|
19.6.2008 |
CS |
Úřední věstník Evropské unie |
C 154/1 |
Sdělení Komise o výsledcích hodnocení rizik a strategiích omezování rizik pro látky: zinek, chlorid zinečnatý, zink-distearát
(Text s významem pro EHP)
(2008/C 154/01)
Nařízení Rady (EHS) č. 793/93 ze dne 23. března 1993 o hodnocení a kontrole rizik existujících látek (1) zahrnuje oznamování údajů, stanovení priorit, hodnocení rizik a v případě potřeby vypracování strategií omezování rizik existujících látek.
V rámci nařízení (EHS) č. 793/93 byly jako prioritní látky pro hodnocení v souladu s nařízením Komise (ES) č. 2268/95 (2), které se týká druhého seznamu prioritních látek podle nařízení (EHS) č. 793/93, určeny následující látky:
|
— |
zinek, |
|
— |
chlorid zinečnatý, |
|
— |
zink-distearát. |
Členský stát zpravodaj určený v souladu s uvedeným nařízením dokončil pro tyto látky hodnocení rizik s ohledem na člověka a životní prostředí v souladu s nařízením Komise (ES) č. 1488/94 ze dne 28. června 1994, kterým se stanoví zásady hodnocení rizik existujících látek pro člověka a životní prostředí (3), a navrhl strategii omezování těchto rizik v souladu s nařízením (EHS) č. 793/93.
Proběhly konzultace s Vědeckým výborem pro toxicitu, ekotoxicitu a životní prostředí (SCTEE) a Vědeckým výborem pro zdravotní a environmentální rizika (SCHER), které vydaly stanoviska, pokud se jedná o hodnocení rizik provedená zpravodajem. Tato stanoviska jsou k dispozici na internetových stránkách uvedených vědeckých výborů.
Ustanovení čl. 11 odst. 2 nařízení (EHS) č. 793/93 stanoví, že výsledky hodnocení rizik a doporučená strategie omezování rizik budou přijaty na úrovni Společenství a zveřejněny Komisí. Toto sdělení společně s příslušným doporučením Komise 2008/464/ES (4) poskytuje výsledky hodnocení rizik (5) a strategie omezování rizik pro výše uvedené látky.
Výsledky hodnocení rizik a strategie omezování rizik stanovené v tomto sdělení jsou v souladu se stanoviskem výboru zřízeného podle čl. 15 odst. 1 nařízení (EHS) č. 793/93.
(1) Úř. věst. L 84, 5.4.1993, s. 1.
(2) Úř. věst. L 231, 28.9.1995, s. 18.
(3) Úř. věst. L 161, 29.6.1994, s. 3.
(4) Úř. věst. L 160, 19.6.2008.
(5) Úplnou zprávu o hodnocení rizik, stejně jako její shrnutí, lze nalézt na internetových stránkách Evropského úřadu pro chemické látky:
http://ecb.jrc.it/existing-substances/
PŘÍLOHA
ČÁST 1
|
č. CAS: 7440-66-6 |
|
č. Einecs: 231-175-3 |
|
Chemická značka: |
Zn |
|
|
Název podle Einecs: |
Zinek |
|
|
Název podle IUPAC: |
Zinek |
|
|
Zpravodaj: |
Nizozemsko |
|
|
Klasifikace (1): |
F; R15-17 (zinkový prášek – zinkový prach (pyroforický)) N; R50-53 (zinkový prášek – zinkový prach (pyroforický)) N; R50-53 (zinkový prášek – zinkový prach (stabilizovaný)) |
|
Hodnocení rizik je založeno na praxi související s životním cyklem látky vyráběné v Evropském společenství nebo do něho dovážené, jak je popsán v hodnocení rizik, které členský stát zpravodaj předal Komisi. Hodnocení rizik bylo provedeno v souladu s aktuálně platnou metodologií kovů a s technickými pokyny pro hodnocení rizik na podporu nařízení Komise (ES) č. 1488/94 o hodnocení rizik existujících látek.
