1.

Evropské rozvojové fondy (ERF) jsou výsledkem mezinárodních úmluv nebo dohod (1) mezi Společenstvím a jeho členskými státy na straně jedné a některými africkými, karibskými a tichomořskými státy (státy AKT) na straně druhé a dále rozhodnutí Rady o přidružení zámořských zemí a území.

1.–5.

ERF je pro země AKT hlavním nástrojem rozvojové pomoci Evropské unie. Komise sdílí názor Účetního dvora, co se týká celé řady bodů, nicméně by ráda upozornila na zvýšené riziko spojené s řízením fondu, a to vzhledem k následujícím důvodům:

—

použití velkého objemu prostředků,

—

nedostatky ve státní správě určitých partnerských zemí,

—

četné problémy, včetně nedostatků ve správě věcí veřejných, které se projevují ve velké míře ve většině zemí, jež jsou příjemci pomoci.

2.

Za řízení většiny výdajů ERF je odpovědná Komise, která toto řízení také vykonává. Investiční nástroj ERF řídí od 1. dubna 2003 v plném rozsahu Evropská investiční banka (EIB) (2). Na tento nástroj se nevztahuje prohlášení o věrohodnosti, které vydává Účetní dvůr, ani postup udílení absolutoria Evropským parlamentem (3)  (4).

3.

Po dokončení programování se zdroje ERF mobilizují ve dvou fázích. Komise přijme na základě žádosti přijaté od státu AKT rozhodnutí o financování (v účetnictví vedeno jako finanční závazky). Komise a stát AKT pak stanoví pravidla pro realizaci těchto rozhodnutí vnitrostátní schvalující osobou dotyčné země v rámci dohody o financování nebo přímo Komisí. Vnitrostátní schvalující osoba uzavírá smlouvy (v účetnictví vedeny jako individuální právní závazky) a schvaluje platby, které Komise zkontroluje a provede.

4.

Rozpočtová podpora tomuto systému řízení nepodléhá. Dohody o financování představují právní závazky a vedou k platbám bez uzavírání individuálních právních závazků. Jakmile Komise zkontroluje, že byly splněny podmínky dohody z Cotonou a dohody o financování, provede první převod finančních prostředků do rozpočtu přijímající země. Finanční prostředky se po převodu stávají součástí rozpočtu státu AKT, kde se používají a kontrolují v souladu s právními předpisy a postupy přijímající země. Komise a ostatní hlavní mezinárodní dárci posuzují jak zlepšení v řízení veřejných financí v těchto zemích, tak výsledky v oblasti snižování chudoby. Před výplatou dalších částek Komise zkontroluje, zda byly splněny podmínky stanovené v dohodě o financování.

5.

V rámci Komise řídí většinu programů ERF Úřad pro spolupráci EuropeAid (dále jen „úřad EuropeAid“). Malá část projektů ERF (5) se týká humanitární pomoci a je řízena generálním ředitelstvím pro humanitární pomoc (GŘ ECHO).

6.

Po uzavření 6. ERF v roce 2006 se v roce 2007 prováděl 7., 8. a 9. ERF souběžně. Předpokládá se, že 7. ERF bude uzavřen v roce 2008.

7.

Celkové příspěvky obdržené od členských států v roce 2007 činily 2 679 milionů EUR, včetně 39 milionů EUR dobrovolných příspěvků na africký mírový projekt v rámci spolupráce uvnitř skupiny států AKT (6). V průběhu roku začala Komise žádat o příspěvky z 9. ERF, jelikož prostředky z 8. ERF byly zcela vyčerpány.

8.

Prostředky z 10. ERF se budou přidělovat na závazky v období od roku 2008 do roku 2013. 10. ERF poskytne zemím AKT podporu Společenství ve výši 21 966 milionů EUR, což ve srovnání s finančními prostředky přidělenými v rámci 9. ERF představuje nárůst o 62 %.

6.–8.

Komise pokračovala v roce 2007 v souladu s prohlášeními z Monterrey a z Paříže ve svém úsilí s cílem zvýšit pomoc i její účinnost. Rok 2007 byl stejně jako rok 2006 velmi uspokojivý, co se týká provádění pomoci z evropských rozvojových fondů, neboť bylo znovu dosaženo rekordního počtu smluv i objemu vyplacených částek, významného snížení starých a spících závazků, jakož i pokroku směrem ke konečnému uzavření 7. ERF. Cílem bylo rozdělit všechny prostředky devátého ERF do konce roku 2007, což znamenalo provedení pomoci ve výši 15,9 miliardy EUR během období 2003–2007, tedy 100 % prostředků 9. ERF. Jedná se o nejvyšší položku v historii ERF.

9.

V  tabulkách 1 a 2 jsou uvedeny údaje o kumulativním čerpání zdrojů ERF řízených Komisí a o finančním plnění. Grafy I a II ukazují kumulativní zdroje a rozhodnutí podle odvětví, do nichž směřuje pomoc. V květnu 2005 Rada rozhodla, že prostředky z 9. ERF musí být přiděleny na závazky do 31. prosince 2007 (7). Do uvedeného data byly podle tohoto „ustanovení o skončení platnosti“ přiděleny na závazky prakticky všechny prostředky z 9. ERF. Stalo se tak díky podstatnému nárůstu (o 16,7 %) souhrnných závazků, které dosáhly částky 3 172 milionů EUR. Čisté platby vzrostly o 4,1 % a dosáhly výše 2 874 milionů EUR, což je z důvodu omezení hotovostních toků na konci roku o něco méně, než byla původně stanovená cílová částka.

9.

Je to vůbec poprvé, kdy byly všechny položky ERF přiděleny před vstupem následujícího ERF v platnost. Když v dubnu roku 2003 vstoupil v platnost 9. ERF, zůstaly takřka 2 miliardy EUR v rámci 8. ERF nepřiděleny.

10.

V důsledku toho se zbývající platby zvýšily z 10 281 milionů EUR ke konci roku 2006 na 10 579 milionů EUR ke konci roku 2007. Z celkových zbývajících plateb se 903 milionů EUR týká prostředků, které byly přiděleny na závazky před více než pěti lety. Souhrnné závazky, k nimž nebyly v posledních dvou letech přijaty žádné individuální právní závazky nebo v souvislosti s nimiž se neuskutečnily žádné platby, se však ke konci roku podstatně snížily na 100 milionů EUR. Míra plnění, měřena poměrem neproplacených prostředků vůči ročním platbám, byla stálá a činila 3,7 roku.

10.

Výkon Komise byl výjimečný v roce 2007, platby se výrazně zvýšily o 12 %, závazky o 9 % a zvýšení „nezúčtovaného zůstatku“ mohlo být omezeno na 2,8 %.

11.

