[pic] | KOMISE EVROPSKÝCH SPOLEČENSTVÍ |

V Bruselu dne 6.11.2008

KOM(2008) 703 v konečném znění

SDĚLENÍ KOMISE EVROPSKÉMU PARLAMENTU, RADĚ, EVROPSKÉMU HOSPODÁŘSKÉMU A SOCIÁLNÍMU VÝBORU A VÝBORU REGIONŮ

Dosahování přínosů jednotného trhu prostřednictvím posílené správní spolupráce

{SEC(2008)2743}

SDĚLENÍ KOMISE EVROPSKÉMU PARLAMENTU, RADĚ, EVROPSKÉMU HOSPODÁŘSKÉMU A SOCIÁLNÍMU VÝBORU A VÝBORU REGIONŮ

Dosahování přínosů jednotného trhu prostřednictvím posílené správní spolupráce

Zpráva o pokroku ohledně systému pro výměnu informací o vnitřním trhu (IMI)

(Text s významem pro EHP)

1. ÚVOD

Evropští občané a podniky každodenně využívají mnoha atraktivních příležitostí, které jim nabízí jednotný trh. Mohou prodávat své služby nebo výrobky přes hranice nebo se usazovat na jiných trzích. Občané mají přístup ke službám nabízeným v jiných členských státech a mohou je využívat. Občan, který by chtěl pracovat v jiném členském státě EU jako lékárník, zubní lékař nebo učitel, tak může učinit, neboť je mu uznávána jeho odborná kvalifikace.

Jednotný trh má být prostorem bez překážek, ve kterém mohou podniky prosperovat, občané mohou dosahovat svých cílů a kde úsilí a dynamika přinášejí ovoce. Jednotný trh je jedním ze základních stavebních kamenů evropského hospodářství. Přináší výhody spojené s růstem a zaměstnaností, jakož i výběr pro spotřebitele a konkurenceschopnost. Přínos jednotného trhu se však může plně projevit pouze tehdy, pokud mají právní předpisy předpokládané účinky .

Volný pohyb zboží, služeb, osob a kapitálu je založen na právním rámci spočívajícím v přímém uplatňování ustanovení Smlouvy, harmonizovaných evropských předpisů a vnitrostátních předpisů. Provádění a kontrolu dodržování těchto předpisů má v praxi na starosti velký počet veřejných a jiných orgánů ve 27 členských státech a 3 zemích ESVO podílejících se na Evropském hospodářském prostoru (EHP).

Nedostatek důvěry v právní rámec a dohled v ostatních členských státech vedl ke znásobení počtu předpisů a zdvojení kontrol přeshraničních činností. To je dosud jedna z hlavních překážek hladkého fungování jednotného trhu.

Orgány členských států musí úzce spolupracovat a budovat důvěru v systémy všech ostatních států. Takový přístup by zajistil nejen účinný dohled nad poskytovateli služeb, ale také pomohl předcházet mnohonásobným kontrolám, s nimiž se setkává mnoho občanů, podniků a poskytovatelů služeb. Účinnou spolupráci a vzájemnou důvěru však lze zajistit pouze na základě pravidelných kontaktů a snadného přístupu k informacím.

Organizace sítě nezbytné k plnému využití přínosů právních předpisů o vnitřním trhu je velmi náročná, jelikož na místní, regionální a celostátní úrovni působí celá řada příslušných orgánů. Vyšší počet jazyků a složitost vyplývající z rozšíření tento problém ještě zvětšily a zvýšily potřebu informačního systému na podporu vytváření sítí mezi členskými státy.

Je na členských státech, aby na svém území zajistily účinné fungování právních předpisů týkajících se vnitřního trhu. Státy však potřebují nástroje pro vzájemnou spolupráci a pro spolupráci s Komisí, aby pro občany a podniky zajistily plné využití výhod vyplývajících z právního rámce. Systém pro výměnu informací o vnitřním trhu (IMI) byl vytvořen v reakci na tuto potřebu i na právní závazek stanovený směrnicí o službách zavést elektronický systém pro výměnu informací mezi členskými státy[1].