Na základě dostupných informací hodnocení rizik určilo, že v Evropském společenství se látka používá především v odvětví galvanického pozinkování a v mosazi. Dále se používá ve slitinách litých pod tlakem, ve válcovaném/tvářeném zinku, v pigmentech a chemikáliích a na výrobu ostatních sloučenin zinku. Použití zinku a některých sloučenin zinku jako nanomateriál nebyla hodnocena.
Odhadnuté koncentrace elementárního zinku, při kterých nedochází k nepříznivým účinkům (PNEC) a které byly zahrnuty do hodnocení rizik, byly odvozeny pouze pro účely tohoto hodnocení rizik. Tyto koncentrace nesmí být použity pro žádné jiné účely, jako je např. stanovení norem životního prostředí nebo úrovní hygieny, aniž by bylo důkladně zváženo, zda jsou pro tyto účely vhodné. V každém případě by jako nezbytná součást měla být do procesu zahrnuta příslušná korekce na biologickou dostupnost.
HODNOCENÍ RIZIK
A. Lidské zdraví
Závěr hodnocení rizik pro
PRACOVNÍKY
je takový, že v současnosti není zapotřebí dalších informací a/nebo zkoušek ani opatření na snižování rizik kromě těch, která se již uplatňují. Tohoto závěru bylo dosaženo, neboť:
|
— |
hodnocení rizik ukazuje, že se neočekávají žádná rizika. Opatření na snižování rizik, která se již uplatňují, se považují za dostatečná. |
Závěr hodnocení rizik pro
SPOTŘEBITELE
je takový, že v současnosti není zapotřebí dalších informací a/nebo zkoušek ani opatření na snižování rizik kromě těch, která se již uplatňují. Tohoto závěru bylo dosaženo, neboť:
|
— |
hodnocení rizik ukazuje, že se neočekávají žádná rizika. Opatření na snižování rizik, která se již uplatňují, se považují za dostatečná. |
Závěr hodnocení rizik pro
OSOBY EXPONOVANÉ PROSTŘEDNICTVÍM ŽIVOTNÍHO PROSTŘEDÍ
je takový, že v současnosti není zapotřebí dalších informací a/nebo zkoušek ani opatření na snižování rizik kromě těch, která se již uplatňují. Tohoto závěru bylo dosaženo, neboť:
|
— |
hodnocení rizik ukazuje, že se neočekávají žádná rizika. Opatření na snižování rizik, která se již uplatňují, se považují za dostatečná. |
Závěr hodnocení rizik pro
LIDSKÉ ZDRAVÍ (fyzikálně-chemické vlastnosti)
je takový, že v současnosti není zapotřebí dalších informací a/nebo zkoušek ani opatření na snižování rizik kromě těch, která se již uplatňují. Tohoto závěru bylo dosaženo, neboť:
|
— |
hodnocení rizik ukazuje, že se neočekávají žádná rizika. Opatření na snižování rizik, která se již uplatňují, se považují za dostatečná. |
B. Životní prostředí
Závěr hodnocení rizik pro
ATMOSFÉRU
je takový, že v současnosti není zapotřebí dalších informací a/nebo zkoušek ani opatření na snižování rizik kromě těch, která se již uplatňují. Tohoto závěru bylo dosaženo, neboť:
|
— |
hodnocení rizik ukazuje, že se neočekávají žádná rizika. Opatření na snižování rizik, která se již uplatňují, se považují za dostatečná. |
Závěr hodnocení rizik pro
VODNÍ EKOSYSTÉM VČETNĚ SEDIMENTU
|
1.1 |
je takový, že je zapotřebí zvláštních opatření na snižování rizik pro konkrétní scénáře uvedené níže. Tohoto závěru bylo dosaženo v důsledku:
