[pic] | KOMISE EVROPSKÝCH SPOLEČENSTVÍ |

V Bruselu dne 10.12.2008

KOM(2008) 845 v konečném znění

SDĚLENÍ KOMISE EVROPSKÉMU PARLAMENTU, RADĚ, EVROPSKÉMU HOSPODÁŘSKÉMU A SOCIÁLNÍMU VÝBORU A VÝBORU REGIONŮ

Právní rámec pro mobilní televizní sítě a služby: osvědčené postupy povolovací praxe – model EU

SDĚLENÍ KOMISE EVROPSKÉMU PARLAMENTU, RADĚ, EVROPSKÉMU HOSPODÁŘSKÉMU A SOCIÁLNÍMU VÝBORU A VÝBORU REGIONŮ

Právní rámec pro mobilní televizní sítě a služby:osvědčené postupy povolovací praxe – model EU

1. Souvislosti a účel

V návaznosti na jasné politické poselství Komise v jejím sdělení ze dne 18. července 2007 s názvem „ Posilování vnitřního trhu pro mobilní televizi “[1] jsou v tomto sdělení shrnuty některé příklady osvědčených postupů členských států při regulaci mobilních televizních sítí a služeb. I když je rozhodování o postupu vydávání povolení a licencí záležitostí členských států a jejich příslušných regulačních orgánů, má Komise v úmyslu podpořit zavedení mobilní televize v EU a ve světě tím, že vydá pokyny pro vhodná regulační opatření k povolení těchto služeb. To je dalším krokem v rámci strategie Komise pro mobilní televizi v Evropské unii.

Mobilní televize je nová platforma služeb pro přenos audiovizuálního obsahu, jakož i souvisejících interaktivních služeb, zejména ve spojení se službami 3G na mobilní přístroj[2]. Ve sdělení z roku 2007 byly uvedeny hlavní prvky evropské strategie pro mobilní televizi s cílem podpořit zavedení těchto inovativních služeb. Jedním z nejdůležitějších prvků je právní prostředí. Právní jistota je nepostradatelná pro provozovatele, kteří stojí před investičním rozhodováním, zejména pokud se jedná o nové, inovativní technologie, jako je mobilní televize, neboť právě u prvních investorů se musí provozovatelé spolehnout na to, že nebudou později čelit nepředvídaným omezením. Dalšími prvky strategie EU jsou uznání DVB-H jako všeobecné normy pro pozemní mobilní televizi v Evropě (DVB-H byla doplněna dne 17. března 2008 na seznam úředních norem EU[3]), jakož i výzva k přidělení kmitočtů pro mobilní televizní služby v pásmu ultra krátkých vln (UHF)[4], především v době nového přidělování tohoto pásma v souvislosti s digitálními dividendami[5]. Na druhé straně musí odvětví ještě vyřešit problémy spojené s interoperabilitou, zatímco útvary Komise budou pečlivě sledovat vývoj a vyhodnotí nezbytnost politické iniciativy.

Úspěch mobilní televize závisí ve velké míře na dostupnosti příslušných obsahů. Proto se kromě toho novou směrnicí o audiovizuálních mediálních službách[6] přizpůsobují předpisy týkající se audiovizuálních obsahů vývoji na evropském mediálním trhu. Zavádí se na platformě nezávislý koncept vztahů mezi vysíláním, včetně mobilního vysílání, a audiovizuálními mediálními službami.

Když Komise představila svoji iniciativu týkající se mobilní televize, zabývalo se příslušnými regulačními otázkami jen několik členských států. Prvním krokem útvarů Komise bylo vyjasnění stávajícího regulačního rámce v EU na základě studie, která byla pro Komisi vypracována nezávislými poradci. Informace byly potvrzeny výbory národních odborníků, které byly ustaveny v oblasti rámce pro elektronickou komunikaci[7]a které jsou pravidelně aktualizovány a zveřejňovány na internetových stránkách Komise[8]. Z tohoto zjištění situace vyplynuly velké rozdíly ve způsobu regulace mobilní televize ve vnitrostátním právu.