IMI členským státům umožní dostát svým právním závazkům v oblasti výměny informací. Umožní rovněž nové formy správní spolupráce, které by bez podpory v podobě elektronického informačního systému nebyly možné. Má být účinným a efektivním prostředkem ke snížení jednotkových nákladů komunikace mezi členskými státy, která je nezbytná pro řádné provádění právních předpisů o vnitřním trhu. IMI tak přispěje k vytvoření prostředí důvěry, které je potřebné k zajištění hladkého fungování a přínosů jednotného trhu.

2. PRÁVNÍ A POLITICKÉ SOUVISLOSTI

V březnu 2006 členské státy schválily návrh týkající se rozvoje IMI. Toto rozhodnutí bylo přijato s ohledem na význam správní spolupráce pro dynamický jednotný trh, který mu připisuje Lisabonská strategie, podle níž: „(…) tato opatření společně se (…) směrnicí o službách a zvýšenou administrativní spoluprací mezi členskými státy napomohou k vytvoření nové dynamiky v oblasti podnikání a zaměstnanosti v EU“[2].

IMI rovněž napomůže lepšímu uplatňování práva Společenství na vnitrostátní úrovni, a tím přispěje k realizaci programu pro lepší právní předpisy v EU[3]. Na IMI by se rovněž mělo nahlížet v souvislosti s akčním plánem „eGovernment“ v rámci iniciativy i2010[4] a jeho cílem „dosažení účinnosti a efektivnosti v praxi“.

IMI je mnohojazyčný nástroj vytvořený pro EU s 27 členskými státy a 23 úředními jazyky. Ačkoli mnohojazyčnost může být zdrojem přínosů a bohatství, přináší také řadu problémů[5]. Tím, že IMI používá nové technologie podporované překladatelskými odděleními a službami automatického překladu, je dobrým příkladem konkrétních opatření, která může EU přijmout k minimalizaci zmíněných překážek a odstranění komunikačních bariér mezi správními orgány v Evropě.

Při modernizaci správy jednotného trhu, jejímž cílem je vycházet vstříc potřebám 21. století vymezeným v přezkumu jednotného trhu předloženém Komisí v listopadu 2007, bude IMI podporovat účinnější přístup k přeshraniční spolupráci založený na větší decentralizaci a zapojení do sítí [6].

IMI je koncipován jako nástroj na podporu správní spolupráce v oblasti právních předpisů o vnitřním trhu jako takových. V první etapě se bude používat pro novou směrnici o odborných kvalifikacích (2005/36/ES)[7] a pro směrnici o službách (2006/123/ES)[8].

Rozvoj IMI, jakož i nezbytných doprovodných opatření, jako jsou praktické semináře a materiál pro e-learning, je financován z programu IDABC, který podporuje evropské služby elektronické správy[9]. Celkové finanční prostředky, které byly pro IMI z programu přiděleny, činí 1,82 milionu EUR.

3. JAK TO FUNGUJE

Systém pro výměnu informací o vnitřním trhu (IMI) je elektronický nástroj se systémem pro výměnu informací, díky němuž členské státy mohou účinněji spolupracovat při každodenním provádění právních předpisů týkajících se vnitřního trhu. IMI podporuje příslušné orgány členských států tím, že jim pomáhá odstraňovat významné praktické překážky v komunikaci, jako např. odlišné správní a pracovní kultury, používání různých jazyků a nejednoznačné určení partnerů v ostatních členských státech. Jeho cílem je zvýšit účinnost a efektivnost každodenní spolupráce mezi členskými státy.

IMI je zabezpečená internetová aplikace přístupná správním orgánům ve všech 30 státech EHP. Podporuje všechny úřední jazyky EU a poskytuje prostředky pro výměnu informací mezi správami v celém EHP. Pro používání IMI není zapotřebí žádných předchozích znalostí správní struktury v jiném členském státě.

