[pic] | KOMISE EVROPSKÝCH SPOLEČENSTVÍ | V Bruselu dne 30.4.2008 KOM(2008) 229 v konečném znění 2008/0090 (COD) Návrh NAŘÍZENÍ EVROPSKÉHO PARLAMENTU A RADY o přístupu veřejnosti k dokumentům Evropského parlamentu, Rady a Komise (předložená Komisí) DŮVODOVÁ ZPRÁVA SOUVISLOSTI Provádění práva veřejnosti na přístup k dokumentům Podle článku 255 Smlouvy zakládající Evropské společenství ve znění Amsterodamské smlouvy má každý občan Unie a každá fyzická osoba s bydlištěm nebo právnická osoba se sídlem v členském státě právo na přístup k dokumentům Evropského parlamentu, Rady a Komise. Zásady a omezení, kterými se toto právo na přístup řídí, stanoví nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 1049/2001[1] o přístupu veřejnosti k dokumentům Evropského parlamentu, Rady a Komise, které vstoupilo v platnost dne 3. prosince 2001. Komise ve své zprávě zveřejněné dne 30. ledna 2004 došla k závěru, že toto nařízení je prováděno velmi úspěšně. Proto se domnívala, že nařízení není třeba v brzké době měnit, neboť by muselo být stejně přezkoumáno po vstupu Smlouvy o Ústavě pro Evropu v platnost. Důvody přezkoumání stávajícího nařízení Dne 9. listopadu 2005 Komise rozhodla o zahájení „evropské iniciativy pro transparentnost“[2], která vybízí k větší transparentnosti a patří k ní tedy i přezkoumání tohoto nařízení. Evropský parlament vyzval v rezoluci přijaté dne 4. dubna 2006[3] Komisi, aby předložila návrhy na změnu nařízení. Mezitím dne 6. září 2006 Evropský parlament a Rada přijaly nové nařízení, na základě kterého se Aarhuská úmluva[4] vztahuje na orgány a subjekty Evropského společenství, což má vliv na nařízení (ES) č. 1049/2001, co se týče přístupu k dokumentům obsahujícím informace o životním prostředí. Nařízení (ES) č. 1049/2001 se již používá šest let, během nichž orgány získaly zkušenosti při jejich provádění. Navíc vznikla judikatura a evropský veřejný ochránce práv řešil řadu stížností. Orgány proto již dokáží posoudit, jak nařízení v praxi funguje, a v souladu s tím jej změnit. Jako první krok tohoto posouzení Komise vydala dne 18. dubna 2007 zelenou knihu, která byla základem veřejné konzultace týkající se dané záležitosti[5]. Výsledky této konzultace byly shrnuty ve zprávě, která byla zveřejněna v lednu 2008. ZÁLEžITOSTI ZVAžOVANÉ PřI POSUZOVÁNÍ Usnesení Evropského parlamentu ze dne 4. dubna 2006 Parlament ve svém výše uvedeném usnesení ze dne 4. dubna 2006 formuloval pět doporučení, která Komise řádně zvážila při sestavování tohoto návrhu. Oblast působnosti právního základu a účel nařízení Podle Parlamentu by mělo být v preambuli nařízení objasněno, že článek 255 Smlouvy o ES je právním základem pro provádění zásady otevřenosti a blízkosti a ústředním právním základem, pokud jde o transparentnost a důvěrnost. Jelikož se článek 255 týká přístupu veřejnosti k dokumentům, Komise navrhuje objasnit účel nařízení podle článku 1. Úplná legislativní transparentnost Všechny přípravné dokumenty k právním aktům by měly být veřejnosti přímo zpřístupněny. Toto doporučení bylo v plném rozsahu přijato a odráží se v článku 12. Ustanovení o důvěrnosti Parlament doporučil stanovit v nařízení pravidla pro určení stupně utajení dokumentů a zajistit parlamentní kontrolu nad použitím těchto pravidel a přístupem k těmto dokumentům. Utajení dokumentů samo o sobě neznamená, že veřejnost nemá právo mít k nim přístup. Proto se Komise domnívá, že by v nařízení o přístupu veřejnosti k dokumentům neměla být stanovena zvláštní pravidla týkající se utajení a zacházení s utajenými materiály. Přístup k dokumentům členských států Parlament chtěl omezit a lépe definovat schopnost členských států bránit se zpřístupnění svých dokumentů. Nový čl. 5 odst. 2, který také zohledňuje rozsudek Soudního dvora v této záležitosti, stanoví, že členské státy musí uvést důvody, když požadují, aby orgán nezveřejňoval dokumenty, které z nich pocházejí. Rejstříky a pravidla pro archivaci Parlament doporučuje vytvořit jediný přístupový bod pro přípravné legislativní dokumenty, společné rozhraní rejstříků orgánů a společná pravidla pro archivaci dokumentů. Komise s tímto doporučením v plném rozsahu souhlasí. Lze jej však provést i beze změny nařízení. Výsledky veřejné konzultace Odpovědi na otázky předložené k veřejné konzultaci lze shrnout takto[6]. V tomto návrhu Komise zohlednila u každé otázky uvedené v zelené knize názor většiny respondentů. Aktivní šíření informací Rejstříky a internetové stránky by měly být lépe sladěny a měl by k nim být snazší přístup. Měl by se rozšířit rozsah rejstříků Komise. Občané by přivítali aktivnější politiku zpřístupňování informací. Aktivní transparentností v oblasti právních předpisů se zabývá článek 12. Článek 11 a změněný článek 12 tvoří vhodný právní základ pro rejstříky a internetové stránky, které jsou obsáhlejší a snadněji přístupné. Uvedení nařízení (ES) č. 1049/2001 v soulad s Aarhuskou úmluvou Návrh na uvedení nařízení v souladu s ustanoveními týkajícími se přístupu k informacím o životním prostředí (nařízení (ES) č. 1367/2006 o použití ustanovení Aarhuské úmluvy) byl ve velké míře podpořen. Výhrady vyjádřily hlavně nevládní organizace zabývající se životním prostředím a organizace z odvětví chemie a biotechnologie. Toto přizpůsobení se odráží ve změněném čl. 4 odst. 1, 2 a čl. 5 odst. 2. Ochrana osobních údajů Současná praxe spočívající ve vymazávání jmen a jiných osobních údajů v dokumentech, které mají být zveřejněny, je vnímána jako příliš restriktivní, zejména v případě osob vystupujících v rámci výkonu veřejné funkce. V této záležitosti (viz níže uvedený bod 2.3.1) vydal rozhodnutí Soud prvního stupně. Příslušné ustanovení bylo v souladu s ním přepracováno v novém čl. 4 odst. 5. Ochrana obchodních zájmů Veřejné orgány a podnikatelská sféra se domnívá, že současná pravidla ovlivňují správnou rovnováhu. Novináři, nevládní organizace a většina jednotlivých občanů však uvádí, že by měla být přikládána