Hlavním příjemcem pomoci EU s částkou pomoci ve výši 852 milionu EUR (31 % celkových plateb) v roce 2007 bylo odvětví sociální infrastruktury, včetně vzdělávání, zdravotnictví, vody a základních hygienických zařízení, za ním následovalo odvětví dopravy, komunikací a energetiky s částkou ve výši 799 milionů EUR (28 %). Celkové platby v oblasti věcné pomoci a obecných programů pomoci se rovnaly částce 557 milionů EUR, z níž bylo 455 milionů EUR (16 % celkových plateb) vynaloženo prostřednictvím programů podpory ze souhrnného rozpočtu. Pomoc se i nadále prováděla v úzké spolupráci s organizacemi OSN a se Světovou bankou (306,5 milionu EUR, tj. 10,7 % plateb).

12.

Finanční nařízení pro 9. ERF (8) Komisi ukládá, aby každoročně podávala zprávu o finančním řízení evropských rozvojových fondů. Účetní dvůr tuto zprávu přezkoumal s cílem posoudit, zda věrně popisuje plnění cílů, finanční situaci a události, které měly podstatný vliv na činnosti prováděné v průběhu rozpočtového roku. V rámci přezkumu se ověřovala přesnost předložených finančních údajů a opatření přijatá v návaznosti na dřívější připomínky Účetního dvora a na doporučení orgánu udílejícího absolutorium.

13.

Podle názoru Účetního dvora zpráva o finančním řízení přesně popisuje plnění cílů stanovených na rozpočtový rok, finanční situaci a události, které měly podstatný vliv na činnosti prováděné v roce 2007. Shrnutí opatření Komise přijatých v návaznosti na připomínky Účetního dvora však v řadě případů neposkytuje dostatečné informace o podniknutých a plánovaných krocích. Účetní dvůr předkládá analýzu této situace v  tabulce 4 . Informace poskytnuté členskými státy AKT s ohledem na čerpání fondů Stabex (9) a zůstatky na účtech u bank ve státech AKT jsou navíc i nadále nedostatečné, a to především vinou složitosti opatření a omezené kontroly ze strany úřadu EuropeAid. Úřad EuropeAid si je těchto skutečností vědom a v roce 2007 hodlal zahájit audity fondů Stabex ve všech dotyčných zemích AKT. Audity však byly provedeny pouze ve čtyřech z celkem 38 přijímajících zemí.

13.

Komise přikládá prvořadý význam doporučením Účetního dvora a podnikla kroky v návaznosti na všechna tato doporučení. Domnívá se, že v souvislosti s doporučeními Účetního dvora byla přijata celkově uspokojivá opatření. Více informací nicméně poskytne v budoucnu.

14.

Cílem zkoumání spolehlivosti účtů ERF je získat dostatečné důkazní informace, aby bylo možno vyslovit závěr o tom, do jaké míry byly řádně zaevidovány všechny příjmy, výdaje, aktiva a pasiva, a o tom, že roční účetní závěrka věrně odráží finanční situaci ke konci rozpočtového roku. Připomínky týkající se spolehlivosti účetní závěrky, uvedené v bodech VI a VII prohlášení o věrohodnosti, vycházejí z auditu konsolidovaných finančních výkazů (14) a konsolidované zprávy o plnění 7., 8. a 9. ERF (15). Audit v odpovídajícím rozsahu zahrnul kontrolní postupy, jejichž cílem bylo na základě testů prověřit důkazní informace k částkám a předloženým údajům. Jeho součástí bylo posouzení použitých účetních zásad, podstatných odhadů provedených vedením a celkové prezentace konsolidované účetní závěrky.

15.

Připomínky k legalitě a správnosti uskutečněných operací, uvedené v bodech VII a XI prohlášení o věrohodnosti, jsou založeny na:

a)

hodnocení systémů dohledu a kontroly v ústředních útvarech úřadu EuropeAid a pěti delegacích (Ghana, Guinea-Bissau, Niger, Madagaskar a Súdán), které se týkalo celkem šesti zemí;

b)

zkoumání statisticky vybraného vzorku operací ze všech oblastí, s výjimkou rozpočtové podpory, u každé navštívené delegace. Audit se týkal celkem 90 plateb a 15 individuálních právních závazků;

c)

zkoumání 30 plateb a 15 finančních závazků, které byly vybrány v rámci rozpočtové podpory na základě statistických metod. Tento výběr představuje 46,0 % celkových plateb rozpočtové podpory a 62,1 % finančních závazků. Zkoumání spočívalo v ověřování dokladů a u 8 plateb v další analýze ve čtyřech navštívených zemí (Ghana, Guinea-Bissau, Niger a Madagaskar);

d)

zkoumání 30 plateb, které byly vybrány na základě statistických metod a schváleny ústředními útvary úřadu EuropeAid;

e)

zkoumání 30 operací, které byly vybrány na základě statistických metod a u nichž již ústřední útvary úřadu EuropeAid provedly kontrolu ex post;

f)

zkoumání 30 finančních závazků, které byly vybrány na základě statistických metod;

g)

zkoumání výroční zprávy o činnosti a prohlášení generálního ředitele úřadu EuropeAid a postupu jejich vypracování.

16.

Jak Účetní dvůr poznamenal ve své výroční zprávě o ERF za rozpočtový rok 2006 (16), účetní systém používaný pro ERF nemá všechny funkce nezbytné pro efektivní a účelné vykazování ekonomických informací na akruální bázi. Převádění účetních údajů založených na peněžních tocích do roční účetní závěrky ERF na akruální bázi proto vyžaduje rozsáhlé manuální zpracování, které zvyšuje riziko chyby. Kromě toho účetní systém nedokáže samostatně určit finanční dopad změn směnných kurzů a tuto informaci nelze získat ani manuálně (17). Začlenění ERF do účetního systému, který Komise používá pro účtování o rozpočtových výdajích, bylo původně naplánováno na rok 2006, avšak kvůli technickým potížím bylo několikrát odloženo a nyní se plánuje na počátek roku 2009.

16.

Zavedení nového účetního systému od roku 2009 překoná stávající omezení. Manuální zpracování je podrobeno přísným kontrolám s cílem omezit rizika. Běžný účetní systém ERF neposkytuje identifikaci finančního dopadu změn směnných kurzů. Čistý výsledek za finanční rok 2007 nicméně zahrnuje zisky a ztráty v důsledku rozdílů ve směnných kurzech.

17.

Roční účetní závěrka obsahuje rezervu na náklady, které vznikly v běžném účetním období, k nimž ale nebyly do konce roku obdrženy faktury. Výše této rezervy, která se odhaduje na základě řady předpokladů pomocí statistických metod, činí 2 087 milionů EUR, což představuje 83 % celkových pasiv. Jak Účetní dvůr uvedl ve své výroční zprávě o ERF za rozpočtový rok 2006 (18), Komise nedoložila platnost předpokladu týkajícího se linearity výdajů na projekty. Z analýzy Účetního dvora (19) vyplývá, že metoda použitá úřadem EuropeAid může vést k podhodnocení výdajů příštích období. Není však možné vyčíslit odpovídající dopad na konsolidovanou rozvahu ke konci roku 2007.

