[pic] | KOMISE EVROPSKÝCH SPOLEČENSTVÍ |

V Bruselu dne 17.4.2008

KOM(2008) 195 v konečném znění

2008/0084 (COD)

Návrh

SMĚRNICE EVROPSKÉHO PARLAMENTU A RADY,

kterou se mění směrnice Rady 78/660/EHS a 83/349/EHS, pokud jde o některé požadavky na zveřejňování u středních společností a povinnost sestavit konsolidovanou účetní závěrku

(předložený Komisí)

{SEC(2008) 466}{SEC(2008) 467}

DŮVODOVÁ ZPRÁVA

1. SOUVISLOSTI NÁVRHU

1.2. Cíle návrhu

Cílem změny směrnice 78/660/EHS (čtvrtá směrnice o právu obchodních společností)[1] je v krátkodobém horizontu zjednodušit účetní výkaznictví pro malé a střední společnosti[2] a zprostit tyto společnosti zátěže spojené s účetním výkaznictvím. Změny by měly vést k nižší administrativní zátěži, aniž by došlo ke ztrátě důležitých údajů.

Cílem změny směrnice 83/349/EHS (sedmá směrnice o právu obchodních společností)[3] je objasnit vzájemný vztah mezi pravidly pro konsolidaci obsaženými v této směrnici a v Mezinárodních standardech účetního výkaznictví.

Obecné souvislosti

Evropská rada na zasedání ve dnech 8. a 9. března 2007 vyzdvihla, že snižování administrativní zátěže je důležité pro podporu evropského hospodářství, zejména s přihlédnutím k možným přínosům pro malé a střední podniky. Zdůraznila, že ke snížení administrativní zátěže v EU je nezbytné intenzivní společné úsilí Evropské unie i členských států[4]. Na svém zasedání v březnu 2008 Evropská rada vyzvala Komisi, aby určila nové „urychlené“ legislativní návrhy s cílem snížit administrativní zátěž[5]. Účetnictví a audit byly určeny jako hlavní oblasti, v nichž by bylo možno snížit administrativní zátěž evropských společností[6]. Směrnicemi o účetnictví se v této souvislosti rozumějí směrnice 78/660/EHS a 83/349/EHS.

Navrhovaná změna je součástí druhého urychleného balíčku ke snížení administrativní zátěže[7], který zahrnuje legislativní opatření v oblasti práva obchodních společností, účetnictví a auditu, jejichž cílem je zjednodušit podnikatelské prostředí pro společnosti EU; představuje cílené a omezené změny, které by měly vést k zjednodušení v krátkodobém horizontu. Na malé a střední společnosti se často vztahují stejná pravidla jako na větší společnosti, jejich zvláštní potřeby v oblasti účetnictví však byly jen málokdy vyhodnocovány a rozsáhlá pravidla výkaznictví vedou k zátěži v podobě nákladů a mohou bránit účinnému produktivnějšímu využívání kapitálu.

Čtvrtá směrnice o právu obchodních společností byla přijata v roce 1978 s cílem vytvořit harmonizovaný soubor požadavků na externí výkaznictví všech akciových společností a společností s ručením omezeným v EU. V roce 1983 byla přijata sedmá směrnice o právu obchodních společností, která připojila společný soubor požadavků na konsolidované účetní závěrky. V průběhu posledních 25 let byly směrnice o účetnictví několikrát změněny. Po přijetí nařízení (ES) č. 1606/2002 o uplatňování mezinárodních účetních standardů (dále jen „nařízení o IAS“)[8] musí kotované společnosti (a společnosti s kotovanými dluhovými cennými papíry) předkládat účetní závěrky podle Mezinárodních standardech účetního výkaznictví, a jsou proto zproštěny většiny požadavků stanovených ve čtvrté a sedmé směrnici. Tyto směrnice jsou však dosud základem pro účetnictví malých a středních podniků v EU.

