Návrh nařízení Rady o úpravách ve společné zemědělské politice prostřednictvím změn nařízení (ES) č. 320/2006, (ES) č. 1234/2007, (ES) č. 3/2008 a (ES) č. […]/2008 /* KOM/2008/0306 konečném znení - CNS 2008/0104 */
[pic] | KOMISE EVROPSKÝCH SPOLEČENSTVÍ | V Bruselu dne 20.5.2008 KOM(2008) 306 v konečném znění 2008/0103 (CNS) 2008/0104 (CNS) 2008/0105 (CNS) 2008/0106 (CNS) Návrh NAŘÍZENÍ RADY, kterým se stanoví společná pravidla pro režimy přímých podpor pro zemědělce v rámci společné zemědělské politiky a kterým se zavádějí některé režimy podpor pro zemědělce Návrh NAŘÍZENÍ RADY o úpravách ve společné zemědělské politice prostřednictvím změn nařízení (ES) č. 320/2006, (ES) č. 1234/2007, (ES) č. 3/2008 a (ES) č. […]/2008 Návrh NAŘÍZENÍ RADY, kterým se mění nařízení (ES) č. 1698/2005 o podpoře pro rozvoj venkova z Evropského zemědělského fondu pro rozvoj venkova (EZFRV) Návrh ROZHODNUTÍ RADY, kterým se mění rozhodnutí 2006/144/ES o strategických směrech Společenství pro rozvoj venkova (programové období 2007–2013) (předložená Komisí) {SEK(2008) 1885}{SEC(2008) 1886} DŮVODOVÁ ZPRÁVA ODůVODNěNÍ A CÍLE NÁVRHU Hlavními cíli stanovenými ve sdělení Komise „Příprava na kontrolu stavu reformy SZP“ ze dne 20. listopadu 2007 bylo posouzení toho, jak je prováděna reforma SZP z roku 2003, a zavedení takových úprav reformního procesu, které jsou považovány za nezbytné z hlediska dalšího zjednodušení politiky, využití nových tržních příležitostí a přípravy na nové úkoly, jakými jsou například změna klimatu, vodní hospodářství či bioenergie. V posledních měsících nabyl jeden z výše uvedených cílů, konkrétně využití tržních příležitostí, nového rozměru vzhledem k tomu, že došlo k prudkému zvýšení cen mnoha zemědělských produktů na výjimečnou úroveň. Stabilní růst těchto cen v roce 2006 a v prvním pololetí roku 2007 již podpořil závěry uvedené ve sdělení z listopadu, že by měly být zrušeny zbývající kontroly nabídky v rámci SZP (totiž mléčné kvóty a vynětí půdy z produkce). Kombinace faktorů, která vedla k tomuto vývoji, a nejvhodnější reakce ze strany EU na tento vývoj jsou uvedeny v samostatném sdělení Komise. Hlavní závěry listopadového sdělení o posouzení nejnovějších reforem SZP vypracovaného v rámci kontroly stavu SZP nicméně zůstávají v platnosti. Tyto reformy, které prostřednictvím režimu jednotné platby oddělily většinu přímých plateb – v roce 2003 pro odvětví plodin na orné půdě, hovězího a skopového masa a mléka a v roce 2004 pro odvětví olivového oleje, bavlny a tabáku – znamenaly v tomto procesu novou etapu. V rámci reformy z roku 2003 byla v roce 2005 dalšími finančními prostředky a reformou nástrojů politiky posílena politika rozvoje venkova. Reformní proces pak pokračoval reformami v oblasti cukru (2006), ovoce a zeleniny a vína (2007). Výše uvedené reformy odrážejí výrazný posun ve směřování společné zemědělské politiky, která tak v současnosti může lépe plnit své základní cíle. - Podpora producentů je ve značné míře (z 90 %) oddělena od rozhodnutí o produkci, což umožňuje zemědělcům v EU, aby se rozhodovali na základě tržních podnětů a při přizpůsobování se změnám hospodářského prostředí spoléhali na svůj zemědělský potenciál a své preference. Toto je nejefektivnější způsob, jak poskytovat podporu zemědělských příjmů. - Díky ukončení podpory produktů, která byla obecně považována za základ problémů s přebytky v minulosti, a snížení podpůrných cen v EU se zemědělství v Evropské unii přiblížilo světovým trhům, došlo ke zlepšení tržní rovnováhy a ke snížení rozpočtových nákladů na intervenční zásoby nebo nakládání s přebytky. - V důsledku reformního procesu se zvýšila konkurenceschopnost zemědělství Evropské unie, která se i přes pokles svého podílu na většině komoditních trhů stala největším vývozcem zemědělských produktů, zejména pak produktů s vysokou přidanou hodnotou, a současně zůstala největším světovým dovozcem zemědělských produktů a dosud největším trhem pro rozvojové země. - SZP stále více přispívá k prevenci rizik zhoršování životního prostředí a zajišťuje dodání mnoha veřejných statků, které naše společnost očekává, neboť podpora producentů je nyní prostřednictvím systému podmíněnosti závislá na dodržování norem týkajících se životního prostředí, bezpečnosti a jakosti potravin, jakož i dobrých životních podmínek zvířat. - Posílená politika rozvoje venkova podporuje ochranu životního prostředí a venkovské krajiny a podněcuje růst, vytváření pracovních míst a inovaci ve venkovských oblastech, zejména v těch odlehlých, vylidněných nebo výrazně závislých na zemědělství. Výše uvedený vývoj ukazuje, že dnešní společná zemědělská politika se od SZP v minulosti zásadně liší. Sdělení „Příprava na kontrolu stavu reformy SZP“ však také uvádí, že „aby byla SZP i nadále politikou aktuální i perspektivní, musí být schopna zhodnotit své nástroje, posoudit, zda fungují tak, jak by měly, identifikovat veškeré změny nezbytné za účelem dosažení uvedených cílů a přizpůsobit se novým výzvám“. V souladu se skutečnostmi uvedenými ve sdělení připravila Komise právní návrhy doprovázené zprávou o posouzení dopadů týkající se kontroly stavu SZP, které shrnují výsledky rozsáhlé konzultace zúčastněných stran a příspěvky dalších evropských institucí. Právní návrhy se týkají tří základních nařízení: - nařízení Rady (ES) č. 1782/2003 ze dne 29. září 2003, kterým se stanoví společná pravidla pro režimy přímých podpor v rámci společné zemědělské politiky a kterým se zavádějí některé režimy podpor pro zemědělce, - nařízení Rady (ES) č. 1234/2007 ze dne 22. října 2007, kterým se stanoví společná organizace zemědělských trhů a zvláštní ustanovení pro některé zemědělské produkty (jednotné nařízení o společné organizaci trhů), - nařízení Rady (ES) č. 1698/2005 ze dne 20. září 2005 o podpoře pro rozvoj venkova z Evropského zemědělského fondu pro rozvoj venkova (EZFRV). Tyto návrhy nepředstavují zásadní reformu, ale mají přispět k dalšímu rozvoji společné zemědělské politiky, který bude v souladu s celkovým cílem Komise a požadavky Smluv na podporu udržitelného a tržně orientovaného odvětví zemědělství. REžIM JEDNOTNÉ PLATBY (RJP) A REžIM JEDNOTNÉ PLATBY NA PLOCHU (RJPP) Zjednodušení Zlepšování a zjednodušování právních předpisů je jednou z politických priorit Komise pro období 2004–2009. Společná zemědělská politika nastoupila cestu ke zjednodušení prostřednictvím své reformy v roce 2003 tím, že přesunula většinu přímých plateb zemědělcům do režimu jednotné platby a v roce 2007 přijala jednotnou společnou organizaci trhu. V případě režimu jednotné platby zkušenosti ukazují, že tento režim přispěl ke snížení administrativní zátěže, k zamezení zbytečných veřejných výdajů, ke zlepšení přijímání SZP ze strany veřejnosti a ke zlepšení konkurenceschopnosti v rámci SZP. Stále však existují rezervy, pokud jde o zjednodušení, zejména v oblasti podmíněnosti a stávající částečně vázané podpory. Podmíněnost Reforma SZP v roce 2003 zavedla podmíněnost v rámci jednotné platby na zemědělský podnik. To znamená, že tyto platby podléhají právním předpisům pro oblast životního prostředí, bezpečnost potravin a dobré životní podmínky zvířat a rovněž zemědělský podnik musí být udržován v dobrém zemědělském a ekologickém stavu. Praktické problémy při provádění podmíněnosti zjistily jednotlivé členské státy i Komise samotná prostřednictvím svých auditů účetních závěrek. To vedlo Komisi k přezkoumání oblasti působnosti podmíněnosti, aby mohlo dojít ke zjednodušení a zdokonalení jejích cílů. Návrhy se zaměřují zejména na zrušení některých povinných požadavků podle předpisů, které nejsou považovány za relevantní nebo jsou spojeny s odpovědností zemědělců, a na zavedení požadavků na dobrý zemědělský a ekologický stav, aby se zachovaly ekologické výhody, které představuje vynětí půdy z produkce, a řešily otázky spojené s vodním hospodářstvím. Částečně vázaná podpora V rámci reformy SZP z roku 2003 se některé členské státy domnívaly, že úplné oddělení plateb od produkce by mohlo vést ke vzniku určitých rizik, jako je ukončení produkce, nedostatečné dodávky surovin do zpracovatelských odvětví nebo sociální a ekologické problémy v oblastech, kde je jen málo ekonomických alternativ. Z toho důvodu bylo rozhodnuto zachovat v některých odvětvích určitou míru vázané podpory. Zkušenosti s oddělením plateb od produkce ukazují, že na úrovni EU obecně nedošlo k dramatickým změnám výrobních struktur a že farmáři udržitelnějším způsobem produkovali to, co si žádal trh. Rovněž je třeba zdůraznit, že paralelní zachování obou systémů (vázané a oddělené podpory) nepřispělo ke zjednodušení státní a regionální administrativy členských států. Vzhledem k tomu se navrhuje oba systémy spojit podle zásad reformy SZP z roku 2003, tj. zrušit zbývající vázanou podporu a přesunout ji do režimu jednotné platby. Výjimkou nicméně zůstávají prémie na krávy bez tržní produkce mléka a prémie na skopové a kozí maso. V těchto případech se navrhuje, aby členské státy mohly zachovat vázanou podporu (pokud v současné době existuje) za účelem udržení hospodářské aktivity v regionech, kde je málo jiných hospodářských alternativ nebo kde vůbec neexistují. Další otázky spojené se zjednodušením Návrh obsahuje také jiná opatření zaměřená na další zjednodušení SZP. Možnost větší flexibility se projevila zejména v oblasti využívání vnitrostátních rezerv a při převodu platebních nároků, v možných změnách nároků a v datech plateb. Rovněž se navrhuje zrušit nároky při vynětí půdy z produkce. Větší posun směrem k paušálním náhradám u oddělené podpory Reforma z roku 2003 zavedla jako hlavní prvek společné zemědělské politiky oddělenou podporu zemědělským podnikům. Hlavním cílem bylo poskytnout režim přímých plateb, který umožní zemědělcům zaměřit se na trh a který bude co možná nejjednodušší z administrativního hlediska a slučitelný se Světovou obchodní organizací. Členské státy dostaly pro provádění režimu k dispozici dva základní modely – historický a regionální: - historický model: v tomto modelu jsou platební nároky založeny na individuálních historických referenčních částkách na jednoho zemědělce; - regionální model: v tomto modelu jsou paušální platební nároky založeny na částkách, které obdrželi zemědělci v daném regionu v referenčním období. Stávající právní předpisy neumožňují členským státům měnit jejich rozhodnutí ohledně provádění modelu režimu jednotné platby. Zkušenosti však ukazují, že určité úpravy stávajících režimů jsou nutné nebo žádoucí. V budoucnu bude například obtížné posoudit rozdíly v míře podpory vyplývající z provádění historického modelu, neboť odstup od referenčních období pro platby bude větší. Na druhé straně poskytuje regionální model zemědělcům spravedlivější podporu i přes určité počáteční přerozdělení podpory. Z tohoto důvodu navrhla Komise, aby mohly členské státy upravit své modely režimu jednotné platby tím, že postupně dojde k většímu přesunu na paušální sazby plateb podle jednotlivých nároků, tak aby se režim jednotné platby zefektivnil a zjednodušil. Souběžně s tím obsahují návrhy řadu zjednodušení při provádění režimu jednotné platby. Rozšíření režimu jednotné platby na plochu Režim jednotné platby na plochu byl zaveden jako stupeň před zavedením režimu jednotné platby v členských státech, které přistoupily do EU od 1. května 2004, aby se mohly lépe přizpůsobit EU vzhledem k jejich specifické situaci v zemědělství. Vzhledem k tomu, že mezi celkovou úrovní hospodářství a zemědělství zemí EU-10 a EU-2 a úrovní zemí EU-15 jsou značné rozdíly, měl režim jednotné platby na plochu jakožto přechodný systém napomoci hladké integraci zemí EU-10 a EU-2. Členské státy uplatňující režim jednotné platby na plochu by měly přejít na režim jednotné platby v roce 2011 (2012 v případě Bulharska a Rumunska). Zdá se, že je vhodné, aby mohly tyto členské státy používat režim jednotné platby na plochu až do roku 2013. Tato možnost je v souladu s rozhodnutím přijatým pro členské státy EU-15, neboť ty mohou přezkoumat provádění režimu jednotné platby a rozhodnout se pro přechod na model paušálních náhrad. Revidovaný článek 69 nařízení (ES) č. 1782/2003 Na základě článku 69 nařízení (ES) č. 1782/2003 o režimech přímých podpor pro zemědělce si mohou členské státy uplatňující režim jednotné podpory ponechat podle odvětví až 10 % vnitrostátních rozpočtových stropů na přímé platby v dotyčném odvětví na opatření pro ochranu či zlepšení životního prostředí nebo pro zlepšení jakosti a uvedení zemědělských produktů na trh. Aby mohly členské státy pružněji reagovat na potřeby vyplývající z celkového zaměření společné zemědělské politiky, navrhuje se rozšířit článek 69 takto: - zrušit omezení, že lineární snížení uplatňované v jednom odvětví má zůstat v tomto odvětví; - zahrnout opatření na řešení nevýhod, jimž jsou v některých regionech vystaveni zemědělci, kteří se specializují na odvětví mléka a mléčných výrobků, hovězího, skopového a kozího masa a rýže; - rovněž umožnit využívat částky, které si členské státy ponechaly, na doplnění nároků v oblastech, na které se vztahují restrukturalizační nebo rozvojové programy; - za určitých podmínek rovněž poskytovat podporu na některá opatření k řízení rizik – programy pojištění úrody pro případ přírodních katastrof a vzájemné fondy pro choroby zvířat; - opatření, u nichž není jisté, že splňují podmínky „green box“ Světové obchodní organizace, by měla být omezena na 2,5 % stropů; - a konečně, toto ustanovení budou moci použít také členské státy uplatňující režim jednotné platby na plochu. Odlišení Odlišení je způsob převodu rozpočtových prostředků, kdy se na přímé platby zemědělcům použije procentní snížení (pilíř I) a uvolněné rozpočtové prostředky jsou znovu přiděleny na opatření pro rozvoj venkova (pilíř II). V rámci reformy z roku 2003 bylo pro všechny členské státy EU-15 schváleno povinné odlišení, a to v roce 2005 ve výši 3 %, v roce 2006 ve výši 4 % a od roku 2007 ve výši 5 %. Rovněž byla zavedena osvobozená částka ve výši 5 000 EUR, pod kterou se snižování přímých plateb neuplatňuje. Ve sdělení „Příprava na kontrolu stavu reformy SZP“ byla uvedena řada nových i současných problémů, které stojí před společnou zemědělskou politikou, jako jsou změna klimatu, řízení rizik, bioenergie, vodní hospodářství a biologická rozmanitost, a toto sdělení považuje politiku rozvoje venkova za jednu z možností, jak tyto změny řešit. Opatření, která jsou k dispozici v rámci rozvoje venkova, již nyní poskytují různé varianty, jak řešit nové problémy, a členské státy již příslušná opatření zařadily do svých programů rozvoje venkova na období 2007–2013. První zkušenosti s využíváním finančních prostředků v rámci rozvoje venkova v roce 2007 však ukazují, že rozpočtové potřeby členských států překračují jejich finanční možnosti. Aby mohly členské státy podpořit rostoucí potřeby při zvládání nových problémů prostřednictvím souboru opatření navržených v rámci rozvoje venkova, navrhuje se zvýšit povinné odlišení o 8 % a doplnit do nového systému další progresivní prvek založený na těchto zásadách: - všechny nové příjmy z odlišení zůstanou v členském státě, který je vytvořil; - v členských zemích EU-15 se základní odlišení vztahující se na všechny platby nad 5 000 EUR od roku 2009 zvýší každoročně o 2 %, dokud nedosáhne v roce 2012 výše dalších 8 % (navíc ke stávajícím 5 %); - zavádí se progresivní prvek, čímž se platby snižují v následných krocích o 3 %, a navrhuje se nový systém finančního řízení přímých podpor, který stanoví celkové stropy netto na jednotlivé členské státy; - níže uvedená tabulka ukazuje celková procenta odlišení, která mají být použita (stávající a dodatečné): Prahy | 2009 | 2010 | 2011 | 2012 | 1 až 5 000 | 0 | 0 | 0 | 0 | 5 000 až 99 999 | 5 % + 2 % | 5 % + 4 % | 5 % + 6 % | 5 % + 8 % | 100 000 až 199 999 | 5 % + 5 % | 5 % + 7 % | 5 % + 9 % | 5 % + 11 % | 200 000 až 299 999 | 5 % + 8 % | 5 % + 10 % | 5 % + 12 % | 5 % + 14 % | nad 300 000 | 5 % + 11 % | 5 % + 13 % | 5 % + 15 % | 5 % + 17 % | - země EU-10 začnou mít rovněž nárok na odlišení v roce 2012, a to se základní sazbou ve výši 3 % (namísto 13 %). Na Bulharsko a Rumunsko se výše uvedené nevztahuje vzhledem k postupnému zavádění přímých plateb. Omezení plateb V zemích EU-25 dostává 46,6 % z celkového počtu příjemců přímé platby méně než 500 EUR. Do tohoto čísla spadají převážně drobní zemědělci, ale v některých členských státech i oprávněné osoby, pro které je výše platby nižší než příslušné správní náklady. Aby se u přímých plateb zjednodušily a snížily administrativní náklady, navrhuje se, aby členské státy buď uplatňovaly minimální částku platby 250 EUR, nebo použily minimální rozlohu plochy, na kterou lze poskytnout podporu, na jedno hospodářství, o velikosti nejméně 1 hektar, případně použily obojí. Pro ty členské státy, jejichž zemědělství tvoří převážně velmi malá hospodářství, však bylo vypracováno zvláštní ustanovení. JEDNOTNÁ SPOLEčNÁ ORGANIZACE TRHU Intervenční tržní mechanismy Komise došla na základě analýzy k závěru, že tržní kontrola nabídky by neměla sloužit ke zpomalení schopnosti zemědělců v EU reagovat na signály trhu, ale že by se z ní měla stát opravdová záchranná síť. Aby se tak stalo, navrhuje se zjednodušit a harmonizovat stávající ustanovení o veřejné intervenci prostřednictvím rozšíření nabídkového řízení. V odvětví obilovin se navrhuje zavést nabídkové řízení na pšenici obecnou, zatímco pro krmné obiloviny se bude uplatňovat stejný model jako pro kukuřici (snížit množstevní strop na nulu). U pšenice tvrdé se s ohledem na stávající a očekávané podmínky na trhu navrhuje intervenci zrušit. Ze stejných důvodů se rovněž navrhuje zrušit intervenci u rýže a vepřového masa. Ustanovení o nabídkovém řízení se budou rovněž uplatňovat u másla a sušeného odstředěného mléka. Zrušení vynětí půdy z produkce Na základě prognóz o situaci na trhu a provádění režimu jednotné platby se navrhuje zrušit vynětí půdy z produkce jako nástroje kontroly nabídky. V rámci návrhů týkajících se podmíněnosti a rozvoje venkova však mají členské státy k dispozici vhodné nástroje, aby zajistily, že současné přínosy pro životní prostředí plynoucí z vynětí půdy z produkce mohou zůstat zachovány. Přechodná opatření před ukončením mléčných kvót V roce 1984 byly v důsledku nadměrné produkce zavedeny kvóty. Současné prognózy ohledně situace na trhu ukazují, že podmínky, za nichž byly v roce 1984 mléčné kvóty zavedeny, již nadále neplatí. Vzhledem k tomu, že platnost mléčných kvót skončí v roce 2015, je vhodné pomoci danému odvětví prostřednictvím postupných přechodných opatření, aby se mohlo přizpůsobit trhu bez kvót po roce 2015. Aby mohlo odvětví mléka hladce přejít na ukončení kvót, navrhuje se postupné každoroční zvyšování. Z obecného pohledu by postupným ukončováním mléčných kvót došlo k posílení produkce, snížení cen a zvýšení konkurenceschopnosti tohoto odvětví. Nicméně existují některé regiony, zejména (ale ne pouze) horské, které zřejmě budou čelit obtížím, aby si udržely minimální úroveň produkce. Uvedené problémy se dají řešit použitím zvláštních opatření podle článku 68 nařízení o režimech přímých podpor. Zvláštní podpory v odvětví mléka Navrhuje se zrušení podpory u soukromého skladování sýrů a podpory odbytu u másla na pekařské výrobky a zmrzlinu a rovněž k přímé spotřebě. Tyto režimy již nejsou nezbytné pro podporu trhu, a měly by být proto zrušeny. U jiných výrobků, jako např. v případě podpory u soukromého skladování másla, sušeného odstředěného mléka pro krmné účely a podpory výroby kaseinu, u nichž je podle současných právních předpisů poskytována povinná podpora, bylo navrženo, aby bylo poskytování podpory nepovinné a Komise aby rozhodovala o tom, zda by měla být podpora použita, pokud to vyžaduje situace na trhu. Jiné režimy podpory V řadě menších režimů podpory se navrhuje oddělení a přesunutí do režimu jednotné platby, neboť by to přispělo ke zlepšení konkurenceschopnosti a k většímu zjednodušení. U konopí, bílkovinných plodin a skořápkového ovoce může přechod na režim jednotné platby proběhnout bez přechodného období. U rýže, sušených krmiv, brambor určených pro výrobu škrobu a dlouhých lněných vláken se navrhuje přechodné období pro přechod na úplné oddělení, které by pomohlo zemědělcům a zpracovatelskému odvětví postupně se přizpůsobit novému režimu podpory. Rovněž se navrhuje zrušit režim energetických plodin vzhledem k současné velmi silné poptávce po bioenergetických produktech. NOVÉ ÚKOLY A POLITIKA ROZVOJE VENKOVA Protože je strop pro souhrnný rozpočet společné zemědělské politiky stanoven do roku 2013, může se dodatečné financování rozvoje venkova uskutečnit pouze zvýšením povinného odlišení. Dodatečné financování je potřebné pro posílení úsilí, pokud jde o priority EU v oblasti změn klimatu, obnovitelné energie, vodního hospodářství a biologické rozmanitosti. - Klima a energie se posunuly do popředí zájmu, neboť EU přejímá vedení v budování celosvětové nízkouhlíkové ekonomiky. V březnu 2007 schválili představitelé EU návrhy Komise na snížení emisí CO2 do roku 2020 nejméně o 20 % (30 % v případě, že se podaří dohodnout se na celosvětových cílech) a na stanovení závazného cíle 20 % pro využívání obnovitelných zdrojů energie, včetně 10% podílu biopaliv na spotřebě benzínu a nafty. Zemědělství a lesnictví může významnou měrou přispět k pěstování pícnin určených na výrobu bioenergie, k odstraňování oxidu uhličitého a k dalšímu snižování emisí skleníkových plynů. - Cíle EU v oblasti vodní politiky stanoví rámcová směrnice o vodě, jejíž plné provádění započne v období 2010–2012. Zemědělství a lesnictví jakožto hlavní uživatelé vody a vodních zdrojů hrají velkou úlohu v udržitelném vodním hospodářství jak z hlediska kvantity, tak z hlediska kvality. Vodní hospodářství bude velmi důležitou součástí strategie přizpůsobování při zvládání již nevyhnutelné změny klimatu. - Členské státy se zavázaly zastavit do roku 2010 úbytek biologické rozmanitosti; tento cíl se však jeví stále více jako nesplnitelný. Značná část biologické rozmanitosti v Evropě závisí na zemědělství a lesnictví a úsilí o ochranu biologické rozmanitosti bude třeba zvýšit, zejména vzhledem k očekávaným nepříznivým účinkům změny klimatu a stoupající poptávce po vodě. Členské státy by měly plně využívat dodatečné financování, které bude k dispozici pro období 2010–2013, a následně mu přizpůsobit svou strategii a programy. Zejména podpora investic v rámci osy 1 se může zaměřit na energie, vodu a další zařízení a vybavení přinášející úsporu na vstupu a rovněž na produkci pícnin určených na výrobu obnovitelné energie pro činnosti prováděné v zemědělských podnicích nebo mimo ně. V rámci osy 2 se dá využít agroenvironmentálního opatření a opatření v lesnictví zejména v oblasti biologické rozmanitosti, vodního hospodářství a při zmírňování změny klimatu. V rámci os 3 a 4 je možno podporovat místní projekty na obnovitelnou energii. V této souvislosti přispěje k řešení nových problémů 7. rámcový program pro výzkum, který bude znamenat značnou podporu inovacím v odvětví zemědělství a při zaměřování cílů politiky. DOPAD NA ROZPOčET Společná zemědělská politika používá od rozpočtového roku 2007 mechanismus finanční kázně zavedený reformou z roku 2003, pokud hrozí, že očekávané výdaje překročí finanční strop stanovený pro tržní výdaje a přímé podpory. Návrh nemění zásady týkající se použití tohoto mechanismu, které stanovila reforma z roku 2003 a které byly pozměněny v důsledku přistoupení zemí EU-12. Většina podpory v rámci společné zemědělské politiky je nyní pevně stanovena a prognózy trhu se od roku 2003 výrazně vylepšily. V důsledku toho se riziko, že se použije finanční kázeň (tj. snížení přímé podpory), ve srovnání s předchozími očekáváními snížilo. Návrhy na odlišení v režimu jednotné platby a rozvoje venkova jsou vypracovány tak, aby neovlivnily rozpočet EU, protože se jedná o jednoduchý přesun mezi druhým a prvním pilířem SZP. Pro rozpočty jednotlivých členských států by zvýšené odlišení mohlo znamenat další výdaje vzhledem k nezbytnému spolufinancování požadovanému v rozvoji venkova. To by znamenalo, že některé členské státy se budou moci vrátit k (vyšším) vnitrostátním výdajům, s nimiž se původně počítalo před rozhodnutím o finančním rámci na období 2007–2013. Pokud jde o přesun opatření do režimu jednotné platby, mohlo by to mít mírné finanční důsledky pro rozpočet EU, ale většina přesunů rozpočet také neovlivní. Co se týče tržních opatření, vedl současný nárůst světových cen k jasnému zlepšení vyhlídek ve srovnání s tím, co se očekávalo při rozhodování o reformě v roce 2003. Reforma intervence pro kukuřici od té doby vyřešila část původně očekávaných problémů na trhu s obilovinami a současné návrhy týkající se intervence pro obiloviny situaci dále vylepšují. Určité dodatečné výdaje ke konci současného finančního rámce jsou relativně malé. V odvětví mléka se jedná spíše o dopad na načasování výdajů (před rokem 2013 nebo po něm). Ukončení platnosti kvót na mléko a mléčné výrobky vytvoří v každém případě další tlak na máslo. Tím, že zahajuje postupný proces ukončování kvót, je současný návrh přínosem nejen pro dané odvětví, ale z dlouhodobého pohledu i pro rozvoj společné zemědělské politiky. Nelze však vyloučit, že vývoz másla si vyžádá určité omezené výdaje navíc. Zda k tomu dojde, bude záviset na skutečnostech, které v současném okamžiku nejsou známy (dohoda o rozvojové agendě z Dohá, vývoj na světovém trhu). Současné návrhy proto obsahují doložku o přezkumu v roce 2012, která umožní, aby byl posouzen vývoj na trhu s mlékem a mléčnými výrobky a aby bylo stanoveno, zda budou potřebná doplňující opatření zabraňující zvyšování rozpočtu. S určitými úsporami se počítá i v důsledku zrušení stávajících opatření. Největší dopad na rozpočet v rámci ukončení mléčných kvót však bude mít ztráta rozpočtových příjmů způsobená předpokládaným snížením dávky u mléka. 2008/0103 (CNS) Návrh NAŘÍZENÍ RADY, kterým se stanoví společná pravidla pro režimy přímých podpor pro zemědělce v rámci společné zemědělské politiky a kterým se zavádějí některé režimy podpor pro zemědělce RADA EVROPSKÉ UNIE, s ohledem na Smlouvu o založení Evropského společenství, a zejména na články 36 a 37 a čl. 299 odst. 2 této smlouvy, s ohledem na akt o přistoupení Řecka, a zejména na odstavec 6 protokolu č. 4 o bavlně uvedeného aktu[1], s ohledem na návrh Komise[2], s ohledem na stanovisko Evropského parlamentu[3], s ohledem na stanovisko Evropského hospodářského a sociálního výboru[4], s ohledem na stanovisko Výboru regionů[5], vzhledem k těmto důvodům: 1. Zkušenosti získané z provádění nařízení Rady (ES) č. 1782/2003 ze dne 29. září 2003, kterým se stanoví společná pravidla pro režimy přímých podpor v rámci společné zemědělské politiky a kterým se zavádějí některé režimy podpor pro zemědělce a kterým se mění nařízení (EHS) č. 2019/93, (ES) č. 1452/2001, (ES) č. 1453/2001, (ES) č. 1454/2001, (ES) č. 1868/94, (ES) č. 1251/1999, (ES) č. 1254/1999, (ES) č. 1673/2000, (EHS) č. 2358/71 a (ES) č. 2529/2001[6], ukazují, že určité prvky mechanismu podpor je třeba upravit. Zejména by mělo být rozšířeno oddělení přímé podpory a zjednodušeno fungování režimu jednotné platby. Rovněž je třeba poznamenat, že nařízení (ES) č. 1782/2003 bylo od svého vstupu v platnost podstatně pozměněno. Na základě tohoto vývoje a v zájmu přehlednosti by mělo být zrušeno a nahrazeno novým nařízením. 2. Nařízení (ES) č. 1782/2003 stanovilo zásadu, že zemědělci, kteří nesplňují některé požadavky v oblasti veřejného zdraví, zdraví zvířat a zdraví rostlin, životního prostředí a dobrých životních podmínek zvířat, podléhají snížení přímé podpory nebo jsou z ní vyloučeni. Tento systém „podmíněnosti“ tvoří nedílnou součást podpory Společenství v rámci přímých plateb, a měl by proto být zachován. Zkušenosti však ukazují, že řada požadavků z oblasti působnosti podmíněnosti není dostatečně relevantní pro zemědělskou činnost či zemědělskou půdu nebo se týká spíše vnitrostátních orgánů než zemědělců. Je proto třeba upravit oblast působnosti podmíněnosti. 3. Aby kromě toho nedocházelo k opouštění zemědělské půdy a bylo zajištěno, že je půda udržována v dobrém zemědělském a ekologickém stavu, stanovilo nařízení (ES) č. 1782/2003 rámec Společenství, v němž členské státy přijímají normy beroucí v úvahu charakteristiky dotyčných oblastí, zejména půdní a klimatické podmínky, jakož i stávající způsoby hospodaření (využití půdy, střídání plodin, zemědělské praktiky) a strukturu zemědělských podniků. Zrušení povinného vynětí půdy z produkce v rámci režimu jednotné platby může mít v některých případech nepříznivý vliv na životní prostředí, zejména pokud jde o některé krajinné prvky. Je proto třeba posílit stávající předpisy Společenství zaměřené na případnou ochranu konkrétních krajinných prvků. 4. V některých oblastech představuje ochrana vod a vodní hospodářství v souvislosti se zemědělskou činností stále větší problém. Bylo by proto třeba i posílit stávající rámec Společenství pro dobrý zemědělský a ekologický stav za účelem ochrany vody před znečišťováním a odtékáním a řízení využívání vody. 5. Jelikož mají stálé pastviny kladný vliv na životní prostředí, je vhodné uplatňovat opatření podporující zachování stávajících stálých pastvin, aby se zabránilo jejich obecně rozšířené přeměně na ornou půdu. 6. Aby se dosáhlo lepší rovnováhy mezi politickými nástroji určenými k propagaci udržitelného zemědělství a nástroji určenými k podpoře rozvoje venkova, byl nařízením (ES) č. 1782/2003 zaveden povinný systém postupného snižování přímých plateb („odlišení“). Tento systém by měl být zachován včetně osvobození od plateb do výše 5 000 EUR. 7. Úspory vzniklé díky mechanismu odlišení zavedenému nařízením (ES) č. 1782/2003 se použijí na financování opatření v rámci politiky rozvoje venkova. Od přijetí uvedeného nařízení se odvětví zemědělství potýká s řadou nových a závažných problémů, jako jsou změna klimatu, narůstající význam bioenergie a rovněž nutnost lepšího hospodaření s vodou a účinnější ochrana biologické rozmanitosti. Evropské společenství bylo jakožto smluvní strana Kjótského protokolu[7] vyzváno, aby upravilo své politiky na základě aspektů souvisejících se změnou klimatu. Navíc by se měly v důsledku vážných problémů s nedostatkem vody a se suchem dále řešit otázky týkající se vodního hospodářství[8]. Ochrana biologické rozmanitosti zůstává hlavním úkolem a i když došlo k výraznému pokroku, bude dosažení cíle Evropského společenství pro rok 2010 v oblasti biologické rozmanitosti vyžadovat další úsilí[9]. Společenství uznává, že musí v rámci svých politik tyto nové problémy řešit. V oblasti zemědělství představují vhodný nástroj pro jejich řešení programy pro rozvoj venkova podle nařízení Rady (ES) č. 1698/2005 ze dne 20. září 2005 o podpoře pro rozvoj venkova z Evropského zemědělského fondu pro rozvoj venkova (EZFRV)[10]. Aby mohly členské státy v souladu s tím revidovat své programy pro rozvoj venkova a nemusely snižovat své stávající činnosti v oblasti rozvoje venkova v jiných oblastech, je třeba, aby měly k dispozici dodatečné finanční prostředky. Finanční perspektivy pro léta 2007 až 2013 však nepočítají s finančními prostředky na nezbytné posílení politiky Společenství v oblasti rozvoje venkova. Za těchto okolností je třeba zmobilizovat velkou část potřebných finančních zdrojů pomocí postupně většího snižování přímých plateb prostřednictvím odlišení. 8. Pro rozdělování přímé podpory příjmů mezi zemědělce je charakteristické přidělování velkého podílu plateb spíše omezenému počtu velkých příjemců podpory. Je zřejmé, že větší příjemci nepotřebují stejnou míru celkové podpory v rámci přímých plateb, aby mohli účinně dosáhnout cíle, kterým je podpora příjmů. Díky svému potenciálu přizpůsobení navíc mohou větší příjemci fungovat s nižší mírou celkové podpory v rámci přímých plateb. Bylo by proto spravedlivé očekávat, že zemědělci, kteří dostávají vyšší částky podpor, výrazně přispějí k financování těch opatření na rozvoj venkova, která budou řešit nové problémy. Bylo by proto třeba zavést mechanismus, který by stanovil větší snížení nejvyšších plateb, přičemž zisk by měl být použit rovněž na řešení nových problémů v rámci rozvoje venkova. Aby byla zajištěna přiměřenost tohoto mechanismu, mělo by k dalšímu snižování docházet postupně podle výše dotyčných plateb. 9. Mimořádná zeměpisná poloha nejvzdálenějších regionů a rovněž jejich izolovanost, malá rozloha, hornatost a klima představují další zátěž pro jejich zemědělství. Aby se tato zátěž a omezení zmírnily, bylo by zřejmě třeba zrušit povinnost uplatňovat snižování plateb prostřednictvím odlišení na zemědělce v nejvzdálenějších regionech. 10. Je třeba, aby ty členské státy, které se rozhodnou uplatňovat systém dobrovolného odlišení, zohlednily zvýšené částky povinného odlišení. Nařízení Rady (ES) č. 378/2007 ze dne 27. března 2007 o pravidlech pro dobrovolné odlišení přímých plateb podle nařízení (ES) č. 1782/2003, kterým se stanoví společná pravidla pro režimy přímých podpor v rámci společné zemědělské politiky a kterým se zavádějí některé režimy podpor pro zemědělce[11], by mělo být odpovídajícím způsobem změněno. 11. Částky vyplývající z použití 5 procentních bodů odpovídajících snížením v rámci odlišení stanoveným v nařízení (ES) č. 1782/2003 by měly být rozděleny mezi členské státy podle objektivních kritérií. Je však vhodné rozhodnout, že určité procento částek by mělo zůstat v členských státech, kde byly vytvořeny. S ohledem na strukturální úpravy vyplývající ze zrušení intervence ve prospěch žita je vhodné stanovit pro některé regiony produkující žito konkrétní opatření, financovaná částí částek vytvořených odlišením. Částky získané použitím jakéhokoliv dalšího snížení v rámci odlišení by však měly být dány k dispozici těm členským státům, kde byly vytvořeny. 12. Aby se usnadnilo fungování odlišení, zejména pokud jde o postupy poskytování přímých plateb zemědělcům, a přesuny na programy rozvoje venkova, bylo by třeba pevně stanovit strop netto na jeden členský stát, který omezí platby zemědělcům po použití odlišení. Nařízení Rady (ES) č. 1290/2005 ze dne 21. června 2005 o financování společné zemědělské politiky[12] by mělo být odpovídajícím způsobem změněno. 13. Zemědělci v nových členských státech dostávají přímé platby na základě mechanismu jejich postupného zavádění. Aby se dosáhlo potřebné rovnováhy mezi nástroji politiky určenými na podporu udržitelného zemědělství a nástroji politiky určenými na podporu rozvoje venkova, neměl by se systém odlišení uplatňovat na zemědělce v nových členských státech, dokud se úroveň přímých plateb použitelná v uvedených členských státech nevyrovná úrovni použitelné v jiných členských státech. 14. Odlišení by nemělo snížit částku netto vyplácenou zemědělci v novém členském státě pod částku, který by byla vyplacena obdobnému zemědělci v ostatních členských státech. Jakmile se odlišení začne vztahovat na zemědělce v nových členských státech, měla by se sazba snížení omezit na rozdíl mezi úrovní podle plánu postupného zavádění a úrovní v ostatních členských státech po uplatnění odlišení. Zemědělci v nových členských státech, na něž se vztahuje odlišení, by navíc dále neměli využívat doplňkových vnitrostátních přímých plateb, aby nedošlo k tomu, že míra jejich podpor překročí míru v ostatních členských státech. 15. Aby částky určené k financování společné zemědělské politiky dodržovaly roční stropy stanovené ve finančních výhledech, je vhodné stanovit finanční mechanismus, kterým by se popřípadě upravily přímé platby. O úpravě přímé podpory by mělo být rozhodnuto, pokud odhady uvádějí, že rubrika 2, s bezpečnostním rozpětím 300 milionů EUR, bude v daném rozpočtovém období překročena. S ohledem na úrovně přímých plateb zemědělcům v nových členských státech dosažené v důsledku jejich postupného zavádění je třeba stanovit, že v rámci použití mechanismu postupného zavádění na všechny přímé platby poskytované v nových členských státech by se neměl v nových členských státech používat nástroj finanční kázně, dokud se úroveň přímých plateb použitelná v nových členských státech alespoň nevyrovná úrovni použitelné v jiných členských státech. 16. Aby se pomohlo zemědělcům přizpůsobit se normám moderního a kvalitního zemědělství, je nutné, aby členské státy zavedly komplexní poradenský systém pro obchodní zemědělské podniky. Uvedený zemědělský poradenský systém by měl přispět k tomu, aby si zemědělci více uvědomili vztahy existující mezi toky surovin a zemědělskými procesy na jedné straně a normami týkajícími se životního prostředí, bezpečnosti potravin, zdraví zvířat a dobrých životních podmínek zvířat na straně druhé, aniž by jakýmkoli způsobem ovlivňoval jejich povinnosti a odpovědnosti, co se týče dodržování uvedených norem. 17. V souladu s článkem 9 nařízení (ES) č. 1290/2005 musejí členské státy přijmout opatření nezbytná k zajištění toho, že transakce financované Evropským zemědělským záručním fondem (EZZF) budou skutečně a řádně prováděny, že se bude předcházet nesrovnalostem a že se budou nesrovnalosti postihovat. Za tím účelem zavedou integrovaný správní a kontrolní systém pro přímé platby. Aby se zvýšila účinnost a kontrola podpor Společenství, měly by být členské státy oprávněny využívat uvedeného systému také v případě režimů Společenství, na které se toto nařízení nevztahuje. 