52008PC0206

Sdělení komise Evropskému parlamentu podle čl. 251 odst. 2 druhého pododstavce Smlouvy o ES týkající se společného postoje Rady k přijetí směrnice Evropského Parlamentu a Rady, kterou se stanoví základní zásady pro vyšetřování nehod v odvětví námořní dopravy a kterou se mění směrnice 1999/35/ES a 2002/59/ES /* KOM/2008/0206 konečném znení - COD 2005/0240 */


[pic] | KOMISE EVROPSKÝCH SPOLEČENSTVÍ |

V Bruselu dne 11.6.2008

KOM(2008) 206 v konečném znění

2005/0240 (COD)

SDĚLENÍ KOMISE EVROPSKÉMU PARLAMENTU podle čl. 251 odst. 2 druhého pododstavce Smlouvy o ES týkající se

společného postoje Rady k přijetí směrnice Evropského parlamentu a Rady, kterou se stanoví základní zásady pro vyšetřování nehod v odvětví námořní dopravy a kterou se mění směrnice 1999/35/ES a 2002/59/ES

2005/0240 (COD)

SDĚLENÍ KOMISE EVROPSKÉMU PARLAMENTU podle čl. 251 odst. 2 druhého pododstavce Smlouvy o ES týkající se

společného postoje Rady k přijetí směrnice Evropského parlamentu a Rady, kterou se stanoví základní zásady pro vyšetřování nehod v odvětví námořní dopravy a kterou se mění směrnice 1999/35/ES a 2002/59/ES

1. SOUVISLOSTI

Datum předání návrhu EP a Radě (dokument KOM(2005)590 v konečném znění – 2005/0240 (COD): | 13. 2. 2006 |

Stanovisko Výboru regionů ze dne: | 15. 6. 2006 |

Stanoviska Evropského hospodářského a sociálního výboru ze dne: | 13. 9. 2006 |

Stanovisko Evropského parlamentu, první čtení, ze dne: | 25. 4. 2007 |

Datum přijetí společného postoje: | 06.06.2008 |

2. CÍL NÁVRHU KOMISE

S ohledem na nedostatky norem IMO (Mezinárodní námořní organizace) v dané oblasti a vzhledem k tomu, že pro předcházení budoucím nehodám je nutně třeba znát příčiny nehod v námořní dopravě, je cílem návrhu podpořit povinnost vést po nejvážnějších nehodách v námořní dopravě systematická a vysoce kvalitní vyšetřování podle harmonizovaných norem.

3. PŘIPOMÍNKY TÝKAJÍCÍ SE SPOLEČNÉHO POSTOJE

Kromě změn, které jsou hlavně formulační povahy a které text upřesňují nebo vyjasňují, aniž by měnily jeho význam (viz zejména články 1, 3, 6, 10, 11, 12, 14, 16 a 19), je nutné zdůraznit následující rozdíly mezi společným postojem a původním návrhem:

- v článku 2 snížení minimální délky z 24 na 15 metrů, pod tímto prahem jsou rybářské lodi vyloučeny z oblasti působnosti tohoto textu;

- v článku 4 nové znění ustanovení ohledně nezávislosti vyšetřování, aby byly zachovány případné výsady soudních orgánů, aniž by však byla dotčena základní zásada nezávislosti vyšetřování;

- v článku 5 zrušení povinnosti vyšetřovat závažné nehody v námořní dopravě; systematické vyšetřování se vztahuje pouze na velmi vážné nehody, jak stanoví nový předpis o vyšetřováních po námořní nehodě, který má IMO již brzy přijmout.

U všech ostatních námořních nehod musí být provedeno posouzení s cílem stanovit, zda je účelné provést vyšetřování či ne; tísňové signály byly naopak vyňaty z tohoto posouzení, které by vzhledem k vysokému počtu zmíněných signálů představovalo významnou zátěž pro vnitrostátní správní orgány, aniž by dodalo prokazatelnou přidanou hodnotu, co se týče námořní bezpečnosti.

Rada rovněž omezila použití metodiky vyšetřování stanovené v bodě 4 na uvedení povinných zásad při vedení vyšetřování a doplnila odkaz na informativní pokyny, které mají být Komisí a členskými státy rozpracovány za účelem provádění zásad obsažených v metodice.