17.

Komise v roce 2007 ještě upravila a zlepšila svůj přístup k výpočtu rezervy, a to tak, že pro každý druh smlouvy (granty, stavební práce, služby, dodávky) uplatnila specifickou míru plnění.

18.

Výše záruk uvedených v bodu 1.4 přílohy účetní závěrky činila ke konci roku 2007 celkem 1 004 milionů EUR. Účetní dvůr zjistil, že tato částka je nadhodnocena o 4,1 %.

18.

V průběhu roku 2007 vynaložila Komise velké úsilí, aby posílila kvalitu informací zaznamenávaných v účetním systému. Během vyhotovování roční účetní závěrky byla provedena dodatečná ověření a opravy s cílem vypracovat roční účty. V důsledku toho zůstává dopad na roční účty velmi omezený a je považován za nepodstatný.

19.

Podle dohody z Cotonou (20) je třeba, aby byly dohody o financování mezi Komisí a dotyčným státem nebo státy AKT vypracovány do 60 dní ode dne rozhodnutí Komise. Při auditu Účetního dvora však bylo zjištěno, že značný počet dohod o financování (osm z celkem 30 zkoumaných rozhodnutí Komise) nebyl přijímajícími zeměmi v této lhůtě podepsán.

19.

Komise ani přijímající země se nedopustily porušení pravidla 60 dnů stanoveného dohodou z Cotonou, protože toto pravidlo se týká sestavování a nikoli podepisování dohod o financování. Posledním možným termínem pro podepsání dohod o financování je 31. prosinec roku n + 1, přičemž rok n je rokem, v jehož průběhu byl přijat finanční závazek Komise (čl. 54 odst. 2 finančního nařízení vztahujícího se na 9. ERF). V rámci obezřetných postupů Komise prakticky ve všech případech dohody o financování nejen sestavuje, ale i podepisuje ve lhůtě 60 dnů od rozhodnutí Komise.

20.

Byly zjištěny časté chyby (pět chyb ve čtyřech z 15 kontrolovaných individuálních právních závazků) v souvislosti s předpisy stanovenými bankovními zárukami pro zajištění zadávacích řízení a smluv. V případě jednoho individuálního právního závazku byla připuštěna výjimka z pravidel zadávacího řízení, ačkoliv právní podmínka, která toto povoluje, nebyla splněna.

20.

Komise se domnívá že finanční riziko je nulové, protože žádná platba není provedena před přijetím bankovní záruky.

21.

Z celkem 11 plateb vybraným organizacím OSN nebylo možno v úplnosti zkontrolovat legalitu a správnost dvou plateb, jelikož Účetní dvůr nebyl schopen od dotyčných organizací OSN (21) získat podkladovou dokumentaci. Účetní dvůr proto nemohl vyvodit závěr o legalitě a správnosti těchto operací. Účetní dvůr dále upozorňuje na skutečnost, že audit ostatních operací OSN ztěžovala nedostatečná spolupráce ze strany organizací OSN a že jeho provedení bylo nakonec možné pouze díky včasné intervenci Komise.

21.

Komise plně podporuje žádost Účetního dvora ohledně získání potřebných podpůrných důkazů ze strany OSN a tato zásada je jasně formulována ve finanční a správní rámcové dohodě (Financial and Administrative Framework Agreement – FAFA). Jakmile byla Komise informována Účetním dvorem o obtížích, které se v tomto ohledu objevily, obrátila se na své protějšky v OSN s cílem najít řešení a zajistit, aby Účetní dvůr obdržel požadovanou informaci.

22.

Audit Účetního dvora týkající se plateb schválených delegacemi a ústředními útvary úřadu EuropeAid odhalil významný výskyt chyb (27 chyb ve 24 ze 120 prověřovaných operací) s dopadem na částku uskutečněných operací, které byly předmětem auditu. Většina těchto chyb byla závažná (22) a týkala se zejména:

—

způsobilosti výdajů, například platby provedené mimo období způsobilosti, proplácení DPH, platby překračující povolený rozpočet a proplacení druhů výdajů, které nebyly stanoveny smlouvou (17 chyb v 15 ze 120 prověřovaných operací),

—

předběžného financování, které bylo schváleno, ačkoliv výdaje dosud nevznikly (šest chyb v šesti ze 120 prověřovaných operací),

—

vyplácení nesprávných částek v důsledku početních chyb, plateb za vykázaná množství neodpovídající skutečnosti a nedodržení technických požadavků na stavební práce (tři chyby ve třech ze 120 prověřovaných operací).

22.

Systém kontroly zavedený Komisí za účelem ověřování legality a správnosti výdajů spočívá v práci externích auditorů, dohlížitelů, jakož i v interních kontrolách. Komise uznává, že tento systém s sebou nese i určité riziko zbytkové chyby. Nicméně vzhledem k tomu, že není možné provést kompletní ověření operací z důvodu nákladů spojených s těmito kontrolními opatřeními, bude Komise nadále zdokonalovat svůj systém založený na poměru náklady/efektivnost, který poskytuje přiměřenou jistotu.

23.

Většině chyb se mělo předejít nebo měly být schvalujícími osobami odhaleny a opraveny před povolením předběžného financování nebo schválením plateb. Příčinou ostatních chyb je nepřiměřenost kontrol prováděných dohlížiteli nebo auditory. To značí, že v systémech dohledu a kontroly jsou nedostatky (viz body 32–47). Ačkoliv audity naplánované Komisí mohly některé chyby odhalit a opravit, úroveň zbytkové chyby pravděpodobně i nadále zůstane významná (viz bod 39).

23.

Většina zjištěných případů se týká buď plateb, které byly provedeny na základě zprávy o auditu a na základě vyúčtování vypracovaného inspektorem práce, nebo se týká schválení záloh, které by mělo být opraveno později.

24.

Audit Účetního dvora odhalil také další opakující se chyby, které mohou mít dopad na částku uskutečněných operací a které se týkají především bankovních záruk stanovených předpisy a požadavků k zadávacím řízením a uzavírání smluv (16 chyb v 15 ze 120 prověřovaných operací). Zjištěny byly rovněž chyby, které dopad na částku uskutečněných operací nemají, například předčasné platby, nedostatečné zviditelnění finanční podpory ERF a výdaje přidělené na špatný programový odhad (šest chyb v šesti ze 120 prověřovaných operací).

24.

Dva případy se týkají prodloužení záruk vztahujících se na smlouvy v konečné fázi provádění. Z tohoto důvodu bylo zbytkové riziko nulové. Ve všech ostatních případech byly záruky poskytnuty po podpisu smlouvy. Před obdržením záruk však nedošlo k žádné platbě. Finanční riziko tudíž neexistovalo.

25.