18. Měly by být stanoveny hlavní prvky integrovaného správního a kontrolního systému, a zejména ustanovení týkající se počítačové databáze, systém identifikace zemědělských pozemků, žádosti zemědělců o podpory, integrovaný kontrolní systém a, co se týče režimu jednotné platby, systém identifikace a evidence platebních nároků. 19. Spravovat nízké částky je pro příslušné orgány členských států zatěžující. Aby se snížila přílišná administrativní zátěž, měly by členské státy přestat poskytovat přímé platby v případech, kdy by platba byla nižší než průměrná podpora Společenství na jeden hektar nebo kdy by plocha způsobilá pro podporu zemědělského podniku žádajícího o podporu byla menší než jeden hektar. Pro ty členské státy, struktura jejichž zemědělských podniků se výrazně liší od průměru ve Společenství, by mělo být vypracováno zvláštní ustanovení. Členské státy by měly mít možnost rozhodnout se podle vlastního uvážení pro provádění jednoho ze dvou kritérií s přihlédnutím ke zvláštnostem struktury jejich zemědělské ekonomiky. Vzhledem k tomu, že zemědělcům s tzv. zemědělskými podniky „bez půdy“ byly přiznány zvláštní platební nároky, nebylo by použití prahu založeného na hektarech efektivní. Na tyto zemědělce by se proto měla vztahovat minimální částka založená na průměrné podpoře. 20. Zkušenosti s použitím režimu jednotné platby ukazují, že oddělená podpora příjmů byla v řadě případů poskytnuta jiným příjemcům než fyzickým osobám, jejichž podnikatelská činnost se nezaměřuje na zemědělskou činnost nebo se na ni zaměřuje pouze okrajově. Aby se zabránilo tomu, že bude podpora příjmů v odvětví zemědělství poskytnuta takovýmto společnostem a firmám, a aby se zajistilo, že podpora Společenství bude využita výhradně na zajištění přiměřené životní úrovně zemědělskému obyvatelstvu, je třeba dát těm členským státům, kde k takovému přidělení podpory dochází, možnost ukončit vyplácení přímých plateb podle tohoto nařízení uvedeným příjemcům. 21. Příslušné státní orgány by měly poskytovat oprávněným osobám platby v rámci režimů podpor Společenství v plné výši, s výhradou snížení stanovených v tomto nařízení, a ve stanovených lhůtách. Aby se stalo řízení přímých plateb pružnějším, měly by mít členské státy možnost vyplácet přímé platby ve dvou splátkách za rok. 22. Režimy podpor, na něž se vztahuje společná zemědělská politika, poskytují přímou podporu příjmů, zejména s cílem zajistit zemědělskému obyvatelstvu přiměřenou životní úroveň. Tento cíl je úzce spjat se zachováním venkovských oblastí. Aby se zabránilo nepatřičnému přidělení zdrojů Společenství, je nutné, aby nebyla provedena žádná platba podpory ve prospěch zemědělců, kteří uměle vytvořili podmínky vyžadované pro vyplacení těchto plateb. 23. Aby se dosáhlo cílů společné zemědělské politiky, je třeba společné režimy podpor přizpůsobit okolnostem, a to případně v krátkých lhůtách. Oprávněné osoby tudíž nemohou počítat s neměnností podmínek pro poskytování podpor a měly by se připravit na to, že režimy budou přezkoumány zejména na základě vývoje rozpočtové situace. 24. Nařízení (ES) č. 1782/2003 stanovilo režim jednotné platby, který spojuje stávající různé mechanismy podpor do jednotného režimu oddělených přímých plateb. Zkušenosti s používáním režimu jednotné platby ukazují, že některé z jeho prvků je možné zjednodušit ku prospěchu zemědělců i správních orgánů. Navíc vzhledem k tomu, že režim jednotné platby mezitím provedly všech členské státy, které tak měly učinit, zastarala řada ustanovení, která byla spojena s jeho počátečním prováděním, a měla by být proto změněna. V této souvislosti bylo v některých případech zjištěno, že značné množství platebních nároků není využíváno. Aby k této situaci nedocházelo a s ohledem na to, že zemědělci již jsou obeznámeni s fungováním režimu jednotné platby, mělo by být období původně stanovené pro převádění nevyužitých platebních nároků do vnitrostátní rezervy zkráceno na dva roky. 25. Hlavní prvky režimu jednotné platby by měly být zachovány. Zejména pevné stanovení vnitrostátních stropů by mělo zajistit, že celková úroveň podpory a nároků nepřesáhne současná rozpočtová omezení. Členské státy by rovněž měly spravovat vnitrostátní rezervu, kterou je možno využívat pro usnadnění účasti nových zemědělců v režimu nebo pro zohlednění konkrétních potřeb určitých regionů. Aby se zabránilo spekulativním převodům a kumulaci platebních nároků, které neodpovídají zemědělské skutečnosti, je třeba stanovit pravidla týkající se převodu a využívání platebních nároků. 26. Vzhledem k postupnému začleňování nových odvětví do režimu jednotné platby je nezbytné přezkoumat definici půdy, na kterou lze poskytnout podporu v rámci režimu nebo pro kterou lze aktivovat platební nároky. Je však třeba stanovit možnost vyloučit z podpory ty plochy, na nichž se pěstuje ovoce a zelenina, v případě členských států, které se rozhodly odložit začlenění tohoto odvětví do režimu jednotné platby. Kromě toho je třeba stanovit zvláštní opatření pro konopí, aby se zabránilo poskytování podpory na nedovolené plodiny. 27. Povinné vynětí orné půdy z produkce bylo zavedeno jako mechanismus kontroly nabídky. Vývoj na trzích v odvětví plodin na orné půdě spolu ze zavedením oddělené podpory již nadále neodůvodňuje nutnost zachovat tento nástroj, a ten by proto měl být zrušen. Nároky při vynětí půdy z produkce stanovené v souladu s článkem 53 a čl. 63 odst. 2 nařízení (ES) č. 1782/2003 by proto měly aktivovány na hektary podle stejných podmínek pro poskytování podpory jako u jakýchkoli jiných nároků. 28. Pokud jde o začlenění dříve vázané podpory trhu do režimu jednotné platby, byla hodnota platebních nároků v členských státech, které se rozhodly pro provádění historického modelu, založena na individuální úrovni podpory v minulosti. Spolu s narůstajícím počtem let, které uplynuly od zavedení režimu jednotné platby, a v důsledku začlenění dalších odvětví do tohoto režimu je stále obtížnější obhájit legitimitu výrazných individuálních rozdílů v úrovni podpory, které se zakládají pouze na podpoře v minulosti. Z toho důvodu by měly mít členské státy, které zvolily historický model provádění, možnost za určitých podmínek přezkoumat přiznané platební nároky s ohledem na sblížení jejich jednotkové hodnoty a při současném dodržení obecných zásad práva Společenství a cílů společné zemědělské politiky. V této souvislosti mohou vzít členské státy při stanovování bližších hodnot do úvahy zvláštnosti zeměpisných oblastí. K vyrovnání platebních nároků by mělo dojít během příslušného přechodného období a snížení by měla být omezena, aby se zemědělci mohli přiměřeně přizpůsobit měnícím se úrovním podpory. 29. Podle reformy z roku 2003 měly členské státy možnost provádět režim jednotné platby na historickém nebo regionálním základě. Od té doby měly členské státy příležitost zhodnotit účinky své volby z hlediska přiměřenosti v hospodářském i administrativním smyslu. Členské státy by proto měly mít příležitost přezkoumat svoji původní volbu na základě svých zkušeností. Z toho důvodu by kromě vyrovnání hodnoty platebních nároků měly mít ty členské státy, které použily historický model, možnost přejít na regionální model. Členské státy, které zvolily regionální model, by navíc měly mít možnost za určitých podmínek přezkoumat své rozhodnutí za účelem sblížení hodnoty platebních nároků podle předem stanovených kroků a současně musejí dodržovat obecné zásady práva Společenství a cíle společné zemědělské politiky. K těmto změnám by mělo dojít během příslušného přechodného období a rozsah snížení by měl být omezen, aby se zemědělci mohli přiměřeně přizpůsobit měnícím se úrovním podpory. 30. Nařízení (ES) č. 1782/2003 sice zavedlo oddělený režim jednotné platby, ale i umožnilo členským státům z uvedeného režimu některé platby vyloučit. Současně čl. 64 odst. 3 uvedeného nařízení stanovil revizi možností stanovených v oddílech 2 a 3 kapitoly 5 hlavy III vzhledem k tržnímu a strukturálnímu vývoji. Analýzou příslušných zkušeností se zjistilo, že díky oddělení plateb od produkce si výrobci mohou pružněji vybírat a mohou při svých rozhodnutích týkajících se produkce vycházet ze ziskovosti a reakce trhu. To se zejména týká odvětví plodin na orné půdě, chmelu a osiv, a do určité míry i odvětví hovězího masa. Částečně vázané platby v těchto odvětvích by proto měly být začleněny do režimu jednotné platby. Aby se mohli zemědělci v odvětví hovězího masa postupně přizpůsobit novému uspořádání podpor, je třeba postupně do režimu začlenit zvláštní prémii na skot samčího pohlaví a porážkovou prémii. Protože částečně vázané platby v odvětví ovoce a zeleniny byly zavedeny teprve nedávno, a to pouze jako přechodné opatření, není přezkum těchto režimů nezbytný. 31. Pokud však jde o odvětví krav bez tržní produkce mléka a odvětví skopového a kozího masa, zdá se, že bude nadále nezbytné zachovat minimální úroveň zemědělské produkce pro zemědělské ekonomiky v určitých regionech, a zejména tam, kde nemohou zemědělci využít jiné ekonomické alternativy. Na základě těchto skutečností by měly mít členské státy možnost zachovat si současnou úroveň vázané podpory. V takovém případě je třeba vypracovat zvláštní ustanovení pro dodržování požadavků na identifikaci a evidenci podle nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 1760/2000[13] a nařízení Rady (ES) č. 21/2004[14], zejména z hlediska zajištění vysledovatelnosti zvířat. 32. Členské státy by měly mít možnost využít v jasně vymezených případech až 10 % svých stropů pro poskytnutí zvláštní podpory. Takováto podpora by měla umožnit členským státům řešit otázky životního prostředí a zlepšovat jakost a uvádění zemědělských produktů na trh. Zvláštní podpora by rovněž měla být k dispozici za účelem mírnění následků postupného ukončování mléčných kvót a oddělení podpory ve zvláště citlivých odvětvích. Vzhledem k rostoucímu významu účinného řízení rizik by měly mít členské státy možnost finančně přispívat na pojistné, které zemědělci platí za pojištění úrody, a rovněž na finanční odškodnění za některé hospodářské ztráty v případě chorob zvířat. Vzhledem k tomu, že je třeba dodržovat mezinárodní závazky Společenství, měly by být finanční prostředky, které by mohly být využity na opatření spojená s vázanou podporou, omezeny na vhodnou úroveň. V souladu s tím by měly být stanoveny podmínky použitelné na finanční příspěvky na pojištění úrody a na finanční odškodnění související s chorobami zvířat. 33. Přímé platby v rámci režimu jednotné platby byly založeny na referenčních částkách přímých plateb, které zemědělci obdrželi v minulosti, nebo na částkách na hektar vyplacených na regionálním základě. Zemědělci v nových členských státech nepobírali přímé platby Společenství a nemají k dispozici historické referenční údaje za kalendářní roky 2000, 2001 a 2002. Proto byl nařízením (ES) č. 1782/2003 zaveden režim jednotné platby v nových členských státech založený na platbách na hektar na regionálním základě. Několik let po přistoupení nových členských států ke Společenství však by mohlo být zvažováno použití referenčních období u těch členských států, které dosud nepřešly na režim jednotné platby. Vzhledem k usnadnění přechodu na režim jednotné platby, a zejména proto, aby nedocházelo ke spekulativním žádostem, je proto vhodné umožnit novým členským státům, aby při výpočtu platebních nároků v rámci režimu jednotné platby započetly plochy, u nichž byla v rámci režimu jednotné platby na plochu poskytnuta podpora na historickém základě. 34. Díky možnosti regionalizace u režimu jednotné platby by měly mít nové členské státy možnost přizpůsobit hodnotu nároků na hektar na základě objektivních kritérií, aby bylo zajištěno rovné zacházení se zemědělci a aby se zabránilo narušení trhu. 35. Nové členské státy by měly mít stejnou možnost jako ostatní členské státy provádět režim jednotné platby částečně. 36. Oddělení přímé podpory a zavedení režimu jednotné platby byly základními prvky v procesu reformy společné zemědělské politiky. V roce 2003 však hovořilo několik důvodů pro zachování zvláštní podpory u řady plodin. Zkušenosti získané při provádění nařízení (ES) č. 1782/2003 spolu s vývojem situace na trhu naznačují, že režimy, které zůstaly v roce 2003 zachovány mimo režim jednotné platby, lze nyní začlenit do uvedeného režimu, a podpořit tak udržitelné zemědělství, které se bude více orientovat na trh. To se týká zejména odvětví olivového oleje, kde byla použita pouze marginálně platba vázaná na produkci. Rovněž tomu tak je v případě plateb u pšenice tvrdé, bílkovinných plodin, rýže, bramborového škrobu a skořápkového ovoce, kde volbu oddělené podpory ovlivňuje klesající účinnost zbývajících vázaných plateb. V případě lnu je rovněž vhodné zrušit podporu zpracování a začlenit příslušné částky do režimu jednotné platby. Pokud jde o rýži, sušená krmiva, bramborový škrob a len, mělo by být poskytnuto přechodné období, aby bylo zajištěno, že jejich přesun do oddělené podpory proběhne co nejplynuleji. Pokud jde o skořápkové ovoce, měly by mít členské státy možnost pokračovat ve vyplácení vnitrostátní části podpory způsobem vázaným na produkci, aby se zmírnily účinky oddělení plateb. 37. V důsledku začlenění nových režimů do režimu jednotné platby je třeba stanovit výpočet nové úrovně podpory individuálních příjmů v rámci uvedeného režimu. V případě skořápkového ovoce, bramborového škrobu, lnu a sušených krmiv by mělo ke zvýšení dojít na základě podpory, kterou zemědělci obdrželi v posledních letech. V případě začlenění plateb, které byly dosud z režimu jednotné platby částečně vyloučeny, by však měly mít členské státy možnost rozhodnout se pro použití původních referenčních období. 38. Nařízení (ES) č. 1782/2003 stanovilo zvláštní podporu pro energetické plodiny s cílem napomoci rozvoji daného odvětví. Díky poslednímu vývoji v odvětví bioenergie, a zejména díky značné poptávce po těchto produktech na mezinárodních trzích a zavedení závazných cílů ohledně podílu bioenergie na celkové spotřebě paliv do roku 2020, už neexistuje dostatečný důvod pro poskytování zvláštní podpory pro energetické plodiny. 39. Při začlenění odvětví bavlny do režimu jednotné platby bylo považováno za nezbytné, aby část podpory mohla zůstat nadále spojena s pěstováním bavlny prostřednictvím zvláštní podpory na hektar, na který lze poskytnout podporu, aby se zabránilo riziku narušení organizace produkce v regionech s produkcí bavlny. Tato možnost by měla být zachována v souladu s cíli stanovenými v protokolu č. 4 o bavlně připojeného k aktu o přistoupení Řecka. 40. Aby se zmírnily účinky restrukturalizačního procesu v členských státech, které poskytly restrukturalizační podporu podle nařízení Rady (ES) č. 320/2006 ze dne 20. prosince 2006, kterým se zavádí dočasný režim restrukturalizace cukrovarnického průmyslu ve Společenství[15], měla by se pěstitelům cukrové řepy a cukrové třtiny poskytnout podpora na maximální období pěti po sobě následujících let. 41. Akt o přistoupení České republiky, Estonska, Kypru, Lotyšska, Litvy, Maďarska, Malty, Polska, Slovinska a Slovenska a Akt o přistoupení Bulharska a Rumunska stanoví, že zemědělci v nových členských státech budou dostávat přímé platby v souladu s mechanismem jejich postupného zavádění. 42. Uvedené akty o přistoupení navíc stanoví přechodný zjednodušený mechanismus podpor pro poskytování přímých plateb v nových členských státech založený na ploše. Měly by být stanoveny hlavní prvky uvedeného mechanismu. Režim jednotné platby na plochu prokázal, že je účinným a jednoduchým režimem poskytování podpory příjmů zemědělcům. V zájmu zjednodušení je vhodné umožnit novým členským státům, aby jej nadále používaly až do konce roku 2013. 43. Pokud jde o reformu odvětví cukru a ovoce a zeleniny a jejich začlenění do režimu jednotné platby, měly by mít členské státy, které zvolily uplatňování režimu jednotné platby na plochu, možnost poskytovat podporu příjmů pěstitelům cukrové řepy, třtiny a čekanky a pěstitelům některého ovoce a zeleniny ve formě oddělených plateb. Podobně by měly mít tyto členské státy možnost vyplácet oddělenou zvláštní podporu za podobných podmínek, jaké se používají v ostatních členských státech. 44. V důsledku postupného zavádění přímých plateb v nových členských státech stanovily akty o přistoupení rámec, který má umožnit novým členským státům poskytovat doplňkové vnitrostátní přímé platby. Měly by být stanoveny podmínky pro poskytování těchto plateb. 45. Některé chyby v počátečním přiznání platebních nároků členskými státy vedly k vyplácení značně vysokých částek zemědělcům. Tento nesoulad by měla až do přijetí nápravných opatření obvykle řešit finanční oprava. Pro členské státy by však přijetí nezbytné opravy znamenalo vzhledem k času, který od přiznání prvních nároků uplynul, nepřiměřené právní a správní překážky. Je proto vhodné v zájmu právní jistoty uvést přiznání těchto plateb do souladu s právními předpisy. 46. V souladu s čl. 70 odst. 1 nařízení (ES) č. 1782/2003 se Španělsko, Francie a Portugalsko rozhodly, že vyloučí z režimu jednotné platby přímé platby poskytnuté ve francouzských zámořských departamentech, na Azorách a Madeiře a na Kanárských ostrovech a poskytnou je za podmínek stanovených v hlavě IV uvedeného nařízení. Některé z podpor uvedených v dané hlavě byly zcela začleněny do režimu jednotné platby. V zájmu zjednodušení a zohlednění zvláštní situace nejvzdálenějších regionů se zdá vhodné spravovat poskytování takovýchto podpor v rámci podpůrných programů podle nařízení (ES) č. 247/2006. Za tím účelem by měly být příslušné finanční prostředky převedeny z vnitrostátních stropů pro přímé platby na finanční částku uvedenou v čl. 23 odst. 2 uvedeného nařízení. Nařízení (ES) č. 247/2006 by mělo být odpovídajícím způsobem změněno. 47. Ustanovení tohoto nařízení, která by mohla vést k tomu, že by členský stát mohl poskytnout státní podporu, se mají vyloučit z použití pravidel o státní podpoře, pokud není stanoveno jinak, vzhledem k tomu, že dotčená ustanovení obsahují příslušné podmínky pro poskytnutí podpory nebo počítají s přijetím těchto podmínek Komisí za účelem zabránění nežádoucímu narušení hospodářské soutěže. 48. Je třeba přijmout opatření nezbytná k provedení tohoto nařízení v souladu s rozhodnutím Rady 1999/468/ES ze dne 28. června 1999 o postupech pro výkon prováděcích pravomocí svěřených Komisi[16]. 49. Nařízení (ES) č. 1782/2003 by mělo být zrušeno. 50. Členské státy by měly mít k dispozici dostatek času k provedení ustanovení umožňujících další oddělování přímých plateb a ustanovení umožňujících jim přezkoumat rozhodnutí přijatá v souvislosti s reformou z roku 2003. Z toho důvodu by se měla příslušná ustanovení použít až od roku 2010. Nařízení (ES) č. 1782/2003 by se proto mělo během roku 2009 použít pouze na ty režimy podpor, které budou začleněny do režimu jednotné platby od roku 2010, PŘIJALA TOTO NAŘÍZENÍ: HLAVA I OBLAST PŮSOBNOSTI A DEFINICE Článek 1 Oblast působnosti Toto nařízení stanoví: a) společná pravidla pro přímé platby; b) režim podpory příjmů pro zemědělce (dále jen „režim jednotné platby“); c) přechodný zjednodušený režim podpory příjmů pro zemědělce v nových členských státech (dále jen „režim jednotné platby na plochu“); d) režimy podpory pro zemědělce, kteří produkují rýži, brambory určené pro výrobu škrobu, bavlnu, cukr, ovoce a zeleninu, skopové a kozí maso a hovězí a telecí maso; e) rámec pro doplnění přímých plateb novými členskými státy. Článek 2 Definice Pro účely tohoto nařízení se použijí tyto definice: a) „zemědělcem“ se rozumí fyzická nebo právnická osoba či skupina fyzických nebo právnických osob nehledě na právní formu skupiny a jejích členů podle vnitrostátních právních předpisů jednotlivých členských států, jejíž zemědělský podnik se nachází na území Společenství podle článku 299 Smlouvy a která vykonává zemědělskou činnost; b) „zemědělským podnikem“ se rozumí soubor produkčních jednotek spravovaných zemědělcem, které se nacházejí na území stejného členského státu; c) „zemědělskou činností“ se rozumí produkce, chov nebo pěstování zemědělských produktů včetně sklizně, dojení, plemenářské činnosti a chovu zvířat pro zemědělské účely nebo udržování půdy v dobrém zemědělském a ekologickém stavu podle článku 6 tohoto nařízení; d) „přímou platbou“ se rozumí platba poskytnutá přímo zemědělcům v rámci jednoho z režimů podpory uvedených v příloze I tohoto nařízení; e) „platbami za daný kalendářní rok“ nebo „platbami během reprezentativního období“ se rozumějí platby, které byly poskytnuty nebo mají být poskytnuty za dotyčný rok/dotyčná léta, včetně všech plateb, které mají být poskytnuty za jiná období začínající v daném kalendářním roce/daných kalendářních letech; f) „zemědělskými produkty“ se rozumějí produkty uvedené v příloze I Smlouvy včetně bavlny, avšak s výjimkou produktů rybolovu; g) „novými členskými státy“ se rozumějí Bulharsko, Česká republika, Estonsko, Kypr, Lotyšsko, Litva, Maďarsko, Malta, Polsko, Rumunsko, Slovinsko a Slovensko; h) „zemědělskou půdou“ se rozumí jakákoli plocha orné půdy, stálých pastvin a trvalých kultur. Článek 3 (bývalý článek 32) Financování přímých plateb Režimy podpor uvedené v příloze I tohoto nařízení jsou financovány v souladu s čl. 3 odst. 1 písm. c) nařízení (ES) č. 1290/2005. HLAVA II OBECNÁ USTANOVENÍ O PŘÍMÝCH PLATBÁCH KAPITOLA 1 PODMÍNĚNOST Článek 4 Hlavní požadavky 1. Zemědělec, který dostává přímé platby, dodržuje požadavky podle předpisů v oblasti řízení uvedené v příloze II, jakož i dobrý zemědělský a ekologický stav podle článku 6. 2. Příslušný vnitrostátní orgán poskytne zemědělci seznam požadavků podle předpisů v oblasti řízení a dobrého zemědělského a ekologického stavu, který má být dodržován. Článek 5 Požadavky podle předpisů v oblasti řízení 1. Požadavky podle předpisů v oblasti řízení, uvedené v příloze II, jsou stanoveny právními předpisy Společenství v těchto oblastech: a) veřejné zdraví, zdraví zvířat a zdraví rostlin; b) životní prostředí; c) dobré životní podmínky zvířat. 2. Akty uvedené v příloze II se použijí v rámci tohoto nařízení, v platném znění a v případě směrnic ve znění prováděném členskými státy. Článek 6 Dobrý zemědělský a ekologický stav 1. Členské státy dbají na to, aby veškerá zemědělská půda, a zejména půda, která se již nevyužívá pro účely produkce, byla udržována v dobrém zemědělském a ekologickém stavu. Na základě rámce stanoveného v příloze III stanoví členské státy na vnitrostátní nebo regionální úrovni minimální požadavky pro dobrý zemědělský a ekologický stav, které zohledňují charakteristiky dotyčných oblastí, zejména půdní a klimatické podmínky, stávající způsoby hospodaření, využití půdy, střídání plodin, zemědělské praktiky a strukturu zemědělských podniků. 2. Jiné členské státy než nové členské státy zajistí, aby půda užívaná jako stálé pastviny ke dni žádostí o podporu na plochu v roce 2003 zůstala vyčleněna na toto použití. Nové členské státy zajistí, aby půda využívaná jako stálé pastviny k 1. květnu 2004 zůstala vyčleněna pro toto použití. Bulharsko a Rumunsko však zajistí, aby půda využívaná jako stálé pastviny k 1. lednu 2007 zůstala vyčleněna pro toto použití. Členský stát se však může v řádně odůvodněných případech odchýlit od prvního pododstavce pod podmínkou, že přijme opatření, aby zabránil značnému snížení celkové plochy, kterou věnuje na stálé pastviny. První pododstavec se nepoužije na půdu užívanou jako stálé pastviny určené k zalesnění, pokud je takové zalesnění slučitelné se životním prostředím, a s výjimkou pěstování vánočních stromků a rychle rostoucích druhů pěstovaných krátkodobě. KAPITOLA 2 ODLIŠENÍ A FINANČNÍ KÁZEŇ Článek 7 Odlišení 1. Veškeré částky přímých plateb, které mají být zemědělci poskytnuty v daném členském státě za daný kalendářní rok a které překročí částku 5 000 EUR, se až do roku 2012 každý rok snižují o tato procenta: a) 2009: 7 %, b) 2010: 9 %, c) 2011: 11 %, d) 2012: 13 %. 2. Snížení uvedená v odstavci 1 se zvyšují pro: a) částky mezi 100 000 EUR a 199 999 EUR o 3 procentní body; b) částky mezi 200 000 EUR a 299 999 EUR o 6 procentních bodů; c) částky 300 000 EUR a více o 9 procentních bodů. 3. Odstavce 1 a 2 se nepoužijí na přímé platby poskytované zemědělcům ve francouzských zámořských departementech, na Azorách a Madeiře, na Kanárských ostrovech a na ostrovech v Egejském moři. Článek 8 Stropy netto 1. Aniž je dotčen článek 11, nesmí být celkové netto částky přímých plateb, které mohou být v daném členském státě poskytnuty na kalendářní rok, po použití článků 7 a 10 tohoto nařízení a článku 1 nařízení (ES) č. 378/2007 vyšší než stropy stanovené v příloze IV tohoto nařízení. Aby dodržely stropy stanovené v uvedené příloze IV, použijí popřípadě členské státy na přímé platby lineární snížení. 2. Komise přezkoumá postupem podle čl. 128 odst. 2 stropy stanovené v příloze IV, aby se zohlednily: a) změny maximálních částek, které mohou být poskytnuty v souladu s přímými platbami; b) změny dobrovolného odlišení uvedeného v nařízení (ES) č. 378/2007; c) strukturální změny zemědělských podniků. Článek 9 Částky vyplývající z odlišení 1. Částky vyplývající z použití snížení podle článku 7 v jiném členském státě než novém členském státě jsou vyčleněny jako doplňková podpora Společenství pro opatření v rámci programů rozvoje venkova financovaná z Evropského zemědělského fondu pro rozvoj venkova (EZFRV), jak je stanoveno v nařízení (ES) č. 1698/2005, v souladu s podmínkami uvedenými v následujících odstavcích. 2. Částky odpovídající snížení o 5 procentních bodů jsou přiděleny dotyčným členským státům postupem podle čl. 128 odst. 2 na základě těchto kritérií: a) zemědělská plocha; b) zaměstnanost v zemědělství; c) hrubý domácí produkt (HDP) na obyvatele v paritě kupní síly. Každý dotyčný členský stát však obdrží alespoň 80 % celkových částek vytvořených v uvedeném členském státě odlišením. 3. Odchylně od odst. 2 druhého pododstavce, pokud přesáhne v členském státě podíl žita na jeho celkové produkci obilovin v průměru 5 % za období 2000–2002 a pokud jeho produkce představuje více než 50 % celkové produkce žita Společenství během téhož uvedeného období, nejméně 90 % částek vytvořených odlišením v dotyčném členském státě je znovu vyčleněno pro tento členský stát, a to až do roku 2013 včetně. V tomto případě, aniž je dotčena možnost stanovená v článku 58, je alespoň 10 % částky přidělené dotyčnému členskému státu vyčleněno na opatření podle odstavce 2 tohoto článku v regionech produkujících žito. Pro účely tohoto odstavce se „obilovinami“ rozumějí produkty uvedené v bodě I přílohy V. 4. Zbývající částka vyplývající z použití čl. 7 odst. 1 a částky vyplývající z použití čl. 7 odst. 2 se postupem podle čl. 128 odst. 2 přidělí členskému státu, v němž byly příslušné částky vytvořeny. Využijí se v souladu s čl. 69 odst. 5a nařízení (ES) č. 1698/2005. Článek 10 Zvláštní pravidla pro odlišení v nových členských státech 1. Článek 7 se vztahuje pouze na zemědělce v novém členském státě v daném kalendářním roce, pokud není úroveň přímých plateb použitelná v uvedeném členském státě na uvedený kalendářní rok podle článku 110 menší než úroveň v jiných členských státech než nových členských státech, s přihlédnutím ke snížením použitým podle čl. 7 odst. 1. 2. Jestliže se článek 7 vztahuje na zemědělce v novém členském státě, omezí se procenta použitelná podle čl. 7 odst. 1 na rozdíl mezi úrovní přímých plateb použitelnou na přímé platby podle článku 110 a úrovní v jiných členských státech než nových členských státech, s přihlédnutím ke snížením použitým podle čl. 7 odst. 1. 3. Pokud se snížení podle článku 7 vztahují na zemědělce v novém členském státě, neposkytnou se dotyčnému zemědělci žádné doplňkové vnitrostátní přímé platby podle článku 120. 4. Jakákoliv částka vyplývající z použití čl. 7 odst. 1 a 2 se postupem podle čl. 128 odst. 2 přidělí novému členskému státu, v němž byly příslušné částky vytvořeny. Využijí se v souladu s čl. 69 odst. 5a nařízení (ES) č. 1698/2005. Článek 11 Finanční kázeň 1. Stanoví se úprava přímých plateb, pokud odhady financování výše uvedených opatření v rubrice 2 přílohy I interinstitucionální dohody o rozpočtové kázni a řádném finančním řízení[17] pro dané rozpočtové období, zvýšené o částky uvedené v článcích 122 a 123 tohoto nařízení a před použitím odlišení podle článků 7 a 10 tohoto nařízení a čl. 1 odst. 1 nařízení (ES) č. 378/2007, uvedou, že výše uvedený roční strop bude s ohledem na rozpětí 300 milionů EUR pod tímto stropem překročen. 2. Rada na základě návrhu předloženého Komisí nejpozději do 31. března každého kalendářního roku, pro který se použijí úpravy uvedené v odstavci 1, stanoví tyto úpravy nejpozději do 30. června téhož roku. 3. V rámci použití rozvrhu zvýšení podle článku 110 na všechny přímé platby poskytované v nových členských státech se odstavec 1 nepoužije na nové členské státy do začátku kalendářního roku, ve kterém je úroveň přímých plateb použitelná v nových členských státech alespoň rovna aktuálně použitelné úrovni těchto plateb v jiných členských státech než nových členských státech. KAPITOLA 3 ZEMĚDĚLSKÝ PORADENSKÝ SYSTÉM Článek 12 Zemědělský poradenský systém 1. Členské státy spravují poradenský systém pro zemědělce v oblasti obhospodařování půdy a řízení zemědělských podniků (dále jen „zemědělský poradenský systém“) spravovaný jedním či několika určenými orgány nebo soukromými subjekty. 2. Poradenská činnost se přinejmenším vztahuje na požadavky podle předpisů v oblasti řízení a na podmínku dobrého zemědělského a ekologického stavu podle kapitoly 1. Článek 13 Podmínky 1. Zemědělci se mohou účastnit zemědělského poradenského systému dobrovolně. 2. Členské státy dají přednost zemědělcům, kteří dostávají více než 15 000 EUR přímých plateb za rok. Článek 14 Povinnosti schválených soukromých subjektů a určených orgánů Aniž jsou dotčeny vnitrostátní právní předpisy týkající se přístupu veřejnosti k informacím, členské státy dbají na to, aby soukromé subjekty a určené orgány podle článku 12 nesdělovaly žádné osobní nebo jednotlivé informace nebo údaje, které získají v rámci jejich poradenské činnosti, jiným osobám, než je zemědělec, který spravuje dotyčný zemědělský podnik, s výjimkou případu nesrovnalosti či porušení zjištěných v rámci jejich poradenské činnosti, pro kterou vnitrostátní právní předpisy nebo právní předpisy Společenství stanoví povinnost informovat veřejný orgán, zvláště v případě trestného činu. Článek 15 Přezkum Nejpozději do 31. prosince 2010 předloží Komise zprávu o používání zemědělského poradenského systému, k níž jsou v případě potřeby přiloženy odpovídající návrhy určené k tomu, aby se systém stal povinným. KAPITOLA 4 INTEGROVANÝ ADMINISTRATIVNÍ A KONTROLNÍ SYSTÉM Článek 16 Oblast působnosti Každý členský stát vytvoří a spravuje integrovaný administrativní a kontrolní systém (dále jen „integrovaný systém“). Integrovaný systém se použije pro režimy podpor uvedené v příloze I. V nezbytné míře se rovněž použije na správu a kontrolu pravidel stanovených v kapitolách 1 a 2. Článek 17 Prvky integrovaného systému 1. Integrovaný systém zahrnuje tyto prvky: a) počítačovou databázi; b) systém identifikace zemědělských pozemků; c) systém identifikace a evidence platebních nároků, jak je uveden v článku 20; d) žádosti o podporu; e) integrovaný kontrolní systém; f) jednotný systém identifikace každého zemědělce předkládajícího žádost o podporu. 2. V případě použití článků 55 a 56 tohoto nařízení integrovaný systém zahrnuje systém pro identifikaci a evidenci zvířat zavedený v souladu s nařízením Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 1760/2000 a s nařízením Rady (ES) č. 21/2004. 3. Systém identifikace zemědělských pozemků může případně zahrnovat informační zeměpisný systém pro pěstování oliv. Článek 18 Počítačová databáze 1. Do počítačové databáze se zaznamenávají pro každý zemědělský podnik údaje získané ze žádostí o podporu. Tato databáze musí umožnit zejména přímý a bezprostřední přístup prostřednictvím příslušného orgánu členského státu k údajům za kalendářní a/nebo hospodářské roky od roku 2000. 2. Členské státy mohou vytvářet decentralizované databáze pod podmínkou, že tyto databáze, jakož i administrativní postupy pro evidenci a zpřístupňování údajů budou upraveny stejně pro celé území členského státu a budou vzájemně slučitelné, aby umožnily křížové kontroly. Článek 19 Systém identifikace zemědělských pozemků Systém identifikace zemědělských pozemků je vytvořen na základě pozemkových katastrálních map a dokumentů nebo dalších kartografických údajů. Využívá se technik počítačového systému geografických informací zahrnujících nejlépe letecké nebo družicové snímky se stejnými normami, které zaručují přesnost rovnající se alespoň přesnosti kartografie v měřítku 1:10 000. Článek 20 Systém identifikace a evidence platebních nároků 1. Systém identifikace a evidence platebních nároků je zaveden tak, aby umožnil ověřování nároků a křížové kontroly s žádostmi o podporu a systémem identifikace zemědělských pozemků. 2. Tento systém musí umožnit přímý a bezprostřední přístup prostřednictvím příslušného orgánu členského státu k údajům přinejmenším za poslední tři po sobě jdoucí kalendářní a/nebo hospodářské roky. Článek 21 Žádosti o podporu 1. Zemědělec předkládá každý rok žádost o přímé platby, v níž jsou popřípadě uvedeny: a) všechny zemědělské pozemky zemědělského podniku a v případě, že členský stát použije čl. 17 odst. 3, počet olivovníků a jejich rozmístění na pozemku; b) počet a výše platebních nároků ohlášených zemědělcem k aktivaci; c) jakékoli další informace stanovené tímto nařízením nebo dotyčným členským státem. 2. Členský stát může rozhodnout, že žádost o podporu obsahuje pouze změny ve vztahu k žádosti o podporu podané v předcházejícím roce. Členský stát rozděluje předtištěné tiskopisy na základě ploch stanovených v předcházejícím roce a poskytuje grafické dokumenty s uvedením polohy těchto ploch, případně umístění olivovníků. 3. Členský stát může rozhodnout, že jediná žádost o podporu zahrnuje několik režimů podpor nebo všechny režimy podpor, které jsou uvedeny v příloze I, nebo jiné režimy podpor. Článek 22 Kontrola podmínek pro poskytnutí podpory 1. Členské státy provádějí správní kontrolu žádostí o podporu, aby ověřily podmínky pro poskytnutí podpory. 2. Správní kontroly doplňuje systém kontrol na místě, aby se ověřily podmínky pro poskytnutí podpory. Za tím účelem stanoví členské státy plán výběru zemědělských podniků. Členské státy mohou využívat techniky dálkového průzkumu Země a globální družicový navigační systém (GNSS), aby prováděly kontroly zemědělských pozemků na místě. 3. Každý členský stát určí orgán zodpovědný za koordinaci kontrol uvedených v této kapitole. Pokud členské státy svěří některé dílčí práce, jež mají být provedeny podle této kapitoly, specializovaným agenturám nebo podnikům, určenému orgánu zůstane zachován dohled a odpovědnost za jejich plnění. Článek 23 Snížení a vyloučení v případě nedodržení pravidel pro poskytnutí podpory 1. Aniž jsou dotčena snížení a vyloučení uvedená v článku 25, pokud se zjistí, že zemědělec nedodržuje podmínky požadované pro poskytnutí podpory stanovené tímto nařízením, je platba nebo část platby, která byla poskytnuta nebo má být poskytnuta a pro kterou byly dodrženy podmínky, předmětem snížení a vyloučení stanovených postupem podle čl. 128 odst. 2. 2. Procento snížení závisí na závažnosti, rozsahu, trvání a opakování zjištěného nedodržení a může vést až k úplnému vyloučení z jednoho nebo více režimů podpor během jednoho nebo více kalendářních roků. Článek 24 Kontroly podmíněnosti 1. Členské státy provádějí kontroly na místě, aby prověřily, zda zemědělec dodržuje povinnosti podle kapitoly 1. 2. Členské státy mohou využít svých stávajících administrativních a kontrolních systémů, aby zajistily dodržování požadavků podle předpisů v oblasti řízení a dobrého zemědělského a ekologického stavu podle kapitoly 1. Tyto systémy, a zejména systém identifikace a evidence zvířat zavedený v souladu s nařízeními (ES) č. 1760/2000 a (ES) č. 21/2004 musí být ve smyslu čl. 28 odst. 1 tohoto nařízení slučitelné s integrovaným systémem. Článek 25 Snížení a vyloučení z plateb v případě nedodržení pravidel podmíněnosti 1. Pokud nejsou požadavky podle předpisů v oblasti řízení nebo podmínka dobrého zemědělského a ekologického stavu kdykoli v průběhu daného kalendářního roku (dále jen „dotyčný kalendářní rok“) dodržovány a důvodem je jednání nebo opomenutí přičitatelné zemědělci, který předložil žádost o podporu v dotyčném kalendářním roce, je celková výše přímých plateb, které mají být poskytnuty dotyčnému zemědělci, snížena nebo vyloučena po použití článků 7, 10 a 11 v souladu s prováděcími pravidly stanovenými v článku 26. První pododstavec se použije také v případech, kdy nedodržení požadavků je důsledkem určitého jednání nebo opomenutí, jež může být přímo přičítáno osobě, na kterou je zemědělská půda převáděna nebo od které je zemědělská půda převáděna. Pro účely tohoto odstavce se „převodem“ rozumí jakýkoliv druh transakce, při níž převodce přestává disponovat příslušnou zemědělskou půdou. 