21.1.2010   

CS

Úřední věstník Evropské unie

CE 15/1

A.

vzhledem k tomu, že změna klimatu v mnoha rozvojových zemích vážně ohrožuje snižování chudoby, lidských práv, míru a bezpečnosti, dostupnosti vody a potravin a dosažení rozvojových cílů tisíciletí,

B.

vzhledem k tomu, že v některých rozvojových zemích jsou káceny lesy, aby bylo vytvořeno místo pro plodiny pro výrobu biopaliva,

C.

vzhledem k tomu, že průmyslově vyspělé země nesou historickou zodpovědnost za změnu klimatu a je jejich morální povinností pomáhat rozvojovým zemím v úsilí přizpůsobit se důsledkům této změny,

D.

vzhledem k tomu, že rozvojové země přispívají ke změně klimatu nejméně, ale budou nejvíce postiženy jejími důsledky, včetně nedostatečného zajištění vody a potravin v důsledku sucha a dezertifikace, stejně jako vlivem stoupající hladiny moří, nových problémů v zemědělství, nových zdravotních rizik, extrémních meteorologických jevů a tlaků způsobených migrací; vzhledem k tomu, že rozvojové země mají současně nejmenší možnost čelit těmto následkům,

E.

vzhledem k tomu, že v mnoha průmyslových zemích se opatřením pro přizpůsobení se změně klimatu a snižování rizika dostalo v poslední době značné pozornosti, a vzhledem k tomu, že tytéž potřeby jsou, pokud jde o nízkopříjmové země, výrazně zanedbávány;

F.

vzhledem k tomu, že ilegální a neudržitelné dovozy vytěženého dřeva do EU výrazně podporují odlesňování a podle odhadů stojí chudé země ročně miliardy eur;

G.

vzhledem k tomu, že odlesňování způsobuje podle odhadů 20 % z celkových emisí skleníkových plynů, a vede tak k odhadované ztrátě 13 milionů hektarů tropických pralesů ročně; vzhledem k tomu, že odlesňování v tropických oblastech vážně ohrožuje biologickou rozmanitost a existenci více než miliardy chudých lidí žijících v těchto lesích a z těchto lesů,

H.

vzhledem k tomu, že konkrétní důsledky změny klimatu často musejí být řešeny na místní úrovni místními orgány; vzhledem k tomu, že řádné propojení mezinárodní, státní a místní úrovně tvorby politiky je proto při vypracovávání plánu účinného přizpůsobení se změně klimatu a strategie na zmírnění jejího dopadu klíčovým problémem; vzhledem k tomu, že je třeba provést rozsáhlé strukturální změny, aniž by byl obětován přístup ve prospěch chudých lidí založený na jednotlivých komunitách;

I.

vzhledem k tomu, že se bezpečnostním hrozbám vyvolaným změnou klimatu, zahrnujícím konflikty o vzácné přírodní zdroje, přírodní katastrofy způsobené změnou klimatu a rozsáhlé migrační toky, dostává stále většího uznání; a vzhledem k tomu, že pro zajištění účinné přizpůsobivé reakce v rozvojových zemích bude klíčové vypracování strategií zaměřených na řešení společných klimatických / bezpečnostních problémů;

J.

vzhledem k tomu, že mezinárodní úsilí v oblasti přizpůsobení se změně klimatu a snížení rizika katastrof bylo až dosud nedostatečné, roztříštěné, špatně koordinované a v řadě případů pro rozvojové země těžko dostupné, což je v přímém rozporu s cíli stanovenými v Evropském konsenzu a v Pařížské deklaraci,

K.

vzhledem k opatřením pro přizpůsobení se změně klimatu by měly být strategie zaměřené na snižování rizika katastrof a budování kapacit pro rozvoj úzce propojeny, avšak dosud byly pouze ve velmi malé míře integrovány do činností agentur pro rozvojovou spolupráci a do mezinárodních organizací; a vzhledem k tomu, že z hlediska úspěšné realizace globální aliance pro změnu klimatu by byl zásadní jednotný promyšlený přístup;

L.

