[pic] | KOMISE EVROPSKÝCH SPOLEČENSTVÍ |

V Bruselu dne 5.11.2008

KOM(2008) 712 v konečném znění

SDĚLENÍ KOMISE EVROPSKÉMU PARLAMENTU, RADĚ, EVROPSKÉMU HOSPODÁŘSKÉMU A SOCIÁLNÍMU VÝBORU A VÝBORU REGIONŮ

Legislativní a pracovní program Komise na rok 2009 Jednejme nyní za lepší Evropu DÍL 1

SDĚLENÍ KOMISE EVROPSKÉMU PARLAMENTU, RADĚ, EVROPSKÉMU HOSPODÁŘSKÉMU A SOCIÁLNÍMU VÝBORU A VÝBORU REGIONŮ

Legislativní a pracovní program Komise na rok 2009 Jednejme nyní za lepší Evropu

1. Období zatěžkávací zkoušky pro Evropu

V dobách krizí je aktivní solidarita mezi členskými státy a mezi orgány Společenství nejpotřebnější. Právě během těchto období může EU evropským občanům ukázat svou opravdovou přidanou hodnotu. Právě probíhající finanční krize a hospodářské zpomalení představují pro Evropu jednu z nejtěžších zkoušek, kterým kdy čelila. Tato krize si již vyžádala po Unii, aby prokázala rychlost, rozhodnost a solidaritu. Unie při reakci na nenadálou ztrátu důvěry na finančních trzích v první řadě prokázala své znalosti a představivost. Nyní musí přinést stejnou kvalitu do reformy finančního sektoru a zmírňování dopadu zpomalení na reálnou ekonomiku a na občany.

Ekonomická bouře jen završila celou řadu dalších problémů, kterým EU v roce 2008 musela čelit. Růst cen potravin a energetických surovin v minulém roce vystavil evropské domácnosti dvojitému tlaku. Procesu ratifikace Lisabonské smlouvy bylo v irském referendu vysloveno „ne“. Evropa byla vyzvána hrát ústřední úlohu při hledání řešení a nabízení pomoci v souvislosti s konfliktem v Gruzii. EU prokázala svou odolnost při reakci na tyto výzvy. Prokázala, že se umí adaptovat měnícím se okolnostem a jednat odhodlaně a cíleně.

Od počátku svého funkčního období se Komise snažila nejlepším způsobem využívat jí dostupné nástroje. V evropském systému plní Komise celou řadu rolí: udává politický směr a zajišťuje soudržnost, iniciuje návrhy právních předpisů EU, řídí klíčové politiky a programy, jedná jako strážce právních předpisů EU a rovných podmínek v Evropě. Komise vyvinula zvláštní úsilí, aby jednala v partnerství s dalšími klíčovými hráči, kteří vytvářejí a realizují aktivity EU: Evropským parlamentem, Radou, členskými státy, občanskou společností a občany na všech úrovních. Dialog s Evropským parlamentem a Radou o výroční politické strategii – díky kterému, spolu s příspěvky od národních parlamentů, došlo k předávání informací a k obohacení přípravy tohoto pracovního programu – je toho důležitým příkladem.

Rok 2008 ukázal připravenost a schopnost orgánů EU přizpůsobit se novým okolnostem a změnám v harmonogramech. Tato flexibilita bude nevyhnutelně důležitým aspektem práce Komise v roce 2009. Komise současně v průběhu minulých let zahájila řadu důležitých dlouhodobých politických iniciativ v oblastech, jako je energetika, změna klimatu, migrace a sociální politika. V posledním roce svého funkčního období se Komise zaměří na dokončení prácí, které započala, a to v úzké spolupráci s Radou a Evropským parlamentem. Komise považovala za prioritní přinést přímé výhody občanům. Z tohoto důvodu hodlá zajistit, že své klíčové iniciativy přetaví do právních předpisů a budou provedeny v praxi, přičemž za tímto účelem je odhodlána úzce spolupracovat s ostatními orgány EU.

