[pic] | KOMISE EVROPSKÝCH SPOLEČENSTVÍ | V Bruselu dne KOM(2008) XXX SDĚLENÍ KOMISE RADĚ, EVROPSKÉMU PARLAMENTU, EVROPSKÉMU HOSPODÁŘSKÉMU A SOCIÁLNÍMU VÝBORU A VÝBORU REGIONŮ EU, Afrika a Čína: Na cestě k třístrannému dialogu a spolupráci EN SDĚLENÍ KOMISE RADĚ, EVROPSKÉMU PARLAMENTU, EVROPSKÉMU HOSPODÁŘSKÉMU A SOCIÁLNÍMU VÝBORU A VÝBORU REGIONŮ EU, Afrika a Čína: Na cestě k třístrannému dialogu a spolupráci OBSAH 1. Úvod 3 2. Politická iniciativa EU směřující k třístranné spolupráci 5 2.1. Hlavní zásady třístranné spolupráce 5 2.2. Konkrétní cíle třístranné spolupráce 5 2.3. Dialog v rámci rozvojové politiky a rozvojové partnerství 6 3. Závěry 8 ÚVOD Na prahu 21. století skýtá nová geopolitická situace příležitosti i výzvy pro všechny hráče. Nikde to neplatí více nežli v Africe, jež vstupuje do nové éry. Africký kontinent nyní vystupuje do popředí, je demokratičtější a dynamičtější a lépe připraven využít výhod plynoucích z globalizace. Vznik Africké unie (AU), posílená úloha afrických regionálních hospodářských společenství (RECs), africké modely hospodářského rozvoje (NEPAD – Nové partnerství pro rozvoj Afriky) a demokratické správy věcí veřejných (Africký mechanismus vzájemného hodnocení) spolu se strategickým plánem Africké unie (2004–2007) zásadně změnily způsob, jakým Afrika sama na sebe pohlíží a jak spolupracuje se svými vnějšími partnery. Afrika je nyní odhodlána uplatnit své mezinárodní postavení a je aktivnější ve významných globálních otázkách, jakými jsou zajišťování potravin, energie, změna klimatu a měnící se hospodářské podmínky. Afrika vybudovala síť partnerství, v jejichž rámci převzala větší odpovědnost za svůj vlastní vývoj a hledá africká řešení afrických problémů. Současně se pro svůj strategický význam v ekonomickém, bezpečnostním a politickém ohledu znovu stává předmětem pozornosti. Tím získává skutečnou a vítanou příležitost k vlastnímu rozvoji a boji proti chudobě. Evropskou unii i Čínu pojí s africkými zeměmi dlouholeté partnerství. EU a Čína jsou největším, resp. třetím největším obchodním partnerem Afriky a investorem na tomto kontinentu. Oba aktéři v posledních letech reagovali na transformaci Afriky významnými revizemi svých strategií. Nové rozsáhlé partnerství mezi Afrikou a EU bylo sjednáno na druhém summitu Afrika–EU konaném v prosinci 2007 v Lisabonu[1]. Společná strategie Afrika–EU a její první akční plán sjednaný v Lisabonu vymezují společné výzvy, společné zájmy a konkrétní partnerství v jednotlivých oblastech. Za cíl si kladou vymýtit chudobu, dosáhnout rozvojových cílů tisíciletí a podporovat bezpečnost, lidská práva, demokratickou správu věcí veřejných, udržitelný rozvoj, regionální integraci a integraci do světového hospodářství. EU jakožto největší poskytovatel oficiální rozvojové pomoci (ODA) se v souladu s těmito cíli a zásadami dohodla na navýšení a zefektivnění[2] pomoci, kterou poskytuje zejména Africe, a zavázala se sladit svou africkou politiku s prioritami Africké unie („vlastní zodpovědnost“). Hlavními finančními nástroji jsou bezúčelové granty a zvýhodněné půjčky. Čína se od 90. let minulého století opět transformuje ve světovou mocnost a prohlubuje své svazky s Afrikou. Její obchod s Afrikou se od roku 2000 významně zvýšil, podstatně vzrostly i čínské investice v Africe a Čína nyní nabízí africkým zemím rozsáhlejší rozvojovou spolupráci, do níž vnáší i své vlastní zkušenosti se snižováním chudoby. Nový přístup k Africe vymezila v roce 2006, kdy předložila bílou knihu o své africké politice, jež se zaměřovala na podporu míru a stability, rozvoje a společné prosperity[3]. Oficiální rozvojová politika Číny spočívá v rozvíjení spolupráce, která je založena na suverenitě, solidaritě, míru a rozvoji a jejímiž stěžejními zásadami jsou nevměšování do vnitřních záležitostí a vzájemná výhodnost. Hlavní nástroje zahrnují