větší váha zájmu o zveřejnění. Komise proto nenavrhuje toto ustanovení změnit. Vyřizování nepřiměřených žádostí Těsná většina členských států a zástupců soukromého sektoru podporuje zvláštní opatření odchylující se od běžných pravidel při vyřizování nepřiměřených žádostí. Členské státy trvají na tom, aby taková opatření vycházely z objektivních kritérií. Veřejný ochránce práv, značná většina členských států a nevládních organizací jsou proti zvláštním pravidlům týkajícím se nepřiměřených žádostí. Komise nenavrhuje ustanovení o odmítnutí žádostí, které lze kvalifikovat jako nepřiměřené. Namísto toho navrhuje rozšířit možnost požadovat vyjasnění podle čl. 6 odst. 2 na případy, kde požadované dokumenty nelze snadno identifikovat. Pojem „dokument“ Obecný názor je takový, že stávající široká definice měla být zachována. Bylo by uvítáno vyjasnění týkající se databází, jak je navrhováno v zelené knize. V čl. 3 odst. a) je uvedena přesnější definice pojmu „dokument“, který také zahrnuje informace obsažené v elektronických databázích. Lhůty pro uplatnění výjimek Návrh definovat události, před kterými by dokumenty nebyly přístupné, nezískal velkou podporu. Na druhé straně bylo uvítáno systematické zpřístupňování dokumentů po konkrétních událostech a mnohem dříve, než uplyne třicetiletá lhůta k otevření archivů. Zkušenosti však ukázaly, že přístup musí být však systematicky odmítán, pokud jde o dokumenty, které se týkají soudních nebo kvazisoudních řízení před konáním veřejného projednávání nebo před přijetím konečného rozhodnutí. To také potvrdila judikatura (viz bod 2.3.3). Komise navrhuje změnu článku 2 Oblast působnosti nařízení Mnozí respondenti, kteří se vyjádřili k zelené knize, se vyslovili pro rozšíření oblasti působnosti nařízení na všechny orgány, subjekty a agentury EU. Toto rozšíření podle stávající Smlouvy není možné, ale tento požadavek bude splněn poté, co vstoupí v platnost smlouva o fungování Unie. Přístup k dokumentům pocházejícím z členských států Někteří respondenti na tuto záležitost upozornili, stejně jako Parlament ve svém usnesení (viz výše uvedený bod 2.1.4). Mezitím ji vyjasnil Soudní dvůr svým rozhodnutím (viz bod 2.3.2). Nejnovější judikatura Soud prvního stupně a Soudní dvůr v sérii rozsudků rozhodovaly o některých zásadních otázkách týkajících se provádění nařízení, kterými se tento návrh zabývá. Přístup k osobním údajům Soud prvního stupně ve svém prvním rozsudku ze dne 8. listopadu 2007 ve věci Bavarian Lager[7] interpretoval výjimku, pokud jde o ochranu osobních údajů, a zohlednil vztah mezi nařízením (ES) č. 1049/2001 a nařízením o ochraně údajů[8]. Vztah mezi nařízením o přístupu veřejnosti k dokumentům a nařízením o ochraně osobních údajů vyjasňuje nový čl. 4 odst. 5. Přístup k dokumentům pocházejícím z členského státu Dne 18. prosince 2007 Soudní dvůr zrušil rozsudek Soudu prvního stupně ze dne 30. listopadu 2004 ve věci týkající se práva orgánů členských států bránit zpřístupnění dokumentů z nich pocházejících[9]. Stávající ustanovení čl. 4 odst. 5 nyní nahradil nový čl. 5 odst. 2. Použitelnost výjimek před a po konkrétní události Soud prvního stupně ve svém rozsudku ze dne 13. dubna 2005 ve věci, která se týkala přístupu ke spisu o kartelu[10], rozhodl, že orgán, kterému je doručena žádost o přístup k dokumentům, musí v zásadě provést konkrétní, individuální posouzení obsahu dokumentů, na které žádost poukazuje. Takové individuální posouzení však nemusí být nutné za zvláštních okolností případu, pokud se na požadované dokumenty zjevně vztahovala výjimka z práva na přístup. V nedávném rozsudku Soud vyjádřil názor, že na písemné podání soudům se zjevně vztahuje výjimka, jejímž záměrem je chránit soudní řízení před konáním ústního jednání[11]. V rámci čl. 2 odst. 5 a odst. 6 byla doplněna nová ustanovení. NAVRHOVANÉ ZMěNY NAřÍZENÍ č. (ES) 1049/2001 Účel a oprávněné osoby v nařízení – články 1 a 2 Ustanovení čl. 1 odst. a) se mírně mění, aby bylo jasné, že účelem nařízení je poskytnout veřejnosti přístup k dokumentům. To odpovídá právnímu základu a potvrzuje to i judikatura Soudu prvního stupně[12]. Právo na přístup bude poskytnuto každé fyzické nebo právnické osobě bez ohledu na státní příslušnost nebo stát bydliště. Tímto se nařízení uvedlo do souladu s ustanoveními nařízení č. 1367/2006 o přístupu k informacím v záležitostech životního prostředí[13]. V souladu s tímto se mění čl. 2 odst. 1 a čl. 2 odst. 2 se zrušuje. Oblast působnosti a definice – články 2 a 3 Ustanovení čl. 2 odst. 2 stanoví, že se nařízení vztahuje na všechny dokumenty v držení orgánů, které se týkají záležitosti související s politikami, činnostmi a rozhodnutími, jež spadají do jeho působnosti. Ve stávajícím znění je tento aspekt uveden v rámci definice pojmu „dokument“ v čl. 3 písm. a). To však souvisí spíše s oblastí působnosti nařízení, než s definicí pojmu „dokument“. V článku 2 je doplněn nový odstavec 5, který vysvětluje, že dokumenty, které předložily soudům jiné strany než orgány, nespadají do oblasti působnosti nařízení. Stojí za zmínku, že Soudní dvůr je vyňat z práva veřejnosti na přístup podle článku 255 Smlouvy o ES a že Lisabonská smlouva rozšiřuje toto právo i na Soudní dvůr, ale pouze na dokumenty související s jeho správními činnostmi. Přístup k dokumentům souvisejícím s výkonem vyšetřovacích pravomocí orgánu by měl být vyňat, dokud příslušné rozhodnutí již nebude moci být napadnuto prostřednictvím žaloby o zrušení, nebo dokud nebude šetření uzavřeno. V průběhu šetření budou platit pouze zvláštní pravidla vztahující se na tuto oblast. Nařízení, kterými se řídí řízení v oblasti hospodářské soutěže a ochrany obchodu (antidumpingová, antisubvenční a ochranná) podle nařízení o překážkách obchodu, obsahují ustanovení týkající se přednostního práva zájemců na přístup a ustanovení o zveřejňování[14]. Tato pravidla by byla narušena, pokud by veřejnosti byl poskytnut podle nařízení (ES) č. 