2. Snížení nebo vyloučení podle odstavce 1 se použijí pouze tehdy, jestliže se nedodržení týká: a) zemědělské činnosti nebo b) zemědělské půdy zemědělského podniku. 3. Aniž je dotčen odstavec 1 a v souladu s podmínkami stanovenými v prováděcích pravidlech podle čl. 26 odst. 1, mohou členské státy rozhodnout, že nepoužijí snížení nebo vyloučení maximálně do výše 100 EUR na jednoho zemědělce a kalendářní rok, a to i v případě snížení nebo vyloučení použitých na platby podle čl. 51 odst. 1 nařízení (ES) č. 1698/2005. Pokud se členský stát rozhodne využít možnosti podle prvního pododstavce, přijme příslušný orgán v následujícím roce opatření nezbytná pro zajištění toho, že zemědělec odstraní zjištěné nedostatky v dodržování požadavků. Zjištěné nedostatky a nápravná opatření, jež mají být učiněna, se oznámí zemědělci. Článek 26 Prováděcí pravidla týkající se snížení a vyloučení v případě nedodržení pravidel podmíněnosti 1. Prováděcí pravidla týkající se snížení a vyloučení podle článku 25 se stanoví postupem podle čl. 128 odst. 2. V této souvislosti je třeba vzít v úvahu závažnost, rozsah, trvalost a opakování zjištěného nedodržení, jakož i kritéria stanovená v odstavcích 2, 3 a 4 tohoto článku. 2. V případě nedbalosti nepřesáhne míra snížení 5 % a v případě opakovaného nedodržení 15 %. V řádně odůvodněných případech mohou členské státy rozhodnout, že vzhledem k závažnosti, rozsahu a trvalosti se bude případ nedodržení požadavků považovat za nezávažný a snížení se nepoužije. Za méně závažné však nelze pokládat případy nedodržení požadavků, jež představují přímé nebezpečí pro lidské zdraví nebo zdraví zvířat. Pokud zemědělec neučiní okamžitá nápravná opatření a nezačne opět požadavky dodržovat, přijme příslušný orgán nezbytná opatření, která mohou být v případě potřeby omezena na správní kontrolu s cílem zajistit, že zemědělec nedostatky zjištěné v dodržování požadavků odstraní. Zjištění méně závažného nedodržení požadavků a nápravná opatření, jež mají být učiněna, se oznámí zemědělci. 3. V případě úmyslného nedodržení není míra snížení v zásadě nižší než 20 % a může vést až k úplnému vyloučení z jednoho či více režimů podpor a může se uplatnit za jeden či více kalendářních roků. 4. V každém případě není celková výše snížení a vyloučení za jeden kalendářní rok vyšší než celková částka podle čl. 25 odst. 1. Článek 27 Částky vyplývající z podmíněnosti Částky vyplývající z používání snížení a vyloučení v případě nedodržení požadavků podle kapitoly 1 jsou připsány ve prospěch EZZF. Členské státy si mohou ponechat 25 % uvedených částek. Článek 28 Slučitelnost s integrovaným systémem 1. Pro účely použití režimů podpor uvedených v příloze VI zajistí členské státy, aby byly administrativní a kontrolní postupy používané pro tyto režimy slučitelné s integrovaným systémem, pokud jde o tyto záležitosti: a) počítačová databáze; b) systémy identifikace zemědělských pozemků; c) správní kontroly. Za tímto účelem musí být uvedené systémy zřízeny tak, aby mohly fungovat společně nebo aby umožnily bezproblémovou a bezkonfliktní výměnu údajů. 2. Členské státy mohou začlenit jednu nebo více složek integrovaného systému do svých administrativních a kontrolních postupů, aby použily jiné režimy Společenství nebo vnitrostátní režimy, než jsou režimy uvedené v příloze VI. Článek 29 Informace a kontrola 1. Komise je pravidelně informována o používání integrovaného systému. Organizuje k tomu výměny názorů s členskými státy. 2. Poté, co o tom ve vhodnou dobu uvědomí příslušné orgány, a v souladu s článkem 37 nařízení (ES) č. 1290/2005 mohou zplnomocnění zástupci jmenovaní Komisí provádět: a) jakékoli zkoumání nebo jakoukoli kontrolu týkající se opatření přijatých k vytvoření a používání integrovaného systému; b) kontroly ve specializovaných agenturách a podnicích uvedených v čl. 22 odst. 3. 3. Aniž jsou dotčeny odpovědnosti členských států v provádění a používání integrovaného systému, může Komise využít služeb specializovaných osob nebo specializovaných organizací, aby napomohla zavedení, sledování a využívání integrovaného systému, zejména aby poskytla technické rady příslušným orgánům členských států na jejich žádost. KAPITOLA 5 OSTATNÍ OBECNÁ USTANOVENÍ Článek 30 Minimální požadavky na obdržení přímých plateb 1. Členské státy neposkytnou zemědělci přímé platby v jednom z těchto případů: a) pokud celková částka přímých plateb, o kterou bylo zažádáno nebo která má být poskytnuta za daný kalendářní rok, nepřekročí 250 EUR, nebo b) pokud plocha zemědělského podniku, na kterou lze poskytnout podporu, u níž bylo zažádáno o přímé platby nebo u níž mají být přímé platby poskytnuty, nepřekročí jeden hektar. Kypr však může stanovit minimální plochu, na kterou lze poskytnout podporu, na 0,3 ha a Malta na 0,1 ha. Na zemědělce se zvláštními nároky podle čl. 45 odst. 1 se však vztahuje podmínka podle písmene a). 2. Členské státy mohou v souladu s objektivními kritérii a nediskriminačním způsobem rozhodnout, že neposkytnou přímé platby společnostem nebo podnikům ve smyslu čl. 48 druhého pododstavce Smlouvy, jejichž hlavní předmět podnikání není zemědělská činnost. Článek 31 Platební podmínky 1. Nestanoví-li toto nařízení jinak, jsou platby v rámci režimů podpor uvedených v příloze I vyplaceny oprávněným osobám v plné výši. 2. Platby se provádějí dvakrát ročně během období, které začíná 1. prosince a končí 30. června následujícího kalendářního roku. 3. Platby v rámci režimů podpor uvedených v příloze I se neuskuteční před dokončením kontrol podmínek požadovaných pro poskytnutí podpory, které podle článku 22 provede členský stát. 4. Odchylně od odstavce 2 tohoto článku a postupem podle čl. 128 odst. 2 může Komise: a) stanovit zálohy; b) oprávnit členské státy, aby s výhradou rozpočtové situace vyplatily do 1. prosince zálohy v regionech, kde z důvodu mimořádných podmínek čelí zemědělci vážným finančním obtížím: i) až do výše 50 % plateb, nebo ii) až do výše 80 % plateb, pokud již byly zálohy stanoveny. Článek 32 Doložka o obcházení Aniž jsou dotčena případná zvláštní ustanovení v jednotlivých režimech podpory, žádná platba nebude provedena ve prospěch osob, u nichž je zjištěno, že vytvořily uměle podmínky požadované pro poskytnutí takových plateb a získaly tak výhodu, která není v souladu s cíli dotyčného režimu podpor. Článek 33 Přezkum Režimy podpor uvedené v příloze I se provádějí, aniž je dotčen případný přezkum, který se provádí kdykoli s ohledem na vývoj ekonomiky a rozpočtovou situaci. HLAVA III REŽIM JEDNOTNÉ PLATBY KAPITOLA 1 OBECNÉ PROVÁDĚNÍ Článek 34 Platební nároky 1. Podpora podle režimu jednotné platby se zemědělcům poskytne, jestliže: a) jim přísluší platební nároky, které získali v souladu s nařízením (ES) č. 1782/2003; b) získají platební nároky podle tohoto nařízení: i) převodem, ii) z vnitrostátní rezervy, iii) podle přílohy VII, iv) podle čl. 68 odst. 4 písm. c) a čl. 65 odst. 2 třetího pododstavce. 2. Pro účely této hlavy se zemědělci, kterým přísluší platební nároky, rozumí zemědělci, kterým byly přiznány nebo na něž byly trvale převedeny platební nároky. Článek 35 Aktivace platebních nároků na hektar, na který lze poskytnout podporu 1. Podpora podle režimu jednotné platby se poskytne zemědělcům při aktivaci platebních nároků na hektar, na který lze poskytnout podporu. Aktivované platební nároky opravňují k vyplacení stanovených částek. 2. „Hektarem, na který lze poskytnout podporu“ se rozumí a) jakákoli zemědělská plocha zemědělského podniku, včetně ploch osázených rychle rostoucími dřevinami pěstovanými ve výmladkových plantážích (kód KN ex 0602 90 41), která je využívána k zemědělské činnosti, nebo v případě, že jsou plochy využívány rovněž k nezemědělské činnosti, která je převážně využívána k zemědělské činnosti. Postupem podle čl. 128 odst. 2 tohoto nařízení stanoví Komise prováděcí pravidla ohledně využívání půdy k nezemědělské činnosti, které bude povoleno na hektarech, na které lze poskytnout podporu; b) jakékoli plochy, na které bylo možno poskytnout podporu v roce 2007 a i) na které již podle definice nelze poskytnout podporu v důsledku provádění směrnice Rady 79/409/EHS[18] a směrnice Evropského parlamentu a Rady 2000/60/ES[19], nebo ii) které jsou po dobu trvání příslušného režimu zalesněné podle článku 31 nařízení Rady (ES) č. 1257/1999 nebo článku 43 nařízení (ES) č. 1698/2005. Hektary musí splňovat podmínku pro poskytnutí podpory kdykoliv během kalendářního roku. Článek 36 Ohlášení hektarů, na které lze poskytnou podporu 1. Zemědělec ohlásí pozemky odpovídající ploše, na kterou se váže platební nárok. S výjimkou případu vyšší moci nebo mimořádných okolností jsou tyto pozemky zemědělci k dispozici dnem stanoveným členským státem a toto datum nesmí být pozdější než datum stanovené v uvedeném členském státě pro změnu žádosti o podporu. Případy uznané příslušným orgánem jako vyšší moc nebo mimořádné okolnosti jsou například: a) úmrtí zemědělce; b) déletrvající pracovní neschopnost zemědělce; c) vážná přírodní katastrofa, která významně zasáhne zemědělské plochy zemědělského podniku; d) náhodné zničení budov zemědělského podniku určených k chovu zvířat; e) nákaza, která postihne část nebo všechna hospodářská zvířata zemědělce. 2. Členské státy mohou v řádně odůvodněných případech oprávnit zemědělce ke změně jeho ohlášení pod podmínkou, že dodrží počet hektarů odpovídající jeho platebním nárokům a podmínky stanovené pro poskytnutí jednotné platby na dotyčnou plochu. Článek 37 Změna platebních nároků Platební nároky na hektar se nemění, není-li stanoveno jinak. Komise stanoví postupem podle čl. 128 odst. 2 tohoto nařízení prováděcí pravidla ke změnám platebních nároků zejména v případě částí nároků. Článek 38 Kumulace podpor Plocha, odpovídající počtu hektarů, na něž lze poskytnout podporu, a pro kterou je podána žádost o jednotnou platbu, může být předmětem žádosti, pokud jde o jakoukoli jinou přímou platbu a jakoukoli jinou podporu, na kterou se toto nařízení nevztahuje, není-li stanoveno jinak. Článek 39 Využití půdy v případě odloženého začlenění odvětví ovoce a zeleniny Pokud se členský stát rozhodl pro možnost podle článku 51 druhého pododstavce nařízení (ES) č. 1782/2003 (dále jen „odložené začlenění odvětví ovoce a zeleniny do režimu jednotné platby“), nelze až do 31. prosince 2010 poskytnout podporu na pozemky v regionech dotčených rozhodnutím, jestliže jsou využívány pro: a) produkci ovoce a zeleniny; b) produkci konzumních brambor nebo c) školky. V případě odloženého začlenění podle prvního pododstavce mohou členské státy rozhodnout, že povolí pěstování vedlejších plodin na hektarech, na něž lze poskytnout podporu, během období nejvýše tří měsíců počínaje každoročně 15. srpnem. Na žádost členského státu však toto datum může být postupem podle čl. 128 odst. 2 změněno pro regiony, v nichž se z důvodů podnebných podmínek obiloviny obvykle sklízejí dříve. Článek 40 Využití půdy k produkci konopí 1. Na plochy využívané k produkci konopí lze poskytnout podporu pouze tehdy, pokud je obsah tetrahydrokannabinolu v použitých odrůdách nejvýše 0,2 %. Členské státy zřídí systém umožňující ověřit obsah tetrahydrokannabinolu v plodinách pěstovaných nejméně na 30 % ploch konopí. Pokud však členský stát zavede systém předběžného schválení pro uvedené pěstování, činí toto minimum 20 %. 2. V souladu s postupem podle čl. 128 odst. 2 je poskytnutí platby závislé na použití certifikovaných osiv určitých odrůd. Článek 41 Strop 1. Pro každý členský stát nesmí být celková hodnota všech platebních nároků vyšší než vnitrostátní strop uvedený v příloze VIII. V případě přiznání platebních nároků pěstitelů vína a s přihlédnutím k nejnovějším údajům, které Komisi poskytly členské státy v souladu s [čl. 4a a čl. 92 odst. 6] nařízení (ES) č. [ nařízení o víně ], upraví Komise postupem podle čl. 128 odst. 2 tohoto nařízení vnitrostátní stropy uvedené v příloze VIII tohoto nařízení. Do 1. prosince roku předcházejícího změně vnitrostátních stropů oznámí členské státy Komisi regionální průměr hodnoty nároků podle bodu B přílohy VII tohoto nařízení. 2. Členský stát popřípadě použije lineární snížení na hodnotu nároků, aby zajistil dodržování svého vnitrostátního stropu. Článek 42 Vnitrostátní rezerva 1. Členské státy spravují vnitrostátní rezervu, kterou tvoří rozdíl mezi stropem stanoveným v příloze VIII a celkovou hodnotou všech přiznaných platebních nároků. 2. Členské státy mohou použít vnitrostátní rezervu, aby přednostně a podle objektivních kritérií poskytly platební nároky zemědělcům, kteří zahajují zemědělskou činnost, a to takovým způsobem, aby bylo mezi zemědělci zajištěno rovné zacházení a aby se zabránilo narušení trhu a hospodářské soutěže. 3. Členské státy, které nepoužijí čl. 68 odst. 1 písm. c), mohou použít vnitrostátní rezervu, aby stanovily podle objektivních kritérií a takovým způsobem, aby bylo zajištěno rovné zacházení mezi zemědělci a aby se zabránilo narušení trhu a hospodářské soutěže, platební nároky pro zemědělce v oblastech podléhajících programům restrukturalizace a/nebo rozvoje, které se týkají té či oné formy veřejné intervence, s cílem zabránit tomu, že by zemědělská půda byla opuštěna, a/nebo vyrovnat zvláštní nevýhody, jimž jsou vystaveni zemědělci uvedených oblastí. 4. Při použití tohoto článku mohou členské státy zvýšit jednotkovou hodnotu a/nebo počet nároků přiznaných zemědělcům. Článek 43 Nevyužité platební nároky Platební nárok, který nebude aktivován po dobu 2 let, se převede do vnitrostátní rezervy, s výjimkou případů vyšší moci a mimořádných okolností ve smyslu čl. 36 odst. 1. Článek 44 Převod platebních nároků 1. Převody platebních nároků se mohou provádět pouze na zemědělce ze stejného členského státu, kromě případu dědictví nebo předpokládaného dědictví. I v případě dědictví nebo předpokládaného dědictví se však mohou platební nároky využít pouze v členském státě, kde byly stanoveny. Členský stát může rozhodnout, že se platební nároky mohou převést nebo využít pouze v rámci jednoho a téhož regionu. 2. Převody platebních nároků s půdou nebo bez půdy se mohou provádět prodejem nebo jakýmkoli jiným konečným převodem. Naopak, pronájem nebo jakákoli podobná transakce jsou povoleny pod podmínkou, že převod platebních nároků je provázen převodem stejného počtu hektarů, na něž lze poskytnout podporu. 3. V případě prodeje platebních nároků s půdou nebo bez půdy mohou členské státy v souladu s obecnými zásadami práva Společenství rozhodnout, že se část prodaných platebních nároků převede zpět do vnitrostátní rezervy nebo že se jejich jednotková hodnota sníží ve prospěch vnitrostátní rezervy podle kritérií, která stanoví Komise postupem podle čl. 128 odst. 2. Článek 45 Podmínky týkající se zvláštních nároků 1. Není-li stanoveno jinak, vztahují se na platební nároky stanovené podle oddílu 2 kapitoly 3 hlavy III a článku 71m nařízení (ES) č. 1782/2003, dále jen „zvláštní nároky“, podmínky stanovené v odstavci 2 a 3 tohoto článku. 2. Odchylně od čl. 35 odst. 1 opravňuje členský stát zemědělce se zvláštními nároky k odchylce od požadavku aktivovat nároky na odpovídající počet hektarů, na něž lze poskytnout podporu, za předpokladu, že zachová alespoň 50 % zemědělské činnosti vykonávané v kalendářním roce 2000, 2001 a 2002 vyjádřeno ve velkých dobytčích jednotkách. Podmínka uvedená v prvním pododstavci se nevztahuje na Maltu. Zvláštní nároky se nesmějí měnit. 3. V případě převodu zvláštních nároků nevyužije nabyvatel odchylky uvedené v odstavci 2, s výjimkou případu dědictví nebo předpokládaného dědictví. Článek 46 Revize platebních nároků V řádně odůvodněných případech mohou členské státy v souladu s obecnými zásadami práva Společenství nejpozději do 1. srpna 2009 rozhodnout, že od roku 2010 přejdou ke sbližování hodnot platebních nároků podle kapitol I až IV hlavy III nařízení (ES) č. 1782/2003. Za tím účelem mohou platební nároky podléhat postupným změnám podle tří předem stanovených ročních kroků a objektivních a nediskriminačních kritérií. Snížení hodnoty jakéhokoliv platebního nároku nepřekročí v žádném z těchto ročních kroků 50 % rozdílu mezi svojí počáteční hodnotou a hodnotou použitelnou při provádění posledního ročního kroku. Členské státy mohou rozhodnout, že použijí předchozí pododstavce na vhodné zeměpisné úrovni, která se stanoví podle objektivních a nediskriminačních kritérií, jako je jejich institucionální nebo správní struktura a/nebo regionální zemědělský potenciál. KAPITOLA 2 REGIONÁLNÍ A ČÁSTEČNÉ PROVÁDĚNÍ ODDÍL 1 REGIONÁLNÍ PROVÁDěNÍ Článek 47 Přidělení stropu uvedeného v článku 41 na regionální úrovni 1. Členský stát, který zavedl režim jednotné platby v souladu s kapitolami 1 až 4 hlavy III nařízení (ES) č. 1782/2003, může nejpozději do 1. srpna 2009 rozhodnout, že za podmínek stanovených v tomto oddíle použije od roku 2010 režim jednotné platby na regionální úrovni. 2. Členské státy určí regiony podle objektivních a nediskriminačních kritérií, jako je jejich institucionální a správní struktura a/nebo regionální zemědělský potenciál. Členské státy, které mají méně než tři miliony hektarů, na něž lze poskytnout podporu, se mohou pokládat za jediný region. 3. Členské státy rozdělí strop uvedený v článku 41 mezi regiony podle objektivních a nediskriminačních kritérií. Článek 48 Regionalizace režimu jednotné platby 1. V řádně odůvodněných případech mohou členské státy rozdělit maximálně 50 % regionálního stropu stanoveného v souladu s článkem 47 mezi všechny zemědělce, jejichž zemědělské podniky jsou umístěny v dotyčném regionu, včetně zemědělců, kterým nepřísluší platební nároky. 2. Zemědělci využijí platební nároky, jejichž jednotková hodnota se vypočítá vydělením odpovídající části regionálního stropu stanoveného v souladu s článkem 48 počtem hektarů, na něž lze poskytnout podporu, ve smyslu čl. 35 odst. 2, stanoveným na regionální úrovni. Hodnota těchto platebních nároků se zvýší v případech, kdy zemědělci přísluší do 15. května 2010 platební nároky upravené kapitolami 1 až 4 hlavy III nařízení (ES) č. 1782/2003. Za tím účelem se regionální jednotková hodnota každého z jeho platebních nároků zvýší o částku vypočtenou na základě celkové hodnoty platebních nároků, které mu příslušely do 15. května 2010. Tato zvýšení se vypočítají v rámci zbývající části regionálního stropu po použití odstavce 1 tohoto článku. 3. Počet nároků na zemědělce se musí rovnat počtu hektarů, které zemědělec ohlásí v souladu s čl. 35 odst. 2 v roce 2010, s výjimkou případu vyšší moci nebo mimořádných okolností ve smyslu čl. 36 odst. 1. 4. Platební nároky, které zemědělcům příslušely před rozdělením podle odstavců 1 a 2, se zrušují a nahrazují novými nároky podle odstavce 3. Článek 49 Revize platebních nároků 1. V řádně odůvodněných případech mohou členské státy uplatňující článek 48 tohoto nařízení v souladu s obecnými zásadami práva Společenství nejpozději do 1. srpna 2009 rozhodnout, že od roku 2011 přejdou ke sbližování hodnot platebních nároků podle tohoto oddílu nebo podle oddílu kapitoly 5 hlavy III nařízení (ES) č. 1782/2003. Za tím účelem mohou platební nároky podrobit postupným změnám podle alespoň dvou předem stanovených ročních kroků a objektivních a nediskriminačních kritérií. 2. V řádně odůvodněných případech mohou členské státy, které zavedly v souladu s oddílem 1 kapitoly 5 hlavy III nařízení (ES) č. 1782/2003 režim jednotné platby, v souladu s obecnými zásadami práva Společenství nejpozději do 1. srpna 2009 rozhodnout, že od roku 2010 přejdou ke sbližování hodnot platebních nároků podle uvedeného oddílu tím, že podrobí tyto platební nároky postupným změnám podle alespoň tří předem stanovených ročních kroků a objektivních a nediskriminačních kritérií. Pododstavec 1 se použije, aniž jsou dotčena rozhodnutí přijatá členskými státy při uplatňování čl. 63 odst. 3 nařízení (ES) č. 1782/2003. 3. Snížení hodnoty jakéhokoliv platebního nároku nepřekročí v žádném z těchto ročních kroků uvedených v odstavcích 1 a 2 50 % rozdílu mezi svojí počáteční hodnotou a hodnotou použitelnou při provádění posledního ročního kroku. 4. Členské státy mohou rozhodnout, že použijí odstavce 1, 2 a 3 na vhodné zeměpisné úrovni, která se stanoví podle objektivních a nediskriminačních kritérií, jako je jejich institucionální nebo správní struktura a/nebo regionální zemědělský potenciál. Článek 50 Využití půdy Pokud členský stát uplatňující odložené začlenění odvětví ovoce a zeleniny využil odchylky stanovené článkem 60 nařízení (ES) č. 1782/2003, mohou zemědělci v souladu s uvedeným článkem využívat pozemky ohlášené v souladu s článkem 36 tohoto nařízení pro produkci ovoce a zeleniny a konzumních brambor. Článek 51 Pastviny V případě použití článku 48 mohou členské státy podle objektivních a nediskriminačních kritérií stanovit v mezích regionálního stropu nebo jeho části různé jednotkové hodnoty nároků, které mají být přiznány zemědělcům podle čl. 48 odst. 1: a) pro hektary pastvin ke dni stanovenému pro podání žádostí o podporu na plochu v roce 2008 a pro jakýkoli jiný hektar, na který lze poskytnout podporu, nebo b) pro hektary stálých pastvin ke dni stanovenému pro podání žádostí o podporu na plochu v roce 2008 a pro jakýkoli jiný hektar, na který lze poskytnout podporu. Článek 52 Podmínky týkající se nároků stanovených podle tohoto oddílu 1. Platební nároky stanovené v souladu s tímto oddílem nebo s oddílem 1 kapitoly 5 hlavy III nařízení (ES) č. 1782/2003 se mohou převést nebo využít ve stejném regionu nebo mezi regiony pouze tehdy, jsou-li v nich nároky na hektar stejné. 2. Nestanoví-li tento oddíl jinak, použijí se ostatní ustanovení této hlavy. ODDÍL 2 ČÁSTEčNÉ PROVÁDěNÍ Článek 53 Obecná ustanovení 1. Členský stát, který vyloučil platby pro skopové a kozí maso a hovězí maso z režimu jednotné platby za podmínek článků 67 a 68 nařízení (ES) č. 1782/2003, může do 1. srpna 2009 rozhodnout, že bude nadále používat režim jednotné platby od roku 2010 za podmínek stanovených v tomto oddíle a v souladu s rozhodnutím přijatým podle čl. 64 odst. 1 nařízení (ES) č. 1782/2003. Pokud členský stát vyloučil z režimu jednotné platby některé platby pro ovoce a zeleninu za použití článku 68b nařízení (ES) č. 1782/2003, použije režim jednotné platby za podmínek stanovených v tomto oddíle a v souladu s rozhodnutím přijatým podle čl. 68b odst. 1 a 2 uvedeného nařízení. 2. Na základě výběru provedeného každým členským státem stanoví Komise postupem podle čl. 128 odst. 2 strop pro každou z přímých plateb uvedených v článcích 54, 55 a 56, a to v uvedeném pořadí. Tento strop se rovná složce každého typu přímé platby ve vnitrostátních stropech uvedených v článku 41, vynásobené procenty snížení, která členské státy použijí v souladu s články 54, 55 a 56. Celková výše stanovených stropů se odečte od vnitrostátních stropů uvedených v článku 41 postupem podle čl. 128 odst. 2. Článek 54 Platby pro skopové a kozí maso Členské státy si mohou ponechat až 50 % složky vnitrostátních stropů uvedených v článku 41, která odpovídá platbám pro skopové a kozí maso uvedeným v příloze VI nařízení (ES) č. 1782/2003, a na ročním základě vyplatí zemědělcům dodatečnou platbu. Dodatečná platba se poskytuje zemědělcům, kteří chovají ovce a kozy, za podmínek stanovených v oddíle 7 kapitoly 1 hlavy IV tohoto nařízení a v rámci stropu stanoveného podle čl. 53 odst. 2. Článek 55 Platby pro hovězí a telecí maso 1. Členské státy, které si v souladu s čl. 68 odst. 2 písm. a) bodem i) nařízení (ES) č. 1782/2003 ponechaly část složky nebo celou složku vnitrostátních stropů uvedených v článku 41 tohoto nařízení, která odpovídá prémii na krávu bez tržní produkce mléka uvedené v příloze VI nařízení (ES) č. 1782/2003, vyplatí na ročním základě dodatečnou platbu zemědělcům. Dodatečná platba se poskytuje pro zachování stáda krav bez tržní produkce mléka za podmínek stanovených v oddíle 8 kapitoly 1 hlavy IV tohoto nařízení a v rámci stropu stanoveného podle čl. 53 odst. 2. 2. V letech 2010 a 2011 mohou členské státy, které si v souladu s čl. 68 odst. 1, odst. 2 písm. a) bodem ii) nebo odst. 2 písm. b) nařízení (ES) č. 1782/2003 ponechaly část složky nebo celou složku vnitrostátních stropů uvedených v článku 41 tohoto nařízení, která odpovídá porážkové prémii na telata, porážkové prémii na skot jiný, než jsou telata, nebo zvláštní prémii na skot samčího pohlaví, vyplatit dodatečnou platbu zemědělci. Dodatečné platby se poskytnou při porážce telat, při porážce skotu jiného, než jsou telata, a na skot samčího pohlaví za podmínek stanovených v oddíle 8 kapitoly 1 hlavy IV. Dodatečná platba se poskytuje ve výši 50 % z částky použité podle článku 68 nařízení (ES) č. 1782/2003 a v rámci omezení stanoveného v souladu s čl. 53 odst. 2 tohoto nařízení. Článek 56 Přechodné platby pro ovoce a zeleninu 1. Členské státy si ponechají do 31. prosince 2011 až 50 % složky vnitrostátních stropů uvedených v článku 41 tohoto nařízení odpovídající rajčatům v souladu s rozhodnutím, které přijaly při použití čl. 68b odst. 1 nařízení (ES) č. 1782/2003. V tomto případě a v mezích stropu stanoveného v souladu s čl. 53 odst. 2 tohoto nařízení vyplatí dotyčný členský stát na ročním základě dodatečnou platbu zemědělcům. Dodatečná platba se poskytuje zemědělcům, kteří produkují rajčata za podmínek stanovených v oddílu 5 kapitoly 1 hlavy IV tohoto nařízení. 2. Členské státy si v souladu s rozhodnutím, které přijaly při použití čl. 68b odst. 2 nařízení (ES) č. 1782/2003, ponechají: a) do 31. prosince 2010 až 100 % složky vnitrostátních stropů uvedených v článku 41 tohoto nařízení odpovídající kulturám ovoce a zeleniny, kromě jednoletých plodin uvedených ve třetím pododstavci tohoto odstavce; a b) od 1. ledna 2011 do 31. prosince 2012 až 75 % složky vnitrostátních stropů podle článku 41 tohoto nařízení odpovídající kulturám ovoce a zeleniny, kromě jednoletých plodin uvedených ve třetím pododstavci tohoto odstavce. V tom případě a v mezích stropu stanoveného v souladu s čl. 53 odst. 2 vyplatí dotyčný členský stát na ročním základě dodatečnou platbu zemědělcům. Dodatečná platba se poskytuje zemědělcům, kteří produkují jeden nebo více z následujících druhů ovoce a zeleniny, jak stanoví dotčený členský stát za podmínek stanovených v oddíle 5 kapitoly 1 hlavy IV: a) čerstvé fíky, b) čerstvé citrusové plody, c) stolní hrozny, d) hrušky, e) broskve a nektarinky a f) švestky odrůdy „d´Ente“. 3. Složka vnitrostátních stropů podle odstavců 1 a 2 je stanovena v příloze IX. KAPITOLA 3 PROVÁDĚNÍ V NOVÝCH ČLENSKÝCH STÁTECH, KTERÉ POUŽÍVALY REŽIM JEDNOTNÉ PLATBY NA PLOCHU Článek 57 Zavedení režimu jednotné platby v členských státech, které používaly režim jednotné platby na plochu 1. Není-li v této kapitole stanoveno jinak, použijí se ustanovení této hlavy na nové členské státy, které používaly režim jednotné platby na plochu podle kapitoly 2 hlavy V. Články 42 a 45 a oddíl 1 kapitoly 2 se nepoužijí. 2. Každý nový členský stát, který používal režim jednotné platby na plochu, přijme rozhodnutí uvedená v čl. 53 odst. 1 a čl. 58 odst. 1 do 1. srpna roku předcházejícího roku, ve kterém poprvé použije režim jednotné platby. 3. Každý nový členský stát, který používal režim jednotné platby na plochu, může stanovit, že vedle podmínek pro poskytování podpory stanovených v čl. 35 odst. 2 se „hektarem, na který lze poskytnout podporu,“ rozumí každá zemědělská plocha zemědělského podniku, která byla k 30. červnu 2003 udržována v dobrém zemědělském stavu, bez ohledu na to, zda byla k tomuto dni využívána k produkci nebo ne. Článek 58 Žádost o podporu 1. Zemědělci zažádají o podporu v rámci režimu jednotné platby do určitého data, které stanoví nové členské státy, avšak nejpozději do 15. května. 2. S výjimkou případu vyšší moci a mimořádných okolností ve smyslu čl. 36 odst. 1 se zemědělcům nepřizná žádný nárok, pokud nepožádají o režim jednotné platby do 15. května prvního roku provádění režimu jednotné platby. Článek 59 Vnitrostátní rezerva 1. Každý nový členský stát přistoupí k lineárnímu procentnímu snížení svého vnitrostátního stropu s cílem vytvořit vnitrostátní rezervu. 2. Nové členské státy použijí vnitrostátní rezervu k tomu, aby podle objektivních a nediskriminačních kritérií a tak, aby bylo zajištěno rovné zacházení se zemědělci a aby se zabránilo narušení trhu a hospodářské soutěže, přiznaly platební nároky zemědělcům, kteří se nacházejí ve zvláštní situaci, kterou Komise určí postupem uvedeným v čl. 128 odst. 2. 3. Během prvního roku používání režimu jednotné platby mohou nové členské státy použít vnitrostátní rezervu k tomu, aby podle objektivních a nediskriminačních kritérií a tak, aby bylo zajištěno rovné zacházení se zemědělci a aby se zabránilo narušení trhu a hospodářské soutěže, přiznaly platební nároky zemědělcům v určitých odvětvích, kteří se nacházejí ve zvláštní situaci v důsledku přechodu k režimu jednotné platby. 4. Nové členské státy mohou použít vnitrostátní rezervu, aby poskytly platební nároky zemědělcům, kteří začínají vykonávat zemědělskou činnost po 1. lednu 2007, avšak aniž by čerpali v roce 2007 přímé platby, podle objektivních a nediskriminačních kritérií a takovým způsobem, aby bylo zajištěno rovné zacházení mezi zemědělci a aby se zabránilo narušení trhu a hospodářské soutěže. 5. Nové členské státy mohou použít vnitrostátní rezervu, aby přiznaly podle objektivních kritérií a takovým způsobem, aby bylo zajištěno rovné zacházení mezi zemědělci a aby se zabránilo narušení trhu a hospodářské soutěže, platební nároky zemědělcům v oblastech podléhajících programům restrukturalizace nebo rozvoje, které se týkají některé formy veřejné intervence, s cílem zabránit tomu, aby zemědělská půda byly opuštěna, nebo vyrovnat zvláštní nevýhody, jimž jsou vystaveni zemědělci uvedených oblastí. 6. Pro účely použití odstavců 2 až 5 mohou členské státy zvýšit jednotkovou hodnotu platebních nároků, které přísluší dotyčnému zemědělci, do výše 5 000 EUR a mohou dotyčnému zemědělci přiznat nové platební nároky. 7. Nové členské státy přistoupí k lineárním snížením nároků, pokud jejich vnitrostátní rezerva není dostačující. Článek 60 Vnitrostátní strop uvedený v článku 41 1. Nové členské státy mohou použít režim jednotné platby na regionální úrovni. 2. Nové členské státy určí regiony podle objektivních a nediskriminačních kritérií. 3. Každý nový členský stát případně dále rozdělí svůj vnitrostátní strop uvedený v článku 41 po snížení podle článku 59 mezi regiony podle objektivních a nediskriminačních kritérií. Článek 61 Přiznání platebních nároků 1. Všichni zemědělci získají nároky, jejichž jednotková hodnota se vypočítá vydělením stropu stanoveného v článku 41 počtem platebních nároků stanovených na vnitrostátní úrovni v souladu s odstavcem 2 tohoto článku. 2. Počet nároků na jednoho zemědělce je roven počtu hektarů, které zemědělec ohlásí v souladu s čl. 36 odst. 1 za první rok používání režimu jednotné platby, s výjimkou případů vyšší moci nebo mimořádných okolností ve smyslu čl. 36 odst. 1. 3 . Odchylně od odstavce 2 mohou nové členské státy rozhodnout, že počet nároků na jednoho zemědělce se rovná tříletému průměru všech hektarů, které udělují během let 2005, 2006 a 2007 právo na jednotnou platbu na plochu, s výjimkou případů vyšší moci nebo mimořádných okolností ve smyslu čl. 36 odst. 1. Článek 62 Pastviny Nové členské státy rovněž mohou podle objektivních a nediskriminačních kritérií stanovit v mezích regionálního stropu nebo jeho části různé jednotkové hodnoty nároků, které mají být přiznány zemědělcům podle čl. 61 odst. 1: a) pro hektary pastvin stanovené ke dni 30. června 2008 a pro jakýkoli jiný hektar, na který lze poskytnout podporu, nebo b) pro hektary stálých pastvin stanovené ke dni 30. června 2008 a pro jakýkoli jiný hektar, na který lze poskytnout podporu. Článek 63 Podmínky týkající se nároků 1. Nároky přiznané podle této kapitoly se mohou převést ve stejném regionu nebo mezi regiony pouze tehdy, jsou-li v nich nároky na hektar stejné. 2. Nové členské státy mohou nejpozději do 1. srpna roku předcházejícího prvnímu roku použití režimu jednotné platby a v souladu s obecnou zásadou práva Společenství rozhodnout, že nároky stanovené v souladu s touto kapitolou podléhají za účelem sblížení hodnoty platebních nároků postupným úpravám podle předem stanovených kroků a objektivních a nediskriminačních kritérií. 3 S výjimkou případu vyšší moci nebo mimořádných okolností, které jsou stanoveny v čl. 36 odst. 1, může zemědělec převést své platební nároky bez půdy teprve poté, co aktivoval ve smyslu článku 35 alespoň 80 % svých platebních nároků během nejméně jednoho kalendářního roku nebo poté, co dobrovolně postoupil do vnitrostátní rezervy všechny platební nároky, které nevyužil během prvního roku použití režimu jednotné platby. KAPITOLA 4 ZAČLENĚNÍ VÁZANÝCH PLATEB DO REŽIMU JEDNOTNÉ PLATBY Článek 64 Začlenění vázané podpory do režimu jednotné platby Členské státy začlení od roku 2010 podporu, která je k dispozici v rámci režimů vázané podpory uvedených v bodech I, II a III přílohy X, do režimu jednotné platby v souladu s pravidly stanovenými v této kapitole. Článek 65 Začlenění vázané podpory vyloučené z režimu jednotné platby 1. Částky uvedené v příloze XI, které byly k dispozici pro vázanou podporu v rámci režimů podle bodu I přílohy X, rozdělí členské státy mezi zemědělce v dotčených odvětvích v souladu s objektivními a nediskriminačními kritérii zejména s přihlédnutím k podpoře, kterou uvedení zemědělci obdrželi přímo nebo nepřímo v rámci příslušných režimů podpory během jednoho roku nebo několika let období 2005 až 2008. 2. Členské státy zvýší hodnotu platebních nároků, které přísluší dotčeným zemědělcům, na základě částek vyplývajících z použití odstavce 1. Zvýšení hodnoty jednotlivých nároků na jednoho zemědělce se vypočítá vydělením částky uvedené v předchozím pododstavci počtem platebních nároků každého dotčeného zemědělce. Pokud však zemědělci v dotyčném odvětví nepřísluší žádný platební nárok, jsou mu přiznány platební nároky: a) jejichž počet se rovná počtu hektarů, které ohlásí v souladu čl. 36 odst. 1 pro rok, kdy dojde k začlenění režimu vázané podpory do režimu jednotné platby; b) jejichž hodnota se určí vydělením částky uvedené v prvním pododstavci počtem hektarů stanoveným v souladu s písmenem a). Článek 66 Začlenění vázané podpory částečně vyloučené z režimu jednotné platby Částky, které byly k dispozici pro vázanou podporu v rámci režimů podle bodu II přílohy X, rozdělí členské státy mezi zemědělce v dotčených odvětvích poměrným dílem podle podpory, kterou tito zemědělci obdrželi v rámci příslušných režimů podpory během období 2000 až 2002. Členské státy však mohou zvolit bližší reprezentativní období v souladu s objektivními a nediskriminačními kritérii. V souladu s ustanoveními čl. 65 odst. 2 zvýší členské státy hodnotu platebních nároků dotčených zemědělců nebo přiznají platební nároky. Článek 67 Nepovinné začlenění vázané podpory částečně vyloučené z režimu jednotné platby Pokud členský stát nepřijme rozhodnutí podle čl. 53 odst. 1 prvního pododstavce, začlení se částky, které byly k dispozici pro vázanou podporu v rámci režimů uvedených v bodě III přílohy X, do režimu jednotné platby v souladu s ustanoveními článku 66. KAPITOLA 5 ZVLÁŠTNÍ PODPORA Článek 68 Obecná pravidla 1. Členské státy mohou nejpozději do 1. srpna 2009 rozhodnout, že od roku 2010 využijí až 10 % svých vnitrostátních stropů podle článku 41 na poskytnutí podpory zemědělcům: a) pro: i) zvláštní druhy zemědělské činnosti, které jsou důležité pro ochranu či zlepšení životního prostředí, ii) zlepšení jakosti zemědělských produktů nebo iii) zlepšení uvádění zemědělských produktů na trh; b) na vyrovnání zvláštních nevýhod, které ovlivňují zemědělce v odvětví mléka a mléčných výrobků, hovězího, skopového a kozího masa a v odvětví rýže v ekonomicky nebo ekologicky citlivých oblastech; c) v oblastech podléhajících programům restrukturalizace nebo rozvoje, aby nedocházelo k opouštění půdy nebo aby se vyrovnaly zvláštní nevýhody zemědělců v těchto oblastech; d) ve formě příspěvků na pojistné za pojištění úrody v souladu s podmínkami stanovenými v článku 69; e) vzájemné fondy pro choroby zvířat a rostlin v souladu s podmínkami stanovenými v článku 70. 2. Podpora opatření uvedených v odst. 1 písm. a) může být poskytnuta pouze: a) pokud i) v případě podpory zvláštních druhů zemědělské činnosti uvedené v bodě i) dodržuje požadavky na agroenvironmentální platby stanovené v čl. 39 odst. 3 prvním pododstavci nařízení (ES) č. 1698/2005, ii) v případě podpory pro zlepšení jakosti zemědělských produktů uvedené v bodě ii) odpovídá nařízení Rady (ES) č. 509/2006, nařízení Rady (ES) č. 510/2006, nařízení Rady (ES) č. 834/2007[20] a kapitole I hlavy II části II nařízení (ES) č. 1234/2007 a iii) v případě podpory pro zlepšování uvádění zemědělských produktů na trh uvedené v bodě iii) dodržuje kritéria stanovená v článcích 2 až 5 nařízení Rady (ES) č. 3/2008 a b) na úhradu skutečně vzniklých dodatečných nákladů a ztráty příjmů, aby byl splněn dotyčný cíl. 3. Podpora opatření uvedených v odst. 1 písm. b) může být poskytnuta pouze: a) při úplném provedení režimu jednotné platby v dotčeném odvětví v souladu s články 54, 55 a 71; b) v míře nezbytné pro vytvoření motivace pro zachování současných úrovní produkce. 