Během svého funkčního období Komise usilovala o to, aby Evropskou unii účinně připravila na globalizaci. Evropa těží z otevřených společností a volného trhu, ale obojí vyžaduje pravidla. EU je hrdá na svou tradici hospodářské, sociální a environmentální regulace, která přinesla značné výhody občanům. Komise pracuje na tom, aby získala nejlepší poznatky z nabytých zkušeností a aby je využila při ovlivňování globalizace s cílem využít většinu příležitostí, jež globalizace přináší. Finanční krize ukázala, jak globalizace vyzdvihla potřebu globální koordinace a regulace. Komise je přesvědčena, že její iniciativy k provedení Lisabonské strategie pro růst a zaměstnanost, k zavedení obnovené sociální agendy pro dnešní Evropu, pro boj proti změně klimatu a pro podporu energetické bezpečnosti, a k řešení problematik týkajících se celého kontinentu, např. migrace a stárnutí společnosti, budou Unii ku prospěchu. Budou tvořit praktický plán pro nadcházející desetiletí.

Při zahájení funkčního období si Komise stanovila ambiciózní plán pro prosperitu, bezpečnost a sociální spravedlnost v Evropě. Bez ohledu na řadu významných výzev bylo v uplynulých čtyřech letech mnohé z tohoto plánu naplněno. Komise aktivně podporovala to nejlepší, co za posledních padesáti letech Unie dosáhla, a navrhovala nové iniciativy s cílem realizovat tento ambiciózní plán. Na jaře roku 2009 Komise zveřejní prohlášení uvádějící úspěchy dosažené v úzké spolupráci s Evropským parlamentem a Radou v oblasti budování Evropské unie jednadvacátého století. Avšak rok 2009 je zaprvé a především evropským rokem voleb, přičemž volby do Evropského parlamentu v červnu 2009 umožní voličům v celé EU vyslovit svůj názor na budoucí směřování Unie. Pracovní program Komise na rok 2009 musí zajistit, že v období zatěžkávajících zkoušek budou dosaženy výsledky a dojde k úpravě budoucí agendy EU.

Přezkum rozpočtu, který bude navržen pro příští rok, poskytne Komisi příležitost nastínit výhled a stanovit, jak Evropská unie může využít nástrojů rozpočtu k tomu, aby nejlepším způsobem sledovala moderní politiky.

Rok 2009 bude rokem důležitých výročí – pět let od rozšíření v roce 2004 a dvacet let od pádu Berlínské zdi. Bude to doba na oslavu úspěchu rozšíření, doba, kdy Evropská unie může znovu demonstrovat svou ústřední úlohu při vytváření Evropy míru, prosperity a solidarity.

2. Priority na rok 2009

2.1. Růst a zaměstnanost

V důsledku finanční krize a hospodářského poklesu se opětovně do středu zájmu dostala ústřední úloha EU při zajišťování dobrých hospodářských a sociálních podmínek Evropanů. Jestliže původ finanční krize leží primárně mimo EU, realita jednotného trhu vynesla na světlo vzájemnou závislost evropských ekonomik a zásadní potřebu společného postupu a koordinované akce. Euro a Evropská centrální banka v těchto těžkých dobách představují důležité pilíře stability podepřené disciplínou Paktu o stabilitě a růstu.

Když se obavy obrátily na to, jaký bude mít snižující se růst dopad na zaměstnanost a podnikání, EU se opětovně stala terčem zájmu. Evropská dimenze je uznávána jako ústřední v rámci úsilí o omezení míry poklesu, snížení jeho dopadu na Evropany, a při pomoci evropské ekonomice v návratu na cestu udržitelného růstu.

