CS

V Bruselu dne 23.5.2008

KOM(2008) 311 v konečném znění

2008/0098 (COD)

Návrh

NAŘÍZENÍ EVROPSKÉHO PARLAMENTU A RADY,

KTERÝM SE STANOVÍ HARMONIZOVANÉ PODMÍNKY PRO UVÁDĚNÍ STAVEBNÍCH VÝROBKŮ NA TRH

(předložená Komisí)

{SEK(2008) 1900}

{SEK(2008) 1901}

DŮVODOVÁ ZPRÁVA

Po rozsáhlé konzultaci zúčastněných stran a po posouzení dopadů Komise v rámci svého programu zlepšení právní úpravy a zjednodušení navrhuje nahradit směrnici Rady 89/106/EHS nařízením se záměrem lépe vymezit cíle právních předpisů Společenství a usnadnit jejich provádění tím, že poskytne zjednodušené mechanismy zaměřené zejména na zmírnění administrativní zátěže podniků, a to především malých a středních.

1. Souvislosti návrhu

1.1. Odůvodnění a cíle návrhu

Cílem směrnice 89/106/EHS o stavebních výrobcích [1], dále jen „směrnice“, je zajistit volný oběh a používání stavebních výrobků na vnitřním trhu.

V říjnu roku 2005 Komise zahájila tříletý klouzavý program pro zjednodušení, který je součástí strategie zlepšení právní úpravy a zjednodušení [2]. Účelem je, aby právní předpisy představovaly menší zátěž, aby jejich používání bylo snazší a tím pádem účinnější a aby byly zároveň zachovány cíle politik EU. Mělo by tak být zváženo i to, zda je původně zvolený přístup skutečně tím nejúčinnějším k plnění cílů právních předpisů. Zjednodušení směrnice je jednou z iniciativ zahájených v rámci uvedené strategie a cílem je „vyjasnění a omezení administrativní zátěže, zejména pro malé a střední podniky, prostřednictvím větší pružnosti ve formulacích a používání technických specifikací, jednodušších pravidel pro osvědčování a odstranění prováděcích překážek, které dosud bránily vytvoření plně fungujícího vnitřního trhu se stavebními výrobky“ [3].

Stavební výrobky jsou meziprodukty určené k zabudování do staveb. Jednotlivé pojmy bezpečnosti nebo veřejného zájmu tak pro stavební výrobky platí pouze do té míry, v jaké výrobky přispívají k plnění požadavků stavby, do které mají být zabudovány.

„Nový přístup“ není vhodným postupem přípravy právních předpisů k zajištění volného oběhu a použití stavebních výrobků. V navrhovaném nařízení se však podle nového právního rámce, vymezeného v balíčku o vnitřním trhu se zbožím [4], postupuje v oblastech, jako jsou kritéria pro oznamování subjektů, které plní úkoly třetí strany v postupu udělování osvědčení vlastností uváděných v prohlášení, nebo v oblasti opatření souvisejících s dozorem nad trhem.

V této souvislosti má označení CE vymezené v tomto návrhu u stavebních výrobků zvláštní význam: osvědčuje, že informace připojené k výrobku byly získány v souladu s navrhovaným nařízením a musí být tudíž považovány za přesné a spolehlivé.

Mezi další specifika související se stavebními výrobky, která si vynucují odchylku od nového právního rámce, patří systémy osvědčování vlastností uváděných v prohlášení – moduly navrhované v novém právním rámci by nemohly být použity bez značného přizpůsobení pro toto odvětví. Jsou však navrhovány určité menší úpravy systémů v současnosti používaných podle platné směrnice.

Stručně řečeno není cílem nařízení vymezovat bezpečnost výrobků, nýbrž zajistit, aby byly podávány spolehlivé informace o jejich vlastnostech. K tomu slouží zavedení společného technického jazyka, který by měli používat výrobci při uvádění výrobků na trh a orgány veřejné správy při vymezování technických požadavků staveb, které přímo nebo nepřímo ovlivňují výrobky, jež mají být při budování těchto staveb použity. Tento společný technický jazyk je zakotven v harmonizovaných technických specifikacích (harmonizované evropské normy (hEN) a evropské dokumenty pro posuzování (EAD)) uváděných v tomto nařízení.

Vnitrostátní i celoevropské právní předpisy týkající se staveb by měly být sloučeny v navrhovaných základních požadavcích na stavby (BWR). Společný technický jazyk harmonizovaných technických specifikací by měl zajistit nezbytné nástroje pro popis a posuzování vyžadovaných charakteristik stavebních výrobků. Vnitrostátním orgánům by tak jeho použití mělo umožnit provádění všech nezbytných kontrol dotčených výrobků a stavitelům jejich využití tím nejvhodnějším a nejúčinnějším způsobem. Tento společný technický jazyk by měl být používán při stanovení vlastností výrobků orgány členských států nebo při jejich uvádění výrobci v prohlášení.

1.2. Soulad s ostatními politikami a cíli Unie

Obecný cíl politiky i konkrétnější respektive provozní cíle, které si revize směrnice klade, jsou nejen zcela v souladu s řadou základních politik Společenství, jakou jsou například Lisabonská strategie a politiky zaměřené na zlepšení a zjednodušení právní úpravy, ale jsou dokonce jejich přímým a nezbytným důsledkem.

Při používání základních požadavků na stavby musí být vzaty v úvahu zejména strategie související s udržitelným rozvojem, aby mohly být návazně základem pro formulování technických specifikací pro stavební výrobky.

Společný technický jazyk nutný ke správnému fungování vnitřního trhu tak může sloužit i jako účinný nástroj v oblasti souvisejících politik Unie a členských států zaměřených na životní prostředí.

2. Konzultace zúčastněných stran a posouzení dopadů

2.1. Metody konzultace a celkový profil dotazovaných

Od 17. března 2006 do 15. června 2006 proběhla přes internet otevřená konzultace. Došlo celkem 319 odpovědí, což je považováno za dobrou odezvu. V průzkumu byly zastoupeny všechny důležité subjekty, kterých se směrnice týká, včetně průmyslu, veřejné správy a dalších zúčastněných stran, a to buď jako jednotlivci nebo prostřednictvím skupinových odpovědí. Zastoupení průmyslu v odpovědích lze považovat za dostatečné – na dotazník reagovalo 94 odvětvových sdružení, jak celoevropských, tak vnitrostátních, a 102 jednotlivých výrobců.

– Zpráva shrnující došlé odpovědi je k dispozici na:

http://ec.europa.eu/enterprise/construction/cpdrevision/consultation_results_en.pdf http://ec.europa.eu/enterprise/construction/cpdrevision/consultation_statistics_en.pdf

– Mezi nejdůležitější zjištění patří tato:

· Téměř všechny odpovědi potvrdily nutnost harmonizovaného právního rámce. Vzájemné uznávání se obecně nepokládá za dostačující k dosažení volného oběhu.

· Byla rovněž potvrzena potřeba ujasnění základních prvků směrnice: jde o volbu celkového přístupu (buď přístupu vycházejícího z vlastností nebo normativního přístupu), význam a status označení CE (povinný či nikoli), přijímání označení CE vnitrostátními orgány a uživateli stavebních produktů jakožto spolehlivého značení a úlohu norem a evropských technických schválení.

· Směrnice jednoznačně dává prostor ke zjednodušení. Systémy osvědčování shody by měly být zjednodušeny a měl by se snížit jejich počet. Použití evropských technických schválení pro označení CE se jeví jako nezbytné, avšak administrativní postupy provádění musí být zjednodušeny a řídící pokyny pro evropské technické schválení (ETAG) by měly být odstraněny. Možnost „žádný ukazatel vlastnosti není stanoven“ („no performance determined” (NPD)) by měla být zachována, avšak je třeba lepší definice, která umožní zjednodušení používání směrnice a společnostem pomůže vyloučit zbytečné náklady.

· Pozornost jednoznačně vzbuzují možné konkrétní dopady směrnice na malé a střední podniky. Zvláštní důraz je kladen na potřebu vhodného přístupu zejména u nesériových výrobků. Kromě toho by žádné změny směrnice neměly zbytečně zatěžovat podnikatelskou činnost malých a středních podniků.

· Byl rovněž vznesen jednotný požadavek na posílení důvěryhodnosti celého systému, zejména upevněním kritérií jmenování a oznamování subjektů a lepší koordinací dozoru nad trhem.

2.2. Posouzení dopadů politických alternativ

V rámci politiky zlepšování právní úpravy Komise provedla posouzení dopadů politických alternativ. Byly zváženy tři možnosti: možnost 1 – neprovádět žádná opatření na úrovni EU, ponechat beze změn; možnost 2 – žádné právní předpisy; možnost 3 – revize směrnice.

Možnost 1: neprovádět žádná opatření na úrovni EU, ponechat beze změn

Výchozí možností je ponechat směrnici platnou v současné podobě. Její požadavky by se nijak neujasnily ani nezjednodušily, až na změny související s přirozeným vývojem současného stavu právních předpisů a s předpisy použitelnými v dané oblasti nad rámec směrnice.

Některé stávající odchylky vnitrostátních požadavků a zkoušek a režimů pro osvědčování by však mohly být zjednodušeny prostřednictvím již započatých postupů správní spolupráce mezi vnitrostátními orgány.

Hloubková analýza této možnosti však ukazuje, že pak přetrvá mnoho současných problémů, jakými jsou například nejasný význam označení CE, různé přístupy k označování CE (povinné nebo nepovinné), složitost systému, nedostatečné přijímání označení CE a rozšíření vnitrostátních způsobů značení. To potvrzují nejčerstvější údaje o stížnostech a případech porušení v oblastech, na které se již harmonizované technické specifikace vztahují. Směrnice tak i nadále nebude splňovat svůj cíl, kterým je dosažení volného oběhu a používání stavebních výrobků na vnitřním trhu.

Možnost 2: žádné právní předpisy

Tato možnost by spočívala ve zrušení směrnice bez toho, aby byla čímkoli nahrazena, a v návratu ke vzájemnému uznávání s přihlédnutím k novém právnímu rámci.

V praxi by byl vnitřní trh založen výhradně na zásadě, že výrobek legálně uváděný na trh v jednom členském státě může být uváděn na trh ve kterémkoli jiném členském státě i přesto, že úplně nesplňuje technické předpisy cílového členského státu, pokud členský stát vyloučení výrobku z trhu na své území dostatečně neodůvodní.

Konečné znění dokumentu KOM(1999) 299 o lepším používání zásady vzájemného uznávání na jednotném trhu uvádí stavebnictví mezi pěti odvětvími, kde v letech 1996 až 1998 došlo k největšímu počtu porušení vzájemného uznávání podle článku 28 (dříve článek 30) Smlouvy. Před vydáním konečného znění dokumentu KOM(2002) 419, v letech 1998 až 2001, počet případů mírně vzrostl a stavebnictví se tak zařadilo mezi čtyři průmyslová odvětví s největším počtem porušení. Nejčerstvější dostupné údaje tyto tendence potvrzují a dokládají, že vzájemné uznávání k zajištění účinného fungování vnitřního trhu se stavebními výrobky nestačí.

V květnu roku 2006 konzultace zúčastněných stran ukázala, že výrobci jsou téměř zajedno v tom, že vzájemným uznáváním nelze dosáhnout volného oběhu a používání stavebních výrobků na vnitřním trhu.

Externí studií [5] zadanou v rámci přípravy posouzení dopadů revize směrnice bylo zjišťováno, zda by možnost 2 (žádné právní předpisy) řešila problémy spojené se směrnicí či nikoli. Vzhledem k výše uvedenému nebylo překvapením, když dospěla k závěru, že tato možnost by cíl volného oběhu stavebních výrobků na vnitřním trhu nesplnila.

Možnost 3: revize směrnice (preferovaná možnost)

Možnost 3, spočívající v revizi právních předpisů Společenství, je preferovanou možností. Představuje ji balíček, který odráží stávající potřeby a byl nejlépe ohodnocen při posuzování dopadů. Je jedinou možností, která zcela odpovídá problémům vyžadujícím podniknutí kroků a zjištěním konzultace zúčastněných stran, která byla v této souvislosti provedena. Optimálním způsobem řeší hlavní zjištěné příčiny problémů a umožňuje maximální možná zlepšení z hlediska dotčených stran. Chrání též obecné acquis a technické specifikace stanovené v současném znění směrnice. Zároveň přísně zohledňuje vyváženou subsidiaritu dosaženou v oblasti stavebnictví spočívající v tom, že do kompetence členských států spadají pravidla pro návrh a budování staveb, zatímco právní předpisy EU zajišťují vnitřní trh ohledně výrobků na těchto stavbách používaných.

3. Řešení zjištěných problémů

3.1. Potřeba ujasnění

Navrhované nařízení obsahuje detailní definici předmětu nařízení a definice nejdůležitějších pojmů z oblasti vnitřního trhu se stavebními výrobky. Je však především jasně stanoven zvláštní význam označení EC pro stavební výrobky – díky tomu bude možné vyhnout se případným nejasnostem v souvislosti s ostatními právními předpisy, které používání označení upravují.

Označení CE pro stavební výrobky vyžaduje, aby příslušné informace související s vlastnostmi výrobku byly uváděny v prohlášení připojeném k výrobku při jeho uvádění na trh. Kromě toho tyto informace musí být před tím získány v souladu s nařízením.

Předpokládají se zvláštní ustanovení pro mikropodniky a individuální výrobky ke zmírnění zátěže malých a středních podniků.

Dále je ujasněna zvláštní úloha a význam harmonizovaných technických specifikací, tj. harmonizovaných norem a evropských dokumentů pro posuzování – měly by vycházet z pojetí vlastností. Z toho vyplývá úloha harmonizovaných technických specifikací, kterou je poskytnout co nejvhodnější metody zkoušek a výpočtů k posuzování a ověřování stálosti vlastností příslušných výrobků.

Dále bude označení CE povinné pro prohlášení o vlastnostech výrobků, na které se vztahují harmonizované normy. Návrh však zachovává volitelnost harmonizovaných norem tím, že výrobcům nabízí alternativu získat označení CE prostřednictvím evropského technického posouzení (ETA).

3.2. Posílení důvěryhodnosti systému

Návrh v souladu s novým právním rámcem zavádí nová a přísnější kritéria pro oznamování subjektů, které plní úkoly třetí strany při postupu posuzování a ověřování stálosti vlastností. Podobně návrh vymezuje i přísná pravidla pro jmenování subjektů pro technické posuzování (TAB). Výsledkem by měla být větší míra přijímání označení EC orgány členských států a klienty (projektanty, dodavateli a vlastníky) jakožto jediného značení osvědčujícího shodu stavebních výrobků s vlastnostmi uvedenými v prohlášení.

Dále návrh obsahuje ustanovení ohledně ochranného postupu nového právního rámce – to rovněž posílí důvěryhodnost celého systému.

3.3. Potřeba zjednodušení

Zjednodušení je hlavním cílem tohoto návrhu. Na základě zkušeností nabytých během používání směrnice návrh kromě zjednodušení vyplývajících z vyjasnění také obsahuje významné množství opatření zaměřených na zjednodušení postupu získání označení CE a tím zmírňuje administrativní zátěž podniků, zejména mikropodniků. Některá z těchto opatření jsou použita přímo, jako například opatření týkající se mikropodniků, kterým bude umožněn zjednodušený přístup k označování CE v případech, kdy s výrobky, jež uvádějí na trh, nejsou spojena významná bezpečnostní rizika. Zvláštní zjednodušená opatření se také předpokládají pro individuální a nesériové výrobky.

Postupy získávání evropského technického posouzení mají být rovněž zjednodušeny a ujasněny. Kromě toho se evropské normalizační orgány a subjekty pro technické posuzování vyzývají, aby nahradily zkoušky v harmonizovaných technických specifikacích jinými a snadnějšími metodami, jako například metodami popisu, a aby pokud možno zavedly klasifikaci v oblasti harmonizovaných norem, která by zjednodušila používání pojmů „bez zkoušek“ nebo „bez dalších zkoušek“.

