[pic] | KOMISE EVROPSKÝCH SPOLEČENSTVÍ |

V Bruselu dne 15.12.2008

KOM(2008)862 v konečném znění

SDĚLENÍ KOMISE RADĚ, EVROPSKÉMU PARLAMENTU, EVROPSKÉMU HOSPODÁŘSKÉMU A SOCIÁLNÍMU VÝBORU A VÝBORU REGIONŮ

Vypracování ucelené strategie pro Evropský plán zemědělského výzkumu {SEK(2008)3041}

SDĚLENÍ KOMISE RADĚ, EVROPSKÉMU PARLAMENTU, EVROPSKÉMU HOSPODÁŘSKÉMU A SOCIÁLNÍMU VÝBORU A VÝBORU REGIONŮ

Vypracování ucelené strategie pro Evropský plán zemědělského výzkumu

OBSAH

1. Nové souvislosti zemědělského výzkumu v Evropě 3

1.1. Právní základ pro opatření EU 3

1.2. Nové výzvy pro evropské zemědělství 3

1.3. Potřeba opatření vedoucích k obnovenému plánu zemědělského výzkumu na úrovni EU 4

2. Řídící úloha Stálého výboru pro zemědělský výzkum 5

2.1. Obnovený mandát 5

2.2. Vytváření společných plánů výzkumu 6

2.3. Postup prognózování 7

2.4. Mapování kapacit EU 8

3. Klíčová opatření pro ucelený Evropský plán zemědelského výzkumu 9

3.1. Podpora udržitelnějšího zemědělství v globálním kontextu 9

3.2. Nové prioritní oblasti pro budoucí plán zemědělského výzkumu 9

3.3. Posilování produkce a sdílení znalostí z oblasti zemědělství v Evropě 10

3.4. Upevnění společného plánování výzkumu za účelem lepší správy evropského zemědělsko-potravinářského systému 11

3.5. Rozpracování mechanismu pro sledování prognózování 12

3.6. Odpovědnost Evropy v globalizovaném světě 12

1. NOVÉ SOUVISLOSTI ZEMěDěLSKÉHO VÝZKUMU V EVROPě

1.1. Právní základ pro opatření EU

Nařízení Rady (EHS) č. 1728/74 ze dne 27. června 1974 stanoví v článku 11, že „Komise pravidelně předkládá Evropskému parlamentu a Radě zprávu o koordinaci zemědělského výzkumu “. Cílem této zprávy je poskytnout přehled o rozvoji zemědělského výzkumu ve Společenství a určit strategická opatření „žádoucího vývoje zemědělského výzkumu v členských státech a koordinace tohoto výzkumu na úrovni Společenství s ohledem na cíle společné zemědělské politiky”.

Článek 7 výše uvedeného nařízení zřizuje Stálý výbor pro zemědělský výzkum (SCAR) složený ze zástupců členských států, kteří jsou pověřeni radit Komisi a členským státům ohledně koordinace zemědělského výzkumu v Evropě.

Toto sdělení a připojený pracovní dokument útvarů Komise vycházejí z výsledků různých iniciativ provedených Stálým výborem pro zemědělský výzkum za poslední čtyři roky s cílem určit trendy a potřeby v tomto odvětví. Vychází dále z výsledků projektu financovaného Evropskou komisí s názvem „EU-AGRI-MAPPING”, který analyzoval stav zemědělského a potravinářského výzkumu v Evropě[1].

1.2. Nové výzvy pro evropské zemědělství

Zemědělství EU prochází demografickou změnou, počet zemědělců se snižuje, zatímco plocha dostupná pro zemědělské využití zůstává stejná. Věk pracovní síly v zemědělství se zvyšuje a diverzifikace mimo produkci je nedostatečná, ale sociálně ekonomický a environmentální význam zemědělství se nemění. S 900 miliardami EUR obratu a 20 miliony zaměstnanců zůstává zemědělsko-potravinářské odvětví stále hlavním zaměstnavatelem a motorem blahobytu; zemědělství stále představuje hlavní využití půdy a hraje ústřední úlohu v sociální struktuře venkovských oblastí.

Používání moderních zemědělských postupů a s ním spojené zvětšování hospodářství, zejména v zemích EU-12, by mohlo vést ke zvýšené nezaměstnanosti; výzkum by neměl opomíjet z toho vyplývající sociálně ekonomické výzvy.

Reformní proces ve společné zemědělské politice (SZP) nadále mění zemědělství. Od první velké reformy v roce 1992 se zemědělství EU potýká s problémem, jak zvyšovat konkurenceschopnost a zároveň nespustit ze zřetele potenciální negativní dopady moderních produkčních metod na životní prostředí. Zemědělství též muselo reagovat na zvýšené obavy a povědomí spotřebitelů, pokud jde o bezpečnost, jakost a cenovou dostupnost potravin, a od nedávna i na zvyšující se poptávku po zdravější stravě.