Systém IMI přináší příslušným orgánům v členských státech jednoduchý nástroj, pomocí něhož mohou vyhledat orgány v ostatních členských státech a zaslat jim žádost o informace pomocí strukturovaného souboru dotazů, které jsou vytvořeny pro konkrétní oblasti právních předpisů EU. Tyto otázky byly překladatelskými útvary Evropské komise předem přeloženy do všech úředních jazyků, a poskytují tak spolehlivou a právně platnou jazykovou podporu.

4. HLAVNÍ ZÁSADY

Rozvoj IMI je založen na třech klíčových zásadách:

- prostřednictvím IMI se členským státům neukládají další povinnosti v oblasti správní spolupráce, které by přesahovaly povinnosti již obsažené v právních předpisech o vnitřním trhu;

- systém je pružný a zohledňuje rozmanitost správní struktury a kultury v Evropě;

- jedná se o jednotný modulární systém umožňující opětovné využití jednotlivých prvků. Je navržen tak, aby podporoval velký počet právních předpisů o vnitřním trhu a nebylo tedy nutno rozšiřovat informační systémy.

5. PřÍNOSY

IMI pomáhá lépe využívat přínosů jednotného trhu pomocí posílené správní spolupráce následujícími způsoby:

- členské státy udržují jediný vztah se sítí namísto 29 dvoustranných vztahů;

- členské státy při komunikaci používají jasný, transparentní a dohodnutý pracovní postup;

- členské státy mohou v jiném členském státě nalézt příslušného partnera pro výměnu informací ;

- jazykové problémy jsou omezeny díky strukturovaným a předem přeloženým informacím a neformální podpoře v podobě automatického překladu volného textu[10];

- správní spolupráce je nyní možná v oblastech, kde dříve možná nebyla;

- dosahuje se úspory zdrojů a času při výměně informací s ostatními členskými státy;

- díky větší transparentnosti a předvídatelnosti se zlepšuje se kvalita služeb .

Vzhledem k tomu, že IMI využívá řady obecných, opakovaně použitelných prvků, lze do něj s minimálními dodatečnými náklady doplnit konkrétní aplikace pro nové směrnice (pokud nejsou zapotřebí nové složité pracovní postupy). IMI tak zabraňuje zbytečným zdvojením, snižuje náklady a umožňuje vytvoření jedinečné sítě pro výměnu informací.

6. OCHRANA ÚDAJů

Vzhledem k tomu, že se IMI používá pro výměnu osobních údajů, je důležité zajistit vysokou úroveň ochrany údajů. Příslušné právní předpisy o ochraně údajů se v případě IMI plně uplatňují[11]. IMI napomáhá zajistit soulad s těmito právními předpisy v případě, že se po vnitrostátních správách požaduje výměna osobních údajů, neboť poskytuje jasný rámec, za jakým účelem lze informace vyměňovat, mezi kým a za jakých podmínek. Zvláštní rozhodnutí Komise rovněž stanoví funkce, práva a povinnosti zúčastněných stran IMI, pokud jde o ochranu údajů[12]. Rozhodnutí vymezuje fungování IMI pomocí právních pojmů.

Pracovní skupina pro ochranu údajů zřízená podle článku 29, jejíž práce se účastní vnitrostátní orgány ochrany údajů a evropský inspektor ochrany údajů, zaujala stanovisko, jak nejlépe zajistit soulad IMI s příslušnými právními předpisy o ochraně údajů[13].

Evropský inspektor ochrany údajů mimo to zaujal stanovisko k rozhodnutí Komise o IMI[14]. S ohledem na budoucí rozšíření rozsahu působnosti a využití IMI se evropský inspektor ochrany údajů domnívá, že bude do právně závazných předpisů Společenství nutné doplnit zvláštní ochranná opatření, která půjdou nad rámec stávajících použitelných právních předpisů na ochranu údajů. Evropský inspektor ochrany údajů však souhlasí, že je nutno získat určité praktické zkušenosti s IMI před tím, než se rozhodne o dalších zvláštních pravidlech. Komise se proto rozhodla pro postupný přístup.