Zavedení specifické technické dokumentace (STD) dále usnadní sdílení výsledků zkoušek prováděných třetí stranou a sériových zkoušek, tj. přenos výsledků zkoušek z počátečních na pozdější úrovně výroby nebo od poskytovatele systému nebo projektanta sestavovateli tohoto systému nebo modelu.

Očekává se, že tato opatření výrazně zmírní administrativní náklady spojené s uváděním stavebních výrobků na evropský trh, aniž sníží bezpečnost staveb. Nejdůležitější zjednodušovací opatření, která návrh předpokládá, mohou být rozdělena takto:

3.3.1. Opatření s obecnou působností

Systémy posuzování a ověřování stálosti vlastností

– Přechod z šesti na pět systémů vypuštěním původního systému 2;

– Zjednodušení původního systému 1+ odstraněním prověřovacích zkoušek na stavbách a na trhu. Tento systém, jenž je podle směrnice nejnáročnější, vyžaduje kromě zkoušek prováděných ve výrobnách před uváděním výrobku na trh soubor zkoušek, které mohou být provedeny u výrobku buď již na trhu nebo na stavbě. Požadavek tohoto zkoušení byl vypuštěn.

– Zavedení tzv. „zkoušek prováděných pod dohledem“ („witness tests“), tj. možnosti provádění zkoušek ve výrobním podniku, aby nebylo nutno přepravovat vzorky výrobků do laboratoře oznámených subjektů.

Metody snížení nákladů na zkoušky

– Zavedení volnějšího systému, kdy bude výrobcovo prohlášení o vlastnostech jednoduše doloženo specifickou technickou dokumentací (STD), kterou výrobce bude uchovávat ve výrobním závodě pro potřeby orgánů dozoru nad trhem.

Zavedení specifické technické dokumentace zakládá tyto nástroje:

– Bez zkoušek: Za určitých podmínek, které vymezí harmonizované technické specifikace nebo rozhodnutí Komise, musí být výrobek bez zkoušení považován za způsobilý k určitému použití nebo způsobilý k dosažení určité úrovně nebo třídy vlastností;

– Bez dalších zkoušek: Podobně na základě určitého počtu zkoušek provedených třetí stranou a za určitých podmínek, které vymezí harmonizované technické specifikace nebo rozhodnutí Komise, musí být výrobek bez dalšího zkoušení považován za způsobilý k určitému použití nebo způsobilý k dosažení určité úrovně nebo třídy vlastností;

– Sdílené zkoušky typu: Výrobce bude moci použít výsledky zkoušek provedených třetí stranou za předpokladu, že jeho výrobek sdílí charakteristiky, které určují daný typ výrobku, tj. jsou vyrobeny ze stejných základních materiálů podobnými systémy výroby;

– Kaskádovité zkoušky typu: Výrobci sestav nebo systémů mohou použít výsledky zkoušek provedených poskytovateli těchto sestav nebo systémů s jejich povolením a podle jejich pokynů. Zkoušky provedené v počátečních fázích výroby by navíc neměly být opakovány v pozdějších fázích za předpokladu, že nedojde k úpravě vlastností výrobku. Tato opatření budou mít významný dopad při snižování nákladů při uvádění výrobků na trh, aniž by současně snižovaly bezpečnost budovaných staveb. Budou z nich těžit zejména malé a střední podniky.

Kromě výše uvedených konkrétních opatření se autoři technických specifikací oficiálně vyzývají, aby pokud možno ve svých technických specifikacích používali takové metody hodnocení, které jsou jednodušší než provádění zkoušek.

3.3.2. Opatření se zvláštní působností

Přístup k individuálně vyráběným výrobkům

Přístup k individuálně vyráběným výrobkům je používáním nové specifické technické dokumentace také zjednodušen. Toto zjednodušovací opatření je použitelné pro všechny společnosti vyrábějící takové výrobky, avšak obzvláště důležité je pro malé a střední podniky a pro řemeslníky a mikropodniky.

Přístup k mikropodnikům

Návrh dále předpokládá zvláštní přístup k mikropodnikům, kterým bude umožněno nahradit platný systém posuzování a ověřování stálosti vlastností specifickou technickou dokumentací, aniž by byl nutný zásah třetí strany, s výjimkou výrobků, které jsou klíčové pro bezpečnost staveb.

3.3.3. Systém evropského technického posouzení (ETA)

Podle směrnice je systém evropského technického schválení jako způsob získávání označení CE vyhrazen pro výrobky, na které se nevztahují harmonizované normy. Tento systém je často kritizován, a to především kvůli složitosti, nákladům a nedostatečné transparentnosti.

Je nutno vzít v úvahu, že nelze-li použít harmonizovanou normu, činnost spojená s vydáním evropského technického schválení spočívá v podstatě ve vytvoření nové technické specifikace, tj. stanoví zkoušky nebo jiné metody posuzování, kterými mají být hodnoceny vlastnosti výrobku. To představuje složitý a nesnadný úkol, který je nezbytný k tomu, aby bylo možno uvést výrobek na trh s označením CE. Toto je již léta běžná praxe v členských státech, což vysvětluje existenci dobře zavedených vnitrostátních orgánů v této oblasti.

Výsledky konzultace zúčastněných stran ukázaly, že tento způsob je nadále potřebný a opodstatněný, avšak vyžaduje zdokonalení. Cílem revize je proto systém co možná nejvíce zjednodušit usnadněním postupů, čímž by se měl stát transparentnějším, a zároveň by měl výrobce dostat větší rozhodovací pravomoc ohledně náplně posuzování.

Hlavní navrhované změny systému lze shrnout takto:

1. Evropská technická posouzení budou vedle harmonizovaných norem i nadále fungovat jako volitelná alternativa způsobu získávání označení CE. Evropské technické posouzení by bylo možno provádět i za situace, kdy harmonizovaná norma pro stejný výrobek existuje, a byla by tak výrobci poskytnuta větší volnost při výběru.

2. Směrnice v současnosti neobsahuje kritéria ohledně odvětvové způsobilosti subjektů pro technické posuzování. Návrh oproti tomu pro subjekty výslovně stanoví přísná kritéria, včetně kritérií ohledně odvětvové způsobilosti i technické způsobilosti v jedné nebo více z jedenácti vymezených odvětvových domén.

3. Současný systém uznává dva způsoby získávání evropských technických schválení – řídící pokyny ETAG a společnou dohodu o postupu posuzování (CUAP). Ty mají být nahrazeny jedním zjednodušeným postupem – evropským dokumentem pro posuzování.

4. Výrobci je přiznána zásadní úloha při vytváření evropského dokumentu pro posuzování, protože je to on, kdo rozhoduje, které vlastnosti budou brány v úvahu. Výrobce může do postupu zasahovat a stvrzuje konečnou smlouvu pouze tehdy, když zná přesný pracovní program, rozvrh a náklady spojené s postupem.

5. Pokud jde o rozvrh, navrhovaný postup předpokládá v rámci svých cílů 4,5 měsíce na vypracování evropského dokumentu pro posuzování, v porovnání s tím je příprava společné dohody o postupu posuzování (CUAP) odhadována v průměru na 14,5 měsíce (ve směrnici není stanoveno) a příprava řídících pokynů ETAG na více než 24 měsíců.

4. Právní stránka návrhu

4.1. Shrnutí navrhovaných opatření

Navrhované nařízení předpokládá zrušení směrnice. V případech, kdy je právní předpis zrušen, platí obecně zásada „obdobných forem“, tzn. zrušení směrnice by se uskutečnilo prostřednictvím nahrazující směrnice. Je však přihlíženo k těmto zvláštním okolnostem případu:

· důvody související s účinností nařízení, pokud jde o plnění cílů vnitřního trhu;

· zkušenosti se současnou směrnicí, které ukazují důležité rozdíly v obsahu a rozvrhu provádění členskými státy, jež mají nepříznivé důsledky pro fungování vnitřního trhu se stavebními výrobky;

· praktické obtíže způsobené rozdílným prováděním, což dostatečně dokládá současná situace ohledně statusu označení CE. Směrnice je prováděna tak, že označení CE je ve čtyřech členských státech chápáno jako volitelné a ve zbytku je povinné. V odvětví panuje značná nespokojenost s tímto stavem. Přesto tento problém zatím nebyl vyřešen.

Z těchto důvodů se má zato, že nejúčinnější bude nahradit směrnici přímo použitelným nástrojem. Kvůli přímé použitelnosti se proto navrhuje nařízení jako nejvhodnější způsob právní úpravy. Problém rozdílů v interpretaci a v provádění členskými státy by tak byl podle očekávání vyřešen.

4.2. Právní základ

Návrh se opírá o článek 95 Smlouvy.

4.3. Subsidiarita

Návrh vychází z jasné zásady rozdělení pravomocí a odpovědnosti mezi Unií a členskými státy v oblasti stavebnictví.

Členské státy jsou odpovědné za to, aby na jejich území byly pozemní a inženýrské stavby navrhovány a budovány tak, aby neohrožovaly bezpečnost osob, domácích zvířat a majetku při současném dodržování jiných zásadních požadavku veřejného blaha.

Na druhé straně je cílem tohoto předpisu Společenství poskytnout rámec k vytvoření vnitřního trhu se stavebními výrobky, což Smlouva ukládá Unii.

Odstranění technických překážek v oblasti stavebnictví, které nemohou být odstraněny uznáváním rovnocennosti mezi všemi členskými státy navzájem, může být provedeno pouze zavedením společného technického jazyka, kterým budou výrobci formulovat vlastnosti ve vztahu k základním charakteristikám stavebních výrobků, jež uvádějí na trh. Cílem navrhované právní úpravy je především stanovit nutné požadavky k zavedení takového harmonizovaného technického jazyka.

4.4. Zásada proporcionality

Namísto zavádění nových opatření a infrastruktury je návrh z velké části založen na stávající praxi, postupech a infrastruktuře, jež upevňuje, ujasňuje a zjednodušuje.

Ohledně posilování kritérií pro oznamování subjektů, které plní úkoly třetí strany při postupu posuzování a ověřování stálosti vlastností, a ustanovení ochranné doložky, je postupováno v přísném souladu s novým právním rámcem.

Kritéria jmenování a oznamování subjektů pro technické posuzování mají stejný charakter až na několik změn, kterými jsou přizpůsobována zvláštním funkcím, které uvedené subjekty mají plnit.

2008/0098 (COD)

Návrh

NAŘÍZENÍ EVROPSKÉHO PARLAMENTU A RADY,

Kterým se stanoví harmonizované podmínky pro uvádění stavebních výrobků na trh

(Text s významem pro EHP)

EVROPSKÝ PARLAMENT A RADA EVROPSKÉ UNIE,

s ohledem na Smlouvu o založení Evropského společenství, a zejména na článek 95 této smlouvy,

s ohledem na návrh Komise [6],

s ohledem na stanovisko Evropského hospodářského a sociálního výboru [7],

s ohledem na stanovisko Výboru regionů [8],

v souladu s postupem stanoveným v článku 251 Smlouvy [9],

vzhledem k těmto důvodům:

(1) Předpisy členských států vyžadují, aby byly stavby navrhovány a prováděny tak, aby neohrožovaly bezpečnost osob, domácích zvířat a majetku.

(2) Tyto předpisy mají přímý vliv na požadavky kladené na stavební výrobky. Tyto požadavky se proto promítají do vnitrostátních norem pro výrobky, vnitrostátních technických schválení a jiných vnitrostátních technických specifikací a předpisů, které se vztahují na stavební výrobky. Tyto požadavky svou rozdílností brání obchodu v rámci Společenství.

(3) Cílem směrnice Rady 89/106/ES ze dne 21. prosince 1988 o sbližování právních a správních předpisů členských států týkajících se stavebních výrobků [10] bylo odstranit technické překážky obchodu v oblasti stavebních výrobků a usnadnit tak jejich volný oběh na vnitřním trhu.

(4) K dosažení uvedeného cíle směrnice 89/106/EHS stanovila vytvoření harmonizovaných norem pro stavební výrobky a upravila udělování evropských technických schválení.

(5) Směrnice 89/106/EHS by měla být nahrazena, aby bylo možno zjednodušit a ujasnit stávající rámec a zvýšit transparentnost a účinnost stávajících opatření.

(6) Je třeba stanovit zjednodušené postupy sestavování prohlášení o vlastnostech, aby byla zmírněna finanční zátěž malých a středních podniků, a zejména mikropodniků.

(7) Nařízení Evropského parlamentu a Rady […], kterým se stanoví požadavky na akreditaci a dozor nad trhem týkající se uvádění výrobků na trh, a rozhodnutí Evropského parlamentu a Rady […] o společném rámci pro uvádění výrobků na trh stanoví horizontální právní rámec pro uvádění výrobků na vnitřní trh. Proto by toto nařízení mělo uvedený právní rámec zohledňovat.

(8) Odstranění technických překážek v oblasti stavebnictví může být provedeno pouze zavedením harmonizovaných technických specifikací pro účely posuzování vlastností stavebních výrobků.

(9) Takové harmonizované technické specifikace by měly zahrnovat zkoušky, výpočty a další způsoby vymezené v harmonizovaných normách a evropských dokumentech pro posuzování k posuzování vlastností ve vztahu k základním charakteristikám stavebních výrobků.

(10) Metody používané členskými státy v souvislosti s jejich požadavky na stavby i další vnitrostátní předpisy spojené se základními charakteristikami stavebních výrobků by měly být v souladu s harmonizovanými technickými specifikacemi.

(11) Je třeba zavést základní požadavky na stavby, aby bylo možno vytvořit základ k přípravě zmocnění a harmonizovaných norem a k vypracování evropských dokumentů pro posuzování stavebních výrobků.

(12) Bude-li to vhodné, měly by být v rámci harmonizovaných technických specifikací zavedeny úrovně vlastností ve vztahu k základním charakteristikám, které by měly stavební výrobky v členských státech splňovat, aby byly zohledněny různé úrovně základních požadavků na určité stavby i klimatické, geologické i geografické rozdíly a další podmínky existující v členských státech.

(13) Evropský výbor pro normalizaci (CEN) a Evropský výbor pro normalizaci v elektrotechnice (CENELEC) jsou uznávány jako organizace, jimž přísluší přijímání harmonizovaných norem podle obecných řídících zásad pro spolupráci mezi Komisí a těmito dvěma organizacemi podepsaných dne 28. března 2003.

(14) Uvedené harmonizované normy by měly poskytnout odpovídající nástroje pro harmonizované posuzování vlastností ve vztahu k základním charakteristikám stavebních výrobků. Harmonizované normy by měly být stanoveny na základě zmocnění přijatých Komisí a měly by se vztahovat na odpovídající skupiny stavebních výrobků v souladu s článkem 6 směrnice 98/34/ES.

(15) Postupy podle směrnice 89/106/EHS pro posuzování vlastnosti ve vztahu k základním charakteristikám stavebních výrobků, na které se nevztahují harmonizované normy, by měly být zjednodušeny, aby byly transparentnější a aby byly sníženy náklady výrobců stavebních výrobků.

(16) Aby bylo výrobcům a dovozcům stavebních výrobků umožněno sestavovat prohlášení o vlastnostech pro stavebních výrobky, na které se nevztahuje harmonizovaná norma, je třeba stanovit evropské technické posouzení.

(17) Aby bylo možno výrobcům a dovozcům poskytnout více volnosti při posuzování vlastností stavebního výrobku, který hodlají uvést na trh, měli by být oprávněni žádat o evropské technické posouzení i v případě, kdy se na výrobek vztahuje harmonizovaná norma.

(18) Výrobcům a dovozcům stavebních výrobků by mělo být umožněno žádat, aby bylo evropské technické posouzení jejich výrobků provedeno na základě pokynů pro evropské technické schvalování stanovených směrnicí 89/106/EHS. Měla by být proto i nadále zajištěna platnost uvedených pokynů jako evropských dokumentů pro posuzování.