Uplatňováním nařízení o IAS se rovněž zdůraznila hranice mezi směrnicemi a Mezinárodními standardy účetního výkaznictví. Směrnice 83/349/EHS vyžaduje, aby mateřský podnik sestavoval konsolidovanou účetní závěrku i v případě, že jediný dceřiný podnik nebo všechny dceřiné podniky brány jako celek nejsou významné. V důsledku toho jsou tyto společnosti zahrnuty do oblasti působnosti nařízení o IAS, musí proto sestavovat konsolidované účetní závěrky v souladu s Mezinárodními standardy účetního výkaznictví. Tento důsledek konkrétního článku ve směrnici 83/349/EHS se považuje za nadbytečný, má-li mateřský podnik pouze dceřiné podniky, jež nejsou významné. Tyto případy by měly být přezkoumány a je nutno nalézt účelná řešení.

Rovněž Evropský parlament vybízí „Komisi, aby pokračovala ve svých činnostech souvisejících se zjednodušením práva společností, účetnictví a auditu …, zejména čtvrté a sedmé směrnice v oblasti práva společností“[9].

2. VÝSLEDKY KONZULTACÍ ZÚčASTNěNÝCH STRAN A POSOUZENÍ DOPADů

2.1. Konzultace zúčastněných stran

2.1.1. Návrhy na zjednodušení čtvrté směrnice o právu obchodních společností

Útvary Komise provedly průzkum, aby určily ty případné požadavky směrnic o účetnictví, které představují největší zátěž.[10]. Z prvotních zjištění vyplynulo, že by bylo možno provést řadu změn k jejich zjednodušení.

Tyto počáteční představy a návrhy byly projednány s členskými státy v Regulativním výboru pro účetnictví (ARC) během řady zasedání v období od prosince 2006. Na základě těchto diskusí Komise zveřejnila v červenci 2007 sdělení[11], v němž jsou uvedeny možné změny směrnic o účetnictví. Zvláštní pozornost byla věnována dalšímu zmírnění požadavků na výkaznictví malých a středních společností. Útvary Komise určily možnosti politiky, jež by bylo možno uvážit, a po veřejných konzultacích z dostupných možností vybraly pro legislativní akci tato legislativní opatření.

Zrušení požadavku na zveřejnění zřizovacích výdajů

Jednoznačná většina respondentů na sdělení Komise návrh podpořila. Názor, že zveřejňování těchto údajů přináší užitečné informace, měl jen malý počet respondentů.

Zrušení požadavků zveřejňovat rozčlenění obratu podle činnosti a podle zeměpisných trhů u malých a středních podniků

Tento návrh podpořily téměř tři čtvrtiny respondentů na sdělení Komise, zatímco čtvrtina byla proti. V některých připomínkách byl návrh považován za přínosný pro malé a střední podniky, nikoli však pro ostatní společnosti, na něž se vztahuje oblast působnosti čtvrté směrnice o právu obchodních společností.

2.1.2. Vzájemný vztah mezi pravidly pro konsolidaci v sedmé směrnici o právu obchodních společností a v Mezinárodních standardech účetního výkaznictví

Z různých diskusí s členskými státy a zúčastněnými stranami vyplynulo, že vztah mezi nařízením o IAS a sedmou směrnicí o právu obchodních společností není jasný v případech, kdy mateřské podniky nemají žádné významné dceřiné podniky. Na základě diskusí s členskými státy útvary Komise tuto otázku zařadily do výše uvedeného sdělení, jelikož souvisí se zjednodušením, a navrhly objasnit situaci změnou sedmé směrnice o právu obchodních společností.

Respondenti takovýto návrh výrazně podpořili, přičemž společnosti zaujaly jednomyslně kladné stanovisko. V připomínkách byla navrhovaná změna považována za významné zjednodušení.