Ačkoli je dostupnost dodávek potravin za rozumnou cenu pro spotřebitele stále zásadní, s reformami v rámci Agendy 2000 se do zorného pole dostal i udržitelný rozvoj. Reformním balíčkem z roku 2003 byla přerušena vazba mezi veřejnou podporou a produkcí a zavedena podmíněnost na základě souladu s právními předpisy EU ohledně zemědělských produkčních metod. Tím došlo k tomu, že se orientace trhu dostala do souladu s normami v oblasti životního prostředí a jinými produkčními normami, jakožto klíčovými faktory pro udržitelnou budoucnost zemědělského odvětví EU.

Druhý pilíř SZP přesunul navíc těžiště rámce politiky EU na rozvoj venkova. Tím se poskytly další možnosti, jak zacílit podporu na konkrétní priority společenského významu, jako je ochrana životního prostředí a podpora kvality života ve venkovských oblastech, jakož i na řadu nemateriálních výstupů, které zemědělství nabízí, jako je přístup do zemědělských oblastí, rekreace, zachování životního prostředí, veřejná zeleň, přírodní dědictví a cestovní ruch.

Během tohoto reformního procesu změnily potravinářské a zemědělské odvětví EU také vnější celosvětové faktory. K nim patřila zvyšující se poptávka po potravinách díky rostoucí světové populaci, zvýšené snaze o snížení podvýživy a vyšší spotřebě hospodářských zvířat spojené s rostoucím blahobytem třetích zemí a rozvojem mezinárodního obchodu. EU je nyní největším celosvětovým dovozcem a vývozcem v oblasti zemědělství a představuje zdaleka největší trh pro rozvojové země.

Kromě toho i v budoucnu čeká zemědělství EU celá řada nových problémů, mezi nimiž je např. pokračující globalizace, omezení dodávek energie, změna klimatu, neudržitelná spotřeba přírodních zdrojů a současné zvýšení cen potravin[2].

1.3. Potřeba opatření vedoucích k obnovenému plánu zemědělského výzkumu na úrovni EU

Všeobecně se uznává[3], že aby bylo možno tyto problémy řešit, potřebuje Evropa silné odvětví zemědělského výzkumu. Zemědělský výzkum by měl poskytnout znalosti, které jsou nutné pro hlubší pochopení rozvoje venkova, hnacích sil a překážek v souvislosti s udržitelností, a poskytnout nové technologie a inovaci, které jsou zapotřebí pro rozvoj zemědělského odvětví.

Vědecká podpora politiky využívající výsledků a odborných poznatků vzešlých z výzkumu hraje při určování ekonomických, environmentálních a sociálních důsledků jakýchkoli plánovaných opatření politiky stále větší roli. To je v souladu se závazkem Komise zlepšovat právní úpravu a zejména realizovat vysoce kvalitní posouzení dopadů.

Ačkoli evropský zemědělský výzkum zahrnuje široké spektrum disciplín a zúčastněných stran, zůstává nicméně výzkumné úsilí v reakci na tuto společenskou poptávku často roztříštěné a špatně koordinované; chybí investice a je nedostatek kritického množství. V mnoha případech nemají jednotlivé členské státy k dispozici všechny prostředky či dostatečné kapacity, aby prováděly nezbytný výzkum a vývoj politiky samy.

V Evropě existuje několik mechanismů, zejména v rámcovém programu EU, které pomáhají podporovat celoevropskou spolupráci mezi výzkumnými pracovníky. A tak je rozšířená spolupráce mezi vnitrostátními výzkumnými programy, zejména pokud jde o vnitrostátní financování, hlavní prioritou při tvorbě Evropského výzkumného prostoru (ERA). V této souvislosti poskytuje program ERA-NET[4] finanční prostředky pro utváření sítí vnitrostátních programů, ministerstev nebo finančních agentur napříč celým vědeckým odvětvím.

Ačkoli některé programy ERA-NET s významem pro oblast zemědělského výzkumu byly zahájeny, Rada EU schválila (v listopadu 2004), že spolupráce v této oblasti bude využívat strukturovanější přístup a že SCAR prověří blíže tuto otázku.