V hospodářském životě Evropské unie plní Komise řadu úloh: její role je v každodenní práci zajišťovat konkurenční rovné podmínky na jednotném trhu a zachovat EU coby celní unii, což přináší aktérům na trhu a členským státům jistotu, že spolu mohou soutěžit za rovných podmínek a že se stejná pravidla uplatňují jak na malé členské státy, tak i na velké. Kromě její odpovědnosti iniciátora právních předpisů má Komise rovněž obecnější roli koordinátora a čestného zprostředkovatele spolupráce v EU. Tato role byla klíčovou, když byla potřeba realizovat okamžitou akci na řešení finanční krize a stanovit evropský rámec, který by členské státy vedl při vytváření stabilizačních plánů, jež by mohly být považovány za slučitelné s jednotným trhem a pravidly pro státní podporu a zároveň by zohledňovaly zájmy všech zúčastněných. Dokud budou práce na obnovení důvěry na finančních trzích pokračovat, zůstane Komise nadále aktivní a bdělá. Komise bude hrát zvláštní úlohu při vytváření a podpoře společného evropského postupu při vedení mezinárodní reakce na ekonomickou bouři.

Další fázi budou tvořit praktická opatření k úpravě regulačního rámce finančního systému EU. Úkolem Komise je rovněž navrhnout správný režim regulace jednotného trhu, který bude zahrnovat oblast finančních služeb. Na podzim roku 2008 Komise urychlila přípravu a předložila řadu podrobných návrhů o kapitálových požadavcích, zárukách vkladů a kreditních ratingových agenturách, a rovněž nová pravidla účetnictví. Jedním z hlavních cílů pro rok 2009 by mělo být udržení tempa reforem a pomoc Evropskému parlamentu a Radě k dosažení rychlého přijetí těchto opatření, jež jsou zásadními opatřeními k obnovení důvěry mezi občany, investory a podnikatelskými kruhy.

Druhá fáze činností se nyní připravuje a bude představena v roce 2009. Balíček finančních opatření bude vycházet z právě probíhajícího rozsáhlého přezkumu a zaměří se na adekvátnost regulace, dohledu a transparentnosti všech finančních aktérů a důležitých investorů na trhu – včetně hedgových fondů a fondů soukromého kapitálu – a vyústí v opatření, jež překlenou zjištěné mezery. Bude se také zabývat odměňováním vrcholných zaměstnanců a trhy s deriváty. Budou rovněž vyvozeny nezbytné závěry z výsledků skupiny odborníků na vysoké úrovni pro finanční dohled v EU, kterou vytvořila Komise. Její první výsledky bude mít Komise k dispozici, aby je představila Evropskému parlamentu a Radě již před jarním zasedáním Evropské rady.

Jelikož je dopad kreditní krize pociťován v reálné ekonomice, připravuje Komise strategii, která napomůže omezit vliv této krize na růst, přinese podporu těm, kteří v důsledku krize přijdou o zaměstnání, a zároveň uvede EU do nejlepší kondice, aby mohla čelit cyklickým změnám. Znamená to prosazovat mnohé z klíčových cílů Lisabonské strategie pro růst a zaměstnanost: uvolnění potenciálů MSP, aby se mohly zaměřit na budování podnikání, odborné vzdělávání a přeškolování s cílem podpořit dovednosti pro ekonomiku budoucnosti a investice do VaV. Znamená to zajistit, že podpora průmyslu představuje inteligentní podporu napomáhající podnikům řešit dlouhodobé potřeby, jako je například energetická účinnost nebo inovační technologie nezatěžující životní prostředí. Znamená to pracovat s členskými státy na urychlení startu programů na podporu veřejných investic na léta 2007–2013 v oblasti politiky soudržnosti. Obecné základy zdravých veřejných financí a otevřené trhy zůstávají ústředním prostředkem Evropy na cestě k dosažení dlouhodobého růstu.

V jiných oblastech Komise zavádí opatření, jež vychází z jejího přezkumu jednotného trhu. Bude předložena celá řada iniciativ zaměřených na posílení postavení spotřebitelů, na vylepšení nápravných prostředků, na usnadnění podnikání na jednotném trhu prostřednictvím zlepšených přístupů k zdaňování a na modernizaci celkového rámce pro podnikání. Vyhrazené monitorování trhu se bude zabývat maloobchodními trhy, elektronickými výrobky a léčivy s cílem odhalit možné nedostatky ve fungování těchto odvětví a s cílem zajistit, že se dostanou výhody jednotného trhu k občanům. Skutečnost, že neexistuje nákladově efektivní jednotný patent, zůstává zjevným nedostatkem jednotného trhu.