2.2. Posouzení dopadů

2.2.1. Zrušení požadavku na zveřejnění zřizovacích výdajů

Všechny členské státy kromě Dánska, Švédska a Spojeného království umožňují kapitalizaci zřizovacích výdajů a požadují jejich zveřejnění výdajů[12]. Společnosti, na něž se vztahuje oblast působnosti článku 11 (vymezení malých společností) čtvrté směrnice o právu obchodních společností, mohou být z tohoto požadavku na zveřejňování vyňaty podle čl. 44 odst. 2 téže směrnice. Toto vynětí se široce využívá a pouze Španělsko vyžaduje u malých společností zveřejnění těchto údajů jako zvláštní položky. Některé členské státy však vyžadují zveřejnění jako dlouhodobého nehmotného majetku. Účinek navrhované změny se proto týká zejména středních společností. Podle studie vypracované společností Ramboll Management existuje v EU přibližně 240 000 středních společností[13].

Změna vede ke snížení zátěže společností v souvislosti s výkaznictvím. Pro uživatele účetních závěrek nedochází k žádné významné ztrátě informací. Údaje o zřizovacích výdajích nelze považovat za velmi důležité pro uživatele. Z návrhu mají prospěch sestavovatelé i uživatelé. Ostatní zúčastněné strany nejsou v zásadě dotčeny.

2.2.2. Zrušení požadavků zveřejňovat rozčlenění obratu podle činnosti a podle zeměpisných trhů u malých a středních podniků

Všechny členské státy vyžadují zveřejňovat rozčlenění obratu podle činnosti a podle zeměpisných trhů[14]. Všechny členské státy využily možnost uvedenou v čl. 44 odst. 2 čtvrté směrnice, a to osvobodit od tohoto požadavku (malé) společnosti podle článku 11. Účinek navrhované změny se proto týká středních společností. Útvary Komise usuzují, že členské státy navrhovanou změnu využijí, a to navzdory povaze směrnice, která je legislativní jen minimálně, a která jim tedy umožňuje požadovat více informací.

Zrušení tohoto požadavku společnostem umožňuje strukturovat své interní výkaznictví podle potřeb řízení místo podle požadavků na účetní výkaznictví. Změna vede k nižšímu zatížení společností v souvislosti s výkaznictvím. Pro uživatele účetních závěrek nedojde k žádné významné ztrátě informací. Uživatelé účetních závěrek malých a středních podniků a ostatních společností, na něž se vztahuje oblast působnosti směrnice, ve výrazné míře tento druh informací nepožadují. Mohou být zveřejňovány rovněž některé údaje, které jsou považovány za důvěrné u společností pouze s jedním předmětem podnikání. Z návrhu mají prospěch sestavovatelé i uživatelé. Některé zúčastněné strany se zvláštním zájmem o tyto informace mohou být dotčeny, tento účinek se však považuje za omezený.

2.2.3. Změna sedmé směrnice o právu obchodních společností vyjasňující vztah jejích pravidel pro konsolidace s těmito pravidly v rámci Mezinárodních standardů účetního výkaznictví

Zdá se, že tento problém je velmi specifický a týká se některých větších členských států. Zdá se, že menší členské státy jsou méně dotčeny, zejména kvůli nižšímu počtu kotovaných skupin. Některé členské státy nevyžadují sestavení takovýchto účetních závěrek, mohou se však k tomu uchýlit po vyjasnění během diskusí v Regulativním výboru pro účetnictví v průběhu roku 2007. Zdá se, že zejména ve Spojeném království a Francii existuje řada případů, kdy sestavení takovýchto účetních závěrek způsobuje problémy[15].

Sestavení těchto účetních závěrek znamená značné náklady bez odpovídajících přínosů pro společnost. U těchto účetních závěrek je nutno provést audit, což znamená další vysoké náklady. Za normálních okolností nedochází ke ztrátě informací, jelikož tyto konsolidované účetní závěrky jsou prakticky totožné s individuálními účetními závěrkami. Může však existovat velmi málo jednotlivých případů, kdy k určité ztrátě informací dojít může. Útvary Komise nepovažují tuto ztrátu informací za významnou. Přínosy se týkají mateřských podniků, jež nemají významné dceřiné podniky a které musí sestavovat konsolidované účetní závěrky.