1049/2001 přístup v širším rozsahu. Informace získané od fyzických nebo právnických osob v průběhu takovýchto šetření by měly být i nadále chráněny i po tom, co se příslušné rozhodnutí stane konečné. Široká definice pojmu „dokument“ v čl. 3 odst. a) zůstává zachována. „Dokument" však existuje, pouze pokud byl zaslán svému příjemci, nebo pokud byl rozeslán v rámci orgánu, nebo byl jinak zaregistrován. Na druhé straně by definice „dokumentu“ měla zahrnovat údaje obsažené v elektronických systémech, pokud je lze zpracovat do čitelné podoby. Výjimky – článek 4 Výjimka, jejímž cílem je ochrana životního prostředí, stanovená v čl. 6 odst. 2 nařízení 1367/2006, je doplněna do čl. 4 odst. 1 nařízení (ES) č. 1049/2001, aby bylo toto nařízení v souladu s ustanoveními, která vyplývají z Aarhuské úmluvy. Z důvodu srozumitelnosti se odrážky nahrazují písmeny. Rovněž s ohledem na soulad nařízení s Aarhuskou úmluvou se výjimka, jejímž cílem je chránit obchodní zájmy v čl. 4 odst. 2, nepoužije na informace o emisích, které jsou zásadní pro ochranu životního prostředí. V důsledku toho je ochrana práv duševního vlastnictví uvedena jako samostatná výjimka. Je vyjasněn pojem „soudní řízení“ a zahrnuje jak rozhodčí tak smírčí řízení. Je doplněna nová výjimka, jejímž cílem je chránit postupy vedoucí k výběru personálu nebo smluvních partnerů. Transparentnost v těchto oblastech řídí služební řád a finanční nařízení. Mělo by být zajištěno správné fungování výběrových komisí a hodnotících výborů. Z důvodů srozumitelnosti se pozměňuje formulace čl. 4 odst. 3, ale jeho smysl se nemění. Ustanovení čl. 4 odst. 4 a čl. 4 odst. 5 se přesunují do článku 5, neboť obsahují spíše procesní pravidla než výjimky. Ustanovení čl. 4 odst.1 písm. b) týkající se přístupu k osobním údajům se přesunují do nového čl. 4 odst. 5 a mění se jeho formulace, aby se ujasnil vztah mezi nařízením (ES) č. 1049/2001 a č. 45/2001 (ochrana osobních údajů). Konzultace s třetími osobami – článek 5 Nový čl. 5 odst. 2 stanoví postup, který se má dodržovat, v případě žádosti o přístup k dokumentům pocházejících z členského státu. Členský stát musí být konzultován, pokud není jasné, jestli dokumenty budou či nebudou zveřejněny; orgán odepře přístup k těmto dokumentům, pokud uvede důvody k nezveřejnění požadovaných dokumentů na základě nařízení (ES) č. 1049/2001 nebo příslušných podobných a zvláštních pravidel v jeho vnitrostátních právních předpisech. Toto nové ustanovení zohledňuje rozsudek Soudního dvora v odvolací věci C–64/05 P (viz bod 1.5.2 výše). Procesní pravidla – články 6, 8 a 10 Mění se čl. 6 odst. 2, aby se zohlednily případy, kdy požadované dokumenty nelze snadno identifikovat. Lhůta pro zpracování potvrzující žádosti v článku 8 se prodlužuje na 30 pracovních dnů s možností prodloužení o dalších 15 pracovních dnů. Zkušenosti ukazují, že je téměř nemožné vyřídit potvrzující žádost do 15 pracovních dnů. Zpracování potvrzující žádosti vyžaduje více času, protože taková žádost vede k formálnímu rozhodnutí orgánu, na kterou se vztahují přísná procesní pravidla. V článku 10 se vkládá nový odstavec, který vysvětluje, že pokud právní předpisy EU nebo vnitrostátní právní předpisy stanoví zvláštní postupy pro přístup, musí být respektovány. Je tomu tak zejména v případě, že přístup je podmíněn platbou poplatku, který je zdrojem příjmu pro instituci, která dokumenty vypracovala. Aktivní šíření informací – článek 12 Toto ustanovení je přepracováno za účelem poskytnutí přímého přístupu k dokumentům, které jsou součástí postupů vedoucím k přijetí legislativních nebo nelegislativních aktů EU obecného významu. Takové dokumenty by měly orgány zpřístupnit od počátku, pokud se na ně výslovně nevztahuje výjimka z přístupu veřejnosti na přístup k dokumentům. ê 1049/2001 2008/0090 (COD) Návrh NAřÍZENÍ EVROPSKÉHO PARLAMENTU A RADY o přístupu veřejnosti k dokumentům Evropského parlamentu, Rady a Komise EVROPSKÝ PARLAMENT A RADA EVROPSKÉ UNIE, s ohledem na Smlouvu o založení Evropského společenství, a zejména na čl. 255 odst. 2 této smlouvy, s ohledem na návrh Komise[15], v souladu s postupem stanoveným v článku 251 Smlouvy[16], vzhledem k těmto důvodům: ò nový 1. V nařízení (ES) č. 1049/2001 ze dne 30. května 2001 o přístupu veřejnosti k dokumentům Evropského parlamentu, Rady a Komise má být provedena řada podstatných změn[17]. V zájmu jasnosti by uvedené nařízení mělo být přepracováno. ê 1049/2001 bod odůvodnění 1 2. V čl. 1 druhém pododstavci Smlouvy o Evropské unii je vyjádřena zásada průhlednosti prohlášením, že Smlouva představuje novou etapu v procesu vytváření stále užšího svazku mezi národy Evropy, v němž jsou rozhodnutí přijímána co neotevřeněji a co nejblíže občanovi. ê 1049/2001 bod odůvodnění 2 3. Průhlednost umožňuje občanům blíže se účastnit rozhodovacího procesu a zaručuje, že správní orgány budou mít ve vztahu k občanům v demokratickém systému větší legitimitu, účinnost a odpovědnost. Průhlednost přispívá k posílení zásad demokracie a dodržování základních práv, která jsou uvedena v článku 6 Smlouvy o EU a v Chartě základních práv Evropské unie. ê 1049/2001 bod odůvodnění 3 (přizpůsobený) Závěry zasedání Evropské rady, která se konala v Birminghamu, Edinburghu a Kodani, zdůraznily nutnost zavést do práce orgánů Unie větší průhlednost. Toto nařízení sjednocuje podněty, které orgány již učinily, aby se zvýšila průhlednost rozhodovacího procesu. ò nový 4. V nařízení (ES) č. 1049/2001, které je použitelné ode dne 3. prosince 2001[18], jsou stanoveny obecné zásady a omezení z důvodu veřejného nebo soukromého zájmu pro výkon práva na přístup k dokumentům. 