V dobách ekonomických turbulencí a sociálního tlaku je více než kdy jindy důležité prosazovat sociální agendu pro příležitosti, přístup a solidaritu. Komise bude obnovovat svou strategii pro mládež, aby lépe odpovídala problémům, kterým čelí mládež – jako je např. nerovnoměrně vysoká nezaměstnanost a nedokončení studia. Důležitou součást úsilí o poskytnutí příležitostí tvoří iniciativa „Nové dovednosti k novým povoláním“, která má za cíl podpořit integraci mladých lidí na trhu práce. Komise také vyvine zvláštní úsilí, aby pomohla Evropskému parlamentu a Radě dosáhnout pokroku, pokud jde o návrhy Komise týkající se nediskriminace, rad zaměstnanců a souladu mezi pracovním a rodinným životem.

Evropský rok tvořivosti a inovace vynese na světlo důležitost rozvoje dovedností a podpory inovace ve strategii EU pro růst a zaměstnanost; iniciativa pro zlepšení kontaktů mezi univerzitami a podniky posílí další důležitý článek tohoto řetězu. Díky Evropskému technologickému institutu, který byl zřízen a funguje, bude vytvořeno první znalostní a inovační společenství.

Lisabonská strategie pro růst a zaměstnanost vyústila v konsenzus, že Evropa má být vybavena na konkurenční a sociální výzvy budoucnosti a evropská ekonomika má být postavena na základních hodnotách sociální spravedlnosti a udržitelnosti. Musí se zohlednit zpomalení hospodářství, avšak nemělo by to EU vychýlit z jejího dlouhodobého cíle, kterým je vytvoření konkurenceschopné, udržitelné znalostní Evropy pro budoucnost. Vstup Slovenska do eurozóny bude důležitým symbolem pokroku eura na cestě stát se hlavní silou stability v globální ekonomice a časově se bude shodovat s analýzou pěti let příspěvku rozšíření k hospodářství EU.

Během roku 2009 bude Komise pracovat na tom, jak lze upravit Lisabonskou strategii pro období po roce 2010, přičemž hlavní výzvou bude nalezení správné rovnováhy mezi krátkodobými a dlouhodobými prioritami. Je potřeba jednoznačný závazek provést strukturální reformy, aby byla podpořena důvěra spotřebitelů a investorů v krátkodobém horizontu a byla zlepšena odolnost a dynamika našich ekonomik v dlouhodobém horizontu.

2.2. Změna klimatu a udržitelný rozvoj v Evropě

Rok 2009 bude kritickým pro úsilí v boji proti změně klimatu. Konference OSN o klimatických změnách v Kodani bude mít stěžejní důležitost při posuzování celosvětové vůle přinést historickou změnu: bude vyvrcholením úsilí o nalezení dohody ve věci zásadního posunu ve snaze snížit emise skleníkových plynů po roce 2012.

Komise je odhodlána vést EU v čele těchto snah o zachování těch nejambicióznějších cílů. EU se účastnila debaty tím, že přijala tři základní cíle, jež mají být splněny do roku 2020: 20% snížení emisí skleníkových plynů, 20% podíl obnovitelné energie a 20% zlepšení energetické účinnosti. Balíček opatření sestavený k dosažení těchto cílů zůstává hlavní prioritou pro zachování důvěryhodnosti Evropy coby vedoucí síly v globální snaze řešit změnu klimatu. Stávající ekonomické turbulence nikterak nesnížily důležitost zavádět z dlouhodobého hlediska politiky, jež mají Evropu postavit do čela realizace budoucnosti s nízkou produkcí uhlíku: opatření ke stimulaci poptávky by se měla zabývat technologiemi šetrnými k životnímu prostředí a energetickou účinností. Mezi nejdůležitější úkoly patří zajistit, aby byla tato opatření ve své celistvosti přijata před volbami do Evropského parlamentu.