V první fázi Komise vypracuje pokyny k IMI a ochraně údajů pro příslušné orgány, které budou IMI využívat. Uvedené pokyny by měly mít podobu doporučení Komise a měly by být přijaty počátkem roku 2009 a doplňovat rozhodnutí Komise o IMI tím, že vysvětlí, jak může příslušný orgán při používání IMI nejlépe uplatňovat stávající pravidla ochrany údajů. Komise ve spolupráci s evropským inspektorem ochrany údajů zhodnotí praktický dopad těchto pokynů, aby mohla posoudit potřebu doplnění závazných právních předpisů Společenství.

7. SOUčASNÝ STAV

Od března 2006 členské státy s Komisí intenzivně spolupracovaly v poradním výboru pro vnitřní trh na nalezení dohody o podrobných požadavcích na IMI. Tento proces je sám o sobě dobrým příkladem nových pracovních vztahů a nových přístupů, které jsou potřeba k dosažení výsledků v decentralizovanějším jednotném trhu založeném na zapojení do sítí. Přínosy systému, jako je IMI, mohou mít konkrétní rozměr pouze díky takovému partnerskému přístupu[15].

IMI byl spuštěn v listopadu 2007 na podporu ustanovení o správní spolupráci v rámci nové směrnice o odborných kvalifikacích. Členské státy se zpočátku soustředily na určení a registraci příslušných orgánů, které měly IMI využívat. V únoru 2008 se dospělo k závěru, že byl zaregistrován dostatečný počet příslušných orgánů, aby bylo možné zahájit pilotní projekt pro výměnu informací. Pilotní projekt se omezil na čtyři profese (lékaři, lékárníci, fyzioterapeuti a účetní). Projektu se zúčastnilo všech 30 zemí EHP.

Úkolem tohoto projektu bylo posoudit, zda může systém IMI sloužit svému účelu. Členské státy také dostaly příležitost otestovat vhodné organizační struktury, která by mohly být v budoucnu podpořit široké využití systému IMI. V červnu 2008 zahájila Komise hodnocení pilotního projektu založené na statistických údajích a na zkušenostech uživatelů IMI.

Uživatelé systému potvrzují, že IMI se používá snadno a slouží svému účelu podporovat přeshraniční správní spolupráci. Míra použití během pilotního projektu vzrostla a ukazuje, že příslušné orgány chápou přidanou hodnotu, kterou lze využíváním IMI získat[16]. Zpětná vazba byla zvláště příznivá, pokud jde o jazykovou podporu a schopnost hledat příslušné orgány. Další rozvoj systému je však nezbytný ke splnění požadavků členských států.

8. DALšÍ KROKY

Komise se domnívá, že výsledky pilotního projektu ke směrnici o odborných kvalifikacích ukazují, že IMI poskytuje podporu nezbytnou pro posílení správní spolupráce a měl by být považován za provozuschopný systém pro účely uvedené směrnice. Za účelem účinného zvládnutí přechodu od pilotního k provozuschopnému systému by měl být v první fázi rozšířen o zbývajících pět profesí (zdravotní sestry, zubní lékaře, veterináře, porodní asistentky a architekty), na něž se vztahuje zásada automatického uznávání. Navíc se vyberou další dvě profese v rámci obecného systému uznávání. Jakmile bude systém uspokojivě fungovat pro všechny tyto profese, měl by být na základě poptávky postupně otvírán dalším profesím.

Kapitola o správní spolupráci směrnice o službách obsahuje podrobná ustanovení o vzájemné pomoci členských států a o tom, jak bude tato vzájemná pomoc organizována[17]. Ustanovení čl. 28 odst. 6 směrnice o službách proto požaduje, aby členské státy poskytovaly informace, o něž požádaly jiné členské státy nebo Komise, elektronickou cestou a v co nejkratší možné době. A čl. 34 odst. 1 směrnice o službách dále požaduje, aby Komise ve spolupráci s členskými státy zavedla elektronický systém pro výměnu informací mezi členskými státy, a to s ohledem na stávající systémy.