(19) Navrhování evropských dokumentů pro posuzování a vydávání evropských technických posouzení by mělo být svěřeno subjektům pro technické posuzování jmenovaným členskými státy. Aby bylo zajištěno, že subjekty pro technické posuzování mají potřebné pravomoci k provádění takových úkolů, požadavky na jejich jmenování by měly být stanoveny na úrovni Společenství. Je proto nezbytné, aby byla pravidelně k dispozici hodnocení subjektů pro technické posuzování, prováděná subjekty pro technické posuzování z jiných členských států.

(20) Subjekty pro technické posuzování by měly založit organizaci, která by koordinovala postupy při navrhování evropských dokumentů pro posuzování a při vydávání evropských technických posouzení.

(21) Při uvádění na trh těch stavebních výrobků, na které se vztahuje harmonizovaná norma nebo pro které bylo vydáno evropské technické posouzení, by k nim mělo být připojeno prohlášení o vlastnostech ve vztahu k základním charakteristikám výrobku v souladu s příslušnými harmonizovanými technickými specifikacemi.

(22) Výrobce by měl být oprávněn nevydávat prohlášení o vlastnostech výrobku u těch základních charakteristik stavebních výrobků, pro které neexistují žádné požadavky, hodlá-li takový výrobek uvést na trh.

(23) Neexistují-li žádné požadavky ohledně základních charakteristik stavebních výrobků, které chce výrobce uvést na trh, mělo by mu být umožněno uvést takový výrobek na trh bez prohlášení o vlastnostech.

(24) Je třeba stanovit zjednodušené postupy sestavování prohlášení o vlastnostech, aby byla zmírněna finanční zátěž malých a středních podniků, a zejména mikropodniků.

(25) Aby bylo zajištěno, že je prohlášení o vlastnostech přesné a spolehlivé, měly by být vlastnosti stavebního výrobku posouzeny a výroba v podniku by měla být řízena v souladu s příslušným systémem posuzování a ověřování stálosti vlastností daného stavebního výrobku.

(26) Vzhledem k zvláštní povaze stavebních výrobků a zvláštnímu zaměření systému na jejich posuzování nejsou postupy posuzování shody předpokládané v rozhodnutí (ES) […] a moduly stanovené v uvedeném rozhodnutí pro tyto výrobky vhodné. Proto by měly být zavedeny zvláštní metody posuzování a ověřování stálosti vlastností ve vztahu k základním charakteristikám stavebních výrobků.

(27) Kvůli rozdílům ve významu označení CE u stavebních výrobků – v porovnání s obecnými zásadami uvedenými nařízením (ES)… – by měly být stanoveny zvláštní předpisy, kterými by se jednoznačně upravila povinnost připojovat označení CE ke stavebním výrobkům a význam připojení tohoto označení.

(28) Připojením označení CE ke stavebnímu výrobku by výrobce přebíral odpovědnost za shodu takového výrobku s vlastnostmi uváděnými v prohlášení.

(29) Označení CE by mělo být připojeno ke všem stavebním výrobkům, pro které výrobce sestavil prohlášení o vlastnostech v souladu s tímto nařízením. Nebylo-li prohlášení o vlastnostech sestaveno, označení CE by nemělo být připojováno.

(30) Označení CE by mělo být jediným označením osvědčujícím soulad stavebního výrobku s vlastnostmi uváděnými v prohlášení a s příslušnými požadavky. Pro stavební výrobky by proto nemělo být zaváděno žádné další značení, a to ani členskými státy, veřejnoprávními subjekty ani soukromoprávními subjekty, které působí jako veřejný podnik nebo jako veřejný orgán na základě monopolního postavení nebo s veřejným pověřením, pokud požadavky na používání výrobku v daném členském státě odpovídají vlastnostem uváděným v prohlášení.

(31) Aby bylo možno předejít zkoušení stavebních výrobků, jež není nutné, a jejichž stálé vlastnosti již byly dostatečně doloženy výsledky předchozích zkoušek nebo jinými dostupnými údaji, výrobci by mělo být dovoleno, aby za podmínek stanovených v harmonizovaných technických specifikacích nebo v rozhodnutí Komise podal prohlášení o určité úrovni nebo třídě vlastností, aniž by musely proběhnout zkoušky nebo další zkoušky.

(32) Aby bylo možno předejít zdvojování zkoušek, které již proběhly, výrobci stavebního výrobku by mělo být dovoleno používat výsledky zkoušek získané třetí stranou.

(33) Ke snížení nákladů uvádění výrobků na trh pro mikropodniky je třeba poskytnout zjednodušené postupy pro posuzování a ověřování stálosti vlastností za předpokladu, že s dotčenými výrobky nejsou spojena významná bezpečnostní rizika.

(34) U individuálně navrhovaných a vyráběných stavebních výrobků by mělo být výrobci umožněno používat zjednodušené postupy pro posuzování a ověřování stálosti vlastností, pokud může být prokázána shoda výrobku uváděného na trh s příslušnými právními předpisy.

(35) Je důležité zajistit dostupnost vnitrostátních technických předpisů, aby podniky – zejména malé a střední – mohly získávat spolehlivé a přesné informace o platných právních předpisech v členském státě, ve kterém hodlají uvádět výrobek na trh. Výrobková kontaktní místa stanovená nařízením Evropského parlamentu a Rady (ES) č. … ze dne [… 2008], kterým se stanoví postupy týkající se uplatňování určitých vnitrostátních technických pravidel u výrobků zákonně uváděných na trh v jiném členském státě a kterým se zrušuje rozhodnutí 3052/95/ES, by proto měla poskytovat i informace o pravidlech použitelných na zabudování, sestavování nebo instalaci konkrétního typu stavebního výrobku.

(36) K zajištění rovnocenného a důsledného uplatňování harmonizovaných předpisů Společenství by měl být členskými státy prováděn účinný dozor nad trhem. Nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. … ze dne [… 2008], kterým se stanoví požadavky na akreditaci a dozor nad trhem týkající se uvádění výrobků na trh, uvádí základní podmínky fungování takového dozoru nad trhem.

(37) Odpovědnost členských států za bezpečnost, ochranu zdraví a jiná hlediska, na která se vztahují základní požadavky na stavby, na jejich území má být uznána v ochranné doložce, která stanoví vhodná ochranná opatření.

(38) Jelikož je nezbytné zajistit, aby úroveň provádění posuzování shody u všech subjektů, které posuzování a ověřování stálosti vlastností stavebních výrobků provádějí, byla v celém Společenství jednotná, a jelikož by všechny tyto subjekty měly své úkoly plnit stejně dobře a zároveň v podmínkách spravedlivé soutěže, měly by být pro subjekty posuzující vlastnosti a usilující o oznámení pro účely tohoto nařízení stanoveny požadavky. Rovněž by měla být právně upravena dostupnost příslušných informací o těchto subjektech a jejich kontrola.

(39) Aby bylo možno zajistit jednotnou úroveň kvality při posuzování a ověřování stálosti vlastností stavebních výrobků, je rovněž nutné stanovit požadavky pro orgány, které budou mít povinnost subjekty, jež budou uvedené úkoly vykonávat, oznamovat Komisi a ostatním členským státům.

(40) Jelikož cílů navrhovaných opatření, totiž dosažení správného fungování vnitřního trhu se stavebními výrobky stanovením harmonizovaných technických specifikací k formulování vlastností stavebních výrobků, nemůže být uspokojivě dosaženo na úrovni členských států, a proto jich z důvodu jejich rozsahu a účinků může být lépe dosaženo na úrovni Společenství, může Společenství přijmout opatření v souladu se zásadou subsidiarity stanovenou v článku 5 Smlouvy. V souladu se zásadou proporcionality stanovenou v tomto článku nepřekračuje toto nařízení rámec toho, co je k dosažení těchto cílů nezbytné.

(41) Je třeba přijmout opatření nezbytná pro provádění tohoto nařízení podle rozhodnutí Rady 1999/468/ES ze dne 28. června 1999 o postupech pro výkon prováděcích pravomocí svěřených Komisi [11].

(42) Komise by zejména měla být oprávněna stanovit podmínky, za kterých budou prohlášení o vlastnostech zpřístupňována na internetových stránkách, dále určovat období, během kterého by výrobci, dovozci a dodavatelé měli dávat k dispozici technickou dokumentaci a prohlášení o vlastnostech, stanovit třídy vlastností ve vztahu k základním charakteristikám stavebních výrobků, stanovit systém posuzování vlastností a ověřování stálosti vlastností uváděných v prohlášení, jenž bude použit pro daný stavební výrobek nebo skupinu stavebních výrobků, stanovit formát evropského technického posouzení, stanovit postupy provádění hodnocení subjektů pro technické posuzování a změnit přílohy I až V. Jelikož jde o opatření obecného významu, jejichž předmětem je změna jiných než podstatných prvků tohoto nařízení, mimo jiné doplněním nových jiných než podstatných prvků, uvedená opatření musí být přijata regulativním postupem s kontrolou podle článku 5a rozhodnutí 1999/468/ES.

(43) Protože zajištění rámce pro řádné fungování tohoto nařízení bude trvat určitou dobu, jeho používání by mělo být odloženo s výjimkou ustanovení o jmenování subjektů pro technické posuzování, oznamujících orgánů a oznámených subjektů, založení organizace subjektů pro technické posuzování a ustavení stálého výboru,

PŘIJALY TOTO NAŘÍZENÍ:

KAPITOLA I

Obecná ustanovení

Článek 1

Předmět

Toto nařízení stanoví pravidla, jak formulovat vlastnosti stavebních výrobků ve vztahu k jejich základním charakteristikám a jak u těchto produktů používat označení CE.

Článek 2

Definice

Pro účely tohoto nařízení se použijí tyto definice:

1. „stavebním výrobkem“ se rozumí výrobek nebo sestava, které jsou vyrobeny nebo uváděny na trh za účelem trvalého zabudování do stavby nebo její části takovým způsobem, že odstranění výrobku představuje ztrátu vlastností stavby a odstranění nebo nahrazení výrobku obnáší stavební úkon;

2. „stavbou“ se rozumí pozemní a inženýrské stavby;

3. „základními charakteristikami“ se rozumí ty charakteristiky stavebního výrobku, které souvisí se základními požadavky pro stavby;

4. „harmonizovanými technickými specifikacemi“ se rozumí harmonizované normy a evropské dokumenty pro posuzování;

5. „dodáváním na trh“ se rozumí dodání stavebního výrobku k distribuci nebo použití na trhu Společenství v průběhu obchodní činnosti, ať již za úplatu nebo zdarma;

6. „uvedením na trh“ se rozumí první dodání stavebního výrobku na trh Společenství;

7. „výrobcem“ se rozumí fyzická nebo právnická osoba, která vyrábí stavební výrobek nebo která si nechala tento výrobek vyrobit pod svým jménem nebo obchodní značkou;

8. „distributorem“ se rozumí fyzická nebo právnická osoba v dodavatelském řetězci kromě výrobce nebo dovozce, která stavební výrobek dodává na trh;

9. „dovozcem“ se rozumí fyzická nebo právnická osoba sídlící ve Společenství, jež uvádí stavební výrobek ze třetí země na trh Společenství;

10. „hospodářskými subjekty“ se rozumí výrobce, dovozce, distributor a pověřený zástupce;

11. „pověřeným zástupcem“ se rozumí fyzická nebo právnická osoba sídlící ve Společenství, která od výrobce získala zmocnění, aby jeho jménem vykonávala určité úkoly;

12. „harmonizovanou normou“ se rozumí norma přijatá jedním z evropských normalizačních orgánů uvedených v příloze I směrnice 98/34/ES na základě žádosti podané Komisí, v souladu s článkem 6 uvedené směrnice;

13. „evropským dokumentem pro posuzování“ se rozumí dokument přijatý organizací subjektů pro technické posuzování;

14. „akreditací“ se rozumí akreditace ve smyslu nařízení (ES) č. […];

15. „odstraněním“ se rozumí opatření, jehož cílem je zabránit dodávání stavebního výrobku v dodavatelském řetězci na trh;

16. „odvoláním“ se rozumí opatření, jehož cílem je dosáhnout vrácení stavebního výrobku, který již byl dodán na trh;

17. „typem výrobku“ se rozumí vlastnosti stavebního výrobku vyrobeného danou kombinací surovin nebo jiných součástí daným výrobním postupem;

18. „řízením výroby“ se rozumí stálé vnitřní řízení výroby v závodě;

19. „mikropodnikem“ se rozumí mikropodnik ve smyslu stanoveném v doporučení Komise ze dne 6. května 2003 o definici mikropodniků, malých a středních podniků [12];

20. „životním cyklem“ se rozumí po sobě následující a propojené fáze životnosti výrobku, od získání suroviny nebo vytvoření z přírodních zdrojů až po jeho konečnou likvidaci.

Článek 3

Základní požadavky na stavby a základní charakteristiky výrobku

1. Základní charakteristiky stavebních výrobků stanoví harmonizované technické specifikace podle základních požadavků na stavby, které uvádí příloha I.

KAPITOLA II

Prohlášení o vlastnostech

a označení CE

Článek 4

Podmínky pro sestavování prohlášení o vlastnostech

1. Výrobce nebo dovozce musí při uvádění stavebního výrobku na trh učinit prohlášení o jeho vlastnostech, jsou-li splněny tyto podmínky:

a) na stavební výrobek se vztahují harmonizované normy nebo pro něj bylo vydáno evropské technické posouzení a

b) tam, kde výrobce nebo dovozce hodlá uvádět výrobek na trh, existují požadavky ve vztahu k základním charakteristikám dotčeného výrobku.

Výrobce nebo dovozce může učinit prohlášení o vlastnostech i tehdy, když neexistují požadavky uvedené v bodu b).

2. Prohlášení o vlastnostech uvedené v odstavci 1 musí pokrývat alespoň základní charakteristiky, pro něž existují požadavky uvedené v odst. 1 bodu b).

3. Členské státy budou považovat prohlášení o vlastnostech sestavené výrobcem nebo dovozcem za přesné a spolehlivé.

Článek 5

Obsah prohlášení o vlastnostech

1. Prohlášení o vlastnostech musí uvádět vlastnosti stavebních výrobků ve vztahu k základním charakteristikám dotčených výrobků v souladu s příslušnými harmonizovanými technickými specifikacemi.

2. Prohlášení o vlastnostech musí obsahovat tyto informace:

a) typ výrobku, pro který bylo sestaveno;

b) seznam základních charakteristik stavebního výrobku, o jehož vlastnostech je činěno prohlášení, a úrovně nebo třídy těchto vlastností;

c) referenční číslo harmonizované normy, evropského dokumentu pro posuzování nebo specifické technické dokumentace, která byla použita při posuzování jednotlivých základních charakteristik.

Článek 6

Forma prohlášení o vlastnostech

1. Kopie prohlášení o vlastnostech se připojí ke všem výrobkům dodávaným na trh.

V případech, kdy jediný uživatel odebírá dodávku více kusů jednoho výrobku, může k ní být připojen pouze jeden exemplář prohlášení o vlastnostech.

2. Prohlášení o vlastnostech může být dodáno elektronicky pouze s výslovným svolením příjemce.

3. Odchylně od odstavců 1 a 2 může být obsah prohlášení o vlastnostech zpřístupněn na internetové stránce v souladu s podmínkami stanovenými Komisí.

Uvedená opatření, jejichž předmětem je změna jiných než podstatných prvků tohoto nařízení jeho doplněním, se přijímají regulativním postupem s kontrolou podle čl. 51 odst. 2.

4. Prohlášení o vlastnostech musí být sestaveno podle vzoru uvedeného v příloze III.

Článek 7

Používání označení CE

1. Označení CE smí být připojeno pouze k těm stavebním výrobkům, pro které výrobce sestavil prohlášení o vlastnostech v souladu s články 4, 5 a 6.

Jestliže prohlášení o vlastnostech nebylo výrobcem sestaveno v souladu s články 4, 5 a 6, nesmí být označení CE ke stavebním výrobkům připojeno.

