28.1.2010   

CS

Úřední věstník Evropské unie

CE 21/8

1.

domnívá se, že další politická a hospodářská stabilizace a zřizování demokratických institucí v balkánských zemích musí probíhat za aktivní účasti žen (neboť představují více než polovinu obyvatelstva);

2.

se znepokojením konstatuje, že prosazování zákonů a praxe týkajících se rovnosti mužů a žen (v institucionální, finanční i lidské rovině) není plně zaručeno, i když situace se liší podle toho, zda se jedná o země, s nimiž již byla zahájena přístupová jednání, nebo země, kde se tak dosud nestalo;

3.

zdůrazňuje význam rovnosti práv mužů a žen a rovného uplatnění na trhu práce, jelikož tato rovnost představuje základní předpoklad pro ekonomickou nezávislost žen, národní hospodářský růst a úspěšný boj proti chudobě, jíž jsou ženy postihovány více než muži;

4.

konstatuje, že na ženy nepřiměřeně dopadly škrty v oblasti sociálních služeb a veřejných výdajů, jako jsou zdravotní péče a péče o dítě a rodinu; zdůrazňuje, že výhody a služby, které byly ženám dříve poskytovány nad rámec mzdy, jim umožňovaly se zapojit do placeného pracovního poměru, a sladit tak svůj profesní a rodinný život;

5.

se znepokojením konstatuje, že ženy, ačkoli jsou všeobecně na trhu práce zastoupeny nedostatečně, jsou naopak nadměrně zastoupeny v určitých (tradičně „ženských“) povoláních, kde jsou vystaveny, zejména ve venkovských oblastech, větší nejistotě; vyžaduje proto, aby byla přijata zvláštní opatření, která by zabránila feminizaci odvětví s „nižšími výdělky“; je také znepokojen tím, že existují rozdíly v odměňováním mužů a žen a že se ženy setkávají s potížemi při zakládání svých vlastních podniků;

6.

vyzývá vlády balkánských zemí, aby vytvořily právní rámec pro stejnou odměnu za práci pro muže a ženy, aby pomáhaly ženám při uvádění soukromého života do souladu s životem profesním, aby za tímto účelem zřídily vysoce kvalitní, přístupná a cenově dostupná zařízení péče o dítě a staré osoby a aby odstranily překážky, jež ženám brání v podnikání;

7.

zdůrazňuje význam vzdělání při eliminaci stereotypů ve vnímání společenských rolí mužů a žen a při odstraňování kulturních stereotypů a vyzdvihuje skutečnost, že tyto stereotypní modely by neměly být podporovány vzdělávacím systémem, a to ani při volbě povolání;

8.

upozorňuje na všeobecně nedostatečnou infrastrukturu zdravotní péče, zejména ve venkovských oblastech, a vyzývá vlády, aby zajistily pravidelná preventivní vyšetření rakoviny děložního čípku, rakoviny prsu a HIV/AIDS (tj. nemocí, ke kterým jsou ženy náchylnější než muži); zdůrazňuje význam psychologické a lékařské rehabilitace žen, které byly postiženy válečnými konflikty;

9.

domnívá se, že ženy na Balkáně, jež byly zasaženy válečným konfliktem, by již neměly být považovány pouze ze oběti války, ale spíše za aktivní činitele stabilizace a řešení konfliktů; zdůrazňuje, že tuto úlohu mohou balkánské ženy obecně plnit jen tehdy, budou-li se rovnocenně podílet na politickém a ekonomickém rozhodování; vítá, že byly na zastoupení žen stanoveny kvóty, a vyzývá příslušné země, které tak dosud neučinily, aby podporovaly zastoupení žen v politických stranách a národních shromážděních a aby v případě nutnosti účinně uplatňovaly výše uvedené kvóty; vybízí země, které tak již učinily, aby v tomto procesu pokračovaly a umožnily tak ženám účastnit se politického života a zvýšit míru svého zastoupení s cílem odstranit jednou pro vždy „skleněný strop“ a přijaly jasná opatření, která zajistí, že budou muži i ženy od raného věku vedeni k občanské odpovědnosti;

10.

se znepokojením konstatuje, že navzdory právnímu rámci, který byl nedávno ve většině balkánských zemí zaveden, dochází stále v těchto zemích k domácímu násilí a verbálním útokům; vyzývá proto příslušné země, aby přijaly opatření zaměřená na zřízení středisek pro oběti a zajistily, aby donucovací a soudní orgány a státní úředníci byli vůči tomuto jevu vnímavější;

11.

zdůrazňuje, že domácí násilí je rozšířeno mnohem více, než ukazují stávající údaje, a že dostupné statistiky a údaje jsou neúplné, neucelené a nestandardizované i v zemích, které pro tuto oblast přijaly zvláštní právní předpisy;

12.

zdůrazňuje význam, který mají kampaně zaměřené na zvýšení povědomí o dané problematice, pro boj proti stereotypům, diskriminaci (založené na pohlaví, kulturní i náboženské) a domácímu násilí a pro rovnost mužů a žen všeobecně; poukazuje na to, že součástí těchto kampaní by měla být propagace pozitivního obrazu úlohy žen, který by byl zprostředkováván v médiích a reklamě, vzdělávacích materiálech a na internetu;