Po vyjasnění situace v oblasti regulace vyzvala Komise členské státy ve svém sdělení z roku 2007, aby zavedly příznivé právní prostředí pro poskytování služeb mobilní televize a aby si vzájemně koordinovaně vyměňovaly osvědčené postupy používané v rámci povolovacích režimů. Kromě toho se Komise zavázala vypracovat pokyny pro jednotný rámec povolovacího režimu na úrovni EU, a to informováním o osvědčených postupech v EU a podporou jejich přijetí členskými státy. Tento postup byl schválen v závěrech Rady ve složení pro telekomunikace, která zasedala v listopadu 2007, o mobilní televizi, ve kterých se Komise vyzývá, aby překročila pouhé shromažďování informací a aby „ našla osvědčené postupy týkající se povolovacích režimů v EU a vhodnými pokyny podporovala jejich rovnoměrné používání v členských zemích “[9].

V souvislosti s přípravou těchto pokynů proběhla v únoru 2008 konala konzultace všech zúčastněných stran. Byl uspořádán rovněž seminář Komise pro podniky daného odvětví, při němž byly účastníci vyzváni, aby poskytli písemné příspěvky. Tento úkol splnily dva důležité odvětvové svazy[10] a některé podniky. Navíc byla tato otázka vnesena na řadě schůzí Komunikačního výboru a podvýboru odborníků na vysílání (CBISS).

Mobilní televize stojí v popředí konvergence. Na úrovni EU to znamená, že mobilní televize podléhá dvěma různým regulačním pravidlům pro přenos a pro obsah, a sice právnímu rámci pro elektronickou komunikaci, který zahrnuje rovněž politiku spektra, a nové směrnici o audiovizuálních mediálních službách. Toto sdělení se vztahuje pouze na povolovací modely používané na vnitrostátní úrovni, pokud se týkají vnitrostátních regulačních režimů v oblasti elektronické komunikace , nikoli však na otázky licencí na obsah. Shrnuje hlavní výsledky zjištění situace a příklady osvědčených postupů s ohledem na hlavní prvky povolovacích režimů pro mobilní televizi. Má se tak stát výchozím bodem pro další diskusi a výměnu osvědčených postupů mezi vnitrostátními orgány.

2. POVOLOVÁNÍ MOBILNÍCH TELEVIZNÍCH SÍTÍ A SLUžEB V EU – HLAVNÍ MODELY A OSVěDčENÉ POSTUPY

Regulační postoje v oblasti povolování mobilních televizních sítí a služeb se mezi jednotlivými zeměmi EU výrazně liší . V řadě členských států se všeobecné předpisy týkající se vysílání přímo či nepřímo používají rovněž na vysílání mobilní televize. V jiných státech nejsou stanovena žádná konkrétní pravidla nebo se o právním rámci pro tyto nové služby stále diskutuje. Dosud neexistuje dostatek zkušeností s vysílacími službami, které jsou přenášeny výlučně mobilní sítí.

Jak bylo uvedeno výše, je obzvláště nutné zabránit tomu, aby na vnitrostátní úrovni vznikl prostor právního vakua nebo situace vyznačující se velkou právní nejistotou , které by odrazovaly investory a ohrožovaly vývojový potenciál provozovatelů mobilních televizí na vnitřním trhu. Různé vnitrostátní předpisy nejsou samy o sobě překážkou úspěšného zavádění služeb mobilní televize, neboť regulace může sloužit zohlednění vnitrostátních nebo dokonce místních zvláštností. Mobilní televize je však bezdrátová služba a mohla by v budoucnosti nabýt přeshraničního významu. V tomto ohledu by povolovací režimy služeb mobilní televize měly brát v úvahu rovněž aspekty vnitřního trhu . Cíl by měl spočívat ve vytvoření rovných podmínek hospodářské soutěže různých účastníků na trhu. V celé EU je nezbytné zajistit provázanost regulačních přístupů , aby došlo k vytvoření právního prostředí, které bude stimulovat investice a inovace.

