3.12.2008   

CS

Úřední věstník Evropské unie

C 308/1

1.

Dne 17. října 2007 předložila Komise návrh nařízení Evropského parlamentu a Rady o evropské statistice (dále jen „návrh“) evropskému inspektorovi ochrany údajů (dále jen „EIOÚ“) ke konzultaci v souladu s čl. 28 odst. 2 nařízení (ES) č. 45/2001. S ohledem na závazný charakter čl. 28 odst. 2 nařízení (ES) č. 45/2001 EIOÚ vítá, že v preambuli návrhu je výslovný odkaz na tuto konzultaci.

2.

Dne 5. září 2007 vydal EIOÚ stanovisko k návrhu nařízení Evropského parlamentu a Rady o statistice Společenství v oblasti veřejného zdraví a bezpečnosti a ochrany zdraví při práci (dokument KOM(2007) 46 v konečném znění) (dále jen „stanovisko ke statistice zdraví“) (1). Uvedený návrh byl velmi úzce spjat se stávajícím, obecnějším návrhem, neboť vycházel z právního základu, jenž je nyní měněn. Mezi těmito dvěma iniciativami tudíž existuje úzká vazba, jak bylo zdůrazněno ve stanovisku ke statistice zdraví v bodě 10.

3.

Před přijetím stanoviska ke statistice zdraví se uskutečnilo zasedání EIOÚ a zástupců Eurostatu, jehož závěrem bylo, že „by měl být proveden společný přezkum postupů existujících v Eurostatu při nakládání s individuálními záznamy pro statistické účely s tím, že z tohoto přezkumu by mohla vyplynout potřeba předběžné kontroly“. Rovněž bylo rozhodnuto, že „tento společný přezkum by se měl skládat z analýzy souboru minimálních údajů požadovaných pro každý zpracovatelský úkon a analýzy zpracovatelských úkonů prováděných v Eurostatu“. Oba prvky jsou součástí závěrů výše uvedeného stanoviska. EIOÚ v současnosti spolu s útvary Eurostatu pracuje na provádění tohoto společného přezkumu (2).

4.

Dne 20. prosince 2007 rovněž EIOÚ předal Výboru Evropského parlamentu pro občanské svobody, spravedlnost a vnitřní věci připomínky k návrhu nařízení o sčítání lidu, domů a bytů (3). Přestože Evropská komise tento návrh s EIOÚ oficiálně nekonzultovala, zdůraznil EIOÚ význam ochrany údajů v této souvislosti. Zopakoval také své obavy ohledně toho, jak klíčový význam má správné vymezení právního rámce, v němž se statistické údaje zpracovávají, a potřebu vyjasnění některých definic.

5.

EIOÚ se v neposlední řadě jako člen pracovní skupiny článku 29 aktivně podílel na vypracování stanoviska k pojetí osobních údajů (4), v němž se rovněž rozebírají některé aspekty týkající se statistických údajů.

6.

Podle důvodové zprávy je účelem návrhu zrevidovat stávající základní právní rámec pro vypracovávání statistiky na evropské úrovni s cílem přizpůsobit jej současné realitě a také jej zlepšit tak, aby vyhověl budoucímu vývoji a výzvám. Evropská statistika představuje podle názoru Komise zásadní příspěvek k budování informační kapacity, která je nutná pro podporu strategických cílů EU a základních politik a podpůrných nástrojů.

7.

Komise dále uvádí, že se objevují požadavky na určitý stupeň pružnosti v režimu statistické důvěrnosti, který by dovoloval řízený přístup k podrobným statistickým údajům, aniž by došlo k narušení vysoké úrovně ochrany, kterou důvěrné statistické údaje vyžadují. Výměna důvěrných údajů v rámci Evropského statistického systému (ESS) a pravidla pro přístup k těmto údajům pro výzkumné účely jsou v tomto ohledu významnými prvky a vyžadují modernizaci aktuálních právních požadavků.

8.