V této souvislosti jde nedávno vyvinutý koncept společného plánování o krok dále než program ERA–NET[5] a vyzývá členské státy k přímé spolupráci v rámci veřejných programů při stanovování společných cílů, strategických plánů výzkumu a shromažďování zdrojů ke společné práci v konkrétních oblastech. Podle závěrů neformálního zasedání Rady ve složení pro konkurenceschopnost, které se konalo ve dnech 17.–18. července 2008 ve Versailles, by některé hlavní společenské problémy v Evropě, které jsou spojeny např. se změnou klimatu, energetickou krizí nebo zásobováním potravinami, byly řešeny účinněji, kdyby bylo možno využít zejména kritického množství úsilí ve veřejném výzkumu.

Výbor SCAR byl zmíněn jako názorný příklad možného uspořádání sítě v jakémkoli novém procesu společného plánování.

2. ŘÍDÍCÍ ÚLOHA STÁLÉHO VÝBORU PRO ZEMěDěLSKÝ VÝZKUM

2.1. Obnovený mandát

Po několika letech nečinnosti byl v roce 2005 Radou EU obnoven mandát Stálého výboru pro zemědělský výzkum (SCAR), jehož hlavním úkolem je koordinace úsilí v oblasti zemědělského výzkumu v Evropě. „Nový“ SCAR je tvořen představiteli 27 členských států a představiteli kandidátských a přidružených zemí se statutem pozorovatelů.

Výbor pracuje na širším a aktuálnějším vymezení pojmu „zemědělský výzkum“, jenž jde nad úzký rámec výzkumu spjatého s produkcí a zahrnuje koncept „od stolu k zemědělskému podniku“, který klade důraz na výzkum, jehož cílem je udržitelné zemědělství, a zahrnuje nepotravinářské použití, biologickou rozmanitost, lesnictví a rozvoj venkova. V rámci komplexního přístupu se bude výbor SCAR zabývat hlavními otázkami konceptu evropského znalostního biohospodářství (KBBE)[6]. Tyto otázky se budou týkat zdraví a dobrých životních podmínek zvířat, zoonóz, otázek týkajících se spotřebitelů a zdraví, pokud jde o jakost, bezpečnost[7] a zabezpečení výroby potravin a dodávek; otázek důvěry spotřebitelů a jejich chování k potravinám, výživy, maloobchodního prodeje a trhů, jelikož mají dopad na zemědělsko-potravinářský výzkum, a otázek spojených s rozvojem netradičních a nepotravinářských oblastí zemědělské činnosti.

Na neformálním zasedání Rady ministrů ve složení pro zemědělství (Kremže, 28.–30. května 2006)[8] bylo doporučeno, aby „výbor SCAR vyzval v rámci lisabonské strategie členské státy k zahrnutí poradenských služeb, vzdělávání, odborné přípravy a inovace do svého jednání“ v souladu s požadavkem zajistit, aby byly výsledky výzkumu efektivně využity podle potřeb vyvíjející se SZP.

V této souvislosti provedl výbor SCAR koordinační opatření na různých místech s cílem významně přispět do všech oblastí výzkumu evropského znalostního biohospodářství a vytvořit Evropský výzkumný prostor pro zemědělství.

[pic]

2.2. Vytváření společných plánů výzkumu

Na základě průzkumu týkajícího se koordinace zemědělského výzkumu na evropské úrovni, který byl proveden za předsednictví Nizozemska v roce 2004[9], přijal výbor SCAR strukturovaný přístup ke stanovení priorit, pokud jde o témata výzkumu pro další spolupráci. Za tímto účelem byla zřízena řada pracovních skupin pro spolupráci členských a přidružených států (CWG).

Zřízení skupin CWG je pružnější a méně formální alternativní mechanismus k programu ERA-NET, ale má stejný cíl: podporovat a dlouhodobě rozšiřovat spolupráci mezi financujícími subjekty a vedoucími programů v klíčových oblastech výzkumu. Od roku 2005 bylo evropskými zeměmi zřízeno 14 pracovních skupin CWG, které se podílí dobrovolně a na základě „proměnlivé geometrie“ na definování, rozvoji a provádění společných plánů výzkumu, které se opírají o společnou vizi, jak se vypořádat s významnými úkoly v oblasti zemědělského výzkumu.

Pracovní skupiny CWG a programy ERA-NET pracují podobně systematicky: zaměří se nejdříve na výměnu informací, určí mezery ve výzkumu a prioritní oblasti pro spolupráci a případně zahájí společné činnosti a/nebo vyzvou ke společnému výzkumu.

Díky dynamice a závazku několika pracovních skupin CWG se otevřela cesta pro účast na programu ERA-NET v sedmém rámcovém programu; pět CWG oznámilo úmysl předložit návrhy na základě první výzvy k předkládání návrhů (jak ukazuje níže uvedená tabulka).