Dohoda z Cotonou stanoví, že přímá rozpočtová pomoc (rozpočtová podpora) se poskytuje pouze tam, kde je řízení veřejných výdajů dostatečně transparentní, odpovědné a efektivní (23) (pozn. překl.: anglický termín effective se dále v textu překládá jako „účelný“). Komise si tuto podmínku vykládá dynamicky (24). Nedostatky v řízení veřejných financí v době přijetí rozhodnutí o financování podle jejího názoru nebrání zahájení programu rozpočtové podpory za předpokladu, že existuje vůle k reformám a tyto reformy se považují za uspokojivé. Evropský parlament tento „dynamický výklad“ kritérií způsobilosti pro rozpočtovou podporu zpochybnil s tím, že rozpočtová podpora by se měla provádět pouze v zemích, které již minimální standard věrohodné správy veřejných financí splňují (25).

25.

Komise si je vědoma toho, že přístup v podobě „dynamického výkladu“ byl zpochybněn v přezkumu Evropského parlamentu, který se týkal opatření přijatých v návaznosti na rozpočtová doporučení na rok 2006, jak je uvedeno v připomínkách Účetního dvora. Komise se nicméně nadále domnívá, že je tento přístup užitečný a vhodný pro jednotlivé členské státy na individuálním základě, neboť Komisi umožňuje lépe podporovat zlepšování systémů řízení veřejných financí (PFM), čímž posiluje celkový vliv na rozvoj rozpočtové podpory pro příjemce. Vypracování referenčních kritérií ex ante použitelných ve všech zemích by kromě obtížnosti po stránce metodické také snížilo schopnost Komise podporovat reformy řízení veřejných financí, a to jak v případě, že by taková referenční kritéria splněna byla, tak i v případě, že by k jejich splnění nedošlo. Přístup Komise se tudíž zaměřuje na ucelený diagnostický přezkum za použití metodiky veřejných výdajů a finanční odpovědnosti (PEFA), na potřebu důvěryhodné a relevantní reformní strategie a monitorování jejího uspokojivého provádění. Evropské společenství tak používá jako většina ostatních dárců (včetně brettonwoodských institucí) původní diagnózu řízení veřejných financí jako referenční kritérium, se kterým je porovnáván pokrok v provádění reformní strategie. Komise si je vědoma toho, že její hodnocení reformního pokroku v řízení veřejných financí musí být více strukturovaná a formální, a zároveň shledává, že zvyšující se počet předložených důkazů (k dispozici je více hodnocení PEFA) jí umožní lépe hodnotit situaci v zemi i rychlost pokroku. Nakonec Komise připomíná, že způsobilost je ověřována v průběhu všech fází programu a že v konkrétním případě zemí nacházejících se v nestabilní situaci Komise řídí následná rizika obvykle tak, že požaduje existenci programu MMF, který řeší základní otázky, jako jsou pokladní správa fondu a kontrola pokladny fondu.

26.

Audit Účetního dvora odhalil, že u pěti z celkem 15 prověřovaných závazků (26) se rozpočtová podpora poskytuje státům AKT, které požadavky dohody z Cotonou na dostatečně transparentní, odpovědné a účelné řízení veřejných výdajů neplní. Účetní dvůr zjistil závažné nedostatky v interním dohledu nad rozpočtem, účetních systémech, zadávání veřejných zakázek či protikorupčních opatřeních. K důležitým skutečnostem, jež jsou předmětem obav, patří neschopnost včas předkládat zkontrolované účty a neúčelnost externí kontroly. Jak již však Účetní dvůr zdůraznil, včasné předkládání zkontrolovaných účtů a účelnost externí kontroly jsou při prokazování transparentnosti a odpovědnosti klíčové. Za těchto podmínek s sebou poskytování rozpočtové podpory nese velmi vysoké svěřenecké riziko. Ve své výroční zprávě o ERF za rozpočtový rok 2006 (27) Účetní dvůr doporučil, aby referenčním standardem pro dodržování dohody z Cotonou byly určité základní požadavky. Tímto doporučením se však nikdo neřídil.

26.

Komise nesouhlasí s hodnocením Účetního dvora, jež se týká čtyř dotyčných zemí. Jak je uvedeno v bodu 25, veškeré závazky ve státech s nestabilní situací, o nichž se zmiňoval Účetní dvůr, byly přijaty po vyhodnocení dostatečně pozitivního pokroku v systémech řízení veřejných financí, které se opíralo o hodnocení MMF. Dotyčné země nadále vykazují pokrok v řízení veřejných financí a zůstávají na dobré cestě, co se týká další rozpočtové podpory.

27.

V několika případech (sedm z celkem 33 prověřovaných dohod o financování) byla ustanovení finančních dohod pro rozpočtovou podporu neúplná nebo nejasná, neobsahovala obecné podmínky pro rozpočtovou podporu, nedefinovala jednoznačně způsob výpočtu částek, které mají být vyplaceny, nebo odkazovala na závazky, které přijala vláda, aniž by bylo stanoveno datum splatnosti a důsledky nedodržení těchto závazků.

27.

Komise se dovolává právního uplatnění dohod z Cotonou u všech svých dohod o financování a hodnocení uvolněných částek. Komise nicméně uznává, že je výhodnější, aby byla kritéria způsobilosti výslovně uvedena v dohodách o financování a v obecných podmínkách v nich stanovených, v souladu s Pokyny k programování, koncepci a řízení podpory ze souhrnného rozpočtu. Komise se tudíž bude v rámci 10. ERF snažit o další zlepšení kvality dohod o financování. Co se týká stanovení termínů pro hodnocení podmínek vyplácení, je časový rozvrh začleněný do dohod o financování pouze informativní.

28.

Audit Účetního dvora týkající se plateb na rozpočtovou podporu odhalil významnou úroveň chyb (čtyři chyby ve čtyřech z 30 prověřovaných plateb) s dopadem na sumu uskutečněných operací, které byly předmětem auditu. Zjištěné případy se týkají výpočtu částek, jež mají být vyplaceny na základě kladného závěru o pokroku v řízení veřejných financí, který není v souladu s příslušným hodnocením situace, a použití metody výpočtu, která není stanovena v dohodě o financování. V dalších třech případech se platby uskutečnily, aniž by byly k dispozici aktuální zprávy týkající se řízení veřejných financí, což s sebou nese riziko, že podmínky způsobilosti nebyly splněny.

28.

V každém ze čtyřech případů uvedených Účetním dvorem se Komise snažila dospět k informovanému rozhodnutí, které bylo založeno na logickém výkladu ustanovení příslušných dohod o financování.

29.

Ve značném počtu případů (šest z 30 prověřovaných plateb) Komise strukturovaným a formálním způsobem neprokázala, že platební podmínky související s řízením veřejných financí byly dodrženy. Zjištěné skutečnosti zahrnují: posouzení pokroku, které je nepřiměřeně optimistické nebo je založeno na zastaralých či neodpovídajících informacích; závěry, které nejsou doloženy podkladovými informacemi; důraz na budoucí události spíše než na události, které již nastaly; nepřesné hodnocení ukazatelů.