Právní základ pro statistické činnosti na evropské úrovni je stanoven v článku 285 Smlouvy o založení Evropského společenství. Uvedený článek stanoví požadavky na vypracovávání statistik Společenství, a jak je zdůrazněno v odstavci 2 uvedeného článku, vyžaduje „dodrž[ování zásad] nestrannosti, spolehlivosti, objektivity, vědecké nezávislosti, hospodárnosti výdajů a důvěrnosti statistických informací“. Ve stávajícím návrhu je předložena řada úprav současného právního rámce, například zlepšením správy statistik nebo konsolidací činností ESS, jakož i zavedením větší pružnosti do stávajících pravidel pro statistickou důvěrnost při zachování vysoké úrovně ochrany údajů (5).

9.

Pokud jde o cíle návrhu, návrh usiluje o zjednodušení stávajícího právního rámce pro vypracovávání a šíření statistik na evropské úrovni, zvláště spojením řady samostatných textů statistické legislativy Společenství do jediného dokumentu. Stávající právní rámec, který má být zrušen, sestává z těchto právních aktů:

10.

Návrh se snaží zachovat prováděcí opatření stanovená v nařízení Komise (ES) č. 831/2002 ze dne 17. května 2002, kterým se provádí nařízení Rady (ES) č. 322/97 o statistice Společenství, pokud jde o přístup k důvěrným údajům pro vědecké účely (9), a rozhodnutí Komise 2004/452/ES ze dne 29. dubna 2004, kterým se stanoví seznam subjektů, jejichž výzkumní pracovníci mohou mít přístup k důvěrným údajům pro vědecké účely (10).

11.

Jelikož je dále důležité zajistit úzkou spolupráci a vhodnou koordinaci mezi ESS a Evropským systémem centrálních bank (ESCB), použije se tento návrh, aniž by tím bylo dotčeno nařízení Rady (ES) č. 2533/98 ze dne 23. listopadu 1998 o shromažďování statistických informací Evropskou centrální bankou (11). V souvislosti s probíhajícím společným přezkumem zpracovávání údajů v Eurostatu by se však zjištěné výsledky měly použít i na situaci ECB.

12.

EIOÚ svou analýzu zaměří na ty prvky návrhu, které mohou mít vliv na ochranu osobních údajů.

13.

18. bod odůvodnění uvádí, že „je třeba zajistit právo na respektování soukromého a rodinného života a právo na ochranu osobních údajů podle článků 7 a 8 Listiny základních práv Evropské unie“.

14.

V 19. bodě odůvodnění návrhu dále stojí, že „toto nařízení (‚návrh‘) zajišťuje ochranu jednotlivců, pokud jde o zpracovávání osobních údajů, a konkrétně stanoví, pokud jde o evropskou statistiku, pravidla uvedená ve směrnici Evropského parlamentu a Rady 95/46/ES ze dne 24. října 1995 o ochraně fyzických osob v souvislosti se zpracováním osobních údajů a o volném pohybu těchto údajů a v nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 45/2001 ze dne 18. prosince 2000 o ochraně fyzických osob v souvislosti se zpracováním osobních údajů orgány a institucemi Společenství a o volném pohybu těchto údajů“.

15.

EIOÚ tyta dva body odůvodnění vítá, neboť jsou potvrzením toho, že ochrana údajů je důležitým prvkem, který je třeba při nakládání se statistickými údaji zohledňovat. Upřednostnil by však, kdyby byl 18. bod odůvodnění formulován pozitivněji, podobně jako 19. bod odůvodnění, tedy takto: „Toto nařízení zajišťuje právo…“.

16.

EIOÚ dále vítá rozvíjení „evropského přístupu ke statistice“, jak je uvedeno ve 12. a 13. bodě odůvodnění. Část tohoto přístupu spočívá v určení orgánů vypracovávajících statistiky. Ačkoliv je evropská statistika obvykle fakticky založena na vnitrostátních údajích vypracovaných národními statistickými úřady, může být rovněž vypracovávána z nezveřejněných vnitrostátních příspěvků, podmnožin národních příspěvků a z evropských statistických zjišťování nebo harmonizovaných koncepcí či metod. Z hlediska ochrany údajů je proto důležité určit orgán, který má kontrolu nad údaji používanými při vypracovávání statistik. Tento orgán pak bude mít povinnosti, které jsou spojeny s funkcí správce údajů podle směrnice 95/46/ES, a to v příslušných případech i v souvislosti s právem na informace, právy subjektů údajů na přístup k údajům a jejich opravu a právem znát příjemce těchto údajů (v tomto případě jím je Eurostat).