IMI byl zřízen Komisí a členskými státy na podporu požadované výměny informací. Velký počet příslušných orgánů na místní, regionální a celostátní úrovni bude vyžadovat výměnu informací vztahujících se ke směrnici o službách. Z tohoto důvodu Komise a členské státy připravují pilotní projekt IMI pro směrnici o službách. Pilotní projekt ke směrnici o službách bude zahájen v lednu 2009 a bude probíhat do 28. prosince 2009, což je datum, kdy IMI musí být plně provozuschopný pro účely směrnice o službách.

Na základě doporučení Komise[18] schváleného závěry Rady[19] se nyní zvažuje možnost využití systému výměny informací na podporu posílené správní spolupráce nezbytné ke zlepšení praktického provádění směrnice 96/71/ES[20] o vysílání pracovníků v rámci poskytování služeb.

9. NÁROčNÉ ÚKOLY

9.1.1. Předpoklady pro úspěšný rozvoj systému IMI

Ačkoli Komise poskytne podporu, hlavní odpovědnost za zavádění a hladké fungování IMI nesou členské státy. Každý z nich musí rozhodnout o nejvhodnějším způsobu zřízení a správy IMI ve svých vnitrostátních podmínkách. Na úsilí, kterého je k tomu potřeba, je třeba nahlížet ve srovnání s dostupnými přínosy[21]. Pilotní projekt k odborným kvalifikacím ukázal, že je třeba splnit důležité předpoklady:

- členské státy musí chápat pružnost, kterou IMI nabízí, aby bylo možné nalézt nejvhodnější způsob spolupráce mezi jejich správními strukturami a systémem IMI;

- musí být zaregistrován dostatečný počet příslušných orgánů – uživatelů IMI;

- je třeba přijmout přiměřená opatření ke zvýšení povědomí o IMI a provést školení příslušných orgánů.

Splnění těchto předpokladů bude pro úspěšné zvládnutí přechodu k plně funkčnímu systému na podporu jak směrnice o odborných kvalifikacích, tak směrnice o službách zásadní.

Je zřejmé, že hlavní problém při zavádění IMI a vytváření funkční sítě spolupráce v rámci EU nebude technické, nýbrž organizační povahy. Aby mohl IMI poskytovat zamýšlené přínosy v podobě posílené správní spolupráce, nestačí pouze vybudovat počítačový systém . Pro úspěšný rozvoj jsou třeba další doprovodná opatření. Zejména pak příslušné orgány musí mít povědomí o přínosech IMI a o tom, jak používat systém v souladu s příslušnými právními předpisy Společenství i právními předpisy o ochraně údajů. Na základě svých zkušeností z pilotního projektu ke směrnici o odborných kvalifikacích označily členské státy za nejkritičtější faktory úspěchu IMI školení a zvyšování povědomí .

9.1.2. Vzájemná pomoc a správní spolupráce v rámci směrnice o službách

Technický aspekt

Aplikaci IMI je nutné dále rozvíjet, aby mohla podporovat ustanovení o vzájemné pomoci v rámci směrnice o službách. Směrnice o službách nejenže požaduje standardní každodenní výměnu informací, k níž slouží pracovní postupy již vyvinuté pro účely směrnice o odborných kvalifikacích, ale rovněž předpokládá nové konkrétní pracovní postupy, jako je postup pro používání individuálních výjimek[22] a výstražný mechanismus[23]. Konkrétní přizpůsobení požadovaná pro směrnici o službách se v současnosti připravují ve spolupráci s členskými státy.

Jelikož je pro účely směrnice o službách očekávaný počet orgánů používajících IMI významně vyšší než pro účely směrnice o odborných kvalifikacích, pokračuje rovněž práce na tom, aby se orgány mohly do IMI registrovat samy. Komise rovněž zamýšlí poskytnout rozhraní pro členské státy, které již mají vnitrostátní internetové databáze příslušných orgánů a které si přejí přenést tyto údaje do IMI.

Organizační aspekt

Školení a zvyšování povědomí budou pro správné zavádění ustanovení o správní spolupráci podle směrnice o službách klíčové. Do vzájemné pomoci podle směrnice o službách se zapojí velký počet příslušných orgánů. Tyto orgány fungují na celostátní, regionální a v některých případech na místní úrovni. To se nejspíše projeví v početné a různorodé směsici koncových uživatelů IMI. Ti všichni musí chápat, v čem jim může IMI pomoci v jejich každodenní správní spolupráci.

Hlavním úkolem je zajistit, aby na začátku roku 2010 měl významný počet příslušných orgánů vybavení umožňující používat IMI pro vzájemnou pomoc v rámci směrnice o službách. Pilotní projekt IMI ke směrnici o službách bude tudíž probíhat po celý rok 2009. Účelem pilotního projektu je zajistit registraci dostatečného počtu příslušných orgánů, zavést příslušné organizační struktury, aby všechny členské státy byly nejpozději k 28. prosinci 2009 (lhůta pro provedení směrnice) schopny používat IMI pro plnění závazků vzájemné pomoci podle směrnice o službách.

Komise se domnívá, že je třeba zvýšit stávající úroveň investic do školení a zvyšování povědomí, aby bylo možno dosáhnout požadovaných výsledků. Pilotní projekt IMI ke směrnici o službách bude významnou příležitostí prověřit různé potenciální přístupy ke školení a zvyšování povědomí a posoudit nejúčinnější způsoby, jak podpořit příslušné orgány v jejich používání IMI. V roce 2009 provede Komise hodnocení ex-ante , aby prozkoumala různé možnosti a zhodnotila potřebu zavedení víceletého programu školení a výměn pro podle ustanovení směrnice o službách[24].

10. ZÁVěR

Posílená přeshraniční spolupráce má rostoucí význam pro fungování jednotného trhu. To se odráží v zahrnutí konkrétních a někdy podrobných ustanovení pro takovou spolupráci do právních předpisů o vnitřním trhu. Povinnost provádět tato ustanovení má velký počet orgánů na místní, regionální a celostátní úrovni. V Evropské unii s 27 členskými státy a 23 úředními jazyky může tato spolupráce uspokojivě fungovat pouze tehdy, bude-li organizována a podporována prostřednictvím sítě.

Pilotní projekt IMI ukázal, že Komise musí hrát významnou roli při organizaci decentralizované spolupráce mezi členskými státy založené na zapojení do sítí . Jednou z jedinečných výhod IMI je, že umožňuje a podporuje spolupráci mezi správními orgány na všech úrovních. Poskytuje pružnost s ohledem na různé správní modely, které v Evropě existují.

Zkušenosti příslušných orgánů, které IMI používají, naznačují, že použití systému je snadné a že IMI pomáhá zajistit rychlejší a jasnější přeshraniční komunikaci. To příslušným orgánům umožňuje rychle přijímat informovanější rozhodnutí, a poskytovat tak občanům a podnikům lepší služby a také snižovat náklady spojené se zpožděním. Komise se domnívá, že pilotní projekt ke směrnici o odborných kvalifikacích dokázal, že IMI slouží svému účelu. Proto je názoru, že IMI by měl být považován za provozuschopný pro účely směrnice o odborných kvalifikacích. Komise vyzývá členské státy, aby přijaly opatření nezbytná k postupnému rozšíření použití IMI na další profese.

Zároveň IMI poskytne požadovaný elektronický systém na podporu zcela konkrétních povinností v oblasti správní spolupráce stanovených směrnicí o službách. Systém pro směrnici o službách musí být v plném rozsahu vyzkoušen a uveden do provozu do 28. prosince 2009, což je datum provedení směrnice. Z tohoto důvodu vyzývá Komise členské státy, aby se v požadovaném rozsahu připravily na plnou a aktivní účast v pilotním projektu používání IMI pro účely směrnice o službách od počátku roku 2009 , aby tak byly připraveny plnit své povinnosti vzájemné pomoci od data provedení směrnice.

