20.3.2009   

CS

Úřední věstník Evropské unie

CE 66/73


Případ íránského občana Seyeda Mehdího Kázemího

P6_TA(2008)0107

Usnesení Evropského parlamentu ze dne 13. března 2008 o případu íránského občana Seyeda Mehdího Kázemího

(2009/C 66 E/14)

Evropský parlament,

s ohledem na evropskou Úmluvu o ochraně lidských práv a základních svobod, a zejména na její článek 3, kterým se zakazuje vystěhování, vyhoštění nebo vydání osob do zemí, v nichž jim hrozí trest smrti, mučení nebo jiné nelidské či ponižující zacházení nebo trest,

s ohledem na Listinu základních práv, a zejména na články 18 a 19 uvedené Listiny týkající se práva na azyl a ochrany v případě vystěhování, vyhoštění nebo vydání,

s ohledem na Ženevskou úmluvu ze dne 28. července 1951 a na Protokol ze dne 31. ledna 1967 týkající se právního postavení uprchlíků,

s ohledem na směrnici Rady 2004/83/ES ze dne 29. dubna 2004 o minimálních normách, které musí splňovat státní příslušníci třetích zemí nebo osoby bez státní příslušnosti, aby mohli žádat o postavení uprchlíka nebo osoby, která z jiných důvodů potřebuje mezinárodní ochranu, a o obsahu poskytované ochrany (směrnice o minimálních normách) (1) a na nařízení Rady (ES) č. 343/2003 ze dne 18. února 2003, kterým se stanoví kritéria a postupy pro určení členského státu příslušného k posuzování žádosti o azyl podané státním příslušníkem třetí země v některém z členských států (nařízení Dublin) (2), a s ohledem na další nástroje EU v oblasti azylu,

s ohledem na dopis předsedy Evropského parlamentu zaslaný dne 10. září 2007 předsedovi vlády Spojeného království ohledně případu Pegah Emambakšové, íránské lesbičky, které po zamítnutí žádosti o azyl hrozilo odeslání zpět do Íránu,

s ohledem na čl. 115 odst. 5 jednacího řádu,

A.

vzhledem k tomu, že Seyed Mehdí Kázemí, 19letý homosexuálně orientovaný íránský občan, podal ve Spojeném království žádost o azyl, která byla zamítnuta; vzhledem k tomu, že ze strachu před deportací uprchl do Nizozemska, kde požádal o azyl; vzhledem k tomu, že se nizozemské orgány po přezkoumání jeho žádosti rozhodly poslat jej zpět do Spojeného království,

B.

vzhledem k tomu, že konečné rozhodnutí o jeho azylu a možné deportaci do Íránu nyní spočívá na orgánech Spojeného království,

C.

vzhledem k tomu, že pro íránské orgány je zadržování, mučení a popravování běžné, zejména pokud jde o homosexuály; vzhledem k tomu, že bývalý partner M. Kázemiho již byl popraven a jeho vlastní otec mu vyhrožoval smrtí,

D.

vzhledem k tomu, že se v obdobném případu pod tlakem mezinárodního společenství rozhodly orgány Spojeného království nedeportovat Pegah Emambakšovou zpět do Íránu, i když její osud zůstává nadále nejistý,

E.

vzhledem k tomu, že mluvčí předsedy vlády Spojeného království, aniž by hovořil přímo o případu Seyeda Mehdího Kázemího, přednesl obecná ujištění o tom, že postupy Spojeného království pro udělování azylu jsou v souladu s mezinárodními závazky a že existuje možnost odvolat se proti rozhodnutím týkajícím se azylu k nezávislému soudci a také že orgány nevyhostí žádnou osobu, pro niž by návrat představoval riziko,

F.

vzhledem k tomu, že v členských státech EU by se měla věnovat větší pozornost řádnému uplatňování právních předpisů týkajících se azylu, pokud jde o sexuální orientaci,

1.

vyjadřuje hluboké znepokojení nad budoucností Seyeda Mehdího Kázemího;

2.

žádá řádné a plné uplatňování směrnice o minimálních normách, podle níž je pronásledování z důvodu sexuální orientace důvodem pro poskytnutí azylu a podle níž musejí členské státy posuzovat individuálně případy a situace v zemi původu, včetně právních a správních předpisů a způsobu jejich uplatňování;

3.

domnívá se, že EU a její členské státy nemohou uplatňovat evropské a vnitrostátní právní předpisy a postupy způsobem, který by vedl k vyhoštění osob do třetích zemí, v nichž jim hrozí pronásledování, mučení a smrt, neboť by to zakládalo porušení evropských a mezinárodních závazků v oblasti lidských práv;

4.

vyzývá dotčené členské státy, aby nalezly společné řešení, které by zaručilo, že bude Seyedovi Mehdímu Kázemímu na území EU přiznán azyl nebo ochrana a že nebude poslán zpět do Íránu, kde by byl zcela jistě popraven; tím se zajistí plné dodržení článku 3 evropské Úmluvy o ochraně lidských práv a základních svobod ze strany všech evropských orgánů, v tomto případě zejména ze strany orgánů Spojeného království; vyzývá Komisi a Radu, aby na tomto případu plně spolupracovaly s členskými státy;

5.

vyzývá orgány EU a členské státy, aby podnikly kroky, aby se v budoucnu obdobným situacím předešlo prostřednictvím spolupráce a provádění hlavních směrů EU, s cílem nalézt pro obdobné případy řešení; vyzývá Komisi, aby v členských státech sledovala a vyhodnocovala uplatňování právních předpisů EU týkajících se azylu, zejména pokud jde o sexuální orientaci, a aby Evropskému parlamentu předkládala zprávy o této otázce; zdůrazňuje skutečnost, že Komise pro rok 2008 ohlásila změny nařízení Dublin a směrnice o minimálních normách, které budou řešit problémy, jimiž se zabývá toto usnesení;

6.

pověřuje svého předsedu, aby toto usnesení předal Komisi, Radě, vládám a parlamentům členských států, Úřadu vysokého komisaře OSN pro uprchlíky a Seyedovi Mehdímu Kázemímu.


(1)  Úř. věst. L 304, 30.9.2004, s. 12.

(2)  Úř. věst. L 50, 25.2.2003, s. 1.