17.

Ve svém stanovisku ke statistice zdraví EIOÚ analyzoval paralelu mezi pojetím důvěrných údajů a osobních údajů. Došel k závěru, že statistická důvěrnost i ochrana údajů sice obsahují určité podobné formulace, avšak jedná se o dva rozdílné pojmy (12). EIOÚ zdůraznil, že existuje nebezpečí záměny těchto pojmů, a že je proto nezbytné rozdíly mezi ochranou údajů a statistickou důvěrností zřetelně vyjádřit.

18.

V souvislosti se statistickými zásadami by se EIOÚ rád zvláště zaměřil na čl. 2 odst. 1 písm. e) návrhu, v němž je definována zásada statistické důvěrnosti. EIOÚ si všiml, že na rozdíl od nařízení (ES) č. 322/97 je výraz „statistical units“ (statistické jednotky) nahrazen výrazem „statistical data subjects“ (subjekty statistických údajů). Tento pojem je blíže vymezen v čl. 3 bodu 7.

19.

EIOÚ s touto změnou definice nesouhlasí, a to ze stejného důvodu, z jakého ve svém stanovisku ke statistice zdraví zdůrazňoval potřebu chápat zřetelně rozdíly mezi těmito pojmy z obou zmíněných oblastí. „Subjekt údajů“ je důležitý pojem směrnice 95/46/ES při vymezování „osobních údajů“ a tento pojem se týká výhradně fyzických osob. Definice statistické důvěrnosti se však týká nejen fyzických osob, ale také domácností, hospodářských subjektů a dalších podniků. EIOÚ proto navrhuje, aby se návrh přidržel pojmu statistické jednotky, protože v tomto případě zahrnuje fyzické osoby, domácnosti, hospodářské subjekty a další podniky způsobem, který nevede k záměně s právním rámcem ochrany údajů.

20.

EIOÚ vítá formulaci obsaženou v článku 5, který stanoví zveřejnění seznamu dalších vnitrostátních orgánů jmenovaných členskými státy na internetových stránkách Komise (Eurostatu). Tento seznam posílí transparentnost, pokud jde o orgány příslušné k poskytování náležitých údajů o statistických jednotkách Eurostatu.

21.

Článek 10 návrhu je celý věnován úrovni kvality, která se při vypracovávání statistických údajů očekává. Jsou zde vyjmenovány kvalitativní aspekty, které musí být dodrženy. Návrh uvádí, že při uplatňování kvalitativních aspektů stanoví Komise regulativním postupem uvedeným v čl. 27 odst. 2 návrhu formy (sic), strukturu a periodicitu zpráv o kvalitě stanovené odvětvovou legislativou. EIOÚ by rád zdůraznil, že zásady týkající se kvality údajů vymezuje článek 4 nařízení (ES) č. 45/2001. EIOÚ má za to, že Eurostat by měl tyto zásady zohlednit, až bude podle čl. 10 odst. 3 návrhu posuzovat kvalitu údajů, které mu předávají členské státy. Proto navrhuje upravit v odstavci 3 druhou větu takto: „Komise (Eurostat) posoudí kvalitu předaných informací, a  to i z hlediska požadavků na ochranu údajů , a zprávy zveřejní“.

22.

Čl. 10 odst. 2 dále stanoví, že se tyto kvalitativní aspekty uplatní na údaje spadající do odvětvové legislativy ve specifických statistických oblastech. V případě přijímání této odvětvové legislativy uvádí čl. 10 odst. 2, že formy, strukturu a periodicitu zpráv o kvalitě stanovených v odvětvové legislativě určí Komise. EIOÚ by chtěl připomenout, že přijímala-li by Komise v případě statistiky odvětvovou legislativu, očekává, že bude konzultován, aby analyzoval soulad této odvětvové legislativy s nařízením (ES) č. 45/2001.

23.

Pokud jde o šíření, souhlasí EIOÚ s článkem 18 návrhu, jenž povoluje šíření statistických údajů prostřednictvím anonymizovaných záznamů. EIOÚ by však rád upozornil na obecný pojem „anonymizace“.