vzhledem k tomu, že je nezbytné vytvořit víceoborové skupiny tvořené řídícími pracovníky v oblasti zvládání katastrof, odborníky v oblasti rozvoje, pracovníky zabývajícími se plánováním, klimatology a odborníky v oblasti přizpůsobování se změně klimatu, kteří by schválili nejlepší postupy pro regionální rozvoj;

M.

vzhledem k tomu, že včasné opatření zaměřené na přizpůsobení se změně klimatu a snížení rizik katastrof je jasně nákladově efektivnějším řešením; vzhledem k tomu, že jeden dolar vynaložený na snížení rizika katastrof může podle odhadů uspořit až sedm dolarů vynaložených v reakci na katastrofu, což je také silným argumentem pro předběžné financování pomoci;

N.

vhledem k tomu, že je proto nutné odmítnout jakékoli snahy o dvojí započítávání finančních prostředků EU určených na splnění rozvojových cílů tisíciletí a příslibů v rámci UNFCCC;

O.

vzhledem k tomu, že jakýkoli odklad v přijetí pevného rozhodnutí o opatřeních nezbytných pro omezení dopadů a vlivů změny klimatu povede k mnohem větším nákladům,

P.

vzhledem k tomu, že většina ekologických problémů, včetně těch, které s sebou přináší změna klimatu, je prohlubována růstem počtu obyvatel a rostoucí velikostí populace, zatímco dynamika obyvatelstva, pokud jde o růst, distribuci a složení, je nedílnou součástí procesu rozvoje, neboť jednak ovlivňuje změnu životního prostředí, a jednak je touto změnou sama ovlivňována; vzhledem k tomu, že konference o populaci a rozvoji konaná v Káhiře v roce 1994 jasně zdůraznila množství výhod, které vyplývají z účelové, místně orientované a nenásilné populační politiky, přesto populační otázky dosud většinou nebyly začleněny do plánování rozvoje nebo přizpůsobení;

Q.

vzhledem k tomu, že k dosažení účinného začlenění přizpůsobování se změně klimatu a zmírňování jejích důsledků do rozvojových politik je nutné se zabývat všemi politikami v oblasti zemědělství, vodohospodářství, hospodaření s lesními zdroji, zdravotnictví, infrastruktury a vzdělání, jakož i populační politikou,

R.

vzhledem k tomu, že snižování korupce by zvýšilo účinnost přizpůsobení se změně klimatu a úsilí o zmírnění jejího dopadu,

S.

vzhledem k tomu, že z výše uvedené zprávy o pokroku při provádění akčního plánu EU v oblasti změny klimatu a rozvoje z roku 2007 vyplývá, že pokrok při začleňování změny klimatu do rozvojových politik EU, zvláště ve strategických dokumentech jednotlivých zemí a regionálních strategických dokumentech, je nedostatečný a příliš pomalý,

T.

vzhledem k tomu, že v současnosti existuje obrovský schodek, pokud jde o financování přizpůsobení se rozvojových zemí změně klimatu; vzhledem k tomu, že výše nákladů na přizpůsobení se změně klimatu je odhadována na 50 až 80 miliard USD ročně, ale celková výše prostředků získaných prostřednictvím multilaterálních mechanizmů financování dosáhla v polovině roku 2007 necelých 0,5 % této částky,

U.

vzhledem k tomu, že ačkoli si EU sama stanovila cíl získat vedoucí postavení v boji proti změně klimatu, rozpočet EU neodráží prioritu, kterou mají politiky a opatření přijatá EU pro boj proti změně klimatu;

V.

vzhledem k tomu, že část prostředků na financování Globální aliance pro změnu klimatu bude poskytována z Evropského rozvojového fondu a v rámci tematického programu pro životní prostředí a udržitelné hospodaření s přírodními zdroji (v souladu s článkem 13 nástroje rozvojové spolupráce (3)),

W.

vzhledem k tomu, že Evropský rozvojový fond je využíván zejména pro financování nových iniciativ; vzhledem k tomu, že by Komise měla dodržet svůj závazek najít nové zdroje financování pro zachování Evropského rozvojového fondu; vzhledem k tomu, že Výbor pro rozvoj dospěl v mnoha případech k závěru, že by Evropský rozvojový fond měl být integrován do rozpočtu EU s cílem zajistit demokratickou kontrolu nad způsobem jeho využívání,