4. Podpora podle opatření uvedených v odst. 1 písm. a), b) a e) se omezí na 2,5 % vnitrostátního stropu podle článku 41. Členské státy mohou stanovit další omezení na jednotlivá opatření. 5. Podpora opatření uvedených: a) v odst. 1 písm. a) a d) má formu ročních dodatečných plateb; b) v odst. 1 písm. b) má formu ročních dodatečných plateb, např. plateb podle počtu zvířat nebo prémií na pastviny; c) v odst. 1 písm. c) má formu zvýšení jednotkové hodnoty nebo počtu platebních nároků zemědělce; d) v odst. 1 písm. e) má formu vyrovnávacích plateb, jak je uvedeno v článku 70. 6. Převod platebních nároků se zvýšenými jednotkovými hodnotami a převod dodatečných platebních nároků podle odst. 5 písm. c) může být povolen, pouze pokud převedené nároky doprovází převod odpovídajícího počtu hektarů. 7. Podpora opatření podle odstavce 1 musí být v souladu s dalšími opatřeními a politikami Společenství. 8. Členské státy získají finanční prostředky potřebné pro podporu: a) podle odst. 1 písm. a), b), c) a d) použitím lineárního snížení nároků přiznaných zemědělcům nebo z vnitrostátní rezervy; b) podle odst. 1 písm. e) případným použitím lineárního snížení jedné nebo více plateb, které mají být poskytnuty příjemcům příslušných plateb v souladu s touto hlavou a v rámci omezení uvedených v odstavcích 1 a 3. 9. Komise postupem podle čl. 128 odst. 2 definuje podmínky pro poskytnutí podpory uvedené v tomto oddíle, zejména s ohledem na zajištění soudržnosti s jinými opatřeními a politikami Společenství a k zamezení kumulace podpor. Článek 69 Pojištění úrody 1. Členské státy mohou poskytnout finanční příspěvek na pojistné pro pojištění úrody proti ztrátám způsobeným nepříznivými klimatickými jevy. Pro účely tohoto článku se „nepříznivými klimatickými jevy“ rozumí klimatické podmínky, které mohou být přirovnány k přírodní katastrofě, jako je mráz, krupobití, náledí, déšť nebo sucho, a které zničí více než 30 % průměrné roční produkce daného zemědělce v předcházejícím tříletém období nebo tříletého průměru stanoveného na základě předcházejícího pětiletého období s vyloučením nejvyšší a nejnižší hodnoty. 2. Finanční příspěvek poskytnutý zemědělci se stanoví na 60 % požadovaného pojistného. Členské státy mohou rozhodnout, že zvýší finanční příspěvek na 70 % s přihlédnutím ke klimatické situaci nebo situaci dotčeného odvětví. Členské státy mohou omezit částku pojistného, na kterou lze poskytnout finanční příspěvek, použitím příslušných stropů. 3. Pojištění úrody je k dispozici pouze tehdy, pokud příslušný orgán dotyčného členského státu úředně uznal nepříznivý klimatický jev jako takový. 4. Pojistné plnění představuje náhradu maximálně za celkové náklady na nahrazení ztrát podle odstavce 1 a nevyžaduje ani neurčuje druh nebo množství budoucí produkce. 5. Veškeré finanční příspěvky se vyplácejí přímo dotyčnému zemědělci. 6. Výdaje členských států na poskytnutí finančních příspěvků spolufinancuje Společenství z fondů uvedených v čl. 68 odst. 1 ve výši 40 % z částek splňujících předpoklady pro poskytnutí pojistného stanoveného v souladu s odstavcem 2 tohoto článku. První pododstavec se nedotýká pravomocí členských států zúčastnit se v plné míře nebo zčásti na financování finančních příspěvků prostřednictvím povinných systémů společné odpovědnosti v dotčených odvětvích. 7. Finanční příspěvek nepředstavuje překážku fungování vnitřního trhu s pojišťovacími službami. Finanční příspěvek se neomezuje na pojištění poskytované jedinou pojišťovnou nebo skupinou společností ani nepodléhá podmínce, že pojistná smlouva se sjednává se společností usazenou v dotyčném členském státě. Článek 70 Vzájemné fondy pro choroby zvířat a rostlin 1. Členské státy mohou poskytnout zemědělcům finanční odškodnění za hospodářské ztráty způsobené výskytem ohniska nákazy u zvířat nebo choroby rostlin prostřednictvím finančních příspěvků do vzájemných fondů. 2. Pro účely tohoto článku: a) se „vzájemným fondem“ rozumí systém akreditovaný členským státem v souladu s vnitrostátním právem, jehož členy jsou zemědělci, kteří se sami zajišťují poskytováním odškodnění těm zemědělcům, kteří byli postiženi hospodářskými ztrátami způsobenými výskytem ohniska nákazy zvířat nebo choroby rostlin; b) „hospodářskými ztrátami“ se rozumí jakékoli dodatečné náklady vzniklé zemědělci v důsledku výjimečných opatření, která přijal s cílem snížit dodávky na dotyčný trh, nebo jakákoli značná ztráta v produkci. Náklady, za něž může být poskytnuto odškodnění v souladu s jinými předpisy Společenství a náklady vyplývající z použití veterinárních nebo fytosanitárních a hygienických opatření nejsou považovány za hospodářské ztráty. 3. Vzájemné fondy vyplácejí finanční odškodnění přímo zemědělcům, kteří jsou jejich členy a kteří utrpěli hospodářské ztráty. Prostředky na odškodnění vyplácené ze vzájemných fondů pocházejí: a) ze základního kapitálu, kterým do fondů přispěli členové, nebo b) z půjček sjednaných fondy za obchodních podmínek. Do počátečního základního kapitálu se nesmí přispívat z veřejných prostředků. 4. Finanční příspěvky uvedené v odstavci 1 se mohou vztahovat: a) na správní náklady na zřízení vzájemného fondu rozložené na maximálně tři roky; b) na kapitálovou splátku a na úrok z komerčních půjček sjednaných vzájemným fondem za účelem vyplacení finančního odškodnění zemědělcům; c) na částky vyplacené vzájemným fondem z jeho základního kapitálu jako finanční odškodnění zemědělcům. Minimální a maximální dobu trvání komerční půjčky, na kterou lze poskytnout finanční příspěvek, stanoví Komise postupem podle čl. 128 odst. 2. Pokud finanční odškodnění vyplácí fond v souladu s písmenem c) prvního pododstavce, sleduje příspěvek z veřejných zdrojů stejný rytmus jako příspěvek naplánovaný pro komerční půjčku s minimální dobou trvání. 5. Finanční příspěvek nesmí překročit 60 % nákladů uvedených v odstavci 4. Členské státy mohou rozhodnout, že zvýší svůj finanční příspěvek na 70 % s přihlédnutím k situaci dotčeného odvětví. Náklady, na které se nevztahují finanční příspěvky, nesou členové fondu. Členské státy mohou omezit náklady, na které lze poskytnout příspěvek, tak, že použijí: a) stropy pro každý fond, b) přiměřené stropy na jednotku. 6. Výdaje členských států na finanční příspěvky spolufinancuje Společenství z finančních prostředků uvedených v čl. 68 odst. 1 ve výši 40 % částek, které lze poskytnout podle odstavce 4. První pododstavec se nedotýká pravomocí členských států zúčastnit se v plné míře nebo zčásti na financování finančních příspěvků prostřednictvím povinných systémů společné odpovědnosti v dotčených odvětvích. 7. Členské státy určí pravidla pro zřízení a správu vzájemných fondů, zejména pro poskytování odškodnění zemědělcům v případě krize, nebo pro správu a kontrolu těchto pravidel. 8. Členské státy předloží Komisi výroční zprávu o provádění tohoto článku. Formu, obsah, harmonogram a lhůty týkající se zprávy stanoví Komise postupem podle čl. 128 odst. 2. HLAVA IV DALŠÍ REŽIMY PODPOR KAPITOLA 1 REŽIMY PODPOR SPOLEČENSTVÍ ODDÍL 1 ZVLÁšTNÍ PODPORA PRO RÝžI Článek 71 Oblast působnosti Podpora se poskytuje pro roky 2009, 2010 a 2011 zemědělcům, kteří produkují rýži kódu KN 1006 10, v souladu s podmínkami stanovenými v tomto oddíle. Článek 72 Podmínky a částka podpory 1. Podpora se poskytuje na hektar půdy oseté rýží, kde se plodina nechává alespoň až do začátku květu za běžných růstových podmínek. Pro produkty pěstované na plochách, které jsou zcela osety a obdělávány v souladu s místními normami, ale které nedosahují stadia květu z důvodu výjimečných klimatických podmínek uznaných dotyčným členským státem, lze však nadále poskytnout podporu pod podmínkou, že dotyčné plochy nejsou vyčleněny k jinému využití do uvedeného stadia růstu. 2. Výše podpory se stanovuje podle výnosů v dotyčných členských státech takto: EUR/ha | 2009 | 2010 a 2011 | Bulharsko | 345,255 | 172,627 | Řecko | 561,00 | 280,5 | Španělsko | 476,25 | 238,125 | Francie | 411,75 | 205,875 | Itálie | 453,00 | 226,5 | Maďarsko | 232,50 | 116,25 | Portugalsko | 453,75 | 226,875 | Rumunsko | 126,075 | 63,037 | Článek 73 Plochy Stanovuje se vnitrostátní základní plocha pro každý producentský členský stát. Pro Francii se však stanovují dvě základní plochy. Základní plochy se stanovují takto: - v Bulharsku: 4 166 ha, - v Řecku: 20 333 ha, - ve Španělsku: 104 973 ha, - ve Francii: 19 050 ha, - v Itálii: 219 588 ha, - v Maďarsku: 3 222 ha, - v Portugalsku: 24 667 ha, - v Rumunsku: 500 ha. Členský stát může svou základní plochu či plochy rozdělit na základní dílčí plochy podle objektivních a nediskriminačních kritérií. Článek 74 Překročení ploch 1. Pokud v členském státě plocha věnovaná rýži během daného roku překročí základní plochu uvedenou v článku 73, je plocha na zemědělce, pro kterou je žádáno o podporu, poměrně snížena pro uvedený rok. 2. Pokud členský stát rozdělí svou základní plochu nebo plochy na základní dílčí plochy, použije se snížení stanovené v odstavci 1 pouze na zemědělce na základních dílčích plochách, kde jsou omezení překročena. Takové snížení se použije tehdy, pokud v dotyčném členském státě byly plochy nacházející se v základních dílčích plochách, kde nebyla dosažena stanovená omezení, znovu rozděleny mezi základní dílčí plochy, v nichž byla tato omezení překročena. ODDÍL 2 PODPORA PRO BRAMBORY URčENÉ PRO VÝROBU šKROBU Článek 75 Výše podpory Stanoví se podpora pro zemědělce, kteří produkují brambory určené pro výrobu škrobu. Výše podpory se vztahuje na množství brambor, které je potřebné pro výrobu jedné tuny škrobu. Činí: a) 66,32 EUR pro hospodářské roky 2009/10 a 2010/2011; b) 33,16 EUR pro hospodářské roky 2011/12 a 2012/2013. Výše podpory se upraví podle obsahu škrobu v bramborách. Článek 76 Podmínky Podpora se vyplácí pouze na množství brambor, na které se vztahuje pěstitelská smlouva mezi producentem brambor a podnikem vyrábějícím bramborový škrob do výše kvóty přidělené takovému podniku podle čl. 84a odst. 2 nařízení Rady (ES) č. 1234/2007[21]. ODDÍL 3 ZVLÁšTNÍ PODPORA PRO BAVLNU Článek 77 Oblast působnosti Podpora se poskytuje zemědělcům, kteří produkují bavlnu kódu KN 5201 00, za podmínek stanovených v tomto oddíle. Článek 78 Podmínky 1. Podpora se poskytuje na hektar plochy oseté bavlnou, na který lze poskytnout podporu. K tomu, aby bylo možné na plochu poskytnout podporu, musí ležet na zemědělské půdě schválené členským státem pro produkci bavlny, oseté povolenými odrůdami, kde se plodina skutečně sklízí za běžných růstových podmínek. Podpora uvedená v článku 77 se vyplácí pro bavlnu řádné a uspokojivé obchodní jakosti. 2. Členské státy schvalují půdu a povolují odrůdy uvedené v odstavci 1 podle pravidel a za podmínek přijatých postupem podle čl. 128 odst. 2. Článek 79 Základní plochy a částky 1. Stanovují se tyto vnitrostátní základní plochy: - v Bulharsku: 10 237 ha, - v Řecku: 370 000 ha, - ve Španělsku: 70 000 ha, - v Portugalsku: 360 ha. 2. Částka podpory na hektar, na který lze poskytnout podporu, činí: - v Bulharsku: 263 EUR, - v Řecku: 594 EUR na 300 000 hektarů a 342,85 EUR na zbývajících 70 000 hektarů, - ve Španělsku: 1 039 EUR, - v Portugalsku: 556 EUR. 3. Pokud plocha osetá bavlnou, na kterou lze poskytnout podporu, v daném členském státě a v daném roce přesáhne základní plochu stanovenou v odstavci 1, sníží se podpora uvedená v odstavci 2 pro daný členský stát poměrně k překročení základní plochy. U Řecka se však poměrné snížení použije na částku podpory stanovené pro část vnitrostátní základní plochy tvořené 70 000 hektary tak, aby byla dodržena celková částka 202,2 milionů EUR. 4. Podrobná prováděcí pravidla k tomuto článku se stanoví postupem podle čl. 128 odst. 2. Článek 80 Schválené meziodvětvové organizace 1. Pro účely tohoto oddílu se „schválenou meziodvětvovou organizací“ rozumí právní subjekt složený ze zemědělců pěstujících bavlnu a nejméně jedné vyzrňovací stanice, provádějící činnosti jako: - pomoc při koordinaci lepšího způsobu uvádění bavlny na trh, zejména prostřednictvím výzkumných studií a průzkumu trhu, - vypracovávání vzorových smluv slučitelných s pravidly Společenství, - orientaci produkce na produkty, které jsou lépe přizpůsobeny potřebám trhu a poptávce spotřebitelů, zejména v otázkách jakosti a ochrany spotřebitele, - aktualizaci metod a prostředků zlepšování jakosti produktu, - rozvíjení marketingových strategií na podporu odvětví bavlny prostřednictvím systémů certifikace jakosti. 2. Členský stát, na jehož území jsou vyzrňovací stanice usazeny, schválí meziodvětvové organizace, které splňují kritéria, jež budou přijata postupem podle čl. 128 odst. 2. Článek 81 Platba podpory 1. Zemědělcům se poskytuje podpora na hektar, na který lze poskytnout podporu, podle článku 79. 2. Zemědělcům, kteří jsou členy schválené meziodvětvové organizace, se poskytuje podpora na hektar, na který lze poskytnout podporu, v rámci základní plochy stanovené v čl. 79 odst. 1, zvýšená o částku 3 EUR. ODDÍL 4 PODPORA PRO PěSTITELE CUKROVÉ řEPY A CUKROVÉ TřTINY Článek 82 Oblast působnosti 1. V členských státech, které poskytly restrukturalizační podporu stanovenou v článku 3 nařízení (ES) č. 320/2006 pro nejméně 50 % kvóty na cukr stanovené dne 20. února 2006 v příloze III nařízení Rady (ES) č. 318/2006[22], se podpora Společenství poskytuje pěstitelům cukrové řepy a cukrové třtiny. 2. Podpora se poskytuje nejvýše na pět po sobě jdoucích let od hospodářského roku, v němž bylo dosaženo prahu 50 % uvedeného v odstavci 1, avšak nejpozději za hospodářský rok 2013/14. Článek 83 Podmínky Podpora se poskytuje podle množství kvótového cukru získaného z cukrové řepy nebo cukrové třtiny a dodaného na základě smluv uzavřených podle článku 50 nařízení (ES) č. 1234/2007. Článek 84 Výše podpory Podpora se vyjadřuje na tunu bílého cukru standardní jakosti. Výše podpory se rovná polovině částky získané tak, že se výše stropu uvedeného v příloze XII tohoto nařízení pro dotčený členský stát pro odpovídající rok vydělí celkovou kvótou na cukr a inulinový sirup stanovenou dne 20. února 2006 v příloze III nařízení (ES) č. 318/2006. Články 110 a 120 tohoto nařízení se nevztahují na podporu pro pěstitele cukrové řepy a cukrové třtiny. ODDÍL 5 PřECHODNÉ PLATBY ZA OVOCE A ZELENINU Článek 85 Přechodné podpory na plochu 1. V případě použití čl. 56 odst. 1 nebo čl. 117 odst. 1 během období uvedeného ve zmíněných ustanoveních lze za podmínek stanovených v tomto oddíle poskytnout přechodnou podporu na plochu zemědělcům produkujícím rajčata, která jsou dodávána ke zpracování. 2. V případě použití čl. 56 odst. 2 nebo čl. 117 odst. 2 během období uvedeného v daných ustanoveních lze za podmínek stanovených v tomto oddíle poskytnout přechodnou podporu na plochu zemědělcům produkujícím jeden nebo více druhů ovoce a zeleniny uvedené v čl. 56 odst. 2 třetím pododstavci, které určí členské státy a které jsou dodávány ke zpracování. Článek 86 Výše podpory a podmínky pro poskytování 1. Členské státy stanoví na základě objektivních a nediskriminačních kritérií výši podpory na hektar, na němž se pěstují rajčata a jednotlivé druhy ovoce a zeleniny uvedené v čl. 56 odst. 2 třetím pododstavci. 2. Celková výše plateb v žádném případě nepřekročí strop stanovený podle čl. 53 odst. 2 nebo článku 117. 3. Podpora se poskytuje pouze na plochy, na jejichž produkci se vztahuje smlouva o zpracování na jeden z výrobků uvedených v čl. 1 odst. 1 písm. j) nařízení (ES) č. 1234/2007. 4. Poskytnutí podpory Společenství mohou členské státy podřídit dalším objektivním a nediskriminačním kritériím, včetně podmínky členství zemědělců v organizaci producentů nebo v seskupení producentů uznaných podle článku 125b nebo článku 125d nařízení (ES) č. 1234/2007. ODDÍL 6 PřECHODNÁ PLATBA ZA BOBULOVINY Článek 87 Platba za bobuloviny 1. Přechodná podpora na plochu se použije během období, které skončí 31. prosince 2012, pro jahody kódu KN 0810 10 00 a maliny kódu KN 0810 20 10 dodávané ke zpracování. 2. Podpora se poskytuje pouze na plochy, na jejichž produkci se vztahuje smlouva o zpracování na jeden z výrobků uvedených v čl. 1 odst. 1 písm. j) nařízení (ES) č. 1234/2007. 3. Podpora vyplácená Společenstvím činí 230 EUR/ha. 4. Členské státy mohou k podpoře Společenství poskytnout i vnitrostátní podporu. Celková výše podpory Společenství a vnitrostátní podpory nesmí přesáhnout 400 EUR/ha. 5. Podpora se vyplácí pouze na maximální vnitrostátní zaručené plochy, které jsou členským státům přiděleny takto: Členský stát | Vnitrostátní zaručená plocha (v hektarech) | Bulharsko | 2 400 | Maďarsko | 1 700 | Lotyšsko | 400 | Litva | 600 | Polsko | 48 000 | Pokud plocha, na kterou lze poskytnout podporu, přesáhne v daném členském státě a v daném roce maximální vnitrostátní zaručenou plochu, snižuje se výše podpory uvedené v odstavci 3 úměrně překročení maximální vnitrostátní zaručené plochy. 6. Články 110 a 120 se na přechodnou platbu za bobuloviny nepoužijí. ODDÍL 7 PRÉMIE NA SKOPOVÉ A KOZÍ MASO Článek 88 Oblast působnosti V případě použití článku 54 poskytují členské státy na ročním základě prémie nebo dodatečné platby zemědělcům, kteří chovají ovce a kozy, za podmínek stanovených v tomto oddíle, není-li stanoveno jinak. Článek 89 Definice Pro účely tohoto oddílu se: a) „bahnicí“ rozumí každá samice z druhu ovcí, která již alespoň jednou rodila nebo dosáhla věku nejméně jednoho roku; b) „kozou“ rozumí každá samice z druhu koz, která již alespoň jednou rodila nebo dosáhla věku nejméně jednoho roku. Článek 90 Prémie na bahnice a kozy 1. Zemědělci chovajícímu ve svém zemědělském podniku bahnice může být na základě žádosti poskytnuta prémie na chov bahnic (dále jen „prémie na bahnice“). 2. Zemědělci chovajícímu ve svém zemědělském podniku kozy může být na základě žádosti poskytnuta prémie na chov koz (dále jen „prémie na kozy“). Tato prémie se poskytuje zemědělcům ve vybraných oblastech, ve kterých produkce splňuje tato dvě kritéria: a) chov koz je zaměřen zejména na produkci kozího masa; b) metody chovu koz a ovcí jsou podobné. Seznam těchto oblastí se stanoví postupem podle čl. 128 odst. 2. 3. Prémie na bahnice a prémie na kozy se poskytují v mezích individuálních stropů formou roční platby na zvíře, na které lze poskytnout prémii, na kalendářní rok a na zemědělce. Minimální počet zvířat, pro který se podává žádost o prémii, stanoví členský stát. Toto minimum musí být nejméně 10 a nejvýše 50. 4. Výše prémie na bahnici činí 21 EUR. Pro zemědělce uvádějící na trh ovčí mléko nebo výrobky z ovčího mléka však výše prémie na bahnici činí 6,8 EUR. 5. Výše prémie na kozu činí 6,8 EUR. Článek 91 Doplňková prémie 1. Doplňková prémie se vyplácí zemědělcům v oblastech, ve kterých chov ovcí a koz představuje tradiční činnost nebo významně přispívá k hospodářství na venkově. Tyto oblasti určují členské státy. V každém případě se doplňková prémie poskytuje pouze zemědělci, jehož zemědělský podnik leží nejméně 50 % své plochy užívané k zemědělským účelům ve znevýhodněných oblastech vymezených nařízením (ES) č. 1257/1999. 2. Doplňková prémie se poskytuje také zemědělci, který provádí sezónní přesun zvířat na jiné pastviny, a to za předpokladu, že: a) nejméně 90 % zvířat, pro která byla podána žádost o prémii, se pase nejméně 90 po sobě jdoucích dnů v oblasti, na kterou lze poskytnout podporu podle odstavce 1, a b) zemědělský podnik leží v přesně vymezené zeměpisné oblasti, pro kterou členský stát stanovil, že sezónní přesun zvířat na jiné pastviny je tradiční metodou chovu ovcí nebo koz a že tento přesun zvířat je nezbytný kvůli nedostatku pícnin v době, kdy k přesunu dochází. 3. Výše doplňkové prémie je stanovena na 7 EUR na bahnici a na kozu. Doplňková prémie se poskytuje za stejných podmínek, jako jsou podmínky stanovené pro poskytování prémie na bahnice a prémie na kozy. Článek 92 Společná pravidla týkající se prémií 1. Prémie se vyplácejí oprávněným zemědělcům na základě počtu bahnic nebo koz, které chovají ve svém zemědělském podniku po minimální dobu, která má být stanovena postupem podle čl. 128 odst. 2. 2. Prémie se poskytnou pouze pro zvířata, která jsou řádně označena a evidována v souladu s nařízením (ES) č. 21/2004. Článek 93 Individuální omezení 1. Od 1. ledna 2009 se individuální strop každého zemědělce podle čl. 90 odst. 3 rovná počtu práv na prémii, která příslušela zemědělci k 31. prosinci 2008 podle příslušných pravidel Společenství. 2. Členské státy přijmou nezbytná opatření, jejichž cílem je zajistit, aby celková výše práv na prémii na jejich území nepřekročila vnitrostátní stropy stanovené v odstavci 4 a aby byly zachovány vnitrostátní rezervy uvedené v článku 96. Po skončení období používání režimu jednotné platby na plochu podle článku 111 a v případě, že se použije článek 54, provede se přidělení individuálních stropů producentům a zřízení vnitrostátní rezervy uvedené v článku 95 nejpozději do konce prvního roku používání režimu jednotné platby. 3. Práva na prémii, která byla odejmuta na základě opatření přijatého podle odstavce 2, se zrušují. 4. Použijí se tyto stropy: Členský stát | Práva (× 1 000) | Bulharsko | 2 058,483 | Česká republika | 66,733 | Dánsko | 104 | Estonsko | 48 | Španělsko | 19 580 | Francie | 7 842 | Kypr | 472,401 | Lotyšsko | 18,437 | Litva | 17,304 | Maďarsko | 1 146 | Polsko | 335,88 | Portugalsko | 2 690 | Rumunsko | 5 880,620 | Slovinsko | 84,909 | Slovensko | 305,756 | Finsko | 80 | Celkem | 40 730,523 | Článek 94 Převod práv na prémii 1. Pokud zemědělec prodá nebo jiným způsobem převede svůj zemědělský podnik, může všechna svá práva na prémii převést na osobu, která tento zemědělský podnik převezme. 2. Zemědělec může rovněž zcela nebo zčásti převést svá práva na jiné zemědělce, aniž by převedl svůj zemědělský podnik. V případě převodu práv bez převodu zemědělského podniku se část převáděných práv na prémii, nejvýše 15 %, postoupí bez vyrovnání do vnitrostátní rezervy členského státu, na jehož území se daný zemědělský podnik nachází, aby mohla být bezúplatně znovu rozdělena. Členské státy mohou nabývat práv na prémii od zemědělců, kteří dobrovolně souhlasí s úplným nebo částečným převodem svých práv. V tomto případě lze takto nabytá práva zemědělcům uhradit z vnitrostátních rozpočtů. Odchylně od odstavce 1 a v řádně odůvodněných případech mohou členské státy stanovit, že v případě prodeje nebo jiného převodu zemědělského podniku se převod práv uskuteční prostřednictvím vnitrostátní rezervy. 3. Členské státy mohou přijmout nezbytná opatření, aby zabránily přesunu práv na prémii z citlivých oblastí nebo regionů, ve kterých je produkce skopového masa velice důležitá pro místní hospodářství. 4. Členské státy mohou povolit, aby před jimi stanoveným dnem docházelo k dočasnému převodu té části práv na prémii, kterou zemědělec, jemuž tato práva příslušejí, nemá v úmyslu využít. Článek 95 Vnitrostátní rezerva 1. Každý členský stát spravuje vnitrostátní rezervu práv na prémii. 2. Všechna práva na prémii odejmutá podle čl. 94 odst. 2 nebo jiných ustanovení Společenství se začlení do vnitrostátní rezervy. 3. Členské státy mohou přidělovat práva na prémii zemědělcům v rámci mezí svých vnitrostátních rezerv. Při jejich přidělování dávají přednost zejména osobám začínajícím v oboru, mladým zemědělcům nebo jiným upřednostňovaným zemědělcům. Článek 96 Stropy Součet částek každé požadované prémie nepřesáhne strop, který stanoví Komise v souladu s čl. 53 odst. 2. Pokud celková výše požadované podpory překročí stanovený strop, podpora na zemědělce se v příslušném roce poměrným způsobem sníží. ODDÍL 8 PLATBY PRO HOVěZÍ A TELECÍ MASO Článek 97 Oblast působnosti V případě použití článku 55 poskytují členské státy za podmínek stanovených v tomto oddíle, není-li stanoveno jinak, dodatečné platby nebo platby, které byly vybrány dotyčným členským státem v souladu s uvedeným článkem. Článek 98 Definice Pro účely tohoto oddílu: a) se „regionem“ rozumí členský stát nebo region uvnitř členského státu podle výběru dotyčného členského státu; b) se „býkem“ rozumí nevykastrovaný skot samčího pohlaví; c) se „volem“ rozumí vykastrovaný skot samčího pohlaví; d) se „krávou bez tržní produkce mléka“ rozumí kráva masného plemene nebo kráva křížená s masným plemenem, určená k produkci masných telat; e) se „jalovicí“ rozumí skot samičího pohlaví od osmi měsíců věku, který se ještě neotelil. Článek 99 Zvláštní prémie 1. Zemědělec, který chová ve svém zemědělském podniku skot samčího pohlaví, může na základě žádosti využívat zvláštní prémii. Tato roční prémie se poskytuje na kalendářní rok a na zemědělský podnik v mezích regionálních stropů nejvýše pro 90 zvířat každé věkové třídy uvedené v odstavci 2. 2. Zvláštní prémie se poskytuje nejvýše: a) jednou v životě každého býka od 9 měsíců věku, nebo b) dvakrát v životě každého vola: i) poprvé v 9 měsících věku, ii) podruhé po dovršení 21 měsíců věku. 3. Aby bylo možné využívat zvláštní prémii: a) je každé zvíře, které je předmětem žádosti o prémii, chováno zemědělcem na výkrm během doby, která má být stanovena; b) má každé zvíře až do porážky nebo do vývozu zvířecí pas podle článku 6 nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 1760/2000, který obsahuje veškeré podstatné informace o jeho statusu, pokud jde o prémie, nebo pokud pas není k dispozici, jiný rovnocenný správní doklad. 4. Pokud v příslušném regionu celkový počet býků od 9 měsíců věku a volů od 9 do 20 měsíců věku, pro které byla podána žádost a kteří splňují podmínky pro poskytnutí zvláštní prémie, přesahuje regionální strop stanovený v odstavci 8, počet všech zvířat na zemědělce během dotyčného roku, na která lze poskytnout prémii podle odst. 2 písm. a) a b), se poměrně sníží. Pro účely tohoto článku se „regionálním stropem“ rozumí počet zvířat, na která se může vztahovat zvláštní prémie v některém regionu na kalendářní rok. 5. Odchylně od odstavců 1 a 4 mohou členské státy: a) na základě objektivních kritérií, která jsou součástí politiky rozvoje venkova, a pouze za podmínky, že zohlední aspekty životního prostředí a zaměstnanosti, změnit omezení 90 zvířat na zemědělský podnik a věkovou třídu nebo se od něj odchýlit, b) pokud využijí tuto možnost, rozhodnout o použití odstavce 4 tak, aby dosáhly požadované úrovně snížení s cílem vyhovět platnému regionálnímu stropu, aniž by uvedené snížení použily na malé zemědělce, kteří pro dotyčný rok nepředložili žádosti o zvláštní prémii na počet zvířat, který je vyšší než minimální počet stanovený dotyčným členským státem. 6. Členské státy mohou rozhodnout o poskytnutí zvláštní prémie v době porážky skotu. V tomto případě je kritérium věku býků podle odst. 2 písm. a) nahrazeno kritériem hmotnosti jatečně upraveného těla nejméně 185 kg. Prémie se vyplácí nebo převádí na zemědělce. 7. Výše zvláštní prémie se stanoví na: a) 210 EUR na býka, na kterého lze poskytnout prémii; b) 150 EUR na vola, na kterého lze poskytnout prémii, a věkovou třídu. 8. Použijí se tyto regionální stropy: Členský stát | Regionální strop | Bulharsko | 90 343 | Česká republika | 244 349 | Dánsko | 277 110 | Německo | 1 782 700 | Estonsko | 18 800 | Kypr | 12 000 | Lotyšsko | 70 200 | Litva | 150 000 | Polsko | 926 000 | Rumunsko | 452 000 | Slovinsko | 92 276 | Slovensko | 78 348 | Finsko | 250 000 | Švédsko | 250 000 | Článek 100 Prémie na krávy bez tržní produkce mléka 1. Zemědělec, který chová ve svém zemědělském podniku krávy bez tržní produkce mléka, může na základě žádosti využívat prémii na zachování chovu krav bez tržní produkce mléka (dále jen „prémie na krávy bez tržní produkce mléka“). Tato prémie se poskytuje v mezích individuálních stropů na kalendářní rok a na zemědělce. 2. Prémie na krávy bez tržní produkce mléka se poskytuje každému zemědělci: a) který během 12 měsíců ode dne podání žádosti nedodává mléko ani mléčné výrobky ze svého zemědělského podniku. Přímá dodávka mléka nebo mléčných výrobků ze zemědělského podniku spotřebiteli však nevylučuje poskytnutí prémie; b) který dodává mléko nebo mléčné výrobky, jejichž celková individuální kvóta podle článku 67 nařízení (EHS) č. 1234/2007 nepřesahuje 120 000 kg. Členské státy mohou na základě objektivních a nediskriminačních kritérií, která stanoví, rozhodnout o změně tohoto množstevního omezení nebo se od něj odchýlit, pokud uvedený zemědělec chová během nejméně šesti po sobě jdoucích měsíců ode dne podání žádosti počet krav bez tržní produkce mléka rovnající se nejméně 60 % a jalovic rovnající se nejvýše 40 % počtu, pro který je žádáno o prémii. Aby se mohl stanovit počet zvířat, na která lze poskytnout prémii podle odst. 1 písm. a) a b), určí se na základě individuální kvóty na mléko, která je v zemědělském podniku k dispozici k 31. březnu dotyčného kalendářního roku, vyjádřené v tunách a průměrné dojivosti, zda se jedná o krávy bez tržní produkce mléka nebo dojnice. 3. Nárok zemědělce na prémii je omezen použitím individuálního stropu stanoveného v článku 101. 4. Výše prémie se stanoví na 200 EUR na zvíře, na které lze poskytnout prémii. 5. Členské státy mohou poskytnout dodatečnou vnitrostátní prémii na krávu bez tržní produkce mléka až do výše 50 EUR na zvíře, pokud to nezpůsobí žádnou diskriminaci mezi chovateli v dotyčném členském státě. Pokud jde o zemědělské podniky nacházející se v regionu, který je vymezen v článcích 5 a 8 nařízení Rady (ES) č. 1083/2006[23], je prvních 24,15 EUR na zvíře této dodatečné prémie financováno fondem EZFRV. Pokud jde o zemědělské podniky nacházející se na celém území členského státu, financuje EZFRV dodatečnou prémii v plné výši, jestliže v dotyčném členském státě stáda skotu zahrnují velký počet krav bez tržní produkce mléka, které představují nejméně 30 % celkového počtu krav, a jestliže nejméně 30 % poraženého skotu samčího pohlaví patří do tříd zmasilosti S a E. Jakékoli překročení uvedených procent se zjišťuje na základě průměru dvou let, která předcházejí roku, pro který je prémie poskytnuta. 6. Pro použití tohoto článku se vezmou v úvahu pouze jalovice masných plemen nebo jalovice křížené s masným plemenem, určené k produkci masných telat. Článek 101 Individuální strop pro krávu bez tržní produkce mléka 1. Podpora se poskytuje každému zemědělci, který chová krávy bez tržní produkce mléka v mezích individuálních stropů stanovených podle čl. 126 odst. 2 nařízení (ES) č. 1782/2003. 2. Členské státy přijmou nezbytná opatření, jejichž cílem je zajistit, aby celková výše práv na prémii na jejich území nepřekročila vnitrostátní stropy stanovené v odstavci 5 a aby byly zachovány vnitrostátní rezervy uvedené v článku 103. Po skončení období používání režimu jednotné platby na plochu podle článku 111 a v případě, že se použije čl. 55 odst. 1, se provede přidělení individuálních stropů producentům a zřízení vnitrostátní rezervy uvedené v článku 103 nejpozději do konce prvního roku používání režimu jednotné platby. 3. Pokud je v důsledku úpravy přijaté podle odstavce 2 nezbytné snížit individuální stropy zemědělců, provede se toto snížení bez vyrovnávací platby a rozhodne se o něm na základě objektivních kritérií, zahrnujících zejména: a) míru, v jaké zemědělci využili své individuální stropy za tři referenční roky předcházející roku 2000; b) uskutečnění investičního nebo extenzifikačního programu v odvětví hovězího a telecího masa; c) zvláštní přírodní podmínky nebo použití sankcí spočívajících v nevyplacení prémie nebo v jejím snížení nejméně v jednom referenčním roce; d) další mimořádné okolnosti, v jejichž důsledku platby provedené nejméně v jednom referenčním roce neodpovídají skutečné situaci, která vznikla v předcházejících letech. 4. Zrušují se práva na prémii, která byla odejmuta na základě opatření přijatého podle odstavce 2. 5. Použijí se tyto vnitrostátní stropy: Členský stát | Vnitrostátní strop | Belgie | 394 253 | Bulharsko | 16 019 | Česká republika | 90 300 | Estonsko | 13 416 | Španělsko | 1 441 539 | Francie | 3 779 866 | Kypr | 500 | Lotyšsko | 19 368 | Litva | 47 232 | Maďarsko | 117 000 | Malta | 454 | Rakousko | 375 000 | Polsko | 325 581 | Portugalsko | 416 539 | Rumunsko | 150 000 | Slovinsko | 86 384 | Slovensko | 28 080 | Spojené království | 1 699 511 | Článek 102 Převod práv na prémii na krávy bez tržní produkce mléka 1. Pokud zemědělec svůj zemědělský podnik prodá nebo ho převede jiným způsobem, může všechna svá práva na prémii na krávy bez tržní produkce mléka převést na osobu, která tento podnik převezme. Zemědělec může rovněž zcela nebo zčásti převést svá práva na jiné zemědělce, aniž by převedl svůj zemědělský podnik. V případě převodu práv na prémii bez převodu zemědělského podniku je část převedených práv, nejvýše 15 %, postoupena bez vyrovnávací platby do vnitrostátní rezervy členského státu, ve kterém se zemědělský podnik nachází, aby mohla být znovu bezplatně rozdělena. 2. Členské státy: a) přijmou nezbytná opatření, aby zabránily přesunu práv na prémii z citlivých oblastí nebo regionů, ve kterých je produkce hovězího a telecího masa velice důležitá pro místní hospodářství; b) mohou stanovit, že se převod práv bez převodu zemědělského podniku uskuteční buď přímo mezi zemědělci, nebo prostřednictvím vnitrostátní rezervy. 3. Členské státy mohou povolit, aby před jimi stanoveným dnem docházelo k dočasnému převodu té části práv na prémii, kterou zemědělec, jemuž tato práva příslušejí, nemá v úmyslu použít. Článek 103 Vnitrostátní rezerva práv na prémii na krávy bez tržní produkce mléka 1. Každý členský stát spravuje vnitrostátní rezervu práv na prémii na krávy bez tržní produkce mléka. 2. Všechna práva na prémii odejmutá podle čl. 102 odst. 1 druhého pododstavce nebo jiných ustanovení Společenství se začlení do vnitrostátní rezervy, aniž je dotčen čl. 101 odst. 4. 3. Členské státy využívají své vnitrostátní rezervy pro přidělování, v rámci omezení těchto rezerv, práv na prémii, zejména začínajícím zemědělcům, mladým zemědělcům a jiným upřednostňovaným zemědělcům. Článek 104 Jalovice 1. Odchylně od čl. 100 odst. 3 tohoto nařízení mohou členské státy, ve kterých se více než 60 % krav bez tržní produkce mléka a jalovic chová v horských oblastech ve smyslu článku 50 nařízení Rady (ES) č. 1698/2005, rozhodnout, že budou spravovat poskytování prémie na krávy bez tržní produkce mléka pro jalovice a odděleně pro krávy bez tržní produkce mléka v mezích odděleného vnitrostátního stropu, který stanoví dotyčný členský stát. Tento oddělený vnitrostátní strop nepřekročí 40 % vnitrostátního stropu dotyčného členského státu stanoveného v čl. 101 odst. 5. Tento vnitrostátní strop se sníží o částku rovnající se částce odděleného vnitrostátního stropu. Pokud v členském státě využívajícím možnost podle tohoto odstavce překročí celkový počet jalovic, pro které byla podána žádost a které splňují podmínky pro poskytnutí prémie na krávy bez tržní produkce mléka, oddělený vnitrostátní strop, počet jalovic, na které se vztahuje prémie, na zemědělce se pro příslušný rok poměrně sníží. 2. Pro použití tohoto článku se zohlední pouze jalovice masných plemen nebo jalovice křížené s těmito plemeny. Článek 105 Porážková prémie 1. Zemědělec, který chová ve svém zemědělském podniku skot, může na základě žádosti získat právo na porážkovou prémii. Tato prémie se poskytuje při porážce zvířat, na která se vztahuje poskytnutí prémie, nebo při jejich vývozu do třetích zemí, a to v rámci vnitrostátních stropů, které mají být stanoveny. Porážková prémie se vztahuje na tato zvířata: a) býky, voly, krávy a jalovice od osmi měsíců věku; b) telata od jednoho do osmi měsíců věku o hmotnosti jatečně upraveného těla nejvýše 185 kilogramů. Na zvířata uvedená ve druhém pododstavci lze poskytnout porážkovou prémii, pokud je zemědělec choval v období, které má být stanoveno. 2. Výše prémie se stanoví na: a) 80 EUR na zvíře, na které se vztahuje poskytnutí prémie podle odst. 1 písm. a); b) 50 EUR na zvíře, na které se vztahuje poskytnutí prémie podle odst. 1 písm. b). 