5. Provádění nařízení (ES) č. 1049/2001 bylo poprvé vyhodnoceno ve zprávě, která byla zveřejněna dne 30. ledna 2004[19]. Dne 9. listopadu 2005 se Komise rozhodla zahájit proces vedoucí k přezkoumání nařízení (ES) č. 1049/2001. Evropský parlament vyzval v rezoluci přijaté dne 4. dubna 2006 Komisi, aby předložila návrhy na změnu nařízení[20]. Dne 18. dubna 2007 Komise zveřejnila zelenou knihu o přezkumu nařízení[21] a zahájila veřejnou konzultaci. ê 1049/2001 bod odůvodnění 4 6. Účelem tohoto nařízení je v co nejvyšší míře posílit právo veřejnosti na přístup k dokumentům a stanovit obecné zásady a omezení tohoto přístupu podle čl. 255 odst. 2 Smlouvy o ES. ê 1049/2001 bod odůvodnění 5 (přizpůsobený) 7. Protože otázka přístupu k dokumentům není ve Smlouvě o založení Evropského společenství uhlí a oceli a ve Smlouvě o založení Evropského společenství pro atomovou energii upravena, Evropský parlament, Rada a Komise by se měly podle prohlášení č. 41 připojeného k závěrečnému aktu Amsterodamské smlouvy řídit tímto nařízením, pokud jde o dokumenty, které se týkají činností spadajících pod zmíněné dvě smlouvy √ tuto smlouvu Õ. ê 1049/2001 bod odůvodnění 7 8. Podle čl. 28 odst. 1 a čl. 41 odst. 1 Smlouvy o EU se právo na přístup vztahuje také na dokumenty, které se týkají společné zahraniční a bezpečnostní politiky a policejní a soudní spolupráce v trestních věcech. Každý orgán musí dodržovat svá bezpečnostní pravidla. ò nový 9. Evropský parlament a Rada přijaly dne 6. září 2006 nařízení (ES) č. 1367/2006 o použití ustanovení Aarhuské úmluvy o přístupu k informacím, účasti veřejnosti na rozhodování a přístupu k právní ochraně v záležitostech životního prostředí na orgány a subjekty Společenství[22]. Pokud jde o přístup k dokumentům obsahujícím informace o životním prostředí, mělo by toto nařízení být v souladu s nařízením (ES) č. 1367/2006. 10. Co se týče zpřístupňování osobních údajů, měl by se jasně stanovit vztah mezi tímto nařízením a nařízením (ES) č. 45/2001 o ochraně fyzických osob v souvislosti se zpracováním osobních údajů orgány a institucemi Společenství a o volném pohybu těchto údajů[23]. 11. Měla by se stanovit jasná pravidla, pokud jde o zveřejňování dokumentů pocházejících z členských států a dokumentů třetích stran, které jsou součástí spisů soudního řízení nebo které orgány obdržely na základě zvláštních pravomocí k vyšetřování, které jsou jim svěřeny právními předpisy ES. ê 1049/2001 bod odůvodnění 6 12. Měl by být poskytnut širší přístup k dokumentům v případech, kdy orgány vykonávají své legislativní funkce, též v rámci přenesených pravomocí, a přitom zachována účinnost rozhodovacího procesu orgánů. Tyto dokumenty by měly být přístupné přímo v co nejširším rozsahu. ò nový 13. Pro občany je mimořádně důležité, aby legislativní proces byl transparentní. Orgány by měly proto aktivně šířit dokumenty, které jsou součástí legislativního procesu. Také by se mělo podporovat aktivní šíření dokumentů v jiných oblastech. ê 1049/2001 bod odůvodnění 8 14. Aby se zajistilo plné uplatnění tohoto nařízení na veškeré činnosti Unie, měly by všechny subjekty vytvořené orgány uplatňovat zásady, které stanoví toto nařízení. ê 1049/2001 bod odůvodnění 9 15. S některými dokumenty je třeba kvůli jejich velice citlivému obsahu zacházet zvláštním způsobem. Způsoby informování Evropského parlamentu o obsahu těchto dokumentů by měla upravovat interinstitucionální dohoda. ê 1049/2001 bod odůvodnění 10 16. Aby se zlepšila průhlednost práce orgánů, měly by Evropský parlament, Rada a Komise zpřístupnit nejen dokumenty, které orgány vytvoří, ale i dokumenty, které obdrží. V této souvislosti je třeba připomenout, že prohlášení č. 35 připojené k závěrečnému aktu Amsterodamské smlouvy stanoví, že členský stát může Komisi nebo Radu požádat, aby nepředávaly dokument třetím osobám pocházejícím z tohoto státu bez jeho předchozího souhlasu. ê 1049/2001 bod odůvodnění 11 17. V zásadě by měly být veřejnosti přístupné všechny dokumenty orgánů. Je však třeba chránit některé veřejné a soukromé zájmy prostřednictvím výjimek. Orgány by měly mít právo chránit své vnitřní konzultace a porady tam, kde je to třeba k zabezpečení jejich způsobilosti provádět své úkoly. Při posuzování výjimek by měly orgány ve všech oblastech činnosti Unie brát v úvahu zásady právních předpisů Společenství o ochraně osobních údajů. ê 1049/2001 bod odůvodnění 12 18. Všechna pravidla přístupu k dokumentům orgánů musí být v souladu s tímto nařízením. ê 1049/2001 bod odůvodnění 13 19. Aby se zajistilo úplné dodržování práva na přístup, mělo by se používat dvoufázové správní řízení s další možností obrácení se na soud nebo podání stížnosti veřejnému ochránci práv. ê 1049/2001 bod odůvodnění 14 (přizpůsobený) 20. Každý orgán by měl přijmout opatření nutná k informování veřejnosti o nových platných předpisech a k vyškolení svých zaměstnanců, aby pomáhali občanům při výkonu jejich práv vyplývajících z tohoto nařízení. Aby mohli občané snadněji uplatňovat svá práva, měl by každý orgán poskytnout přístup k rejstříku dokumentů. ê 1049/2001 bod odůvodnění 15 21. Ačkoliv záměrem ani účinkem tohoto nařízení není měnit vnitrostátní právní předpisy o přístupu k dokumentům, je nicméně zřejmé, že kvůli zásadě loajální spolupráce, kterou se řídí vztahy mezi orgány a členskými státy, musí členské státy dbát na to, aby nebránily řádnému uplatňování tohoto nařízení a respektovaly bezpečnostní pravidla orgánů. ê 1049/2001 bod odůvodnění 16 22. Tímto nařízením nejsou dotčena stávající práva členských států, soudních orgánů nebo vyšetřovacích orgánů na přístup k dokumentům. ê 1049/2001 bod odůvodnění 17 (přizpůsobený) 23. Podle čl. 255 odst. 3 Smlouvy o ES stanoví každý orgán ve svém jednacím řádu zvláštní ustanovení o přístupu ke svým dokumentům, rozhodnutí Rady 93/731/ES ze dne 20. prosince 1993 o přístupu veřejnosti k dokumentům Rady[24], rozhodnutí Komise 94/90/ESUO, ES, Euratom ze dne 8. února 1994 o přístupu veřejnosti k dokumentům Komise[25], rozhodnutí Evropského parlamentu 97/632/ES, ESUO, Euratom ze dne 10. července 1997 o přístupu veřejnosti k dokumentům Evropského parlamentu[26] a ustanovení o důvěrnosti schengenských dokumentů by proto měly být v případě potřeby změněna nebo zrušena. ê 1049/2001 PŘIJALA TOTO NAŘÍZENÍ: Článek 1 Účel Účelem tohoto nařízení je ê 1049/2001 (přizpůsobený) a) vymezit zásady, podmínky a omezení z důvodu veřejného nebo soukromého zájmu pro výkon práva na přístup k dokumentům Evropského parlamentu, Rady a Komise (dále jen „orgány“) uvedeného v článku 255 Smlouvy o ES tak, aby se zajistil √ veřejnosti poskytnul Õ co nejširší přístup k √ takovým Õ dokumentům,; b) vytvořit pravidla zajišťující co nejsnadnější výkon tohoto práva; a ê 1049/2001 c) podporovat řádnou správní praxi při přístupu k dokumentům. Článek 2 Oprávněné osoby a oblast působnosti ê 1049/2001 (přizpůsobený) 1. Všichni občané Unie a Vvšechny fyzické a právnické osoby, které mají bydliště nebo sídlo v členském státě, mají právo na přístup k dokumentům orgánů, s výhradou zásad, podmínek a omezení vymezených v tomto nařízení. 