24.

Při posuzování anonymity z hlediska ochrany údajů je třeba vzít v úvahu výklad pracovní skupiny článku 29, který je obsažen v jejím stanovisku k pojetí osobních údajů (13). Podle jejího názoru, který vychází ze směrnice 95/46/ES, představuje anonymizované údaje jakákoli informace týkající se určité fyzické osoby, jestliže daná osoba nemůže být správcem údajů nebo jinou osobou identifikována, přičemž se přihlédne ke všem prostředkům, které mohou být rozumně použity jak správcem, tak jakoukoli jinou osobou pro identifikaci dané osoby. Anonymizované údaje by byly anonymní údaje, jež se dříve vztahovaly k určité identifikovatelné osobě, která však již identifikovatelná není.

25.

Již ve svém stanovisku ke statistice zdraví EIOÚ zdůraznil, že ačkoli by z hlediska ochrany údajů tento pojem zahrnoval údaje, které již nejsou identifikovatelné, ze statistického hlediska se anonymními údaji rozumí údaje, u nichž není možná žádná přímá identifikace. Z této definice vyplývá, že pokud by dané údaje umožňovaly nepřímou identifikaci, byly by považovány za anonymní z hlediska statistického, avšak nikoliv už nutně z hlediska ochrany údajů.

26.

Ve snaze vyhnout se jakékoli záměně v souvislosti s těmito dvěma výklady by EIOÚ navrhoval upravit článek 18 návrhu takto: „Individuální údaje mohou být šířeny ve formě souboru k veřejnému použití, který obsahuje anonymizované záznamy připravené tak, že nelze přímo či nepřímo identifikovat statistické jednotky, vezmou-li se v úvahu všechny významné prostředky, které může třetí strana přiměřeně použít“. Tímto vyjasněním by se mělo zabránit jakýmkoli pochybám v souvislosti s tím, které údaje mohou zpřístupněny pro veřejné použití.

27.

Článek 20 stanoví obecné pravidlo pro předávání důvěrných údajů mezi vnitrostátními orgány a mezi těmito orgány a Komisí a dále upravuje výměnu důvěrných údajů pro statistické účely mezi ESS a ESCB. Čl. 20 odst. 1 návrhu uvádí, že takové předávání údajů je nezbytné pro vývoj, vypracovávání a šíření evropské statistiky, jež plánované předávání odůvodňují. EIOÚ má za to, že tato předávání údajů mezi Eurostatem a vnitrostátními orgány a mezi Eurostatem a ECB jsou v souladu s podmínkami nezbytnosti stanovenými v článcích 7 a 8 a nařízení (ES) č. 45/2001. EIOÚ rovněž podporuje větu v čl. 20 odst. 1, jež stanoví, že „jakékoli jiné předání musí být výslovně schváleno vnitrostátním orgánem, který údaje shromáždil“. Ve svém stanovisku k návrhu předložila několik úprav článku 20 také ECB (14), tak aby návrh odrážel právní základ jejích pravomocí při zpracovávání statistických údajů a při výměně důvěrných údajů pro statistické účely mezi ESS a ECB. EIOÚ s pozměňovacími návrhy ECB k návrhu nařízení souhlasí.

28.

Přestože článek 22 zavádí možnost poskytnout za určitých podmínek, které budou stanoveny, přístup k důvěrným údajům, EIOÚ by rád připomněl, že zpřístupnění souborů údajů výzkumným pracovníkům je upraveno nařízením Komise (ES) č. 831/2002, které stávajícím návrhem nařízení zrušeno není (viz 29. bod odůvodnění návrhu). Proto budou muset veškeré formy, pravidla a podmínky pro přístup, které Komise stanoví, nejen být v souladu s nařízením (ES) č. 45/2001, ale také zohledňovat zvláštní pravidla stanovená ve výše uvedeném nařízení Komise, pokud jde o přístup k anonymizovaným mikrodatům pro vědecké účely.

29.

EIOÚ vítá návrh nařízení o evropské statistice. Toto nařízení by poskytlo pevný a obecný právní základ pro vývoj, vypracovávání a šíření statistik na evropské úrovni.

30.

EIOÚ by však chtěl zdůraznit tyto body: