[pic] | KOMISE EVROPSKÝCH SPOLEČENSTVÍ |

V Bruselu dne 30.5.2008

KOM(2008)329 v konečném znění

SDĚLENÍ KOMISE RADĚ, EVROPSKÉMU PARLAMENTU A EVROPSKÉMU HOSPODÁŘSKÉMU A SOCIÁLNÍMU VÝBORU

Směrem k evropské strategii pro elektronické soudnictví (e-justice)

SEC(2008)1947SEC(2008)1944

SDĚLENÍ KOMISE RADĚ, EVROPSKÉMU PARLAMENTU A EVROPSKÉMU HOSPODÁŘSKÉMU A SOCIÁLNÍMU VÝBORU

Směrem k evropské strategii pro elektronické soudnictví (e-justice)

ÚVOD

Od vstupu Amsterodamské smlouvy v platnost, se stal evropský prostor práva nepopíratelnou skutečností, jež byla založená na souboru právních nástrojů vytvořených s cílem zaručit vzájemné uznávání soudních rozhodnutí, vytvářet kulturu spolupráce mezi vnitrostátními soudními orgány a být doplňkem volného pohybu občanů v evropském prostoru bez hranic.

V celé Evropě roste zároveň poptávka po spravedlnosti, čímž se zvyšuje pracovní zátěž soudních systémů a objevuje se potřeba neustále přizpůsobovat pracovní metody v často obtížných rozpočtových podmínkách.

Zavedení informačních a komunikačních technologií v soudní správě přináší možnosti řešení, jež spočívají v tom, že bude fungování soudnictví zdokonaleno a že se přispěje k racionalizaci řízení a ke snižování nákladů.

Neologismus e-justice lze chápat jako první pokus o odpověď na trojí potřebu: zlepšit přístup k soudnictví, spolupráci mezi soudními orgány a účinnost soudnictví jako takového. Vývoj informačních a komunikačních technologií v oblasti soudnictví je žádoucí a nevyhnutelný, ale zároveň je zdrojem očekávání a otázek.

Účelem tohoto sdělení je navrhnout globální strategii spočívající v součinnosti mezi evropským rozměrem a snahami na vnitrostátní úrovni a v realizaci tolik přínosných úspor z rozsahu.

Pro Komisi znamená práce vykonaná v oblasti e-justice následující:

- dát přednost operativním projektům;

- upřednostňovat decentralizovaný systém, aniž by b yla zanedbávána tolik potřebná koordinace na evropské úrovni;

- dodržovat zejména stávající právní rámec a používat přitom nástroje informační technologie s cílem zlepšit účinnost schválených právních nástrojů.

Toto sdělení odpovídá na opětovnou žádost Evropské rady[1] a Evropského parlamentu a navrhuje strategii e-justice, jejíž cílem je zvýšit důvěru občanů v evropský prostor práva, který je mimořádně důležitým pramenem legitimity v Unii, v níž je právní stát významnou hodnotou založenou na identitě.

CO ZNAMENÁ E-JUSTICE?

Termín e-justice lze definovat jako využití informačních a komunikačních technologií s cílem zlepšit přístup občanů k soudnictví a zvýšit účinnost právních řízení, jimiž se rozumí jakýkoli druh aktivit, jejichž účelem je vyřešit spor nebo ukládat tresty za určitá jednání.

Vývoj v oblasti e-justice je klíčovým prvkem modernizace soudních systémů a využití informačních a komunikačních technologií v oblasti soudní spolupráce byl vždy Komisí podporován.

Od roku 2003 Komise vyvíjela portál soudní sítě pro občanské a obchodní věci[2] a podporovala vypracování soudních atlasů ve věcech trestních a občanských, jež odborníkům umožňují identifikaci příslušných soudních orgánů vyskytujících se na různých místech daného státu. Vždy podporovala také využití videokonference, elektronický přenos dokumentů mezi soudními orgány a aktivně přispívá k realizaci projektu týkajícího se propojení rejstříků trestů.