29.

Komise souhlasí s tím, že je nutné prokázat strukturovaným a formálním způsobem, že jsou platební podmínky týkající se řízení veřejných financí dodrženy.

30.

Zpráva o činnosti generálního ředitele úřadu EuropeAid informuje o tom, čeho bylo v dané oblasti politiky dosaženo, o výkonnosti řízení v útvarech a o hlavních výsledcích kontrol. Zpráva rovněž reflektuje opatření Komise přijatá v návaznosti na doporučení Účetního dvora, útvaru interního auditu (IAS) a oddělení interního auditu (IAC) úřadu EuropeAid.

31.

Zpráva o činnosti obsahuje zvláštní ukazatele týkající se legality a správnosti (28). Ukazatele však nezahrnují finanční údaje, například rozsah auditů, míry chyb zjištěné různými kontrolami, počet vydaných příkazů ke zpětné úhradě prostředků a informace o skutečně navrácených částkách. Není proto jasné, z čeho generální ředitel úřadu EuropeAid vycházel, když prohlásil, že získal přiměřenou jistotu, že zavedené kontrolní postupy poskytují nezbytné záruky, pokud jde o legalitu a správnost uskutečněných operací. Audit Účetního dvora zjistil významnou míru chyb a nedostatky v systémech dohledu a kontroly.

31.

Do výroční zprávy o činnosti úřadu EuropeAid z roku 2007 a jejich příloh byly začleněny ukazatele legality a správnosti, jako například výsledky následných kontrol (kontrol ex post) a provádění ročních plánů auditů. Generální ředitel měl k dispozici výsledky činností, které útvary úřadu EuropeAid prováděly v souvislosti se splácením pohledávek, jakož i výsledky dalších kontrol.

32.

Na základě akčního plánu Komise na zřízení integrovaného rámce vnitřní kontroly a doporučení Účetního dvora (29) vytvořit celkovou kontrolní strategii úřadu EuropeAid byl v podobě interních kontrolních šablon v rámci zprávy o činnosti generálního ředitele úřadu EuropeAid rozpracován popis klíčových řídících a kontrolních systémů. Ačkoliv jde o značný pokrok, nejsou dosud součástí tohoto popisu důležité prvky, například klíčové ukazatele na podporu míry jistoty, kterou je nutno získat, požadované pokrytí kontrolami a koordinace mezi předběžnými (ex ante) a následnými (ex post) kontrolami.

32.

EuropeAid se zavazuje, že zlepší prezentaci těchto prvků své kontrolní strategie.

33.

Počet pracovníků Komise se v porovnání s prostředky přidělovanými na závazky snižuje (30). Navíc se nepředpokládá žádný podstatný nárůst počtu pracovníků navzdory očekávanému značnému navýšení závazků v rámci 10. ERF. Ačkoliv zajištění efektivního využití lidských zdrojů je jistě legitimní, existuje nebezpečí, že tento nedostatek pracovníků, nepřiměřené rozdělení úkolů mezi ně či nedostupnost specifických dovedností a znalostí má dopad na kvalitu kontrol, ověřování a monitorování. Evropský parlament vyjádřil v tomto ohledu jisté obavy (31). Zvýšení rozpočtové podpory v rámci ERF dále vyvolává potřebu specifických dovedností a znalostí. Účetní dvůr podotýká, že oddělení interního auditu (IAC) úřadu EuropeAid doporučilo, aby byla v souvislosti s rozpočtovou podporou vypracována politika lidských zdrojů s cílem zohlednit cíle v oblasti počtu, dovedností a znalostí pracovníků v oblasti rozpočtové podpory.

33.

Komise souhlasí s Účetním dvorem, že přiměřené lidské zdroje, ať už se jedná o počet zaměstnanců či o jejich dovednosti, představuje určitou výzvu.

34.

Účetní dvůr zjistil, že malé subjekty, které řídí odhady programů (32), a příjemci pomoci podle grantových dohod mají často nedostatečné systémy vnitřní kontroly. Tyto subjekty například často nemají účetní systém vhodný pro zaznamenávání výdajů na projekty. Audity zadané prováděcími organizacemi navíc často selhávají při odhalování problémů, které mají dopad na legalitu a správnost operací.

34.

S cílem zlepšit kvalitu systémů interní kontroly řídících jednotek Komise vypracovala příručky, které jim budou dány k dispozici, pravidelně organizuje školení (22 zemí v roce 2007) a hodlá rovněž vytvářet pomůcky pro rozšířenou účetní a finanční správu.

35.

U důležitých zakázek na stavební práce, dodávky nebo služby je jmenován externí dohlížitel, jehož úkolem je řídit a/nebo monitorovat realizaci zakázky. V některých případech audit Účetního dvora ukázal, že kvalita kontrol prováděných těmito dohlížiteli je nepřiměřená, což má dopad na legalitu a správnost operací.

35.

Komise požádala své delegace o posílení kontroly práce dohlížitelů. Prozkoumá možnosti zavedení nástroje, jehož cílem bude zvýšit účinnost dohledu a zajistit to, aby kvalita kontrol uskutečněných dohlížiteli odpovídala závazným podmínkám legality a správnosti operací.

36.

Komise pokračovala ve svém úsilí o zvýšení kapacity správních orgánů vnitrostátních schvalujících osob tím, že poskytovala technickou pomoc, vybavení a odbornou přípravu s cílem umožnit účelnou kontrolu výdajů ERF ze strany těchto správních orgánů. V mnoha případech však nedostatečné zapojení států AKT znamená, že se delegace mohou spoléhat na kontroly prováděné správními orgány vnitrostátních schvalujících osob jen v omezené míře, a na pracovníky delegací pak připadá větší pracovní zátěž, neboť musí zajistit přiměřenost kontrol.

36.

Komise se nadále snaží poskytovat pomoc a školení. V roce 2007 využilo kompletního školení týkajícího se finančních a smluvních postupů ERF 1 430 účastníků z 22 zemí AKT.

37.

V kvalitě některých kontrol prováděných schvalujícími osobami zjistil Účetní dvůr nedostatky, zejména v souvislosti s povolováním schválení předběžného financování a kontrolou dokumentace odůvodňující výdaje, včetně práce a výsledků auditorů a kontroly opatření přijatých v návaznosti na zjištění auditů. Zastoupení zaměstnanců delegací v terénu, například za účelem monitorování dohlížitelů, je rovněž nedostatečné.

37.

S cílem zajistit dodržování ustanovení finančního nařízení, co se týká potvrzování výdajů příslušnou schvalující osobou, používá Komise finanční okruhy a seznamy standardních kontrol u každé operace. To přispívá k harmonizaci a kvalitě provedených operací.