Toto sdělení zdůraznilo několik důležitých předpokladů, které musí být splněny, aby IMI mohl mít požadované přínosy. Pilotní projekt IMI ukázal význam uspokojivé úrovně správní kapacity jak na úrovni EU, tak na vnitrostátní úrovni. Ta zahrnuje vybavení a schopnosti v oblasti informačních technologií, lepší vnitřní komunikaci a zapojení do sítí, jakož i přiměřené školení a zvyšování povědomí.

Pokud jde o školení a zvyšování povědomí, je velmi nutno tyto činnosti zintenzivnit. Příslušné orgány, které jsou potenciálními uživateli IMI, musí chápat svou povinnost si vzájemně pomáhat a musí vědět, jakou podporu IMI poskytuje a jak v praxi funguje. Komise bude členské státy nadále podporovat v oblasti školení a zvyšování povědomí, a to formou praktických seminářů a materiálů pro e-learning.

Postupné rozšiřování IMI na další profese a jeho použití pro účely směrnice o službách povede ke značnému nárůstu míry využití systému. S rozšiřováním systému poroste význam výše uvedených faktorů, které jsou pro jeho úspěch rozhodující. Komise proto vyzývá členské státy, aby přijaly nezbytné kroky, zejména v oblasti školení a zvyšování povědomí, s cílem zajistit úspěšný rozvoj systému pro výměnu informací o vnitřním trhu.

[1] Směrnice Evropského parlamentu a Rady 2006/123/ES ze dne 12. prosince 2006 o službách na vnitřním trhu, Úř. věst. L 376, 27.12.2006, s. 36, čl. 34 odst. 1.

[2] Viz: Sdělení Komise jarnímu zasedání Evropské rady, KOM(2006) 30 v konečném znění: „Čas zařadit vyšší rychlost: Nové partnerství pro růst a zaměstnanost“ , s. 18.

[3] Viz: Sdělení Komise Radě, Evropskému parlamentu, Evropskému hospodářskému a sociálnímu výboru a Výboru regionů, KOM(2006) 689: „Lepší právní předpisy v Evropské unii – strategický přezkum“ , s. 3.

[4] Viz: Sdělení Komise Radě, Evropskému parlamentu, Evropskému hospodářskému a sociálnímu výboru a Výboru regionů, KOM(2006) 173: Akční plán „eGovernment“ v rámci iniciativy i2010: Urychlování zavádění elektronické veřejné správy v Evropě ve prospěch všech“ , s. 6.

[5] Viz: Sdělení Komise Evropskému parlamentu, Radě, Evropskému hospodářskému a sociálnímu výboru a Výboru regionů, KOM(2008) 566: „Mnohojazyčnost: přínos pro Evropu i společný závazek“.

[6] Viz: Sdělení Komise Evropskému parlamentu, Radě, Evropskému hospodářskému a sociálnímu výboru a Výboru regionů, „Jednotný trh pro Evropu ve 21. století“ , KOM(2007) 724, s. 12–14.

[7] Směrnice Evropského parlamentu a Rady 2005/36/ES ze dne 7. září 2005 o uznávání odborných kvalifikací, Úř. věst. L 255, 30.9.2005, s. 22 (zejména články 8, 50 a 56).

[8] Směrnice Evropského parlamentu a Rady 2006/123/ES ze dne 12. prosince 2006 o službách na vnitřním trhu, Úř. věst. L 376, 27.12.2006, s. 36 (zejména články 28–36).

[9] Rozhodnutí Evropského parlamentu a Rady 2004/387/ES ze dne 21. dubna 2004 o interoperabilním poskytování celoevropských služeb elektronické správy (eGovernment) orgánům veřejné správy, podnikům a občanům (IDABC), Úř. věst. L 144, 30.4.2004, ve znění opravy v Úř. věst. L 181, (18.5.2004), s. 25 – oprava se netýká českého znění.