2.3. Monitorování a hodnocení

T ento návrh je nutno posuzovat ve spojení s jinými opatřeními ke zjednodušení a jejich dopady by měly být vyhodnoceny společně. Tento návrh představuje pouze první část zjednodušení v oblasti účetnictví. Účinnost navrhovaných opatření je nutno sledovat v budoucích fázích procesu zjednodušování a v případě potřeby lze při nejbližší revizi navrhnout další změny.

3. PRÁVNÍ STRÁNKA NÁVRHU

3.1. Právní základ

Čl. 44 odst. 1 Smlouvy o založení Evropského společenství[16].

3.2. Zásada subsidiarity a proporcionality

Tento návrh nespadá do výlučné pravomoci Společenství. K vyřešení těchto problémů je nezbytné opatření na úrovni EU, jelikož povinnosti znamenající administrativní zátěž vyplývají ze směrnic EU. Cílem opatření je snížení administrativní zátěže zjednodušením účetního výkaznictví u malých a středních podniků z krátkodobého hlediska a vyjasnění vzájemného vztahu mezi pravidly pro konsolidace ve směrnici 83/349/EHS a v Mezinárodních standardech účetního výkaznictví, aniž by došlo ke ztrátě důležitých informací.

Návrh zachovává přístup Společenství k právní úpravě účetnictví v EU založený na zásadách. Směrnice o účetnictví mimoto představují „minimální harmonizaci“[17]. To zajišťuje proporcionalitu a orgánům a hospodářským subjektům umožňuje postupovat při plnění cílů pružně a současném snížit jejich finanční a administrativní zátěž na minimum. V ideálním případě by měla být provedena analýza vnitrostátních právních předpisů a může být vhodné doporučit další opatření ke zjednodušení na vnitrostátní úrovni.

Tohoto cíle lze dosáhnout pouze změnou příslušných pravidel EU; opatření na úrovni EU je proto odůvodněné. Navrhované změny jsou omezeny na to, co je nezbytné k odstranění zbytečné administrativní zátěže v dotčených oblastech, a jsou přiměřené tomuto cíli.

3.3. Volba nástrojů

Navrhovaný nástroj mění stávající směrnice, jedná se proto o směrnici.

4. VYSVěTLENÍ NÁVRHU

4.1.1. Zrušení požadavku na zveřejnění zřizovacích výdajů

Zřizovacími výdaji jsou různé druhy výdajů souvisejících se založením společnosti. Jedná se například o registrační poplatky nebo náklady na právní pomoc. Tyto náklady mohou být za určitých okolností vykazovány v rozvaze jako aktivum. Je-li tomu tak, čl. 34 odst. 2 čtvrté směrnice o právu obchodních společností vyžaduje, aby tyto „zřizovací výdaje“ byly vysvětleny v komentáři k účetní závěrce. Malé společnosti mohou být od tohoto požadavku na zveřejnění osvobozeny v souladu s čl. 44 odst. 2 téže směrnice.

Komise navrhuje rozšířit oblast působnosti těchto výjimek tak, aby zahrnovaly rovněž střední společnosti. Komise proto v čl. 44 odst. 2 čtvrté směrnice v oblasti práva obchodních společností navrhuje doplnit s ohledem na čl. 44 odst. 2 této směrnice střední společnosti a rozšířit tak prostor pro to, aby členské státy uvážily, zda tyto společnosti zprostí povinnosti, kterou ukládá čl. 34 odst. 2.

4.1.2. Zrušení požadavků zveřejňovat rozčlenění obratu podle činnosti a podle zeměpisných trhů u malých a středních podniků

Čtvrtá směrnice o právu obchodních společností vyžaduje, aby bylo zveřejněno rozčlenění obratu podle činnosti a podle zeměpisných trhů. To se požaduje u všech společností, malé společnosti však mohou být vyňaty v souladu s čl. 44 odst. 2 této směrnice.