Tato opatření postaví EU do čelné pozice při vyjednáváních v OSN – jež stále budou vyžadovat odhodlání, vytrvalost a představivost. Počátkem roku 2009 předloží Komise návrhy na postup EU k zajištění ambiciózní a komplexní celosvětové dohody.

Dalším klíčovým cílem balíčku je učinit evropskou energetiku bezpečnou, udržitelnou a konkurenceschopnou. Růst cen energií pozorovaný v roce 2008 opět zvýraznil zranitelnost Evropy v oblasti energetiky a palčivou potřebu podpory energetické bezpečnosti. Strategický přezkum oblasti energetiky vypracovaný Komisí stanoví celkovou strategii pro zdokonalení energetické bezpečnosti, která by měla být středem zájmu v roce 2009. Tato strategie bude zahrnovat konkrétní kroky pro zvýšení energetické účinnosti; realizaci společného cíle propojit a efektivně řídit zásoby, zejména s cílem připojit nové členské státy k evropské distribuční soustavě; a koordinovaný přístup ke zlepšení a diverzifikaci vnějších dodávek Unie. Strategie rovněž zdůrazní, že je důležité zajistit přijetí návrhů o vnitřním trhu se zemním plynem a elektrickou energií zavádějících novou úpravu, jež přinese zvýšení konkurenceschopnosti a odpovídající ceny a umožní spolupráci vnitrostátních regulačních orgánů.

Udržitelnost leží ve středu politiky EU. Rok 2009 bude svědkem zvláštní reflexe nad budoucností strategie pro udržitelný rozvoj a nad tím, jak lze nejefektivněji dosáhnout jejích cílů. Co se týče zvláštních iniciativ, strategie EU pro oblast Baltského moře bude podporovat region, který je udržitelný z hlediska životního prostředí, prosperující, přístupný a bezpečný. V dopravní politice EU Komise bude pokračovat v opatřeních šetrnějších k životnímu prostředí a zveřejní sdělení o budoucích scénářích dopravy ve 20 a 40letém horizontu a zelenou knihu o transevropských dopravních sítích. Politiky v oblasti životního prostředí, zemědělství a rybolovu se budou všechny snažit o snoubení systémů každodenního řízení a kontroly s dlouhodobou vizí udržitelného využívání přírodních zdrojů v EU. V roce 2009 Komise rovněž zahájí rozsáhlou konzultaci o reformě společné rybářské politiky v kontextu integrované námořní politiky EU. Důležitým tématem bude rovněž biologická rozmanitost. V roce 2009 by rovněž mělo dojít k provedení „kontroly stavu“ společné zemědělské politiky, včetně změny směřování finančních prostředků od přímých plateb k rozvoji venkova, aby bylo možné zvládat nové problémy, jako je změna klimatu, obnovitelná energie, správa vodních zdrojů a biologická rozmanitost.

2.3. Evropa blízko občanům

Komise učinila evropského občana srdcem evropského projektu prostřednictvím politik v oblastech, které jsou blízko občanům, jako jsou např. základní práva a občanství, migrace, právo, bezpečnost a ochrana, ochrana spotřebitele a zdraví.

V reakci na velká očekávání občanů EU Komise předloží iniciativy v různých oblastech, které mají pro občany bezprostřední důležitost. Konkrétní opatření budou učiněna k posílení účinného prosazování pravidel na ochranu spotřebitele uvnitř Evropy. Bezpečnost potravin, zdraví a dobré podmínky zvířat budou nepřetržitě monitorovány, zatímco bude Komise nadále pracovat na zdravotní strategii EU, aby pomohla členským státům nejlepším způsobem podpořit veřejné zdraví. Komise zejména prozkoumá, jakou roli může EU hrát při snižování nerovností v oblasti zdraví v rámci Evropy.