V regionech, kde se tyto vody (včetně sedimentu) nacházejí, se důrazně doporučuje, aby předtím, než budou učiněna rozhodnutí týkající se opatření na snižování rizik, byly zohledněny dostupné informace o známých a potenciálních zdrojích emisí zinku a o přirozených pozaďových koncentracích zinku specifických pro daný region. Zpráva o hodnocení rizik obsahuje zjištění, že současná použití zinku a sloučenin zinku nevedou sama o sobě ke zvýšeným regionálním úrovním, které se nacházejí v povrchové vodě a sedimentu. Zvýšené úrovně zinku v těch vodách a sedimentech, ve kterých jsou zjištěny, mohou být způsobeny kombinací zinku a sloučenin zinku. Zvýšené úrovně pocházejí z různých zdrojů emisí, včetně místních průmyslových bodových zdrojů, kontaminace z minulosti, těžební činnosti, geologie a rozptýlených zdrojů. Přispění každého z těchto zdrojů se mezi regiony může lišit. Místní průmyslové bodové zdroje mohou zahrnovat průmyslové procesy, které používají a emitují zinek a sloučeniny zinku, stejně tak jako ostatní procesy, které jsou nezáměrnými zdroji a nejsou přímo spojeny s odvětvími, která vyrábějí nebo používají zinek. Tyto procesy nebyly ve zprávě o hodnocení rizik zkoumány, mohou však emitovat zinek do vodního prostředí; |
|
1.2 |
je takový, že je zapotřebí dalších informací a/nebo zkoušek. Tohoto závěru bylo dosaženo v důsledku:
|
|
1.3 |
je takový, že v současné době není zapotřebí žádných dalších informací a/nebo zkoušek ani opatření na snižování rizik kromě těch, která jsou uplatňována u všech místních a regionálních scénářů, včetně sekundární otravy, mimo opatření uvedených výše v bodě 1.1 a 1.2. Tohoto závěru bylo dosaženo, neboť:
|
Závěr hodnocení rizik pro
SUCHOZEMSKÝ EKOSYSTÉM
|
2.1 |
je takový, že je zapotřebí zvláštních opatření na snižování rizik pro konkrétní scénáře uvedené níže. Tohoto závěru bylo dosaženo v důsledku:
|
|
2.2 |
je takový, že v současné době není zapotřebí žádných dalších informací a/nebo zkoušek ani opatření na snižování rizik kromě těch, která jsou uplatňována u všech místních a regionálních (liniové zdroje u hranic pozemních komunikací a akumulace zinku v regionálních půdách) scénářů, včetně sekundární otravy, mimo opatření uvedených výše v bodě 2.1. Tohoto závěru bylo dosaženo, neboť:
|
Závěr hodnocení rizik pro
MIKROORGANISMY V ČISTÍRNÁCH ODPADNÍCH VOD
|
3.1 |
je takový, že je zapotřebí snížit rizika u některých, ovšem ne všech, místních scénářů. Tohoto závěru bylo dosaženo v důsledku:
|
|
3.2 |
je takový, že v současné době není zapotřebí žádných dalších informací a/nebo zkoušek ani opatření na snižování rizik kromě těch, která jsou uplatňována u všech místních scénářů, mimo opatření uvedených výše v bodě 3.1. Tohoto závěru bylo dosaženo, neboť:
|
STRATEGIE OMEZOVÁNÍ RIZIK
Pro ŽIVOTNÍ PROSTŘEDÍ
se doporučuje:
|
— |
podle směrnice 2008/1/ES (2) a směrnice 2000/60/ES (3) zvážit, zda je zapotřebí dalšího řízení rizik u jiných zdrojů emisí zinku kromě těch, které vznikají u vyráběné a dovážené chemikálie (např. přírodní zdroje, těžební činnost, znečištění z minulosti a použití jiných sloučenin zinku), a které podle zjištění strategie omezování rizik výrazně přispívají k emisím zinku do vodního prostředí, |