13.

vítá poslední vývoj v oblasti právního a institucionálního rámce, jenž je výrazem pevného odhodlání zajistit v příslušných zemích rovné příležitosti pro muže a ženy; zároveň opětovně zdůrazňuje, že je nutné přijmout důrazná opatření, jež zajistí důsledné provádění těchto ustanovení v praxi;

14.

vyzývá vlády balkánských zemí, aby přijaly opatření, jimiž se připraví cesta k uplatňování integrovaného přístupu k otázce rovnosti mužů a žen na všech úrovních a ve všech oblastech společenského a politického života;

15.

vyzývá všechny členské státy, které doposud nepřijaly vnitrostátní plány pro provádění výše uvedené rezoluce Rady bezpečnosti OSN, aby tak učinily a aby je uplatňovaly při jednání s balkánskými zeměmi;

16.

se znepokojením konstatuje, že balkánské země jsou tranzitními zeměmi pro obchodování s lidmi a že oběťmi tohoto obchodování jsou většinou ženy a děti; zdůrazňuje, že bez uplatňování zásady rovnosti mužů a žen, bez kampaní zaměřených na zvýšení povědomí o dané problematice a bez přijetí opatření proti úplatkářství a organizovanému zločinu nelze v balkánských zemích zabránit negativním jevům, jako je prostituce a obchodování s lidmi, ani ochránit jejich případné oběti;

17.

vyzývá balkánské země, aby bezodkladně přijaly preventivní opatření proti prostituci, zejména dětské prostituci a pornografii, aby zpřísnily sankce za donucení a podněcování k prostituci a/nebo za podílení se na tvorbě pornografických materiálů a aby trestně stíhaly dětskou pornografii na internetu;

18.

zdůrazňuje, že nevládní organizace a ženské organizace, zejména pracovní skupina pro rovnost mužů a žen působící v rámci Paktu stability pro jihovýchodní Evropu, mají velký význam v tom, že pomáhají identifikovat problémy žen a nalézt jejich vhodná řešení a že přispívají k rozvoji demokratického procesu a prohlubování stability v této oblasti; podporuje práci těchto nevládních organizací a doporučuje sdílet s příslušnými zeměmi a evropskými sítěmi nevládních organizací osvědčené postupy v oblasti rovnosti mužů a žen;

19.

vyzývá Komisi, aby na posílení práv žen na Balkáně poskytla předvstupní finanční pomoc, zejména prostřednictvím nevládních a ženských organizací;

20.

vyzývá Komisi, aby pozorně monitorovala a zasazovala se o plnění kodaňských kritérií, zejména pokud jde o rovné příležitosti pro muže a ženy a práva žen v kandidátských a případných kandidátských zemích; vyzývá kandidátské a případné kandidátské země na Balkáně, aby vzhledem k možnému budoucímu přistoupení uvedly v soulad své právní předpisy v oblasti boje proti diskriminaci a v oblasti rovnosti mužů a žen s acquis communautaire;

21.

vyzývá Komisi, aby svou politiku posílení nevládních organizací na západním Balkáně, jež je stanovena ve výše uvedeném sdělení Komise ze dne 5. března 2008, orientovala na posílení účasti žen v občanské společnosti;

22.

zdůrazňuje, že romské ženy jsou vystaveny mnohonásobné diskriminaci (rasové, etnické i založené na pohlaví) a že jsou častěji postihovány chudobou a častěji trpí sociálním vyloučením; tyto problémy je proto třeba řešit odděleně; poukazuje na to, že to jsou zejména romské ženy, které jsou v mnoha zemích vystaveny předsudkům a kterým není přiznáno občanství, které mají omezený přístup ke kvalitnímu vzdělání, které se musejí potýkat s nevhodnými životními podmínkami, nemohou získat přístup ke zdravotní péči, jsou z velké části nezaměstnané a aktivně se neúčastní politického ani občanského života;

23.

se znepokojením konstatuje, že není k dispozici dostatek aktuálních statistických informací a ukazatelů, jež by pomohly situaci žen na Balkáně vyhodnotit;

24.

vyzývá kandidátské a případné kandidátské země na Balkáně, aby zajistily odstranění všech forem diskriminace a předsudků vůči ženám, které bývají vystaveny několikanásobné diskriminaci, zejména ženám romským; vyzývá balkánské země, aby zavedly účinnou a praktickou antidiskriminační strategii, jež by byla prováděna na všech úrovních (celostátní i místní);

25.

vyzývá Evropský institut pro rovnost pohlaví, aby sledoval rovnost žen a mužů také v balkánských zemích a aby zvláštní pozornost věnoval kandidátským zemím;

26.

pověřuje svého předsedu, aby toto usnesení předal Radě, Komisi a vládám a parlamentům členských států a příslušných kandidátských a případných kandidátských zemí.