38.

Audity výdajů, které jsou iniciovány delegacemi a ústředními útvary úřadu EuropeAid a svěřeny soukromým auditorským firmám, jsou jednou z hlavních složek systémů dohledu a kontroly Komise a mají přispívat k získání jistoty ohledně výdajů z ERF.

39.

Roční plán auditů zahrnuje povinné audity a audity, které vycházejí z analýzy rizika. Z důvodu nedostatečné dokumentace analýzy rizika není zcela jasné, jak se při provádění analýzy rizika postupuje a zda jsou delegace při realizaci tohoto postupu konzistentní. Celková míra plnění ročního plánu auditů, zejména u delegací, je nízká a činí 55 % veškerých plánovaných auditů, které byly zahájeny v daném roce, přičemž ostatní audity byly odloženy nebo v některých případech zrušeny. Důvodem je částečně omezená kapacita delegací audity organizovat a následně přijímat opatření. Dále i v případech, kdy audity byly zahájeny, je cyklus zdlouhavý a závěrečné zprávy se vyhotovují v době, která je vzniku výdajů značně vzdálena. Takovéto systémové nedostatky mohou být na újmu celkové míry jistoty, kterou je možno v porovnání s plánovanou mírou jistoty získat.

39.

Postup provádění analýzy rizik je jasně uveden v operačních pokynech týkajících se ročního plánu auditu a analýzy rizik. Komise souhlasí s tím, aby byl postup sestavování analýzy rizik posílen.

40.

Komise učinila v oblasti auditů důležitý krok vpřed, když v říjnu 2007 vydala nové zadání platné pro všechny audity. Ačkoliv dopady tohoto kroku nejsou zatím patrné, protože byl proveden teprve nedávno, existují pozitivní náznaky, že by nové zadání mělo přispět k větší jednotnosti výkaznictví auditorů, zejména s ohledem na formu vydávaného výroku a použitý práh významnosti.

41.

Hlavním nástrojem pro monitorování delegací jsou zprávy o řízení vnější pomoci (EAMR – z angl. External Assistance Management Reports); jde o zprávy o řízení, které delegace připravují v šestiměsíčních intervalech. Jsou periodickým zdrojem informací, který delegacím s přenesenými pravomocemi umožňuje zasílat ústředním útvarům úřadu EuropeAid nejdůležitější informace o vnitřní organizaci, realizaci projektů a externích auditech. Ústřední útvary EuropeAid následně poskytují delegacím zpětnou vazbu. Delegace pravidelně informují o problémech, které se týkají nedostatečné kapacity a zdrojů u správních orgánů vnitrostátních schvalujících osob (viz bod 36) a omezení souvisejících s pracovníky (viz bod 33).

42.

Neexistují žádné centralizované informace o řízení k rozsahu a výsledku auditů iniciovaných delegacemi v roce 2007. To znamená, že míra jistoty, kterou lze z těchto auditů získat, je mnohem nižší, než by mohla být, kdyby byl zaveden komplexní systém informací o řízení. Stávající počítačový nástroj, tzv. CRIS Audit, byl upraven s cílem usnadnit jeho používání, které je od ledna 2008 povinné. Zatím nebylo možné posoudit jeho účelnost, zdá se však, že jako systém pro monitorování pokroku bude užitečný. Je nutno provést určitá vylepšení, aby bylo možno posoudit pokrytí auditu s ohledem na výdaje a využívat tento systém při shromažďování a analýze údajů a přijímání opatření na základě zjištění a doporučení auditu, průběžné vyhodnocovat problémy a zajistit, aby v případě potřeby byly promptně a včas podniknuty příslušné kroky.

42.

Úřad EuropeAid vyvinul vhodné nástroje k provádění auditů, zatímco několik mechanismů přispívá ke kontrole jejich kvality, ale i ke konsolidaci a využívání systémových auditních zjištění.

43.

Řadu let podléhají audity zadané ústředními útvary úřadu EuropeAid přísné kontrole a na jejich základě se každoročně připravuje souhrnná zpráva s cílem systémy podle potřeby zlepšovat. V průběhu roku 2007 se uskutečnila obdobná kontrola, jež se zabývala audity zadanými delegacemi, které tvoří většinu auditů. Koncepce kontroly byla metodická a zahrnula hlavní oblasti zájmu, například dodržení zadání. Vyhotovená zpráva obsahovala mnoho faktických informací o počtech a klasifikaci zjištění.

44.

Ověřování, které provádějí ústřední útvary úřadu EuropeAid, zahrnuje návštěvy, při nichž se ověřuje fungování systémů vnitřní kontroly delegací, následné kontroly (kontroly ex post) operací a audity iniciované ústředními útvary úřadu EuropeAid.

45.

V roce 2007 ústřední útvary úřadu EuropeAid uskutečnily jednu monitorovací návštěvu delegace, při níž se zkoumalo, jak jsou systémy dohledu a kontroly nastaveny a jak fungují. Návštěva byla dobře naplánovaná a jejím výsledkem byla praktická doporučení pro zlepšení systémů kontroly, jedná se však o jedinou návštěvu tohoto typu, která se uskutečnila. V roce 2007 úřad EuropeAid vyvíjel standardizovanou metodiku pro tento typ návštěv. V rámci tohoto procesu se uskutečnily dvě pilotní návštěvy, během nichž bylo upřednostněno fungování systémů dohledu a kontroly před provozními otázkami.

45.

EuropeAid přijal standardizovanou metodiku pro monitorovací návštěvy v březnu 2008.

46.

Systém úřadu EuropeAid pro následné kontroly (kontroly ex post) operací je účelným mechanismem, pokud jde o zjišťování chyb, které ovlivňují formální hlediska operací, při zjišťování chyb, které mají dopad na částku platby, je však méně účelný. Jak se uvádí ve výroční zprávě za rozpočtový rok 2006, následná kontrola (kontrola ex post) operací může přispět k celkové jistotě ohledně systémů a postupů a ohledně legality a správnosti uskutečněných operací jen omezeně. Při přezkumu vzorku následně kontrolovaných operací, které provedl Účetní dvůr, se zjistilo, že tyto kontroly v některých případech nebyly odpovídajícím způsobem zdokumentovány, že nebyly odhaleny některé chyby a že opatření přijatá v návaznosti na zjištění byla přijata později, než by bylo záhodno.

46.

Zavádění systému následných kontrol operací (kontrol ex post) a vymezení jeho charakteristických rysů je založeno na posouzení zbytkového rizika a vzájemných vazeb s dalšími složkami kontrolního systému. Následné kontroly operací (kontroly ex post) poskytují dodatečnou záruku, pokud jde o posouzení prvků, které jsou předmětem takových kontrol.

47.

Míra chyb zjištěná při auditech provedených na základě analýzy rizika a iniciovaných ústředními útvary úřadu EuropeAid byla vysoká. Dokumentace k analýze rizika není dostatečná, aby bylo možno s její pomocí prokázat, že úřad EuropeAid vybral pro účely auditu oblasti s vysokou mírou rizika.