|
— |
za účelem usnadnění povolování a monitorování podle směrnice 2008/1/ES by zinek měl být začleněn do pokračující práce na tvorbě pokynů k „nejlepším dostupným technikám“ (BAT). |
ČÁST 2
|
č. CAS: 7646-85-7 |
|
č. Einecs: 231-592-0 |
|
Molekulový vzorec: |
ZnCl2 |
|
|
Název podle Einecs: |
Chlorid zinečnatý |
|
|
Název podle IUPAC: |
Chlorid zinečnatý |
|
|
Zpravodaj: |
Nizozemsko |
|
|
Klasifikace (4): |
Xn; R22 C; R34 N; R50-53 |
|
Hodnocení rizik je založeno na praxi související s životním cyklem látky vyráběné v Evropském společenství nebo do něho dovážené, jak je popsán v hodnocení rizik, které členský stát zpravodaj předal Komisi. Hodnocení rizik bylo provedeno v souladu s aktuálně platnou metodologií kovů a s technickými pokyny pro hodnocení rizik na podporu nařízení (ES) č. 1488/94 o hodnocení rizik existujících látek.
Na základě dostupných informací hodnocení rizik stanovilo, že v Evropském společenství se látka využívá především v chemickém průmyslu, v odvětví galvanického pozinkování, baterií a v agrochemickém průmyslu (fungicidy). Dále se používá v polygrafickém a barvírenském průmyslu. Použití jako nanomateriál nebyla hodnocena.
HODNOCENÍ RIZIK
A. Lidské zdraví
Závěr hodnocení rizik pro
PRACOVNÍKY
je takový, že je zapotřebí zvláštních opatření na snižování rizik. Tohoto závěru bylo dosaženo v důsledku:
|
— |
obav z akutního podráždění dýchací soustavy následkem inhalační expozice plynoucí z výroby chloridu zinečnatého. |
Závěr hodnocení rizik pro
SPOTŘEBITELE
je takový, že v současnosti není zapotřebí dalších informací a/nebo zkoušek ani opatření na snižování rizik kromě těch, která se již uplatňují. Tohoto závěru bylo dosaženo, neboť:
|
— |
hodnocení rizik ukazuje, že se neočekávají žádná rizika. Opatření na snižování rizik, která se již uplatňují, se považují za dostatečná. |
Závěr hodnocení rizik pro
OSOBY EXPONOVANÉ PROSTŘEDNICTVÍM ŽIVOTNÍHO PROSTŘEDÍ
je takový, že v současnosti není zapotřebí dalších informací a/nebo zkoušek ani opatření na snižování rizik kromě těch, která se již uplatňují. Tohoto závěru bylo dosaženo, neboť:
|
— |
hodnocení rizik ukazuje, že se neočekávají žádná rizika. Opatření na snižování rizik, která se již uplatňují, se považují za dostatečná. |
Závěr hodnocení rizik pro
LIDSKÉ ZDRAVÍ (fyzikálně-chemické vlastnosti)
je takový, že v současnosti není zapotřebí dalších informací a/nebo zkoušek ani opatření na snižování rizik kromě těch, která se již uplatňují. Tohoto závěru bylo dosaženo, neboť:
|
— |
hodnocení rizik ukazuje, že se neočekávají žádná rizika. Opatření na snižování rizik, která se již uplatňují, se považují za dostatečná. |
B. Životní prostředí
Závěry jsou uvedeny pouze pro místní scénáře. Platí též závěry týkající se regionálních rizik pro životní prostředí, jak jsou popsána v hodnocení rizik pro elementární zinek (č. Einecs: 231-175-3).