Připojením označení CE ke stavebnímu výrobku přebírá výrobce odpovědnost za shodu stavebního výrobku s vlastnostmi uváděnými v prohlášení.

2. Označení CE je jediné označení osvědčující soulad stavebního výrobku s vlastnostmi uváděnými v prohlášení.

Členské státy nesmí zavádět vnitrostátní opatření a musí odstranit odkazy na jiná označení shody, než je označení CE.

3. Členské státy nesmí na svém území nebo na svou zodpovědnost zakazovat ani bránit uvádění na trh nebo používání stavebních výrobků, které nesou označení CE, pokud požadavky pro takové používání v daném členském státě odpovídají vlastnostem uváděným v prohlášení.

4. Členské státy zajistí, aby používání stavebních výrobků nesoucích označení CE nebránily předpisy nebo podmínky stanovené veřejnoprávními nebo soukromoprávními subjekty, které působí jako veřejný podnik nebo jako veřejný orgán na základě monopolního postavení nebo s veřejným pověřením, pokud požadavky na používání výrobku v daném členském státě odpovídají vlastnostem uváděným v prohlášení.

Článek 8

Pravidla a podmínky pro připojování označení CE

1. Označení CE podléhá obecným zásadám stanoveným v článku 26a nařízení (ES) č. […].

2. Označení CE musí být viditelně, čitelně a nesmazatelně připojeno ke stavebnímu výrobku nebo k jeho výrobnímu štítku. Pokud to není možno provést nebo zaručit kvůli povaze výrobku, musí být připojeno k obalu nebo k průvodní dokumentaci.

3. Za označením CE musí následovat dvě poslední číslice roku, ve kterém bylo označení připojeno, jméno nebo identifikační značka výrobce, jedinečný identifikační kód stavebního výrobku a číslo prohlášení o vlastnostech.

4. Označení CE se připojí před uvedením stavebního výrobku na trh. Může k němu být připojen piktogram nebo jakákoli jiná označení upozorňující na zvláštní riziko nebo použití.

Článek 9

Kontaktní místa pro výrobky

Každý členský stát zajistí, aby kontaktní místa pro výrobky stanovená v souladu s nařízením (ES) č. […] rovněž poskytovala informace o všech technických nebo právních předpisech použitelných na zabudování, sestavování nebo instalaci konkrétního typu stavebního výrobku na území příslušného členského státu.

KAPITOLA III

Povinnosti hospodářských subjektů

Článek 10

Povinnosti výrobců

1. Výrobci musí sestavit požadovanou technickou dokumentaci, ve které budou popsány veškeré důležité prvky související s příslušným osvědčením o vlastnostech uvedených v prohlášení.

Výrobci musí sestavit prohlášení o vlastnostech v souladu s články 4, 5 a 6 a připojit označení CE v souladu s články 7 a 8.

2. Výrobci musí uchovávat technickou dokumentaci a prohlášení o vlastnostech po dobu stanovenou Komisí pro každou skupinu stavebních výrobků na základě očekávané životnosti a funkce stavebního výrobku ve stavbě.

Uvedená opatření, jejichž předmětem je změna jiných než podstatných prvků tohoto nařízení jeho doplněním, se přijímají regulativním postupem s kontrolou podle čl. 51 odst. 2.

3. Výrobci zaručí, aby byly zavedeny postupy, jimiž se zajistí, aby byla sériová výroba v souladu s vlastnostmi uváděnými v prohlášení. Musí být patřičně přihlédnuto ke změnám v typu výrobku a změnám v použitelných harmonizovaných technických specifikacích.

Výrobci ve všech případech, kdy to je vhodné, provádějí zkoušky vzorků stavebních výrobků uváděných na trh, provádějí šetření a případně vedou knihy stížností a průběžně o těchto kontrolách informují distributory.

4. Výrobci zaručí, aby byl na jejich stavebních výrobcích uveden typ, série nebo sériové číslo nebo jakýkoli jiný prvek umožňující jejich identifikaci, nebo v případech, kdy to rozměr nebo povaha výrobku neumožňuje, zaručují, aby byla požadovaná informace uvedena na obalu nebo v dokladu doprovázejícím stavební výrobek.

5. Výrobci musí uvést své jméno, registrovaný obchodní název nebo registrovanou obchodní značku a adresu, na které se s nimi lze ohledně stavebního výrobku spojit, nebo není-li to možné, uvedou je na obalu nebo v dokladu doprovázejícím stavební výrobek.

6. Výrobci, kteří se domnívají nebo mají důvodné podezření, že stavební výrobek, který uvedli na trh, není v souladu s vlastnostmi uvedenými v prohlášení, přijmou neprodleně nezbytná nápravná opatření, jimiž stavební výrobek uvedou v soulad, nebo jej stáhnou z trhu a případně odvolají od koncových uživatelů. Neprodleně o tom uvědomí vnitrostátní orgány členských států, v nichž stavební výrobek dodávali na trh, a uvedou podrobnosti zejména o nesouladu a o přijatých nápravných opatřeních.

7. Výrobci musí na základě odůvodněné žádosti dodat odpovědným vnitrostátním orgánům všechny informace a dokumentaci nezbytnou k prokázání shody stavebního výrobku s vlastnostmi uvedenými v prohlášení. Spolupracují s těmito orgány na jejich žádost při jakýchkoli činnostech, jejichž cílem je zabránit rizikům způsobeným stavebními výrobky, které uvedli na trh.

Článek 11

Pověření zástupci

1. Výrobci mohou písemně zmocnit pověřeného zástupce.

Sestavování technické dokumentace nesmí být součástí zmocnění pověřeného zástupce.

2. Pokud výrobce jmenoval pověřeného zástupce, musí tento zástupce vykonávat alespoň tyto činnosti:

a) uchovávat prohlášení o vlastnostech a technickou dokumentaci pro potřeby vnitrostátních kontrolních úřadů po dobu stanovenou v čl. 10 odst. 2;

b) podávat odpovědným vnitrostátním orgánům na jejich žádost všechny informace a dokumentaci nezbytnou k prokázání shody s vlastnostmi uvedenými v prohlášení;

c) spolupracovat s odpovědnými orgány na jejich žádost při jakýchkoli činnostech, jejichž cílem je zabránit rizikům způsobeným stavebními výrobky, jichž se týká jejich pověření.

Článek 12

Povinnosti dovozců

1. Při uvádění stavebního výrobku na trh Společenství dovozci řádně dbají na požadavky tohoto nařízení.

2. Před uvedením stavebního výrobku na trh dovozci zajistí, aby bylo výrobcem provedeno posouzení a ověření stálosti vlastností uvedených v prohlášení. Dovozci zajistí, aby výrobce sestavil technickou dokumentaci podle čl. 10 odst. 1 prvního pododstavce. Sestaví prohlášení o vlastnostech v souladu s články 4, 5 a 6. Zajistí rovněž, aby výrobky nesly požadované označení CE, byly k nim připojeny požadované dokumenty a aby výrobce respektoval požadavky stanovené v čl. 10 odst. 4 a 5.

Dovozci, kteří se domnívají nebo mají důvodné podezření, že stavební výrobek není v souladu s vlastnostmi uvedenými v prohlášení, nesmí takový stavební výrobek uvést na trh, dokud není uveden v soulad s připojeným prohlášením o vlastnostech nebo dokud není prohlášení o vlastnostech opraveno.

3. Dovozci musí uvést své jméno, registrovaný obchodní název nebo registrovanou obchodní značku a adresu, na které se s nimi lze ohledně stavebního výrobku spojit, nebo není-li to možné, uvedou je na obalu nebo v dokladu doprovázejícím výrobek.

4. Dovozci zajistí, aby v době, kdy nesou za stavební výrobek odpovědnost, skladovací a přepravní podmínky neohrožovaly jeho shodu s vlastnostmi uvedenými v prohlášení.

5. Dovozci, kteří se domnívají nebo mají důvodné podezření, že stavební výrobek, který uvedli na trh, není v souladu s vlastnostmi uvedenými v prohlášení, přijmou neprodleně nezbytná nápravná opatření, jimiž stavební výrobek uvedou v soulad, nebo jej stáhnou z trhu a případně odvolají od koncových uživatelů. Neprodleně o tom uvědomí vnitrostátní orgány členských států, v nichž stavební výrobek dodávali na trh, a uvedou podrobnosti zejména o nesouladu a o přijatých nápravných opatřeních.

6. Dovozci musí po dobu stanovenou v čl. 10 odst. 2 uchovávat kopii prohlášení o vlastnostech pro potřeby orgánů dozoru nad trhem a zaručit, aby mohla být technická dokumentace těmto orgánům na požádání předložena.

7. Dovozci musí na základě odůvodněné žádosti dodat odpovědným vnitrostátním orgánům všechny informace a dokumentaci nezbytnou k prokázání shody stavebního výrobku s vlastnostmi uvedenými v prohlášení. Spolupracují s těmito orgány na jejich žádost při jakýchkoli činnostech, jejichž cílem je zabránit rizikům způsobeným stavebními výrobky, které uvedli na trh.

Článek 13

Povinnosti distributorů

1. Při dodávání výrobku na trh distributoři jednají podle požadavků tohoto nařízení.

2. Před dodáním stavebního výrobku na trh musí dodavatelé zajistit, aby výrobek nesl požadované označení CE a byly k němu připojeny dokumenty stanovené tímto nařízením a pokyny a informace o bezpečnosti výrobku v jazyce, kterému uživatelé členského státu, ve kterém je výrobek dodáván na trh, snadno porozumí, a aby výrobce a dovozce splnili požadavky stanovené v čl. 10 odst. 4 a 5 a čl. 12 odst. 3.

Dodavatelé, kteří se domnívají nebo mají důvodné podezření, že stavební výrobek není v souladu s vlastnostmi uvedenými v prohlášení, nesmí takový stavební výrobek dodávat na trh, dokud není uveden v soulad s připojeným prohlášením o vlastnostech nebo dokud není prohlášení o vlastnostech opraveno. Pokud výrobek představuje riziko, musí o tom dodavatel informovat výrobce nebo dovozce a orgány dozoru nad trhem.

3. Dodavatel zajistí, aby v době, kdy nese za stavební výrobek odpovědnost, skladovací a přepravní podmínky neohrožovaly jeho shodu s vlastnostmi uvedenými v prohlášení.

4. Dodavatelé, kteří se domnívají nebo mají důvodné podezření, že stavební výrobek, který dodali na trh, není v souladu s vlastnostmi uvedenými v prohlášení, přijmou neprodleně nezbytná nápravná opatření, jimiž výrobek uvedou v soulad, nebo jej stáhnou z trhu a případně odvolají od koncových uživatelů. Neprodleně o tom uvědomí vnitrostátní orgány členských států, v nichž výrobek dodávali na trh, a uvedou podrobnosti, zejména o nesouladu a o přijatých nápravných opatřeních.

5. Dodavatelé musí na základě odůvodněné žádosti dodat odpovědným vnitrostátním orgánům všechny informace a dokumentaci nezbytnou k prokázání shody stavebního výrobku s vlastnostmi uvedenými v prohlášení. Spolupracují s těmito orgány na jejich žádost při jakýchkoli činnostech, jejichž cílem je zabránit rizikům způsobeným stavební výrobky, které dodávají na trh.

Článek 14

Případy, kdy se povinnosti výrobce vztahují na dovozce a distributory

Dovozce nebo dodavatel je pro účely tohoto nařízení považován za výrobce, pokud uvádí na trh výrobek pod svým jménem nebo obchodní značkou nebo upravuje stavební výrobek již uvedený na trh takovým způsobem, že může být dotčena shoda s vlastnostmi uvedenými v prohlášení, a vztahují se tak na něj závazky výrobce stanovené v článku 10.

Článek 15

Identifikace hospodářských subjektů

Hospodářské subjekty musí být na žádost schopny pro potřeby orgánů dozoru nad trhem identifikovat následující subjekty po dobu stanovenou v čl. 10 odst. 2.:

a) všechny hospodářské subjekty, které jim dodaly výrobek;

b) všechny hospodářské subjekty, kterým dodaly výrobek.

KAPITOLA IV

Harmonizované technické specifikace

Článek 16

Harmonizované normy

1. Harmonizované normy stanoví evropské normalizační orgány uvedené v příloze I směrnice 98/34/ES na základě zmocnění přijatých Komisí v souladu s článkem 6 uvedené směrnice.

2. Harmonizované normy určí metody a kritéria pro posuzování vlastností stavebních výrobků ve vztahu k jejich základním charakteristikám.

Harmonizované normy určí případně metody, které jsou jednodušší než provádění zkoušek pro účely posuzování vlastností stavebních výrobků ve vztahu k jejich základním charakteristikám.

3. Evropské normalizační orgány v harmonizovaných normách určí příslušný způsob řízení výroby, který bude brát v úvahu konkrétní podmínky postupu výroby dotčeného stavebního výrobku.

4. Komise posoudí, zda se harmonizované normy stanovené evropskými normalizačními orgány shodují s příslušným zmocněním.

Komise v Úředním věstníku Evropské unie zveřejní seznam odkazů na harmonizované normy, které jsou v souladu s příslušnými zmocněními, a stanoví datum použitelnosti těchto norem.

Komise zveřejní všechny aktualizace seznamu.

Článek 17

Formální námitka proti harmonizovaným normám

1. Pokud členský stát nebo Komise usoudí, že harmonizovaná norma nesplňuje zcela požadavky stanovené v příslušném zmocnění, Komise nebo dotčený členský stát záležitost vznesou před výborem zřízeným článkem 5 směrnice 98/34/ES a předloží své argumenty. Komise po konzultaci příslušných evropských normalizačních orgánů neprodleně zaujme stanovisko.

2. S ohledem na stanovisko výboru se Komise rozhodne zveřejnit, nezveřejnit, zveřejnit s omezením, zachovat, zachovat s omezením, či zrušit odkazy na příslušnou harmonizovanou normu v Úředním věstníku Evropské unie.

3. Komise informuje dotčený evropský normalizační orgán a případně požádá o revizi dotčených harmonizovaných norem.

Článek 18 [17]

Úrovně nebo třídy vlastností

1. Komise může zavést třídy vlastností ve vztahu k základním charakteristikám stavebních produktů.

Uvedená opatření, jejichž předmětem je změna jiných než podstatných prvků tohoto nařízení jeho doplněním, se přijímají regulativním postupem s kontrolou podle čl. 51 odst. 2.

2. Pokud třídy vlastností ve vztahu k základním charakteristikám stavebních výrobků nejsou Komisí stanoveny, mohou být stanoveny evropskými normalizačními orgány v harmonizovaných normách.

Pokud Komise třídy vlastností ve vztahu k základním charakteristikám stavebních výrobků zavedla, evropské normalizační orgány je použijí v harmonizovaných normách.

3. Evropské normalizační orgány mohou v harmonizovaných technických specifikacích stanovit podmínky, za jakých může být výrobek pokládán za vyhovující určité úrovni nebo třídě vlastností, aniž by u něj byly prováděny zkoušky nebo další zkoušky.

4. Členské státy mohou určit úrovně nebo třídy vlastností ve vztahu k základním charakteristikám stavebních výrobků pouze v souladu s klasifikačním systémem zavedeným evropskými normalizačními orgány v harmonizovaných normách nebo Komisí.

Článek 19 [18]

Posuzování a ověřování stálosti vlastností

1. Posuzování a ověřování stálosti vlastností uvedených v prohlášení o stavebních výrobcích ve vztahu k jejich základním charakteristikám musí být prováděno v souladu s jedním ze systémů stanovených v příloze V.

2. Komise stanoví, který systém lze použít na daný stavební výrobek nebo skupinu stavebních výrobků, podle následujících kritérií:

a) důležitost funkce, jakou výrobek plní s ohledem na základní požadavky na stavby;

b) povaha výrobku;

c) vliv proměnlivosti základních charakteristik stavebního výrobku v průběhu životnosti výrobku;

d) pravděpodobnost výskytu výrobních vad výrobku.

