15.1.2010   

CS

Úřední věstník Evropské unie

CE 9/44

A.

vzhledem k tomu, že některé členské státy neposkytly včas povinné informace o kontrolní a prováděcí činnosti v období 2003–2004 podle nařízení Rady (EHS) č. 3820/85, takže zpráva Komise o uplatňování tohoto nařízení v daném období (KOM(2007)0622) byla předložena se zpožděním jednoho a půl roku,

B.

vzhledem k tomu, že průměrný počet zjištěných porušení právních předpisů zůstává stejný, avšak celkový počet zaprotokolovaných přestupků v některých členských státech značně vzrostl, přičemž se celkově zvýšil počet provinění, pokud jde o přestávky a dobu odpočinku, zatímco počet přestupků, pokud jde o dobu řízení, klesl,

C.

vzhledem k tomu, že příští dvouletá zpráva musí poprvé obsahovat údaje o provádění směrnice 2002/15/ES,

D.

vzhledem k tomu, že je v obecném zájmu, aby byla řádně uplatňována ustanovení o pracovní době, době řízení a odpočinku pro mobilní pracovníky, stejně jako pro řidiče samostatně výdělečně činné,

E.

vzhledem k tomu, že účelem směrnice 2002/15/ES je stanovit minimální požadavky týkající se úpravy pracovní doby s cílem zlepšit ochranu zdraví a bezpečnosti osob vykonávajících mobilní činnosti v silniční dopravě, zvýšit bezpečnost silničního provozu a harmonizovat podmínky hospodářské soutěže,

F.

vzhledem k tomu, že směrnice 2002/15/ES vstoupila v platnost dne 23. března 2002 a členským státům byla k provedení jejích ustanovení poskytnuta tříletá lhůta, která uplynula dnem 23. března 2005, ale většina členských států nedokázala směrnici během tohoto tříletého přechodného období provést,

G.

vzhledem k tomu, že ani dva roky po uplynutí přechodného období, které bylo poskytnuté na provedení směrnice 2002/15/ES, některé členské státy stále ještě neprovedly veškerá její ustanovení,

H.

vzhledem k tomu, že samostatně výdělečně činní řidiči jsou z oblasti působnosti směrnice 2002/15/ES vyloučeni přinejmenším do 23. března 2009,

I.

vzhledem k tomu, že zpráva Komise týkající se důsledků vyloučení samostatně výdělečně činných řidičů z oblasti působnosti směrnice 2002/15/ES uvádí výhody, ale i nevýhody spojené se začleněním a vyloučením samostatně výdělečně činných řidičů, aniž by ovšem vyvozovala konečné závěry,

J.

vzhledem k tomu, že Parlament při několika příležitostech poukazoval na nutnost řešit nekalou praxi v průmyslu spočívající v tom, že mnoho pracovníků pracuje jako nepraví samostatně výdělečně činní řidiči,

K.

vzhledem k tomu, že je důležité odstranit rozdíly mezi členskými státy a přispívat k zajišťování spravedlivé hospodářské soutěže v odvětví silniční dopravy tím, že do něj budou začleněni samostatně výdělečně činní řidiči,

L.

vzhledem k tomu, že je důležité, aby oblast působnosti nařízení (EHS) č. 3820/85 zůstala konzistentní bez rozdílů mezi řidiči, pokud jde o dobu řízení a dobu odpočinku,

M.

vzhledem k tomu, že omezení pracovní doby pro odvětví silniční dopravy bude mít mnohem pozitivnější účinky na bezpečnost silničního provozu, pokud se bude vztahovat i na samostatně výdělečně činné řidiče,

N.

vzhledem k tomu, že začlenění samostatně výdělečně činných řidičů nesníží jejich schopnost ani potřebu věnovat se administrativní činnosti nebo řízení svých podniků, protože pracovní doba, na niž se vztahuje směrnice 2002/15/ES, se týká pouze činností přímo souvisejících se silniční dopravou,

O.