Závěr hodnocení rizik pro
ATMOSFÉRU
je takový, že v současnosti není zapotřebí dalších informací a/nebo zkoušek ani opatření na snižování rizik kromě těch, která se již uplatňují. Tohoto závěru bylo dosaženo, neboť:
|
— |
hodnocení rizik ukazuje, že se neočekávají žádná rizika. Opatření na snižování rizik, která se již uplatňují, se považují za dostatečná. |
Závěr hodnocení rizik pro
VODNÍ EKOSYSTÉM VČETNĚ SEDIMENTU
|
1.1 |
je takový, že je zapotřebí zvláštních opatření na snižování rizik. Tohoto závěru bylo dosaženo v důsledku:
|
|
1.2 |
je takový, že v současné době není zapotřebí žádných dalších informací a/nebo zkoušek ani opatření na snižování rizik kromě těch, která jsou uplatňována u všech místních scénářů, včetně sekundární otravy, mimo opatření uvedených výše v bodě 1.1. Tohoto závěru bylo dosaženo, neboť:
|
Závěr hodnocení rizik pro
SUCHOZEMSKÝ EKOSYSTÉM
|
2.1 |
je takový, že je zapotřebí zvláštních opatření na snižování rizik. Tohoto závěru bylo dosaženo v důsledku:
|
|
2.2 |
je takový, že v současné době není zapotřebí žádných dalších informací a/nebo zkoušek ani opatření na snižování rizik kromě těch, která jsou uplatňována u všech místních scénářů, včetně sekundární otravy, mimo opatření uvedených výše v bodě 2.1. Tohoto závěru bylo dosaženo, neboť:
|
Závěr hodnocení rizik pro
MIKROORGANISMY V ČISTÍRNÁCH ODPADNÍCH VOD
|
3.1 |
je takový, že je zapotřebí snížit rizika. Tohoto závěru bylo dosaženo v důsledku:
|
|
3.2 |
je takový, že v současné době není zapotřebí žádných dalších informací a/nebo zkoušek ani opatření na snižování rizik kromě těch, která jsou uplatňována u všech místních scénářů, mimo opatření uvedených výše v bodě 3.1. Tohoto závěru bylo dosaženo, neboť:
|
STRATEGIE OMEZOVÁNÍ RIZIK
Pro PRACOVNÍKY
Má se všeobecně za to, že právní předpisy na ochranu pracovníků platné v současnosti na úrovni Společenství poskytují odpovídající rámec pro omezení rizik způsobených chloridem zinečnatým v potřebném rozsahu a je nutné je uplatňovat.
Pro ŽIVOTNÍ PROSTŘEDÍ
se doporučuje:
|
— |
podle směrnice 2008/1/ES (2) a směrnice 2000/60/ES (3) zvážit, zda je zapotřebí dalšího řízení rizik u jiných zdrojů emisí zinku kromě těch, které vznikají u vyráběné a dovážené chemikálie (např. přírodní zdroje, těžební činnost, znečištění z minulosti a použití jiných sloučenin zinku) a které podle zjištění strategie omezování rizik výrazně přispívají k emisím zinku do vodního prostředí, |
|
— |
za účelem usnadnění povolování a monitorování podle směrnice 2008/1/ES by chlorid zinečnatý měl být začleněn do pokračující práce na tvorbě pokynů k „nejlepším dostupným technikám“ (BAT). |
ČÁST 3
|
č. CAS: 557-05-1 a 91051-01-3 (5) |
|
č. Einecs: 209-151-9 a 293-049-4 |
|
Strukturní vzorec: |
|
|
|
Název podle Einecs: |
Zink-distearát |
|
|
Název podle IUPAC: |
Zink-dioktadekanoát |
|
|
Zpravodaj: |
Nizozemsko |
|
|
Klasifikace: |
Bez klasifikace |
|
Hodnocení rizik je založeno na praxi související s životním cyklem látky vyráběné v Evropském společenství nebo do něho dovážené, jak je popsán v hodnocení rizik, které členský stát zpravodaj předal Komisi. Hodnocení rizik bylo provedeno v souladu s aktuálně platnou metodologií kovů a s technickými pokyny pro hodnocení rizik na podporu nařízení (ES) č. 1488/94 o hodnocení rizik existujících látek.