Název CWG | Koordinátor | Země SCAR |

IKT a robotika v zemědělsko-potravinářském odvětví => NÁVRH ERA-NET „IKT-AGRI“ | Dánsko | 11 |

Obnovitelné suroviny a jejich použití v nepotravinářském odvětví | Německo | 18 |

Udržitelná živočišná výroba na pastvinách | Irsko | 21 |

Relevantní aspekty středomořského zemědělství => program ERA-NET „ARIMNet“ | Itálie/Francie | 13 |

Zemědělství a udržitelný rozvoj => NÁVRH ERA-NET „RURAGRI“ | Francie | 11 |

Zdraví zvířat => program ERA-NET „EMIDA“ Téma dobrých životních podmínek zvířat projedná nejdříve pracovní skupina CWG | Spojené království | 21 |

Vyspělé technologie pro kontrolu klimatu ve sklenících a zařízeních pro ustájení hospodářských zvířat | Izrael | 14 |

Přizpůsobení lidské stravy vývoji životního prostředí | Francie | 10 |

Ekologie pro ekosystémy & udržitelné řízení přírodních zdrojů | Francie | 8 |

Rozvoj udržitelného zemědělství v oblasti Baltského moře | Polsko | 8 |

Společný plán výzkumu pro politiku EU v oblasti venkova => NÁVRH ERA-NET „RURAGRI“ | Švédsko/Nizozemsko | 7 |

Změna klimatu a zemědělství | Španělsko | 22 |

Zemědělství a energetika | Německo | 21 |

Společné infrastruktury v oblasti zemědělského výzkumu | Francie | 15 |

2.3. Postup prognózování

Výbor SCAR zavedl postup prognózování, jehož cílem je formulovat pro evropské zemědělství možné scénáře na příštích 20 let, jež budou základem pro střednědobé/dlouhodobé stanovení priorit výzkumu spojeného se zemědělstvím v Evropě. Tento postup získal silnou podporu na neformálním zasedání Rady ministrů ve složení pro zemědělství (Kremže, 28.–30. května 2006).

Evropská komise proto zřídila expertní skupinu pro prognózu (FEG), jejímž úkolem je sbírat a analyzovat prognostické informace dostupné z vnitrostátních, regionálních a mezinárodních studií s ohledem na osm hlavních faktorů[10], s cílem využít tyto informace při formulaci scénářů budoucnosti[11] a provést počáteční posouzení dopadů na požadavky VTR v evropském zemědělství.

Zprávy skupiny FEG byly distribuovány příslušným zúčastněným stranám a spolu s dalšími prognózami projednávány na semináři „Prognóza ke stanovení dlouhodobých priorit evropského zemědělského výzkumu“ , který se konal ve Stockholmu ve dnech 29. a 30. března 2007 a kde se shromáždili odborníci na vysoké úrovni a zúčastněné strany, aby diskutovali o potřebách výzkumu, které vyplývají z prognostické analýzy.

Názory a závěry, ke kterým se během semináře došlo, zprávy skupiny FEG a další konzultace zúčastněných stran byly sloužily jako základ pro velkou mezinárodní konferenci s názvem „Budoucí úkoly zemědělského výzkumu v Evropě“ (26.–27. června 2007)[12]. Hlavním úspěchem této konference bylo ustavení platformy k diskuzi o prognóze ve vztahu k dlouhodobým potřebám evropského zemědělského výzkumu.

Závěry konference týkající se možných opatření pro ucelený Evropský plán zemědělského výzkumu byly do značné míry zohledněny při vypracování tohoto sdělení (viz kapitola 3).

2.4. Mapování kapacit EU

Výbor SCAR je také zapojen do mapování kapacit zemědělského výzkumu EU prostřednictvím projektu financovaného Evropskou komisí s názvem „EU-AGRI-MAPPING“, který analyzoval stav zemědělského a potravinářského výzkumu v Evropě a určil trendy a potřeby v této oblasti. Tento projekt poskytl klíčová čísla/statistiky týkající se organizace zemědělského výzkumu a celkový obrázek vývoje zemědělského výzkumu v EU, a tak přispěl k posouzení žádoucího vývoje zemědělského výzkumu na vnitrostátní úrovni v členských/přidružených státech a mechanismu potřebného k lepší koordinaci na úrovni EU.

Jako priorita v rámci strategických jednání výboru SCAR byla označena otázka výzkumných infrastruktur. V roce 2005 výbor SCAR zaslal Evropskému strategickému fóru pro výzkumné infrastruktury (ESFRI) sdělení týkající se otázky rozsáhlých infrastruktur s významem pro zemědělství[13]. Sdělení se snažilo zdůraznit význam infrastruktur zemědělského výzkumu při jednání fóra ESFRI a uvést příklady[14] velkých výzkumných zařízení, kterých je zřejmě v této oblasti zapotřebí.