3. Vnitrostátní stropy podle odstavce 1 se stanoví pro každý členský stát a odděleně pro obě dvě skupiny zvířat uvedené v písm. a) a b) druhého pododstavce. Každý strop se rovná počtu zvířat každé z těchto dvou skupin, která byla poražena v dotyčném členském státě v roce 1995 a ke kterým se přičtou zvířata vyvezená do třetích zemí podle údajů Eurostatu nebo podle jakýchkoli jiných oficiálních statistických informací zveřejněných pro uvedený rok a přijatých Komisí. Pro nové členské státy se stanovují vnitrostátní stropy uvedené v této tabulce: Býci, voli, krávy a jalovice | Telata od 1 do 8 měsíců věku o hmotnosti jatečně upraveného těla do 185 kg | Bulharsko | 22 191 | 101 542 | Česká republika | 483 382 | 27 380 | Estonsko | 107 813 | 30 000 | Kypr | 21 000 | — | Lotyšsko | 124 320 | 53 280 | Litva | 367 484 | 244 200 | Maďarsko | 141 559 | 94 439 | Malta | 6 002 | 17 | Polsko | 1 815 430 | 839 518 | Rumunsko | 1 148 000 | 85 000 | Slovinsko | 161 137 | 35 852 | Slovensko | 204 062 | 62 841 | 4. Pokud v daném členském státě celkový počet zvířat jedné ze dvou skupin uvedených v odst. 1 druhém pododstavci písm. a) nebo b), pro která byla podána žádost a která splňují podmínky pro poskytnutí porážkové prémie, překročí vnitrostátní strop stanovený pro příslušnou skupinu, počet všech zvířat, na která se vztahuje poskytnutí prémie, se na zemědělce a pro příslušný rok poměrně sníží. Článek 106 Společná pravidla týkající se prémií Přímé platby stanovené v tomto oddíle se poskytnou pouze pro zvířata, která jsou řádně označena a evidována v souladu s nařízením (ES) č. 1760/2000. Pro zvíře se nicméně platba může poskytnout, pokud byly příslušnému orgánu na začátku retenčního období zvířete nahlášeny předchozí přesuny zvířat v souladu s čl. 7 odst. 1 druhou odrážkou nařízení (ES) č. 1760/2000. Článek 107 Stropy Celková výše částek přímých plateb, o něž je zažádáno podle tohoto oddílu, nepřekročí strop, který stanoví Komise v souladu s čl. 53 odst. 2. Pokud celková výše požadované podpory překročí stanovený strop, podpora na zemědělce se v příslušném roce poměrným způsobem sníží. Článek 108 Zakázané látky podle směrnice 96/22/ES 1. Pokud jsou u zvířete ze stáda skotu zemědělce zjištěny v souladu s příslušnými ustanoveními směrnice Rady 96/23/ES[24] rezidua látek zakázaných směrnicí Rady 96/22/ES[25] nebo rezidua látek, které uvedená směrnice povoluje, ale jsou použita nezákonně, nebo pokud je v zemědělském podniku zemědělce nalezena zakázaná látka nebo produkt či látka nebo produkt, který směrnice 96/22/ES povoluje, ale zemědělec ho drží nezákonně, je tento zemědělec pro kalendářní rok, ve kterém bylo uvedené porušení předpisů zjištěno, vyloučen z poskytnutí plateb stanovených v tomto oddíle. V případě opakovaného porušování předpisů může být délka vyloučení z poskytování plateb v závislosti na závažnosti porušení prodloužena až na pět let, přičemž lhůta běží od roku, ve kterém bylo toto opakované porušování zjištěno. 2. Pokud vlastník nebo chovatel zvířat brání provedení kontroly a odebírání vzorků, které jsou nezbytné pro uskutečnění vnitrostátních plánů monitoringu reziduí nebo pro provádění šetření a kontroly podle směrnice 96/23/ES, uplatní se sankce podle odstavce 1 tohoto článku. KAPITOLA 2 VNITROSTÁTNÍ PODPORY Článek 109 Vnitrostátní podpora pro skořápkové ovoce 1. Členské státy mohou poskytnout vnitrostátní podporu až do výše 120,75 EUR na hektar a rok zemědělcům, kteří produkují tyto produkty: a) mandle kódů KN 0802 11 a 0802 12; b) lískové ořechy kódů KN 0802 21 a 0802 22; c) vlašské ořechy kódů KN 0802 31 a 0802 32; d) pistácie kódů KN 0802 50; e) svatojánský chléb kódu KN 1212 10 10. 2. Vnitrostátní podpora může být vyplacena pouze pro maximální plochu: Členský stát | Maximální plocha (v hektarech) | Belgie | 100 | Bulharsko | 11 984 | Německo | 1 500 | Řecko | 41 100 | Španělsko | 568 200 | Francie | 17 300 | Itálie | 130 100 | Kypr | 5 100 | Lucembursko | 100 | Maďarsko | 2 900 | Nizozemsko | 100 | Rakousko | 100 | Polsko | 4 200 | Portugalsko | 41 300 | Rumunsko | 1 645 | Slovinsko | 300 | Slovensko | 3 100 | Spojené království | 100 | 3. Členské státy mohou podmínit poskytnutí vnitrostátní podpory zemědělcům jejich členstvím v uznané organizaci producentů v souladu s článkem 125b nařízení (ES) č. 1234/2007. HLAVA V PROVÁDĚNÍ PŘÍMÝCH PLATEB V NOVÝCH ČLENSKÝCH STÁTECH KAPITOLA 1 OBECNÁ USTANOVENÍ Článek 110 Zavádění přímých plateb V nových členských státech, s výjimkou Bulharska a Rumunska, se přímé platby zavedou v souladu s následujícím plánem zvýšení vyjádřených jako procentní podíl používané úrovně takových plateb v jiných členských státech než v nových: - 60% v roce 2009, - 70% v roce 2010, - 80% v roce 2011, - 90% v roce 2012, - 100 % od roku 2013. V případě Bulharska a Rumunska se přímé platby zavedou v souladu s následujícím plánem zvýšení vyjádřených jako procentní podíl používané úrovně plateb v jiných členských státech než nových: - 35% v roce 2009, - 40% v roce 2010, - 50% v roce 2011, - 60% v roce 2012, - 70% v roce 2013, - 80% v roce 2014, - 90% v roce 2015, - 100% od roku 2016. KAPITOLA 2 REŽIM JEDNOTNÉ PLATBY NA PLOCHU Článek 111 Režim jednotné platby na plochu 1. Nové členské státy, které se rozhodly nahradit přímé platby, kromě přechodné platby za bobuloviny stanovené v oddíle 6 kapitoly 1 hlavy IV tohoto nařízení, režimem jednotné platby na plochu, poskytnou podporu zemědělcům v souladu s tímto článkem. 2. Jednotná platba na plochu se provádí jednou ročně. Vypočte se vydělením ročního finančního rámce stanoveného podle článku 112 zemědělskou plochou jednotlivých nových členských států stanovenou v souladu s článkem 113. 3. Všechny nové členské státy budou moci režim jednotné platby na plochu využívat do 31. prosince 2013. Nové členské státy oznámí Komisi svůj záměr ukončit používání tohoto režimu do 1. srpna posledního roku použitelnosti. 4. Po konci doby použitelnosti režimu jednotné platby na plochu budou uplatňovány přímé platby podle odpovídajících pravidel Společenství a na základě kvantitativních ukazatelů, jako jsou základní plochy, stropy prémií a maximální zaručená množství, blíže určených v aktu o přistoupení a následných právních předpisech Společenství pro jednotlivé přímé platby. Následně se použijí procentní podíly stanovené v článku 110 tohoto nařízení pro odpovídající roky. Článek 112 Roční finanční rámec 1. Pro každý nový členský stát stanoví Komise roční finanční rámec jako souhrn finančních prostředků, které budou dostupné na daný kalendářní rok pro poskytování přímých plateb v novém členském státě. Roční finanční rámec se stanoví podle příslušných pravidel Společenství a na základě kvantitativních ukazatelů, jako jsou základní plochy, stropy prémií a maximální zaručená množství, blíže určených v aktech o přistoupení a následných právních předpisech Společenství pro jednotlivé přímé platby. Roční finanční rámec se upraví použitím odpovídajícího procentního podílu uvedeného v článku 110 pro postupné zavádění přímých plateb, s výjimkou částek dostupných v souladu s přílohou XII nebo v souladu s rozdílem mezi těmito částkami nebo částkami odpovídajícími odvětví ovoce a zeleniny a částkami skutečně uplatněnými podle čl. 118 odst. 1. 2. Pokud by v určitém roce jednotné platby na plochu v některém novém členském státě překročily jeho roční finanční rámec, sníží se vnitrostátní částka na hektar použitelná v tomto novém členském státě úměrně použitím koeficientu snížení. Článek 113 Plocha v režimu jednotné platby na plochu 1. Zemědělskou plochou nového členského státu pro účely režimu jednotné platby na plochu se rozumí ta část jeho využité zemědělské plochy, která byla udržována v dobrém zemědělském stavu k 30. červnu 2003, bez ohledu na to, zda byla k tomuto dni využívána k zemědělské produkci, případně upravená v souladu s objektivními a nediskriminačními kritérii, která stanoví nové členské státy po schválení Komisí. Pro účely této hlavy se „využitou zemědělskou plochou“ rozumí celková plocha využívaná jako orná půda, stálá pastvina, pro trvalé kultury a zelinářské zahrady, kterou stanoví Komise pro své statistické účely. Zemědělskou plochou v režimu jednotné platby na plochu se však pro Bulharsko a Rumunsko rozumí ta část jeho využité zemědělské plochy, která je udržována v dobrém zemědělském stavu, bez ohledu na to, zda byla k tomuto dni využívána k zemědělské produkci, případně upravená v souladu s objektivními a nediskriminačními kritérii, která Bulharsko a Rumunsko stanoví po schválení Komisí. 2. Pro účely poskytnutí plateb v režimu jednotné platby na plochu lze platby poskytnout na všechny zemědělské pozemky splňující kritéria stanovená v odstavci 1, jakož i na zemědělské pozemky osázené rychle rostoucími dřevinami pěstovanými ve výmladkových plantážích (kód KN ex 0602 90 41), které byly k 30. červnu 2003 udržovány v dobrém zemědělském stavu. V případě Bulharska a Rumunska však lze platby poskytnout na všechny zemědělské pozemky splňující kritéria stanovená v odstavci 1, jakož i na zemědělské pozemky osázené rychle rostoucími dřevinami pěstovanými ve výmladkových plantážích (kód KN ex 0602 90 41). S výjimkou případu vyšší moci nebo mimořádných okolností musí být pozemky uvedené v prvním pododstavci zemědělci k dispozici dnem stanoveným členským státem a toto datum nesmí být pozdější než datum stanovené v uvedeném členském státě pro změnu žádosti o podporu. Minimální rozloha plochy, na kterou lze poskytnout podporu, na zemědělský podnik, pro niž je možno žádat o platbu, činí 0,3 ha. Každý nový členský stát však může rozhodnout na základě objektivních kritérií a po schválení Komisí, že stanoví minimální rozlohu vyšší, a to maximálně do 1 ha. 3. Produkce ani používání faktorů produkce nejsou povinné. Zemědělci však mohou využívat půdu uvedenou v odstavci 4 tohoto článku pro jakékoli zemědělské účely. V případě produkce konopí kódu KN 5302 10 00 se použije čl. 42 odst. 1. 4 Veškerá půda, pro kterou jsou poskytovány platby v režimu jednotné platby na plochu, musí být udržována v dobrém zemědělském a ekologickém stavu v souladu s článkem 6. Každý zemědělec, který dostává podporu v režimu jednotné platby na plochu, dodržuje požadavky podle předpisů v oblasti řízení uvedené v příloze II v souladu s tímto harmonogramem: a) požadavky uvedené v bodě A přílohy II se použijí od 1. ledna 2009; b) požadavky uvedené v bodech B a C přílohy II se použijí od 1 ledna 2011. Pro Bulharsko a Rumunsko je použití článků 4, 5, 25, 26 a 27 do 31. prosince 2011 nepovinné, pokud se uvedená ustanovení týkají požadavků podle předpisů v oblasti řízení. Od 1. ledna 2012 musí zemědělec, který dostává podporu v režimu jednotné platby na plochu v uvedených členských státech, dodržovat požadavky podle předpisů v oblasti řízení uvedené v příloze II v souladu s tímto harmonogramem: a) požadavky uvedené v bodě A přílohy II se použijí od 1. ledna 2012; b) požadavky uvedené v bodech B a C přílohy II se použijí od 1. ledna 2014. 5. Použití režimu jednotné platby na plochu nemá v žádném případě vliv na povinnosti nových členských států týkající se provádění pravidel Společenství ohledně identifikace a evidence zvířat v souladu s nařízením (ES) č. 1760/2000 a nařízení (ES) č. 21/2004. Článek 114 Informace Nové členské státy poskytnou Komisi podrobné informace o opatřeních přijatých k provádění této kapitoly, a zejména o opatřeních přijatých podle čl. 112 odst. 2. KAPITOLA 3 ODDĚLENÉ PLATBY A ZVLÁŠTNÍ PODPORA Článek 115 Oddělená platba za cukr 1. Pokud si nový členský stát, kromě Bulharska a Rumunska, zvolil možnost podle článku 143ba nařízení (ES) č. 1782/2003, poskytne v letech 2009 a 2010 oddělenou platbu za cukr zemědělcům, kterým lze poskytnout podporu v režimu jednotné platby na plochu. Bulharsko a Rumunsko ji poskytnou rovněž pro rok 2011. Platba se poskytuje na základě kritérií přijatých příslušnými členskými státy v roce 2006 a 2007. 2. Oddělená platba za cukr se poskytuje v mezích stropů stanovených v příloze XII. 3. Odchylně od odstavce 2 se každý dotyčný nový členský stát může do 31. března roku, za nějž je poskytována oddělená platba za cukr, a na základě objektivních kritérií rozhodnout, že na oddělenou platbu za cukr použije nižší strop, než je uveden v příloze XII. Pokud souhrn částek určených v souladu s odstavcem 1 přesahuje strop, o němž rozhodl dotčený nový členský stát, roční částka, jež má být poskytnuta zemědělcům, se úměrně sníží. Článek 116 Oddělená platba za ovoce a zeleninu 1. Pokud si nový členský stát zvolil možnost podle článku 143bb nařízení (ES) č. 1782/2003, poskytne oddělenou platbu za ovoce a zeleninu zemědělcům, kterým lze poskytnout podporu v režimu jednotné platby na plochu. Tato platba se poskytuje v souladu s kritérii přijatými členským státem v roce 2007. 2. Oddělená platba za ovoce a zeleninu se poskytuje v mezích složky vnitrostátního stropu podle článku 41 tohoto nařízení odpovídající ovoci a zelenině nebo nižšího stropu, pokud nový členský stát využil možnosti stanovené čl. 143bb odst. 3 nařízení (ES) č. 1782/2003. Článek 117 Oddělená přechodná platba za ovoce a zeleninu 1. Pokud nový členský stát využívá možnost stanovenou čl. 143bc odst. 1 nařízení (ES) č. 1782/2003, ponechá si až do 31. prosince 2011 až 50 % složky vnitrostátních stropů uvedených v článku 41 tohoto nařízení odpovídající rajčatům kódu KN 0702 00 00 v souladu se svým rozhodnutím z roku 2007. V tom případě a v mezích stropu stanoveného postupem podle čl. 128 odst. 2 tohoto nařízení vyplácí dotyčný členský stát na ročním základě dodatečnou platbu zemědělcům. Dodatečná platba se poskytuje zemědělcům, kteří produkují rajčata za podmínek stanovených v oddílu 5 kapitoly 1 hlavy IV tohoto nařízení. 2. Pokud nový členský stát využívá možnost stanovenou čl. 143bc odst. 2 nařízení (ES) č. 1782/2003, ponechá si v souladu se svým rozhodnutím z roku 2007: a) až do 31. prosince 2010 až 100 % složky vnitrostátních stropů uvedených v článku 41 tohoto nařízení odpovídající kulturám ovoce a zeleniny, kromě jednoletých plodin uvedených v čl. 56 odst. 2 třetím pododstavci tohoto nařízení; b) od 1. ledna 2011 do 31. prosince 2012 až 75 % složky vnitrostátních stropů podle článku 41 tohoto nařízení odpovídající kulturám ovoce a zeleniny, kromě jednoletých plodin uvedených v čl. 56 odst. 2 třetím pododstavci tohoto nařízení. V tom případě a v mezích stropu stanoveného postupem podle čl. 128 odst. 2 tohoto nařízení vyplácí dotyčný členský stát na ročním základě dodatečnou platbu zemědělcům. Dodatečná platba se poskytuje zemědělcům produkujícím jeden nebo více druhů ovoce a zeleniny určených dotčeným členským státem, které jsou uvedeny v čl. 56 odst. 2 třetím pododstavci. Článek 118 Společná ustanovení pro oddělené platby 1. Finanční prostředky dostupné pro poskytování platby uvedené v článcích 115, 116 a 117 se nezahrnují do ročního finančního rámce uvedeného v čl. 112 odst. 1. V případě použití čl. 115 odst. 3 se rozdíl mezi stropem uvedeným v příloze XII a stropem skutečně použitým zahrne do ročního finančního rámce uvedeného v čl. 112 odst. 1. 2. Články 110 a 120 se nepoužijí na oddělené platby uvedené v článcích 115, 116 a 117. 3. V případě dědictví nebo předpokládaného dědictví se oddělená platba za cukr podle článku 115 a oddělená platba za ovoce a zeleninu podle článku 116 poskytuje zemědělci, který zdědí zemědělský podnik, jestliže mu lze poskytnout podporu v režimu jednotné platby na plochu. Článek 119 Zvláštní podpora 1. Nové členské státy uplatňující režim jednotné podpory na plochu mohou nejpozději do 1. srpna 2009 a s účinkem od kalendářního roku 2010 rozhodnout, že využijí až 10 % svých vnitrostátních stropů uvedených v článku 41 na poskytnutí podpory zemědělcům podle čl. 68 odst. 1 písm. a), b), c), d) a e) a v souladu s čl. 68 odst. 2 až 9 a články 69 a 70. 2. Odchylně od čl. 68 odst. 5 písm. b) má podpora pro opatření uvedená v čl. 68 odst. 1 písm. c) formu zvýšení částek poskytnutých na hektar v režimu jednotné platby na plochu. 3. Částky uvedené v odstavci 1 stanoví Komise postupem podle čl. 128 odst. 2. Tyto částky se odečtou od ročních finančních rámců uvedených v čl. 112 odst. 1 dotyčných nových členských států. KAPITOLA 4 DOPLŇKOVÉ VNITROSTÁTNÍ PŘÍMÉ PLATBY A PŘÍMÉ PLATBY Článek 120 Doplňkové vnitrostátní přímé platby a přímé platby 1. Pro účely tohoto článku: se „vnitrostátním režimem podobným SZP“ rozumí jakýkoli vnitrostátní režim přímých plateb použitelný před datem přistoupení nových členských států, podle kterého byla zemědělcům poskytována podpora v souvislosti s produkcí, na niž se vztahují přímé platby. 2. Nové členské státy budou mít na základě zmocnění Komise možnost doplňovat všechny přímé podpory: a) pokud jde o veškeré přímé platby, až do 30 procentních bodů nad použitelnou úrovní uvedenou v článku 110 v daném roce. Pokud jde o Bulharsko a Rumunsko, platí pravidlo: až do 65 % úrovně přímých plateb ve Společenství ve složení k 30. dubnu 2004 v roce 2009 a od roku 2010 až do 30 procentních bodů nad použitelnou úrovní uvedenou v čl. 110 druhém pododstavci v daném roce. Česká republika však může přímé platby v odvětví bramborového škrobu doplňovat až do 100 % úrovně použitelné v jiných členských státech než nových. Pokud však jde o přímé platby uvedené v kapitole 7 hlavy IV nařízení (ES) č. 1782/2003, mohou členské státy doplňovat přímé platby až do 100 %. Pokud jde o Bulharsko a Rumunsko, platí tyto maximální sazby: 95 % v roce 2009 a 100 % od roku 2010; nebo b) i) pokud jde o jiné přímé platby, než je režim jednotné platby, až do celkové úrovně přímé podpory na základě produktu, na kterou by měl zemědělec nárok pro daný produkt v daném novém členském státě v kalendářním roce 2003 podle vnitrostátního režimu podobného SZP, zvýšené o 10 procentních bodů. Referenčním rokem pro Litvu však je kalendářní rok 2002. Referenčním rokem pro Bulharsko a Rumunsko je kalendářní rok 2006. V případě Slovinska činí zvýšení 25 procentních bodů; ii) pokud jde o režim jednotné platby, celková úroveň doplňkové národní přímé podpory, kterou může nový členský stát pro daný rok poskytnout, je omezena zvláštním finančním rámcem. Tento rámec se rovná rozdílu mezi: - celkovou částkou přímé podpory v rámci vnitrostátního režimu podobného SZP, která by byla v daném novém členském státě k dispozici pro kalendářní rok 2003, nebo v případě Litvy kalendářní rok 2002, zvýšenou vždy o 10 procentních bodů. Referenčním rokem pro Bulharsko a Rumunsko však je kalendářní rok 2006. V případě Slovinska činí zvýšení 25 procentních bodů, - a vnitrostátním stropem daného nového členského státu uvedeným v příloze VIII, upraveným případně podle čl. 53 odst. 2. Pro účely výpočtu celkové částky uvedené v první odrážce se započítají vnitrostátní přímé platby nebo jejich složky odpovídající přímým platbám Společenství nebo jejich složkám, které se braly v úvahu při výpočtu účinného stropu dotyčného nového členského státu podle článku 41 a čl. 53 odst. 2. Pro každou dotčenou přímou platbu si nový členský stát může zvolit uvedenou alternativu a) nebo b). Celková přímá podpora, kterou lze zemědělci poskytnout v nových členských státech po přistoupení v rámci příslušné přímé platby, včetně všech doplňkových vnitrostátních přímých plateb, nesmí přesáhnout úroveň přímé podpory, na kterou by měl zemědělec nárok podle odpovídající přímé platby použitelné v jiných členských státech než nových. 3. Kypr může doplňovat přímou podporu vyplácenou zemědělci podle kterékoli přímé platby uvedené v příloze I do celkové výše podpory, na kterou by měl zemědělec nárok na Kypru v roce 2001. Kyperské orgány zajistí, že celková přímá podpora, kterou lze zemědělci poskytnout na Kypru po přistoupení podle odpovídající přímé platby, včetně všech doplňkových vnitrostátních přímých plateb, nepřesáhne v žádném případě úroveň přímé podpory, na kterou by měl zemědělec nárok podle této přímé platby v daném roce v jiných členských státech než nových. Celkové částky poskytovaných doplňkových vnitrostátních podpor jsou uvedeny v příloze XIII. Poskytované doplňkové vnitrostátní podpory budou upraveny, pokud to bude nezbytné v důsledku vývoje společné zemědělské politiky. Odstavce 2 a 5 se na Kypr nepoužijí. 4. Pokud se nový členský stát rozhodne používat režim jednotné platby na plochu, může tento nový členský stát poskytovat doplňkovou vnitrostátní přímou podporu za podmínek uvedených v odstavcích 5 a 8. 5. Celková částka doplňkové vnitrostátní podpory poskytnuté v určitém roce při použití režimu jednotné platby na plochu může být omezena zvláštním finančním rámcem na (pod)odvětví za předpokladu, že se tento zvláštní (pod)odvětvový finanční rámec vztahuje pouze: - na přímé platby kombinované s režimem jednotné platby, nebo - na jednu nebo několik přímých plateb, které mohou podléhat částečnému provádění podle čl. 53 odst. 2. Tento rámec se rovná rozdílu mezi: - celkovou částkou podpory pro (pod)odvětví, vyplývající z použití odst. 2 písm. a) nebo b), a - celkovou částkou přímé podpory, jež by byla dostupná v daném novém členském státě pro totéž (pod)odvětví v daném roce podle režimu jednotné platby na plochu. 6. Nový členský stát může na základě objektivních kritérií po zmocnění Komisí rozhodnout o částkách poskytované doplňkové vnitrostátní podpory. 7. Zmocnění Komisí: - v případě použití odst. 2 písm. b) blíže určí odpovídající vnitrostátní režimy přímých plateb podobné SZP, - vymezí úroveň, do které může být doplňková vnitrostátní podpora vyplácena, sazbu doplňkové vnitrostátní podpory a případně podmínky pro její poskytování, - se udělí s výhradou jakýchkoli změn, které mohou být nezbytné v důsledku vývoje společné zemědělské politiky. 8. Žádné doplňkové vnitrostátní platby ani podpory nejsou poskytovány pro zemědělské činnosti, na které se nevztahují přímé platby v jiných členských státech než nových. Článek 121 Státní podpora na Kypru Kypr může kromě doplňkových vnitrostátních přímých plateb poskytovat přechodnou a postupně klesající vnitrostátní podporu do konce roku 2010. Tato státní podpora bude poskytována v podobě obdobné podpoře Společenství, například v podobě oddělených plateb. S ohledem na povahu a výši vnitrostátní podpory poskytnuté v roce 2001 může Kypr poskytovat státní podporu (pod)odvětvím uvedeným v příloze XIV až do výší uvedených ve zmíněné příloze. Poskytované vnitrostátní podpory budou upraveny, pokud to bude nezbytné v důsledku vývoje společné zemědělské politiky. Pokud se takové úpravy ukáží nezbytné, budou výše podpor nebo podmínky pro jejich poskytování změněny na základě rozhodnutí Komise. Kypr každoročně předloží Komisi zprávu o provádění těchto opatření státní podpory s uvedením formy a částek této podpory na (pod)odvětví. HLAVA VI FINANČNÍ PŘEVODY Článek 122 Finanční převod na restrukturalizaci oblastí produkce bavlny Částka 22 milionů EUR bude přidělována na kalendářní rok jako dodatečná podpora Společenství pro opatření v oblastech produkce bavlny prováděná v rámci programů rozvoje venkova, které jsou financovány v rámci EZFRV. Článek 123 Finanční převod na restrukturalizaci oblastí produkce tabáku Od rozpočtového roku 2011 bude přidělována částka 484 milionů EUR jako dodatečná podpora Společenství pro opatření v oblastech produkce tabáku prováděná v rámci programů rozvoje venkova, které jsou financovány EZFRV, těm členským státům, ve kterých producenti tabáku obdrželi podporu podle nařízení Rady (EHS) č. 2075/92[26] v letech 2000, 2001 a 2002. HLAVA VII PROVÁDĚCÍ, PŘECHODNÁ A ZÁVĚREČNÁ USTANOVENÍ KAPITOLA 1 PROVÁDĚCÍ USTANOVENÍ Článek 124 Potvrzení platebních nároků 1. Platební nároky přiznané zemědělcům před 1. lednem 2009 se považují za zákonné a řádné od 1. ledna 2010. 2. Odstavec 1 se nevztahuje na platební nároky přiznané zemědělcům na základě věcně nesprávných žádostí. 3. Odstavec 1 se nedotýká pravomoci Komise přijmout rozhodnutí podle článku 31 nařízení (ES) č. 1290/2005 ohledně výdajů vynaložených na platby poskytnuté za jakýkoli kalendářní rok až do roku 2009 včetně. Článek 125 Použití pro nejvzdálenější regiony Hlavy III a IV se nepoužijí na francouzské zámořské departamenty, na Azory a Madeiru a na Kanárské ostrovy. Článek 126 Státní podpora Odchylně od článku 180 nařízení (ES) č. 1234/2007 a článku 3 nařízení (ES) č. 1184/2006[27], se na platby uskutečněné členskými státy podle článků 42, 59, 68 až 70, čl. 87 odst. 4, čl. 100 odst. 5, článku 109 a článků 119 až 121 ve shodě s tímto nařízením nepoužijí články 87, 88 a 89 Smlouvy. Článek 127 Předávání údajů Komisi Členské státy poskytnou Komisi podrobné informace o opatřeních, která přijmou pro provádění tohoto nařízení, a zejména o opatřeních, která se vztahují k článkům 6, 12, 42, 46, 47, 68, 69, 70, 59, 60 a 119. Článek 128 Řídící výbor pro přímé platby 1. Komisi je nápomocen Řídící výbor pro přímé platby složený ze zástupců členských států, kterému předsedá zástupce Komise. 2. Odkazuje-li se na tento odstavec, použijí se články 4 a 7 rozhodnutí 1999/468/ES. Doba uvedená v čl. 4 odst. 3 rozhodnutí 1999/468/ES je jeden měsíc. 3. Výbor přijme svůj jednací řád. Článek 129 Prováděcí pravidla Postupem podle čl. 128 odst.2 se stanoví prováděcí pravidla k tomuto nařízení. Zahrnují zejména: a) prováděcí pravidla týkající se vytvoření zemědělského poradenského systému; b) prováděcí pravidla týkající se kritérií pro přidělování částek, které jsou dostupné na základě odlišení; c) prováděcí pravidla týkající se poskytování podpor stanovených v tomto nařízení, včetně podmínek, za nichž lze poskytnout tyto podpory, dat pro předložení žádostí a plateb, a ustanovení týkajících se dohledu, pravidel o kontrole a o přiznání nároků na podpory, včetně jakékoli nezbytné výměny údajů s členskými státy, a stanovení překročení základních ploch nebo maximálních zaručených ploch, jakož i prováděcí pravidla pro stanovení retenčního období, odejmutí a nové rozdělení nevyužitých práv na prémie podle oddílů 7 a 8 kapitoly 1 hlavy IV; d) pokud jde o režim jednotné platby, prováděcí pravidla týkající se zejména vytvoření vnitrostátní rezervy, převodu nároků, definice trvalých kultur, stálých pastvin a pastvin, možností stanovených v kapitolách 2 a 3 hlavy III a začlenění vázaných plateb uvedených v kapitole 4 hlavy III; e) prováděcí pravidla týkající se provádění ustanovení hlavy V; f) podrobná prováděcí pravidla týkající se začlenění podpor pro ovoce a zeleninu, konzumní brambory a školky do režimu jednotné platby, včetně postupu podávání žádostí v prvním roce provádění, a pravidla týkající se plateb uvedených v oddílech 5 a 6 kapitoly 1 hlavy IV; g) prováděcí pravidla týkající se začlenění podpory pro víno do režimu jednotné platby, včetně postupu podávání žádostí v prvním roce provádění, v souladu s nařízením (ES) č. [nařízení o víně]; h) pokud jde o konopí, prováděcí pravidla týkající se zvláštních kontrolních opatření a metod umožňujících stanovit obsah tetrahydrokannabinolu ; i) případné změny, které mají být provedeny v příloze I, s přihlédnutím ke kritériím podle článku 1; j) případné změny příloh V, VI a VII s přihlédnutím zejména k novým právním předpisům Společenství; k) základní prvky identifikačního systému zemědělských pozemků a jejich vymezení; l) jakoukoli změnu provedenou v žádosti o podporu a v osvobození od povinnosti předložit žádost o podporu; m) pravidla týkající se minimálního množství informací, které mají být uvedeny v žádostech o podporu; n) pravidla týkající se správních kontrol a kontrol na místě a kontrol pomocí dálkového průzkumu Země; o) pravidla týkající se použití snížení a vyloučení, pokud jde o platby v případě nedodržení povinností stanovených v článcích 4 a 24, včetně případu nepoužití snížení a vyloučení; q) případné změny, které mají být provedeny v příloze V, s přihlédnutím ke kritériím podle článku 28; r) sdělení mezi členskými státy a Komisí; s) opatření, která jsou nezbytná i řádně odůvodněná, aby se pomocí nich v naléhavém případě řešily praktické a zvláštní problémy, zejména problémy spojené s prováděním kapitoly 4 hlavy II a kapitol 2 a 3 hlavy III; tato opatření se mohou odchylovat od některých částí tohoto nařízení, avšak pouze v nezbytné míře a po dobu nezbytně nutnou; t) pokud jde o bavlnu, podrobná pravidla týkající se: i) výpočtu snížení podpory podle čl. 80 odst. 3, ii) schválených meziodvětvových organizací, zejména jejich financování a systému kontroly a sankcí. KAPITOLA 2 PŘECHODNÁ A ZÁVĚREČNÁ USTANOVENÍ Článek 130 Změna nařízení (ES) č. 1290/2005 1. V článku 12 se odstavec 2 nahrazuje tímto: „2. Komise stanoví částky, které jsou podle článku 9, čl. 10 odst. 4, článků 123 a 124 nařízení Rady (ES) č. xxx/2008* [ toto nařízení ] a čl. 4 odst. 1 nařízení Rady (ES) č. 378/2007 vyčleněny pro EZFRV.“ 2 V článku 18 se odstavec 3 nahrazuje tímto: „3. Vnitrostátní stropy pro přímé platby uvedené v čl. 8 odst. 2 nařízení (ES) č. XXX/2008 [ toto nařízení ], upravené s ohledem na úpravy podle čl. 11 odst. 1 uvedeného nařízení, se pokládají za finanční stropy v eurech. * Úř. věst. L […], […], s. […]“. Článek 131 Změna nařízení (ES) č. 247/2006 Nařízení (ES) č. 247/2006 se mění takto: 1) V článku 23 se odstavec 2 nahrazuje tímto: „2. Společenství financuje opatření uvedená v hlavě II a III tohoto nařízení do této roční maximální výše: v milionech EUR | Rozpočtový rok 2007 | Rozpočtový rok 2008 | Rozpočtový rok 2009 | Rozpočtový rok 2010 a další | Francouzské zámořské departementy | 126,6 | 262,6 | 269,4 | 276,05 | Azory a Madeira | 77,9 | 86,98 | 86,7 | 106,21 | Kanárské ostrovy | 127,3 | 268,4 | 268,4 | 268,42 | 2) Vkládá se článek 24b, který zní: „ Článek 24b 1. Nejpozději do 15. února 2009 předloží členské státy Komisi návrhy změn jejich celkového programu, které budou odrážet změny zavedené v čl. 23 odst. 2. 2. Komise zhodnotí navrhované změny a postupem uvedeným v čl. 26 odst. 2 rozhodne o jejich schválení nejpozději do čtyř měsíců od předložení.“ Článek 132 Změna nařízení (ES) č. 378/2007 Nařízení (ES) č. 378/2007 se mění takto: 1) Článek 1 se mění takto: a) Odstavec 3 se nahrazuje tímto: „3. Výpočet snížení v rámci dobrovolného odlišení se provádí na stejném základě jako u odlišení podle článku 7 nařízení Rady (ES) č. XXX/2008* ( toto nařízení ). * Úř. věst. L […], […], s. […]“. b) Vkládá se odstavec 5, který zní: „5. Sazby odlišení použitelné na zemědělce, které vyplývají z použití článku 7 nařízení (ES) č. XXX/2008 ( toto nařízení ), minus 5 procentních bodů se odečtou od sazby dobrovolného odlišení používané členskými státy při uplatňování odstavce 4 tohoto článku. Odečítané procento i konečná sazba dobrovolného odlišení se rovnají 0 nebo jsou vyšší. 2) V čl. 3 odst. 1 se písmeno a) nahrazuje tímto: „a) odchylně od čl. 1 odst. 3 tohoto nařízení použít snížení v rámci odlišení na základě výpočtu použitelného na odlišení podle článku 7 nařízení (ES) č. XXX/2008 bez přihlédnutí k vyloučení ve výši 5 000 EUR podle odstavce 1 uvedeného článku; nebo“. Článek 133 Zrušení 1. Nařízení (ES) č. 1782/2003 se zrušuje. Články 66, 67, 68, 68a, 69, čl. 70 odst. 1 písm. a) a kapitoly 1 (pšenice tvrdá), 2 (prémie na bílkovinné plodiny), 4 (platba na plochu pro skořápkové ovoce), 5 (energetické plodiny), 9 (podpora pro osivo), 10 (platba na plochu pro plodiny na orné půdě), 10b (podpora pro olivové háje), 10c (podpora pro tabák) a 10d (platby pro chmel) hlavy IV uvedeného nařízení se však nadále použijí pro rok 2009. 2. Odkazy na zrušené nařízení se považují za odkazy na toto nařízení v souladu se srovnávací tabulkou obsaženou v příloze XV. Článek 134 Přechodná pravidla Komise může přijmout opatření nezbytná pro plynulý přechod od režimů stanovených v nařízení (ES) č. 1782/2003 k režimům uvedeným v tomto nařízení. Článek 135 Přechodný režim pro nové členské státy V případě, že jsou přechodná opatření nezbytná k tomu, aby se novým členským státům usnadnil přechod od režimu jednotné platby na plochu k režimu jednotné platby a dalším režimům podpor uvedeným v hlavách III a IV, přijmou se tato opatření postupem stanoveným v čl. 128 odst. 2. Článek 136 Vstup v platnost a použitelnost Toto nařízení vstupuje v platnost prvním dnem po vyhlášení v Úředním věstníku Evropské unie. Použije se ode dne 1. ledna 2009. Toto nařízení je závazné v celém rozsahu a přímo použitelné ve všech členských státech. V Bruselu dne […]. Za Radu předseda/předsedkyně PŘÍLOHA I Seznam režimů podpory Odvětví | Právní základ | Poznámky | Jednotná platba | Hlava III tohoto nařízení | Oddělená platba | Režim jednotné platby na plochu | Hlava V kapitola 2 tohoto nařízení | Oddělená platba nahrazující všechny přímé platby uvedené v této příloze s výjimkou odlišných plateb | Bílkovinné plodiny | Hlava IV kapitola 2 nařízení (ES) č. 1782/2003( | Platba na plochu | Rýže | Hlava IV kapitola 2 tohoto nařízení | Platba na plochu | Skořápkové ovoce | Hlava IV kapitola 4 nařízení (ES) č. 1782/2003( | Platba na plochu | Energetické plodiny | Hlava IV kapitola 5 nařízení (ES) č. 1782/2003( | Platba na plochu | Brambory určené pro výrobu škrobu | Hlava IV kapitola 1 oddíl 5 tohoto nařízení | Podpora produkce | Osiva | Hlava IV kapitola 9 nařízení (ES) č. 1782/2003 | Podpora produkce | Plodiny na orné půdě | Hlava IV kapitola 10 nařízení (ES) č. 1782/2003 | Platba na plochu | Skopové a kozí maso | Hlava IV kapitola 1 oddíl 7 tohoto nařízení | Prémie na bahnice a kozy | Hovězí a telecí maso | Hlava IV kapitola 1 oddíl 8 tohoto nařízení | Zvláštní prémie, prémie na krávy bez tržní produkce mléka (včetně toho, pokud je vyplacena na jalovice, a včetně dodatečné vnitrostátní prémie na krávy bez tržní produkce mléka v případě spolufinancování), porážková prémie | Zvláštní podpora | Hlava III kapitola 5 tohoto nařízení | Olivový olej | Hlava IV kapitola 10b nařízení (ES) č. 1782/2003( | Podpora na plochu | Housenky bource morušového | Článek 1 nařízení (EHS) č. 845/72 | Podpora určená na podporu chovu | Tabák | Hlava IV kapitola 10c nařízení (ES) č. 1782/2003( | Podpora produkce | Chmel | Hlava IV kapitola 10d nařízení (ES) č. 1782/2003* | Podpora na plochu | Cukrová řepa, cukrová třtina a čekanka používané k výrobě cukru nebo inulinového sirupu | Hlava V článek 116 tohoto nařízení | Oddělené platby | Cukrová řepa a cukrová třtina používané k výrobě cukru | Hlava IV kapitola 1 oddíl 4 tohoto nařízení | Podpora produkce | Ovoce a zelenina dodané ke zpracování | Hlava IV kapitola 1 oddíl 5 tohoto nařízení | Přechodné platby pro ovoce a zeleninu | Jahody a maliny dodané ke zpracování | Hlava IV kapitola 1 oddíl 6 tohoto nařízení | Přechodná platba za bobuloviny | Ovoce a zelenina | Článek 116 | Oddělená platba za ovoce a zeleninu | Posei | Hlava III nařízení Rady (ES) č. 247/2006 | Přímé platby na základě opatření stanovených v programech | Ostrovy v Egejském moři | Hlava III nařízení Rady (ES) č. 1405/2006 | Přímé platby na základě opatření stanovených v programech | Bavlna | Hlava IV kapitola 1 oddíl 4 tohoto nařízení | Platba na plochu | ( Pouze pro rok 2009 | PŘÍLOHA II Požadavky podle předpisů v oblasti řízení, uvedené v článcích 4 a 5 A. Životní prostředí 1. | Směrnice Rady 79/409/EHS ze dne 2. dubna 1979 o ochraně volně žijících ptáků (Úř. věst. L 103, 25.4.1979, s. 1) | Čl. 3 odst. 1 a čl. 3 odst. 2 písm. b), čl. 4 odst. 1, 2, 4 čl. 5 písm. a), b) a d) | 2. | Směrnice Rady 80/68/EHS ze dne 17. prosince 1979 o ochraně podzemních vod před znečišťováním některými nebezpečnými látkami (Úř. věst. L 20, 26.1.1980, s. 43) | Články 4 a 5 | 3. | Směrnice 86/278/EHS ze dne 12. června 1986 o ochraně životního prostředí a zejména půdy při používání kalů z čistíren odpadních vod v zemědělství (Úř. věst. L 181, 4.7.1986, s. 6) | Článek 3 | 4. | Směrnice Rady 91/676/EHS ze dne 12. prosince 1991 o ochraně vod před znečištěním dusičnany ze zemědělských zdrojů (Úř. věst. L 375, 31.12.1991, s. 1) | Články 4 a 5 | 5. | Směrnice Rady 92/43/EHS ze dne 21. května 1992 o ochraně přírodních stanovišť, volně žijících živočichů a planě rostoucích rostlin (Úř. věst. L 206, 22.7.1992, s. 7) | Článek 6 a čl. 13 odst. 1 písm. a) | Veřejné zdraví a zdraví zvířat Identifikace a evidence zvířat | 6. | Směrnice Rady 92/102/EHS ze dne 27. listopadu 1992 o identifikaci a evidování zvířat (Úř. věst. L 355, 5.12.1992, s. 32) | Články 3, 4 a 5 | 7. | Nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 1760/2000 ze dne 17. července 2000 o systému identifikace a registrace skotu, o označování hovězího masa a výrobků z hovězího masa a o zrušení nařízení Rady (ES) č. 820/97 (Úř. věst. L 204, 11.8.2000, s. 1) | Články 4 a 7 | 8. | Nařízení Rady (ES) č. 21/2004 ze dne 17. prosince 2003 o stanovení systému identifikace a evidence ovcí a koz a o změně nařízení (ES) č. 1782/2003 a směrnic 92/102/EHS a 64/432/EHS (Úř. věst. L 5, 9.1.2004, s. 8). | Články 3, 4 a 5 | B. Veřejné zdraví, zdraví zvířat a rostlin | 9. | Směrnice Rady 91/414/EHS ze dne 15. července 1991 o uvádění přípravků na ochranu rostlin na trh (Úř. věst. L 230, 19.8.1991, s. 1). | Článek 3 | 10. | Směrnice Rady 96/22/ES ze dne 29. dubna 1996 o zákazu používání některých látek s hormonálním nebo tyreostatickým účinkem a beta-sympatomimetik v chovech zvířat a o zrušení směrnic 81/602/EHS, 88/146/EHS a 88/299/EHS (Úř. věst. L 125, 23.5.1996, s. 3) | Články 3, 4, 5 a 7 | 11. | Nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 178/2002 ze dne 28. ledna 2002, kterým se stanoví obecné zásady a požadavky potravinového práva, zřizuje se Evropský úřad pro bezpečnost potravin a stanoví postupy týkající se bezpečnosti potravin (Úř. věst. L 31, 1.2.2002, s. 1) | Články 14 a 15, čl. 17 odst. 1, články 18, 19 a 20 | 12. | Nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 999/2001 ze dne 22. května 2001 o stanovení pravidel pro prevenci, tlumení a eradikaci některých přenosných spongiformních encefalopatií (Úř. věst. L 147, 31.5.2001, s. 1) | Články 7, 11, 12, 13 a 15 | Oznamování chorob | 13. | Směrnice Rady 85/511/EHS ze dne 18. listopadu 1985, kterou se zavádějí opatření Společenství pro tlumení slintavky a kulhavky (Úř. věst. L 315, 26.11.1985, s. 11) | Článek 3 | 14. | Směrnice Rady 92/119/EHS ze dne 17. prosince 1992, kterou se zavádějí obecná opatření Společenství pro tlumení některých chorob zvířat a zvláštní opatření týkající se vezikulární choroby prasat (Úř. věst. L 62, 15.3.1993, s. 69) | Článek 3 | 15. | Směrnice Rady 2000/75/ES ze dne 20. listopadu 2000, kterou se stanoví zvláštní ustanovení týkající se tlumení a eradikace katarální horečky ovcí (Úř. věst. L 327, 22.12.2000, s. 74) | Článek 3 | C. Dobré životní podmínky zvířat | 16. | Směrnice Rady 91/629/EHS ze dne 19. listopadu 1991, kterou se stanoví minimální požadavky pro ochranu telat (Úř. věst. L 340, 11.12.2000, s. 28) | Články 3 a 4 | 17. | Směrnice Rady 91/630/EHS ze dne 19. listopadu 1991, kterou se stanoví minimální požadavky pro ochranu prasat (Úř. věst. L 340, 11.12.2000, s. 33) | Článek 3 a čl. 4 odst. 1 | 18. | Směrnice Rady 98/58/ES ze dne 20. července 1998 o ochraně zvířat chovaných pro hospodářské účely (Úř. věst. L 221, 8.8.1998, s. 23) | Článek 4 | PŘÍLOHA III Dobrý zemědělský a ekologický stav podle článku 6 Téma | Normy | Eroze půdy: Ochránit půdu pomocí vhodných opatření | – Minimální krytí půdy | – Minimální správa půdy odrážející specifické místní podmínky | – Zadržovací terasy | Organické složky půdy: Zachovat úrovně organických složek půdy pomocí vhodných praktik | – Případné normy pro střídání plodin | – Správa polí se strništěm | Struktura půdy: Zachovat strukturu půdy pomocí vhodných opatření | – Používání vhodných strojů | Minimální míra údržby: Zajistit minimální úroveň údržby a zabránit zhoršení stanovišť | – Minimální míra intenzity chovu a/nebo vhodné režimy | – Ochrana stálé pastviny | – Zachování krajinných znaků, včetně případných mezí, rybníků, příkopů, stromořadí, ve skupině nebo zvlášť, a hranic polí, – Případně zákaz klučení olivovníků | – Zabránění průniku nežádoucí vegetace na zemědělskou půdu | – Udržování olivových hájů a vinic v dobrých vegetačních podmínkách | Ochrana vody a hospodaření s ní: chránit vodu před znečištěním a odtékáním a hodpodárně vodu využívat | – Zřízení ochranných pásem podél vodních toků – Dodržování schvalovacích postupů pro využití vody na zavlažování | PŘÍLOHA IV Vnitrostátní stropy netto uvedené v článku 8 v milionech EUR | Kalendářní rok | 2009 | 2010 | 2011 | 2012 | Belgie | 583,2 | 570,9 | 563,1 | 553,9 | Česká republika | 773,0 | Dánsko | 985,9 | 965,3 | 954,6 | 937,8 | Německo | 5 467,4 | 5 339,2 | 5 269,3 | 5 178,0 | Estonsko | 88,9 | Irsko | 1 283,1 | 1 264,0 | 1 247,1 | 1 230,0 | Řecko | 2 567,3 | 2 365,5 | 2 348,9 | 2 324,1 | Španělsko | 5 171,3 | 5 043,4 | 5 019,1 | 4 953,5 | Francie | 8 218,5 | 8 021,2 | 7 930,7 | 7 796,2 | Itálie | 4 323,6 | 4 103,7 | 4 073,2 | 4 023,3 | Kypr | 48,2 | Lotyšsko | 130,5 | Litva | 337,9 | Lucembursko | 35,2 | 34,5 | 34,0 | 33,4 | Maďarsko | 1 150,9 | Malta | 4,6 | Nizozemsko | 841,5 | 827,0 | 829,4 | 815,9 | Rakousko | 727,7 | 718,2 | 712,1 | 704,9 | Polsko | 2 730,5 | Portugalsko | 635,8 | 623,0 | 622,6 | 622,6 | Slovinsko | 129,4 | Slovensko | 335,9 | Finsko | 550,0 | 541,2 | 536,0 | 529,8 | Švédsko | 731,7 | 719,9 | 710,6 | 699,8 | Spojené království | 3 373,0 | 3 340,4 | 3 335,8 | 3 334,9 | PŘÍLOHA V Seznam obilovin podle čl. 9 odst. 3 Kód KN Popis I. Obiloviny 1001 10 00 | Pšenice tvrdá | 1001 90 | Ostatní pšenice a sourež, jiné než pšenice tvrdá | 1002 00 00 | Žito | 1003 00 | Ječmen | 1004 00 00 | Oves | 1005 | Kukuřice | 1007 00 | Zrna čiroku | 1008 | Pohanka, proso a lesknice kanárská; ostatní obiloviny | 0709 90 60 | Kukuřice cukrová | II. Olejnatá semena 1201 00 | Sójové boby | bývalý 1205 00 | Semena řepky a řepice | bývalý 1206 00 10 | Slunečnicová semena | III. Bílkovinné plodiny 0713 10 | Hrách | 0713 50 | Bob polní | bývalý 1209 29 50 | Sladký vlčí bob | IV. Len bývalý 1204 00 | Lněná semena (Linum usitatissimum L.) | bývalý 5301 10 00 | Len, surový nebo máčený, pěstovaný na vlákno (Linum usitatissimum L.) | V. Konopí bývalý 5302 10 00 | Konopí, surové nebo máčené, pěstované na vlákno (Cannabis sativa L.) | PŘÍLOHA VI Slučitelné režimy podpor uvedené v článku 28 Odvětví | Právní základ | Znevýhodněné oblasti a oblasti s ekologickými omezeními | Čl. 13 písm. a), čl. 14 odst. 1 a první dvě odrážky čl. 14 odst. 2, články 15, 17 až 20, čl. 51 odst. 3 a čl. 55 odst. 4 nařízení (ES) č. 1257/1999 | Opatření zaměřená na udržitelné využívání zemědělské půdy prostřednictvím: | plateb za přírodní znevýhodnění poskytovaných zemědělcům v horských oblastech | čl. 36 písm. a) bod i) nařízení (ES) č. 1698/2005 | plateb zemědělcům ve znevýhodněných oblastech jiných než horských | čl. 36 písm. a) bod ii) nařízení (ES) č. 1698/2005 | plateb v rámci Natury 2000 a plateb souvisejících se směrnicí 2000/60/ES | čl. 36 písm a) bod iii) nařízení (ES) č. 1698/2005 | agroenvironmentálních plateb | čl. 36 písm a) bod iv) nařízení (ES) č. 1698/2005 | Opatření zaměřená na udržitelné využívání lesní půdy prostřednictvím: | prvního zalesnění zemědělské půdy | čl. 36 písm b) bod i) nařízení (ES) č. 1698/2005 | plateb v rámci Natury 2000 | čl. 36 písm b) bod iv) nařízení (ES) č. 1698/2005 | lesnicko-environmentálních plateb | čl. 36 písm b) bod v) nařízení (ES) č. 1698/2005 | Víno | Článek 117 (nařízení o víně) | PŘÍLOHA VII A. Ovoce a zelenina, konzumní brambory a školky 1. Zemědělci získají platební nároky na hektar, které se vypočítají tak, že se referenční částka uvedená v odstavci 2 vydělí počtem hektarů vypočtených v souladu s odstavcem 3. 