Regulace mobilní televize je vystavena tlakům omezeného počtu kmitočtů a nutnosti umožnit přístup na trh všem hospodářským subjektům nehledě na to, zda jsou z odvětví vysílání nebo telekomunikací. V hodnotovém řetězci mobilní televize se překrývá více úrovní, počínaje provozem sítě přes provoz platforem služeb, přípravu obsahu a konče distribučním řetězcem. V současné době se kmitočty přidělují zpravidla provozovateli platformy nebo v některých případech rovněž provozovateli sítě. V tom případě je provozovatel sítě prakticky buď sám činný jako provozovatel platformy nebo tuto úlohu přenáší na subdodavatele[11]. Tento povolovací režim, který stanoví práv a povinnosti provozovatele, jemuž je vydávána licence, je základem a středobodem regulačních modelů.

Na evropském trhu mobilní televize existují v současnosti tyto tři hlavní regulační modely :

První model je založen na přímém nebo nepřímém rozšíření stávajících předpisů pro digitální pozemní televizi (DTT, Digital Terrestrial Television) o nové služby (např. Itálie, Spojené království). I když tento model skýtá výhodu jednoduchého a flexibilního použití, měly by být vydány specifické vnitrostátní předpisy pro mobilní televize , protože by se po počáteční fázi mohlo pouhé rozšíření předpisů pro DDT ukázat jako nedostačující a/nebo nevhodné.

Druhý model je „ prostý velkoobchodní model “. Vzhledem k tomu, že se regulace soustřeďuje na velkoobchodního provozovatele a hraje klíčovou roli při správě sítě, nabývání kmitočtů, vydávání licencí a případně dokonce při tvorbě obsahu, může tento model, podobně jako ve Finsku, vést k zastavení vývoje, pokud zejména poskytovatelé obsahu nejsou pobízeni k přípravě obsahu. Dále musí provozovatel sítě zajistit poskytovatelům služeb mobilní televize, kteří jsou činní v jeho síti, spravedlivé, přiměřené a nediskriminační podmínky. Rovněž z pohledu směrnice o hospodářské soutěži[12] se může „prostý velkoobchodní model“ ukázat jako problematický, pokud jsou kmitočty přiděleny jedinému podniku, zejména pokud se tak neděje spravedlivým, přiměřeným a nediskriminačním postupem[13].

V třetím modelu, nazvaném „ integrovaný přístup “, musí všichni účastníci hodnotového řetězce mobilní televize, včetně poskytovatele obsahu, dospět k dohodě o poskytovaných službách, a to před vydáním povolení (například Rakousko)[14]. Tento regulační model má tu výhodu, že v rámci hodnotového řetězce zamezuje zastavení vývoje . Vertikální integrace účastníků na trhu se dosahuje dvěma způsoby: Zaprvé je uzavření dohod s agregátory programu a/nebo provozovateli vysílání jedním z kritérií výběru provozovatele sítě/platformy s cílem zajistit životaschopný obchodní model; zadruhé potřebují poskytovatelé obsahu řádnou licenci pro digitální televizi, která je udělena až po předložení smluv s provozovatelem multiplexu.

Tímto modelem lze dosáhnout časově koordinovaného zahájení obchodní činnosti všech účastníků, kteří se podílejí na hodnotovém řetězci za podmínky, že soubor předpisů je soudržný. Z tohoto důvodu se „integrovaný přístup“ jeví jako obzvláště vhodný k zaručení úspěšného zahájení služeb mobilní televize.

Orientace v osvědčených postupech: Nové vnitrostátní povolovací režimy pro mobilní televizi by měly mít při dodržení vnitrostátního a evropského práva hospodářské soutěže za cíl zahrnout různé účastníky hodnotového řetězce.

3. Vytipování osvědčených postupů v různých stupních regulačního režimu

K vytipování osvědčených postupů v oblasti mobilní televize je důležité definovat hlavní prvky regulačního režimu, které mají být brány v potaz. K tomuto účelu byly stanoveny tyto důležité body:

1. Obecný rámec

2. Povolovací režimy

3. Postup při zadávání zakázek

4. Specifické aspekty.

Tento koncepční rámec byl projednán s členskými státy a se zástupci daného odvětví v únoru 2008. Při hodnocení těchto prvků byly zohledněny regulační cíle z pohledu EU . Jak je již zmíněno ve sdělení z roku 2007, hlavním cílem by měla být zdrženlivá regulace, která bez zbytečných omezení a prodlev umožní zahájení poskytování služeb mobilní televize. Účastníkům na trhu by neměly být ukládány žádné nadbytečné povinnosti. Současně by se měla regulace postarat o splnění určitých minimálních požadavků s cílem zajistit účinné používání kmitočtů.

3.1. Obecný rámec

Jak v zemích, které vydají zvláštní právní předpisy, tak v zemích, které použijí stávající předpisy týkající se vysílání na tuto novou platformu služeb, by měl být obecný právní rámec pro mobilní televizi být charakterizován jasností, transparentností a účinností postupů . Důležitým faktorem je rovněž včasný legislativní proces . Pokud má být regulace doplněna prováděcími opatřeními, měla by být tato opatření přijata bezodkladně. Zahájení poskytování služeb mobilní televize by nemělo být zdržováno, protože nebudou včas přijaty příslušné právní nebo prováděcí předpisy.

Kromě toho je třeba připomenout, že účastníci hodnotového řetězce mobilní televize procházejí z různých hospodářských odvětví. Je proto důležité, aby povolovací proces pro tuto novou platformu služeb nebyl omezen na jednu určitou kategorii účastníků, nýbrž aby byl otevřený pro všechny hospodářské subjekty, které jsou schopny splnit minimální potřebné požadavky.

Orientace v osvědčených postupech: Povolovací postupy by měly být otevřené pro všechny účastníky na trhu, aby byly zajištěny rovné podmínky hospodářské soutěže pro různé účastníky hodnotového řetězce mobilní televize.

3.1.1. Mechanismus veřejných konzultací

Hospodářské subjekty činné v oblasti mobilní televize mohou mít rozdílné zájmy. Proto musí být jejich různé záležitosti při regulaci mobilní televize brány v potaz. Před přijetím regulačních předpisů nebo v souvislosti s přezkumem stávajících předpisů může mechanismus veřejných konzultací napomoci regulaci lépe přizpůsobit požadavkům trhu, a tak zajistit, aby se účastníci na trhu novými ustanoveními rovněž řídili.

Orientace v osvědčených postupech: Veřejné konzultace občanů a všech zainteresovaných subjektů by měly být prováděny systematicky a souběžně s obchodními testy, mj. k příležitostem týkajících se vybudování mobilní televize, k využití digitálních dividend pro mobilní televizní služby a k modelům financování.

3.1.2. Pravidelné podávání zpráv a přezkum

Regulace mobilních televizních služeb nemá být jen jednoznačná a transparentní, nýbrž rovněž flexibilní a otevřená novému vývoji , a to v rámci inovativního a rychle se měnícího technologického prostředí. Ve spojení s pravidelným podáváním zpráv orgánů o vývoji na trhu je v tomto ohledu vhodné jako ve francouzském systému používat doložku o přezkumu. Při takovém přezkumu, jehož nezbytnost může vyplývat ze zpráv o trhu, musí být samozřejmě zajištěna rovnováha mezi rytmem změn technologie a trhu na jedné straně a nutnou právní jistotou pro účastníky na trhu na straně druhé .

Orientace v osvědčených postupech: Pravidelné podávání zpráv orgánů o vývoji trhu by mělo být doprovázeno vhodnými návrhy na přizpůsobení stávajících předpisů.

3.2. Povolovací režimy

3.2.1 Jasné vztahy mezi platnými předpisy

Povolovací režimy jsou ústředním prvkem regulačního prostředí pro mobilní televizi. Vzhledem ke „konvergenčním“ vlastnostem mobilní televize je nutné přesně stanovit práva a povinnosti provozovatelů jak v oblasti elektronické komunikace, tak v oblasti vysílání. V tomto ohledu je důležité přesně stanovit vztah mezi elektronickou komunikací, otázkami kmitočtů a aspekty obsahu , aby se předešlo regulačním dvojznačnostem nebo překryvům.

Orientace v osvědčených postupech: V zájmu jednoznačného a transparentního povolovacího režimu by měl být přesně určen vztah mezi elektronickou komunikací, otázkami kmitočtů a aspekty obsahu.

3.2.2. „Jednotné místo pro vydávání povolení“

Z důvodu obvyklého oddělení elektronické komunikace a médií se ve většině členských států na vydávání povolení pro mobilní televizi podílí více orgánů (ministerstva a/nebo nezávislé regulační orgány). Pro existenci či neexistenci jednotného regulátora je důležité, aby byly pravomoci definovány jednoznačně a soudržně.

„ Jednotné místo pro vydávání povolení “ je jako jediné kontaktní místo pro všechny různé typy povolení považováno většinou účastníků na trhu za nejlepší řešení, pokud jsou přitom dodržovány zásady plurality a kulturní rozmanitosti. Výhodou tohoto modelu je zjednodušená správa a časová koordinace v případě, že je třeba více povolení.

Orientace v osvědčených postupech: Vnitrostátní režimy pro mobilní televizi by měly zajistit buď výhradní pravomoc jediného místa (jednotného místa pro vydávání povolení) nebo alespoň omezit na minimum počet orgánů, které se účastní rozhodování o povoleních pro mobilní televizi. V členských státech, ve kterých jsou vydávána povolení na nižší než vnitrostátní úrovni, by měly všechny federální/regionální orgány postupovat podle stejných nebo koordinovaných postupů. „Jednotné místo pro vydávání povolení“ je důležité zejména v případě, že je potřeba více povolení.

3.3. Postup při zadávání zakázek

Čas je klíčovým faktorem hospodářské soutěže EU na globálních trzích. Důležitým předpokladem úspěchu pro rychlé zavedení mobilní televize ve všech členských státech je jasný časový plán zadávání zakázek , který musí být veřejný, transparentní a předem stanovený .

Orientace v osvědčených postupech: Jasný časový plán zadávání zakázek by měl být oznámen nejpozději do začátku obchodních testů mobilní televize.

3.3.1. Způsob a kritéria zadávání

Pro vydávání povolení vnitrostátními orgány se nabízejí dvě alternativy, a sice dražba a srovnávací výběrové řízení („soutěž krásy“). Povolení pro platformy byla dosud vydávána zejména na základě srovnávacích výběrových řízení. Kritéria zadávání jsou důležitým prostředkem, kterým vnitrostátní orgány zajišťují, že poskytované služby dostačují určitým požadavkům, které pak zaručují účinné používání kmitočtů přidělených pro mobilní televizi.

Kromě toho by zadávání zakázek mělo být pojistkou pro včasné zahájení činnosti mobilní televize. Aby se minimalizovalo riziko zastavení vývoje například mezi provozovateli platformy, poskytovateli obsahu a provozovateli mobilní sítě, měly by být stanoveny určité podmínky. Tak může být jako předpoklad pro podání žádosti požadováno ukončení dohod mezi různými účastníky hodnotového řetězce.

S ohledem na zvláštní kritéria zadávání je třeba vyzvednout velký význam kvality služeb , neboť ta hraje důležitou úlohu při plnění očekávání zákazníků týkajících se služeb mobilní televize, zejména pokud jde o příjem uvnitř budov a kvalitu přenosu.

Orientace v osvědčených postupech: V souladu s právem Společenství musí být použitá kritéria objektivní, transparentní a nediskriminační. Zadávání zakázek (při dodržení práva hospodářské soutěže) by mělo podporovat spolupráci mezi jednotlivými účastníky. Kritéria zadávání by měla obsahovat požadavky na kvalitu služeb, včetně příjmu uvnitř budov, a na optimální používání kmitočtů.

3.3.2. Jiné podmínky zadávání zakázek

Ve většině členských států se pro mobilní televizi předpokládá jediný multiplex. Ve Francii otevírají probíhající diskuse dveře pro dva provozovatele muliplexů v kmitočtech z digitálních dividend. tj. kmitočtech, které jsou uvolňovány analogovým vypnutím. Aby se zabránilo hromadění spektra , měly by předpisy obsahovat rovněž časový strop pro nečinnost.

Orientace v osvědčených postupech: Podmínky zadávání by měly rovněž předpokládat, že kmitočtová práva pro mobilní televizi mohou být odňata, pokud nebudou využita během přiměřené doby.