X.

vzhledem k tomu, že v souladu s článkem 21 o přijímání strategických zpráv a víceletých orientačních programů a s čl. 35 odst. 2 nástroje rozvojové spolupráce má Evropský parlament právo na kontrolu činnosti Komise, jak je uvedeno v článcích 5 a 8 rozhodnutí 1999/468/ES,

Y.

vzhledem k tomu, že mechanizmus čistého rozvoje byl dosud velmi málo vhodný k uspokojování potřeb nejchudších zemí týkajících se investování do čisté technologie, neboť zatímco v Africe se realizuje méně než 3 % všech projektů v rámci mechanizmu čistého rozvoje, je na projekty realizované v Číně, Indii, Koreji a Brazílii věnováno 90 % certifikovaných snížení emisí (CER),

1.

vítá iniciativu Komise vytvořit globální alianci pro změnu klimatu, jež představuje důležité uznání důsledků změny klimatu pro rozvoj; vyzývá však Komisi, aby dále upřesnila, jak významný přínos bude globální aliance pro změnu klimatu mít; v této souvislosti zdůrazňuje, že nedílnou součástí činnosti aliance musí být koordinace a spolupráce s ostatními významnými účastníky, čímž se zajistí optimální vzájemné doplňování jednotlivých iniciativ;

2.

domnívá se, že globální aliance pro změnu klimatu je důležitým pilířem vnější činnosti EU v souvislosti se změnou klimatu a že představuje doplňkovou a podpůrnou platformu pro probíhající proces v souvislosti s Rámcovou úmluvou Organizace spojených národů o změně klimatu a Kjótským protokolem, která napomáhá rychlejšímu uplatnění této úmluvy a protokolu a s nimi spojených dohod;

3.

opakovaně zdůrazňuje naléhavé závěry výše uvedeného dokumentu nazvaného „Změna klimatu a mezinárodní bezpečnost“, jež varuje, že změna klimatu zvyšuje bezpečnostní rizika pro EU, představuje přílišné břemeno pro státy a regiony ve světě, které jsou již nyní nestabilní a náchylné ke konfliktu, a narušuje úsilí o dosažení rozvojových cílů tisíciletí;

4.

konstatuje, že úsilí v boji proti změně klimatu se musí opírat nejen o politické podněty, ale také o občanskou společnost, a to jak v rozvinutých, tak v rozvojových zemích; domnívá se, že by měly být zahájeny informační kampaně pro veřejnost a přijaty výchovné programy na školách a univerzitách, které občany seznámí s analýzami a hodnoceními stavu změny klimatu a navrhnou, jak vhodně reagovat, zvláště pokud jde o změnu způsobu života s cílem omezit emise;

5.

zdůrazňuje, že v oblasti politiky EU pro změnu klimatu a rozvoj je důležité posílit koordinaci a spolupráci mezi Komisí a členskými státy; globální aliance pro změnu klimatu je mimořádnou příležitostí pro dodržení zásad tvořících základ Evropského konsenzu a Pařížské deklarace i akčního programu přijatého na Mezinárodní konferenci OSN o populaci a rozvoji konané v Káhiře v roce 1994; je dále přesvědčen, že jedním z důležitých úkolů je, aby globální aliance pro změnu klimatu sloužila jako referenční středisko pro iniciativy členských států;

6.

vyzývá EU, aby se zasadila o to, že se změna klimatu stane jednou z hlavních součástí její politiky rozvojové spolupráce; domnívá se mimoto, že boj proti změně klimatu musí řešit strukturální příčiny a žádá o systematické posouzení rizika změny klimatu, které by pokrývalo všechny aspekty plánování politiky a rozhodování, včetně ve vztahu k obchodu, zemědělství a zajištění potravin, a to jak v EU, tak i v rozvojových zemích;

7.

