících akcí, mořských dálnic a zamezení dopravy a 50 % v případě společných vzdělávacích akcí) na 50 %, resp. 75 %. Zdá se, že takovéto navýšení je v případě malých podniků nezbytné, neboť jejich fixní náklady v poměru k variabilním jsou ve srovnání s velkými podniky vyšší. Konkrétně v případě zprostředkujících akcí bylo navrženo zvýšit pomoc, a to ze 2 EUR na tunokilometr na 3, neboť jde o inovační řešení, která pozitivně ovlivní převod nákladní dopravy ze silniční na jiné druhy dopravy a projeví se také na veřejném mínění.

1.10

Výbor doporučuje, aby Komise vypracovala pro všechny uživatele a ve všech jazycích EU „evropské průvodce“, které budou obsahovat přehled všech intermodálních terminálů v Evropské unii s přesným popisem jejich vlastností, a podnikla rovněž veškeré kroky, jež jsou nezbytné pro zvýšení povědomí jak o způsobech financování, tak o výsledcích realizovaných projektů a výhodách, jež přinesly uživatelům, bez ohledu na to, zda se nacházejí uprostřed řetězce, či na jeho konci. Dále Výbor zastává názor, že Komise musí vypracovat konkrétní plány na podporu tohoto programu a na zvýšení povědomí o něm. Navrhuje jí, aby za tímto účelem společně pořádaly konference, informační dny a turné.

1.11

Výbor doporučuje prozkoumat, zda je možné zařadit mezi projekty způsobilé k financování z programu Marco Polo opatření, která zahrnují přepravu tekutých látek pomocí potrubí nebo dodávky plynu do překladišť či terminálů intermodální dopravy.

1.12

Výbor zdůrazňuje, že je zapotřebí podrobněji prozkoumat současnou situaci v odvětví námořní dopravy (vnitrozemská vodní doprava), neboť panuje názor, že kvůli roztříštěnosti trhu je zde přijetí intermodálních systémů obtížné. Důkazem toho je skutečnost, že opatření související s mořskými dálnicemi nebyla velmi populární (v roce 2007 bylo na toto téma předloženo jen 9 % návrhů a v roce 2008 4 %), v důsledku čehož jich bylo schváleno jen velmi málo, či dokonce žádný, jak se stalo v roce 2008.

1.13

Výbor se i nadále domnívá, že lhůta v délce 36 měsíců je pro akce na převod na jiné druhy dopravy až příliš krátká, a navrhuje prodloužit ji alespoň na 48 měsíců.

1.14

Výbor se domnívá, že je zapotřebí prozkoumat možnost, jak podporovat projekty vnitrostátního rozsahu zaměřené na zlepšení propagace intermodality a zvýšení převodu ze silniční na jiné druhy dopravy. Podle jeho názoru totiž mohou existovat místní opatření, jež se týkají pouze jednoho členského státu, ale z jejichž účinku by měli prospěch všichni uživatelé příslušných druhů dopravy, kteří by přes tuto zemi projížděli.

1.15

Výbor opakuje, že souhlasí s rozšířením pole působnosti tohoto programu na třetí země, bez ohledu na to, zda jsou kandidáty na členství v EU, či nikoli, a podotýká, že výdaje spojené s akcemi prováděnými na území těchto zemí z něj mohou být kryty pouze v případě, že příslušnému členskému státu přinesou okamžitý a měřitelný užitek.

1.16

Výbor se domnívá, že je zapotřebí co nejrychleji vydat přehled projektů, jež byly úspěšně završeny, a prostředků, které skutečně pomohly uspořit. Umožní to propagovat tento program a publikovat výsledky, k nimž až dosud vedl.

1.17

Výbor připomíná, že podle jeho názoru musí Komise vyzvat členské státy, aby vypracovaly přehled všech existujících sítí, jež jsou opuštěné či velmi málo využívané a které by mohly být obnoveny a využívány pro nákladní dopravu. Tento požadavek se týká zejména železničních tratí, ale také námořních a říčních dopravních cest. V rámci možností se tak budou moci sestavit itineráře, které budou ve srovnání se silniční dopravou kratší a budou více respektovat udržitelný rozvoj.

2.1.1

Ve svých stanoviscích 842/2002 ze 17. a 18. července 2002 a 247/2005 z 9. března 2005 k návrhům nařízení o programech „Marco Polo I“ a „Marco Polo II“ Výbor poukázal na jejich slabiny a jelikož došel k závěru, že převedení na jiné způsoby dopravy, které si Evropská komise dala za cíl, nebude možné, navrhl doplnit do těchto programů konkrétní opatření. Obě stanoviska obsahovala konkrétně následující návrhy:

2.1.2

Výbor rovněž vyjádřil přání zapojit se společně s Komisí do diskuse o postupném ukončení praxe „nulové zásoby“ a místo toho zavést praxi „zásoby v oběhu“ pro dodávky, jež nejsou vyloženě urgentní.

—

Počet předkládaných návrhů se neustále snižuje, a to z 92 v roce 2003 na 63 v roce 2004, 62 v roce 2005 a 48 v roce 2006, zatímco počet návrhů, jež jsou schváleny a financovány, je více méně stejný (12 až 15).

—

Zajímavé je i zjištění, že k původně předpokládanému převodu na jiný druh dopravy nakonec došlo v 75 % financovaných projektů, v případě železniční výstavby dosáhla míra úspěšnosti 99 %, zatímco projekty týkající se vnitrozemní lodní dopravy byly ve srovnání s původním cílem úspěšné jen ze 45 %.

—

Splněním cílů programu „Marco Polo I“ na 64 % bylo ze silnice na jiný druh dopravy převedeno jen 5,8 % celkového objemu nákladu přepravovaného tímto způsobem v rámci mezinárodní silniční dopravy v EU, což, celkově vzato, představuje poměrně malou změnu.

—

Má se za to, že postup hodnocení návrhů, a to až po stádium podpisu smlouvy a včetně něj, je složitý, málo transparentní a časově velmi náročný, zejména ve fázi mezi zahájením jednání a okamžikem, kdy je daná smlouva podepsána. Všimněme si, že podle řady aktérů jsou sice kritéria pro výběr projektů jasná a transparentní, to však neplatí v případě postupu přidělování počtu bodů na základě těchto parametrů a definitivního návrhu vybraných projektů výstavby.

—

Požadované minimální prahové hodnoty jsou pro malé a střední podniky velmi vysoké a nemotivují k zavedení nových způsobů intermodální dopravy. Tato situace vede k protežování několika projektů výstavby, které realizují velké společnosti, na úkor řady projektů malých a středních podniků. Důraz na malé a střední podniky by tedy mohl pomoci řešit dopravní přetížení silnic na místní a regionální úrovni.

—

Vzhledem k nedostatku návrhů projektů předložených na základě výzvy k podání návrhů v oblasti mořských dálnic bylo navrženo, aby byl tento druh projektů výstavby sledován a aby byla podporována účast v nich.

—

Doporučuje se, aby bylo více zdůrazněno přispění ke snížení dopravní neprůjezdnosti na silnicích.