2. Členské státy stanoví částku, jež bude zařazena do referenční částky pro každého zemědělce, na základě objektivních a nediskriminačních kritérií, jako jsou například: - částka podpory trhu obdržená přímo nebo nepřímo zemědělcem pro ovoce a zeleninu, konzumní brambory a školky, - plocha využitá k produkci ovoce a zeleniny, konzumních brambor a sadebního materiálu ve školkách, - množství vyprodukovaného ovoce a zeleniny, konzumních brambor a sadebního materiálu ve školkách, za reprezentativní období, které může být pro každý produkt rozdílné, v délce jednoho nebo více hospodářských roků počínaje hospodářským rokem končícím v roce 2001 a v případě členských států, které přistoupily k Evropské unii dne 1. května 2004 nebo později, hospodářským rokem končícím v roce 2004 až do hospodářského roku končícího v roce 2007. Kritéria použitá v tomto bodě se mohou pro jednotlivé druhy ovoce a zeleniny, konzumních brambor a sadebního materiálu ve školkách lišit, je-li to náležitě a objektivně zdůvodněno. Na stejném základě mohou členské státy rozhodnout, že nestanoví částky, které se mají zahrnout do referenční částky, a příslušný počet hektarů podle tohoto bodu před koncem přechodného tříletého období, které uplyne dne 31. prosince 2010. 3. Členské státy vypočítají počet hektarů, na které lze poskytnout podporu, na základě objektivních a nediskriminačních kritérií, jako jsou plochy uvedené v odst. 1 bodě 2 druhé odrážce. Pro účely tohoto nařízení se „ovocem a zeleninou“ rozumějí produkty uvedené v čl. 1 odst. 1 písm. i) a j) nařízení (ES) č. 1234/2007 a „konzumními brambory“ se rozumějí brambory kódu KN 0701 jiné než brambory určené k výrobě škrobu, pro které se poskytuje podpora podle článku 93. 4. Každý zemědělec, jehož produkce byla během reprezentativního období uvedeného v odstavci 2 vážně ovlivněna případem vyšší moci nebo mimořádnými okolnostmi, které nastaly, jak je uvedeno v čl. 36 odst. 1, před uvedeným referenčním obdobím nebo během něj, je oprávněn požádat, aby byla referenční částka uvedená v odstavci 2 vypočítána na základě kalendářního roku nebo kalendářních let reprezentativního období, která nebyla ovlivněna případem vyšší moci nebo mimořádnými okolnostmi. 5. Pokud bylo případem vyšší moci nebo mimořádnými okolnostmi ovlivněno celé referenční období, vypočítá členský stát referenční částku na základě nejbližšího hospodářského roku před reprezentativním obdobím vybraným podle odstavce 3. V tomto případě se odstavec 1 použije přiměřeně. 6. Případ vyšší moci nebo mimořádné okolnosti, jakož i vztahující se důkazy, které jsou doloženy ke spokojenosti příslušného orgánu, oznámí dotyčný zemědělec písemně příslušnému orgánu ve lhůtě, kterou každý členský stát stanoví. B. Víno (klučení) Zemědělcům, kteří se účastní systému klučení stanoveného v kapitole III hlavy V nařízení (ES) č. [nařízení o víně], se v roce následujícím po klučení přidělí platební nároky shodné s počtem hektarů, na které získali prémii na klučení. Jednotková hodnota těchto platebních nároků se rovná regionálnímu průměru hodnoty nároků příslušného regionu. Jednotková hodnota však v žádném případě nepřekročí 350 EUR/ha. C. Víno (převod z podpůrných programů) Pokud se členské státy rozhodly poskytnout podporu v souladu s článkem 4a nařízení (ES) č. [nařízení o víně], stanoví referenční částku každého zemědělce, jakož i počet hektarů, na které lze poskytnout podporu: - na základě objektivních a nediskriminačních kritérií, - za reprezentativní referenční období jednoho nebo více hospodářských let začínajících hospodářským rokem 2005/06; referenční kritéria použitá ke stanovení referenční částky a počet hektarů, na které lze poskytnout podporu, však nemohou vycházet z referenčního období zahrnujícího hospodářské roky po hospodářském roce 2007/08, pokud se převod do podpůrných programů týká vyrovnání pro zemědělce, kteří předtím získali podporu pro destilaci konzumního alkoholu nebo byli hospodářskými příjemci podpory pro užití zahuštěného hroznového moštu k obohacení vína podle nařízení (ES) č. [nařízení o víně], - v souladu s celkovou dostupnou částkou na toto opatření uvedené v čl. 6 písm. e) nařízení (ES) č. [nařízení o víně]. Zemědělci získají platební nárok na hektar, který se vypočítá tak, že se výše uvedená referenční částka vydělí počtem hektarů, na které lze poskytnout podporu. PŘÍLOHA VIII Vnitrostátní stropy uvedené v článku 41 Tabulka 1 (v tisících EUR) | Členský stát | 2009 | 2010 | 2011 | 2012 | 2013 | 2014 | 2015 | 2016 a následující roky | Belgie | 614 179 | 611 901 | 613 281 | 613 281 | 614 661 | 614 661 | 614 661 | 614 661 | Dánsko | 1 030 478 | 1 031 321 | 1 043 421 | 1 043 421 | 1 048 999 | 1 048 999 | 1 048 999 | 1 048 999 | Německo | 5 770 254 | 5 781 666 | 5 826 537 | 5 826 537 | 5 848 330 | 5 848 330 | 5 848 330 | 5 848 330 | Irsko | 1 342 268 | 1 340 737 | 1 340 869 | 1 340 869 | 1 340 869 | 1 340 869 | 1 340 869 | 1 340 869 | Řecko | 2 367 713 | 2 209 591 | 2 210 829 | 2 216 533 | 2 216 533 | 2 216 533 | 2 216 533 | 2 216 533 | Španělsko | 4 838 512 | 5 070 413 | 5 114 250 | 5 139 246 | 5 139 316 | 5 139 316 | 5 139 316 | 5 139 316 | Francie | 8 404 502 | 8 444 468 | 8 500 503 | 8 504 425 | 8 518 804 | 8 518 804 | 8 518 804 | 8 518 804 | Itálie | 4 143 175 | 4 277 633 | 4 320 238 | 4 369 974 | 4 369 974 | 4 369 974 | 4 369 974 | 4 369 974 | Lucembursko | 37 051 | 37 084 | 37 084 | 37 084 | 37 084 | 37 084 | 37 084 | 37 084 | Nizozemsko | 853 090 | 853 169 | 886 966 | 886 966 | 904 272 | 904 272 | 904 272 | 904 272 | Rakousko | 745 561 | 747 298 | 750 019 | 750 019 | 751 616 | 751 616 | 751 616 | 751 616 | Portugalsko | 589 723 | 600 296 | 600 370 | 605 967 | 605 972 | 605 972 | 605 972 | 605 972 | Finsko | 566 801 | 565 823 | 568 799 | 568 799 | 570 583 | 570 583 | 570 583 | 570 583 | Švédsko | 763 082 | 765 229 | 768 853 | 768 853 | 770 916 | 770 916 | 770 916 | 770 916 | Spojené království | 3 985 834 | 3 986 361 | 3 987 844 | 3 987 844 | 3 987 849 | 3 987 849 | 3 987 849 | 3 987 849 | Tabulka 2( (v tisících EUR) | Členský stát | 2009 | 2010 | 2011 | 2012 | 2013 | 2014 | 2015 | 2016 a následující roky | Bulharsko | 287 399 | 328 997 | 409 587 | 490 705 | 571 467 | 652 228 | 732 986 | 813 746 | Česká republika | 559 622 | 647 080 | 735 801 | 821 779 | 909 164 | 909 164 | 909 164 | 909 164 | Estonsko | 60 500 | 70 769 | 80 910 | 91 034 | 101 171 | 101 171 | 101 171 | 101 171 | Kypr | 31 670 | 38 845 | 43 730 | 48 615 | 53 499 | 53 499 | 53 499 | 53 499 | Lotyšsko | 90 016 | 104 025 | 118 258 | 132 193 | 146 355 | 146 355 | 146 355 | 146 355 | Litva | 230 560 | 268 746 | 305 964 | 342 881 | 380 064 | 380 064 | 380 064 | 380 064 | Maďarsko | 807 366 | 935 912 | 1 064 312 | 1 191 526 | 1 318 542 | 1 318 542 | 1 318 542 | 1 318 542 | Malta | 3 434 | 3 851 | 4 268 | 4 685 | 5 102 | 5 102 | 5 102 | 5 102 | Polsko | 1 877 107 | 2 164 285 | 2 456 894 | 2 742 771 | 3 033 549 | 3 033 549 | 3 033 549 | 3 033 549 | Rumunsko | 623 399 | 713 207 | 891 072 | 1 068 953 | 1 246 821 | 1 424 684 | 1 602 550 | 1 780 414 | Slovinsko | 87 942 | 102 047 | 116 077 | 130 107 | 144 236 | 144 236 | 144 236 | 144 236 | Slovensko | 240 014 | 277 779 | 314 692 | 351 377 | 388 191 | 388 191 | 388 191 | 388 191 | ( Stropy vypočtené s ohledem na plán zvýšení stanovený v článku 110. PŘÍLOHA IX Složka vnitrostátních stropů podle čl. 56 odst.1, která odpovídá rajčatům, se stanoví takto: Členský stát | Částka (v milionech EUR za kalendářní rok) | Bulharsko | 5,394 | Česká republika | 0,414 | Řecko | 35,733 | Španělsko | 56,233 | Francie | 8,033 | Itálie | 183,967 | Kypr | 0,274 | Malta | 0,932 | Maďarsko | 4,512 | Rumunsko | 1,738 | Polsko | 6,715 | Portugalsko | 33,333 | Slovensko | 1,018 | Složka vnitrostátních stropů podle čl. 56 odst. 2, která odpovídá kulturám ovoce a zeleniny kromě jednoletých plodin, se stanoví takto: Členský stát | Částka (v milionech EUR za kalendářní rok) | Bulharsko | 0,851 | Česká republika | 0,063 | Řecko | 153,833 | Španělsko | 110,633 | Francie | 44,033 | Itálie | 131,700 | Kypr | v roce 2009: v roce 2010: v roce 2011: v roce 2012: | 4,856 4,919 4,982 5,045 | Maďarsko | 0,244 | Rumunsko | 0,025 | Portugalsko | 2,900 | Slovensko | 0,007 | PŘÍLOHA X Začlenění vázané podpory do režimu jednotné platby I. - Od roku 2010 zvláštní prémie na jakost pro pšenici tvrdou podle kapitoly 1 hlavy IV nařízení (ES) č. 1782/2003; - od roku 2010 prémie pro bílkovinné plodiny podle kapitoly 2 hlavy IV nařízení (ES) č. 1782/2003; - od roku 2010 zvláštní podpora pro rýži podle kapitoly III hlavy IV nařízení (ES) č. 1782/2003 a oddílu 1 kapitoly 1 hlavy IV tohoto nařízení v souladu s časovým rozvrhem podle čl. 72 odst. 2 tohoto nařízení; - od roku 2010 platba na plochu pro skořápkové ovoce podle kapitoly 4 hlavy IV nařízení (ES) č. 1782/2003; - od roku 2011 podpora na zpracování sušených krmiv podle pododdílu I oddílu I of kapitoly IV hlavy I části II nařízení (ES) č. 1234/2007; - od roku 2011 podpora na zpracování lnu pěstovaného na vlákno podle pododdílu II oddílu I kapitoly IV hlavy I části II nařízení (ES) č. 1234/2007 v souladu s časovým rozvrhem podle uvedeného pododdílu; - od roku 2011 prémie na bramborový škrob podle článku [95a] nařízení (ES) č. 1234/2004 a v souladu s časovým rozvrhem podle článku 75 tohoto nařízení, podpora pro brambory určené pro výrobu škrobu stanovená v uvedeném článku. II. Od roku 2010, pokud členský stát poskytl: - podporu pro osivo podle kapitoly 9 hlavy IV nařízení (ES) č. 1782/2003; - platbu na plochu pro plodiny na orné půdě podle kapitoly 10 hlavy IV nařízení (ES) č. 1782/2003; - podporu pro olivové háje podle kapitoly 10b hlavy IV nařízení (ES) č. 1782/2003; - podporu na plochu pro chmel podle kapitoly 10d hlavy IV nařízení (ES) č. 1782/2003, v souladu s časovým rozvrhem podle článku 55 tohoto nařízení platby pro hovězí a telecí maso, s výjimkou prémie na krávy bez tržní produkce mléka. III. Od roku 2010, pokud členské státy nepřijmou rozhodnutí podle čl. 53 odst. 1 tohoto nařízení: - platby pro skopové a kozí maso podle článku 67 nařízení (ES) č. 1782/2003; - platby pro hovězí a telecí maso podle článku 68 nařízení (ES) č. 1782/2003. PŘÍLOHA XI Začlenění vázané podpory – článek 65 Sušená krmiva | (v tisících EUR) | Členský stát | 2011 | 2012 | 2013 | 2014 | 2015 | 2016 a následující roky | Belgie | 0 | 0 | 0 | 0 | 0 | 0 | Dánsko | 2 779 | 2 779 | 2 779 | 2 779 | 2 779 | 2 779 | Německo | 8 475 | 8 475 | 8 475 | 8 475 | 8 475 | 8 475 | Irsko | 132 | 132 | 132 | 132 | 132 | 132 | Řecko | 1 238 | 1 238 | 1238 | 1 238 | 1 238 | 1 238 | Španělsko | 43 725 | 43 725 | 43 725 | 43 725 | 43 725 | 43 725 | Francie | 35 752 | 35 752 | 35 752 | 35 752 | 35 752 | 35 752 | Itálie | 22 605 | 22 605 | 22 605 | 22 605 | 22 605 | 22 605 | Lucembursko | Nizozemsko | 5 202 | 5 202 | 5 202 | 5 202 | 5 202 | 5 202 | Rakousko | 64 | 64 | 64 | 64 | 64 | 64 | Portugalsko | 69 | 69 | 69 | 69 | 69 | 69 | Finsko | 10 | 10 | 10 | 10 | 10 | 10 | Švédsko | 180 | 180 | 180 | 180 | 180 | 180 | Spojené království | 1 478 | 1 478 | 1 478 | 1 478 | 1 478 | 1 478 | Bulharsko | Česká republika | 922 | 922 | 922 | 922 | 922 | 922 | Estonsko | Kypr | Lotyšsko | Litva | 21 | 21 | 21 | 21 | 21 | 21 | Maďarsko | 1 421 | 1 421 | 1 421 | 1 421 | 1 421 | 1 421 | Malta | Polsko | 147 | 147 | 147 | 147 | 147 | 147 | Rumunsko | Slovinsko | Slovensko | 91 | 91 | 91 | 91 | 91 | 91 | Prémie na jakost pro pšenici tvrdou | (v tisících EUR) | Členský stát | 2010 | 2011 | 2012 | 2013 | 2014 | 2015 | 2016 a následující roky | Belgie | Dánsko | Německo | Irsko | Řecko | 20 301 | 20 301 | 20 301 | 20 301 | 20 301 | 20 301 | 20 301 | Španělsko | 22 372 | 22 372 | 22 372 | 22 372 | 22 372 | 22 372 | 22 372 | Francie | 8 320 | 8 320 | 8 320 | 8 320 | 8 320 | 8 320 | 8 320 | Itálie | 42 457 | 42 457 | 42 457 | 42 457 | 42 457 | 42 457 | 42 457 | Lucembursko | Nizozemsko | Rakousko | 280 | 280 | 280 | 280 | 280 | 280 | 280 | Portugalsko | 80 | 80 | 80 | 80 | 80 | 80 | 80 | Finsko | Švédsko | Spojené království | Bulharsko | 349 | 436 | 523 | 610 | 698 | 785 | 872 | Česká republika | Estonsko | Kypr | 173 | 198 | 223 | 247 | 247 | 247 | 247 | Lotyšsko | Litva | Maďarsko | 70 | 80 | 90 | 100 | 100 | 100 | 100 | Malta | Polsko | Rumunsko | Slovinsko | Slovensko | Bílkovinné plodiny | (v tisících EUR) | Členský stát | 2010 | 2011 | 2012 | 2013 | 2014 | 2015 | 2016 a následující roky | Belgie | 84 | 84 | 84 | 84 | 84 | 84 | 84 | Dánsko | 843 | 843 | 843 | 843 | 843 | 843 | 843 | Německo | 7 231 | 7 231 | 7 231 | 7 231 | 7 231 | 7 231 | 7 231 | Irsko | 216 | 216 | 216 | 216 | 216 | 216 | 216 | Řecko | 242 | 242 | 242 | 242 | 242 | 242 | 242 | Španělsko | 10 905 | 10 905 | 10 905 | 10 905 | 10 905 | 10905 | 10 905 | Francie | 17 635 | 17 635 | 17 635 | 17 635 | 17 635 | 17635 | 17 635 | Itálie | 5 009 | 5 009 | 5 009 | 5 009 | 5 009 | 5009 | 5 009 | Lucembursko | 21 | 21 | 21 | 21 | 21 | 21 | 21 | Nizozemsko | 67 | 67 | 67 | 67 | 67 | 67 | 67 | Rakousko | 2 051 | 2 051 | 2 051 | 2 051 | 2051 | 2051 | 2 051 | Portugalsko | 214 | 214 | 214 | 214 | 214 | 214 | 214 | Finsko | 303 | 303 | 303 | 303 | 303 | 303 | 303 | Švédsko | 2 147 | 2 147 | 2 147 | 2 147 | 2147 | 2147 | 2 147 | Spojené království | 10 500 | 10 500 | 10 500 | 10 500 | 10500 | 10500 | 10 500 | Bulharsko | 160 | 201 | 241 | 281 | 321 | 361 | 401 | Česká republika | 1 858 | 2 123 | 2 389 | 2 654 | 2654 | 2654 | 2 654 | Estonsko | 169 | 194 | 218 | 242 | 242 | 242 | 242 | Kypr | 17 | 19 | 22 | 24 | 24 | 24 | 24 | Lotyšsko | 109 | 124 | 140 | 155 | 155 | 155 | 155 | Litva | 1 486 | 1 698 | 1 911 | 2 123 | 2123 | 2123 | 2 123 | Maďarsko | 1 369 | 1 565 | 1 760 | 1 956 | 1956 | 1956 | 1 956 | Malta | 0 | 0 | 0 | 0 | 0 | 0 | 0 | Polsko | 1 723 | 1 970 | 2 216 | 2 462 | 2462 | 2462 | 2 462 | Rumunsko | 911 | 1 139 | 1 367 | 1 595 | 1822 | 2050 | 2 278 | Slovinsko | 63 | 72 | 81 | 90 | 90 | 90 | 90 | Slovensko | 1 003 | 1 146 | 1 290 | 1 433 | 1433 | 1433 | 1433 | Rýže | (v tisících EUR) | Členský stát | 2010 | 2011 | 2012 | 2013 | 2014 | 2015 | 2016 a následující roky | Belgie | Dánsko | Německo | Irsko | Řecko | 5 703 | 5 703 | 11 407 | 11 407 | 11 407 | 11 407 | 11 407 | Španělsko | 24 997 | 24 997 | 49 993 | 49 993 | 49 993 | 49 993 | 49 993 | Francie | 3 922 | 3 922 | 7 844 | 7 844 | 7 844 | 7 844 | 7 844 | Itálie | 49 737 | 49 737 | 99 473 | 99 473 | 99 473 | 99 473 | 99 473 | Lucembursko | Nizozemsko | Rakousko | Portugalsko | 5 596 | 5 596 | 11 193 | 11 193 | 11 193 | 11 193 | 11 193 | Finsko | Švédsko | Spojené království | Bulharsko | 288 | 360 | 863 | 1 007 | 1 151 | 1 294 | 1 438 | Česká republika | Estonsko | Kypr | Lotyšsko | Litva | Maďarsko | 262 | 300 | 674 | 749 | 749 | 749 | 749 | Malta | Polsko | Rumunsko | 13 | 16 | 38 | 44 | 50 | 57 | 63 | Slovinsko | Slovensko | Skořápkové ovoce | (v tisících EUR) | Členský stát | 2010 | 2011 | 2012 | 2013 | 2014 | 2015 | 2016 a následující roky | Belgie | 12 | 12 | 12 | 12 | 12 | 12 | 12 | Dánsko | Německo | 181 | 181 | 181 | 181 | 181 | 181 | 181 | Irsko | Řecko | 4 963 | 4 963 | 4 963 | 4 963 | 4 963 | 4 963 | 4 963 | Španělsko | 68 610 | 68 610 | 68 610 | 68 610 | 68 610 | 68 610 | 68 610 | Francie | 2 089 | 2 089 | 2 089 | 2 089 | 2 089 | 2 089 | 2 089 | Itálie | 15 710 | 15 710 | 15 710 | 15 710 | 15 710 | 15 710 | 15 710 | Lucembursko | 12 | 12 | 12 | 12 | 12 | 12 | 12 | Nizozemsko | 12 | 12 | 12 | 12 | 12 | 12 | 12 | Rakousko | 12 | 12 | 12 | 12 | 12 | 12 | 12 | Portugalsko | 4 987 | 4 987 | 4 987 | 4 987 | 4 987 | 4 987 | 4 987 | Finsko | Švédsko | Spojené království | 12 | 12 | 12 | 12 | 12 | 12 | 12 | Bulharsko | 579 | 724 | 868 | 1 013 | 1 158 | 1 302 | 1 447 | Česká republika | Estonsko | Kypr | 431 | 493 | 554 | 616 | 616 | 616 | 616 | Lotyšsko | Litva | Maďarsko | 245 | 280 | 315 | 350 | 350 | 350 | 350 | Malta | Polsko | 355 | 406 | 456 | 507 | 507 | 507 | 507 | Rumunsko | 79 | 99 | 119 | 139 | 159 | 179 | 199 | Slovinsko | 25 | 29 | 33 | 36 | 36 | 36 | 36 | Slovensko | 262 | 299 | 337 | 374 | 374 | 374 | 374 | Dlouhá lněná vlákna | (v tisících EUR) | Členský stát | 2011 | 2012 | 2013 | 2014 | 2015 | 2016 a následující roky | Belgie | 1 380 | 1 380 | 2 760 | 2 760 | 2 760 | 2 760 | Dánsko | Německo | 30 | 30 | 60 | 60 | 60 | 60 | Irsko | Řecko | Španělsko | 5 | 5 | 10 | 10 | 10 | 10 | Francie | 5 580 | 5 580 | 11 160 | 11 160 | 11 160 | 11 160 | Itálie | Lucembursko | Nizozemsko | 480 | 480 | 960 | 960 | 960 | 960 | Rakousko | 15 | 15 | 30 | 30 | 30 | 30 | Portugalsko | 5 | 5 | 10 | 10 | 10 | 10 | Finsko | 20 | 20 | 40 | 40 | 40 | 40 | Švédsko | 5 | 5 | 10 | 10 | 10 | 10 | Spojené království | 5 | 5 | 10 | 10 | 10 | 10 | Bulharsko | 1 | 1 | 3 | 3 | 3 | 3 | Česká republika | 192 | 192 | 385 | 385 | 385 | 385 | Estonsko | 3 | 3 | 6 | 6 | 6 | 6 | Kypr | Lotyšsko | 36 | 36 | 72 | 72 | 72 | 72 | Litva | 226 | 226 | 453 | 453 | 453 | 453 | Maďarsko | Malta | Polsko | 92 | 92 | 185 | 185 | 185 | 185 | Rumunsko | 4 | 4 | 8 | 8 | 8 | 8 | Slovinsko | Slovensko | 7 | 7 | 15 | 15 | 15 | 15 | Podpora pro zpracování bramborového škrobu | (v tisících EUR) | Členský stát | 2011 | 2012 | 2013 | 2014 | 2015 | 2016 a následující roky | Belgie | Dánsko | 3 743 | 3 743 | 3 743 | 3 743 | 3 743 | 3 743 | Německo | 14 603 | 14 603 | 14 603 | 14 603 | 14 603 | 14 603 | Irsko | Řecko | Španělsko | 43 | 43 | 43 | 43 | 43 | 43 | Francie | 5 904 | 5 904 | 5 904 | 5 904 | 5 904 | 5 904 | Itálie | Lucembursko | Nizozemsko | 11 290 | 11 290 | 11 290 | 11 290 | 11 290 | 11 290 | Rakousko | 1 061 | 1 061 | 1 061 | 1 061 | 1 061 | 1 061 | Portugalsko | Finsko | 1 183 | 1 183 | 1 183 | 1 183 | 1 183 | 1 183 | Švédsko | 1 381 | 1 381 | 1 381 | 1 381 | 1 381 | 1 381 | Spojené království | Bulharsko | Česká republika | 749 | 749 | 749 | 749 | 749 | 749 | Estonsko | 6 | 6 | 6 | 6 | 6 | 6 | Kypr | Lotyšsko | 129 | 129 | 129 | 129 | 129 | 129 | Litva | 27 | 27 | 27 | 27 | 27 | 27 | Maďarsko | Malta | Polsko | 3 226 | 3 226 | 3 226 | 3 226 | 3 226 | 3 226 | Rumunsko | Slovinsko | Slovensko | 16 | 16 | 16 | 16 | 16 | 16 | Podpora pro bramborový škrob poskytovaná pěstitelům | (v tisících EUR) | Členský stát | 2011 | 2012 | 2013 | 2014 | 2015 | 2016 a následující roky | Belgie | Dánsko | 5 578 | 5 578 | 11 156 | 11 156 | 11 156 | 11 156 | Německo | 21 763 | 21 763 | 43 526 | 43 526 | 43 526 | 43 526 | Irsko | Řecko | Španělsko | 64 | 64 | 129 | 129 | 129 | 129 | Francie | 8 799 | 8 799 | 17 598 | 17 598 | 17 598 | 17 598 | Itálie | Lucembursko | Nizozemsko | 16 825 | 16 825 | 33 651 | 33 651 | 33 651 | 33 651 | Rakousko | 1 581 | 1 581 | 3 163 | 3 163 | 3 163 | 3 163 | Portugalsko | Finsko | 1 763 | 1 763 | 3 527 | 3 527 | 3 527 | 3 527 | Švédsko | 2 058 | 2 058 | 4 116 | 4 116 | 4 116 | 4 116 | Spojené království | Bulharsko | Česká republika | 893 | 1 005 | 2 232 | 2 232 | 2 232 | 2 232 | Estonsko | 7 | 7 | 17 | 17 | 17 | 17 | Kypr | Lotyšsko | 153 | 172 | 383 | 383 | 383 | 383 | Litva | 32 | 36 | 80 | 80 | 80 | 80 | Maďarsko | Malta | Polsko | 3 846 | 4 327 | 9 615 | 9 615 | 9 615 | 9 615 | Rumunsko | Slovinsko | Slovensko | 19 | 22 | 48 | 48 | 48 | 48 | Olivový olej | (v tisících EUR) | Členský stát | 2010 | 2011 | 2012 | 2013 | 2014 | 2015 | 2016 a následující roky | Španělsko | 103 140 | 103 140 | 103 140 | 103 140 | 103 140 | 103 140 | 103 140 | Kypr | 2 051 | 2 344 | 2 637 | 2 930 | 2 930 | 2 930 | 2 930 | PŘÍLOHA XII Stropy pro výpočet částky podpory uvedené v článku 84 (cukr) (v tisících EUR) | Odvětví | 2009 | 2010 | 2011 | 2012 | Plodiny na orné půdě (kromě pšenice tvrdé) | 4 220 705 | 3 165 529 | 2 110 353 | 1 055 176 | Pšenice tvrdá | 1 162 157 | 871 618 | 581 078 | 290 539 | Luskoviny pěstované na zrno | 16 362 | 12 272 | 8 181 | 4 091 | Mléko a mléčné výrobky | 1 422 379 | 1 066 784 | 711 190 | 355 595 | Hovězí maso | 1 843 578 | 1 382 684 | 921 789 | 460 895 | Skopové a kozí maso | 4 409 113 | 3 306 835 | 2 204 556 | 1 102 278 | Olivový olej | 3 174 000 | 2 380 500 | 1 587 000 | 793 500 | Tabák | 417 340 | 313 005 | 208 670 | 104 335 | Banány | 1 755 000 | 1 316 250 | 877 500 | 0 | Sušené vinné hrozny | 0 | 0 | 0 | 0 | Mandle | 0 | 0 | 0 | 0 | Celkem | 1 842 0634 | 13 815 476 | 9 210 317 | 4 166 409 | Doplňkové vnitrostátní přímé platby v rámci režimu jednotné platby: Celková částka doplňkových vnitrostátních přímých plateb, které mohou být poskytnuty v rámci režimu jednotné platby, se rovná součtu odvětvových stropů uvedených v této tabulce, které se týkají odvětví, na něž se vztahuje režim jednotné platby v rozsahu, kdy je podpora v těchto odvětvích oddělena. Tabulka 2 Kypr: Doplňkové vnitrostátní přímé platby, pokud se uplatňuje režim jednotné platby na plochu pro přímé platby Odvětví | 2009 | 2010 | 2011 | 2012 | Plodiny na orné půdě (kromě pšenice tvrdé) | 0 | 0 | 0 | 0 | Pšenice tvrdá | 1 795 543 | 1 572 955 | 1 350 367 | 1 127 779 | Luskoviny pěstované na zrno | 0 | 0 | 0 | 0 | Mléko a mléčné výrobky | 3 456 448 | 3 438 488 | 3 420 448 | 3 402 448 | Hovězí maso | 4 608 945 | 4 608 945 | 4 608 945 | 4 608 945 | Skopové a kozí maso | 10 724 282 | 10 670 282 | 10 616 282 | 10 562 282 | Olivový olej | 5 547 000 | 5 115 000 | 4 683 000 | 4 251 000 | Sušené vinné hrozny | 156 332 | 149 600 | 142 868 | 136 136 | Banány | 4 323 820 | 4 312 300 | 4 300 780 | 4 289 260 | Tabák | 1 038 575 | 1 035 875 | 1 033 175 | 1 030 475 | Celkem | 31 650 945 | 30 903 405 | 30 155 865 | 29 408 325 | PŘÍLOHA XIV STÁTNÍ PODPORA KYPR Odvětví | 2009 | 2010 | Obiloviny (kromě pšenice tvrdé) | 2 263 018 | 1 131 509 | Mléko a mléčné výrobky | 562 189 | 281 094 | Hovězí maso | 64 887 | 0 | Skopové a kozí maso | 1 027 917 | 513 958 | Odvětví vepřového masa | 2 732 606 | 1 366 303 | Drůbež a vejce | 1 142 374 | 571 187 | Víno | 4 307 990 | 2 153 995 | Olivový olej | 2 088 857 | 1 044 429 | Hrozny stolní | 1 058 897 | 529 448 | Zpracovaná rajčata | 117 458 | 58 729 | Banány | 127 286 | 63 643 | Ovoce listnatých stromů včetně peckovic | 2 774 230 | 1 387 115 | Celkem | 18 267 707 | 9 101 410 | PŘÍLOHA XV Srovnávací tabulka Nařízení (ES) č. 1782/2003 | Toto nařízení | Článek 1 | Článek 1 | Článek 2 | Článek 2 | Článek 3 | Článek 4 | Článek 4 | Článek 5 | Článek 5 | Článek 6 | Článek 6 | Článek 25 | Článek 7 | Článek 26 | Článek 8 | – | Článek 9 | Článek 27 | Čl. 10 odst. 1 | Článek 7 | Čl. 10 odst. 2 | Čl. 9 odst. 1 | Čl. 10 odst. 3 | Čl. 9 odst. 2 | Čl. 10 odst. 4 | Čl. 9 odst. 3 | – | Čl. 9 odst. 4 | Článek 11 | Čl. 11 odst. 1 a 2 | Článek 12 | – | – | Článek 8 | Čl. 12a odst. 1 | Článek 10 | Čl. 12a odst. 2 | Čl. 11 odst. 3 | Článek 13 | Článek 12 | Článek 14 | Článek 13 | Článek 15 | Článek 14 | Článek 16 | Článek 15 | Článek 17 | Článek 16 | Článek 18 | Článek 17 | Článek 19 | Článek 18 | Článek 20 | Článek 19 | Článek 21 | Článek 20 | Článek 22 | Článek 21 | Článek 23 | Článek 22 | Článek 24 | Článek 23 | Článek 25 | Článek 24 | Článek 26 | Článek 28 | Článek 27 | Článek 29 | – | Článek 30 | Článek 28 | Článek 31 | Článek 29 | Článek 32 | Článek 30 | Článek 33 | Článek 31 | – | Článek 32 | Článek 3 | Článek 33 | Článek 34 | Článek 34 | – | Článek 35 | Článek 38 | Článek 36 | – | Článek 37 | Příloha VII | Článek 38 | – | Článek 39 | – | Čl. 40 odst. 1 až 3 | Příloha VII část A body 4 až 6 | Čl. 40 odst. 4 | Čl. 36 odst. 1 druhý pododstavec | Čl. 40 odst. 5 | – | Článek 41 | Článek 41 | Článek 42 | Článek 42 | Článek 43 | Příloha VII | Článek 44 | Článek 35 | Článek 45 | Článek 43 | Článek 46 | Článek 44 | Článek 47 | – | Článek 48 | – | Článek 49 | Článek 45 | Článek 50 | – | Čl. 51 první pododstavec | – | Čl. 51 druhý pododstavec | Článek 39 | Článek 52 | Článek 40 | Článek 53 | – | Článek 54 | – | Článek 55 | – | Článek 56 | – | Článek 57 | – | – | Článek 46 | Článek 58 | Článek 47 | Článek 59 | Článek 48 | Článek 60 | Článek 50 | Článek 61 | Článek 51 | Článek 62 | – | Čl. 63 odst. 1 | Čl. 52 odst. 1 | Čl. 63 odst. 2 | – | Čl. 63 odst. 3 | Článek 49 | Čl. 63 odst. 4 | Čl. 52 odst. 2 | Článek 64 | Článek 53 | Článek 65 | – | Článek 66 | – | Článek 67 | Článek 54 | Článek 68 | Článek 55 | Článek 68a | Článek 68b | Článek 56 | Článek 69 | – | Článek 70 | – | Článek 71 | – | Článek 71a | Článek 57 | Článek 71b | Článek 58 | Článek 71c | – | Článek 71d | Článek 59 | Článek 71e | Článek 60 | Článek 71f | Článek 61 | Článek 71g | – | Článek 71h | Článek 62 | Článek 71i | – | Článek 71j | – | Článek 71k | Článek 63 | Článek 71l | – | Článek 71m | – | – | Článek 64 | – | Článek 65 | – | Článek 66 | – | Článek 67 | – | Článek 68 | – | Článek 69 | – | Článek 70 | Článek 72 | – | Článek 73 | – | Článek 74 | – | Článek 75 | – | Článek 76 | – | Článek 77 | – | Článek 78 | – | Článek 79 | Článek 71 | Článek 80 | Článek 72 | Článek 81 | Článek 73 | Článek 82 | Článek 74 | Článek 83 | – | Článek 84 | – | Článek 85 | – | Článek 86 | – | Článek 87 | Článek 109 | Článek 88 | – | Článek 89 | – | Článek 90 | – | Článek 91 | – | Článek 92 | – | Článek 93 | Článek 75 | Článek 94 | Článek 76 | Článek 95 | – | Článek 96 | – | Článek 97 | – | Článek 98 | – | Článek 99 | – | Článek 100 | – | Článek 101 | – | Článek 102 | – | Článek 103 | – | Článek 104 | – | Článek 105 | – | Článek 106 | – | Článek 107 | – | Článek 108 | – | Článek 109 | – | Článek 110 | – | Článek 110a | Článek 77 | Článek 110b | Článek 78 | Článek 110c | Článek 79 | Článek 110d | Článek 80 | Článek 110e | Článek 81 | Článek 110f | – | Článek 110g | – | Článek 110h | – | Článek 110i | – | Článek 110j | – | Článek 110k | – | Článek 110l | – | Článek 110m | – | Článek 110n | – | Článek 110o | – | Článek 110p | – | Článek 110q | Článek 82 | Článek 110r | Článek 83 | Článek 110s | Článek 84 | Článek 110t | Článek 85 | Článek 110u | Článek 86 | Článek 110v | Článek 87 | Článek 111 | Článek 88 | Článek 112 | Článek 89 | Článek 113 | Článek 90 | Článek 114 | Článek 91 | Článek 115 | Článek 92 | Článek 116 | Článek 93 | Článek 117 | Článek 94 | Článek 118 | Článek 95 | Článek 119 | – | Článek 120 | Článek 96 | Článek 121 | Článek 97 | Článek 122 | Článek 98 | Článek 123 | Článek 99 | Článek 124 | – | Článek 125 | Článek 100 | Článek 126 | Článek 101 | Článek 127 | Článek 102 | Článek 128 | Článek 103 | Článek 129 | Článek 104 | Článek 130 | Článek 105 | Článek 131 | – | Článek 132 | – | Článek 133 | – | Článek 134 | – | Článek 135 | – | Článek 136 | – | Článek 136a | – | Článek 137 | – | Článek 138 | Článek 106 | Článek 139 | Článek 107 | Článek 140 | Článek 108 | Článek 141 | – | Článek 142 | – | Článek 143 | – | Článek 143a | Článek 110 | Čl. 143b odst. 1, 2, 9 a 10 | Článek 111 | Čl. 143b odst. 3 a 7 | Článek 112 | Čl. 143b odst. 4, 5 a 6 | Článek 113 | Čl. 143b odst. 13 | Článek 114 | Čl. 143ba odst. 1 až 3 | Článek 115 | Čl. 143ba odst. 3a | – | Čl. 143ba odst. 4 až 6 | Článek 118 | Čl. 143bb odst. 1 a 2 | Článek 116 | Čl. 143bb odst. 3 | – | Čl. 143bb odst. 4 až 6 | Článek 118 | Čl. 143bc odst. 1 a 2 | Článek 117 | Čl. 143bc odst. 3 a 4 | Čl. 118 odst. 1 a 2 | – | Článek 119 | Čl. 143c odst. 1 až 8 | Článek 120 | Čl. 143c odst. 9 | Článek 121 | Čl. 143c odst. 10 | – | Článek 143d | Článek 122 | Článek 143e | Článek 123 | – | Článek 124 | – | Článek 125 | – | Článek 126 | Článek 144 | Článek 128 | Článek 145 | Článek 129 | Článek 146 | Článek 127 | Článek 147 | – | Článek 148 | – | Článek 149 | – | Článek 150 | – | Článek 151 | – | Článek 152 | – | – | Článek 130 | – | Článek 131 | – | Článek 132 | Článek 153 | Článek 133 | Článek 154 | – | Článek 154a | Článek 135 | Článek 155 | Článek 134 | Článek 155a | – | Článek 156 | Článek 136 | 2008/0104 (CNS) Návrh NAŘÍZENÍ RADY o úpravách ve společné zemědělské politice prostřednictvím změn nařízení (ES) č. 320/2006, (ES) č. 1234/2007, (ES) č. 3/2008 a (ES) č. […]/2008 RADA EVROPSKÉ UNIE, s ohledem na Smlouvu o založení Evropského společenství, a zejména na články 36 a 37 této smlouvy, s ohledem na návrh Komise[28], s ohledem na stanovisko Evropského parlamentu[29], s ohledem na stanovisko Evropského hospodářského a sociálního výboru[30], s ohledem na stanovisko Výboru regionů[31], vzhledem k těmto důvodům: 51. Reformy společné zemědělské politiky schválené v roce 2003/04 zahrnovaly ustanovení o zprávách, které měly zhodnotit jejich účinnost a zejména zhodnotit jejich vliv z hlediska cílů a analyzovat jejich účinky na příslušné trhy. V této souvislosti předložila Komise dne 20. listopadu 2007 Evropskému parlamentu a Radě sdělení s názvem „Příprava na kontrolu stavu reformy SZP“ a uvedené instituce toto sdělení projednaly. Vzhledem k tomuto sdělení a následnému projednání jeho hlavních bodů Evropským parlamentem, Radou, Hospodářským a sociálním výborem a Výborem regionů a rovněž vzhledem k četným příspěvkům, které vzešly z veřejné konzultace, by měly být vypracovány příslušné návrhy. 52. Za účelem dosažení harmonizovaného přístupu by měla být rozšířením nabídkového řízení zjednodušena a vylepšena ustanovení o společné zemědělské politice týkající se veřejné intervence. 53. Pokud jde o obiloviny, měl by být systém upraven tak, aby tomuto odvětví zajišťoval konkurenceschopnost a orientaci na trh a současně zachovával úlohu intervence jako záchranné sítě v případě narušení trhu a usnadňoval zemědělcům jejich reakci na podmínky trhu. Rada ve svých Závěrech o reformě intervenčního systému pro kukuřici předložila přehled celého intervenčního systému pro obiloviny v souvislosti s kontrolou stavu reformy SZP, a to na základě analýzy, která ukázala, že v případě nízkých cen existuje určité riziko dodatečné intervence pro ječmen. Současné vyhlídky pro obiloviny se však od té doby výrazně změnily a jsou charakterizovány příznivými cenami na světovém trhu, které jsou způsobeny rostoucí poptávkou ve světě a nízkými zásobami obilovin ve světě. V této souvislosti by nastavení míry intervence na nulu pro jiné krmné obiloviny ve stejném časovém rámci jako u reformy v odvětví kukuřice umožnilo intervenci bez negativních důsledků pro trh s obilovinami jako celek. Prognózy pro odvětví obilovin platí rovněž pro pšenici tvrdou, což znamená, že intervenční nákup by mohl být zrušen, neboť už pozbyl svého významu vzhledem k tomu, že ceny na trhu jsou stále výrazně vyšší než cena intervenční. Protože intervence u obilovin má být spíše záchrannou sítí než prvkem, který ovlivňuje tvorbu cen, nemají již nadále význam rozdíly mezi jednotlivými členskými státy ve sklizňových obdobích, od nichž se vlastně odvíjí začátek marketingových kampaní, protože systém již nebude stanovovat ceny odrážející míru intervence plus měsíční zvýšení. V zájmu zjednodušení by proto měla být data pro intervenci u obilovin v celém Společenství harmonizována. 54. Od zavedení reformy z roku 2003 se zvýšila konkurenceschopnost v odvětví rýže, produkce se stabilizovala, zásoby se snížily vzhledem k rostoucí poptávce jak na trhu Společenství, tak na světovém trhu a očekávaná cena je výrazně nad intervenční cenou. Intervenční nákup u rýže proto není nadále nezbytný a měl by být zrušen. 55. Produkce a spotřeba vepřového masa by se měly zvýšit ve střednědobém horizontu, i když pomaleji než v uplynulém desetiletí, díky konkurenci ze strany drůbežího masa a vyšším cenám krmiv. Očekává se, že ceny vepřového masa zůstanou výrazně vyšší, než je intervenční cena. U vepřového masa nebyl intervenční nákup po mnoho let použit a vzhledem k situaci na trhu a k prognózám by měl být zrušen. 56. Zrušení intervence u těchto produktů se může bez rizika uskutečnit v roce 2009, neboť současná situace na trhu a prognózy naznačují, že v uvedeném roce by k intervenci v žádném případě nedošlo. 57. Střednědobé vyhlídky pro odvětví mléka a mléčných výrobků jsou ve Společenství charakterizovány pokračujícím nárůstem poptávky po produktech s vysokou přidanou hodnotou, značným rozšířením celosvětové poptávky po mléčných výrobcích vyplývajícím z růstu příjmů i počtu obyvatel v mnohých oblastech světa a změnami ve spotřebitelských preferencích směrem k mléčným výrobkům. 