Kromě rozsáhlých infrastruktur pro výzkum zdůraznil výbor SCAR naléhavou potřebu propojení a účinného řízení decentralizovaných zařízení a expertních uskupení. V tomto ohledu byla zřízena nová pracovní skupina CWG v oblasti „společných infrastruktur pro evropský zemědělsko-potravinářský výzkum“, aby určila budoucí potřeby a navrhla nové modely správy pro účinné sdílení infrastruktur na evropské úrovni.

Konečně lze na specializované internetové adrese nalézt úplný a pravidelně aktualizovaný přehled vnitrostátních systémů zemědělského výzkumu ve všech zemích SCAR[15].

3. KLÍčOVÁ OPATřENÍ PRO UCELENÝ EVROPSKÝ PLÁN ZEMěDELSKÉHO VÝZKUMU

3.1. Podpora udržitelnějšího zemědělství v globálním kontextu

Ačkoli ve sdělení Komise nebyly určeny konkrétní oblasti výzkumu pro společné plánování, na neformálním zasedání ve Versailles byly jako příklad použity aspekty bezpečnosti potravin a produkce. Je stále zřejmější, že udržitelné řízení a využívání biologických zdrojů je hlavní společenskou otázkou, která zahrnuje řadu navzájem propojených problematik, včetně změny klimatu, zhoršování životního prostředí, poptávky spotřebitelů a celosvětové stability.

Dříve nebo později riskujeme, že překonáme kritickou hranici, což by mělo dalekosáhlé důsledky pro všechny ekosystémy, a tudíž pro zemědělství a zabezpečení potravin. Mezinárodní panel o změně klimatu (IPCC) proto očekává, že zemědělská produkce v Africe do roku 2030 o polovinu klesne, což bude mít vážné následky nejen pro zabezpečení potravin a zranitelnost méně rozvinutých regionů, ale také pro celosvětové zabezpečení. Rostoucí ceny za fosilní palivo mohou dlouhodobě vést ke zvýšení cen potravin, jelikož všechna stadia produkce, zpracování a distribuce jsou silně závislé na ropě. Plodiny určené k výrobě paliva, další průmyslové komodity a odpovídající změny v produkci by mohly mít vážné následky. Kromě toho růst populace a změna stravovacích návyků v rozvíjejících se ekonomikách budou vyžadovat větší potravinářskou produkci, která s sebou ale ponese příslušné riziko následků pro životní prostředí, pokud nebudou využívány udržitelné systémy.

Je tedy naléhavě třeba lépe prozkoumat zásadní faktory, které tento proces ovlivňují, s cílem snížit nepříznivé dopady na změnu klimatu a ochránit ubývající zdroje, jako je půda, voda a biologická rozmanitost. Tento přístup bude vyžadovat nezbytné výzkumné kapacity, přesun technologií a mezioborové schopnosti v celé řadě oblastí hospodářského, sociálního a ekologického zájmu.

3.2. Nové prioritní oblasti pro budoucí plán zemědělského výzkumu

Nově vznikající výzvy vyžadují cílené odpovědi z příslušných prioritních výzkumných oblastí budoucího plánu zemědělského výzkumu.

Postup prognózování zahájený výborem SCAR a závěry konference z června 2007 vyzdvihly význam mnoha témat, jako je biologická rozmanitost, ekologické zemědělství, bezpečnost potravin, celosvětové zabezpečení potravin, integrace technologií v oblasti životního prostředí, biotechnologie, nově vznikající choroby zvířat a rostlin, jakož i škůdci rostlin. Dále bylo poukázáno na to, že rozhraní zemědělství, změny klimatu a energetiky představuje hlavní společenský problém, který zasluhuje, aby se mu v jakémkoli budoucím plánu výzkumu věnovala zvláštní pozornost.

Tento trend získal silnou podporu Evropské rady při jejím zasedání dne 20. června 2008[16], která uvedla že, „je zapotřebí pokračovat v inovacích, výzkumu a rozvoji zemědělské produkce, zejména posílit energetickou účinnost, růst produktivity a schopnost přizpůsobit se změně klimatu.“