V rámci přípravy na budoucnost budou v roce 2009 pokračovat práce týkající se problematiky demografie, a to v úzké spolupráci s českým a švédským předsednictvím: hodnocení připravenosti EU na demografickou změnu bude předloženo na jarním zasedání Evropské rady.

V roce 2009 Komise ve svých návrzích nastíní další vývoj EU v oblasti svobody, bezpečnosti a práva. Tyto návrhy budou podkladem pro diskuzi s členskými státy s cílem přijmout následná opatření k současnému haagskému programu.

Stále zůstane prioritou zavedení jednotné přistěhovalecké politiky. V nedávném sdělení „Společná přistěhovalecká politika pro Evropu: zásady, opatření a nástroje[1], se Komise zavázala představit řadu cílů a zásad v partnerství s členskými státy a dalšími orgány EU. Budou vodítkem pro práci Komise v roce 2009, kdy přistěhovalecká politika musí být zcela integrována do širších politik EU pro růst, konkurenceschopnost a sociální začlenění. Vnější vztahy musí hrát rovněž roli v této otázce prostřednictvím podpory posíleného partnerství s třetími zeměmi v řízení migrace, a roli musí hrát také užší vztahy s rozvojovými a obchodními politikami.

V roce 2009 bude zprovozněna Evropská migrační síť a budou splněny podmínky zajišťující dokončení společného evropského azylového systému do roku 2010, včetně vytvoření Evropského úřadu na pomoc žadatelům o azyl. Komise přikládá zvláštní váhu přijetí a provedení nedávných návrhů v oblasti migrace a azylu. Integrovaná správa hranic bude nadále zaváděna prostřednictvím hlubší operativní spolupráce a zavedením nového schengenského hodnotícího mechanismu. Rovněž dojde k podpoře praktické spolupráce mezi členskými státy a mezi členskými státy a agenturou FRONTEX v oblasti návratové politiky.

Jelikož se občané mohou volně pohybovat v rámci EU, musí mít také rovný přístup k soudní ochraně prostřednictvím právního státu. Ti, kdo poruší právní předpisy, by měli být stíháni a souzeni. EU se v roce 2009 přiblíží tomu, aby se stala skutečným prostorem práva prostřednictvím iniciativ ke zlepšení vzájemného uznávání v určitých oblastech trestního a občanského práva (rozsudky, procesní práva, dědictví a závěti). Za účelem posílení bezpečnosti občanů EU Komise rovněž představí řadu návrhů, které se budou zabývat zvláštními a novými formami kriminality: větší prevencí proti zneužívání dětí a obchodu s nimi; posílením mezinárodní spolupráce za účelem boje proti útokům na počítačové systémy a jejich zabránění; a bojem proti nebezpečí teroristických útoků v oblastech chemických, biologických, nukleárních a radiologických hrozeb.

2.4. Evropa jako světový partner

V globalizovaném světě nelze naplnit výše zmíněné cíle ani řešit uvedené problémy v evropském vakuu. Tyto cíle či problémy je třeba řešit a vnímat prostřednictvím vnější politiky EU, která bude vždy kombinovat dlouhodobý strategický přístup s reakcí na bezprostřední požadavky zahraniční politiky.

V roce 2009 bude Komise nadále budovat dlouhodobé vztahy s klíčovými partnery. Poslední rok ukázal na důležitost společné vize s USA v dobách velkého napětí. Ukázal rovněž na vzájemnou důležitost dobrých vztahů s Ruskem a na důležitost rozvoje účinných politik v oblastech, jako jsou energetika, migrace, obchod a investice. Finanční krize znovu zdůraznila potřebu prohloubit vztahy Evropy s klíčovými partnery v Asii, např. Čínou, Indií a Japonskem, jakož i dalšími rozvíjejícími se ekonomikami například s Brazílií.