vzhledem k tomu, že mezi sociálními partnery, které zastupuje Evropský hospodářský a sociální výbor, panuje všeobecná shoda ve prospěch začlenění samostatně výdělečně činných osob s cílem zajistit rovné zacházení pro všechny pracovníky v tomto odvětví, zabránit narušení hospodářské soutěže a podporovat lepší pracovní podmínky,

P.

vzhledem k tomu, že Soudní dvůr Evropských společenství jasně stanovil, že článek 71 Smlouvy o ES je dostatečným právním základem pro uplatňování směrnice 2002/15/ES na kategorii samostatně výdělečně činných osob, neboť přispívá k cílům bezpečnosti silničního provozu a ke sbližování podmínek hospodářské soutěže,

Q.

vzhledem k tomu, že výše uvedené sdělení a zpráva Komise o důsledcích vyloučení samostatně výdělečně činných řidičů z oblasti působnosti směrnice 2002/15/ES vyjadřují pokračující obavu, pokud jde o zpoždění provedení a uplatňování směrnice 2002/15/ES v některých členských státech, jakož i jiných právních předpisů v sociální oblasti týkajících se silniční dopravy,

R.

vzhledem k tomu, že ačkoliv některé členské státy směrnici 2002/15/ES dosud neprovedly, mají být dvouleté zprávy o provádění předloženy ve lhůtě stanovené v samotné směrnici,

1.

vyjadřuje politování nad tím, že je nařízení (EHS) č. 3820/85 uplatňováno a prosazováno na velmi rozdílné úrovni; konstatuje, že členské státy musí zvýšit své úsilí, aby zajistily účinné a jednotné uplatňování zdokonalených sociálních právních předpisů;

2.

vyjadřuje své znepokojení nad nedostatky a zpožděním v souvislosti s prováděním a uplatňováním směrnice 2002/15/ES v některých členských státech; požaduje rychlé vysvětlení a komentář od těchto členských států, pokud jde o důvody neprovedení, s uvedením překážek, které by mohly přetrvávat;

3.

zdůrazňuje, že směrnice 2002/15/ES stanoví „minimální požadavky“ a že její provádění nesmí vést k nižší úrovni ochrany pro pracovníky nebo k menší míře dodržování příznivějších podmínek v některých členských státech, které vyplývají z právních předpisů o obecné zaměstnanosti nebo z kolektivních smluv;

4.

žádá členské státy, aby urychlily postup provádění směrnice a aby řádně uplatňovaly právní předpisy v sociální oblasti týkající se odvětví silniční dopravy s cílem náležitě chránit obecný zájem bezpečnosti silniční dopravy a zdraví a bezpečnosti řidičů a zajistit jednoznačný rámec spravedlivé hospodářské soutěže;

5.

žádá Komisi, aby zprávy o provádění požadované podle směrnice 2002/15/ES vypracovávala ve stanovených dvouletých intervalech, přestože některé členské státy do té doby neprovedly ustanovení této směrnice ve svých vnitrostátních právních předpisech;

6.

vyjadřuje znepokojení nad stále vysokým průměrným počtem porušení právních předpisů, zejména v oblasti osobní dopravy, a očekává od členských států, že budou předpisy lépe prosazovat; vyzývá členské státy, aby společně s koordinovanými kontrolami zvýšily počet společných iniciativ, což podpoří výměnu informací a pracovníků;

7.

žádá Komisi, aby zaujala nekompromisní postoj k porušování právních předpisů Společenství týkajících se sociálních aspektů silniční dopravy ze strany členských států, aby přijala donucovací opatření pro případ nedodržování těchto předpisů a aby takovému jednání předcházela, je-li to nutné prostřednictvím soudu, aby se zajistilo důsledné dodržování právních předpisů Společenství;

8.

vyzývá Komisi, aby podle postupu projednávání ve výborech stanoveného v nařízení (ES) č. 561/2006 navrhla do října 2008 pokyny pro jednotnou definici a klasifikaci přestupků;

9.