58. Celková produkce mléka ve Společenství je omezena mléčnými kvótami a mělo by u ní dojít k postupnému, i když mírnému poklesu v střednědobém horizontu, protože pokračující restrukturalizace v členských státech, které nebyly členy Společenství před rozšířením v roce 2004, by vedla k poklesu spotřeby mléka v hospodářství, zatímco růst produkce zůstává kvůli existenci kvót omezen. Současně se předpokládá, že množství mléka dodávaného mlékárnám ke zpracování bude během daného období nadále narůstat. Na základě silné domácí i zahraniční poptávky proto nyní režim mléčných kvót brání rozšíření produkce, na rozdíl od situace, kdy byly kvóty zavedeny jako reakce na nadměrnou produkci. Za této situace na trhu snižují kvóty možnost orientovat se na trh, protože narušují reakci zemědělců na cenové signály, a vlastně brání zisku v odvětví, protože zpomalují restrukturalizaci. Jejich ukončení bylo s postupnými vhodnými úpravami naplánováno na rok 2015. Z tohoto pohledu by postupné ukončování kvót na mléko každoročním zvyšováním, jak to stanoví příloha I tohoto nařízení (1 % za hospodářský rok počínaje od roku 2009/10 do roku 2013/14), umožnilo hladký přechod bez přílišné změny po ukončení kvót. 59. Trh se sýry se stabilně rozšiřuje díky zvyšující se poptávce ve Společenství i mimo ně. Obecně proto ceny sýrů zůstaly po určitou dobu stálé, což nebylo výrazně ovlivněno snížením úředních cen volně ložených, nebalených produktů (másla a sušeného mléka). Jak z hlediska ekonomického, tak z hlediska řízení trhu není nadále odůvodněna stálá a nepovinná podpora pro soukromé skladování produktu s vysokou hodnotou a řízeného trhem, jakým je třeba sýr, a měla by být zrušena. 60. Podpora pro soukromé skladování másla není ve větší míře využívána. Vzhledem k sezonnímu charakteru produkce mléka ve Společenství bude vždy existovat i sezonní charakter produkce másla. Proto může dojít k občasnému tlaku na trh s máslem, který by mohl být zmírněn sezonním skladováním. Komise by však měla přijmout rozhodnutí spíše na základě důkladné analýzy trhu než povinnosti zahájit každý rok režim, a režim by tudíž měl být nepovinný. 61. V souvislosti s reformou v odvětví mléka a současnou situací na trhu nejsou momentálně podpory pro sušené odstředěné mléko používané jako krmivo a odstředěné mléko pro výrobu kaseinu vždy potřebné. Kdyby však přebytky mléčných výrobků narůstaly nebo by bylo pravděpodobné, že povedou k závažné nerovnováze na trhu, mohly by stále hrát určitou úlohu. Komise by však měla přijmout rozhodnutí spíše na základě důkladné analýzy trhu než povinnosti zahájit každý rok režim, a režimy by tudíž měly být nepovinné. V případě použití by podpora měla být stanovována předem nebo nabídkovým řízením. 62. Podpory odbytu u másla na pekařské výrobky a zmrzlinu a k přímé spotřebě byly sníženy v souladu se snížením intervenční ceny másla od roku 2004 a následně dosáhly nulové hodnoty před tím, než byla vzhledem k příznivé situaci na trhu pozastavena nabídková řízení. Režimy podpory odbytu již nejsou potřeba pro podporu trhu na úrovni intervenční ceny, a měly by být proto zrušeny. 63. Za účelem posílení konkurenceschopnosti zemědělství ve Společenství a podpory udržitelného zemědělství více orientovaného na trh je třeba, podobně jako tomu bylo v případě reformy společné zemědělské politiky z roku 2003, pokračovat v přechodu od podpory produkce k podpoře producentů zrušením stávajících podpor pro sušená krmiva, len, konopí a bramborový škrob podle nařízení Rady (ES) č. 1234/2007 ze dne 22. října 2007, kterým se stanoví společná organizace zemědělských trhů a zvláštní ustanovení pro některé zemědělské produkty (jednotné nařízení o společné organizaci trhů)[32], a začleněním podpory pro tyto produkty do systému oddělené podpory příjmů pro každý zemědělský podnik. Podobně jako tomu bylo u reformy společné zemědělské politiky z roku 2003, i když oddělení podpory vyplácené zemědělcům nebude znamenat změnu skutečně vyplacených částek, výrazně to zvýší účinnost podpory příjmů. 64. Rada rozhodla v roce 2000 ukončit postupně podpory pro krátká lněná a konopná vlákna. Toto rozhodnutí bylo provedeno s platností od hospodářského roku 2009/10 prostřednictvím změn jednotného nařízení o společné organizaci trhů (ES) č. 247/2008[33], jako např. postupného ukončování dodatečné podpory na zpracování pro zpracovatele lnu pěstovaného v tradičních oblastech. Podpora pro dlouhá lněná vlákna by měla být oddělena. Aby se však odvětví mohlo přizpůsobit, mělo by k přechodu na režim jednotné platby dojít z poloviny v roce 2011 a ze zbývající části v roce 2013. 65. U režimu sušených krmiv byla reforma uskutečněna v roce 2003, kdy byla část podpory oddělena a poskytnuta producentům. V souvislosti s celkovou orientací kontroly stavu reformy směrem k větší orientaci na trh a se současnými vyhlídkami trhů s krmivy by měl být přechod na úplné oddělení v celém odvětví ukončen oddělením zbývající podpory pro toto odvětví. Mělo by být možné zmírnit účinky ukončení vyplácení podpory zpracovatelům vhodnou úpravou ceny vyplácené producentům surovin, kteří budou mít v důsledku oddělení sami nárok na zvýšenou přímou podporu. Ukončení poskytování podpory zpracovatelům je rovněž odůvodněno situací na trhu a prognózami, jaké mají bílkovinné plodiny jako celek. Vzhledem k tomu, že toto odvětví již prochází restrukturalizací od reformy z roku 2003 a že u produkce sušených pícnin byl zjištěn zvláště negativní dopad na životní prostředí, měla by být podpora oddělena, i když by mělo být poskytnuto krátké přechodné období v délce dvou let, aby se toto odvětví mohlo přizpůsobit. 66. Systém stanovený v nařízení Rady (ES) č. 1868/94 ze dne 27. července 1994, kterým se stanoví režim kvót pro výrobu bramborového škrobu[34], nebude nadále vyžadován, jakmile budou zrušeny související podpory stanovené v článku [...] [podpora pro brambory určené pro výrobu škrobu] nařízení Rady (ES) č. […]/2008 [nové nařízení o přímých platbách] ze dne [....], [kterým se stanoví společná pravidla pro režimy přímých podpor pro zemědělce v rámci společné zemědělské politiky a kterým se zavádějí některé režimy podpor pro zemědělce][35]. Podpora producentům byla částečně oddělena v roce 2003 a tato podpora by nyní měla být oddělena úplně, i když je vyžadováno krátké přechodné období v délce dvou let, které má zemědělcům umožnit přizpůsobit jejich závazky ohledně dodávek plynoucí z režimu podpor pro bramborový škrob. Platnost s tím související minimální ceny by proto měla být rovněž prodloužena o dva roky. Po uvedeném datu by měl být v roce 2013 zrušen režim kvót spojených s přímou platbou a souběžně by tato přímá platba měla být začleněna do režimu jednotné platby. Tento proces oddělení této přímé podpory vyžaduje pro přizpůsobení delší období, aby se odvětví mohlo připravit na nové tržní prostředí. V mezidobí by měla být příslušná ustanovení začleněna do nařízení (ES) č. 1234/2007, jako je tomu u jiných podpor a režimů kvót. 67. Vývoj na domácích i zahraničních trzích s obilovinami a škrobem způsobuje, že produkční náhrada pro škrob již není z hlediska původních cílů přiměřená, a měla by být proto zrušena. Situace na trhu a prognózy jsou takové, že podpora byla po určitou dobu stanovena na nulu a stejný stav se očekává i do budoucna, takže k rychlému zrušení může dojít bez negativních účinků pro toto odvětví. 68. Ustanoveními o výjimečných opatřeních na podporu trhu v souvislosti s chorobami zvířat je třeba se zabývat v horizontálním ustanovení o řízení rizik, a tudíž by měla být v nařízení (ES) č. 1234/2007 zrušena. 69. Organizace producentů mohou plnit významnou úlohu při koncentraci nabídky v odvětvích, kde panuje nerovnováha v koncentraci producentů a odběratelů. Členské státy by proto měly mít možnost uznávat organizace producentů ve všech odvětvích. 70. V zájmu právní jistoty a jednoduchosti je vhodné objasnit a harmonizovat ustanovení, která se týkají nepoužití článků 87, 88 a 89 Smlouvy na platby uskutečněné členskými státy podle tohoto nařízení či podle nařízení Rady (ES) č. 247/2006 ze dne 30. ledna 2006, kterým se stanoví zvláštní opatření v oblasti zemědělství ve prospěch nejvzdálenějších regionů Unie[36], (ES) č. 320/2006 ze dne 20. února 2006, kterým se zavádí dočasný režim restrukturalizace cukrovarnického průmyslu ve Společenství a kterým se mění nařízení (ES) č. 1290/2005 o financování společné zemědělské politiky[37], (ES) č. 1405/2006 ze dne 18. září 2006, kterým se stanoví zvláštní opatření v oblasti zemědělství ve prospěch menších ostrovů v Egejském moři a mění nařízení (ES) č. 1782/2003[38], (ES) č. 3/2008 ze dne 17. prosince 2007 o informačních a propagačních opatřeních na podporu zemědělských produktů na vnitřním trhu a ve třetích zemích[39] a[40] nařízení (ES) č. […]/2008 [nová společná organizace trhu s vínem][41]. V této souvislosti by ustanovení uvedených nařízení, která by jinak za určitých okolností spadala nebo mohla spadat pod pojem státní podpory ve smyslu čl. 87 odst. 1 Smlouvy, měla být vyloučena z použití pravidel o státní podpoře. Dotyčná ustanovení obsahují příslušné podmínky pro poskytnutí podpory, aby se zabránilo nežádoucímu narušení hospodářské soutěže. 71. Nařízení (ES) č. 247/2006, (ES) č. 320/2006, (ES) č. 1405/2006, (ES) č. 1234/2007, (ES) č. 3/2008 a (ES) č. […]/2008 [nová společná organizace trhu s vínem] by proto měla být odpovídajícím způsobem změněna. 72. Následující akty jsou zastaralé, a proto by měly být v zájmu právní jistoty zrušeny: nařízení Rady (EHS) č. 1883/78 ze dne 2. srpna 1978 o obecných pravidlech pro financování intervencí záruční sekcí Evropského zemědělského orientačního a záručního fondu[42], (EHS) č. 1254/89 ze dne 3. května 1989, kterým se stanoví zejména některé ceny v odvětví cukru a standardní jakost cukrové řepy na hospodářský rok 1989/90[43], (EHS) č. 2247/89 ze dne 24. července 1989 o nouzovém opatření pro bezplatnou dodávku některých zemědělských produktů do Polska[44], (EHS) č. 2055/93 ze dne 19. července 1993, kterým se některým producentům mléka a mléčných výrobků přiděluje zvláštní referenční množství[45], (ES) č. 2596/97 ze dne 18. prosince 1997, kterým se prodlužuje období stanovené v čl. 149 odst. 1 Aktu o přistoupení Rakouska, Finska a Švédska[46], a (ES) č. 1182/2005 ze dne 18. července 2005, kterým se přijímají autonomní a přechodná opatření k otevření celní kvóty Společenství pro dovoz živého skotu pocházejícího ze Švýcarska[47]. 73. Toto nařízení by se mělo obecně použít ode dne 1. ledna 2009. Aby však bylo zajištěno, že nová ustanovení tohoto nařízení nenaruší některé podpory splatné pro hospodářské roky 2008/09 nebo 2009/10, měl by být stanoven pozdější den použitelnosti pro ta ustanovení, která přímo ovlivňují fungování režimů v odvětvích, pro která se počítá s hospodářskými roky. Toto nařízení by se proto mělo v takových případech použít pouze od počátku hospodářského roku 2009/10 nebo 2010/11, PŘIJALA TOTO NAŘÍZENÍ: Článek 1 Změna nařízení (ES) č. 247/2006 Článek 16 nařízení (ES) č. 247/2006 se mění takto: 1) Druhý pododstavec odstavce 3 se zrušuje. 2) Vkládá se nový odstavec, který zní: „4. Aniž jsou dotčeny odstavce 1 a 2 a odchylně od článku 180 nařízení (ES) č. 1234/2007(*) a článku 3 nařízení (ES) č. 1184/2006(**), se na platby uskutečněné členskými státy podle hlavy III odstavce 3 tohoto článku a článků 17 a 21 ve shodě s tímto nařízením nepoužijí články 87, 88 a 89 Smlouvy. (*) Úř. věst. L 299, 16.11.2007, s. 1. Nařízení naposledy pozměněné nařízením (ES) č. […]/2008. (**) Úř. věst. L 214, 4.8.2006, s. 7.” Článek 2 Změna nařízení (ES) č. 320/2006 Nařízení (ES) č. 320/2006 se mění takto: 1) V článku 6 se odstavec 6 nahrazuje tímto: „6. Členské státy neposkytují vnitrostátní podporu ve vztahu k diverzifikačním opatřením stanoveným v tomto článku. Pokud by však stropy uvedené v odst. 4 třetím pododstavci umožňovaly poskytnutí diverzifikační podpory ve výši 100 %, poskytne dotyčný členský stát příspěvek ve výši nejméně 20 % způsobilých výdajů.“ 2) Doplňuje se nový článek 13a, který zní: „Článek 13a Státní podpory Aniž je dotčen čl. 6 odst. 5 a odchylně od článku 180 nařízení (ES) č. 1234/2007(*) a článku 3 nařízení (ES) č. 1184/2006(**), se na platby uskutečněné členskými státy podle článků 3, 6, 7, 8, 9 a 11 ve shodě s tímto nařízením nepoužijí články 87, 88 a 89 Smlouvy. (*) Úř. věst. L 299, 16.11.2007, s. 1. Nařízení naposledy pozměněné nařízením (ES) č. […]/2008. (**) Úř. věst. L 214, 4.8.2006, s. 7.“ Článek 3 Změna nařízení (ES) č. 1405/2006 V článku 11 nařízení (ES) č. 1405/2006 se vkládá nový odstavec, který zní: „3. Aniž jsou dotčeny odstavce 1 a 2 a odchylně od článku 180 nařízení (ES) č. 1234/2007(*) a článku 3 nařízení (ES) č. 1184/2006(**), se na platby uskutečněné členskými státy podle článků 4 a 7 ve shodě s tímto nařízením nepoužijí články 87, 88 a 89 Smlouvy. (*) Úř. věst. L 299, 16.11.2007, s. 1. Nařízení naposledy pozměněné nařízením (ES) č. […]/2008. (**) Úř. věst. L 214, 4.8.2006, s. 7.” Článek 4 Změny nařízení (ES) č. 1234/2007 Nařízení (ES) č. 1234/2007 se mění takto: 1) V čl. 8 odst. 1 se zrušuje písmeno b). 2) Článek 10 se mění takto: a) Odstavec 1 se mění takto: i) písmeno a) se nahrazuje tímto: „a) pšenici obecnou, ječmen, kukuřici a čirok;“, ii) písmeno b) se zrušuje. b) Odstavec 2 se zrušuje. 3) Pododdíl II oddílu II kapitoly I hlavy I části II se nahrazuje tímto: „PODODDÍL II ZAHÁJENÍ A ZASTAVENÍ NÁKUPU Článek 11 Období veřejné intervence Veřejná intervence je k dispozici: a) u obilovin od 1. listopadu do 31. května; b) u cukru v průběhu hospodářského roku 2008/09 a 2009/10; c) u hovězího a telecího masa v průběhu kteréhokoli hospodářského roku; d) u másla a sušeného odstředěného mléka od 1. března do 31. srpna. Článek 12 Zahájení veřejné intervence 1. Během období uvedených v článku 11: a) se veřejná intervence zahajuje pro obiloviny, cukr, máslo a sušené odstředěné mléko až do omezení intervence uvedených v čl. 13 odst. 1; b) zahájí Komise, bez zapojení výboru podle čl. 195 odst. 1, veřejnou intervenci pro hovězí maso, pokud je během reprezentativního období průměrná tržní cena hovězího masa v některém členském státě nebo některém regionu členského státu zjištěná na základě klasifikační stupnice Společenství pro jatečně upravená těla podle čl. 42 odst. 1 nižší než 1 560 EUR za tunu. 2. Veřejnou intervenci pro pšenici obecnou může Komise bez zapojení výboru podle čl. 195 odst. 1 zastavit, pokud je cena za pšenici s minimálním obsahem bílkovin 11 % („Rouen delivered“ – s dodáním do Rouenu ) vyšší než referenční cena. Komise ji bez zapojení výboru uvedeného v čl. 195 odst. 1 znovu zahájí, pokud již nebudou platit podmínky uvedené v prvním pododstavci tohoto odstavce. 3. Komise ukončí bez zapojení výboru podle článku 195 odst. 1 nákup v rámci veřejné intervence pro hovězí maso podle odst. 1 písm. b), pokud během reprezentativního období již nebudou splněny podmínky stanovené v uvedeném písmenu. Článek 13 Omezení intervence 1. Nákup v rámci veřejné intervence se provádí pouze v rámci těchto omezení: a) u ječmene, kukuřice a čiroku – 0 tun pro každé období uvedené v čl. 11 písm. a); b) u cukru – 600 000 tun, vyjádřeno jako bílý cukr, pro každý hospodářský rok; c) u másla – 30 000 tun pro každé období uvedené v čl. 11 písm. d); d) u sušeného odstředěného mléka – 109 000 tun pro každé období uvedené v čl. 11 písm. d). 2. Cukr skladovaný podle odst. 1 písm. b) v průběhu hospodářského roku nesmí být skladován za použití jiných opatření stanovených v článcích 32, 52 a 63. 3. Odchylně od odstavce 1 může Komise u produktů uvedených v písmenech a), c) a d) rozhodnout, že bude pokračovat veřejná intervence nad množství uvedená v uvedeném odstavci, pokud to vyžaduje situace na trhu, a zejména vývoj tržních cen.“ 4) Pododdíl III oddílu II kapitoly I hlavy I části II se nahrazuje tímto: „PODODDÍL III INTERVENčNÍ CENY Článek 18 Intervenční ceny 1. Intervenční ceny a množství přijatá k intervenci u produktů uvedených v čl. 10 písm. a), d), e) a f) stanoví Komise prostřednictvím nabídkových řízení. Za zvláštních okolností mohou být na základě zjištěných průměrných tržních cen nabídková řízení omezena nebo intervenční ceny a množství přijatá k intervenci stanovena na členský stát nebo na region členského státu. 2. Intervenční cena stanovená v souladu s odstavcem 1 nesmí být vyšší, než je uvedeno dále: a) u obilovin – než příslušné referenční ceny; b) u hovězího masa – než průměrná tržní cena zjištěná v členském státě nebo v regionu členského státu a zvýšená o částku, kterou stanoví na základě objektivních kritérií Komise; c) u másla – než 90 % referenční ceny; d) u sušeného odstředěného mléka – než referenční cena. 3. Intervenční cena cukru se rovná 80 % referenční ceny stanovené pro hospodářský rok následující po hospodářském roce, v jehož průběhu je podána nabídka. Jestliže se však jakost cukru nabídnutého platební agentuře liší od standardní jakosti vymezené v části B přílohy IV, pro niž je stanovena referenční cena, intervenční cena se odpovídajícím způsobem zvýší nebo sníží.“ 5) Pododdíl I oddílu III kapitoly I hlavy I části II se zrušuje. 6) Článek 31 se mění takto: a) Odstavec 1 se mění takto: i) za písmeno c) se vkládají nová písmena, která znějí: „ca) na nesolené máslo vyrobené ze smetany nebo mléka ve schváleném podniku Společenství, s minimálním obsahem tuku 82 % hmotnostních, maximálním obsahem mléčné tukuprosté sušiny 2 % hmotnostních a maximálním obsahem vody 16 % hmotnostních; cb) na solené máslo vyrobené ze smetany nebo mléka ve schváleném podniku Společenství, s minimálním obsahem tuku 80 % hmotnostních, maximálním obsahem mléčné tukuprosté sušiny 2 % hmotnostní, maximálním obsahem vody 16 % hmotnostních a maximálním obsahem soli 2 % hmotnostní;“ ii) písmeno e) se zrušuje. b) V odstavci 2 se zrušuje druhý pododstavec. 7) Vkládá se nový článek 34a, který zní: „Článek 34a Podmínky poskytování podpory pro máslo „1. Komise může rozhodnout o poskytnutí podpory soukromého skladování pro máslo, zejména pokud vývoj cen a zásob produktu ukazuje na závažnou nerovnováhu na trhu, která by mohla být odstraněna nebo zmírněna prostřednictvím sezonního skladování. 2. Výši podpory stanoví Komise s přihlédnutím k nákladům na skladování a předpokládanému vývoji ceny másla.“ 8) Článek 36 se zrušuje. 9) V článku 41 se odstavec 1 nahrazuje tímto: „1. Komise určí intervenční centra v odvětví obilovin a stanoví pro ně podmínky. Komise může určit intervenční centra pro jednotlivé obiloviny.“ 10) V článku 43 se písmeno a) nahrazuje tímto: „a) pravidla a podmínky, které musí splňovat produkty pro nákup do veřejné intervence podle článku 10 nebo produkty, na které se poskytuje podpora soukromého skladování podle článku 31, zejména pokud jde o jakost, jakostní třídy, jakostní stupně, kategorie, množství, balení včetně označování, maximální stáří, uchovávání, stadium produktů, na něž se vztahuje intervenční cena, a dobu uskladnění v soukromém skladování;“. 11) Článek 44 se zrušuje. 12) Článek 46 se mění takto: a) Odstavec 1 se nahrazuje tímto: „1. Na výjimečná opatření podpory uvedená v článku 45 Komise stanoví finanční spoluúčast ve výši 50 % výdajů hrazených členskými státy.“ b) Odstavec 3 se zrušuje. 13) V čl. 48 odst. 1 se zrušuje písmeno a). 14) Článek 55 se nahrazuje tímto: „Článek 55 Režim kvót 1. Režim kvót se vztahuje na a) mléko a jiné mléčné výrobky ve smyslu čl. 65 písm. a) a b); b) cukr, isoglukózu a inulinový sirup; c) bramborový škrob, který může využívat podpory Společenství. 2. Pokud jde o režimy kvót uvedené v odst. 1 písm. a) a b), překročí-li producent příslušnou kvótu a v případě cukru nevyužije přebytková množství způsoby stanovenými v článku 61, platí se z takového množství dávka z přebytku s výhradou podmínek uvedených v oddílech II a III.“ 15) V kapitole III hlavy I části II se vkládá oddíl IIIa, který zní: „ODDÍL IIIA KVÓTY NA BRAMBOROVÝ šKROB Článek 84a Kvóty na bramborový škrob 1. Členským státům vyrábějícím bramborový škrob se přidělují kvóty pro hospodářský rok, během nějž se použije režim kvót podle čl. 204 odst. 5 v souladu s přílohou Xa. 2. Každému producentskému členskému státu uvedenému v příloze Xa se přidělí jeho kvóta mezi výrobci bramborového škrobu k využití v dotyčném hospodářském roce na základě subkvót, které jsou jednotlivým výrobcům k dispozici v hospodářském roce 2006/07. 3. Podnik vyrábějící bramborový škrob neuzavře s producenty brambor smlouvy o pěstování pro takové množství brambor, z něhož vyrobené množství škrobu by přesáhlo kvótu uvedenou v odstavci 2. 4. Veškerý bramborový škrob vyrobený nad kvótu uvedenou odstavci 2 je vyvezen v nezměněném stavu ze Společenství před 1. lednem následujícím po konci daného hospodářského roku. Pro vývoz se neposkytuje žádná vývozní náhrada. 5. Aniž je dotčen odstavec 4, může podnik vyrábějící bramborový škrob ve kterémkoliv hospodářském roce ke kvótě pro daný rok využít navíc maximálně 5 % své kvóty pro následující hospodářský rok. V takovém případě bude kvóta pro následující hospodářský rok přiměřeně snížena. 6. Ustanovení tohoto oddílu nezahrnují výrobu bramborového škrobu v podnicích, na které se nevztahuje odstavec 2 a které nakupují brambory, u kterých producenti nevyužívají platby uvedené v článku [...][podpora pro brambory určené pro výrobu škrobu] nařízení (ES) č. […]/2008 [nové nařízení o přímých platbách].” 16) V článku 85 se doplňuje nové písmeno d), které zní: „d) co se týče oddílu IIIa, fúzí, změn vlastnictví a zahájení nebo ukončení činnosti podniků.“ 17) Pododdíl I oddílu I kapitoly IV hlavy I části II se zrušuje. 18) V čl. 91 odst. 1 se první pododstavec nahrazuje tímto: „Podpora pro zpracování stonků lnu pěstovaného na dlouhé vlákno se poskytuje pro hospodářské roky 2009/10 až 2012/13 schválenému prvnímu zpracovateli v závislosti na množství vlákna, které bylo skutečně vyrobeno ze stonků, na něž byla uzavřena kupní smlouva se zemědělcem.“ 19) V článku 92 se odstavec 1 nahrazuje tímto: „1. Výše podpory pro zpracování podle článku 91 se pro dlouhá lněná vlákna stanoví: a) na 200 EUR pro hospodářské roky 2009/10 a 2010/11; a b) na 100 EUR pro hospodářské roky 2011/12 a 2012/13;“. 20) V článku 94 se odstavec 1 nahrazuje tímto: „1. Pro dlouhá lněná vlákna, pro která může být poskytnuta podpora, se stanoví maximální zaručené množství ve výši 80 878 tun na každý hospodářský rok 2009/10 až 2012/13. Toto množství se rozděluje mezi dotčené členské státy jako vnitrostátní zaručená množství podle části A.I. přílohy XI.“ 21) V oddílu I kapitoly IV hlavy I části II se vkládá nový pododdíl, který zní: „PODODDÍL III BRAMBOROVÝ šKROB Článek 95a Prémie na bramborový škrob 1. Podnikům vyrábějícím bramborový škrob se pro hospodářské roky 2009/10 a 2010/11 vyplatí prémie ve výši 22,25 EUR/t vyrobeného bramborového škrobu pro množství bramborového škrobu do výše kvóty uvedené v čl. 84a odst. 2, pokud tyto podniky zaplatí producentům brambor minimální cenu za všechny brambory, jež jsou potřebné pro výrobu škrobu až do omezení kvóty. 2. Minimální cena za brambory určené pro výrobu bramborového škrobu se stanoví na 178,31 EUR/t pro dotčené hospodářské roky. Uvedená cena se vztahuje na množství brambor dodaných do závodu, jež je potřebné pro výrobu jedné tuny škrobu. Minimální cena se upraví podle obsahu škrobu v bramborách. 3. Komise přijme k tomuto pododdílu prováděcí pravidla.“ 22) Článek 96 se zrušuje. 23) Články 99 a 100 se nahrazují tímto: „Článek 99 Podpora pro odstředěné mléko a sušené odstředěné mléko ke krmným účelům 1. Pokud přebytky mléčných výrobků narůstají nebo je pravděpodobné, že povedou k závažné nerovnováze na trhu, může Komise rozhodnout o poskytnutí podpory na odstředěné mléko a sušené odstředěné mléko vyrobené ve Společenství a určené ke krmným účelům, a to v souladu s podmínkami a normami pro tyto výrobky, které stanoví Komise. Výše podpory může být pevně stanovena předem nebo prostřednictvím nabídkových řízení. Pro účely tohoto článku se podmáslí a sušené podmáslí považuje za odstředěné mléko a sušené odstředěné mléko. 2. Výši podpory stanoví Komise s přihlédnutím k referenční ceně stanovené v čl. 8 odst. 1 písm. e) bodu ii) pro sušené odstředěné mléko a k vývoji situace na trhu, pokud jde o odstředěné mléko a sušené odstředěné mléko. Článek 100 Podpora pro odstředěné mléko zpracované na kasein nebo kaseináty 1. Pokud přebytky mléčných výrobků narůstají nebo je pravděpodobné, že povedou k závažné nerovnováze na trhu, může Komise rozhodnout o poskytnutí podpory na odstředěné mléko a sušené odstředěné mléko vyrobené ve Společenství a zpracované na kasein nebo kaseináty, a to v souladu s podmínkami a normami pro výrobky z tohoto mléka a kasein a kaseináty z něho vyrobené, které stanoví Komise. Výše podpory může být pevně stanovena předem nebo prostřednictvím nabídkových řízení. 2. Výši podpory stanoví Komise s přihlédnutím k vývoji situace na trhu, pokud jde o sušené odstředěné mléko, a k referenční ceně pro sušené odstředěné mléko stanovené v čl. 8 odst. 1 písm. e) bodu ii). Podpora se může lišit podle toho, zda je odstředěné mléko zpracováváno na kasein nebo kaseináty, a podle jakosti těchto výrobků.“ 24) Článek 101 se zrušuje. 25) V článku 102 se odstavec 2 nahrazuje tímto: „2. Členské státy mohou kromě podpory Společenství poskytovat vnitrostátní podporu pro výrobky uvedené v odstavci 1 dodávané žákům do škol. Členské státy mohou svou vnitrostátní podporu financovat prostřednictvím dávky vybírané v odvětví mléka a mléčných výrobků nebo jakéhokoli jiného příspěvku poskytnutého tímto odvětvím.“ 26) Ustanovení čl. 103e odst. 2 se zrušuje. 27) V článku 105 se odstavec 2 nahrazuje tímto: „2. Členské státy mohou vyplácet zvláštní vnitrostátní podpory na ochranu včelínů znevýhodněných strukturálními nebo přírodními podmínkami nebo v rámci programů hospodářského rozvoje, s výjimkou těch, které jsou přiděleny na produkci nebo obchod. Tyto podpory oznamují členské státy Komisi spolu s ohlášením včelařského programu podle článku 109.“ 28) Článek 119 se nahrazuje tímto: „Článek 119 Použití kaseinu a kaseinátů ve výrobě sýrů Pokud se vyplácí podpora podle článku 100, může Komise použití kaseinu a kaseinátů při výrobě sýrů podmínit předchozím povolením, které se vydá pouze tehdy, je-li jejich použití nezbytnou podmínkou pro výrobu daných výrobků.“ 29) V článku 122 se doplňuje nový odstavec, který zní: „Členské státy mohou rovněž uznat organizace producentů vytvořené producenty v některém odvětví uvedeném v článku 1, s výjimkou odvětví uvedených v odst. 1 písm. a), za podmínek stanovených v písmenech b) a c) uvedeného odstavce.“ 30) V článku 124 se odstavec 1 nahrazuje tímto: „1. Článek 122 a čl. 123 první pododstavec se použijí, aniž je dotčeno uznání organizací producentů nebo mezioborových organizací, o němž rozhodují členské státy na základě vnitrostátního práva a v souladu s právem Společenství, v jakémkoli odvětví podle článku 1, s výjimkou odvětví uvedených v čl. 122 prvním pododstavci písm. a) a v čl. 123 prvním pododstavci.“ 31) Článek 180 se nahrazuje tímto: „Článek 180 Použití článků 87, 88 a 89 Smlouvy Články 87, 88 a 89 Smlouvy se vztahují na produkci produktů uvedených v čl. 1 odst. 1 písm. a) až k) a písm. m) až u) a v čl. 1 odst. 3 tohoto nařízení a na obchodování s nimi. Články 87, 88 a 89 Smlouvy se však nevztahují na platby uskutečněné členskými státy podle článků 45, 46, 47, 48, 102, 103, 103a, 103b, 103e, 104, 105 a 182 v souladu s tímto nařízením.” 32) V článku 184 se doplňuje odstavec 5, který zní: „5. do 30. června 2011 Evropskému parlamentu a Radě zprávu o podmínkách pro hladké postupné ukončení režimu kvót na mléko, zejména včetně dalšího možného zvyšování kvót nebo možného snižování doplňkové dávky.“ 33) V článku 204 se doplňuje nový odstavec, který zní: „5. Pokud jde o bramborový škrob, použije se kapitola III hlavy I části II do konce hospodářského roku 2012/13 pro bramborový škrob.“ 34) Bod 1 přílohy IX se nahrazuje zněním přílohy I tohoto nařízení. 35) Znění přílohy II tohoto nařízení se vkládá jako příloha Xa. 36) Znění přílohy III tohoto nařízení se vkládá jako příloha XXII bod 20a. Článek 5 Změna nařízení (ES) č. 3/2008 V článku 13 nařízení (ES) č. 3/2008 se odstavec 6 nahrazuje tímto: „6. Odchylně od článku 180 nařízení (ES) č. 1234/2007(*) a článku 3 nařízení (ES) č. 1184/2006(**) se články 87, 88 a 89 Smlouvy nevztahují na platby uskutečněné členskými státy, včetně jejich finančních příspěvků, ani na finanční příspěvky z odvodů nebo z povinných příspěvků poskytnutých členskými státy nebo navrhujícími organizacemi na programy, na něž je poskytována podpora Společenství v rámci článku 36 Smlouvy a které Komise vybrala v souladu s čl. 8 odst. 1 tohoto nařízení. (*) Úř. věst. L 299, 16.11.2007, s. 1. Nařízení naposledy pozměněné nařízením (ES) č. […]/2008. (**) Úř. věst. L 214, 4.8.2006, s. 7.” Článek 6 Změna nařízení (ES) č. […]/2008 [společná organizace trhu s vínem] V článku 127 nařízení (ES) č. […]/2008 se odstavec 2 nahrazuje tímto: „2. Aniž je dotčen čl. 8 odst. 4, nevztahují se na platby uskutečněné členskými státy podle hlavy II kapitoly III hlavy V a článku 119 ve shodě s tímto nařízením články 87, 88 a 89 Smlouvy.“ Článek 7 Zrušení 1. Nařízení (ES) č. 1868/94 se zrušuje. Odkazy na zrušené nařízení se považují za odkazy na nařízení (ES) č. 1234/2007 v souladu s příslušnou srovnávací tabulkou uvedenou v příloze XXII uvedeného nařízení. 2. Zrušují se nařízení (EHS) č. 1883/78, (EHS) č. 1254/89, (EHS) č. 2247/89, (EHS) č. 2055/93, (ES) 2596/97 a (ES) č. 1182/2005. Článek 8 Vstup v platnost Toto nařízení vstupuje v platnost třetím dnem po vyhlášení v Úředním věstníku Evropské unie. Použije se ode dne 1. ledna 2009. Avšak: a) Ustanovení čl. 4 odst. 1 až 10 a 13 se použijí od: i) 1. března 2009 pro odvětví mléka a mléčných výrobků, ii) 1. července 2009 pro odvětví obilovin, iii) 1. září 2009 pro odvětví rýže, iv) 1. října 2009 pro odvětví cukru. b) Ustanovení čl. 4 odst. 14, 15, 16, 18 až 24, 28, 33 a 35 a čl. 7 odst. 1 se použijí od 1. července 2009. c) Ustanovení čl. 4 odst. 17 se použije ode dne 1. dubna 2011. Toto nařízení je závazné v celém rozsahu a přímo použitelné ve všech členských státech. V Bruselu dne […]. Za Radu předseda/předsedkyně PŘÍLOHA I „1. Kvóty pro členské státy: množství (v tunách) pro dvanáctiměsíční období na členský stát Členský stát | 2008/09 | 2009/10 | 2010/11 | 2011/12 | 2012/13 | 2013/14 | 2014/15 | Belgie | 3 427 288.740 | 3 461 561.627 | 3 496 177.244 | 3 531 139.016 | 3 566 450.406 | 3 602 114.910 | 3 602 114.910 | Bulharsko | 998 580.000 | 1 008 565.800 | 1 018 651.458 | 1 028 837.973 | 1 039 126.352 | 1 049 517.616 | 1 049 517.616 | Česká republika | 2 792 689.620 | 2 820 616.516 | 2 848 822.681 | 2 877 310.908 | 2 906 084.017 | 2 935 144.857 | 2 935 144.857 | Dánsko | 4 612 619.520 | 4 658 745.715 | 4 705 333.172 | 4 752 386.504 | 4 799 910.369 | 4 847 909.473 | 4 847 909.473 | Německo | 28 847 420.391 | 29 135 894.595 | 29 427 253.541 | 29 721 526.076 | 30 018 741.337 | 30 318 928.750 | 30 318 928.750 | Estonsko | 659 295.360 | 665 888.314 | 672 547.197 | 679 272.669 | 686 065.395 | 692 926.049 | 692 926.049 | Irsko | 5 503 679.280 | 5 558 716.073 | 5 614 303.234 | 5 670 446.266 | 5 727 150.729 | 5 784 422.236 | 5 784 422.236 | Řecko | 836 923.260 | 845 292.493 | 853 745.418 | 862 282.872 | 870 905.700 | 879 614.757 | 879 614.757 | Španělsko | 6 239 289.000 | 6 301 681.890 | 6 364 698.709 | 6 428 345.696 | 6 492 629.153 | 6 557 555.445 | 6 557 555.445 | Francie | 25 091 321.700 | 25 342 234.917 | 25 595 657.266 | 25 851 613.839 | 26 110 129.977 | 26 371 231.277 | 26 371 231.277 | Itálie | 10 740 661.200 | 10 848 067.812 | 10 956 548.490 | 11 066 113.975 | 11 176 775.115 | 11 288 542.866 | 11 288 542.866 | Kypr | 148 104.000 | 149 585.040 | 151 080.890 | 152 591.699 | 154 117.616 | 155 658.792 | 155 658.792 | Lotyšsko | 743 220.960 | 750 653.170 | 758 159.701 | 765 741.298 | 773 398.711 | 781 132.698 | 781 132.698 | Litva | 1 738 935.780 | 1 756 325.138 | 1 773 888.389 | 1 791 627.273 | 1 809 543.546 | 1 827 638.981 | 1 827 638.981 | Lucembursko | 278 545.680 | 281 331.137 | 284 144.448 | 286 985.893 | 289 855.752 | 292 754.310 | 292 754.310 | Maďarsko | 2 029 861.200 | 2 050 159.812 | 2 070 661.410 | 2 091 368.024 | 2 112 281.704 | 2 133 404.521 | 2 133 404.521 | Malta | 49 671.960 | 50 168.680 | 50 670.366 | 51 177.070 | 51 688.841 | 52 205.729 | 52 205.729 | Nizozemsko | 11 465 630.280 | 11 580 286.583 | 11 696 089.449 | 11 813 050.343 | 11 931 180.847 | 12 050 492.655 | 12 050 492.655 | Rakousko | 2 847 478.469 | 2 875 953.254 | 2 904 712.786 | 2 933 759.914 | 2 963 097.513 | 2 992 728.488 | 2 992 728.488 | Polsko | 9 567 745.860 | 9 663 423.319 | 9 760 057.552 | 9 857 658.127 | 9 956 234.709 | 10 055 797.056 | 10 055 797.056 | Portugalsko | 1 987 521.000 | 2 007 396.210 | 2 027 470.172 | 2 047 744.874 | 2 068 222.323 | 2 088 904.546 | 2 088 904.546 | Rumunsko | 3 118 140.000 | 3 149 321.400 | 3 180 814.614 | 3 212 622.760 | 3 244 748.988 | 3 277 196.478 | 3 277 196.478 | Slovinsko | 588 170.760 | 594 052.468 | 599 992.992 | 605 992.922 | 612 052.851 | 618 173.380 | 618 173.380 | Slovensko | 1 061 603.760 | 1 072 219.798 | 1 082 941.996 | 1 093 771.416 | 1 104 709.130 | 1 115 756.221 | 1 115 756.221 | Finsko | 2 491 930.710 | 2 516 850.017 | 2 542 018.517 | 2 567 438.702 | 2 593 113.089 | 2 619 044.220 | 2 619 044.220 | Švédsko | 3 419 595.900 | 3 453 791.859 | 3 488 329.778 | 3 523 213.075 | 3 558 445.206 | 3 594 029.658 | 3 594 029.658 | Spojené království | 15 125 168.940 | 15 276 420.629 | 15 429 184.836 | 15 583 476.684 | 15 739 311.451 | 15 896 704.566 | 15 896 704.566 | " PŘÍLOHA II „PŘÍLOHA Xa Kvóty pro bramborový škrob na hospodářský rok podle článku 84a Členský stát | (v tunách) | Česká republika | 33 660 | Dánsko | 168 215 | Německo | 656 298 | Estonsko | 250 | Španělsko | 1 943 | Francie | 265 354 | Lotyšsko | 5 778 | Litva | 1 211 | Nizozemsko | 507 403 | Rakousko | 47 691 | Polsko | 144 985 | Slovensko | 729 | Finsko | 53 178 | Švédsko | 62 066 | CELKEM | 1 948 761 | " PŘÍLOHA III „20a. Nařízení (EHS) č. 1868/94 Nařízení (EHS) č. 1868/94 | Toto nařízení | Článek 1 | Čl. 55 odst. 1 písm. c) | Čl. 2 odst. 1 a 2 první pododstavec | Čl. 84a odst. 1 a 2 | Článek 4 | Čl. 84a odst. 3 | Článek 4a | Čl. 95a odst. 2 | Článek 5 | Čl. 95a odst. 1 | Článek 6 | Čl. 84a odst. 4 a 5 | Článek 7 | Čl. 84a odst. 6 | Článek 8 | Čl. 85 písm. d) a čl. 95a odst. 3 | " 2008/0105 (CNS) Návrh NAŘÍZENÍ RADY, kterým se mění nařízení (ES) č. 1698/2005 o podpoře pro rozvoj venkova z Evropského zemědělského fondu pro rozvoj venkova (EZFRV) RADA EVROPSKÉ UNIE, s ohledem na Smlouvu o založení Evropského společenství, a zejména na čl. 36 a 37 této smlouvy, s ohledem na návrh Komise[48], s ohledem na stanovisko Evropského parlamentu[49], s ohledem na stanovisko Evropského hospodářského a sociálního výboru[50], s ohledem na stanovisko Výboru regionů[51], vzhledem k těmto důvodům: 74. V souvislosti s hodnocením provádění reformy společné zemědělské politiky (SZP) z roku 2003 byly za hlavní nové úkoly pro evropské zemědělství označeny změna klimatu, obnovitelné energie, vodní hospodářství a biologická rozmanitost. 75. Evropské společenství je smluvní stranou Kjótského protokolu[52]. Kjótský protokol v čl. 2 odst. 1 písm. a) bodu iii) vyzývá smluvní strany k uskutečňování a/nebo dalšímu rozpracovávání přístupů a opatření v souladu s jejich národními podmínkami, jako je podpora udržitelných forem zemědělství s ohledem na aspekty změny klimatu. Ustanovení čl. 10 písm. b) bodu i) zavazuje strany k formulování, provádění, zveřejnění a pravidelné aktualizaci národních a případně regionálních programů obsahujících opatření ke zmírnění změny klimatu a opatření k usnadnění přiměřené adaptace na změnu klimatu. Tyto programy by se mimo jiné týkaly zemědělství a lesnictví. V této souvislosti by měla být posílena úloha podpory rozvoj venkova. Závažné vědecké důkazy zdůrazňují potřebu okamžitě jednat. Evropské společenství se vyzývá, aby prozkoumalo všechny možné způsoby, jak snížit emise skleníkových plynů. Ačkoli přispělo evropské zemědělství více než ostatní odvětví ke snížení emisí skleníkových plynů, bude se po tomto odvětví vyžadovat, aby v budoucnu zintenzívnilo úsilí o snižování emisí v rámci celkové strategie Evropského společenství pro boj se změnou klimatu. 76. V důsledku vážných problémů s nedostatkem vody a se suchem by se příslušné nástroje SZP měly zabývat otázkami týkajícími se vodního hospodářství, včetně kvality vody[53]. Pro zemědělství EU je podstatné mít udržitelné vodní hospodářství, aby se zlepšila účinnost, pokud jde o množství vody používané pro zemědělství, a lépe chránila jakost vody. V souvislosti s očekávanými změnami klimatu se pravděpodobně zvýší rozsah i množství oblastí postižených suchem. 77. Významnou výzvou zůstává zastavení úbytku biologické rozmanitosti a změna klimatu a poptávka po vodě tuto výzvu umocňují. Přes výrazný pokrok, který byl učiněn, bude dosažení cíle Evropského společenství pro rok 2010 v oblasti biologické rozmanitosti vyžadovat další úsilí[54]. Evropské zemědělství hraje klíčovou roli při ochraně biologické rozmanitosti. 78. Je důležité, aby operace spojené s těmito prioritami byly v programech pro rozvoj venkova schválených v souladu s nařízením Rady (ES) č. 1698/2005[55] dále posíleny. 79. Vzhledem k významu těchto priorit Společenství by měla být členským státům uložena povinnost stanovit v programech pro rozvoj venkova operace spojené s novými úkoly. 