[10] IMI nabízí odkaz na strojový překladač Evropské komise (ECMT). Tento nástroj nabízí uživatelům určitou podporu pro pochopení poznámek ve formě volného textu vloženého v souvislosti se žádostí v rámci IMI. ECMT podporuje omezený počet jazykových kombinací. Na překlady ECMT nelze spoléhat pro právní účely. Uživatelům se proto doporučuje, aby v případě potřeby zvážili oficiální a profesionální podporu v oblasti překladu.

[11] Směrnice Evropského parlamentu a Rady 95/46/ES ze dne 24. října 1995 o ochraně fyzických osob v souvislosti se zpracováním osobních údajů a o volném pohybu těchto údajů, Úř. věst. L 281, 23.11.1995, s. 31; nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 45/2001 ze dne 18. prosince 2000 o ochraně fyzických osob v souvislosti se zpracováním osobních údajů orgány a institucemi Společenství a o volném pohybu těchto údajů, Úř. věst. L 8, 12.1.2001, s. 1.

[12] Rozhodnutí Komise ze dne 12. prosince 2007 týkající se provádění systému pro výměnu informací o vnitřním trhu (IMI), pokud jde o ochranu osobních údajů, Úř. věst. L 13, 16.1.2008, s. 18.

[13] Pracovní skupina pro ochranu údajů zřízená podle článku 29, stanovisko 7/2007 k otázkám ochrany údajů týkajícím se systému pro výměnu informací o vnitřním trhu (WP140, 01911/07), 21.9.2007.

[14] Stanovisko evropského inspektora ochrany údajů k rozhodnutí Komise ze dne 12. prosince 2007 týkajícímu se provádění systému pro výměnu informací o vnitřním trhu (IMI), pokud jde o ochranu osobních údajů (2008/49/ES), 22.2.2008.

[15] Viz: Sdělení Komise Evropskému parlamentu, Radě, Evropskému hospodářskému a sociálnímu výboru a Výboru regionů: „Jednotný trh pro Evropu ve 21. století“ , KOM(2007) 724, s. 12–14.

[16] Veškerá zpětná vazba je založena na vstupech získaných od členských států. Pro podrobnosti k pilotnímu projektu odborné kvalifikace viz doprovodný pracovní dokument útvarů Komise.

[17] Směrnice Evropského parlamentu a Rady 2006/123/ES ze dne 12. prosince 2006 o službách na vnitřním trhu, Úř. věst. L 376, 27.12.2006, s. 36 (zejména články 28–36).

[18] Viz: Doporučení Komise ze dne 3. dubna 2008 o větší správní spolupráci v souvislosti s vysíláním pracovníků v rámci poskytování služeb (Úř. věst. C 89).

[19] Rada vyzývá Komisi, aby „co nejdříve zřídila operační pracovní skupinu, která by za prvé provedla předběžné hodnocení s cílem vypracovat možná řešení konkrétního systému pro výměnu informací a za druhé poskytovala poradenství, pokud jde o nejvhodnější a z hlediska nákladů efektivní technickou podporu systému pro výměnu informací, včetně možnosti využití konkrétní aplikace systému pro výměnu informací o vnitřním trhu“ , závěry Rady ze dne 9. června 2008 (9935/08, SOC 316), s. 3.

[20] Viz: Úř. věst. L 18, 21.1.1997, s. 1–6.

[21] Viz oddíl 5 tohoto sdělení.

[22] Viz: Směrnice Evropského parlamentu a Rady 2006/123/ES ze dne 12. prosince 2006 o službách na vnitřním trhu, Úř. věst. L 376, 27.12.2006, s. 36, články 18 a 35.

[23] Viz: Směrnice Evropského parlamentu a Rady 2006/123/ES ze dne 12. prosince 2006 o službách na vnitřním trhu, Úř. věst. L 376, 27.12.2006, s. 36, články 29 a 32.

[24] V čl. 34 odst. 3 směrnice o službách (2006/123/ES) se výslovně stanoví, že „Komise zhodnotí potřebu zavedení víceletého programu za účelem organizace příslušných výměn úředníků a školení“ .