Komise navrhuje rozšířit oblast působnosti těchto výjimek tak, aby zahrnovaly rovněž střední společnosti. V souladu s tím Komise v čl. 44 odst. 1 čtvrté směrnice o právu obchodních společností navrhuje doplnit s ohledem na čl. 43 odst. 1 bod 8 této směrnice střední společnosti a rozšířit tak pro to, aby členské státy uvážily, zda tyto společnosti zprostí povinnosti, kterou ukládá čl. 43 odst. 1 bod 8.

4.1.3. Změna sedmé směrnice o právu obchodních společností vyjasňující vztah jejích pravidel pro konsolidaci s těmito pravidly v rámci Mezinárodních standardů účetního výkaznictví

Vztah mezi nařízením o IAS a sedmou směrnicí o právu obchodních společností není jasný v případech, kdy mateřské podniky nemají žádné významné dceřiné podniky. Spornou otázkou je, zda se na takovýto mateřský podnik vztahuje nařízení o IAS (a ten proto musí sestavovat účetní závěrku podle Mezinárodních standardů účetního výkaznictví), či nikoli.

Komise považuje za nepřiměřené požadovat sestavení konsolidovaných účetních závěrek v případě, má-li mateřský podnik pouze dceřiné podniky, jež nejsou významné. Není přiměřené požadovat oddělené účetnictví, jelikož konsolidované účetní závěrky by (při tomto scénáři) byly přibližně totožné s individuálními účetními závěrkami (jež podle nařízení o IAS nespadají povinně do režimu Mezinárodních standardů účetního výkaznictví).

Komise proto navrhuje vložit v článku 13 sedmé směrnice o právu obchodních společností nový odstavec 2a, který by osvobozoval mateřský podnik, jenž se řídí vnitrostátním právem, od povinnosti sestavit konsolidovanou účetní závěrku a konsolidovanou výroční zprávu, jestliže tento mateřský podnik má pouze dceřiné podniky, které se nepovažují za významné (z hlediska cíle uvedeného v čl. 16 odst. 3), a to jednotlivě i brány jako celek.

5. ROZPOčTOVÉ DůSLEDKY

Návrh nemá žádné důsledky pro rozpočet Společenství.

2008/0084 (COD)

Návrh

SMĚRNICE EVROPSKÉHO PARLAMENTU A RADY,

kterou se mění směrnice Rady 78/660/EHS a 83/349/EHS, pokud jde o některé požadavky na zveřejňování u středních společností a povinnost sestavit konsolidovanou účetní závěrku

(Text s významem pro EHP)

EVROPSKÝ PARLAMENT A RADA EVROPSKÉ UNIE,

s ohledem na Smlouvu o založení Evropského společenství, a zejména na čl. 44 odst. 1 této Smlouvy,

s ohledem na návrh Komise[18],

s ohledem na stanovisko Evropského hospodářského a sociálního výboru[19],

v souladu s postupem stanoveným v článku 251 Smlouvy[20],

vzhledem k těmto důvodům:

(1) Evropská rada ve svých závěrech ze zasedání ve dnech 8. a 9. března 2007 vyzdvihla, že snížení administrativní zátěže je důležité pro podporu evropského hospodářství, zejména s ohledem na možné přínosy pro malé a střední společnosti. Zdůraznila, že ke snížení administrativní zátěže v EU je nezbytné intenzivní společné úsilí Evropské unie i členských států.

(2) Účetnictví a audit byly stanoveny jako oblast, v níž by bylo možno snížit administrativní zátěž společností ve Společenství.

(3) Sdělení Komise ze dne 10. července 2007[21] o zjednodušeném podnikatelském prostředí pro společnosti v oblasti práva obchodních společností, účetnictví a auditu stanoví potřebné změny čtvrté směrnice Rady 78/660/EHS ze dne 25. července 1978, založené na čl. 54 odst. 3 písm. g) Smlouvy, o ročních účetních závěrkách některých forem společností[22] a sedmé směrnice Rady 83/349/EHS ze dne 13. června 1983, založené na čl. 54 odst. 3 písm. g) Smlouvy o konsolidovaných účetních závěrkách[23]. Zvláštní pozornost byla věnována dalšímu zmírnění požadavků na výkaznictví malých a středních společností.