Na základě dostupných informací hodnocení rizik určilo, že v Evropském společenství se látka používá především v odvětví polymerů jako složka stabilizátorů, mazivo, prostředek podporující odlepování forem a práškovadlo pro kaučuk.
Dále se používá v odvětví nátěrových hmot, laků a fermeží a jako brusné a matovací činidlo, ve stavebním průmyslu jako činidlo k dosažení vodotěsnosti v betonu, v papírenském a textilním průmyslu jako činidlo k dosažení vodotěsnosti, v kosmetickém a farmaceutickém průmyslu, v chemickém a hutnickém průmyslu a jinde. Použití jako nanomateriál nebyla hodnocena.
HODNOCENÍ RIZIK
A. Lidské zdraví
Závěr hodnocení rizik pro
PRACOVNÍKY
je takový, že v současnosti není zapotřebí dalších informací a/nebo zkoušek ani opatření na snižování rizik kromě těch, která se již uplatňují. Tohoto závěru bylo dosaženo, neboť:
|
— |
hodnocení rizik ukazuje, že se neočekávají žádná rizika. Opatření na snižování rizik, která se již uplatňují, se považují za dostatečná. |
Závěr hodnocení rizik pro
SPOTŘEBITELE
je takový, že v současnosti není zapotřebí dalších informací a/nebo zkoušek ani opatření na snižování rizik kromě těch, která se již uplatňují. Tohoto závěru bylo dosaženo, neboť:
|
— |
hodnocení rizik ukazuje, že se neočekávají žádná rizika. Opatření na snižování rizik, která se již uplatňují, se považují za dostatečná. |
Závěr hodnocení rizik pro
OSOBY EXPONOVANÉ PROSTŘEDNICTVÍM ŽIVOTNÍHO PROSTŘEDÍ
je takový, že v současnosti není zapotřebí dalších informací a/nebo zkoušek ani opatření na snižování rizik kromě těch, která se již uplatňují. Tohoto závěru bylo dosaženo, neboť:
|
— |
hodnocení rizik ukazuje, že se neočekávají žádná rizika. Opatření na snižování rizik, která se již uplatňují, se považují za dostatečná. |
Závěr hodnocení rizik pro
LIDSKÉ ZDRAVÍ (fyzikálně-chemické vlastnosti)
je takový, že v současnosti není zapotřebí dalších informací a/nebo zkoušek ani opatření na snižování rizik kromě těch, která se již uplatňují. Tohoto závěru bylo dosaženo, neboť:
|
— |
hodnocení rizik ukazuje, že se neočekávají žádná rizika. Opatření na snižování rizik, která se již uplatňují, se považují za dostatečná. |
B. Životní prostředí
Závěry jsou uvedeny pouze pro místní scénáře. Platí též závěry týkající se regionálních rizik pro životní prostředí, jak jsou popsána v hodnocení rizik pro elementární zinek (č. Einecs: 231-175-3).