- v článku 7 upřesnění ohledně práv členských států účastnících se vyšetřování coby stát s významným zájmem;

- v čl. 8 odst. 1 na straně jedné přeformulování ustanovení určených k zajištění nezávislosti vyšetřovacího orgánu, aniž by byla tato nezávislost dotčena; na straně druhé zavedení zvláštních ustanovení ve prospěch vnitrozemských členských států a členských států bez loďstva, které se mohou omezit na určení místního kontaktního místa pro spolupráci při vyšetřování;

- přeformulování ustanovení článku 9, aby bylo dodrženo rozdělení pravomocí mezi orgány některých členských států, aniž by byly dotčeny záruky dané uvedenými ustanoveními;

- v čl. 14 odst. 1 možnost daná vyšetřovacím orgánům vypracovat u šetření, která se netýkají velmi vážných nehod a jejichž závěry by nesloužily k předcházení budoucích nehod, pouze zjednodušenou zprávu.

4. PODROBNÉ PřIPOMÍNKY KOMISE

4.1. Změny přijaté Komisí a zcela nebo částečně zapracované do společného postoje

Změna 5 je přijatelná, neboť zdůrazňuje skutečnost, že vyšetřování stanovená návrhem nemají za cíl stanovení odpovědnosti ani viny. Podle Komise by však měla být přeformulována, aby návrh zachoval zásadu, podle níž orgán pověřený vyšetřováním nesmí upustit od zjišťování všech příčin se zdůvodněním, že by odtud mohla být dovozena odpovědnost. To je přesně smyslem nové formulace přijaté Radou.

4.2. Změny přijaté Komisí, ale nezapracované do společného postoje

Změny 3 a 22, které mají za cíl zohlednění pokynů o spravedlivém zacházení s námořníky přijatých dne 27. dubna 2006 právním výborem IMO, jsou přijatelné pouze v části týkající se vyšetřování po nehodě.

Změna 9 má za cíl posílit v rámci spolupráce s dalšími státy důvěrnost svědeckých výpovědí získaných v průběhu vyšetřování. Taková ochrana může být, avšak za podmínky, že nebude restriktivnější než ochrana, jíž požívají tato svědectví ve státě, kde byla získána a kde jejich sdělení může být případně vyžádáno soudními orgány podle článku 9 návrhu.

Změna 12, která upřesňuje lhůtu, během níž musí být zahájeno vyšetřování, a změna 15, jejímž cílem je zajistit nezávislost vyšetřovacích orgánů vůči orgánům pověřeným soudním vyšetřováním, představují podle Komise účelné upřesnění jejího původního návrhu.

4.3. Změny zamítnuté Komisí a nezapracované do společného postoje

Změny 1 a 14 zdůrazňují zdroje vyšetřovacích orgánů, ale ruší jejich trvalý charakter a oslabují ustanovení týkající se jejich nezávislosti a nestrannosti.

Změny 2 a 19 se snaží do společné metodiky, která má být přijata ve výborech, zahrnout doporučení s cílem předcházet novým nehodám. Tato metodika není přiměřeným nástrojem pro to, aby obsahovala taková doporučení.

Změny 7 a 20, které upřesňují vznik doporučení, k nimž by Komise mohla dospět, stanoví v tomto ohledu pro EMSA (Evropskou agenturu pro námořní bezpečnost) pomocnou úlohu; EMSA však může nabýt pravomoci pouze prostřednictvím svého zřizovacího nařízení.

Změna 13 zavádí zbytečný a obtížně realizovatelný mechanismus, jehož účelem je řešení sporů mezi členskými státy v případě, kdy by se tyto státy nedokázaly dohodnout na určení státu, který má vést vyšetřování.

Změna 16 ruší možnost danou soudním orgánům členských států obdržet sdělení některých informací (zejména svědeckých výpovědí), které byly získány v průběhu vyšetřování a jsou v zásadě přísně důvěrné. Touto změnou se popírají výsady, které jsou v mnoha členských státech přiznávány místně příslušnému soudu.

Změna 18 ukládá Komisi příliš náročnou zátěž tím, že jí stanoví závazek vypracovat pro Parlament každé tři roky zprávu o podmínkách provádění směrnice.

5. ZÁVĚRY

Společný postoj přijatý jednomyslně nepřináší oproti původnímu návrhu žádné změny, které by Komise nemohla přijmout.

Komise vyjádřila politování ohledně doplnění ustanovení ve prospěch vnitrozemských členských států a členských států bez loďstva do čl. 8 odst. 1, je třeba zdůraznit, že místní kontaktní místo, které má být určeno v těchto státech, musí být nezávislé.

Komise uznává, že společný postoj nemění účel ani smyl jejího návrhu, a může ho tedy podpořit.