3.4. Specifické aspekty

Ve stávajícím raném stupni vývoje trhu se zdá žádoucí, aby jakékoli specifické podmínky spojené s povolováním byly přiměřené a netvořily nadbytečnou zátěž pro provozovatele.

3.4.1. Předpisy o povinném provozování

Podle evropských právních předpisů[15] smí být povinné provozování uloženo pouze tehdy, pokud je síť značným množstvím konečných uživatelů užívána jako hlavní prostředek k příjmu rozhlasu a televize. Mobilní televize se v současnosti nachází ještě v počáteční fázi, proto nesmějí být v tomto stádiu ukládána žádná povinná vysílání v oblasti mobilní televize . Beztak se v případě kanálů, pro které by platilo povinné vysílání, jedná často o módní kanály, které v současnosti zvyšují obchodní hodnotu distribučních služeb, a je stejně pravděpodobné, že budou začleněny do hlavních programových balíčků mobilních televizí.

V tomto ohledu a v duchu spolupráce, který by toto sdělení mělo podporovat, by proto vnitrostátní regulační orgány mohly zvážit stanovení povinných nabídek pro mobilní televizi jako nově vznikající službu, jež potřebuje atraktivní obsah.

Orientace v osvědčených postupech: Ve všech členských státech a na úrovni EU by měla probíhat diskuse o povinných nabídkách pro mobilní televizní služby.

3.4.2. Společné využíváni infrastruktury

Společné využívání infrastruktury je důležité k udržení nákladů na výstavbu na nejnižší možné úrovni a k rozšíření pokrytí a přenosové kapacity[16]. Jak bylo uvedeno již ve sdělení z roku 2007, mohou členské státy povolit společné využívání síťové infrastruktury [17] a podporovat společné umístění, pokud se tím usnadní výstavba sítě. Společné umístění může být předepsáno, pokud se tak děje z důvodů ochrany životního prostředí[18].

Orientace v osvědčených postupech: Společné využívání síťové infrastruktury pro mobilní televizi by mělo být podporováno do té míry, do které to připouští právo hospodářské soutěže.

3.4.3. Interoperabilita a roaming

Úplná interoperabilita všech sítí a zařízení zůstává nadále důležitým cílem, pokud se jedná o umožnění roamingu v celé EU tam, kde je to potřebné. Proto by měla být zvýhodňována interoperabilní řešení. Vývoj trhu ukázal, že interoperability lze dosáhnout, pokud všichni účastníci pracují dohromady na společném cíli, a sice na zavedení jedné technické normy, jako je DVB-H. V tomto ohledu je v současnosti v odvětvových grémiích a standardizačních organizacích vyvíjeno velké úsilí, v jehož středu stojí zejména služby a užití.

Kromě toho budou zákazníci od mobilní televize jako bezdrátové služby právem očekávat, že přístroje budou fungovat přeshraničně tak, jak to znají z roamingu mobilní telefonie. S narůstající nabídkou mobilní televize se zřejmě zvýší význam roamingu mobilní televize v celé EU. Dále je třeba poukázat na skutečnost, že již nyní přeshraničně nebo celoevropsky fungují některé kanály , které by mohly být zásadním způsobem využity k testování budoucích celoevropských služeb[19]. Zahájení činnosti satelitních mobilních televizních služeb založených na DVB-SH se v Evropě plánuje na příští rok.

Orientace v osvědčených postupech: Aspektům interoperability a roamingu mobilní televize by vzhledem k bezdrátovému charakteru těchto služeb měla být věnována náležitá pozornost.

4. Závěry a následná opatření

Je jasné, že aby mohly být regulační osvědčené postupy účinné, musí docházet k jejich sdílení . V tomto ohledu bude Komise nadále podporovat výměnu informací, zkušeností a osvědčených postupů mezi vnitrostátními orgány a ostatními zúčastněnými stranami. Informace zprostředkované členskými státy o regulaci mobilní televize jsou zveřejňovány na internetových stránkách Komise[20] a následně pravidelně aktualizovány. Výměna informací a osvědčených postupů bude probíhat zejména ve stávajících výborech s odborníky z členských států, například v Komunikačním výboru a jeho podvýborech pro povolování a vysílání. Útvary Komise budou nadále předkládat Evropskému parlamentu a pracovním skupinám Rady zprávy týkající se daných otázek.