Krize v Gruzii v létě 2008 ukázala dva aspekty vnější akce EU. Zaprvé ukázala, že na Evropskou unii je nahlíženo jako na pozitivní sílu při prevenci konfliktů a jejich řešení, která je schopna jednat jako zprostředkovatel v nejvypjatějších situacích. Zadruhé bylo po EU opět vyžadováno, aby jednala rychle a rozhodně, a to ne výlučně diplomatickými kanály, ale aby doručila hmatatelnou humanitární pomoc potřebným.

Dva měsíce později finanční krize opět prokázala, že EU dorostla do role ústředního aktéra v okamžicích, kdy je potřeba opravdu globálního přístupu. Komise bude i nadále zastávat ústřední roli na řadě mezinárodních summitech zaměřujících se na obnovení důvěry v mezinárodní finanční systém a při provádění dlouhodobé reflexe nad reformou celosvětové hospodářské správy.

Komise věnuje zvláštní důraz na:

- Pokračování procesu rozšíření, jelikož jednání s Chorvatskem vstoupí do rozhodující fáze. Rozvoj evropské perspektivy dalších zemí západního Balkánu a jednání o přístupu s Tureckem, které bude pokračovat v závislosti na tempu jeho vnitřních reforem. Komise bude nadále klást zvláštní pozornost na hospodářský a politický vývoj v Kosovu.

- Práci na rozvoji Barcelonského procesu: Unie pro Středomoří a Východního partnerství, které představují další uznání důležitosti účinného a komplexního vztahu se sousedy EU. Výzvy v oblasti energetické bezpečnosti, migrace a změny klimatu, kterým lze lépe čelit, jestliže je vybudován správný vztah se sousedy EU. V rámci evropské politiky sousedství představí Komise myšlenky, které napomohou vést EU směrem ke správné rovnováze mezi posíleným hospodářským a politickým vztahem k sousedům jako celku a mezi potřebou mít s různými regiony a regionálními partnery vztahy šité na míru.

- Vybudování účinného pracovního vztahu s novou administrativou USA, jenž bude stěžejně důležité pro řešení globálních výzev, jako je změna klimatu a podpora bezpečnosti a stability, a při rozvoji ekonomické spolupráce a regulace.

- Dokončení rozvojového programu z Dohá, který zůstává hlavní prioritou, protože představuje jeden z nejvhodnějších způsobů, jak otevřít nové obchodní příležitosti pro podnikatele v EU, podpořit rozvoj a omezit celosvětovou míru protekcionismu. Současně bude EU pokračovat v právě probíhajících bilaterálních obchodních vyjednáváních a pokud možno je uzavře.

- Upevnění vztahu s rozvojovými zeměmi založeném na splnění rozvojových cílů tisíciletí a na vytvoření aliancí s těmito zeměmi v souvislosti s celosvětovými otázkami, jež je často nejpalčivěji negativně ovlivňují, jako je energetická bezpečnost, potravinová bezpečnost, změna klimatu a migrace. Komise bude pokračovat v hledání řešení, jak doplnit již navázané vztahy s rozvojovými zeměmi.

3. Zlepšování právní úpravy – plnění slibů a změna legislativní kultury

V souvislosti s finanční krizí a hospodářskou situací se potřeba dobré regulace v zájmu hospodářské konkurenceschopnosti stala důležitější než kdykoliv předtím. Podpora jednoduššího a dokonalejšího právního prostředí neobsahujícího bezdůvodnou administrativní zátěž bude proto klíčovou součástí legislativního programu Komise na rok 2009. Důraz bude kladen na zlepšení kvality nových návrhů, zjednodušení stávajících právních předpisů a snížení administrativní zátěže. Jako vždy úspěch bude záležet na dobré spolupráci s dalšími orgány a členskými státy. EU pokročí v diskuzi s klíčovými mezinárodními partnery o spolupráci při regulaci, sblížení norem a rovnocennosti pravidel.