obchod, investice, infrastrukturní projekty „na klíč“ a výuku v Číně (stipendia) a jsou realizovány zejména za pomoci půjček a nepeněžních transakcí[4]. Na summitu konaném v Pekingu v listopadu 2006 daly Čína a Afrika v rámci Fóra pro čínsko-africkou spolupráci (FOCAC[5]) vzniknout novému strategickému partnerství. Řada pozorovatelů tohoto procesu zaznamenala řadu společných cílů a zájmů na podpoře hospodářského růstu Afriky a jejího začlenění do světového hospodářství, sledování rozvojových cílů tisíciletí i úsilí o řešení konfliktů a zachování míru. EU i Čína mají navíc silný společný zájem na podpoře stabilního a udržitelného rozvoje v Africe a tuto skutečnost si uvědomují: na desátém summitu Čína–EU konaném dne 28. listopadu 2007 v Pekingu vedoucí představitelé EU a Číny „uvítali více prakticky orientovanou spolupráci obou stran prostřednictvím jejich stávajících mechanismů spolupráce s Afrikou, jež si klade za cíl přispět k míru, stabilitě a udržitelnému rozvoji Afriky na základě rovnosti a vzájemné výhodnosti. Obě strany se dohodly na pokračování dialogu o afrických otázkách a na tom, že budou aktivně zkoumat účinné způsoby a cesty spolupráce Číny, EU a Afriky ve vhodných oblastech.“ Společná strategie Afrika–EU výslovně vítá příspěvky dalších partnerů a je otevřena spolupráci se třetími zeměmi na plnění společných cílů partnerství. Tato stanoviska tedy nabízejí jednoznačnou příležitost ke strategickému propojení a vzájemnému posílení partnerství EU s Afrikou i Čínou. Vyvstává otázka, lze-li ve vztahu mezi EU, Afrikou a Čínou učinit více pro posílení jejich politického dialogu a spolupráce formami třístranné spolupráce[6], jež by doplňovala dvoustranná partnerství[7]. Toto sdělení vyjadřuje názor, že bychom měli začít na základě konsensu vytvářet v postupných, avšak nepřetržitých krocích agendu třístranné spolupráce s africkými i čínskými partnery v oblastech, v nichž lze maximalizovat synergie a vzájemnou výhodnost. POLITICKÁ INICIATIVA EU SMěřUJÍCÍ K TřÍSTRANNÉ SPOLUPRÁCI Komise navrhuje, aby Afrika, Čína a EU spolupracovaly flexibilním a pragmatickým způsobem, jenž jim umožní zaměřit se na určitý počet oblastí vhodných pro třístrannou spolupráci a tuto spolupráci v rámci možností propojit se stávajícími závazky na půdě multilaterálních fór, zejména OSN. Tato spolupráce by se měla ubírat cestou postupných kroků. Hlavní zásady třístranné spolupráce - Pragmatický a progresivní přístup zahrnuje praktickou spolupráci přímo na místě, jež by se mohla zaměřovat na konkrétní projekty a oblasti. Tato výsledkově zaměřená strategie napomůže formulaci společných cílů. - Společný přístup: praktická spolupráce bude ve všech fázích prováděna za plného zapojení a v naprosté shodě se zainteresovanými africkými partnery (na úrovni jednotlivých zemí či úrovni regionální). - Účinná pomoc : navržený přístup se zaměřuje na a) zamezení duplikace úsilí, b) zajištění užší koordinace činností EU a Číny na úrovni jednotlivých zemí, pokud jde o rozvojové strategie afrických zemí, a dále na usnadnění výměny osvědčených postupů a zkušeností včetně rozvojové zkušenosti samotné Číny, jakož i na c) příspěvek k účinnější pomoci a výměně zkušeností včetně úlohy oficiální rozvojové pomoci, přímých zahraničních investic a dalších prostředků. Třístranná spolupráce přispěje k posílení naší sdílené zodpovědnosti za globální správu věcí veřejných a další rozvoj. Konkrétní cíle třístranné spolupráce Třístrannou spolupráci navrhujeme v počáteční etapě soustředit na následující oblasti, jež jsou pro stabilitu a rozvoj Afriky klíčové a v nichž je očekáván její největší přínos. 1. Mír a bezpečnost v Africe představují nezbytné podmínky jakéhokoli rozvoje vůbec. Je proto v zájmu Afriky, EU i Číny spolupracovat k podpoře stability a prosperity afrických zemích a ekonomik a pracovat s Africkou unií a Čínou na půdě OSN na posílení rozvoje africké struktury pro mír a bezpečnost a na pomoci při mírových operacích Africké unie, budování kapacit a vzdělávání. 