2. Orgány mohou s výhradou stejných zásad, podmínek a omezení poskytnout přístup k dokumentům všem fyzickým nebo právnickým osobám, které nemají bydliště ani sídlo v členském státě. 32. Toto nařízení se vztahuje na všechny dokumenty, které má orgán v držení, to znamená na dokumenty, které vytvořil nebo obdržel a které má v držení √ , které se týkají záležitosti související s politikami, činnostmi a rozhodnutími, jež spadají do jeho působnosti Õ , a to ve všech oblastech činnosti Evropské unie. ê 1049/2001 43. Aniž jsou dotčeny články 4 a 9, zpřístupní se dokumenty veřejnosti buď na písemnou žádost, nebo přímo v elektronické formě nebo prostřednictvím rejstříku. Přímo přístupné mají být v souladu s článkem 12 zejména dokumenty vytvořené nebo obdržené v průběhu legislativního procesu. 54. Citlivé dokumenty vymezené v čl. 9 odst. 1 podléhají zvláštnímu zacházení v souladu s uvedeným článkem. ò nový 5. Toto nařízení se nevztahuje na dokumenty, které předložily soudům jiné strany než orgány. 6. Aniž jsou dotčena zvláštní práva na přístup zájemcům k dokumentům, která jsou založena právem ES, dokumenty tvořící součást vyšetřovacího správního spisu nebo spisu k řízení v souvislosti s aktem individuálního rozsahu nejsou přístupné veřejnosti, dokud vyšetřování není uzavřeno nebo o aktu není rozhodnuto s definitivní platností. Dokumenty obsahující shromážděné informace nebo informace, které orgán získal od fyzických nebo právnických osob v rámci takového vyšetřování, nejsou přístupné veřejnosti. ê 1049/2001 67. Toto nařízení se nedotýká práv na přístup veřejnosti k dokumentům v držení orgánů, která vyplývají z mezinárodních úmluv nebo z aktů, jež orgány přijaly k jejich provedení. Článek 3 Definice Pro účely tohoto nařízení se: ê 1049/2001 (přizpůsobený) ð nový a) „"dokumentem“" rozumí obsah na jakémkoli nosiči (psaný či tištěný na papíře či uložený v elektronické formě nebo jako zvuková, vizuální nebo audiovizuální nahrávka) o záležitosti, která se týká politik, činností a rozhodnutí, jež spadají do působnosti orgánu ð , který orgán vytvoří a formálně jej zašle jednomu nebo několika příjemcům, nebo který jiným způsobem zaregistruje, nebo který orgán obdrží; údaje obsažené v elektronických systémech k ukládání, zpracování a sběru dat se považují za dokumenty, pokud je lze zpracovat formou výtisku nebo kopie v elektronickém formátu pomocí dostupných nástrojů pro využívání systému ï ; b) „"třetí osobou“" rozumějí všechny fyzické nebo právnické osoby nebo subjekty mimo dotyčný orgán, včetně členských států, ostatních orgánů a institucí Společenství, orgánů a institucí mimo Společenství a třetích zemí. ê 1049/2001 ð nový Článek 4 Výjimky 1. Orgány odepřou přístup k dokumentu, pokud by zpřístupnění vedlo k porušení ochrany: a) veřejného zájmu, pokud jde o: a) veřejnou bezpečnost ðvčetně bezpečnosti fyzických a právnických osob ï ,; b) obranné a vojenské záležitosti,; c) mezinárodní vztahy,; d) finanční, měnovou nebo hospodářskou politiku Společenství nebo členského státu; ò nový e) životní prostředí, např. jako jsou například místa rozmnožování vzácných druhů. ê 1049/2001 b)soukromí a osobnosti jednotlivce, zejména podle právních předpisů Společenství o ochraně osobních údajů. 2. Orgány odepřou přístup k dokumentu, pokud by zpřístupnění vedlo k porušení ochrany: ê 1049/2001 (přizpůsobený) a) obchodních zájmů fyzických nebo právnických osob,; včetně duševního vlastnictví, √ b) práv duševního vlastnictví; Õ ê 1049/2001 (přizpůsobený) ð nový c) √ právního poradenství a Õ soudního řízení ð , rozhodčího a smírčího řízení ï a , d) cílů inspekce, vyšetřování a auditu.; ò nový e) objektivity a nestrannosti výběrových řízení. ê 1049/2001 (přizpůsobený) ð nový Neexistuje-li převažující veřejný zájem na zpřístupnění, 3. Přístup √ k následujícím dokumentům Õ dokumentu, který orgán vypracoval k vnitřnímu použití, nebo který obdržel a který se vztahuje k záležitosti, v níž orgán ještě nerozhodl, se odepře, pokud by √ jejich Õ zpřístupnění dokumentu vážně ohrozilo rozhodovací proces orgánu, neexistuje-li převažující veřejný zájem na zpřístupnění. √ a) dokumenty související se záležitostí, v jejímž případě nebylo přijato rozhodnutí; Õ √ b) dokumenty Õ Přístup k dokumentu, kterýé obsahujeí stanoviska pro vnitřní použití v rámci porad a předběžných konzultací uvnitř daného orgánu, se odepře i po přijetí rozhodnutí, pokud by zpřístupnění dokumentu vážně ohrozilo rozhodovací proces orgánu, neexistuje-li převažující veřejný zájem na zpřístupnění. √ 4. Výjimky podle odstavce 2 a 3 se použijí, neexistuje-li převažující veřejný zájem na zpřístupnění. Õ ð Pokud jde o odst. 2 písm. a), má se za to, že převažující veřejný zájem na zpřístupnění existuje v případě, kdy se požadované informace týkají emisí do životního prostředí. ï ò nový 5. Jména, tituly a funkce osob zastávajících veřejnou funkci, úředníků a zástupců zájmových skupin v souvislosti s jejich profesní činností se zveřejňují kromě případu, kdyby jejich zveřejnění s ohledem na zvláštní okolnosti dotyčné osoby nepříznivě ovlivnilo. Ostatní osobní údaje se zveřejňují v souladu s podmínkami souvisejícími se zákonným zpracováním takových údajů, které stanoví právní předpisy ES o ochraně fyzických osob v souvislosti se zpracováním osobních údajů. ê 1049/2001 (přizpůsobený) 6. Pokud se některá z výjimek vztahuje pouze na části požadovaného dokumentu, zbývající části dokumentu se zpřístupní. 