Třetí strategická zpráva o zlepšování právní úpravy přinese informace o třech hlavních složkách programu zlepšování právní úpravy – posouzení dopadu, zjednodušení a snížení administrativní zátěže. Bude se zabývat tím, jak Komise posílí svůj systém posuzování dopadů, a to i uplatněním revidovaných pokynů a přezkumem společného přístupu týkajícího se posuzování dopadů z listopadu 2005. Bude přezkoumána a aktualizována strategie zjednodušení právního prostředí a rovněž program kodifikace. Ve stejné době bude proveden přezkum realizace akčního plánu na snížení administrativní zátěže a bude zhodnocen pokrok v plnění cíle dosáhnout 25% snížení do roku 2012. Na těchto základech a při vycházení z intenzivní interní práce a vstupů od Skupiny nezávislých zúčastněných stran na vysoké úrovni pro oblast administrativní zátěže předloží Komise další návrhy ke splnění tohoto cíle.

Na počátku funkčního období Komise v roce 2004 byly prověřeny doposud neschválené návrhy z hlediska jejich relevance pro politické cíle a z hlediska jejich souladu s normami zlepšování právní úpravy. Následně Komise schválila stažení rozsáhlého seznamu návrhů. Komise zamýšlí navrhnout, aby i následující Komise postupovala obdobným způsobem. Legislativní a pracovní program Komise obsahuje další doposud neschválené návrhy, které Komise plánuje stáhnout.

Práce na zdokonalení uplatňování právních předpisů Společenství budou pokračovat. Bude vyhodnocen pilotní projekt týkající se poskytování informací, řešení problémů a nápravě protiprávních jednání mezi Komisí a členskými státy, který byl spuštěn v dubnu 2008.

4. Šíření povědomí o Evropě

Ekonomické zpomalení a skutečnost, že ratifikace Lisabonské smlouvy není stále dokončena, posilují potřebu zaměřit komunikaci na hmatatelné výsledky, jež přináší Evropská unie, jakož i na problematiku, která se zvláště dotýká každodenního života občanů.

Rok 2009 bude prvním rokem, ve kterém interinstitucionální priority budou přijaty Radou, Evropským parlamentem a Komisí v rámci společného prohlášení o Partnerství pro komunikaci o Evropě. Při mobilizaci 375 milionů voličů budou volby do Evropského parlamentu hlavní interinstitucionální prioritou dohodnutou těmito třemi orgány. Aktivity v oblasti komunikace se budou zejména zaměřovat na publikum, které se méně angažuje v otázkách EU, jako je mládež, ženy a nezaměstnaní.

Koordinace s Evropským parlamentem a s členskými státy bude rovněž klíčová pro sdělování pokroku týkajícího se balíčku energeticko-klimatických změn, a to s ohledem na konferenci v Kodani v prosinci 2009 a na 20. výročí demokratických změn ve střední a východní Evropě. Pod tímto obecným názvem se Komise zaměří na oslavu 20. výročí pádu Berlínské zdi / železné opony, jakož i na 5. výročí rozšíření v roce 2004, aby vyzdvihla společného hodnoty a vazby mezi Evropany, jako jsou demokracie, svoboda a solidarita.

Konečně, jelikož EU řeší finanční krizi a její následky v širší ekonomice, komunikace o partnerském přístupu pro udržení růstu, zaměstnanosti a solidarity bude důležitou prioritou pro všechny tři orgány.

Další komunikační priority Komise se zaměří na vysvětlení přidané hodnoty EU v oblastech, o které občané prokazují zvýšený zájem: bezpečnost obecně a potřeba silnější Evropy ve světě.

Priority v oblasti interinstitucionální komunikace, s nimiž se počítá v roce 2009

- Volby do Evropského parlamentu 2009

- Energetika a změna klimatu

- 20. výročí demokratických změn ve střední a východní Evropě

- Udržení růstu, zaměstnanosti a solidarity

Další komunikační priority, s nimiž se počítá v roce 2009

- Budoucnost Evropy pro občany

- Evropa ve světě

Jelikož je rok 2009 evropským rokem tvořivosti a inovace, bude tomuto tématu věnována zvláštní pozornost v souvislosti s komunikační prioritou – Udržení růstu, zaměstnanosti a solidarity.

[1] KOM (2008) 359 a SEK(2008) 2026.