zdůrazňuje, že by globální aliance pro změnu klimatu měla přijmout konkrétní opatření pro řešení souvislostí mezi jednak dopadem změny klimatu na rozvoj, včetně politik EU v oblasti zemědělství, obchodu a rybolovu, a jednak problémy souvisejícími s vývozními dotacemi, jako je vázaná pomoc, břemeno zadluženosti, exportní úvěry a komerční využívání potravinové pomoci, nucená privatizace a liberalizace klíčových hospodářských odvětví;

8.

zdůrazňuje, že vzhledem k tomu, že globální aliance pro změnu klimatu s financováním ve výši 60 milionů EUR na období 2008–2010 má doplňovat proces probíhající v rámci UNFCCC, je třeba se vyhnout překrývání jejich činnosti a soustředit prostředky na opatření, která představují největší přínos; domnívá se, že jakmile bude dosaženo dohody o změně klimatu pro období po roce 2012, bude nutné zrevidovat cíle a financování aliance s ohledem na výsledky této dohody;

9.

zastává názor, že prostředky mimo UNFCCC nelze započítávat do plnění závazků rozvinutých zemí podle této úmluvy;

10.

domnívá se, že částka 60 milionů EUR, která byla doposud na globální alianci pro změnu klimatu vyčleněna, je krajně nedostatečná; vyzývá Komisi, aby stanovila dlouhodobý cíl pro financování globální aliance pro změnu klimatu ve výši nejméně 2 miliard EUR ročně do roku 2010 a 5–10 miliard EUR ročně do roku 2020;

11.

vyzývá Komisi, aby poskytla podrobné informace o stávajících finančních mechanizmech pro změnu klimatu a rozvoj na státní i mezinárodní úrovni; vyzývá Komisi, aby na základě těchto informací urychleně navrhla, jaká opatření je nutné učinit pro zvýšení finanční podpory EU v oblasti změny klimatu a rozvoj, tak aby zajistila co nejlepší koordinaci současných iniciativ a co nejlépe je doplňovala;

12.

zdůrazňuje, že pokud má být změna klimatu brána vážně, je nutné nalézt nové způsoby financování prostřednictvím různých rozpočtových linií a nových zdrojů financování, jako jsou finanční prostředky na humanitární pomoc pro katastrofy související s klimatem, finanční prostředky v rámci společné zahraniční a bezpečnostní politiky (SZBP) a nástroj pro stabilitu v souvislosti s preventivní bezpečnostní politikou nebo v reakci na bezpečnostní hrozby či konflikty související se změnou klimatu, případně jiné finanční prostředky pro vnější činnost a dále ekologické daně, partnerství veřejného a soukromého sektoru a jiné inovativní mechanizmy financování používané k tomuto účelu;

13.

se zájmem bere na vědomí závěry předsednictví Evropské rady ze dne 19. a 20. června 2008 a jejich rozpočtové důsledky; domnívá se, že tyto rozpočtové požadavky je možné uspokojit pouze s využitím prostředků stanovených v interinstitucionální dohodě ze dne 17. května 2006 o rozpočtové kázni a řádném finančním řízení (4); znovu zdůrazňuje, že na nové úkoly je třeba poskytnout nové finanční prostředky;

14.

konstatuje v této souvislosti, že oficiální rozvojová pomoc EU dosud nedosáhla cíle 0, 56 % z HND EU do roku 2010 a že si lze pouze obtížně představit, jak bude EU moci dostát všem svým závazkům, aniž by nalezla nové inovativní zdroje;

15.

vyzývá Komisi, aby zvýšila okamžité financování aliance, čehož by bylo vzhledem k naléhavosti situace možné dosáhnout zpočátku prostřednictvím tematického programu pro životní prostředí a udržitelné hospodaření s přírodními zdroji a 10. Evropského rozvojového fondu; současně zdůrazňuje naléhavou potřebu vyčlenit dodatečné prostředky mimo oficiální rozvojovou pomoc na přizpůsobení se změně klimatu a na rozvoj inovativních finančních mechanizmů určených pro tento účel;

16.