Komise v každém případě zvolí co jednodušší systém, který je v souladu s bezpečností.

Uvedená opatření, jejichž předmětem je změna jiných než podstatných prvků tohoto nařízení jeho doplněním, se přijímají regulativním postupem s kontrolou podle čl. 51 odst. 2.

3. Takto stanovený systém musí být uveden ve zmocněních pro harmonizované normy a v harmonizovaných technických specifikacích.

Článek 20 [19]

Evropský dokument pro posuzování

1. Evropský dokument pro posuzování je přijímán organizací subjektů pro technické posuzování uvedenou v čl. 25 odst. 1 na základě žádosti o evropské technické posouzení podané výrobcem nebo dovozcem v souladu s postupem stanoveným v příloze II.

2. Organizace subjektů pro technické posuzování uvedená v čl. 25 odst. 1 v evropském dokumentu pro posuzování stanoví metody a kritéria pro posuzování vlastností ve vztahu k těm základním charakteristikám stavebního výrobku, které souvisejí s použitím, jež určil výrobce.

3. Organizace subjektů pro technické posuzování uvedená v čl. 25 odst. 1 v evropském dokumentu pro posuzování stanoví způsob řízení výroby, který má být použit, s přihlédnutím ke konkrétním podmínkám výrobního postupu dotčeného stavebního výrobku.

Článek 21 [20]

Evropské technické posouzení

1. Evropské technické posouzení vydává na veškeré stavební výrobky subjekt pro technické posuzování na žádost výrobce nebo dovozce, na základě evropského dokumentu pro posuzování, v souladu s postupem stanoveným v příloze II.

2. Formát evropského technického posouzení stanoví Komise.

Uvedená opatření, jejichž předmětem je změna jiných než podstatných prvků tohoto nařízení jeho doplněním, se přijímají regulativním postupem s kontrolou podle čl. 51 odst. 2.

KAPITOLA V

Subjekty pro technické posuzování

Článek 22 [21]

Jmenování subjektů pro technické posuzování

1. Členské státy mohou jmenovat subjekty pro technické posuzování pro výrobní oblasti uvedené v tabulce 1 přílohy IV.

Členské státy, které jmenovaly subjekt pro technické posuzování musí ostatním členským státům a Komisi oznámit název a adresu takového subjektu pro technické posuzování a výrobní oblasti, pro které byl subjekt jmenován.

2. Komise zveřejní seznam subjektů pro technické posuzování, ve kterém budou uvedeny výrobní oblasti, pro které byly subjekty jmenovány.

Komise zveřejní všechny aktualizace seznamu.

Článek 23 [22]

Požadavky na subjekty pro technické posuzování

1. Subjekty pro technické posuzování musí splňovat požadavky stanovené v tabulce 2 přílohy IV.

2. Pokud subjekt pro technické posuzování přestane splňovat požadavky uvedené v odstavci 1, členský stát jmenování takovému subjektu odejme.

3. Členské státy informují Komisi a ostatní členské státy o svých vnitrostátních postupech posuzování subjektů pro technické posuzování, o sledování jejich činnosti a o veškerých změnách týkajících se těchto informací. Komise tyto informace zveřejní.

Článek 24 [23]

Hodnocení subjektů pro technické posuzování

1. Subjekty pro technické posuzování ověřují, zda ostatní subjekty pro technické posuzování splňují příslušná kritéria stanovená v tabulce 2 přílohy IV.

Hodnocení je zajišťováno organizací uvedenou v čl. 25 odst. 1 a probíhá jednou za čtyři roky v rámci výrobních oblastí vyjmenovaných v tabulce 1 přílohy IV, pro které byly subjekty pro technické posuzování jmenovány.

2. Komise stanoví postupy pro provádění hodnocení, včetně příslušných odvolacích postupů proti rozhodnutím vykonaným na základě hodnocení.

Uvedená opatření, jejichž předmětem je změna jiných než podstatných prvků tohoto nařízení jeho doplněním, se přijímají regulativním postupem s kontrolou podle čl. 51 odst. 2.

Hodnocení subjektů pro technické posuzování nesmí být prováděno subjektem pro technické posuzování z téhož členského státu.

3. Organizace uvedená v čl. 25 odst. 1 sdělí výsledky hodnocení subjektů pro technické posuzování všem členským státům a Komisi.

Komise ve spolupráci s členskými státy sleduje dodržování pravidel a řádné fungování hodnocení subjektů pro technické posuzování.

Článek 25 [24]

Koordinace subjektů pro technické posuzování

1. Subjekty pro technické posuzování založí organizaci pro technické posuzování (dále jen „organizace subjektů pro technické posuzování“).

2. Organizace subjektů pro technické posuzování provádí tyto úkoly:

a) koordinace používání pravidel a postupů stanovených v článku 19 a příloze II a poskytování podpory nutné k těmto účelům;

b) dvakrát ročně informovat Komisi o veškerých otázkách souvisejících s přípravou evropských dokumentů pro posuzování a o veškerých aspektech souvisejících s výkladem pravidel a postupů stanovených v článku 19 a příloze II;

c) přijímání evropských dokumentů pro posuzování;

d) organizace hodnocení subjektů pro technické posuzování;

e) zajišťování koordinace subjektů pro technické posuzování.

3. Komise může poskytnout organizaci subjektů pro technické posuzování při provádění úkolů uvedených v odst. 2 bodu e) pomoc. Komise může k tomu účelu uzavřít s organizací subjektů pro technické posuzování rámcovou dohodu o partnerství.

4. Členské státy zajistí, aby subjekty pro technické posuzování přispívaly do organizace subjektů pro technické posuzování ze svých finančních a lidských zdrojů.

KAPITOLA VI

ZJEDNODUŠENÉ POSTUPY

Článek 26 [25]

Používání specifické technické dokumentace

1. Pokud výrobce určí typ výrobku, může nahradit zkoušky typu výrobku nebo výpočty pro typ výrobku specifickou technickou dokumentací, která prokáže, že:

a) ohledně jedné nebo několika základních charakteristik lze stavební výrobek, který uvádí na trh, považovat za vyhovující určité úrovni nebo třídě vlastností bez zkoušek nebo výpočtů, nebo bez dalších zkoušek nebo výpočtů, v souladu s podmínkami stanovenými v příslušné harmonizované technické specifikaci nebo v rozhodnutí Komise;

b) stavební výrobek, který uvádí na trh, je téhož typu jako jiný stavební výrobek vyrobený jiným výrobcem a již zkoušený v souladu s příslušnou harmonizovanou technickou specifikací. Pokud jsou uvedené podmínky splněny, výrobce je oprávněn vydat prohlášení o vlastnostech, které se úplně či z části shoduje s výsledky zkoušek provedených na takovém jiném výrobku;

c) stavební výrobek, který uvádí na trh, je systémem složeným ze součástí, který výrobce sestavuje za řádného dodržení přesných pokynů stanovených poskytovatelem takového systému nebo jeho součástí, který již u tohoto systému nebo součásti zkoušel jednu nebo více základních charakteristik v souladu s příslušnou harmonizovanou technickou specifikací. Pokud jsou uvedené podmínky splněny, výrobce je oprávněn vydat prohlášení o vlastnostech, které se úplně či z části shoduje s výsledky zkoušek provedených na takovém systému nebo součásti, které mu byly poskytnuty.

Výrobce může použít výsledky zkoušek získané jiným výrobcem pouze pod podmínkou, že od tohoto výrobce, který nadále zůstává odpovědný za přesnost, spolehlivost a stálost takových výsledků, získal povolení.

2. Pokud stavební výrobek uvedený v odstavci 1 patří do skupiny stavebních výrobků, na něž se vztahuje systém pro posuzování a ověřování stálosti vlastností číslo 1 nebo 2, jak stanoví příloha V, specifická technická dokumentace musí být ověřena příslušným certifikačním orgánem, jak uvádí příloha V.

Článek 27 [26]

Používání specifické technické dokumentace mikropodniky

1. Mikropodniky mohou nahradit použitelný systém pro posuzování vlastností stavebního výrobku uvedených v prohlášení specifickou technickou dokumentací. Specifická technická dokumentace musí prokazovat shodu stavebního výrobku s příslušnými požadavky.

2. Pokud stavební výrobek patří do skupiny stavebních výrobků, na něž se vztahuje systém pro posuzování a ověřování stálosti vlastností číslo 1 nebo 2, jak stanoví příloha V, specifická technická dokumentace musí být ověřena příslušným certifikačním orgánem, jak uvádí příloha V.

Článek 28 [27]

Používání specifické technické dokumentace pro individuálně vyráběné výrobky

1. U stavebních výrobků navržených a vyráběných neprůmyslovým výrobním postupem na základě zvláštní objednávky a instalovaných do jedné konkrétní stavby může výrobce nahradit použitelný systém pro posuzování vlastností specifickou technickou dokumentací, která prokáže shodu daného výrobku s příslušnými požadavky.

2. Pokud stavební výrobek patří do skupiny stavebních výrobků, na něž se vztahuje systém pro posuzování a ověřování stálosti vlastností číslo 1 nebo 2, jak stanoví příloha V, specifická technická dokumentace musí být ověřena příslušným certifikačním orgánem, jak uvádí příloha V.

KAPITOLA VII

Oznamující orgány a Oznámené subjekty

Článek 29 [28]

Oznámení

Členské státy oznámí Komisi a ostatním členským státům subjekty oprávněné provádět úkoly třetí strany v postupu posuzování a ověřování stálosti vlastností podle tohoto nařízení.

Článek 30 [29]

Oznamující orgány

1. Členské státy jmenují oznamující orgán odpovědný za vytvoření a provádění nezbytných postupů posuzování a oznámování subjektů s oprávněním provádět úkoly třetí strany v postupu posuzování a ověřování stálosti vlastností uváděných v prohlášení pro účely tohoto nařízení a za sledování oznámených subjektů, včetně souladu s ustanoveními článku 33.

2. Pokud je oznámení založeno na osvědčení o akreditaci, mohou členské státy rozhodnout o tom, zda posuzování a sledování uvedené v odstavci 1 budou provádět jejich vnitrostátní akreditační subjekty ve smyslu nařízení (ES) č. […] a v souladu s ním.

3. Pokud oznamující orgán uloží subjektu, který není veřejným subjektem, provádění posouzení, oznámení nebo sledování uvedené v odstavci 1, zadá mu tento úkol subdodávkou, nebo jej tímto úkolem jinak pověří, musí být tento subjekt právnickou osobou a musí obdobně splňovat požadavky stanovené v článku 31. Takový subjekt musí dále přijmout opatření upravující odpovědnost vyplývající z jeho činností.

4. Oznamující orgán plně odpovídá za úkoly prováděné subjektem, kterému byly uloženy nebo který jimi byl jinak pověřen.

Článek 31 [30]

Požadavky týkající se oznamujících orgánů

1. Oznamující orgán je stanoven tak, aby nedošlo k žádným střetům zájmů s oznámenými subjekty.

2. Způsob organizace a provozování oznamujícího orgánu chrání objektivitu a nestrannost jeho činností.

3. Oznamující orgán je organizován tak, aby každé rozhodnutí o oznámení subjektu posuzujícího vlastnosti prováděly odpovědné osoby, jiné než osoby, jež provedly posouzení.

4. Oznamující orgán nesmí nabízet nebo poskytovat žádné činnosti, které vykonávají oznámené subjekty, ani poradenské služby na komerčním nebo konkurenčním základě.

5. Oznamující orgán musí zachovávat důvěrnost získaných informací.

6. Oznamující orgán má k dispozici dostatečný počet způsobilých pracovníků, aby mohl řádně vykonávat své povinnosti.

Článek 32 [31]

Informační povinnost oznamujících orgánů

Členské státy informují Komisi a ostatní členské státy o svých vnitrostátních postupech posuzování a oznamování subjektů posuzujících vlastnosti a sledování oznámených subjektů a o veškerých změnách týkajících se těchto informací.

Komise tyto informace zveřejní.

Článek 33 [32]

Požadavky na oznámené subjekty

1. Pro účely oznamování musí subjekt posuzující vlastnosti splňovat požadavky stanovené v odstavcích 2 až 11.

2. Subjekt posuzující vlastnosti je zřízen podle vnitrostátních právních předpisů a má právní subjektivitu.

3. Subjekt posuzující vlastnosti je subjektem třetí strany nezávislým na organizaci nebo stavebním výrobku, který posuzuje.

Za takovýto subjekt může být považován subjekt patřící k organizaci podniků nebo profesní federaci zastupující podniky, jež se podílejí na návrhu, výrobě, dodávání, montáži, používání nebo údržbě stavebních výrobků, které tento subjekt posuzuje, pokud je prokázána jeho nezávislost a neexistence jakéhokoli střetu zájmů.

4. Subjekt posuzující vlastnosti, jeho nejvyšší vedení a zaměstnanci odpovědní za provádění úkolů třetí strany v postupu posuzování a ověřování stálosti vlastností uváděných v prohlášení nesmí být osoby, které navrhují, vyrábějí, dodávají, instalují, nakupují, vlastní nebo používají stavební výrobek, jež posuzují, nebo provádějí-li jeho údržbu, a nejsou ani pověřenými zástupci jakékoli z těchto stran. To nevylučuje používání posuzovaných výrobků, které jsou nezbytné pro činnost oznámeného subjektu, ani používání výrobků k osobním účelům

Nesmějí se přímo podílet na návrhu, výrobě nebo konstrukci, uvádění na trh, instalaci, používání nebo údržbě těchto stavebních výrobků, ani zastupovat strany, které se těmito činnostmi zabývají. Nesmějí provádět žádnou činnost, která by mohla ohrozit jejich nezávislý úsudek nebo nedotknutelnost ve vztahu k činnostem posuzování, k jejichž vykonávání jsou tyto osoby oznámeny.

Oznámený subjekt zaručí, že činnosti jeho poboček nebo subdodavatelů neohrožují důvěrnost, objektivitu a nestrannost jeho činností posuzování a/nebo ověřování.

5. Oznámený subjekt a jeho pracovníci provádějí úkoly třetí strany v postupu posuzování a ověřování stálosti vlastností na nejvyšší úrovni profesionální důvěryhodnosti a požadované technické způsobilosti v konkrétní oblasti a nesmějí být vystaveni žádným tlakům a podnětům, zejména finančním, které by mohly ovlivnit jejich posudek nebo výsledky jejich činnosti při posuzování a/nebo ověřování, zejména ze strany osob nebo skupin osob, které mají na výsledcích těchto činností zájem.

6. Oznámený subjekt musí být schopen provádět všechny úkoly třetí strany v postupu posuzování a ověřování stálosti vlastností, které tomuto subjektu ukládá příloha V a pro něž byl oznámen, ať již tyto úkoly provádí sám oznámený subjekt, nebo jsou prováděny jeho jménem a na jeho odpovědnost.

Oznámený subjekt musí vždy mít k dispozici pro každý systém posuzování a ověřování stálosti vlastností a pro každý druh nebo kategorii stavebních výrobků, charakteristik a úkolů, pro něž je oznámen, potřebné:

a) pracovníky s technickými znalostmi a dostatečnými a přiměřenými zkušenostmi potřebné k provádění úkolů třetí strany v postupu posuzování a ověřování stálosti vlastností;

b) popis postupů, v souladu s nimiž je posuzování vlastností prováděno a jež zajišťují transparentnost a reprodukovatelnost těchto postupů. Musí uplatňovat náležitou politiku a postupy pro rozlišení mezi úkoly, jež vykonává jako oznámený subjekt, a veškerou další činností;

c) postupy pro provádění svých činností, jež zohledňují velikost, odvětví, strukturu podniků, míru složitosti technologie daného výrobku a hromadnost či sériovost jeho výroby.

Musí mít prostředky nezbytné k vhodnému provedení technických a administrativních úkolů spojených s činnostmi, pro něž byl oznámen, a přístup k veškerému potřebnému vybavení nebo zařízení.