(4) V minulosti došlo k řadě změn s cílem umožnit společnostem, které spadají do oblasti působnosti směrnic 78/660/EHS a 83/349/EHS, používat účetní metody v souladu s Mezinárodními standardy účetního výkaznictví (IFRS). Podle nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 1606/2002 ze dne 19. července 2002 o uplatňování mezinárodních účetních standardů[24] musí společnosti, jejichž cenné papíry jsou přijaty k obchodování na regulovaném trhu kteréhokoli členského státu, sestavovat konsolidované účetní závěrky v souladu s Mezinárodními standardy účetního výkaznictví, a jsou proto zproštěny od většiny požadavků směrnic 78/660/EHS a 83/349/EHS. Tyto směrnice jsou však dosud základem pro účetnictví malých a středních společností ve Společenství.

(5) Na malé a střední společnosti se často vztahují stejná pravidla jako na větší společnosti, jejich zvláštní potřeby v oblasti účetnictví však byly jen málokdy vyhodnoceny. U těchto společností vyvolává obavy zejména rostoucí počet požadavků na zveřejňování. Rozsáhlá pravidla výkaznictví vytvářejí finanční zátěž a mohou bránit účinnému a produktivnímu využívání kapitálu.

(6) Uplatňování nařízení (ES) č. 1606/2002 vyzdvihlo rovněž potřebu vyjasnit vztah mezi účetními standardy požadovanými směrnicí 83/349/EHS a Mezinárodními standardy účetního výkaznictví.

(7) Pokud lze zřizovací výdaje vykazovat v rozvaze jako aktivum, čl. 34 odst. 2 směrnice 78/660/EHS vyžaduje, aby tyto výdaje byly vysvětleny v komentáři k účetní závěrce. Podle čl. 44 odst. 2 uvedené směrnice lze od tohoto požadavku na zveřejňování osvobodit malé společnosti. V zájmu snížení zbytečné administrativní zátěže by mělo být možno osvobodit od zveřejňování těchto údajů rovněž střední společnosti.

(8) Směrnice 78/660/EHS požaduje zveřejňovat rozčlenění obratu podle činnosti a podle zeměpisných trhů. To se požaduje u všech společností, podle čl. 44 odst. 2 uvedené směrnice však mohou být vyňaty malé společnosti. V zájmu snížení zbytečné administrativní zátěže by mělo být možno osvobodit od tohoto požadavku na zveřejňování rovněž střední společnosti.

(9) Směrnice 83/349/EHS vyžaduje, aby mateřský podnik sestavil konsolidovanou účetní závěrku i v případě, že jediný dceřiný podnik nebo všechny dceřiné podniky brány jako celek nejsou významné z hlediska cíle uvedeného v čl. 16 odst. 3 směrnice 83/349/EHS. Tyto společnosti proto spadají do oblasti působnosti nařízení (ES) č. 1606/2002 a musí sestavovat konsolidované účetní závěrky v souladu s Mezinárodními standardy účetního výkaznictví. Tento požadavek se považuje za zatěžující, má-li mateřský podnik pouze dceřiné podniky, které nejsou významné. Proto by mělo být možné osvobodit mateřský podnik od povinnosti vypracovat konsolidovanou účetní závěrku a konsolidovanou výroční zprávu, jestliže tento mateřský podnik má pouze dceřiné podniky, které nejsou považovány za významné, a to jednotlivě nebo brány jako celek.