Závěr hodnocení rizik pro
ATMOSFÉRU
je takový, že v současnosti není zapotřebí dalších informací a/nebo zkoušek ani opatření na snižování rizik kromě těch, která se již uplatňují. Tohoto závěru bylo dosaženo, neboť:
|
— |
hodnocení rizik ukazuje, že se neočekávají žádná rizika. Opatření na snižování rizik, která se již uplatňují, se považují za dostatečná. |
Závěr hodnocení rizik pro
VODNÍ EKOSYSTÉM VČETNĚ SEDIMENTU
|
1.1 |
je takový, že je zapotřebí zvláštních opatření na snižování rizik. Tohoto závěru bylo dosaženo v důsledku:
|
|
1.2 |
je takový, že v současné době není zapotřebí žádných dalších informací a/nebo zkoušek ani opatření na snižování rizik kromě těch, která jsou uplatňována u všech místních scénářů, včetně sekundární otravy, mimo opatření uvedených výše v bodě 1.1. Tohoto závěru bylo dosaženo, neboť:
|
Závěr hodnocení rizik pro
SUCHOZEMSKÝ EKOSYSTÉM
|
2.1 |
je takový, že je zapotřebí zvláštních opatření na snižování rizik. Tohoto závěru bylo dosaženo v důsledku:
|
|
2.2 |
je takový, že v současné době není zapotřebí žádných dalších informací a/nebo zkoušek ani opatření na snižování rizik kromě těch, která jsou uplatňována u všech místních scénářů, včetně sekundární otravy, mimo opatření uvedených výše v bodě 2.1. Tohoto závěru bylo dosaženo, neboť:
|
Závěr hodnocení rizik pro
MIKROORGANISMY V ČISTÍRNÁCH ODPADNÍCH VOD
|
3.1 |
je takový, že je zapotřebí snížit rizika. Tohoto závěru bylo dosaženo v důsledku:
|
|
3.2 |
je takový, že v současné době není zapotřebí žádných dalších informací a/nebo zkoušek ani opatření na snižování rizik kromě těch, která jsou uplatňována u všech místních scénářů, mimo opatření uvedených výše v bodě 3.1. Tohoto závěru bylo dosaženo, neboť:
|
STRATEGIE OMEZOVÁNÍ RIZIK
Pro ŽIVOTNÍ PROSTŘEDÍ
se doporučuje:
|
— |
podle směrnice 2008/1/ES (2) a směrnice 2000/60/ES (3) zvážit, zda je zapotřebí dalšího řízení rizik u jiných zdrojů emisí zinku kromě těch, které vznikají u vyráběné a dovážené chemikálie (např. přírodní zdroje, těžební činnost, znečištění z minulosti a použití jiných sloučenin zinku), a které podle zjištění strategie omezování rizik výrazně přispívají k emisím zinku do vodního prostředí, |
|
— |
za účelem usnadnění povolování a monitorování podle směrnice 2008/1/ES by zink-distearát měl být začleněn do pokračující práce na tvorbě pokynů k „nejlepším dostupným technikám“ (BAT). |
(1) Klasifikace látky je stanovena směrnicí Komise 2004/73/ES ze dne 29. dubna 2004, kterou se po dvacáté deváté přizpůsobuje technickému pokroku směrnice Rady 67/548/EHS o sbližování právních a správních předpisů týkajících se klasifikace, balení a označování nebezpečných látek (Úř. věst. L 152, 30.4.2004, s. 1; opraveno v Úř. věst. L 216, 16.6.2004, s. 3).
(2) Úř. věst. L 24, 29.1.2008, s. 8.
(3) Úř. věst. L 327, 22.12.2000, s. 1.
(4) Klasifikace látky je stanovena směrnicí Komise 2004/73/ES ze dne 29. dubna 2004, kterou se po dvacáté deváté přizpůsobuje technickému pokroku směrnice Rady 67/548/EHS o sbližování právních a správních předpisů týkajících se klasifikace, balení a označování nebezpečných látek (Úř. věst. L 152, 30.4.2004, s. 1; opraveno v Úř. věst. L 216, 16.6.2004, s. 3).
(5) Komerčně vyráběná kyselina stearová je vždy směsí látek, které byly chemicky nazývány kyselina stearová (C18) a kyselina palmitová (C16). V praxi je popis „mastné kyseliny, C16-18, zinečnaté soli“, registrovaný pod č. CAS: 91051-01-3, přesnější popis komerčního zinečnatého stearátu, ale je uveden pouze v Einecs: a v Chemical Abstracts Service nikdy nebyla k tomuto číslu registrována jediná položka. Z těchto důvodů bylo přidáno č. CAS: 91051-01-3.