- Změna klimatu je jednou z hlavních hrozeb pro udržitelný rozvoj a představuje jeden z největších problémů v oblasti životního prostředí, který negativně působí na celosvětové hospodářství, zdraví a dobré sociální podmínky. Změna klimatu může ovlivnit výnosy ze sklizní, chov hospodářských zvířat a umístění produkce. Může mít také významné následky pro příjmy ze zemědělství, využití půdy a venkovské ekonomiky v některých částech Evropy. Riziky plynoucími ze změny klimatu se aktivně zabývá „kontrola stavu SZP“ a také evropské vnitrostátní výzkumné programy, které se věnují zejména zlepšování zemědělských postupů, jež pomohou zemědělskému odvětví přizpůsobit se a zmírnit dopady zemědělství na klima. V této souvislosti je třeba zdůraznit složitost a význam soustavného výzkumu zabývajícího se postupy obdělávání půdy při udržování nebo zvyšování úrovně organické hmoty v půdě v celé EU. Organická hmota v půdě hraje klíčovou roli nejen v koloběhu uhlíku, ale také při podpoře úrodnosti půdy, zlepšení struktury půdy a její schopnosti zadržovat vodu, a tak zvyšuje její odolnost proti velkým klimatickým zatížením. Zelená kniha Komise s názvem „Přizpůsobení se změně klimatu v Evropě – možnosti pro postup EU“ uvedla, že politiky přizpůsobení vznikají téměř ve všech členských státech a že je nezbytné podělit se o zkušenosti z přijímání včasných opatření pro přizpůsobení a o výsledky výzkumu.

- Energetika : Globální poptávka po potravinách a alternativních zdrojích energie z biomasy se zvyšuje ve světě, v němž dochází k vyčerpání vodních a půdních zdrojú a k rostoucí degradaci půdy, zatímco zvyšující se teploty snižují produktivitu půdy. Tento problém vyžaduje, aby se rozvíjely zemědělské technologie a upravila politická opatření v oblasti energetiky a zemědělství za podpory příslušných podpůrných opatření výzkumu na rozhraní zemědělství a energetiky. Zvláštní pozornost by měla být věnována účinkům produkce biopaliv a biomasy na jakost vody, organickou hmotu v půdě a biologickou rozmanitost.

Vztah mezi změnou klimatu a otázkami energetiky na jedné straně a zemědělstvím na straně druhé byly v rámci prognózování výboru SCAR identifikovány jako prioritní oblasti, u kterých byly shledány významné nedostatky, pokud jde o koordinaci výzkumu na evropské úrovni. V současnosti se zřizují nové pracovní skupiny CWG k těmto otázkám, přičemž každá skupina zahrnuje více než 20 evropských zemí. První skupina bude posuzovat dopady změny klimatu na zemědělství a způsob, jakým na ně může zemědělství vhodně reagovat a zmírňovat je. Druhá skupina se bude věnovat rozhraní mezi zemědělstvím a energetikou v širokém globálním kontextu, zahrnujícím vědecko-technické úkoly pro výrobu biomasy a bioenergie i dopady na průmysl, životní prostředí, hospodářství, společnost a rozvoj venkova.

3.3. Posilování produkce a sdílení znalostí z oblasti zemědělství v Evropě

Z postupu prognózování a konference konající se v červnu 2007 jasně vyplynulo, že vzhledem k rostoucím problémům, kterým čelí zemědělsko-potravinářské odvětví a venkov v Evropě, je nezbytné přezkoumat spojení mezi produkcí založenou na znalostech a jejím využití pro podporu inovací.

Výzkum by mohl hrát významnější úlohu, kdyby byly jednotlivé subjekty (zemědělci, výzkumní pracovníci, poradenské služby, spotřebitelé, soukromý sektor, občanská společnost, tvůrci politik) lépe integrovány do skutečného stanovování plánu a staly se součástí výzkumného procesu např. prostřednictvím inovačních sítí. Zároveň se zemědělský výzkum musí stát inovativnějším a najít způsob, jak získat „nejlepší“ pracovníky v oblasti vědy a techniky do tohoto odvětví.

Seminář s názvem „Posilování vazeb mezi znalostmi a inovací v Evropě“ , který se konal ve dnech 6. a 7. října 2008 v Angers byl příležitostí k určení hlavních charakteristik evropského zemědělského systému založeného na znalostech. Seminář umožnil studovat, jak jsou uspořádány vazby mezi znalostmi a inovací v Evropě, analyzovat motivy a argumenty této organizace a způsob, jakým mohou sdílené zkušenosti z významných reforem v některých evropských zemí vést k potenciálním „osvědčeným postupům“.

Komise má v úmyslu pověřit výbor SCAR určením struktury znalostí v oblasti zemědělství v každém členském státě a případně zřídit příslušnou pracovní skupinu CWG.

V této souvislosti je Evropská síť pro rozvoj venkova podle článku 67 nařízení Rady (ES) č. 1698/2005 vhodnou platformou pro otázky přenosu technologií, jako součásti lepšího provádění programů pro rozvoj venkova. Komise v současnosti hodnotí možné cesty, jak přiřadit „výzkum a inovace“ do plánu této sítě. V roce 2009 by se tak měl konat seminář o inovacích k řešení nových problematik v oblasti životního prostředí.