(10) Jelikož cílů této směrnice, totiž snížení administrativní zátěže v souvislosti s některými požadavky na zveřejňování u středních společností a povinností sestavit konsolidovanou účetní závěrku, nemůže být uspokojivě dosaženo na úrovni členských států, a proto jich může být z důvodu rozsahu a účinků lépe dosaženo na úrovni Společenství, může Společenství přijmout opatření v souladu se zásadou subsidiarity stanovenou v článku 5 Smlouvy. V souladu se zásadou proporcionality stanovenou v uvedeném článku tato směrnice nepřekračuje rámec toho, co je nezbytné k dosažení těchto cílů.

(11) Směrnice 78/660/EHS a 83/349/EHS by proto měly být odpovídajícím způsobem změněny,

PŘIJALY TUTO SMĚRNICI:

Článek 1 Změny směrnice 78/660/EHS

Článek 44 směrnice 78/660/EHS se mění takto:

1. Vkládá se nový odstavec 1a, který zní:

„1a. Členské státy mohou umožnit společnostem uvedeným v článku 27 sestavovat zkrácený komentář ke své účetní závěrce bez údajů požadovaných v čl. 43 odst. 1 bodě 8.“

2. Vkládá se nový odstavec 2a, který zní:

„2a. Členské státy mohou osvobodit společnosti uvedené v článku 27 od povinnosti uvádět v komentáři k účetní závěrce údaje požadované v čl. 34 odst. 2.“

Článek 2 Změna směrnice 83/349/EHS

V článku 13 směrnice 83/349/EHS se vkládá nový odstavec 2a, který zní:

„2a. Aniž je dotčen čl. 4 odst. 2 a články 5 a 6, je každý mateřský podnik, který se řídí vnitrostátním právem členského státu a který má pouze dceřiné podniky, jež nejsou významné z hlediska cíle uvedeného v čl. 16 odst. 3, a to jednotlivě i brány jako celek, osvobozen od povinnosti stanovené v čl. 1 odst. 1.“

Článek 3 Provedení

1. Členské státy uvedou v účinnost právní a správní předpisy nezbytné pro dosažení souladu s touto směrnicí nejpozději do 30. dubna 2010. Neprodleně sdělí Komisi jejich znění a srovnávací tabulku mezi těmito předpisy a touto směrnicí.

Tyto předpisy přijaté členskými státy musí obsahovat odkaz na tuto směrnici nebo musí být takový odkaz učiněn při jejich úředním vyhlášení. Způsob odkazu si stanoví členské státy.

2. Členské státy sdělí Komisi znění hlavních ustanovení vnitrostátních právních předpisů, které přijmou v oblasti působnosti této směrnice.

Článek 4 Vstup v platnost

Tato směrnice vstupuje v platnost dvacátým dnem po vyhlášení v Úředním věstníku Evropské unie .

Článek 5 Určení

Tato směrnice je určena členským státům.

V Bruselu dne .

Za Evropský parlament Za Radu

předseda/předsedkyně předseda/předsedkyně

[1] Úř. věst. L 222, 14.8.1978, s. 11. Směrnice naposledy pozměněná směrnicí Evropského parlamentu a Rady 2006/46/ES (Úř. věst. L 224, 16.8.2006, s. 1 ).

[2] Vymezení v článku 11 (malé společnosti) a článku 27 (střední společnosti) čtvrté směrnice o právu obchodních společností.

[3] Úř. věst. L 193, 18.7.1983, s. 1, směrnice naposledy pozměněná směrnicí Rady 2006/99/ES (Úř. věst. L 363, 20.12.2006, s. 137 ).

[4] Závěry předsednictví ze zasedání Evropské rady v Bruselu – dok. 7224/07, závěr č. 1.

[5] Závěry předsednictví ze zasedání Evropské rady v Bruselu – dok. 7652/08, závěr č. 1.

[6] Projekt EU týkající se základní metody měření a snižování administrativních nákladů, druhá průběžná zpráva, 15. ledna 2008, s. 37. Závěrečná zpráva bude zveřejněna na internetových stránkách Komise.

[7] Viz pracovní dokument Komise „Snížení administrativní zátěže v Evropské unii, zpráva o pokroku za rok 2007 a výhled do roku 2008“, KOM(2008) 35.