[1] KOM (2007) 409, dále jako „sdělení z roku 2007“..

[2] Existuje více zařízení, která mohou přijímat mobilní televizní vysílání, nejběžnějším je však mobilní telefon.

[3] Rozhodnutí Komise 2008/286/ES ze dne 17. března 2008 , kterým se mění rozhodnutí 2007/176/ES, pokud jde o seznam norem a/nebo specifikací pro sítě a služby elektronických komunikací a přiřazená zařízení a doplňkové služby (Úř. věst. L93, 4.4.2008, s. 24.))

[4] Podle rámcových podmínek platných pro vysílací spektrum v pásmu velmi krátkých vln členské státy neudělí nebo nezachovají „výlučná nebo zvláštní práva na užívání rádiových kmitočtů“ (článek 4 směrnice 2002/77/ES), musí zajistit účinné využívání spektra (článek 8.2 d rámcové směrnice 2002/21/ES) a musí podporovat účinnou hospodářskou soutěž bez jakékoli diskriminace (článek 8.3 c). Z těchto článků společně vyplývá povinnost přidělovat kmitočty účinným způsobem.

[5] Některé členské státy jako Francie, Itálie a Rakousko přijaly rozhodnutí přidělit pro mobilní televize UHF spektrum a většina zbývajících členských států má v úmyslu učinit totéž.

[6] Směrnice Evropského parlamentu a Rady 2007/65/ES ze dne 11. prosince 2007 (Úř. věst. L 332, 18.12.2007, s. 27).

[7] Komunikační výbor (COCOM) a jeho podskupiny pro povolování (AUTH) a záležitosti vysílání (CBISS).

[8] http://ec.europa.eu/information_society/policy/ecomm/doc/current/broadcasting/mobile_tv/table_mobile_tv_auth_web_july08.pdf

[9] Závěry Rady o „posilování vnitřního trhu pro mobilní televizi“, 29. listopadu 2007

[10] UMTS Forum a GSM Association Mobile TV Joint Work Group; BMCOforum

[11] Pouze v Německu byla vydána licence na provoz sítě odděleně od licence na platformu služeb.

[12] směrnice Komise 2002/77/ES ze dne 16. září 2002 o hospodářské soutěži na trzích sítí a služeb elektronických komunikací (Text s významem pro EHP), (Úř. věst. L 249, 17.9.2002, s. 21-26).

[13] Viz rovněž čl. 2 odst. 5 autorizační směrnice 2002/20/ES (Úř. věst. L 108, 24.4.2002, s. 21).

[14] Privatfernsehgesetz (PrTV-G) [Rakouská spolková sbírka zákonů (BGBl.) I č. 84/2001] ve znění BGBl. I č. 52/2007, oddíl 23 odst. 3 pododstavec 3.

[15] Článek 31 směrnice Evropského parlamentu a Rady 2002/22/ES ze dne 7. března 2002, směrnice o univerzální službě (Úř. věst. L108, 24.4.2002, s. 51-77)

[16] Na mezinárodní úrovni jsou zastávány podobné postoje, např. na osmém globálním sympoziu o regulaci, konaném 13. března 2008 v thajském městě Parraya.

[17] Tyto dohody byly na některých trzích zavedeny pro infrastrukturu GSM a/nebo UMTS a Komise je v rámci předpisů EU v oblasti hospodářské soutěže z působnosti příslušné právní úpravy vyňala. Např. rozhodnutí Komise ze dne 16. července 2003 (Věc COMP/38.369: T-Mobile Deutschland/O2 Germany: Network Sharing Rahmenvertrag – Úř. věst L 75, 12.3.2004, s. 32) a rozsudek soudu první instance ze dne 2. května 2006 (Věc T-328/03).

[18] Podle článku 12 směrnice Evropského parlamentu a Rady 2002/21/ES ze dne 7. března 2002, rámcová směrnice (Úř. věst. L108, 24.4.2002, s. 33–50)

[19] Například Euronews, Arte, 3 Sat, Eurosport, France 24 a BBC World.

[20] Viz poznámka pod čarou 8.