2. Podpora africké infrastruktury: infrastruktura je páteří rozvoje, obchodu a investic. Vytvoření společných strategií a posílení synergií mezi Afrikou, EU a Čínou napomůže uspokojení enormních potřeb Afriky v oblasti infrastruktury i splnění společných cílů; je proto třeba podpořit třístrannou spolupráci na vybudování cenově dosažitelné a udržitelné infrastruktury v Africe, jakož i na zlepšování vzájemného propojení, regionální integrace a podmínek udržitelného rozvoje a hospodářského růstu (multimodální dopravní koridory, telekomunikace, energetika včetně obnovitelných zdrojů energie, zaměření na konkrétní oblasti). Styčným místem, v němž by Afrika, EU a Čína spolu s dalšími zeměmi a mezinárodními organizacemi koordinovaly své činnosti a vyměňovaly si zkušenosti, by mělo být Konsorcium pro infrastrukturu v Africe. Koordinaci v prioritách formulovaných Afrikou (krátkodobý akční plán STAP a facilita pro přípravu infrastrukturních projektů Nového partnerství pro rozvoj Afriky – NEPAD–IPPF, 2003) by mohlo zlepšit rovněž partnerství mezi EU a Afrikou v oblasti infrastruktury. 3. Udržitelné využívání životního prostředí a udržitelné hospodaření s přírodními zdroji jsou klíčové pro trvalý růst, boj proti změnám klimatu a vzájemné obchodní zájmy. Díky třístranné spolupráci navázané na iniciativy, jakými jsou iniciativa pro transparentnost těžebního průmyslu (EITI), prosazování práva, správa a obchod v oblasti lesnictví (FLEGT) či kimberleyský proces, by mohly africké země zvýšit místní kapacitu pro otevřené a transparentní obhospodařování zdrojů a řízení obchodu a hospodářské soutěže tak, aby byly maximalizovány udržitelné investice a výsledky rozvoje, zejména v oblasti lesnictví, obnovitelných zdrojů energie, energetické účinnosti, nakládání s odpady, rybolovu a těžby. S ohledem na význam posilování dlouhodobé adaptability zejména zemí nejvíce ohrožených změnou klimatu navrhuje Komise prozkoumat možnost zahájit s Komisí Africké unie a Čínou za účelem budování kapacit spolupráci v otázkách změny klimatu a obnovitelných zdrojů energie, příp. i předávání technologií a zvýšení kapacit pro investice v rámci mechanismu čistého rozvoje (CDM). Tato spolupráce by probíhala rovněž v rámci případné globální dohody o řešení změny klimatu po roce 2012. Silný environmentální pilíř přispěje k zajištění obživy nejchudších vrstev obyvatel i udržitelnému míru. Společné budování kapacit bude v souladu s dvoustrannými dialogy o environmentálních tématech, jež probíhají mezi Evropskou komisí a Čínou na straně jedné a Evropskou unií a Africkou unií na straně druhé. 4. Zemědělství a zajišťování potravin: zvyšování produktivity v zemědělství je klíčové pro pokrok v plnění rozvojových cílů tisíciletí obecně, zejména však cíle č. 1 spočívajícího v boji proti chudobě a hladu. Třístranná spolupráce by mohla produktivitu afrického zemědělství i úroveň produkce zvýšit a přispět k lepšímu a udržitelnému zajišťování potravin, jež by bralo ohled na sociálně-ekonomické, environmentální a zdravotní aspekty produkce potravin. Komise navrhuje prozkoumat synergie, jichž by mohla třístranná spolupráce docílit v oblasti zemědělského výzkumu a inovací se zvláštním důrazem na základní potraviny, dále v oblasti kontroly chorob zvířat a v oblasti bezpečnosti potravin, kde by byl zvláštní důraz kladen na vymezení a dodržování hygienických a rostlinolékařských norem. Třístranná spolupráce by měla být utvářena v kontextu komplexního programu pro rozvoj zemědělství v Africe (CAADP), jenž tvoří dlouhodobou agendu rozvoje afrického zemědělství. Dialog v rámci rozvojové politiky a rozvojové partnerství K dosažení výše uvedených cílů by měl být dialog na centrální