47.

Komise souhlasí s tím, aby byl postup sestavování analýzy rizik posílen.

48.

Základním cílem oddělení interního auditu (IAC) úřadu EuropeAid je posuzovat a hodnotit systém vnitřní kontroly. IAC své úkoly účelně plní. Účetní dvůr nicméně podotýká, že analýza rizika IAC nepřihlíží dostatečně k registru rizik úřadu EuropeAid a že program auditu není dostatečně pružný, aby jej bylo možno v průběhu času přizpůsobit změnám domnělých rizik. V roce 2007 IAC dokončilo audity týkající se rozpočtové podpory, společných a svěřeneckých fondů, procesu identifikace, vybraných standardů vnitřní kontroly ve vybraných delegacích a řízení rizik v delegacích a dále řadu auditů následných opatření. Závěry IAC jsou obecně v souladu se zjištěními Účetního dvora.

48.

Analýza rizik oddělení interního auditu (IAC) tvoří základ pro jeho vlastní roční plán auditů. Rizika uvedená v registru rizik úřadu EuropeAid jsou navíc brána v úvahu ve vztahu k dopadu, který mají na oblast, jež je předmětem auditu. Přestože by mohla být určitá oblast v registru rizik oddělení interního auditu považována za vysoce rizikovou, nemusela by se tato oblast v auditním plánu určitého roku objevit, protože se v pracovních postupech GŘ nebo v cyklu řízení pro určité programy tento obchodní postup ještě nenachází. Registr rizik oddělení interního auditu je několikrát za rok aktualizován za účelem zohlednění jakéhokoli důkazu o změnách rizikového prostředí úřadu EuropeAid.

49.

Útvar interního auditu Komise (IAS) provedl v úřadu EuropeAid audit činností v oblasti následných kontrol (kontrol ex post) (33). Jeho závěry potvrzují zjištění Účetního dvora, pokud jde o celkovou kontrolní strategii (viz bod 32) a plánování a monitorování auditů (viz body 38 a 42).

49.

Audit útvaru interního auditu (IAS) proběhl v době, kdy byla kontrolní strategie připravována na formalizaci. Jeho závěry nemohly zohlednit vývoj, ke kterému došlo posléze.

50.

IAS provedl v úřadu EuropeAid rovněž závěrečný audit následných opatření týkající se financování nevládních organizací a audit způsobilosti nákladů v rámci finanční a správní rámcové dohody (FAFA – z angl. Financial and Administrative Framework Agreement) s Organizací spojených národů. Audit způsobilosti nákladů potvrdil, že koncepce FAFA je vhodná, ale i to, že je třeba kontrolní mechanismy účelně uplatňovat a rozvíjet, a to jak na úrovni projektů, tak i na úrovni partnerů, například posilováním kontrol plateb a zajištěním vhodného pokrytí, pokud jde o kontrolní návštěvy (34).

50.

EuropeAid se zasloužil o významný pokrok od ukončení auditů IAS uskutečněných v roce 2006 a na začátku roku 2007 v rámci finanční a administrativní rámcové dohody (FAFA):

—

byla uskutečněna formální analýza souladu postupů agentur OSN s mezinárodně uznávanými standardy (šíře záběru představovala 97 %),

—

v souladu se zvyšováním příspěvků Komise do rozpočtu OSN se znatelně zvýšil počet kontrolních návštěv OSN (39 v roce 2007 oproti 7 v letech 2005–2006),

—

plánování těchto kontrol je prováděno každoročně,

—

jejich výsledky jsou konsolidovány,

—

Komise a OSN podepsaly společné směrnice o výkaznictví, jejichž cílem je jeho vylepšení.

51.

Na základě své auditní práce dospěl Účetní dvůr k závěru, že účetní závěrka ERF za rozpočtových rok 2007 je ve všech podstatných ohledech spolehlivá. Účetní dvůr nicméně upozorňuje na připomínku uvedenou v bodu 17, která se týká rezervy na vzniklé náklady.

52.

Na základě své auditní práce dospěl Účetní dvůr k těmto závěrům:

a)

s výjimkou dopadů skutečnosti popsané v bodech 19, 20 a 27 neobsahují operace související s příjmy a závazky ERF významné chyby. Účetní dvůr dále upozorňuje na vysoké svěřenecké riziko u případů zmíněných v bodech 25 a 26;

b)

operace související s platbami ERF vykazují významnou míru chyb.

53.

Účetní dvůr posoudil systémy dohledu a kontroly evropských rozvojových fondů jako částečně účelné. Přehled hodnocení Účetního dvora, pokud jde o systémy dohledu a kontroly úřadu EuropeAid, uvádí tabulka 3  (35).

53.

Vzhledem k materiálním finančním a lidským zdrojům, kterými Komise disponuje, se Komise domnívá, že zavedla systémy kontroly umožňující poskytnutí přiměřené jistoty.

54.

Úřad EuropeAid nadále pokračoval v nápravě některých nedostatků, jež Účetní dvůr uvedl ve svých předchozích výročních zprávách. Připravil nové zadání pro audity a zavedl systém informací o řízení, tzv. CRIS Audit, týkající se pokrytí a výsledků auditů. Účetní dvůr vítá úsilí, které úřad EuropeAid vynaložil na vypracování kontrolní strategie. Nejasnosti ohledně jistých důležitých prvků ale přetrvávají, zejména pokud jde o pokrytí některých kontrol, koordinaci mezi kontrolami ex post a kontrolami ex ante a klíčové ukazatele podporující celkovou míru jistoty poskytovanou generálním ředitelem.

54.

Komise vítá tu skutečnost, že Účetní dvůr uznal trvalý pokrok, kterého bylo dosaženo v průběhu minulých let.

55.