7. Výjimky uvedené v odstavcích 1 až 3 tomto článku se uplatňují jen po dobu, po kterou je ochrana odůvodněna obsahem dokumentu. Výjimky lze uplatňovat nejdéle po dobu třiceti let. V případě dokumentů spadajících pod výjimky, které se vztahují k soukromí √ ochraně osobních údajů Õ nebo obchodním zájmům, a v případě citlivých dokumentů lze výjimky uplatňovat i po uplynutí této doby, je-li to nezbytné. Článek 5 ê 1049/2001 (přizpůsobený) √ Konzultace Õ 41. U dokumentů třetích osob konzultuje orgán třetí osobu pro posouzení, zda má uplatnit výjimku uvedenou v odstavci 1 nebo 2 článku 4, není-li zřejmé, zda dokument má nebo nemá být zpřístupněn. 5. Členský stát může požádat orgán, aby nezveřejňoval dokument pocházející z tohoto členského státu bez jeho předchozího souhlasu. ò nový 2. Pokud se žádost týká dokumentu pocházejícího z členského státu, kromě dokumentů předaných v rámci postupů vedoucích k vytvoření legislativního nebo nelegislativního aktu obecného významu, konzultují se orgány členského státu. Orgán, u něhož je dokument uložen, jej zveřejní, pokud členský stát neuvede důvody pro odepření jeho zveřejnění na základě výjimek uvedených v článku 4 nebo podle zvláštních ustanovení v jeho vlastních právních předpisech, které brání zveřejnění dotyčného dokumentu. Orgán zhodnotí přiměřenost důvodů, které členský stát uvede, pokud se zakládají na výjimkách podle tohoto nařízení. ê 1049/2001 (přizpůsobený) Článek 5 Dokumenty v členských státech 3. Pokud členský stát obdrží žádost o dokument v jeho držení, který pochází od orgánu, konzultuje daný orgán, aby přijal rozhodnutí, které neohrozí dosažení cílůe tohoto nařízení, není-li zřejmé, zda dokument má nebo nemá být zveřejněn. Členský stát může místo toho orgánu žádost postoupit. ê 1049/2001 ð nový Článek 6 Žádosti 1. Žádosti o přístup k dokumentu se vyhotovují v jakékoli písemné podobě, včetně elektronické, v jednom z jazyků uvedených v článku 314 Smlouvy o ES, a to způsobem dostatečně přesným, aby orgán mohl dokument přesně určit. Žadatel nemusí uvádět důvody žádosti. 2. Pokud žádost není dostatečně přesná ð , nebo pokud požadované dokumenty nelze identifikovat ï, orgán žadatele požádá, aby žádost vyjasnil, a žadateli přitom pomůže například tím, že mu poskytne informace o použití veřejných rejstříků dokumentů.ð Lhůty uvedené v článku 7 a 8 začínají plynout, jakmile orgán obdrží požadovaná vysvětlení. ï 3. V případě žádosti, která se vztahuje k velmi rozsáhlému dokumentu nebo k velkému počtu dokumentů, se dotyčný orgán může s žadatelem neformálně poradit s cílem nalézt přijatelné ð a praktické ï řešení. 4. Orgány poskytují občanům informace o tom, jak a kde se mohou být podávány žádosti o přístup k dokumentům, a jsou jim při tom nápomocny. Článek 7 Vyřizování původních žádostí 1. Žádost o přístup k dokumentu se vyřídí bez prodlení. Žadateli se zašle potvrzení o jejím obdržení. Do 15 pracovních dnů od registrace žádosti orgán buď zajistí přístup k požadovanému dokumentu a zpřístupní jej v této lhůtě v souladu s článkem 10, nebo v písemné odpovědi sdělí žadateli důvody úplného nebo částečného zamítnutí žádosti a informuje jej o jeho právu podat potvrzující žádost podle odstavce 2 4 tohoto článku. 32 . Ve výjimečných případech, například když se žádost týká velmi rozsáhlého dokumentu nebo velkého počtu dokumentů, může být lhůta uvedená v odstavci 1 prodloužena o 15 pracovních dnů, pokud je o tom žadatel předem vyrozuměn a jsou mu uvedeny podrobné důvody. 23. V případě úplného nebo částečného zamítnutí žádosti může žadatel do 15 dnů ode dne, kdy obdržel odpověď orgánu, podat potvrzující žádost, ve které orgán požádá, aby přezkoumal své stanovisko. 44. Pokud orgán neodpoví v předepsané lhůtě, je žadatel oprávněn podat potvrzující žádost. Článek 8 Vyřizování potvrzujících žádostí ê 1049/2001 (přizpůsobený) ð nový 1. Potvrzující žádost o přístup k dokumentu se vyřídí bez prodlení. Do 15 ð 30 ï pracovních dnů od registrace žádosti orgán buď zajistí přístup k požadovanému dokumentu a zpřístupní jej v této lhůtě v souladu s článkem 10, nebo v písemné odpovědi sdělí důvody úplného nebo částečného zamítnutí žádosti. V případě úplného nebo částečného zamítnutí žádosti orgán informuje žadatele o opravných prostředcích, které může použít, zejména o soudním řízení proti orgánu nebo o možnosti podat stížnost veřejnému ochránci práv za podmínek uvedených v článcích 230 a 195 Smlouvy o ES. ê 1049/2001 22. Ve výjimečných případech, například když se žádost týká velmi rozsáhlého dokumentu nebo velkého počtu dokumentů, může být lhůta uvedená v odstavci 1 prodloužena o 15 pracovních dnů, pokud je o tom žadatel předem vyrozuměn a jsou mu uvedeny podrobné důvody. ò nový 3. V případě úplného nebo částečného zamítnutí žádosti má žadatel možnost podat žalobu proti orgánu k Soudu prvního stupně a/nebo podat stížnost veřejnému ochránci práv za podmínek uvedených v článcích 230 a 195 Smlouvy o ES. ê 1049/2001 34. Pokud orgán neodpoví v předepsané lhůtě, považuje se to za zamítavou odpověď a žadatel je oprávněn zahájit proti němu soudní řízení nebo podat stížnost veřejnému ochránci práv podle odpovídajících ustanovení Smlouvy o ES. ê 1049/2001 Článek 9 Zacházení s citlivými dokumenty 1. Citlivé dokumenty jsou dokumenty orgánů nebo subjektů zřízených těmito orgány, členských států, třetích zemí nebo mezinárodních organizací, které jsou klasifikovány jako „"TRÉS SECRET/TOP SECRET“", „"SECRET“" nebo „"CONFIDENTIEL“" v souladu s předpisy daného orgánu na ochranu základních zájmů Evropské unie nebo jednoho či více členských států v oblastech spadajících pod čl. 4 odst. 1 písm. a), zejména v oblastech veřejné bezpečnosti, obrany a vojenských záležitostí. 