a místní úrovni rozšířen na základě stávajícího dialogu mezi EU a Afrikou na straně jedné a EU a Čínou na straně druhé a měl by rovněž doplnit rámec OSN. Je důležité podporovat kulturu výměny a konzultací na všech úrovních. Expertní debaty by svými výstupy současně napomáhaly prohlubovat vzájemné porozumění mezi politiky v oblasti příslušných politik a přístupů a identifikovat příležitosti ke spolupráci, přispívaly by budování výzkumných kapacit a podporovaly mezilidské výměny. Dialog by měl být organizován a posilován na různých úrovních a měl by vycházet ze stávajících struktur a fór: - na kontinentální úrovni: v zájmu africké integrace na kontinentální a regionální úrovni očekáváme, že významnou úlohu v tomto dialogu sehraje Komise Africké unie. Vedoucí delegace EU při Africké unii v etiopské Addis Abebě by mohl působit jako styčný bod pro pořádání pravidelných i ad hoc konzultací mezi Africkou unií, EU a Čínou, zejména v oblasti míru a bezpečnosti. - na regionální úrovni: Evropská komise sehrála mimořádnou úlohu při posilování afrických regionálních hospodářských společenství (RECs) a disponuje silným nástrojem pro spolupráci v rámci evropského rozvojového fondu. Různé regionální strategie a orientační programy by mohly být východiskem pro podporu třístranné spolupráce ve všech navrhovaných oblastech, zejména však v odvětví infrastruktury, kde hodnocení a realizace velkých energetických a telekomunikačních programů či multimodálních dopravních koridorů vyžadují regionální prvek na institucionální a řídicí úrovni, má-li být dosaženo podpory v celostátním rámci[8]. - na úrovni jednotlivých zemí (velvyslanců) za účelem pravidelných a ad hoc výměn informací a názorů, jakož i v mnohostranných rámcích pod vedením určité země; - v dvoustranném dialogu EU a Číny: Afrika by měla být pravidelně zařazována na pořad jednání konzultací mezi EU a Čínou, ve strategickém dialogu, ve smíšeném výboru, na jednáních s africkou trojkou a na summitech EU–Čína. Bude-li to proveditelné, měli by být přizváni příslušní partneři z Afriky. K podpoře partnerství pro rozvoj (8. rozvojový cíl tisíciletí) a účinnosti rozvojové pomoci (Pařížská deklarace o účinnosti pomoci[9]) je zapotřebí zejména rozšířit probíhající výměny informací a zkušeností s africkými partnery, jež se týkají strategií jednotlivých zemí a toho, jak každá strana realizuje a hodnotí svou rozvojovou politiku, s cílem zvýšit komplementaritu, zlepšit dělbu práce, lépe využívat systémy jednotlivých zemí, zvýšit předvídatelnost, zkvalitnit výsledkově orientované řízení a současně odbourávat procedurální omezení při poskytování pomoci. Prostředkem mohou být studijní návštěvy, vysílání úředníků a pravidelné konzultace na centrální a státní úrovni. „Koordinační schůzky dárců“ by mohly být rozšířeny na „koordinační schůzky rozvojových partnerů“ s tím, že by do uvedeného procesu mohly být zakomponovány čínské zkušenosti. Mezinárodní centrum pro snižování chudoby v Číně si klade za cíl stát se platformou těchto výměn a nabídlo spolupráci Výboru OECD pro rozvojovou pomoc a tradičním dárcům. EU by měla toto úsilí podpořit. K zaujetí tohoto nového přístupu může napomoci heiligendammský dialog, jehož se Čína účastní. Nový vhled může nabídnout i politika zvýšené angažovanosti OECD a současné úvahy jeho výboru pro rozvojovou pomoc o přípravě nového mandátu, jenž by lépe odpovídal budoucím výzvám. Třístranná spolupráce v Africe by do tohoto procesu mohla vnést praktické zkušenosti a zprostředkovat cenné poznatky, jež by mohly být zakomponovány do stávající debaty o účinnosti pomoci a rozvoje. ZÁVěRY Třístranná spolupráce se bude rozvíjet postupně, avšak díky dosaženým změnám bude možné docilovat lepších výsledků při řešení globálních výzev spojených s rozvojem na základě účinného a mnohostranného postupu. Všichni tři partneři mohou