Jelikož budou poradenské a školicí služby zřejmě hrát významnou roli při rozvoji jakéhokoli budoucího evropského zemědělského systému založeného na znalostech, má Komise v úmyslu zohlednit zjištění výboru SCAR ve své zprávě o poradenském systému v zemědělství, která má být předložena Radě do roku 2010.

3.4. Upevnění společného plánování výzkumu za účelem lepší správy evropského zemědělsko-potravinářského systému

S ohledem na program ERA-NET začaly členské státy revidovat dříve izolované vnitrostátní přístupy k problémům přesahujícím jejich hranice ve všech oblastech výzkumu. Kromě toho je ve sdělení Komise „Cesta ke společnému plánování výzkumu“ obsažen nový impulz ke strategičtějšímu přístupu ke koordinaci a spolupráci v plánování veřejného výzkumu v rámci programu ERA.

Rada v současnosti zkoumá tento nový přístup a rozhodne o postupu, jakým se určí odvětví, která jsou vhodná pro příští iniciativy společného plánování. V této souvislosti se dne 17. července 2008 konalo ve Versailles neformální zasedání Rady ve složení pro konkurenceschopnost, které za jeden ze čtyř hlavních problémů, kterým dnešní společnost čelí, označilo potraviny a zemědělství.

Výbor SCAR, který prokázal, že je ve skutečnosti referenčním rámcem pro koordinovanější přístup k plánování veřejného výzkumu v zemědělství, byl zmíněn jako subjekt hrající významnou roli v jakémkoli novém procesu spjatém se společným plánováním.

Rozvoj účinného a koordinovaného dlouhodobého plánování v zemědělském výzkumu by měl být založen na ucelené strategii a organizačním rámci, který umožní pravidelnou konzultaci všech subjektů spojených s výzkumem v rámci širšího ljubljanského procesu pro správu programu ERA.

Strategická role výboru SCAR by měla být dále posílena, aby se z něj mohl stát strategický orgán dohledu nad různými činnostmi spojenými se zemědělstvím, které uskuteční všechny evropské výzkumné orgány. Mohl by také usnadnit dialog s příslušnými zúčastněnými stranami v technických platformách, které jsou zapojeny do vymezení společných cílů a strategických plánů v podobných oblastech výzkumu.

3.5. Rozpracování mechanismu pro sledování prognózování

Dlouhodobé výzkumné plány založené na společných vizích a sdílených cílech musí být rozvíjeny pomocí strategické kombinace analytických nástrojů, jako jsou prognostické studie a kolektivní odborné poznatky, a mapování kapacit výzkumu a měly by poskytnout výsledky založené na důkazech, které by směřovaly politiku v oblasti zemědělského výzkumu.

Zkušenosti získané z postupu prognózování výboru SCAR ukázaly význam a potřebu systému včasného varování, který umožní tvůrcům politik a výzkumným pracovníkům jasně předcházet problémům, kterým můžeme čelit v nadcházejících letech, a navrhovat způsoby jejich řešení.

Koncept takového mechanismu se v současnosti dále vyvíjí s cílem ověřit, že předchozí a nově vznikající prognostické studie jsou adekvátní a platné. Koncept poskytne systematický přístup k identifikaci potenciálních hrozeb, příležitostí a pravděpodobného budoucího vývoje a jeho dopadu na plán ERA. Také byly zdůrazněny možné dopady tohoto vývoje na příští orientaci politiky výzkumu na evropské úrovni a úrovni členských států.

Tento mechanismus se v současnosti nachází ve zkušební fázi, poté co byla ustavena expertní skupina konzultantů, jejichž úkolem je aktualizovat první prognostické studie a definovat ukazatele a kritéria, která mohou tvořit základ pro pravidelnou revizi dlouhodobých problémů a cílů.

3.6. Odpovědnost Evropy v globalizovaném světě

Vzhledem k tomu, že se svět, jehož populace pravděpodobně do roku 2050 dosáhne 9 miliard, bude silněji ekonomicky integrovat a bude ovlivněn změnou klimatu a zhoršováním životního prostředí, stává se udržitelnost zemědělství otázkou, která bude mít přímý vliv (tj. prostřednictvím cen potravin) a nepřímý vliv (tj. prostřednictvím migrace) na EU i na všechny ostatní regiony světa. Budoucí udržitelnost zemědělství v Evropě a v rozvojových zemích a zemích nově vznikajících ekonomik (DEEC) z velké části závisí na stabilitě klíčových zdrojů jako je zemědělská půda, voda a fungující ekosystémy. Evropský výzkum může a musí přispět k tomu, aby byly lépe pochopeny komplexní interakce mezi zúčastněnými faktory.