7. Zaměstnanci odpovědní za provádění činností, pro něž byl subjekt oznámen, musí mít:

a) přiměřené technické a odborné vzdělání pro všechny úkoly třetí strany v postupu posuzování a ověřování stálosti vlastností uváděných v prohlášení v příslušném rozsahu, pro nějž byl subjekt oznámen;

b) uspokojivou znalost požadavků souvisejících s posuzováním a ověřováním, které provádějí, a příslušnou pravomoc tyto činnosti provádět;

c) příslušné znalosti použitelných harmonizovaných norem a příslušných ustanovení tohoto nařízení, kterým rozumí;

d) schopnosti potřebné k sestavování osvědčení, protokolů a zpráv prokazujících, že byla posouzení a ověření provedena.

8. Je zaručena nestrannost oznámeného subjektu, jeho nejvyššího vedení a zaměstnanců, kteří posuzování provádějí.

Mzda nejvyššího vedení a zaměstnanců oznámeného subjektu shody nezávisí na počtu provedených posouzení ani na jejich výsledcích.

9. Oznámený subjekt uzavře pojištění odpovědnosti osob, pokud tuto odpovědnost nepřevzal stát v souladu s vnitrostátními právními předpisy nebo pokud není za prováděné posuzování a/nebo ověřování přímo odpovědný sám členský stát.

10. Pracovníci oznámeného subjektu jsou povinni zachovávat služební tajemství, s výjimkou styku s příslušnými správními orgány členského státu, v němž vykonávají svou činnost, pokud jde o veškeré informace, které získali při plnění svých povinností podle přílohy V. Ochraňují se vlastnická práva.

11. Oznámený subjekt se podílí na příslušných normalizačních činnostech a na činnostech koordinační skupiny oznámeného subjektu zřízené podle tohoto nařízení nebo zajistí, aby byli jeho zaměstnanci provádějící posuzování o těchto činnostech informováni, a používá jakožto všeobecné pokyny správní rozhodnutí a dokumenty, které jsou výsledkem práce této skupiny.

Článek 34

Předpoklad shody

Pokud subjekt posuzující vlastnosti může prokázat, že splňuje kritéria stanovená příslušnými harmonizovanými normami nebo jejich částmi, na něž byly zveřejněny odkazy v Úředním věstníku Evropské unie, předpokládá se, že splňuje požadavky stanovené v článku 33 do té míry, do jaké se harmonizované normy na tyto požadavky vztahují.

Článek 35 [33]

Pobočky a subdodavatelé oznámených subjektů.

1. Pokud oznámený subjekt zadá konkrétní úkoly týkající se úkolů třetí strany v postupu posuzování a ověřování stálosti vlastností subdodávkou nebo využije služeb pobočky, zaručuje, že subdodavatel nebo pobočka splňuje požadavky stanovené v článku 33, a informuje o tomto kroku oznamující orgán.

2. Oznámený subjekt nese plnou odpovědnost za úkoly provedené subdodavateli nebo pobočkami, bez ohledu na jejich sídlo.

3. Činnosti lze zadat subdodávkou nebo provést pobočkou pouze se souhlasem zákazníka.

4. Oznámený subjekt uchovává pro potřebu vnitrostátních orgánů příslušné doklady týkající se posuzování kvalifikací subdodavatele nebo pobočky a práce provedené subdodavatelem nebo pobočkou podle přílohy V.

Článek 36 [34]

Zkoušky prováděné po dohledem

1. Z technických, ekonomických nebo logistických důvodů mohou oznámené subjekty provést nebo nechat pod svým dohledem provést zkoušky uvedené v příloze V buď ve výrobním závodě za použití zkušebního vybavení interní laboratoře výrobce nebo s předchozím svolením výrobce v soukromé nebo veřejné laboratoři a za použití vybavení této laboratoře.

2. Před prováděním uvedených zkoušek musí oznámený orgán zkontrolovat, zda má zkušební vybavení odpovídající kalibrační systém a zda je tento systém funkční.

Článek 37 [35]

Žádost o oznámení

1. Subjekt, který usiluje o pověření k provádění úkolů třetí strany v postupu posuzování a ověřování stálosti vlastností podává žádost o oznámení oznamujícímu orgánu členského státu, v němž má sídlo.

2. Součástí žádosti je popis činností, které mají být prováděny, postupy posuzování a/nebo ověřování, pro něž se subjekt považuje za způsobilý, jakož i akreditační osvědčení, pokud existuje, vydané vnitrostátním akreditačním subjektem ve smyslu nařízení (ES) č. […], které potvrzuje, že subjekt splňuje požadavky stanovené v článku 33.

3. Nemůže-li dotčený subjekt předložit akreditační osvědčení, poskytne oznamujícímu orgánu veškeré doklady nezbytné k ověření, uznání a pravidelnému sledování jeho souladu s požadavky stanovenými v článku 33.

Článek 38 [36]

Oznamovací postup

1. Oznamující orgány mohou oznámit pouze subjekty, které splňují požadavky stanovené v článku 33.

2. K oznámení Komisi a ostatním členským státům využijí elektronický nástroj pro oznamování vyvinutý a spravovaný Komisí.

Výjimkou jsou horizontální oznámení uvedená v odst. 3 druhém pododstavci, pro která není k dispozici odpovídající elektronický nástroj a která se proto přijímají v tištěné podobě.

3. Oznámení musí obsahovat veškeré údaje o prováděných úkolech, odkaz na příslušnou harmonizovanou technickou specifikaci a pro účely systému uvedeného v bodu 1.4 přílohy V základní charakteristiky, pro které je subjekt způsobilý.

Odkaz na příslušnou harmonizovanou technickou specifikaci se však nevyžaduje u následujících základních charakteristik:

a) reakce na oheň,

b) odolnost proti hoření,

c) chování při vnějším požáru,

d) pohlcování hluku.

4. Pokud se oznámení nezakládá na akreditačním osvědčení, poskytne oznamující orgán Komisi a ostatním členským státům všechny podklady, které dokládají způsobilost oznámeného subjektu, a informuje je o opatřeních, jež zajišťují, že subjekt bude pravidelně monitorován a i v budoucnu bude splňovat požadavky stanovené v článku 33.

5. Dotčený subjekt může provádět činnosti oznámeného subjektu pouze tehdy, pokud proti tomu Komise a ostatní členské státy nevznesly námitky do dvou týdnů po oznámení, použije-li se akreditační osvědčení, a do dvou měsíců po oznámení, pokud se akreditace nepoužije.

Pouze takový subjekt se pro účely tohoto nařízení považuje za oznámený subjekt.

6. Komisi a členským státům je třeba oznámit jakékoli následné významné změny týkající se oznámení.

Článek 39 [37]

Identifikační čísla a seznamy oznámených subjektů

1. Komise oznámenému subjektu přidělí identifikační číslo.

Přidělí samostatné číslo i případě, kdy je subjekt oznámen podle několika aktů Společenství.

2. Komise zveřejní seznam subjektů oznámených podle tohoto nařízení, včetně identifikačních čísel, která jim byla přidělena, a činností, pro něž byly oznámeny.

Komise zajistí, aby byl tento seznam aktualizován.

Článek 40 [38]

Změny v oznámení

1. Pokud oznamující orgán zjistí nebo je upozorněn na to, že oznámený subjekt již nesplňuje požadavky stanovené v článku 33 nebo neplní své povinnosti, omezí, pozastaví nebo případně odvolá oznámení podle toho, jak je neplnění těchto požadavků nebo povinností závažné. Informuje o tom neprodleně Komisi a ostatní členské státy.

2. V případě odvolání, omezení nebo pozastavení oznámení nebo v případě, kdy oznámený subjekt ukončil svou činnost, podnikne dotčený oznamující členský stát příslušné kroky a zajistí, aby byly materiály buď zpracovány jiným oznámeným subjektem, nebo aby byly k dispozici odpovědným oznamujícím orgánům a orgánům dozoru nad trhem na vyžádání.

Článek 41 [39]

Zpochybnění způsobilosti oznámených subjektů

1. Komise vyšetří všechny případy, v nichž má pochybnosti o způsobilosti oznámeného subjektu nebo o tom, zda nadále splňuje požadavky a povinnosti, které jsou mu uloženy, nebo byla na tuto pochybnost upozorněna.

2. Oznamující členský stát předloží Komisi na vyžádání všechny informace týkající se odůvodnění oznámení nebo toho, že je dotčený subjekt nadále způsobilý.

3. Komise zajistí, že se se všemi informacemi získanými v průběhu tohoto šetření nakládá jako s důvěrnými.

4. Pokud Komise zjistí, že oznámený subjekt nesplňuje nebo již nesplňuje požadavky pro své oznámení, informuje o tom oznamující členský stát a požádá ho, aby přijal nezbytná nápravná opatření, včetně případného odvolání oznámení.

Článek 42 [40]

Povinnosti týkající se provozu oznámených subjektů

1. Oznámené subjekty musí vykonávat úkoly třetích stran v souladu se systémy posuzování a ověřování stálosti vlastností stanovenými v příloze V.

2. Posuzování a ověřování stálosti vlastností se provádí přiměřeným způsobem, aby se zabránilo přílišnému zatížení hospodářských subjektů. Oznámené subjekty vykonávají svou činnost s přihlédnutím k velikosti, odvětví, struktuře dotčených podniků, relativní složitosti technologie, jíž stavební výrobky využívají, a sériovosti výroby.

Musí však respektovat míru přísnosti nutnou k tomu, aby byl výrobek v souladu s ustanoveními tohoto nařízení, a úlohu výrobku z hlediska bezpečnosti stavby.

3. Pokud v průběhu sledování činnosti zaměřené na ověřování stálosti vlastností výrobků oznámený subjekt zjistí, že stavební výrobek již nesplňuje vlastnosti, které jsou stanoveny pro typ výrobku, požádá výrobce, aby přijal vhodná nápravná opatření a v případě nutnosti může platnost osvědčení pozastavit nebo odvolat.

4. Pokud výrobce nepřijme nápravná opatření nebo pokud tato opatření nemají požadovaný účinek, oznámený subjekt omezí, pozastaví nebo případně odvolá všechna osvědčení.

Článek 43 [41]

Informační povinnost oznámených subjektů

1. Oznámené subjekty informují oznamující orgán o:

a) veškerých zamítnutích, omezeních, pozastaveních nebo odvoláních osvědčení;

b) všech okolnostech majících vliv na rozsah a podmínky oznámení;

c) všech žádostech o informace o provedené činnosti posuzování a/nebo ověřování stálosti vlastností, které obdržely od orgánů dozoru nad trhem;

d) úkolech třetí strany v souladu se systémy posuzování a ověřování stálosti vlastností provedených v rámci působnosti jejich oznámení a o jakýchkoli jiných provedených činnostech, včetně přeshraničních činností a zadávání subdodávek, to vše na vyžádání.

2. Oznámené subjekty poskytnou ostatním subjektům, jež jsou oznámeny podle tohoto nařízení a které provádějí obdobné úkoly třetí strany v souladu se systémy posuzování a ověřování stálosti vlastností a zabývají se stejnými stavebními výrobky, příslušné informace o otázkách týkajících se nepříznivých, a na žádost příznivých výsledků takového posuzování a/nebo ověřování.

Článek 44 [42]

Výměny zkušeností

Komise organizuje výměnu zkušeností mezi vnitrostátními orgány členských států odpovědnými za politiku oznamování.

Článek 45 [43]

Koordinace oznámených subjektů

Komise zajistí zavedení a řádné provádění vhodné koordinace a spolupráce mezi subjekty oznámenými podle článku 29 ve formě skupin oznámených subjektů na odvětvové a meziodvětvové úrovni.

Členské státy zajistí účast subjektů, které oznámily, na práci těchto skupin, a to buď přímo nebo prostřednictvím určených zástupců.

KAPITOLA VIII

Dozor nad trhem a ochranné postupy

Článek 46 [44]

Postup při nakládání se stavebními výrobky představujícími riziko na vnitrostátní úrovni

1. Pokud orgány dozoru nad trhem jednoho členského státu přijaly opatření podle článku 18 nařízení (ES) č. […] nebo pokud mají dostatečné důvody domnívat se, že stavební výrobek nesplňuje vlastnosti uváděné v prohlášení a/nebo představuje riziko pro zdraví nebo bezpečnost osob nebo pro jiné oblasti související s ochranou veřejných zájmů, na než se vztahuje toto nařízení, provedou hodnocení toho, zda dotčený výrobek splňuje všechny požadavky stanovené tímto nařízením. Dotčené hospodářské subjekty s orgány dozoru nad trhem ve všech nezbytných ohledech spolupracují.

Pokud v průběhu tohoto hodnocení orgány dozoru nad trhem zjistí, že stavební výrobek nesplňuje požadavky stanovené tímto nařízením, požádají neprodleně dotčený hospodářský subjekt, aby přijal všechna vhodná nápravná opatření a uvedl výrobek do souladu s těmito požadavky, nebo aby výrobek odstranil z trhu, nebo aby jej stáhl z oběhu v takové rozumné lhůtě, jakou lze nařídit, a to podle povahy rizika.

Orgány dozoru nad trhem informují příslušný oznámený subjekt.

Pro výše uvedená opatření se použije článek 19 nařízení (ES) č. […].

2. Domnívají-li se orgány dozoru nad trhem, že se nesoulad netýká pouze území daného členského státu, informují Komisi a ostatní členské státy o výsledcích hodnocení a opatřeních, která má hospodářský subjekt na jejich žádost přijmout.

3. Hospodářský subjekt zajistí, aby byla všechna nápravná opatření přijata u všech dotčených stavebních výrobků, které dodával na trh v celém Společenství.

4. Pokud příslušný hospodářský subjekt v období uvedeném v odst. 1 druhém pododstavci nepřijme přiměřená nápravná opatření, přijmou orgány dozoru nad trhem všechna vhodná prozatímní opatření a zakáží nebo omezí dodávání stavebního výrobku na trh daného členského státu, nebo jej z trhu odstraní, nebo jej stáhnou z oběhu.

O takových opatřeních neprodleně uvědomí Komisi a ostatní členské státy.

5. Součástí informací uvedených v odstavci 4 jsou všechny dostupné podrobnosti, zejména pokud jde o nezbytné údaje pro identifikaci nevyhovujícího stavebního výrobku, původ stavebního výrobku, povahu souvisejícího rizika, povahu a dobu trvání opatření přijatých na vnitrostátní úrovni a stanoviska dotčeného hospodářského subjektu. Orgány dozoru nad trhem zejména uvedou, zda je důvodem nesouladu některý z těchto nedostatků:

a) výrobek nesplňuje požadavky na zdraví nebo bezpečnost osob nebo požadavky týkající se jiných oblastí souvisejících s ochranou veřejných zájmů stanovené v tomto nařízení;

b) nedostatky v harmonizovaných technických specifikacích nebo ve specifické technické dokumentaci.

6. Členské státy jiné než členský stát, který zahájil postup, neprodleně informují Komisi a ostatní členské státy o veškerých opatřeních, která přijaly, a o všech doplňkových údajích o nesouladu dotčeného stavebního výrobku, které mají k dispozici, a v případě nesouhlasu s oznámenými vnitrostátními opatřeními o svých námitkách.

7. Pokud v průběhu patnácti pracovních dnů od přijetí informací uvedených v odstavci 4 nepodá žádný členský stát ani Komise námitku, pokud jde o prozatímní opatření, která členský stát přijal v souvislosti s dotčeným stavebním výrobkem, považuje se opatření za oprávněné.

8. Členské státy zajistí, aby byla v souvislosti s dotčeným stavebním výrobkem bezodkladně přijata vhodná restriktivní opatření, jako je stažení daného výrobku z jejich trhů.

Článek 47 [45]

Ochranný postup Společenství

1. Pokud jsou po splnění postupu stanoveného v čl. 46 odst. 3 a 4 vzneseny námitky proti vnitrostátním opatřením členského státu nebo pokud se Komise domnívá, že jsou vnitrostátní opatření v rozporu s právními předpisy Společenství, zahájí Komise neprodleně konzultace s členskými státy a příslušným hospodářským subjektem (subjekty) a provede hodnocení vnitrostátních opatření. Na základě výsledků tohoto hodnocení Komise rozhodne, zda jsou opatření oprávněná, či nikoli.