Na zdokonalení podoby či provádění některých těchto systémů je nutno dále pracovat. V této souvislosti je třeba uvážit následující doporučení:

55.

a)

kontrolní strategie úřadu EuropeAid by měla zahrnovat klíčové ukazatele podporující míru jistoty poskytovanou generálním ředitelem, pokrytí některých kontrol, koordinaci mezi kontrolami ex post a kontrolami ex ante, jakož i potřebné lidské zdroje;

a)

EuropeAid se zavazuje, že zlepší prezentaci těchto prvků své kontrolní strategie.

b)

je nutno provést přezkum, který posoudí, zda ústřední útvary úřadu EuropeAid a delegace mají dostatečné množství lidských zdrojů s požadovanou kvalifikací, které je nezbytné k zajištění kvality kontrol;

b)

Komise souhlasí s Účetním dvorem, že přiměřené lidské zdroje, ať už se jedná o počet zaměstnanců či o jejich dovednosti, představují určitou výzvu, a je připravena provést přezkum.

c)

je nutno lépe podpořit řízení prováděcích organizací, a to posílením přítomnosti pracovníků delegací v terénu, podporou účetních systémů a odborné přípravy, zejména u projektů realizovaných na základě programových odhadů;

c)

EuropeAid vyvine několik nástrojů s cílem zlepšit řízení prováděcích organizací a zavede nová zadání auditů týkajících se nových odhadů programů.

d)

při kontrolách, které provádějí delegace před schválením plateb, by se měly lépe zkoumat žádosti o platby a pozornost by se měla intenzivněji zaměřit na existenci, způsobilost a přesnost výdajů. Je třeba zlepšit monitorování práce dohlížitelů a auditorů;

d)

S cílem zajistit dodržování ustanovení finančního nařízení, co se týká potvrzování výdajů příslušnou schvalující osobou, používá Komise finanční okruhy a seznamy standardních kontrol u každé operace. To přispívá k harmonizaci a kvalitě provedených operací.

e)

zavedení systému CRIS Audit by mělo umožnit sledovat pokrytí a výsledky auditů. Kvalitativní informace o vydaných doporučeních a zlepšeních, která je nutno zavést k řešení zjištění, jsou zásadní pro to, aby byly zajištěn hlavní účel, které zadávání auditů má;

e)

Vstup v platnost nového nástroje CRIS-Audit dne 1. ledna 2008 – nástroje, který propojuje částku uvedenou ve smlouvě, jež bude předmětem auditu, s částkou auditory již prověřenou – usnadní výpočet věcného rozsahu auditů, jakož i analýzu auditních zjištění, a to podle jejich typologie.

Komise souhlasí s doporučením Účetního dvora a každoročně shrnuje a analyzuje výsledky auditu s cílem využívat zkušeností a provádět vhodná zlepšení.

f)

následné kontroly operací (kontroly ex post) by měly zahrnovat lepší prověrku podkladové dokumentace, aby bylo zajištěno, že operace nebudou ovlivněny chybami týkajícími se způsobilosti a četnosti, a ověřeno, že kontroly před povolením platby byly přiměřené;

f)

Komise neustále pracuje na dalším vylepšení tohoto systému a bude věnovat náležitou pozornost podrobnostem týkajícím se podpůrné dokumentace o odhadech programů.

g)

měla by být dokončena standardizovaná metodika pro monitorovací návštěvy a měl by se zvýšit počet těchto návštěv. Nová metodika by se měla i nadále zaměřovat na prověřování nastavení a fungování systémů dohledu a kontroly.

g)

V březnu 2008 přijal EuropeAid standardizovanou metodiku pro monitorovací návštěvy, jejichž počet se má podle plánů zvýšit.

56.

Co se týká rozpočtové podpory, je nutno uvážit tato doporučení:

56.

a)

referenčním standardem pro dodržování dohody z Cotonou by měly být základní požadavky, jako je dostupnost včas zveřejněných a zkontrolovaných účtů, které musí být splněny před udělením rozpočtové podpory;

a)

V souladu s tím, co je uvedeno v bodě 25, používá Komise v rámci dynamického přístupu původní diagnózu řízení veřejných financí a program reforem jako referenční kritéria, s nimiž je porovnáván pokrok v jednotlivých zemích na individuálním základě, a považuje vymezení společných minimálních norem, které mají být jednotně uplatňovány ve všech zemích, za nevhodné.

b)

použité ukazatele výkonnosti by měly v příslušných případech umožňovat získání jasných důkazů o pokroku v řízení veřejných financí. Toho lze dosáhnout zpřísněním ukazatelů, které měří pokrok co do výsledků, v kombinaci s procesovými ukazateli výkonnosti jednorázových událostí;

b)

Ve srovnání s jinými odvětvími je obtížnější a složitější definovat ukazatele výsledků pro řízení veřejných financí. Komise nicméně upřednostňuje používání ukazatelů výsledků (pokud jsou k dispozici) měřících účinek reforem, ale používá také procesní ukazatele a opatření k monitorování pokroku v provádění programu reforem.

c)

aby své závěry týkající se pokroku v řízení veřejných financí mohla formulovat strukturovaně, měla by Komise zajistit, aby údaje používané jako východisko pro rozhodování o vyplacení prostředků byly spolehlivé a vycházely spíše z hodnocení událostí, které již nastaly, než z prognóz budoucích událostí;

c)

Při hodnocení způsobilosti Komise zohledňuje rovnováhu mezi výkonem v minulosti a budoucími závazky. Komise zároveň souhlasí s tím, že při hodnocení výloh by měl být kladen důraz na prokazování dosažených výsledků.

d)

úřad EuropeAid by měl před zahájením programu rozpočtové podpory zajistit, aby bylo řízení veřejných financí jednoznačně a úplně posouzeno a aby přijímající země měla věrohodný a relevantní program reforem, který v dohledné době povede k odstranění všech podstatných nedostatků;

d)

Komise souhlasí s tím, že systémy řízení veřejných financí musí být hodnoceny před poskytnutím rozpočtové podpory, a upřednostňuje vypracovat takové hodnocení v rámci PEFA. Očekává se, že ve všech zemích, které obdržely rozpočtovou podporu z ERF, hodnocení PEFA proběhne ještě před koncem roku 2008. Ve většině případů vlády již zavedly programy reforem řízení veřejných financí, jejichž úprava bude v souladu se zjištěními pravděpodobně nutná. V případě, že je vypracování nových programů nezbytné, musí být Komise přesvědčena o angažovanosti vlády pro vývoj a provádění požadovaných reformních opatření v oblasti řízení veřejných financí před poskytnutím rozpočtové podpory.

e)

měla by se zlepšit kvalita dohod o financování, a to tak, že do nich vždy budou zahrnuty obecné podmínky, jednoznačná ustanovení a jasné požadavky na pokrok v oblasti řízení veřejných financí;

e)

Komise bude usilovat o zajištění toho, aby dohody o financování zahrnovaly obecné podmínky a aby posouzení způsobilosti řízení veřejných financí bylo prováděno strukturovaným a formálním způsobem. Specifické ukazatele výkonu řízení veřejných financí v rámci proměnlivých splátek musí být jasné a přesné, aby umožnily průběžné měření pokroku.

f)

měla by se vypracovat politika pro oblast lidských zdrojů, která bude vycházet z analýzy kvalifikací a znalostí, jež jsou zapotřebí pro řízení rozpočtové podpory s ohledem na její rostoucí význam.

f)

Zodpovědné útvary Komise se kromě činnosti spojené s přizpůsobováním náboru zaměstnanců specifickým potřebám programů rozpočtové podpory zabývají také organizací četných školení pro zaměstnance ES působící v delegacích a ústředních útvarech, která se týkají specifických problémů v oblasti rozpočtové podpory (řízení veřejných financí, makroekonomika, měření výkonu, školení zaměřená na specifická odvětví atd.).