připomíná Komisi, že pokud jsou na financování aliance vynakládány prostředky pocházející z tematického programu pro životní prostředí a udržitelné hospodaření s přírodními zdroji nebo z EDF, měly by být jakožto rozvojové fondy využívány pouze na opatření v souladu s rozvojovou pomocí vymezenou Výborem pro rozvojovou pomoc OECD; trvá na tom, že by toto mělo být pouze jednorázovým způsobem financování, a že další financování musí být nalezeno pomocí alternativních zdrojů;

17.

vyzývá Komisi, aby zajistila, že financování aliance ze zdrojů tematického programu pro životní prostředí a udržitelné hospodaření s přírodními zdroji a z EDF nebude na úkor důležitých cílů rozvojové spolupráce, jako jsou cíle týkající se vzdělávání, zdraví, rovnosti mezi ženami a muži nebo přístupu k vodě;

18.

zdůrazňuje, že členské státy musejí převzít mnohem větší odpovědnost za financování a za sladění svých rozvojových aktivit ve vztahu ke globální alianci pro změnu klimatu;

19.

vyzývá Komisi a členské státy, aby se dohodly na vyčlenění nejméně 25 % očekávaného výtěžku dražeb v systému EU pro obchodování s emisemi za příští obchodovací období na účely financování aliance a dalších opatření v oblasti změny klimatu v rozvojových zemích, včetně úsilí zaměřeného na ochranu lesů a snížení emisí z odlesňování a znehodnocování lesů;

20.

vyzývá Komisi, aby využila nadcházejícího přezkumu rozpočtu EU jako příležitosti pro opětovné posouzení priorit v celkových výdajích a vyčlenění dodatečných finančních prostředků obecně pro oblast změny klimatu a rozvoje a konkrétně pro alianci, a to i prostřednictvím přesměrování finančních prostředků společné zemědělské politiky (SZP);

21.

vyzývá Komisi a členské státy, aby urychleně realizovaly myšlenku globálního mechanizmu financování změny klimatu podle vzoru mezinárodního nástroje na financování imunizace a plán na předběžné financování pomoci, což by umožnilo během poměrně krátké doby zajistit značné prostředky na financování globální aliance pro změnu klimatu;

22.

vyzývá Komisi, aby nabídla soukromému sektoru, aby se stal blízkým partnerem globální aliance pro změnu klimatu, a aby tak uznala, že veřejné finanční prostředky by mohly hrát úlohu katalyzátoru při poskytování investičních pobídek a při zajišťování přístupu k trhům a technologiím; výslovně doporučuje Komisi, aby investovala do vytváření partnerství mezi veřejným a soukromým sektorem v klíčových oblastech, jako je zajištění dodávek vody a budování infrastruktury v ohrožených oblastech, jejichž financování je v současné době velmi nedostatečné, a to vzhledem k tomu, že změna klimatu má dopad na řadu oblastí politik (jako je přístup k vodě, veřejné zdravotnictví, dodávky energie) vyžadujících zásah státních a místních orgánů; připomíná, že by prioritou EU mělo být posílení akceschopnosti veřejného sektoru v těchto oblastech;

23.

vyzývá Komisi, aby navázala spolupráci s odvětvím soukromého pojišťovnictví a hledala způsoby nastavení základních pojistných systémů pro financování přizpůsobení se změně klimatu a snižování rizika katastrof s využitím národní, regionální i individuální úrovně pojištění;

24.

vyjadřuje politování nad tím, že zapojení vlád, občanské společnosti a místních orgánů rozvojových zemí ve fázi plánování globální aliance pro změnu klimatu bylo celkově nedostatečné; vyzývá Komisi, aby zajistila, že rozhodování ve fázi vypracovávání, provádění, přidělování finančních prostředků a hodnocení bude probíhat ve spolupráci se zainteresovanými stranami;

25.

vyzývá Komisi, aby využila globální alianci pro změnu klimatu k podpoře a posílení schopností partnerských zemí identifikovat, zvládat a zmírňovat bezpečnostní hrozby, které představuje změna klimatu, a vybízí Komisi, aby na tyto účely vyčlenila dodatečné finanční prostředky; dále vyzývá Komisi, aby zajistila plné zapojení generálního ředitelství pro vnější vztahy do celého procesu plánování a realizace globální aliance pro změnu klimatu a aby zajistila optimální propojenost politiky rozvojové spolupráce se změnou klimatu a zahraniční a bezpečnostní politikou;