žádá Komisi, aby při vypracovávání oficiálního hodnocení dopadu s ohledem na legislativní návrh, kterým se mění směrnice 2002/15/ES, jak vyžaduje čl. 2 odst. 1 této směrnice, náležitě upřednostňovala sociální rozměr bezpečnosti silniční dopravy a zdraví a bezpečnosti řidičů a jiných účastníků silničního provozu před jakýmikoli jinými hledisky;

10.

vyzývá Komisi, aby při vypracovávání výše uvedeného oficiálního hodnocení dopadu vzala v úvahu náročné pracovní podmínky řidičů nákladních automobilů, kteří cestují po Evropě, a to vzhledem k nedostatečnému přístupu ke vhodným místům určeným pro odpočinek, přestože článek 12 nařízení (ES) č. 561/2006 výslovně uznává význam dostatečného množství bezpečných a zabezpečených míst určených pro odpočinek pro profesionální řidiče podél dálniční sítě Unie; vyzývá proto Komisi, aby následovala pilotní projekt bezpečných a zabezpečených parkovacích míst zahájený Evropským parlamentem a zohlednila přitom opatření doporučená ve stanovisku Evropského hospodářského a sociálního výboru k tématu Evropská politika bezpečnosti silničního provozu a řidiči z povolání – bezpečná a zabezpečená parkovací místa (8);

11.

žádá Komisi, aby při vypracovávání výše uvedeného oficiálního hodnocení dopadu náležitě zvážila postoj Parlamentu, který podporuje plné začlenění samostatně výdělečně činných řidičů do oblasti působnosti směrnice 2002/15/ES, a argumenty Parlamentu pro tento postoj;

12.

žádá Komisi, aby při vypracovávání výše uvedeného oficiálního hodnocení dopadu zohlednila obecný názor v odvětví dopravy, podle kterého je vhodné začlenit samostatně výdělečně činné řidiče do oblasti působnosti směrnice, a považuje za nesmírně obtížné z právního hlediska identifikovat a stíhat „nepravé“ samostatně výdělečně činné osoby, nemluvě o praktických a administrativních potížích, jež by bylo třeba překonat, aby se zabránilo hromadnému používání tohoto typu podnikání k obcházení omezení pracovní doby;

13.

žádá Komisi, aby s dostatečným předstihem předložila příslušná opatření, aby směrnice 2002/15/ES mohla dne 23. března 2009 vstoupit v platnost v celém svém rozsahu a se všemi svými prvky a aby se její oblast působnosti rozšířila na osoby samostatně výdělečně činné;

14.

vyzývá Komisi, aby zajistila bezodkladné dokončení hodnocení dopadu, aby bylo možné neprodleně provést objektivní analýzu vedoucí ke zvážení případných změn;

15.

vyzývá Komisi, aby v každém členském státě přezkoumala postupy dopravních kontrol a předložila o tom Parlamentu zprávu; vyzývá Komisi, aby v případě zjištění, že kontrolní postupy omezují volný pohyb zboží nebo osob, přezkoumala stávající právní předpisy a navrhla jejich změnu, čímž se zajistí jednotnost postupů těchto kontrol;

16.

vyzývá členské státy a Komisi, aby informace a na nich založené zprávy o provádění předpisů předkládaly rychleji, aby bylo možné na základě analýzy provádění předpisů učinit případné žádoucí právní úpravy bez dalšího prodlení;

17.

domnívá se, že číselné údaje o přestupcích opět dokazují oprávněnost jeho tvrzení, že je naléhavě nutné provést právní úpravy; proto vzhledem ke směrnici 2006/22/ES, která vstoupila v platnost v květnu roku 2006, a vzhledem k nařízení (ES) č. 561/2006, které vstoupilo v platnost v dubnu roku 2007, věří, že předpisy budou napříště prosazovány přísnějším a jednotnějším způsobem;

18.

pověřuje svého předsedu, aby předal toto usnesení Radě, Komisi, vládám a parlamentům členských států, Evropskému hospodářskému a sociálnímu výboru a Výboru regionů.