společně definovat sdílené zájmy a diskutovat o zásadních globálních výzvách a přitom sledovat své zájmy v dvoustranných vztazích. Tento proces posílí jejich dvoustranná partnerství a umožní Africké unii lépe dostát úloze klíčového aktéra ve vývoji Afriky i na mezinárodní scéně. Celkový výsledek této třístranné spolupráce přispěje k posílení sdílené zodpovědnosti za globální správu věcí veřejných a další rozvoj. Evropská komise vyzývá členské státy EU, africké a čínské partnery, aby posoudili a podpořili výše uvedené návrhy a spolupracovali při pořádání třístranných iniciativ níže uvedeného zaměření: - zlepšení koordinace v příslušných mezinárodních organizacích a iniciativách, zejména afrických iniciativách, a stanovení vhodných modalit spolupráce; - rozšíření vzájemných návštěv a výměn úředníků všech stran za účelem předávání poznatků a vytvoření sítě, jež bude podporovat třístranný dialog a spolupráci na úrovni mezinárodní, centrální i na úrovni jednotlivých zemí, jakož i za účelem zkvalitnění informačního toku; - pořádání výročních setkání vyšších úředníků (z EU, Africké unie a Číny), jež by byla svolávána partnery podle rotačního principu, za účelem strategické koordinace dialogu a spolupráce; - přizvání trojky Africké unie ke každoročnímu dialogu EU a Číny o Africe; - zintenzivnění výzkumu a získávání poznatků ve vymezených oblastech; - uzavření zvláštní dohody mezi agenturami, institucemi a sdruženími k podpoře společných výsledkově zaměřených iniciativ; - předložení tohoto sdělení africkým a čínským partnerům jako podkladu k diskusi na nejvyšší či ministerské úrovni. Komise proto žádá Radu a Evropský parlament, aby přijaly výše uvedené návrhy k projednání s africkými a čínskými protějšky EU. [1] Podrobnější informace lze nalézt na internetové stránce http://www.africa-union.org/root/AU/Conferences/2007/December/eu-au/AU_EU.htm. [2] Ve svém sdělení „EU jako globální partner pro rozvoj“ Komise navrhuje řadu opatření, aby podnítila členské státy ke zvýšení objemu a účinnosti pomoci, a dále oblasti, v nichž by bylo možné lépe koordinovat politiky EU. [3] Ministerstvo zahraničních věcí Čínské lidové republiky (2006) „Čínská politika vůči Africe“, leden 2006. [4] Přesná čísla je obtížné zjistit vzhledem k velké odlišnosti účetních metod a skutečnosti, že Čína zatím nezveřejňuje statistické údaje o zahraniční pomoci. Kromě programů centrální vlády existuje řada subjektů na úrovni provincií a v podnikatelské sféře, jež navazují stále hustší a složitější síť vztahů s Afrikou. [5] Fórum pro čínsko-africkou spolupráci (FOCAC) bylo ustaveno na ministerské konferenci v Pekingu v roce 2000. Třetí fórum se konalo na nejvyšší úrovni v Pekingu ve dnech 3.–5. listopadu 2006. Podrobnosti lze nalézt na adrese: http://english.focacsummit.org/. [6] V souladu s odstavcem 19b akčního programu z Akkry, jenž vybízí k třístranné spolupráci. [7] Obecnější dopady rostoucího významu Číny byly zmíněny ve sdělení EU–Čína z roku 2006 „Užší partnerství, rostoucí odpovědnost“. Toto předkládané sdělení se zaměřuje zejména na reakci EU na rozvojové příležitosti a výzvy, jež v Africe vyvstávají v důsledku rýsující se profilace Číny jakožto klíčového rozvojového partnera Afriky. [8] Tyto intervence na regionální úrovni by měly být prováděny pouze v případě, budou-li dány určité podmínky (správa, institucionální a řídicí kapacita na regionální úrovni, efektivnost daného odvětví a regionálních organizací), jež budou vytvářet příznivé prostředí potřebné k realizaci plánovaných činností. [9] Čína je signatářem Pařížské deklarace o účinnosti pomoci vyhlášené dne 2. března 2005. Aktivně sleduje činnosti, jež v této oblasti vyvíjejí ostatní signatáři a Výbor OECD pro rozvojovou pomoc. Účastní se rovněž monitorovacího procesu (např. fóra na vysoké úrovni o účinnosti pomoci konaného v Akkře v září 2008).