26.

vyzývá Komisi, aby využila globální aliancii pro změnu klimatu k zahájení diskuze se společenstvím dárců i s partnerskými zeměmi o zvýšení připravenosti a pohotovostního plánování pro případ rozsáhlé migrace, pokud se některé oblasti stanou v důsledku změny klimatu neobyvatelné;

27.

vyžaduje, aby globální aliance pro změnu klimatu byla vybavena účinnými mechanizmy podávání zpráv, včetně podrobných ukazatelů pokroku a kontrolních systémů;

28.

domnívá se, že zvláštní přínos a schopnosti globální aliance pro změnu klimatu by mohly vytvořit spojení mezi místními adaptačními opatřeními a globálními politickými rámci v oblasti klimatu a rozvoje; vítá v této souvislosti šňůru „politického dialogu“ globální aliance pro změnu klimatu jakožto důležitý krok pro propojení agendy snižování chudoby a rozvojových cílů tisíciletí s agendou změny klimatu; zdůrazňuje však, že globální aliance pro změnu klimatu bude úspěšná, pouze pokud bude součástí celkové strategie EU pro jednání po roce 2012, při kterých je nejvyšší prioritou silná podpora zmírňovacích a adaptačních opatření v rozvojových zemích;

29.

vybízí Komisi, aby využila politický dialog a plánované společné prohlášení EU, nejméně rozvinutých zemích a malých ostrovních rozvojových států jako fórum pro prosazení myšlenky „globální smlouvy“, kde jsou opatření v rámci rozvojové spolupráce a změny klimatu integrována v jeden celek, přičemž problematika zvyšování počtu obyvatelstva je to tohoto celku začleněna jakožto explicitní prvek, jak je plánováno v rámci iniciativy Globálního Marshallova plánu;

30.

zdůrazňuje, že je třeba zintenzivnit úsilí o začlenění problematiky přizpůsobení se změně klimatu, snižování rizika katastrof a opatření týkajících se populace a reprodukčního zdraví do rozvojové pomoci Komise i členských států, zejména ve fázi jejich realizace, neboť z hlediska systémového řešení se jedná o naprosto zásadní oblasti; vyzývá Komisi, aby k dosažení pokroku v této oblasti využila nadcházejícího střednědobého přezkumu strategických dokumentů jednotlivých zemí;

31.

trvá na tom, že Komise musí vedle globální aliance pro změnu klimatu dále rozvíjet svou odpověď na zprávu o pokroku při provádění akčního plánu EU v oblasti změny klimatu a rozvoje z roku 2007, který obsahuje množství důležitých prvků, jež nesmějí být ztraceny, včetně vytvoření terénních informačních systémů pro lepší koordinaci a přístup k informacím;

32.

zdůrazňuje, že při rozvoji a provádění akčních programů jednotlivých zemí pro přizpůsobení se změně klimatu s využitím prostředků Světového fondu pro životní prostředí se projevují některé nedostatky v důsledku nedostatečného financování, podcenění nákladů na přizpůsobení se změně klimatu, slabých vazeb na lidský rozvoj, příliš byrokratických kanálů ztěžujících přístup k finančním prostředkům a projektové předpojatosti; vyzývá Komisi, aby se v průběhu poskytování další podpory akčním programům jednotlivých zemí pro přizpůsobení se změně klimatu v nejméně rozvinutých zemích a malých ostrovních rozvojových zemích v rámci aliance těmito nedostatky důkladně zabývala; v souvislosti s tím vítá záměr Komise prozkoumat možnosti budování kapacit správních institucí s využitím rozpočtové podpory v rámci těchto programů;

33.

zdůrazňuje, že úspěšné využití rozpočtové podpory pro rozvojově orientované přizpůsobení se změně klimatu závisí na rozsáhlém využívání všech prostředků, které jsou v systémech rozpočtové podpory k dispozici, včetně diskuze o politických prioritách, dlouhodobého sledování a technické pomoci při sestavování a plnění rozpočtu; dále zdůrazňuje potřebu aktivního zapojení občanské společnosti a místních společenství; vyzývá také Komisi, aby byla připravena využívat doplňková opatření tam, kde rozpočtová podpora není vhodná nebo kde neprospívá chudým a nejvíce ohroženým;