80. Článek 10 nařízení (ES) č. 1698/2005 stanoví, že strategické směry Společenství pro rozvoj venkova (programové období 2007 až 2013) přijaté rozhodnutím Rady 2006/144/ES[56] mohou být přezkoumány, zejména s cílem zohlednit významné změny priorit Společenství. Proto by měla být členským státům uložena obecná povinnost revidovat národní strategické plány na základě přezkumu strategických směrů Společenství s cílem upravit kontext pro programy, které mají být změněny. 81. Je nezbytné stanovit lhůtu pro zavedení operací spojených s novými úkoly do programů pro rozvoj venkova, aby se členským státům poskytl přiměřený čas na změnu jejich programů pro rozvoj venkova s ohledem na revidované strategické směry Společenství a národní strategické plány. 82. S ohledem na nové povinnosti by se měly upravit požadavky na obsah programů pro rozvoj venkova. Měl by být stanoven demonstrativní seznam druhů operací s cílem pomoci členským státům určit příslušné operace spojené s novými úkoly v souvislosti s právním rámcem pro rozvoj venkova. 83. Aby se příjemcům podpor poskytly další pobídky k povzbuzení operací spojených s novými prioritami, měla by být dána možnost stanovit vyšší částky a sazby podpory pro tyto operace. 84. V souladu s čl. 9 odst. 4 a čl. 10 odst. 4 nařízení Rady (ES) č. XXXX/XXXX ze dne XX/XX/2008, [kterým se stanoví společná pravidla pro režimy přímých podpor pro zemědělce v rámci společné zemědělské politiky a kterým se zavádějí některé režimy podpor pro zemědělce],[57] se finanční zdroje získané pomocí doplňkového odlišení mají použít na podporu rozvoje venkova. Je vhodné zajistit, aby částka rovnající se těmto finančním zdrojům byla použita na podporu operací spojených s novými úkoly. 85. Vzhledem k doplňkovému, zvláštnímu a závaznému použití těchto částek rovnajících se uvedeným finančním zdrojům by stanovená rovnováha mezi cíli podpory pro rozvoj venkova neměla být dotčena. 86. Nařízením (ES) č. 146/2008 o změně nařízení (ES) č. 1782/2003, kterým se stanoví společná pravidla pro režimy přímých podpor v rámci společné zemědělské politiky a kterým se zavádějí některé režimy podpor pro zemědělce, a nařízení (ES) č. 1698/2005 o podpoře pro rozvoj venkova z Evropského zemědělského fondu pro rozvoj venkova (EZFRV)[58] byla zavedena nová pravidla o odpovědnosti v souvislosti s podmíněností v případě převodu půdy během dotyčného kalendářního roku. K zajištění souladu by měla být stanovena stejná pravidla pro podmíněnost rozvoje venkova. 87. V zájmu jasnosti a právní jistoty by mělo být vyjasněno, v jakých případech se nepoužije snížení nebo vyloučení z plateb vyplývající z nedodržení závazných požadavků (podmíněnosti). 88. Zkušenost poukázala na nutnost stanovit opatření spočívající v toleranci pro případy méně závažného nedodržení požadavků týkajících se podmíněnosti stanovených článkem 51 nařízení (ES) č. 1698/2005, jehož závažnost, rozsah a trvalost by nebyly důvodem k okamžitému snížení podpory pro rozvoj venkova, která má být poskytnuta. Součástí uvedeného opatření spočívajícího v toleranci by však měla být náležitá následná kontrola ze strany příslušného vnitrostátního orgánu do té doby, dokud nebudou nedostatky v dodržování požadavků odstraněny. Uplatňování snížení v případě velmi nízkých počátečních částek přímých plateb se navíc může ukázat jako zatěžující ve srovnání s jakýmkoli odrazujícím účinkem, jehož by mělo být dosaženo. Měla by tedy být vymezena vhodná prahová hodnota, pod jejíž úrovní mohou členské státy rozhodnout o neuplatnění žádného snížení, pokud příslušný vnitrostátní orgán přijme opatření k zajištění toho, aby zemědělec dotyčné nedostatky v dodržování požadavků odstranil. 89. Role a funkce monitorovacího výboru by měly být s ohledem na změny v programech pro rozvoj venkova pozměněny, aby se zvýšila jeho účinnost. 90. V zájmu právní jistoty a jednoduchosti je vhodné objasnit a harmonizovat ustanovení, která se týkají nepoužití článků 87, 88 a 89 Smlouvy na platby uskutečněné členskými státy podle tohoto nařízení. 91. Nařízení (ES) č. 1698/2005 by proto mělo být odpovídajícím způsobem změněno, PŘIJALA TOTO NAŘÍZENÍ: Článek 1 Nařízení (ES) č. 1698/2005 se mění takto: 1) V čl. 11 odst. 3 se písmeno d) nahrazuje tímto: „d) seznam programů pro rozvoj venkova, kterými se provádí národní strategický plán, a orientační částku přidělenou z EZFRV pro každý program, včetně částek stanovených v čl. 12 odst. 2 nařízení (ES) č. 1290/2005*, a oddělené uvedení částek stanovených v čl. 69 odst. 5a tohoto nařízení. * Úř. věst. L 209, 11.8.2005, s. 1.“ 2) Na konci kapitoly II se doplňuje nový článek 12a, který zní: „Článek 12a Revize 1. Každý členský stát zreviduje postupem podle čl. 12 odst. 1 svůj národní strategický plán na základě přezkumu strategických směrů Společenství uvedených v článku 10. 2. Nejpozději tři měsíce po přijetí rozhodnutí o strategických směrech Společenství zašle členský stát Komisi revidovaný národní strategický plán.“ 3) Vkládá se nový článek 16a, který zní: „Článek 16a Zvláštní operace spojené s některými prioritami 1. Ode dne 1. ledna 2010 stanoví členské státy ve svých programech pro rozvoj venkova v souladu se svými zvláštními potřebami druhy operací s těmito prioritami popsanými ve strategických směrech Společenství a dále specifikovaných v národním strategickém plánu: a) změna klimatu, b) obnovitelné energie, c) vodní hospodářství, d) biologická rozmanitost. Členské státy mohou při svém výběru vycházet z orientačního seznamu druhů operací stanovených v příloze II tohoto nařízení a/nebo z jakýchkoli jiných druhů operací, pokud jsou uvedené operace spojeny s prioritami uvedenými v prvním pododstavci a jejich cílem je dosáhnout možných účinků uvedených v příloze II. 2. Ode dne 1. ledna 2010 lze pro druhy operací uvedené v odstavci 1 zvýšit výše míry podpory stanovené v příloze I o 10 procentních bodů. 3. Ode dne 1. ledna 2010 každý program pro rozvoj venkova také obsahuje: a) seznam druhů operací a informace uvedené v čl. 16 písm. c) o zvláštních druzích operací uvedených v odstavci 1 tohoto článku; b) tabulku, která na období od 1. ledna 2010 do 31. prosince 2013 stanoví celkový příspěvek Společenství pro druhy operací uvedené v čl. 69 odst. 5a.“ 4) V článku 17 se doplňuje nový odstavec 3, který zní: „3. Částky, které se rovnají částkám vyplývajícím z použití povinného odlišení podle čl. 69 odst. 5a), se nezohledňují v rámci celkového příspěvku z EZFRV, z něhož se vypočte minimální finanční příspěvek Společenství na osu, jak stanoví odstavce 1 a 2 tohoto článku.“ 5) V čl. 51 odst. 1 se doplňují nové pododstavce, které znějí: „První a druhý pododstavec se použije také v případech, kdy dané nedodržení požadavků je důsledkem určitého jednání nebo opomenutí, jež může být přímo přičítáno osobě, na kterou je zemědělská půda převáděna nebo od které je půda převáděna. Pro účely tohoto odstavce se „převodem“ rozumí jakýkoliv druh transakce, při níž převodce přestává disponovat příslušnou půdou. Pro účely tohoto článku nezahrnuje pojem „celé hospodářství“ činnosti nezemědělské povahy na hospodářství a nezemědělské plochy, pro které se nepožaduje žádná podpora v souladu s čl. 36 písm. b) body i), iv) a v) tohoto nařízení.” 6) V článku 51 se odstavec 2 nahrazuje tímto: „2. Snížení nebo zrušení plateb podle odstavce 1 se použije s výhradou těchto ustanovení: a) Snížení nebo zrušení se nevztahuje na normy, pro něž byl udělen odklad podle čl. 26 odst. 1 písm. b) v průběhu doby odkladu. b) V souladu s podmínkami stanovenými v prováděcích pravidlech podle odstavce 4 tohoto článku mohou členské státy rozhodnout, že nepoužijí snížení nebo zrušení maximálně do výše 100 EUR na jednoho zemědělce a kalendářní rok, a to i v případě snížení nebo vyloučení použitých na přímé platby podle článku 25 nařízení (ES) [č. XXXX/2008 (nové nařízení o režimech přímých podpor)].Pokud se členský stát rozhodne využít možnosti podle prvního pododstavce, přijme příslušný orgán v následujícím roce opatření nezbytná pro zajištění toho, že zemědělec odstraní zjištěné nedostatky v dodržování požadavků. Zjištěné nedostatky a nápravná opatření, jež mají být učiněna, se oznámí příjemci podpory. c) V případě, že nedodržení požadavků uvedené v odstavci 1 vzniklo následkem nedbalosti příjemce podpory a v řádně odůvodněných případech mohou členské státy rozhodnout, že vzhledem k závažnosti, rozsahu a trvalosti se bude případ nedodržení požadavků považovat za méně závažný a snížení se nepoužije. Za méně závažné však nelze pokládat případy nedodržení požadavků, jež představují přímé nebezpečí pro lidské zdraví nebo zdraví zvířat. Pokud příjemce podpory neučiní okamžitá nápravná opatření a nezačne opět požadavky dodržovat, přijme příslušný vnitrostátní orgán nezbytná opatření, která mohou být v případě potřeby omezena na správní kontrolu, s cílem zajistit, že zemědělec nedostatky zjištěné v dodržování požadavků odstraní. Zjištění méně závažného nedodržení požadavků a nápravná opatření, jež mají být učiněna, se oznámí příjemci podpory.“ 7) V článku 69 se vkládají nové odstavce 5a a 5b a 5c , které znějí: „5a. Částku rovnající se částkám vyplývajícím z použití snížení povinného odlišení podle čl. 9 odst. 4 a čl. 10 odst. 4 nařízení (ES) [č. XXXX/2008 (nové nařízení o režimech přímých podpor)] vynaloží členské státy v období od 1. ledna 2010 do 31. prosince 2015 jako podporu Společenství podle současných programů pro rozvoj venkova na operace druhů uvedených v článku 16a tohoto nařízení schválených po 1. lednu 2010. 5b. Pokud při uzavření programu je celková částka vynaložená na operace uvedené v odstavce 5a tohoto článku nižší než částka uvedená v čl. 16a odst. 3 písm. b), uhradí členský stát do rozpočtu Společenství rozdíl až do částky, o kterou byly překročeny celkové dostupné příděly na operace jiné než ty, které jsou uvedeny v článku 16a. 5c. Částky uvedené v odstavci 5a se nezohlední pro účely článku 25 nařízení (ES) č. 1290/2005.“ 8) V článku 78 se písmeno f) nahrazuje tímto: „f) projednává a schvaluje všechny zásadní návrhy na změny programů pro rozvoj venkova.“ 9) V čl. 88 odst. 1 se druhý pododstavec nahrazuje tímto: „Články 87, 88 a 89 Smlouvy se však, aniž je dotčen článek 89 tohoto nařízení, nevztahují na platby učiněné členskými státy v souladu s tímto nařízením v rámci oblasti působnosti článku 36 Smlouvy.“ 10) Příloha se mění takto: a) Název se nahrazuje tímto: „Příloha I“; b) poznámka pod čarou „****“ se nahrazuje tímto: „ **** Tyto částky mohou být pro druhy operací uvedené v článku 16a tohoto nařízení a v jiných výjimečných případech zvýšeny s přihlédnutím ke zvláštním okolnostem, které musí být zdůvodněny v programech pro rozvoj venkova.“ 11) Slovo „příloha“ se nahrazuje slovem „příloha I“ v příloze a v těchto článcích: čl. 22 odst. 2, čl. 23 odst. 6, čl. 24 odst. 2, čl. 26 odst. 2, čl. 27 odst. 3, čl. 28 odst. 2, čl. 31 odst. 2, čl. 32 odst. 2, článek 33, čl. 34 odst. 3, čl. 35 odst. 2, čl. 37 odst. 3, čl. 38 odst. 2, čl. 39 odst. 4, čl. 40 odst. 3, čl. 43 odst. 4, čl. 44 odst. 4, čl. 45 odst. 3, článek 46, čl. 47 odst. 2, čl. 88 odst. 2, čl. 88 odst. 4, čl. 88 odst. 6. 12) Doplňuje se nová příloha II, jejíž znění je uvedeno v příloze tohoto nařízení. Článek 2 Toto nařízení vstupuje v platnost třetím dnem po vyhlášení v Úředním věstníku Evropské unie. Použije se ode dne 1. ledna 2009. Toto nařízení je závazné v celém rozsahu a přímo použitelné ve všech členských státech. V Bruselu dne […]. Za Radu předseda/předsedkyně PŘÍLOHA „ PŘÍLOHA II Orientační druhy operací spojených s prioritami uvedenými v článku 16a Priorita: Změna klimatu | Druhy operací | Články a opatření | Možné účinky | Zlepšit účinnost používání umělých dusíkatých hnojiv (např. snížené používání, vybavení, přesné zemědělství), zlepšení skladování statkových hnojiv | Článek 26: modernizace zemědělských hospodářství Článek 39: agroenvironmentální platby | Snížení koncentrace methanu (CH4) a emisí oxidu dusného (N2O) | Zlepšení energetické účinnosti | Článek 26: modernizace zemědělských hospodářství | Snížení emisí oxidu uhličitého (CO2) šetřením energie | Postupy hospodaření s půdou (např. metody orby, meziplodiny, střídání plodin) | Článek 39: agroenvironmentální platby | Snížení koncentrace oxidu dusného (N2O); odstraňování oxidu uhličitého | Změna využívání půdy (např. přeměna orné půdy na pastviny, trvalé vynětí půdy z produkce, snížené používání/obnova organických půd) | Článek 39: agroenvironmentální platby | Snížení koncentrace oxidu dusného (N2O); odstraňování oxidu uhličitého | Extenzifikace chovu hospodářských zvířat (např. snížení intenzity chovu, zvýšit pastvu) | Článek 39: agroenvironmentální platby | Snížení koncentrace methanu (CH4) | Zalesnění | Články 43 a 45: první zalesnění zemědělské a nezemědělské půdy | Snížení koncentrace oxidu dusného (N2O); odstraňování oxidu uhličitého | Prevence lesních požárů | Článek 48: obnova lesního potenciálu a zavádění preventivních opatření | Odstraňování oxidu uhličitého v lesích a vyloučení emise oxidu uhličitého (CO2) | Priorita: Obnovitelné energie | Druhy operací | Články a opatření | Možné účinky | Výroba bioplynu – zařízení pro anaerobní rozklad užívající živočišný odpad (v zemědělské a místní produkci) | Článek 26: modernizace zemědělských hospodářství Článek 53: diverzifikace činností nezemědělské povahy | Nahrazení fosilních paliv; snížení koncentrace methanu (CH4) | Trvalé energetické plodiny (rychle rostoucí dřeviny pěstované ve výmladkových plantážích a bylinný travní porost) | Článek 26: modernizace zemědělských hospodářství | Nahrazení fosilních paliv; odstraňování oxidu uhličitého; snížení koncentrace oxidu dusného (N2O) | Zpracování zemědělské/lesní biomasy na výrobu obnovitelné energie | Článek 28: přidání hodnoty zemědělským a lesnickým produktům | Nahrazení fosilních paliv | Zařízení/infrastruktura na výrobu obnovitelné energie z biomasy | Článek 53: diverzifikace činností nezemědělské povahy Článek 54: podpora zakládání podniků a jejich rozvoje Článek 56: základní služby pro hospodářství a obyvatelstvo venkova | Nahrazení fosilních paliv | Priorita: Vodní hospodářství | Druhy operací | Články a opatření | Možné účinky | Technologie na úsporu vody, retence vody Výrobní techniky pro úspory vody | Článek 26: modernizace zemědělských hospodářství Článek 30: infrastruktura | Zlepšení schopnosti účinnějšího využívání vody | Obnova mokřadů Přeměna zemědělské půdy na lesnické/zemědělsko-lesnické systémy | Článek 39: agroenvironmentální platby Článek 41: neproduktivní investice Článek 43 a 45: první zalesnění zemědělské a nezemědělské půdy | Zachování vysoce hodnotných vodních útvarů; ochrana jakostní vody | Rozvoj polopřírodních vodních útvarů | Článek 57: ochrana a rozvoj dědictví venkova | Zachování vysoce hodnotných vodních útvarů; ochrana jakostní vody | Postupy hospodaření s půdou (např. meziplodiny) | Článek 39: agroenvironmentální platby | Příspěvek ke snížení ztrát různých látek ve vodě, včetně fosforu | Priorita: Biologická rozmanitost | Druhy operací | Články a opatření | Možné účinky | Nepoužívání hnojiv a pesticidů na zemědělskou půdu s vysokou přírodní hodnotou Integrovaná a organická produkce | Článek 39: agroenvironmentální platby | Zachované druhově bohaté typy vegetace, ochrana a udržení travních porostů | Trvalé polní a pobřežní hraniční oblasti Tvorba/řízení biotopů/stanovišť uvnitř lokalit Natury 2000 a mimo ně Změna využívání půdy (řízení extenzivních travních porostů, přeměna orné půdy na pastviny, dlouhodobé vynětí půdy z produkce) Obhospodařování trvalek s vysokou přírodní hodnotou | Články 38 a 46: platby v rámci Natury 2000 Článek 39: agroenvironmentální platby Článek 41: neproduktivní investice Článek 47: lesnicko-environmentální platby Článek 57: ochrana a rozvoj dědictví venkova | Chráněné druhy ptáků a dalších volně žijících zvířat a zlepšená síť biotopů; snížený přístup škodlivých látek do sousedících stanovišť | Zachování genetické rozmanitosti | Článek 39: agroenvironmentální platby | Zachovaná genetická rozmanitost | “ 2008/0106 (CNS) Návrh ROZHODNUTÍ RADY, kterým se mění rozhodnutí 2006/144/ES o strategických směrech Společenství pro rozvoj venkova (programové období 2007–2013) RADA EVROPSKÉ UNIE, s ohledem na Smlouvu o založení Evropského společenství, s ohledem na nařízení Rady (ES) č. 1698/2005 ze dne 20. září 2005 o podpoře pro rozvoj venkova z Evropského zemědělského fondu pro rozvoj venkova (EZFRV)[59], a zejména na článek 9 a 10 uvedeného nařízení, s ohledem na návrh Komise[60], s ohledem na stanovisko Evropského parlamentu[61], vzhledem k těmto důvodům: 92. Rozhodnutím 2006/144/ES[62] přijala Rada strategické směry Společenství pro rozvoj venkova (programové období 2007–2013), dále jen „strategické směry Společenství“. 93. Článek 10 nařízení (ES) č. 1698/2005 stanoví, že strategické směry Společenství mohou být přezkoumány, zejména s cílem zohlednit významné změny priorit Společenství. 94. V souvislosti s hodnocením provádění reformy společné zemědělské politiky (SZP) z roku 2003 byly za hlavní nové úkoly pro evropské zemědělství označeny změna klimatu, obnovitelné energie, vodní hospodářství a biologická rozmanitost. Cíle spojené s těmito prioritami by měly být v programech pro rozvoj venkova schválených v souladu s nařízením Rady (ES) č. 1698/2005 posíleny. 95. Strategické směry Společenství by měly určit oblasti důležité pro naplňování revidovaných priorit Společenství spojených se změnou klimatu, obnovitelnými energiemi, vodním hospodářstvím a biologickou rozmanitostí. 96. Na základě přezkumu strategických směrů Společenství zreviduje každý členský stát svůj národní strategický plán, jakožto referenční rámec pro revizi programů pro rozvoj venkova. 97. Strategické směry Společenství by proto měly být odpovídajícím způsobem změněny, ROZHODLA TAKTO: Jediný článek Rozhodnutí Rady ze dne 20. února 2006 (2006/144/ES) se mění takto: V příloze se doplňují odstavce 2.5 a 3.4a, jejichž znění je uvedeno v příloze tohoto rozhodnutí. V Bruselu dne […]. Za Radu předseda/předsedkyně PŘÍLOHA Strategické směry Společenství pro rozvoj venkova (programové období 2007–2013) stanovené v příloze rozhodnutí 2006/144/ES se mění takto: 1) V části 2 se doplňuje nový odstavec, který zní: „2.5 Plnění nových úkolů Jako součást přezkumu reforem zavedených v roce 2003 byla také upravena rovnováha mezi výdaji na přímé platby v rámci prvního pilíře SZP a financováním politiky rozvoje venkova. Protože je souhrnný rozpočet společné zemědělské politiky stanoven do roku 2013, může se dodatečné financování rozvoje venkova uskutečnit pouze zvýšením povinného odlišení. Dodatečné financování je potřebné pro posílení úsilí, pokud jde o priority EU v oblasti změn klimatu, obnovitelné energie, vodního hospodářství a biologické rozmanitosti: - Klima a energie se staly prioritami, neboť EU přejímá vedení v budování celosvětové nízkouhlíkové ekonomiky. V březnu 2007 přijala Evropská rada závěry[63] týkající se snížení emisí CO2 do roku 2020 nejméně o 20 % (30 % jako součást mezinárodní dohody o celosvětových cílech) a stanovení závazného cíle 20 % pro využívání obnovitelných zdrojů energie, včetně 10% podílu biopaliv na spotřebě benzínu a nafty. Zemědělství a lesnictví může významnou měrou přispět k pěstování pícnin určených na výrobu bioenergie, k odstraňování oxidu uhličitého a k dalšímu snižování emisí skleníkových plynů. - Cíle EU v oblasti vodní politiky stanoví směrnice Evropského parlamentu a Rady 2000/60/ES ze dne 23. října 2000, kterou se stanoví rámec pro činnost Společenství v oblasti vodní politiky[64], jejíž plné provádění započne v období 2010–2012. Zemědělství a lesnictví jakožto hlavní uživatelé vody a vodních zdrojů hrají velkou úlohu v udržitelném vodním hospodářství jak z hlediska kvantity, tak z hlediska kvality. Vodní hospodářství bude velmi důležitou součástí strategie přizpůsobování při zvládání již nevyhnutelné změny klimatu. - Členské státy se zavázaly zastavit do roku 2010 úbytek biologické rozmanitosti; tento cíl se však jeví stále více jako nesplnitelný. Značná část biologické rozmanitosti v Evropě závisí na zemědělství a lesnictví a úsilí o ochranu biologické rozmanitosti bude třeba zvýšit, zejména vzhledem k očekávaným nepříznivým účinkům změny klimatu a stoupající poptávce po vodě.“ 2) V části 3 se doplňuje nový odstavec 3.4a, který zní: „3.4a. Zabývání se novými úkoly Strategické směry Společenství Změna klimatu, obnovitelné energie, vodní hospodářství a biologická rozmanitost jsou hlavními úkoly pro venkovské oblasti Evropy, zemědělství a lesnictví. V rámci celkové strategie EU proti změně klimatu se po zemědělství a lesnictví bude vyžadovat, aby v budoucnu více přispěly ke snížení emisí skleníkových plynů a zvýšenému odstraňování oxidu uhličitého. Zvýšení produkce obnovitelné energie ze zemědělské a lesní biomasy by mělo také napomoci splnění nových cílů EU v oblasti celkové spotřeby paliv a energie do roku 2020. Udržitelnější postupy hospodaření s vodou v zemědělství budou v budoucnu podstatné pro zajištění dostatečného množství a jakosti vody a k přizpůsobení se předpokládaným dopadům změn klimatu na vodní zdroje. Kromě toho zůstává významnou výzvou zastavení úbytku biologické rozmanitosti. Dodatečné zdroje, které budou k dispozici od roku 2010 prostřednictvím zvýšení povinného odlišení, by proto měly být určeny k posílení priorit EU ve výše uvedených oblastech. Za účelem splnění těchto priorit jsou členské státy vybízeny k tomu, aby zaměřily podporu na klíčové akce. Tyto klíčové akce by mohly zahrnovat tyto druhy operací: i) Zejména podpora investic v rámci osy 1 se může zaměřit na energie, vodu a další zařízení a vybavení přinášející úsporu na vstupu a rovněž na zemědělskou produkci obnovitelné energie. V zemědělsko-potravinářském řetězci a odvětví lesnictví by investiční podpora měla pomoci rozvíjet inovativní a udržitelnější způsoby zpracování biopaliv. ii) V rámci osy 2 se dá využít agroenvironmentálního opatření a opatření v lesnictví, zejména k podpoře biologické rozmanitosti prostřednictvím zachování druhově bohatých typů vegetace, ochrany a udržení travních porostů a extenzívních forem zemědělské produkce. Zvláštní akce v rámci osy 2, jako jsou agroenvironmentální opatření nebo zalesnění, mohou také napomoci zlepšit schopnost lépe obhospodařovat dostupné vodní zdroje, pokud jde o množství, a chránit je, pokud jde o jakost. Kromě toho některá agroenvironmentální opatření nebo opatření v oblasti lesnictví přispívají ke snížení koncentrace oxidu dusného (N2O) a methanu (CH4) a pomáhají podpořit odstraňování oxidu uhličitého. iii) V rámci os 3 a 4 je možno podporovat místní projekty na obnovitelnou energii, spolupráci na projektech v oblasti obnovitelné energie i diverzifikaci zemědělců ve výrobě bionergie. Ochrana přírodního dědictví může pomoci při chránění stanovišť s vysokou přírodní hodnotou a vysoce hodnotných vodních útvarů. iv) Jelikož jsou všechny venkovské oblasti konfrontovány s otázkami změn klimatu a obnovitelné energie, členské státy mohou podpořit skupiny Leader při zařazování těchto otázek do svých strategií pro místní rozvoj, jakožto průřezového tématu. Skupiny mají dobré předpoklady přispět k přizpůsobení se změnám klimatu a k řešením v oblasti obnovitelné energie, která jsou adaptována na místní situaci. v) Obecnou zásadou je, že podpora je zaměřena na druhy operací, které jsou v souladu s cíli a ustanoveními nařízení (ES) č. 1698/2005 a které přispívají k vytvoření pozitivních možných účinků s ohledem na nové úkoly, jak jsou uvedeny v příloze II uvedeného nařízení.“ FINANČNÍ VÝKAZ | 1. | ROZPOČTOVÝ OKRUH (2008): 67 03 05 02 05 03 05 04 | POLOŽKY (2008): (v milionech EUR) p.m 4 032 36 832 12 927 | 2. | NÁZEV: nařízení Rady, kterým se stanoví společná pravidla pro režimy přímých podpor pro zemědělce v rámci společné zemědělské politiky a kterým se zavádějí některé režimy podpor pro zemědělce; nařízení Rady o úpravách ve společné zemědělské politice prostřednictvím změn nařízení (ES) č. 320/2006, (ES) č. 1234/2007, (ES) č. 3/2008 a (ES) č. […]/2008; nařízení Rady, kterým se mění nařízení (ES) č. 1698/2005 o podpoře pro rozvoj venkova z Evropského zemědělského fondu pro rozvoj venkova (EZFRV); rozhodnutí Rady, kterým se mění rozhodnutí 2006/144/ES o strategických směrech Společenství pro rozvoj venkova (programové období 2007–2013) | 3. | PRÁVNÍ ZÁKLAD: Články 36 a 37 Smlouvy | 4. | CÍLE: – učinit úpravy nezbytné k zjednodušení společné zemědělské politiky; – umožnit, aby se SZP chopila nových tržních příležitostí a – zabývat se novými úkoly, a to změnou klimatu, vodním hospodářstvím a bioenergií. | 5. | FINANČNÍ DOPADY | 2009 (v milionech EUR) | 2010 (v milionech EUR) | 2011 (v milionech EUR) | 5.0 | VÝDAJE – FINANCOVANÉ Z ROZPOČTU ES (NÁHRADY/INTERVENCE) – VNITROSTÁTNÍCH ORGÁNŮ – JINÝCH SUBJEKTŮ | – | –9 | –180 | 5.1 | PŘÍJMY ÚČELOVĚ VÁZANÉ PŘÍJMY | – | – | – | 2012 (v milionech EUR) | 2013 (v milionech EUR) | 5.0.1 | ODHADOVANÉ VÝDAJE | –115 | –124 | 5.1.1 | ODHADOVANÉ PŘÍJMY | –55 | –110 | 5.2 | METODA VÝPOČTU: Viz přiložené tabulky | 6.0 | MŮŽE BÝT PROJEKT FINANCOVÁN Z POLOŽEK ZAČLENĚNÝCH V PŘÍSLUŠNÉ KAPITOLE STÁVAJÍCÍHO ROZPOČTU? | ANO NE | 6.1 | MŮŽE BÝT PROJEKT FINANCOVÁN PŘEVODEM MEZI KAPITOLAMI STÁVAJÍCÍHO ROZPOČTU? | ANO NE | 6.2 | BUDE POTŘEBA DODATEČNÝ ROZPOČET? | ANO NE | 6.3 | BUDE POTŘEBA ZAČLENIT POLOŽKY DO BUDOUCÍCH ROZPOČTŮ? | ANO NE | POZNÁMKY: Čistý roční vliv reformy na rozpočet je omezený (úspora ve výši 14 milionů EUR v roce 2013). Hlavní vliv na rozpočet je dvojí: i) zvýšení v poměru přímých plateb, které budou úplně odděleny od produkce; ii) převod zvyšující se roční částky (do 2 miliard EUR v roce 2013) z tržních opatření a přímých podpor na rozvoj venkova pro řešení nových výše uvedených úkolů. | VÝPOČET ČISTÉHO FINANČNÍHO DOPADU PODLE ROZPOČTOVÉ KAPITOLY NÁVRHŮ TÝKAJÍCÍCH SE KONTROLY STAVU REFORMY | Rozpočtový rok | 2009 | 2010 | 2011 | 2012 | 2013 | Příjmy | 6703 (snížení částky) | –55 | –110 | Výdaje | 05 02 Trhy | 0 | –9 | –36 | –146 | –155 | 05 03 Přímé podpory (před odlišením) | 0 | 0 | –144 | 32 | 32 | Čistá částka 05 02 a 05 03 před odlišením | 0 | –6 | –178 | –115 | –124 | 05 03 Přímé podpory (převod odlišení na rozvoj venkova) | 0 | –563 | –977 | –1427 | –2022 | 05 04 Rozvoj venkova | 0 | 563 | 977 | 1427 | 2022 | ČISTÉ VÝDAJE (05 02, 05 03, 05 04) | 0 | –9 | –180 | –115 | –124 | ČISTÝ DOPAD NA ROZPOČET VČETNĚ ÚČELOVĚ VÁZANÝCH PŘÍJMŮ (67 03, 05 02, 05 03, 05 04) | 0 | –9 | –180 | –59 | –14 | VÝPOČET FINANČNÍHO DOPADU NÁVRHŮ TÝKAJÍCÍCH SE KONTROLY STAVU REFORMY V ODVĚTVÍ MLÉKA NA ÚČELOVĚ VÁZANÉ PŘÍJMY | Rozpočtový rok | Právní základ | 2009 | 2010 | 2011 | 2012 | 2013 | ODVĚTVÍ MLÉKA | – Dopad na dodatkovou dávku v důsledku zvýšení kvót pro mléko a mléčné výrobky (snížení částky) | – | – | – | –55,1 | –110,2 | VÝPOČET FINANČNÍHO DOPADU NÁVRHŮ TÝKAJÍCÍCH SE KONTROLY STAVU REFORMY V TRŽNÍM ODVĚTVÍ | v milionech EUR | Rozpočtový rok | Právní základ | 2009 | 2010 | 2011 | 2012 | 2013 | A. KS zrušení vynětí půdy z produkce a omezující intervence pouze na pšenici | Dopad na vývozní náhrady pro obiloviny | 0,0 | 0,0 | 0,0 | 0,0 | 0,0 | Dopad na intervenční skladování obilovin, včetně omezující intervence na pšenici* | Články 10–13, článek 18 | 0,0 | 23,7 | 47,8 | 78,3 | 73,3 | B. Ostatní opatření | Prémie pro bramborový škrob | Články 84a, 95a | –43,4 | –43,4 | Výrobní náhrada pro škrob | bývalý článek 96 | 0,0 | 0,0 | 0,0 | CELKEM | 0,0 | 23,7 | 47,8 | 34,9 | 29,9 | * Scénář kontroly stavu reformy byl plánován s nákupem pšenice za plnou intervenční cenu. S intervencí založenou na nabídkovém řízení (návrh KS) by to však mělo být považováno za maximální dopad. Rozsah jakéhokoli snížení není v této fázi měřitelný. | ODVĚTVÍ RÝŽE | – Zrušení intervence pro rýži | Článek 10 | – | – | – | LEN A KONOPÍ | nařízení č. 1234/2007 | – Přechodně vázaná podpora | Článek 92 až 94 | –4,2 | –8,1 | SUŠENÁ KRMIVA | nařízení č. 1234/2007 | – Zrušení tržní podpory | Článek 86 až 90 | –52,3 | –145,2 | –145,2 | ODVĚTVÍ MLÉKA | A. Nepovinná opatření s možným dopadem na rozpočet: | – Intervence pro máslo: nepovinná intervence nabídkovým řízením po nákupu 30 000 t nabídkovým řízením | Článek 18 | – Intervence pro odstředěné sušené mléko: nepovinná intervence nabídkovým řízením po povinném nákupu 109 000 t nabídkovým řízením | Článek 18 | – Soukromé skladování másla je nepovinné, jelikož vychází ze situace na trhu | Článek 34a | (–18) | (–18) | (–18) | (–18) | – Podpora pro odstředěné sušené mléko jakožto krmivo je nepovinná, jelikož vychází ze situace na trhu | Článek 99 | – Podpora pro produkci kaseinu je nepovinná, jelikož vychází ze situace na trhu | Článek 100 | B. Opatření s dopadem na rozpočet: | – Zrušení podpory na odbyt pro máslo | bývalý článek 101 | –10,0 | –10,0 | –10,0 | –10,0 | – Zrušení podpory na soukromé skladování pro sýr | bývalý čl. 28 písm. b) | –24,0 | –24,0 | –24,0 | –24,0 | C. Režim kvót (hladký přechod) | – Dopad na vývozní náhrady b) | 1,6 | 2,5 | 2,3 | 2,1 | MLÉKO A MLÉČNÉ VÝROBKY CELKEM | –32,4 | –31,5 | –31,7 | –31,9 | ODVĚTVÍ VEPŘOVÉHO MASA | – Zrušení intervence pro vepřové maso | bývalý článek 17 | – | – | – | – | Zrušení článku 44 nařízení č. 1234/2007 (choroby zvířat) a) | bývalý článek 44 | a | – | – | – | – | a) Podle návrhu budou v budoucnu tato opatření financována podle nového článku 60 nového nařízení, kterým se nahrazuje nařízení (ES) č. 1782/2003. | b) za předpokladu, že se uskuteční předpoklady ohledně rovnováhy na trhu. | VÝPOČET FINANČNÍHO DOPADU NÁVRHŮ TÝKAJÍCÍCH SE KONTROLY STAVU REFORMY V ODVĚTVÍ PŘÍMÝCH PLATEB | Rozpočtový rok | 2008 | 2009 | 2010 | 2011 | 2012 | 2013 | PŘÍMÉ PLATBY (před odlišením) | A. Dopad přidání nových opatření do přímých plateb a zrušení některých stávajících přímých plateb | 0,0 | –90,0 | 85,8 | 85,8 | B. Dopad oddělení plateb od produkce v rámci RJP u přímých plateb dosud vázaných na produkci | 0,0 | –54,1 | –54,1 | –54,1 | C. Dopad oddělení plateb od produkce v rámci RJP u stávajících plateb, u nichž byla znovu zavedena vazba na produkci po jejich předchozím vyloučení | 0,0 | 0,0 | 0,0 | 0,0 | PŘÍMÉ PLATBY CELKEM (kromě účinku odlišení) | 0,0 | –144,1 | 31,7 | 31,7 | D. Převod částky odlišení na rozvoj venkova | 563 | 977 | 1427 | 2022 | Rozpočtový rok | Právní základ | 2008 | 2009 | 2010 | 2011 | 2012 | 2013 | ZAHRNUTÍ NOVÝCH OPATŘENÍ V RÁMCI PŘÍMÝCH PLATEB (RJP/RJPP) A ZRUŠENÍ STÁVAJÍCÍCH PŘÍMÝCH PLATEB (před odlišením) | A. Nová opatření zahrnutá do režimu přímých plateb (RJP nebo RJPP) | Hlava III | Sušená krmiva | Návrh | 124,3 | 124,3 | Dlouhá lněná vlákna | 8,1 | 8,1 | Podpora pro zpracování bramborového škrobu | 43,4 | 43,4 | B. Zrušení stávajícího režimu přímých plateb | Energetické plodiny | bývalý článek 88 | –90,0 | –90,0 | –90,0 | C. Dopad = A + B | 0,0 | –90,0 | 85,8 | 85,8 | ZAHRNUTÍ STÁVAJÍCÍCH VÁZANÝCH PŘÍMÝCH PLATEB DO RJP/RJPP (před odlišením) | A. Nová opatření zahrnutá do RJP nebo RJPP | Hlava III | Bílkovinné plodiny | Návrh | 66,3 | 67,7 | 69,1 | Rýže | 90,5 | 90,6 | 181,5 | Skořápkové ovoce | 98,6 | 98,9 | 99,3 | Podpora pro bramborový škrob poskytovaná pěstitelům | 63,4 | 64,0 | Podpora pro olivové háje | 105,2 | 105,5 | 105,8 | Zvláštní prémie na jakost pro pšenici tvrdou | 94,4 | 94,5 | 94,6 | Celkem | 455,0 | 520,7 | 614,3 | B. Zrušení příslušných vázaných přímých podpor | Bílkovinné plodiny | Články 76-78 | –86,6 | –88,0 | –89,4 | Rýže | Články 79-82 | –90,5 | –90,6 | –181,5 | Skořápkové ovoce | Články 83-87 | –98,6 | –98,9 | –99,3 | Podpora pro bramborový škrob poskytovaná pěstitelům | Články 93-94 | –63,4 | –64,0 | Podpora pro olivové háje | Článek 110i | –105,2 | –105,5 | –105,8 | Zvláštní prémie na jakost pro pšenici tvrdou | Články 72-75 | –128,2 | –128,3 | –128,4 | Celkem | nařízení č. 1782/2003 | –509,1 | –574,8 | –668,4 | C. Dopad = A + B | –54,1 | –54,1 | –54,1 | Rozpočtový rok | Právní základ | 2008 | 2009 | 2010 | 2011 | 2012 | 2013 | ZAHRNUTÍ STÁVAJÍCÍCH PŘÍMÝCH PLATEB, U NICHŽ BYLA ZNOVU ZAVEDENA VAZBA NA PRODUKCI, DO RJP, PO JEJICH NEPOVINNÉM VYLOUČENÍ (před odlišením) | A. Nová opatření zahrnutá do RJP | Hlava III | Platby na obiloviny, olejnatá semena a bílkovinné plodiny | 1526,7 | 1526,7 | 1526,7 | Dodatečná platba pro pšenici tvrdou | 56,8 | 56,8 | 56,8 | Zvláštní prémie na hovězí maso | 51,9 | 52,5 | 106,3 | Porážková prémie na skot - dospělé kusy | 118,3 | 118,3 | 236,6 | Porážková prémie na skot - telata | 66,4 | 66,4 | 132,7 | Osiva | 30,9 | 30,9 | 30,9 | Chmel | 2,6 | 2,6 | 2,6 | B. Zrušení příslušných znovu vázaných přímých podpor | Platby na obiloviny, olejnatá semena a bílkovinné plodiny | –1526,7 | –1526,7 | –1526,7 | Dodatečná platba pro pšenici tvrdou | Článek 66 | –56,8 | –56,8 | –56,8 | Zvláštní prémie na hovězí maso | Článek 68 | –51,9 | –52,5 | –106,3 | Porážková prémie na skot - dospělé kusy | Článek 68 | –118,3 | –118,3 | –236,6 | Porážková prémie na skot - telata | Článek 68 | –66,4 | –66,4 | –132,7 | Osiva | Čl. 70 odst. 1a | –30,9 | –30,9 | –30,9 | Chmel | Článek 68a | –2,6 | –2,6 | –2,6 | C. Dopad = A + B | 0,0 | 0,0 | 0,0 | VÝPOČET FINANČNÍHO DOPADU NÁVRHŮ TÝKAJÍCÍCH SE KONTROLY STAVU REFORMY NA ROZVOJ VENKOVA | v milionech EUR | Rozpočtový rok | 2009 | 2010 | 2011 | 2012 | 2013 | částky ze zvýšeného povinného odlišení | 0 | 563 | 977 | 1427 | 2022 | CELKEM | 0 | 563 | 977 | 1427 | 2022 | [1] Úř. věst. L 291, 19.11.1979, s. 174. Protokol naposledy pozměněný nařízením (ES) č. 1050/2001 (Úř. věst. L 148, 1.6.2001, s. 1). [2] Úř. věst. C […], […], s. […]. [3] Úř. věst. C […], […], s. […]. [4] Úř. věst. C […], […], s. […]. [5] Úř. věst. C […], […], s. […]. [6] Úř. věst. L 270, 21.10.2003, s. 1. Nařízení naposledy pozměněné (vložit odkaz na nařízení o víně). [7] Rozhodnutí Rady 2002/358/ES (Úř. věst. L 130, 15.5.2002, s. 1). [8] Závěry Rady, Lucemburk, 30.10.2007, 13888/07. [9] Závěry Rady, Brusel, 18.12.2006, 16164/06. [10] Úř. věst. L 277, 21.10.2005, s. 1. Nařízení naposledy pozměněné nařízením (ES) č. 2012/2006 (Úř. věst. L 384, 29.12.2006, s. 8). [11] Úř. věst. L 95, 5.4.2007, s. 1. [12] Úř. věst. L 209, 11.8.2005, s. 1. Nařízení naposledy pozměněné nařízením (ES) č. 1437/2007 (Úř. věst. L 322, 7.12.2007, s. 1). [13] Úř. věst. L 204, 11.8.2000, s. 1. [14] Úř. věst. L 5, 9.1.2004, s. 8. [15] Úř. věst. L 58, 28.2.2006, s. 42, nařízení naposledy pozměněné nařízením (ES) č. 1261/2007 (Úř. věst. L 283, 27.10.2007, s. 8). [16] Úř. věst. L 184, 17.7.1999, s. 23. Rozhodnutí naposledy pozměněné rozhodnutím 2006/512/ES (Úř. věst. L 200, 22.7.2006, s. 11). [17] Úř. věst. C 139, 14.6.2006, s. 1. [18] Úř. věst. L 103, 25.4.1979, s. 1. [19] Úř. věst. L 327, 22.12.2000, s. 1. [20] Úř. věst. L 189, 20.7.2007, s. 1. [21] Úř. věst. L 299, 16.11.2007, s. 1. [22] Úř. věst. L 58, 28.2.2006, s. 1. [23] Úř. věst. L 210, 31.7.2006, nařízení ve znění nařízení (ES) č. 1989/2006. [24] Úř. věst. L 125, 23.5.1996, s. 10. [25] Úř. věst. L 125, 23.5.1996, s. 3. [26] Úř. věst. L 215, 30.7.1992, s. 70. [27] Úř. věst. L 214, 4.8.2006, s. 7. [28] Úř. věst. C …, …, s. … [29] Úř. věst. C …, …, s. … [30] Úř. věst. C …, …, s. … [31] Úř. věst. C …, …, s. … [32] Úř. věst. L 299, 16.11.2007, s. 1. Nařízení naposledy pozměněné nařízením (ES) č. […]/2008 (Úř. věst. L …, …, s…). [33] Úř. věst. L 76, 19.3.2008, s. 1. [34] Úř. věst. L 197, 30.7.1994, s. 4. Nařízení naposledy pozměněné nařízením (ES) č. 671/2007 (Úř. věst. L 156, 16.6.2007, s. 1). [35] Úř. věst. L …, ..., s…. [36] Úř. věst. L 42, 14.2.2006, s. 1. Nařízení naposledy pozměněné nařízením (ES) č. 1276/2007 (Úř. věst. L 284, 30.10.2007, s. 11). [37] Úř. věst. L 58, 28.2.2006, s. 42. Nařízení ve znění nařízení (ES) č. 1261/2007 (Úř. věst. L 283, 27.10.2007, s. 8). [38] Úř. věst. L 265, 26.9.2006, s. 1. [39] Úř. věst. L 3, 5.1.2008, s. 1. [40] Úř. věst. L […], […], s. […]. [41] Úř. věst. L […], […], s. […]. [42] Úř. věst. L 216, 5.8.1978, s. 1. Nařízení naposledy pozměněné nařízením (ES) č. 734/2007 (Úř. věst. L 169, 29.6.2007, s. 5). [43] Úř. věst. L 126, 9.5.1989, s. 1. Nařízení ve znění nařízení Komise (ES) č. 260/96 (Úř. věst. L 34, 13.2.1996, s. 16). [44] Úř. věst. L 216, 27.7.1989, s. 5. [45] Úř. věst. L 187, 29.7.1993, s. 8. [46] Úř. věst. L 351, 23.12.1997, s. 12. Nařízení naposledy pozměněné nařízením (ES) č. 1805/2003 (Úř. věst. L 265, 16.10.2003, s. 5). [47] Úř. věst. L 190, 22.7.2005, s. 1. [48] Úř. věst. C …, …, s. …. [49] Úř. věst. C …, …, s. …. [50] Úř. věst. C …, …, s. …. [51] Úř. věst. C …, …, s. …. [52] Rozhodnutí Rady 2002/358/ES (Úř. věst. L 130, 15.5.2002, s. 1). [53] Závěry Rady, Lucemburk, 30.10.2007, 13888/07. [54] Závěry Rady, Brusel, 18.12.2006, 16164/06. [55] Úř. věst. L 277, 21.10.2005, s. 1. Nařízení naposledy pozměněné nařízením (ES) č. 146/2008 (Úř. věst. L 46, 21.2.2008, s. 1). [56] Úř. věst. L 55, 25.2.2006, s. 20. [57] Úř. věst. L […], […], s. […]. [58] Úř. věst. L 46, 21.2.2008, s. 1. [59] Úř. věst. L 277, 21.10.2005, s. 1. Nařízení naposledy pozměněné nařízením (ES) č. 146/2008 (Úř. věst. L 46, 21.2.2008, s. 1). [60] Úř. věst. C …, …, s. …. [61] Úř. věst. C …, …, s. …. [62] Úř. věst. L 55, 25.2.2006, s. 20. [63] Závěry Rady, Brusel, 8. – 9. března 2007, 7224/1/07 REV1. [64] Úř. věst. L 327, 22.12.2000, s. 1.