2. Žádosti o přístup k citlivým dokumentům vyřizují postupy uvedenými v článcích 7 a 8 pouze osoby, které mají právo se s obsahem těchto dokumentů seznámit. Aniž je dotčen čl. 11 odst. 2, posuzují tyto osoby také to, které odkazy na citlivé dokumenty mohou být uvedeny v rejstříku přístupném veřejnosti. 3. Citlivé dokumenty se zaznamenávají do rejstříku a uvolňují pouze se souhlasem jejich původce. 4. Každé rozhodnutí některého orgánu o odepření přístupu k citlivému dokumentu je odůvodněno způsobem, který nepoškodí zájmy, jež chrání článek 4. 5. Členské státy učiní opatření vhodná k zajištění toho, aby byly při vyřizování žádostí o citlivé dokumenty dodrženy zásady uvedené v tomto článku a v článku 4. 6. Pravidla orgánů týkající se citlivých dokumentů se zveřejní. 7. Komise a Rada informují Evropský parlament o citlivých dokumentech podle pravidel dohodnutých mezi orgány. Článek 10 Přístup k dokumentům na základě žádosti ê 1049/2001 (přizpůsobený) 1. Žadateli jsou dokumenty zpřístupněny buď tak, že do nich může nahlédnout přímo na místě, nebo obdrží jejich kopii, včetně kopie elektronické, pokud je dostupná, podle toho, čemu dává přednost. 4. Žadateli mohou být vyúčtovány náklady na pořízení a zaslání kopie. Tento poplatek nesmí být vyšší než skutečné náklady na pořízení a zaslání kopie. Nahlédnutí na místě, kopie, která nemá více než 20 stran formátu A4, a přímý přístup v elektronické formě nebo prostřednictvím rejstříku jsou zdarma. 2. Pokud dotyčný orgán dokument již uveřejnil √ je veřejně k dispozici Õ a tento dokument je žadateli snadno přístupný, může orgán splnit svou povinnost a zpřístupnit dokument tím, že žadateli sdělí, jak může požadovaný dokument získat. ê 1049/2001 3. Dokumenty se dodávají ve stávající verzi a typu záznamu (včetně formy elektronické nebo jiné, jako je Braillovo písmo, velký tisk nebo záznamy na pásce), přičemž se plně zohledňuje, čemu dává žadatel přednost. ê 1049/2001 (přizpůsobený) √ 4. Žadateli mohou být vyúčtovány náklady na pořízení a zaslání kopie. Tento poplatek nesmí být vyšší než skutečné náklady na pořízení a zaslání kopie. Nahlédnutí na místě, kopie, která nemá více než 20 stran formátu A4, a přímý přístup v elektronické formě nebo prostřednictvím rejstříku jsou bezplatné. Õ ò nový 5. Toto nařízení se neodchyluje od zvláštních postupů, kterými se řídí přístup k dokumentům, jak je stanoví právní předpisy ES nebo vnitrostátní právní předpisy, jako např. platba poplatku. ê 1049/2001 Článek 11 Rejstříky 1. Aby mohli občané práv podle tohoto nařízení účinně využívat, zajistí každý orgán přístup k rejstříku dokumentů. Přístup k rejstříku by měl být zajištěn v elektronické formě. Odkazy na dokumenty se do rejstříku zaznamenávají neprodleně. 2. Rejstřík obsahuje ke každému dokumentu referenční číslo (včetně případných odkazů na jiné orgány), předmět nebo krátký popis obsahu dokumentu a datum, kdy byl obdržen nebo vypracován a zaznamenán do rejstříku. Odkazy se činí způsobem, který neohrozí ochranu zájmů uvedených v článku 4. 3. Orgány neprodleně přijmou opatření k vytvoření rejstříku, jenž má být funkční nejpozději 3. června 2002. Článek 12 ê 1049/2001 (přizpůsobený) Přímý přístup v elektronické formě nebo prostřednictvím rejstříku √ k dokumentům Õ 1. Orgány zpřístupní veřejnosti dokumenty v co nejširším měřítku v elektronické formě nebo prostřednictvím rejstříku v souladu s pravidly daného orgánu. 21. Zejména legislativní dokumenty, to znamená Ddokumenty vytvořené nebo obdržené v průběhu procesu přijímání √ legislativních Õ aktů √ EU Õ , které jsou v členských státech nebo pro členské státy právně závazné, by měly být √ nebo nelegislativních akty obecného významu jsou Õ s výhradou článků 4 a 9 √ veřejnosti Õ přímo přístupné. 32. Kde je to možné, měly by být √ jsou Õ přímo přístupné √ v elektronické podobě Õ i jiné dokumenty, zvláště dokumenty, které se vztahují k vývoji politiky nebo strategie. ê 1049/2001 43. Kde není zajištěn přímý přístup prostřednictvím rejstříku, rejstřík co možná nejpřesněji uvede, kde se dokument nachází. ò nový 4. Každý orgán stanoví ve svém jednacím řádu, jaké další kategorie dokumentu jsou přímo přístupné veřejnosti. ê 1049/2001 Článek 13 Zveřejnění v Úředním věstníku 1. Kromě aktů uvedených v čl. 254 odst. 1 a 2 Smlouvy o ES a v čl. 163 odst. 1 Smlouvy o Euratomu se v Úředním věstníku zveřejňují tyto dokumenty, s výhradou článků 4 a 9 tohoto nařízení: a) návrhy Komise; b) společné postoje zaujaté Radou postupy uvedenými v článcích 251 a 252 Smlouvy o ES a jejich odůvodnění a postoje Evropského parlamentu v rámci těchto postupů; c) rámcová rozhodnutí a rozhodnutí uvedená v čl. 34 odst. 2 Smlouvy o EU; d) úmluvy vypracované Radou podle čl. 34 odst. 2 Smlouvy o EU; e) smlouvy podepsané mezi členskými státy na základě článku 293 Smlouvy o ES; f) mezinárodní dohody uzavřené Společenstvím nebo podle článku 24 Smlouvy o EU. 2. Pokud je to možné, zveřejňují se v Úředním věstníku tyto dokumenty: a) podněty podané Radě členským státem podle čl. 67 odst. 1 Smlouvy o ES nebo podle čl. 34 odst. 2 Smlouvy o EU; b) společné postoje podle čl. 34 odst. 2 Smlouvy o EU; c) směrnice jiné než uvedené v čl. 254 odst. 1 a 2 Smlouvy o ES, rozhodnutí jiná než uvedená v čl. 254 odst. 1 Smlouvy o ES, doporučení a stanoviska. 3. Každý orgán může ve svém jednacím řádu stanovit, které další dokumenty mají být zveřejňovány v Úředním věstníku. Článek 14 Informace 1. Každý orgán přijme nezbytná opatření, aby informoval veřejnost o právech, která jí podle tohoto nařízení náležejí. 2. Členské státy spolupracují s orgány při poskytování informací občanům. Článek 15 Správní postupy v orgánech 1. Orgány vyvinou vhodné správní postupy, které usnadní výkon práva na přístup k informacím zaručeného tímto nařízením. 