34.

vyzývá Komisi, aby zajistila, že plánovaný výzkum v oblasti přizpůsobování se rozvojových zemí změně klimatu prováděný v rámci globální aliance pro změnu klimatu má jasnou perspektivu vycházející zdola, že je zaměřen na chudé a nejohroženější, veden potřebami místních společenství a prováděn ve spolupráci s lidmi, jichž se tato problematika týká; zdůrazňuje význam oznamování výsledků adaptačního výzkumu cílovým skupinám prostřednictvím dostupných forem sdělovacích prostředků;

35.

vyzývá Komisi, aby vyčlenila značné zdroje na výzkum ekonomické stránky přizpůsobování se změně klimatu v rozvojových zemích, včetně lepšího porozumění budoucích nákladů na nezbytnou restrukturalizaci obchodní, zemědělské a bezpečnostní politiky a institucí; uznává, že mezery ve znalostech v této oblasti představují překážku pro účinná adaptační opatření a účelné vynakládání prostředků veřejných i soukromých subjektů;

36.

zdůrazňuje, že je důležité předávat partnerským zemím globální aliance pro změnu klimatu poznatky a technologie – včetně technologií sloužících k omezení nebezpečí vzniku katastrof; za tímto účelem vyzývá Komisi, aby podporovala internetovou „knihovnu“ s relevantními údaji o přizpůsobování se změně klimatu a aby umožnila výměnný program mezi těmito zeměmi určený pro odborníky v oblasti přizpůsobování se změně klimatu;

37.

znovu zdůrazňuje význam promyšlené politiky a žádá Komisi, aby se zabývala tématem začlenění změny klimatu do úsilí o snížení chudoby v době, kdy je prováděn přezkum rozpočtu EU, i při přezkumu různých nástrojů rozvoje v polovině období;

38.

vyzývá Komisi, aby věnovala větší pozornost dopadu změny klimatu na zemědělství a lesnictví a na přizpůsobení se zemědělství a lesnictví změně klimatu; vyzývá Komisi, aby využila aliance k podpoře rozvoje ekologicky přiměřené zemědělské politiky s tím, že prioritou by se mělo stát zajištění potravin pro obyvatele; vyzývá dále Komisi, aby pomohla vytvořit vhodný institucionální a finanční rámec pro chudé obyvatele venkovských oblastí, kteří jsou existenčně závislí na zemědělství;

39.

zdůrazňuje, že zemědělství v chudých rozvojových zemích je přímo výrazně ovlivněno změnou klimatu, což může mít dramatické důsledky na zajišťování potravin; žádá proto Komisi, aby využila globální alianci pro změnu klimatu k vytvoření zemědělské politiky a způsobů produkce, které budou lépe uspokojovat potřeby místního obyvatelstva a budou představovat dlouhodobé řešení problematiky rychle rostoucích cen potravin; doporučuje Komisi, aby podporovala zejména inovační řešení, jako je vytváření „zelených pásů“ kolem měst v reakci na základní potravinové potřeby městského obyvatelstva v rozvojových zemích;

40.

vítá záměr Komise navrhnout strategii EU pro snížení rizika katastrof, což je důležitým krokem při překonávání propasti mezi snižováním rizika katastrof, úsilím o rozvoj a o přizpůsobení se změně klimatu; v souvislosti s tím vyzývá Komisi, aby vyjasnila, jak může aliance této integraci napomoci v praktické rovině;

41.

zdůrazňuje, že strategie zaměřená na snížení rizika katastrof nepřinese podstatné výsledky bez konkrétního plánu opatření a zásadního přerozdělení rozpočtových výdajů, jež zajistí dlouhodobé financování snižování rizika katastrof a přizpůsobení se změně klimatu coby součásti běžné rozvojové pomoci, a nikoliv, jak je tomu dnes, jako krátkodobého humanitárního problému s nízkou prioritou;

42.