Rozhodnutí Komise je určeno všem členským státům, Komise o něm členské státy a příslušný hospodářský subjekt (subjekty) neprodleně uvědomí.

2. Pokud jsou vnitrostátní opatření považována za oprávněná, všechny členské státy přijmou nezbytná opatření a zajistí, aby byl nevyhovující stavební výrobek odstraněn z jejich trhů. Členské státy o tom uvědomí Komisi. Jsou-li vnitrostátní opatření považována za neoprávněná, dotčený členský stát toto opatření odvolá.

3. Pokud jsou vnitrostátní opatření považována za oprávněná a je-li nesoulad stavebního výrobku přisuzován nedostatkům v harmonizovaných normách, jak je uvedeno v čl. 46 odst. 5 písm. b), musí Komise informovat příslušný evropský normalizační orgán (orgány) a předložit záležitost výboru zřízenému článkem 5 směrnice 98/34/ES. Výbor musí s příslušným evropským normalizačním orgánem konzultovat a neprodleně zaujmout stanovisko.

Pokud je vnitrostátní opatření považováno za odůvodněné a je-li nesoulad stavebního výrobku přisuzován nedostatkům v evropských dokumentech pro posuzování nebo ve specifické technické dokumentaci, jak je uvedeno v čl. 46 odst. 5 písm. b), Komise přijme příslušná opatření.

Článek 48 [46]

Stavební výrobky, jež jsou v souladu, ale přesto představují riziko pro zdraví a bezpečnost

1. Pokud členský stát po provedení hodnocení podle čl. 46 odst. 1 zjistí, že ačkoli je stavební výrobek v souladu s tímto nařízením, představuje riziko pro zdraví nebo bezpečnost osob, nebo pro jiné oblasti související s ochranou veřejných zájmů, požádá příslušný hospodářský subjekt, aby přijal veškerá vhodná opatření a zajistil, aby dotčený stavební výrobek, pokud byl uveden ne trh, dále nepředstavoval toto riziko, nebo aby jej odstranil z trhu, nebo aby jej stáhl z oběhu v takové rozumné lhůtě, jakou lze nařídit, a to podle povahy rizika.

2. Hospodářský subjekt zajistí, aby byla všechna nápravná opatření přijata u všech dotčených stavebních výrobků, které dodával na trh v celém Společenství.

3. Členský stát o tom neprodleně uvědomí Komisi a ostatní členské státy. Informace obsahují všechny dostupné podrobnosti, zejména pokud jde o nezbytné údaje pro identifikaci dotčeného stavebního výrobku, jeho původ a dodavatelský řetězec, povahu souvisejícího rizika, povahu a dobu trvání opatření přijatých na vnitrostátní úrovni.

4. Komise neprodleně zahájí konzultaci s členskými státy a s příslušným hospodářským subjektem (subjekty) a zahájí hodnocení vnitrostátních opatření. Na základě výsledků tohoto hodnocení Komise rozhodne, zda jsou opatření oprávněná, či nikoli, a v případě nutnosti navrhne vhodná opatření.

5. Rozhodnutí Komise je určeno všem členským státům, Komise o něm členské státy a příslušný hospodářský subjekt (subjekty) neprodleně uvědomí.

Článek 49 [47]

Formální nesoulad

1. Aniž je dotčen článek 46, členský stát požádá příslušný hospodářský subjekt, aby odstranil dotčený nesoulad, pokud zjistí jeden z následujících nedostatků:

a) označení CE bylo připojeno v rozporu s článkem 7 nebo 8;

b) označení CE nebylo v rozporu s požadavky čl. 7 odst. 1 připojeno;

c) prohlášení o vlastnostech nebylo v rozporu s požadavky článku 4 sestaveno;

d) prohlášení o vlastnostech bylo sestaveno v rozporu s požadavky článku 4, 5 a 6;

e) technická dokumentace chybí nebo není úplná.

2. Pokud nesoulad uvedený v odstavci 1 nadále trvá, členský stát přijme všechna vhodná opatření a omezí nebo zakáže dodávání stavebního výrobku na trh, nebo zajistí, aby byl výrobek stažen z oběhu, nebo aby byl odstraněn z trhu.

KAPITOLA IX

Závěrečná ustanovení

Článek 50 [48]

Změna příloh

1. Komise může měnit přílohy I až V.

2. Tato opatření, jejichž účelem je změna jiných než podstatných prvků tohoto nařízení, se přijmou regulativním postupem s kontrolou podle čl. 51 odst. 2.

Článek 51 [49]

Výbor

1. Komisi je nápomocen výbor nazvaný Stálý výbor pro stavebnictví.

2. Odkazuje-li se na tento odstavec, použijí se čl. 5a odst. 1 až 4 a článek 7 rozhodnutí 1999/468/ES s přihlédnutím k článku 8 uvedeného rozhodnutí.

Článek 52 [50]

Zrušení

1. Směrnice 89/106/EHS se zrušuje.

2. Odkazy na zrušenou směrnici se považují za odkazy na toto nařízení.

Článek 53 [51]

Přechodná ustanovení

1. Stavební výrobky, které byly uvedeny na trh v souladu se směrnicí 89/106/EHS před datem 1. července roku 2011, se považují za vyhovující tomuto nařízení.

2. Výrobci a dovozci mohou učinit prohlášení o vlastnostech na základě osvědčení o shodě nebo prohlášení o shodě, která byla v souladu se směrnicí 89/106/EHS vydána před datem 1. července roku 2011.

3. Pokyny pro evropské technické schválení, které byly zveřejněny před datem 1. července roku 2011 v souladu s článkem 11 směrnice 89/106/EHS, mohou být použity jako evropské dokumenty pro posuzování.

4. Výrobci a dovozci mohou použít evropská technická schválení vydaná v souladu s článkem 9 směrnice 89/106/EHS do data 1. července roku 2011 jako evropská technická posouzení.

Článek 54 [52]

Vstup v platnost

Toto nařízení vstupuje v platnost dvacátým dnem po vyhlášení v Úředním věstníku Evropské unie.

Články 3 až 21, 26, 27, 28, 46 až 50, 52 a 53 a přílohy I, II, III a V se použití ode dne 1. července roku 2011.

Toto nařízení je závazné v celém rozsahu a přímo použitelné ve všech členských státech.

V Bruselu dne […].

Za Evropský parlament Za Radu

předseda / předsedkyně předseda / předsedkyně

PŘÍLOHA I

Základní požadavky na stavby

Stavby jako celek i jejich jednotlivé části musí vyhovovat zamýšlenému použití.

Základní požadavky na stavby musí být při běžné údržbě splněny po dobu ekonomicky přiměřené životnosti.

1. Mechanická odolnost a stabilita

Stavba musí být navržena a provedena takovým způsobem, aby zatížení, která na ni budou pravděpodobně působit v průběhu výstavby a užívání, neměla za následek:

a) zřícení celé stavby nebo její části;

b) větší stupeň nepřípustného přetvoření;

c) poškození jiných částí stavby nebo technických zařízení nebo instalovaného vybavení v důsledku většího přetvoření nosné konstrukce;

d) poškození v případě, kdy je rozsah neúměrný původní příčině.

2. Požární bezpečnost

Stavba musí být navržena a provedena takovým způsobem, aby v případě požáru:

a) byla po určenou dobu zachována únosnost konstrukce;

b) byl uvnitř stavby omezen vznik a šíření ohně a kouře;

c) bylo omezeno šíření požáru na sousední stavby;

d) byla brána v úvahu bezpečnost záchranných jednotek.

3. Hygiena, ochrana zdraví a životního prostředí

Stavba musí být navržena a provedena takovým způsobem, aby neohrožovala hygienu ani zdraví jejích uživatelů a sousedů, neměla v celém průběhu životního cyklu nepřiměřeně významný vliv na kvalitu životního prostředí ani klimatu, a to během výstavby, používání i demolice, zejména následkem:

a) uvolňování toxických plynů;

b) emisí nebezpečných látek, těkavých organických sloučenin, skleníkových plynů nebo nebezpečných částic do vnitřního nebo venkovního ovzduší;

c) emisí nebezpečného záření;

d) uvolňování nebezpečných látek do pitné vody, podzemní vody, mořské vody nebo půdy;

e) nesprávného vypouštění odpadních vod, emisí odpadních plynů nebo nesprávné likvidace pevného nebo kapalného odpadu;

f) výskytu vlhkosti v částech stavby nebo na površích uvnitř stavby.

4. Bezpečnost při užívání

Stavba musí být navržena a provedena takovým způsobem, aby při jejím užívání nebo provozu nevznikalo nepřijatelné nebezpečí nehod, např. uklouznutím, pádem, nárazem, popálením, zásahem elektrickým proudem a zranění výbuchem.

5. Ochrana proti hluku

Stavba musí být navržena a provedena takovým způsobem, aby hluk vnímaný uživateli nebo osobami poblíž stavby byl udržován na úrovni, která neohrozí jejich zdraví a umožní jim spát, odpočívat a pracovat v uspokojivých podmínkách.

6. Úspora energie a tepelná izolace

Stavba a její zařízení pro vytápění, chlazení a větrání musí být navrženy a provedeny takovým způsobem, aby spotřeba energie při provozu byla nízká s ohledem na místní klimatické podmínky a požadavky uživatelů.

7. Udržitelné využívání přírodních zdrojů

Stavba musí být navržena, provedena a zbourána takovým způsobem, aby bylo zajištěno udržitelné použití přírodních zdrojů a:

a) recyklovatelnost staveb, použitých materiálů a částí po zbourání;

b) trvanlivost staveb;

c) použití surovin a druhotných materiálů šetrných k životnímu prostředí při stavbě.

PŘÍLOHA II

Postup pro příjímání evropského dokumentu pro posuzování a pro vydávání evropského technického posouzení

1. Subjekt pro technické posuzování (TAB) provádí posuzování a vydává evropské technické posouzení (ETA) pro výrobní oblast, pro kterou byl jmenován.

Ustanovení týkající se výrobců v této příloze se rovněž vztahují na dovozce.

2. Vypracování a přijímání evropských dokumentů pro posuzování probíhá v souladu s body 2.1 až 2.9.

2.1. Subjekt pro technické posuzování, který obdrží žádost o evropské technické posouzení pro stavební výrobek (dále jen „odpovědný subjekt pro technické posuzování“), oznámí organizaci subjektů pro technické posuzování uvedené v čl. 25 odst. 1 a Komisi obsah žádosti a odkaz na rozhodnutí Komise pro posuzování a ověřování stálosti vlastností, které subjekt pro technické posuzování hodlá pro tento výrobek použít, případně neexistenci takového rozhodnutí.

2.2. Odpovědný subjekt pro technické posuzování ve spolupráci s výrobcem získá příslušné informace o výrobku a o jeho zamýšleném použití. Odpovědný subjekt pro technické posuzování oznámí výrobci, zda se na výrobek zcela nebo zčásti vztahuje jiná harmonizovaná technická specifikace. Odpovědný subjekt pro technické posuzování pak vytvoří návrh první smlouvy, která bude s výrobcem uzavřena, a vymezí podmínky vytvoření pracovního programu.

2.3. Do jednoho měsíce od uzavření první smlouvy výrobce dodá odpovědnému subjektu pro technické posuzování technickou dokumentaci, ve které bude popsán výrobek, jeho zamýšlené použití a podrobnosti o řízení výroby, jež používá.

2.4. Do jednoho měsíce od obdržení technické dokumentace odpovědný subjekt pro technické posuzování připraví a zašle výrobci návrh druhé smlouvy a návrh pracovního programu, který bude obsahovat podrobnosti o aspektech a krocích, které podnikne k posouzení vlastností z hlediska základních charakteristik výrobku ve vztahu k zamýšlenému použití. Návrh pracovního programu musí obsahovat nejméně toto:

a) část 1: program posuzování s uvedením zkušebních metod, metod výpočtů, metod popisu, parametrů a všech ostatních prostředků včetně posuzovacích kritérií, která se považují za vhodná k identifikaci výrobku, k posouzení vlastností z hlediska základních charakteristik ve vztahu k zamýšlenému použití a aspektů trvanlivosti z hlediska základních charakteristik;

b) část 2: činnosti související s počáteční inspekcí závodu, ve kterém se výrobek, na než se žádost vztahuje, vyrábí;

c) část 3: místa, kde budou prováděny zkoušky;

d) část 4: očekávané trvání a náklady.

2.5. Po uzavření druhé smlouvy mezi odpovědným subjektem pro technické posuzování a výrobcem, která obsahuje schválený pracovní program, zašle odpovědný subjekt pro technické posuzování část 1 pracovního programu spolu s tou částí technické dokumentace, která souvisí s popisem výrobku a jeho zamýšleným použitím, všem ostatním subjektům pro technické posuzování jmenovaným pro tytéž oblasti stavebních výrobků uvedené v tabulce 1 přílohy IV. Tyto subjekty pro technické posuzování budou tvořit pracovní skupinu, kterou bude koordinovat odpovědný subjekt pro technické posuzování.

Do dvou týdnů ode dne, kdy všechny dotčené subjekty pro technické posuzování uvedené dokumenty od odpovědného subjektu pro technické posuzování obdrží, připraví pracovní skupina návrh evropského dokumentu pro posuzování, který bude obsahovat metody posuzování a kritéria vlastností z hlediska relevantních základních charakteristik na základě části 1 pracovního programu a relevantních a odůvodněných technických příspěvků jejích členů.

2.6. Odpovědný subjekt pro technické posuzování pak návrh evropského dokumentu pro posuzování oznámí všem ostatním subjektům pro technické posuzování spolu s příslušnou částí technické dokumentace obsahující popis výrobku a jeho zamýšlené použití.

Do dvou týdnů tyto ostatní subjekty pro technické posuzování sdělí odpovědnému subjektu pro technické posuzování příslušné informace související s jejich vnitrostátními stavebními předpisy a s ostatními právními nebo správními předpisy použitelnými na daný výrobek a jeho zamýšlené použití. Odpovědný subjekt pro technické posuzování oznámí členům pracovní skupiny a výrobci obsah těchto příspěvků.

2.7. Odpovědný subjekt pro technické posuzování zahrne po konzultaci pracovní skupiny uvedené příspěvky do návrhu evropského dokumentu pro posuzování, který zašle organizaci subjektů pro technické posuzování uvedené v čl. 25 odst. 1. Po oznámení konečného znění návrhu evropského dokumentu pro posuzování výrobci, jenž má jeden týden na odpověď, přijme organizace subjektů pro technické posuzování evropský dokument pro posuzování jako provizorní dokument. Organizace subjektů pro technické posuzování zašle kopii přijatého evropského dokumentu pro posuzování výrobci a Komisi. Pokud Komise do patnácti pracovních dní od obdržení sdělí organizaci subjektů pro technické posuzování připomínky ohledně provizorního evropského dokumentu pro posuzování, bude dokument podle nich organizací subjektů pro technické posuzování změněn. Po vypršení této lhůty odpovědný subjekt pro technické posuzování zahájí přípravu na provádění posouzení.

2.8. Odpovědný subjekt pro technické posuzování provede posuzování v souladu s přijatým provizorním evropským dokumentem pro posuzování a následně vydá příslušné evropské technické schválení.

2.9. Ihned poté, co odpovědný subjekt pro technické posuzování vydá první evropské technické schválení na základě daného provizorního evropského dokumentu pro posuzování, je tento evropský dokument pro posuzování případně upraven organizací subjektů pro technické posuzování na základě návrhu odpovědného subjektu pro technické posuzování. Konečné znění evropského dokumentu pro posuzování pak bude přijato organizací subjektů pro technické posuzování a zasláno Komisi. Komise zveřejní odkaz na konečné znění evropského dokumentu pro posuzování v řadě C Úředního věstníku Evropské unie.