[8] Nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 1606/2002 ze dne 19. července 2002 o uplatňování mezinárodních účetních standardů ( Úř. věst. L 243, 11.9.2002, s. 1).

[9] Zpráva o mezinárodních standardech účetního výkaznictví (IFRS) a správě a řízení Rady pro mezinárodní účetní standardy (IASB) (2006/2248(INI)), EP, Hospodářský a měnový výbor, zpravodaj: Alexander Radwan, A6-0032/2008, 5.2.2008, s. 10.

[10] Včetně studie provedené společností Ramboll Management, kterou zadala Komise: Study on Administrative Costs of the EU Company Law Acquis, July 2007 (Studie o administrativních nákladech acquis EU v oblasti práva obchodních společností, červenec 2007), k dispozici na internetových stránkách Komise na adrese: http://ec.europa.eu/internal_market/company/docs/simplification/final_report_company_law_administrative_costs_en.pdf .

[11] Sdělení Komise o zjednodušeném podnikatelském prostředí pro společnosti v oblasti práva obchodních společností, účetnictví a auditu, KOM (2007) 394, 10.7.2007. K dispozici na internetových stránkách Komise na adrese: http://ec.europa.eu/internal_market/company/simplification/index_en.htm.

[12] Report: Implementation of the Fourth Directive in Member States as per 1 January 1998 (Zpráva: Uplatňování čtvrté směrnice v členských státech ke dni 1. ledna 1998), s. 2, 38, 62. K dispozici na internetových stránkách GŘ MARKT na adrese:http://ec.europa.eu/internal_market/accounting/docs/studies/1998-fourth-dir_en.pdf.

[13] Ramboll Management. Červenec 2007. Study on administrative costs of EU Company Law Acquis (Studie o administrativních nákladech acquis EU v oblasti práva obchodních společností). K dispozici na internetových stránkách GŘ MARKT na adrese:http://ec.europa.eu/internal_market/company/docs/simplification/final_report_company_law_administrative_costs_en.pdf.

[14] Implementation of the Fourth Directive in Member States, Summary of findings from a study on the implementation of Fourth Directive 78/660/EEC in the Member States of the European Union , As per 1 January 1998 (Uplatňování čtvrté směrnice v členských státech, shrnutí zjištění studie o uplatňování čtvrté směrnice 78/660/EHS v členských státech Evropské unie ke dni 1. ledna 1998), ES, GŘ pro vnitřní trh, Finanční služby – Finanční údaje a právo obchodních společností (viz poznámka pod čarou č. 12), s. 54, 59.

[15] Podle údajů poskytnutých Spojeným královstvím existuje ve Spojeném království 1,6 milionu činných společností s ručením omezeným (limited liability company), přičemž 51 000 tvoří skupiny, z nichž pouze 10 000 předkládá konsolidované účetní závěrky. Bylo zjištěno, že 1000 skupin předkládá konsolidované účetní závěrky, přičemž má pouze dceřiné podniky, které nejsou významné.

[16] Úř. věst. C 325, 24.12.2002, s. 53.

[17] Členské státy mohou na vnitrostátní úrovni zavést rozsáhlejší požadavky. Směrnice již obsahují četné možnosti pro malé a střední podniky, mnoho z nich však nebylo členskými státy využito.

[18] Úř. věst. C […] […], s. […].

[19] Úř. věst. C […] […], s. […].

[20] Úř. věst. C […] […], s. […].

[21] KOM (2007) 394, 10.7.2007.

[22] Úř. věst. L 222, 17.8.1978, s. 11. Směrnice naposledy pozměněná směrnicí 2006/99/ES (Úř. věst. L 363, 20.12.2006, s. 137).

[23] Úř. věst. L 193, 18.7.1983, s. 1. Směrnice naposledy pozměněná směrnicí 2006/99/ES.

[24] Úř. věst. L 243, 11.9.2002, s. 1.