zdůrazňuje, že s ohledem na zajištění úspěšné realizace globální aliance pro změnu klimatu jsou nezbytné dodatečné lidské zdroje v rámci EuropeAid a delegací EU; vyzývá Komisi, aby v rozpočtu EU na rok 2009 vyčlenila na tuto oblast značné finanční prostředky; v rámci širšího výhledu rovněž vyzývá Komisi, aby věnovala podstatně více prostředků na odbornou přípravu pracovníků příslušných generálních ředitelství Komise a členů jejich delegací v oblasti přizpůsobení se změně klimatu a snižování rizika katastrof, kde je nutné se zaměřit především na prohlubování praktického know-how;

43.

vzhledem k tomu, že globální aliance pro změnu klimatu vyžaduje opatření na zmírňování změny klimatu, zdůrazňuje, že pokud mají být nejméně rozvinuté země a malé ostrovní rozvojové země schopny rozšířit svou účast v mechanizmech čistého rozvoje, potřebují vybudovat své kapacity a získat technickou podporu; vyzývá rovněž Komisi, aby se aktivně účastnila mezinárodních rozhovorů o změně klimatu s cílem posílit mechanizmy čistého rozvoje, aby byla zajištěna jejich doplňkovost a provázanost s rozvojovými a klimatickými cíly; vyzývá dále Komisi, aby se nezaměřovala výhradně na mechanizmus čistého rozvoje jako hlavní nástroj politiky, ale aby alternativně podpořila také opatření ke zmírnění důsledků změny klimatu, která jsou pro nejchudší země vhodnější, přičemž je nutné upřednostnit aktivity zaměřené na využívání půdy, změnu využívání půdy a lesnictví i na nízkouhlíkové technologie;

44.

vyzývá Komisi, aby urychleně rozvinula ambiciózní doplňkové politické iniciativy, zejména v oblasti ochrany lesů a moří, udržitelného využívání přírodních zdrojů a technické spolupráce zaměřené na zmírnění důsledků změny klimatu, kde finanční potřeby daleko přesahují to, co se v současné době poskytuje v rámci globální aliance pro změnu klimatu; vyzývá především k výrazným opatřením v rámci EU ve formě finanční podpory, technické pomoci, převodu technologií a spolupráce s rozvojovými zeměmi, která by usnadnila co nejdřívější využívání technologií s nízkými emisemi skleníkových plynů a způsobů produkce šetrných k životnímu prostředí;

45.

vyzývá Komisi, aby přezkoumala svůj návrh kritérií udržitelnosti pro biopaliva a aby zavedla přísnější požadavky na přínos pro klima a ekosystémy při současném zohlednění dopadů změny v nepřímém využívání půdy a dopadů na rozvoj místních společenství; zdůrazňuje, že se kritéria udržitelnosti nesmějí stát novými ochrannými opatřeními, ale že by měla být vytvářena v dialogu s rozvojovými zeměmi;

46.

věří, že navržený Globální fond pro energetickou účinnost a obnovitelnou energii je v tomto rámci významným nástrojem, který by mohl hrát důležitou roli v projektech energetické účinnosti a při propagaci obnovitelné energie v rozvojových zemích;

47.

vyzývá Komisi, aby urychleně vypracovala komplexní program ke snížení odlesňování a znehodnocování lesů v rozvojových zemích, včetně podpory dobrovolných dohod o partnerství v rámci programů pro vymahatelnost práva, správu a obchod v lesnictví a konkrétních návrhů mechanizmů financování, které budou předloženy na konferenci smluvních států Úmluvy o změně klimatu v Poznani v prosinci 2008; znovu zdůrazňuje důležitost mechanizmů, které poskytnou odškodnění nejen za nevyprodukované emise skleníkových plynů, ale i za biologickou rozmanitost a za příspěvek k rozvoji lesů;

48.

lituje, že Komise dosud nepředložila jasné a důsledné návrhy na zákaz dovozu nelegálně těženého dřeva a výrobků z něj na trh EU; vyzývá Komisi, aby takové návrhy neprodleně předložila;

49.

pověřuje svého předsedu, aby předal toto usnesení Radě a Komisi.