3. Poté, co je v Úředním věstníku Evropské unie zveřejněn odkaz na konečné znění evropského dokumentu pro posuzování, budou podle tohoto konečného znění evropského dokumentu pro posuzování připravována evropská technická schválení na základě veškerých následných žádostí ohledně stavebních výrobků s podobnými základními charakteristikami ve vztahu k jejich zamýšlenému použití jako v případě první žádosti.

4. Jako pozorovatel se může všech jednání pracovní skupiny uvedené v bodu 2.5 účastnit zástupce Komise.

5. Pokud se na znění evropského dokumentu pro posuzování všechny subjekty pro technické posuzování a výrobce neshodnou, organizace subjektů pro technické posuzování předloží záležitost k rozhodnutí Komisi.

PŘÍLOHA III

Prohlášení o vlastnostech

č. ...................

1. Č. ................... (jedinečný identifikační kód výrobku)

2. Jméno nebo identifikační značka a adresa (pověřeného zástupce) výrobce:

.................................................................................................................................

.................................................................................................................................

3. Toto prohlášení o vlastnostech se vydává na výhradní odpovědnost výrobce:

.................................................................................................................................

.................................................................................................................................

4. Identifikace výrobku (umožňující vysledovatelnost):

.................................................................................................................................

.................................................................................................................................

5. Vlastnosti výrobku uvedené výše jsou v souladu s vlastnostmi uvedenými v bodě 7.

6. .................................................. (jméno, případně číslo oznámeného orgánu)

provedl.............................................................… (popis zásahu)

a vydal…...................................... (osvědčení o shodě výrobku, osvědčení o shodě řízení výroby v závodě, zkušební protokol – připadá-li v úvahu)

........................................................................................................................

........................................................................................................................

7. Prohlášení o vlastnostech (seznam, úrovně nebo třídy a odkaz na příslušnou harmonizovanou technickou specifikaci / specifickou technickou dokumentaci použitou při posouzení vlastností pro uvedené základní charakteristiky).

Název uváděné základní charakteristiky | Úroveň nebo třída vlastností pro uvedenou základní charakteristiku | Odkaz na harmonizovanou technickou specifikaci / specifickou technickou dokumentaci |

| | |

| | |

| | |

Podepsáno za a jménem: ………………………….

............................................ ...............................................

(místo a datum vydání) (jméno, funkce)(podpis)

PŘÍLOHA IV

Výrobní oblasti a požadavky na subjekty pro technické posuzování

Tabulka 1 – výrobní oblasti

Kód oblasti | Výrobní oblast | Skupiny stavebních výrobků |

a | Inženýrské stavitelství | Geotextilie a související výrobky – vybavení komunikací – podlahoviny, dlažba a kryty vozovek – kamenivo – výrobky pro konstrukce vozovek – trubky, nádrže a příslušenství, které nejsou v kontaktu s vodou určenou k lidské spotřebě – vrstvy podlah (včetně zavěšených přízemí) vozovek a dalších dopravních ploch – asfaltový beton pro velmi tenké vrstvy – výrobky pro kanalizační systémy – sestavy na ochranu před padajícím kamením – sestavy pro lité hydroizolace mostovek – dilatační závěry pro silniční mosty |

B | Prefabrikované úplné/neúplné stavební dílce | Dřevěné rámové a roubené prefabrikované stavební sestavy – sestavy pro chladírenské skladovací prostory a sestavy pro chladírenské skladovací prostory s obvodovým pláštěm – prefabrikované stavební dílce – betonové rámové stavební sestavy – kovové rámové stavební sestavy |

C | nosné materiály a součásti | Konstrukční výrobky ze dřeva a spojovací prvky – cement, stavební vápno a ostatní hydraulické maltoviny – výztužná a předpínací betonářská ocel – konstrukční kovové výrobky a doplňky – výrobky pro beton, malty a injektážní malty – stavební ložiska – betonové prefabrikáty – prefabrikované schodišťové sestavy – lehké nosníky a sloupy z kompozitních materiálů na bázi dřeva – předpínací sestavy pro dodatečné předpínání konstrukcí – kotevní šrouby |

D | střešní krytina a obvodový plášť | Sestavy lehkých obvodových plášťů – střešní krytiny, střešní světlíky, střešní okna a doplňkové výrobky – výrobky z plochého skla, profilovaného skla a skleněných tvárnic – vnější a vnitřní dveře a okna, střešní otvorové výplně a střešní světlíky – sestavy pro lité hydroizolace střech – sestavy pro obklady vnějších stěn – konstrukční těsněné systémy zasklení – systémy mechanicky kotvených střešních hydroizolačních pásů a fólií – samonosné průsvitné střešní sestavy – prefabrikované nosné sendvičové panely na bázi dřeva a samonosné kompozitní lehké panely |

E | vnitřní/vnější stavební součásti/sestavy | Sanitární armatury – panely na bázi dřeva – zdivo a související výrobky – vnitřní nebo vnější povrchové úpravy stěn a stropů – výrobky ze sádry – sestavy vnitřních příček – vodotěsné povrchové úpravy podlah a stěn v mokrých prostorech – sestavy/systémy nenosného ztraceného bednění z dutých tvárnic nebo panelů z izolačních materiálů, popřípadě z betonu |

F | vytápění/větrání/izolace | Komíny, kouřovody a specifické výrobky – zařízení pro vytápění vnitřních prostor – tepelněizolační výrobky – vnější tepelněizolační kompozitní sestavy – sestavy pro střechy s obrácenou skladbou izolace – tepelněizolační obkladové prvky vnějších stěn (sestavy Veture) |

G | těsnění/ADHEZIVA | Stavební adheziva, maltoviny a lepidla – čepy pro konstrukční spoje / hmoždíky – trojrozměrné hřebíkové desky – kotvy / šrouby – stěnové desky vyrobené z korozivzdorné oceli – vodotěsné prvky pro předsazené stěny a pro dutinové stěny – upevňovací prostředky pro obklady vnějších stěn a ploché a sklonité střechy – spojky pro sendvičové betonové prvky – těsnění vodovodního a plynovodního potrubí v prostupech stěn a stropu – těsnicí sestavy, profily a pásky – hmoty a profily pro těsnění spár – pružné zavěšené připevňovací prostředky – napínací tyče – bodové upevňovací prostředky – impregnace a úpravy povrchů – upevňovací prostředky pro střechy, stěny a vnitřní použití – výrobky pro hydroizolaci / ošetřování |

H | protipožární ochrana a související výrobky | Výrobky pro požární poplach/detekci, stabilní hašení požáru, řízení požáru a kouře a pro potlačování výbuchu – výrobky pro požární přepážky, požární těsnění a pro požární ochranu |

I | elektroinstalace | Všechny výrobky související s elektroinstalací |

J | plynová zařízení | Všechny výrobky související s plynovými zařízeními |

K | vodovody a kanalizace | Sestava složená z částečně mechanicky ovládaného vodního uzávěru usazeného do vpusti bez vodního uzávěru – sestava pro horní část vstupních a revizních šachet složená z poklopu a doplňkových prstenců z plastu pro různé účely – potrubní sestavy pro studenou a horkou vodu včetně vody pro lidskou spotřebu – potrubní systémy pro odvodňování a tlakovou nebo gravitační kanalizaci – ohebné spojky pro spádové a tlakové kanalizační a odvodňovací potrubí – kompostovací toalety |

Tabulka 2 – Požadavky na subjekty pro technické posuzování

Způsobilost | Popis způsobilosti | Požadavek |

1 Analýza rizik | Stanovit možná rizika a výhody plynoucí z používání inovačních stavebních výrobků, pokud při jejich zabudování do staveb nejsou k dispozici potvrzené/sjednocené technické údaje o jejich vlastnostech. | Subjekt pro technické posuzování musí být nezávislý na zúčastněných stranách a jakýchkoli zájmech.Subjekt pro technické posuzování musí dále disponovat personálem, který:a) je objektivní a je schopen přiměřeného technického úsudku; b) má důkladné znalosti právních předpisů a ostatních platných požadavků členských států ohledně výrobních oblastí, pro které byl jmenován;c) se orientuje v oblasti stavební praxe a má důkladné technické znalosti ohledně výrobních oblastí, pro které byl jmenován;d) má důkladné znalosti jednotlivých souvisejících rizik a technické stránky stavebních postupů;e) má důkladné znalosti stávajících harmonizovaných norem a zkušebních metod pro výrobní oblasti, pro které byl jmenován;f) je dostatečně jazykově vybaven. |

2 Stanovení technických kritérií | Přetvořit výsledek analýzy rizik na technická kritéria pro hodnocení chování a vlastností stavebních výrobků z hlediska plnění platných vnitrostátních požadavků;technické údaje, které potřebují všichni, kteří se účastní stavebního postupu jako potenciální uživatelé stavebních výrobků (výrobci, projektanti, dodavatelé, montéři). | |

3 Stanovení metod posuzování | Navrhnout a validovat vhodné metody (zkoušky a výpočty) k posuzování vlastností z hlediska základních charakteristik stavebních výrobků s přihlédnutím k aktuálním trendům. | |

4 Určení specifického způsobu řízení výroby | Porozumět výrobnímu postupu konkrétního výrobku a zhodnotit jej, aby bylo možno stanovit vhodná opatření k zajištění stálosti výrobku daným výrobním postupem. | Subjekt pro technické posuzování musí disponovat personálem, který má příslušné znalosti o tom, jak souvisí výrobní postup a vlastnosti výrobku ve vztahu k řízení výroby. |

5 Posuzování výrobku | Posoudit vlastnosti z hlediska základních charakteristik stavebních výrobků harmonizovanými metodami podle harmonizovaných kritérií. | Kromě požadavků uvedených v bodech 1, 2 a 3 musí mít subjekt pro technické posuzování k dispozici prostředky a vybavení nutné k posuzování vlastností z hlediska základních charakteristik stavebních výrobků v rámci výrobních oblastí, pro které byl jmenován. |

6 Celkové řízení | Zajistit jednotnost, spolehlivost, objektivitu a vysledovatelnost ustáleným používáním příslušných metod řízení. | Subjekt pro technické posuzování musí: a) prokazatelně dodržovat kodex řádné správní praxe;b) dodržovat politiku a podpůrné postupy k zajištění důvěrnosti citlivých údajů ve vlastních řadách a u všech spolupracujících subjektů;c) dodržovat řízení dokumentů k zajištění registrace, vysledovatelnosti, správy a archivace všech příslušných dokumentů;d) dodržovat mechanismy pro interní audit a přezkum řízením organizace k zajištění pravidelných kontrol shody s příslušnými metodami řízení;e) dodržovat postup objektivního zpracování odvolání a stížností. |

PŘÍLOHA V

Posuzování a ověřování stálosti vlastností

1. Systémy posuzování a ověřování stálosti vlastností

1.1. Systém 1 – Prohlášení o vlastnostech z hlediska základních charakteristik výrobku výrobcem na základě těchto bodů:

a) výrobce provádí:

i) řízení výroby (FPC);

ii) další zkoušky vzorků odebraných v závodě podle předepsaného plánu zkoušek;

b) oznámený subjekt vydává osvědčení o shodě výrobku na základě:

i) určení typu výrobku na základě zkoušky typu (včetně odběru vzorků), výpočtu pro typ, tabulkových hodnot nebo popisné dokumentace výrobku;

ii) počáteční inspekce ve výrobním závodě a řízení výroby;

iii) průběžného dozoru, posouzení a hodnocení řízení výroby;

iv) prověřovacích zkoušek vzorků odebraných v závodě.

1.2. Systém 2 – Prohlášení o vlastnostech z hlediska základních charakteristik výrobku výrobcem na základě těchto bodů:

a) výrobce provádí:

i) řízení výroby;

ii) další zkoušky vzorků odebraných v závodě výrobcem podle předepsaného plánu zkoušek;

b) oznámený subjekt vydává osvědčení o shodě výrobku na základě:

i) určení typu výrobku na základě zkoušky typu (včetně odběru vzorků), výpočtu pro typ, tabulkových hodnot nebo popisné dokumentace výrobku;

ii) počáteční inspekce ve výrobním závodě a řízení výroby;

iii) průběžného dozoru, posouzení a hodnocení řízení výroby.

1.3. Systém 3 – Prohlášení o vlastnostech z hlediska základních charakteristik výrobku výrobcem na základě těchto bodů:

a) výrobce provádí:

i) určení typu výrobku na základě zkoušky typu (včetně odběru vzorků), výpočtu pro typ, tabulkových hodnot nebo popisné dokumentace výrobku;

ii) řízení výroby;

iii) zkoušky vzorků odebraných v závodě podle předepsaného plánu zkoušek;

b) oznámený subjekt vydává osvědčení o shodě řízení výroby na základě:

i) počáteční inspekce ve výrobním závodě a řízení výroby;

ii) průběžného dozoru, posouzení a hodnocení řízení výroby.

1.4. Systém 4 – Prohlášení o vlastnostech z hlediska základních charakteristik výrobku výrobcem na základě těchto bodů:

a) výrobce provádí řízení výroby;

b) oznámený subjekt určí typ výrobku na základě zkoušky typu (na základě odběru vzorků provedeného výrobcem), výpočtu pro typ, tabulkových hodnot nebo popisné dokumentace výrobku;

1.5. Systém 5 – Prohlášení o vlastnostech z hlediska základních charakteristik výrobku výrobcem na základě těchto bodů:

a) výrobce provádí:

i) určení typu výrobku na základě zkoušky typu, výpočtu pro typ, tabulkových hodnot nebo popisné dokumentace výrobku;

ii) řízení výroby;

b) žádné úkoly pro oznámený orgán nejsou stanoveny.

2. SUBJEKTY ZAPOJENÉ DO posuzování a ověřování stálosti vlastností

Podle funkce oznámených subjektů zapojených do posuzování a ověřování stálosti vlastností stavebního výrobku se rozlišuje:

1) certifikační orgán: oznámený subjekt, státní nebo nestátní, který disponuje nezbytnou pravomocí a odpovědností provádět certifikaci podle daného jednacího řádu a způsobu řízení;

2) inspekční orgán: oznámený subjekt s příslušnou organizací, personálem, způsobilostí a důvěryhodností k provádění následujících funkcí podle stanovených kritérií: posuzování, doporučování k přijetí a následný audit řízení jakosti u výrobce a výběr a hodnocení stavebních výrobků v závodě podle zvláštních kritérií;

3) zkušební laboratoř: oznámená laboratoř, která měří, zkoumá, zkouší, kalibruje nebo jinak určuje charakteristiky nebo vlastnosti materiálů nebo stavebních výrobků.

[1] Úř. věst. L 40, 11.2.1989, s. 12. Směrnice naposledy pozměněná směrnicí Rady 93/68/EHS (Úř. věst. L 220, 30.8.1993, s. 1).

[2] Evropská komise, KOM(2005) 535 v konečném znění: „Sdělení Komise Evropskému parlamentu, Radě, Evropskému hospodářskému a sociálnímu výboru a Výboru regionů – Provádění lisabonského programu Společenství: Strategie pro zjednodušení právního prostředí“, Brusel.

[3] Evropská komise, MEMO/05/394 a MEMO/06/426.

[4] KOM(2007) 36 v konečném znění.

[5] Provedeno společností Risk & Policy Analysts Ltd (RPA), Spojené království.

[6] Úř. věst. C […], […], s. […].

[7] Úř. věst. C […], […], s. […].

[8] Úř. věst. C […], […], s. […].

[9] Úř. věst. C […], […], s. […].

[10] Úř. věst. L 40, 11.2.1989, s. 12. Směrnice naposledy pozměněná nařízením Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 1882/2003 (Úř. věst. L 284, 31.10.2003, s. 1).

[11] Úř. věst. L 184, 17.7.1999, s. 23. Rozhodnutí ve znění rozhodnutí 2006/512/ES (Úř. věst. L 200, 22.7.2006, s. 11).

[12] Úř. věst. L 124, 20.5.2003, s. 36.

--------------------------------------------------