2. Orgány zřídí interinstitucionální výbor, který bude zkoumat nejlepší postupy, zabývat se možnými konflikty a diskutovat o budoucím vývoji v oblasti přístupu veřejnosti k dokumentům. ê 1049/2001 ð nový Článek 16 Reprodukce dokumentů Tímto nařízením není dotčena žádná platná právní úprava autorských práv, která omezuje právo třetí osoby ð obdržet kopie dokumentů nebo ï reprodukovat nebo využívat zpřístupněné dokumenty. ê 1049/2001 (přizpůsobený) Článek 17 Zprávy 1. Každý orgán jednou ročně zveřejní zprávu o předchozím roce, ve které uvede počet případů, ve kterých odepřel přístup dokumentům, důvody těchto odepření a počet citlivých dokumentů nezaznamenaných do rejstříku. 2. Nejpozději do 31. ledna 2004 zveřejní Komise zprávu o provádění zásad tohoto nařízení a podá odpovídající doporučení, včetně případných návrhů na změny tohoto nařízení a na akční program opatření, která mají orgány přijmout. Článek 18 Prováděcí opatření 1. Každý orgán přizpůsobí svůj jednací řád tomuto nařízení. Tyto úpravy nabudou účinku dnem 3. prosince 2001. 2. Do šesti měsíců od vstupu tohoto nařízení v platnost přezkoumá Komise soulad nařízení Rady (EHS, Euratom) č. 354/83 ze dne 1. února 1983 o otevření historických archivů Evropského hospodářského společenství a Evropského společenství pro atomovou energii veřejnosti[27] s tímto nařízením s ohledem na to, aby byla co nejvíce zajištěna ochrana a archivace dokumentů. 3. Do šesti měsíců od vstupu tohoto nařízení v platnost posoudí Komise soulad stávajících pravidel o přístupu k dokumentům s tímto nařízením. ê Článek 18 Zrušení Nařízení (ES) č. 1049/2001 se zrušuje s účinkem ode dne [...]. Odkazy na zrušené finanční nařízení se považují za odkazy na toto nařízení v souladu se srovnávací tabulkou v příloze. ê 1049/2001 (přizpůsobený) Článek 19 Vstup v platnost Toto nařízení vstupuje v platnost třetím √ dvacátým Õ dnem po vyhlášení v Úředním věstníku Evropskýché společenství √ unie Õ.. Je použitelné ode dne 3. prosince 2001. Toto nařízení je závazné v celém rozsahu a přímo použitelné ve všech členských státech. V Bruselu dne Za Evropský parlament Za Radu předseda předseda ⎡ PŘÍLOHA Srovnávací Tabulka Nařízení č. 1049/2001 | Toto nařízení | Článek 1 | Článek 1 | Čl. 2 odst. 1 | Čl. 2 odst. 1 | Čl. 2 odst. 2 | - | Čl. 2 odst. 3 | Čl. 2 odst. 2 | Čl. 2 odst. 4 | Čl. 2 odst. 3 | Čl. 2 odst. 5 | Čl. 2 odst. 4 | - | Čl. 2 odst. 5 | - | Čl. 2 odst. 6 | Čl. 2 odst. 6 | Čl. 2 odst. 7 | Článek 3 | Článek 3 | Čl. 4 odst.1 písm. a) | Čl. 4 odst. 1 | Čl. 4 odst.1 písm. b) | Čl. 4 odst. 5 | Čl. 4 odst. 2 | Čl. 4 odst. 2 | Čl. 4 odst. 3 | Čl. 4 odst. 3 | Čl. 4 odst. 4 | Čl. 5 odst. 1 | Čl. 4 odst. 5 | Čl. 5 odst. 2 | - | Čl. 4 odst. 4 | Čl. 4 odst. 6 | Čl. 4 odst. 6 | Čl. 4 odst. 7 | Čl. 4 odst. 7 | Článek 5 | Čl. 5 odst. 3 | Článek 6 | Článek 6 | Článek 7 | Článek 7 | Článek 8 | Článek 8 | Článek 9 | Článek 9 | Článek 10 | Článek 10 | Článek 11 | Článek 11 | Článek 12 | Článek 12 | Článek 13 | Článek 13 | Článek 14 | Článek 14 | Článek 15 | Článek 15 | Článek 16 | Článek 16 | Čl. 17 odst. 1 | Článek 17 | Čl. 17 odst. 2 | - | Článek 18 | - | - | Článek 18 | - | Článek 19 | - | Příloha | [1] Úř. věst. L 145, 31.5.2001, s. 43. [2] Zápis ze schůze Komise č. 1721 ze dne 9. listopadu 2005, bod 6; viz také dokumenty SEK(2005) 1300 a SEK(2005) 1301. [3] P6_A(2006) 052. [4] Úmluva o přístupu k informacím, účasti veřejnosti na rozhodování a přístupu k právní ochraně v záležitostech životního prostředí, podepsána ve městě Aarhus v Dánsku dne 25. června 1998.Nařízení (ES) č. 1367/2006 Evropského parlamentu a Rady ze dne 6. září 2006 o použití ustanovení Aarhuské úmluvy na orgány a subjekty Společenství, (Úř. věst. L 264 ze dne 25.9.2006, s. 13). [5] Zelená kniha „Přístup veřejnosti k dokumentům orgánů Evropského společenství – Přezkum“ – KOM(2007) 185. [6] Úplná zpráva o výsledku konzultace byla zveřejněna dne 16. ledna 2008 v pracovním dokumentu útvarů Komise – SEK(2008) 29; všechny příspěvky jsou zveřejněny na příslušné internetové stránce http://ec.europa.eu/transparency/revision/index_en.htm [7] Věc T-194/04, The Bavarian Lager Company Ltd. v. Komise, dosud nezveřejněna [8] Nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 45/2001 ze dne 18. prosince 2000 o ochraně fyzických osob v souvislosti se zpracováním osobních údajů orgány a institucemi Společenství a o volném pohybu těchto údajů (Úř. věst. L 8, 12.1.2001, s. 1.) [9] Věc C–64/05 P, Švédsko a ostatní v. Komise , dosud nezveřejněna, odvolání proti rozsudku SPS ve věci T–168/02, International Fund for Animal Welfare v. Komise, [2004] ECR, s. II–4135. [10] Věc T–2/03, Verein für Konsumenteninformation v. Komise , [2005] ECR, s. II–1121. [11] Rozsudek Soudu prvního stupně ze dne 12. září 2007, věc T–36/04, Association de la Presse Internationale asbl v. Komise, dosud nezveřejněna. [12] Rozsudek ze dne 6. července 2006, spojené věci T–391/03 a T–70/04, Franchet a Byk v. Komise , ECR [2006], s. II–2023. [13] Viz poznámka pod čarou č. 5. [14] Viz články 27, 28 a 30 nařízení č. 1/2003 (hospodářská soutěž) čl. 6 odst. 7 a čl. 14 odst. 2 nařízení (ES) č. 384/96 (antidumpingová opatření), čl. 11 odst. 7 a čl. 24 odst. 2 nařízení (ES) č. 2026/97 (antisubvenční opatření), čl. 6 odst.2 nařízení (ES) č. 3285/94 (ochranná opatření) a čl. 5 odst. 2 nařízení (ES) č. 519/94 (ochranná opatření proti zemím, které nejsou členy WTO). [15] Úř. věst. C , , s. . [16] Úř. věst. C , , s. . [17] Úř. věst. L 145, 31.5.2001, s. 43. [18] Úř. věst. L 145, 31.5.2001, s. 43. [19] KOM(2004) 45. [20] [ …] [21] KOM(2007) 185. [22] Úř. věst. L 264, 25.9.2006, s. 13. [23] Úř. věst. L 8, 12.1.2001, s. 1. [24] Úř. věst. L 340, 31.12.1993, s. 43. Rozhodnutí naposledy pozměněné rozhodnutím 2000/527/EC (Úř. věst. L 212, 23.8.2000, s. 9). [25] Úř. věst. L 46, 18.2.1994, s. 58. Rozhodnutí naposledy pozměněné rozhodnutím 96/567/ES (Úř. věst. L 247, 28.9.1996, s. 45). [26] Úř. věst. L 263, 25.9.1997, s. 27. [27] Úř. věst. L 43, 15.2.1983, s. 1.