Kromě toho je dalším hlavním faktorem rostoucího sbližování zemědělského výzkumu v zemích DEEC a evropských zemích zvětšující se význam oblastí výzkumu, které již nepřipouštějí vědecky platný rozdíl mezi severem a jihem. Na tomto základě musí být vystavěna lepší integrovaná evropská politika zemědělského výzkumu, která bude obohacena o mezinárodní spolupráci a podporována Komisí.

Proto v souladu s novým sdělením Komise o strategickém evropském rámci pro mezinárodní vědeckotechnickou spolupráci[17] musí být posílena součinnost politiky v oblasti zemědělského výzkumu uvnitř Evropy i mimo ni. Je třeba posílit především součinnost mezi výzkumem EU a v jednotlivých členských státech na jedné straně a vnějšími politikami, jako je rozvojová pomoc a politiky sousedství na straně druhé. Evropa by nadto měla přijmout vedoucí postavení při pomoci definovat celosvětový plán zemědělského výzkumu a vývoje ve spolupráci s mezinárodními organizacemi (agentury OSN, Světová banka, OECD, G8) a mnohostrannými organizacemi (Africká unie, ASEAN, Mercosur) i orgány zapojenými do celosvětového zemědělského výzkumu, jako je GFAR[18] a CGIAR[19].

V této souvislosti by mohl být dále posílen mandát a vedoucí role výboru SCAR příspěvky z Evropské iniciativy pro zemědělský výzkum a vývoj[20] (EIARD), jež by měla posílit svou roli koordinátora podpory od Komise a členských států pro zemědělský výzkum zaměřený na potřeby zemí DEEC, a ze současných programů ERA-NET jako je ERA-ARD .

[1] www.agrifoodresearch.net/library

[2] „Posílit zemědělský výzkum a získávat související znalosti“ je jedním z plánovaných opatření Komise v KOM(2008) 321 v konečném znění „Řešení problému rostoucích cen potravin – Pokyny k opatřením EU “.

[3] Viz prognóza výboru SCAR; Zpráva o světovém vývoji 2008; Mezivládní panel o změně klimatu – (zprávy IPCC); Posouzení ekosystému na konci tisíciletí.

[4] Článek 169 umožňuje Evropskému společenství účastnit se výzkumných programů společně prováděných několika členskými státy a zaměřuje se na oblasti velké politické viditelnosti a významu.

[5] „Cesta ke společnému plánování výzkumu“ KOM(2008) 468 v konečném znění, 15.7.2008.

[6] Výzkum v oblasti rybolovu zde není zahrnut, jelikož toto odvětví má zavedeno svůj vlastní koordinační mechanismus na evropské a mezinárodní úrovni.

[7] Při plném zohlednění mandátů jiných subjektů jako je Evropská agentura pro normalizaci v potravinářství a její vlastní výbory.

[8] Závěry předsednictva, 16. června 2006.

[9] „O spolupráci mezi finančními podporovateli výzkumu a vedoucími programů v oblasti zemědělství, potravinářství, rozvoje venkova a rybolovu v Evropské unii“ – Zpráva nizozemského ministerstva zemědělství, přírody a jakosti potravin.

[10] Změna klimatu, životní prostředí, hospodářství a obchod, energetika, společenské změny, věda a technologie, hospodářství venkova a zdraví.

[11] Extrémní scénáře: klimatický šok, energetická krize, potravinová krize, spolupráce s přírodou.

[12] http://ec.europa.eu/research/conferences/2007/scar/report_en.htm

[13] Sdělení výboru SCAR fóru ESFRI „Výzkumné infrastruktury vyžadované v oblasti zemědělského výzkumu”, 31. srpna 2005.

[14] Střediska genetických a biologických zdrojů včetně sbírek týkajících se chorob rostlin a zvířat, observatoře pro zemědělství, lesnictví a životní prostředí, střediska výzkumu lidské stravy, moderní integrovaná experimentální zařízení pro infekční choroby.

[15] http://ec.europa.eu/research/agriculture/scar/index_en.cfm

[16] Závěry předsednictví Evropské rady č. 28, 20. června 2008.

[17] KOM(2008) 588 v konečném znění, 24.9.2008.

[18] Globální fórum pro zemědělský výzkum.

[19] Poradní skupina pro mezinárodní zemědělský výzkum.

[20] KOM(97)126 „ Evropská iniciativa v oblasti zemědělského výzkumu pro rozvoj (EIARD) “.