E-justice je součástí obecnějšího rámce elektronické veřejné správy ( e-government ) a je jednou z jeho specifických oblastí. E-government je výsledkem uplatnění informačních a komunikačních technologií v celkovém rámci správních řízení. Kvalitní odborné znalosti související s projekty v oblasti bezpečnostní infrastruktury a ověřování dokumentů jsou již skutečností a musí jich být využito. Komise zamýšlí podporovat evropský rámec interoperability v rámci programu IDABC[3]. Práce na elektronickém podpisu e-signature a na elektronické totožnosti e-identity [4] , která probíhá v evropském měřítku, je obzvláště relevantní v oblasti soudnictví, kde hraje ověřování dokumentů zásadní roli.

Možné pole působnosti e-justice je velmi rozsáhlé a bude muset být nadále postupně rozvíjeno v závislosti na pokroku dosaženém v rámci evropského prostoru práva a na technologickém vývoji. Je nicméně třeba urychleně vypracovat konkrétní projekty. Je třeba přesně stanovit rozsah budoucí činnosti a vyhnout se tak příliš rozsáhlému poli působnosti, které by mohlo snižovat účinnost a důvěryhodnost aktivit Evropské unie.

Některé projekty nespadají do oblasti soudnictví, ale jsou lépe začlenitelné do projektu e- government . Některé aktivity, jež se mnohdy týkají soudních orgánů, jsou tak spíše administrativního rázu (např. katastry nemovitostí nebo obchodní rejstříky „European Business Register“)[5]. Ale naopak aktivity, jako je smírčí řízení nebo obecně alternativní mechanismy řešení sporů (Alternative Dispute Resolution), by mohly spíše spadat do oblasti e-justice, a to i tehdy, pokud jsou řízeny jinými než soudními orgány.

Komise se domnívá, že prvořadým cílem e-justice je posílit účinnost soudnictví ve prospěch občanů, a to v celoevropském měřítku. Prioritní projekty musí mít tudíž za prvé pozitivní dopad na účinnost práce v oblasti soudnictví a občanům musí usnadnit přístup k soudnictví. Navíc budou muset přispívat k provádění stávajících evropských právních předpisů a zahrnovat potenciálně všechny členské státy nebo velkou většinu z nich.

UPřEDNOSTňOVAT SOUčINNOSTI NA VNITROSTÁTNÍ A EVROPSKÉ ÚROVNI

Posílit výměnu osvědčených postupů na vnitrostátní úrovni

Vývoj v oblasti e-justice závisí na vůli členských států. Nedávná studie německé akademie e-justice[6] potvrdila stále větší využití informačních a komunikačních technologií v soudní správě v rámci Evropské unie. Výbor pro účinnost soudnictví v Evropě nedávno zveřejnil zprávu na toto téma[7] a došel ke stejnému závěru.

Na vnitrostátní úrovni jsou vypracovávány četné projekty zlepšující informovanost osob podléhajících pravomoci soudu: informace o právních systémech, právních předpisech a judikatuře jsou k dispozici na internetových stránkách; rozvíjejí se systémy elektronické komunikace mezi zúčastněnými stranami a soudy; v některých případech se používají řízení v zcela elektronické podobě. Využívá se stále více elektronických prostředků pro nahrávání přelíčení.

Na evropské úrovni mnohé odborné organizace pracují na vývoji obzvláště zajímavých projektů výměny nebo vzájemného propojení informací, jako například internetové stránky sdružení státních rad[8], společný portál judikatury nejvyšších soudů[9] nebo evropský rejstřík závětí[10].

Komise se domnívá, že by tyto projekty měly být upřednostňovány a že úspěšné zkušenosti by se měly nadále opakovat a šířit. V této souvislosti nabízí vznik justičního fóra[11] zajímavou perspektivu. V rámci tohoto fóra vznikne podskupina e-justice, která se stane přednostně využívaným prostorem, v němž bude probíhat výměna osvědčených postupů mezi vnitrostátními soudními systémy a odborníky v oblasti práva.

Posílit evropskou koordinaci a využít e-justice pro výstavbu evropského prostoru práva

V současné době se pracuje na vývoji četných projektů v oblasti e-justice. Kromě již zmíněných projektů je třeba jmenovat všechny projekty, které souvisejí s právními podklady a které byly vypracovány buď Evropskou unií[12], nebo institucionálními či soukromými subjekty[13] .

Komise tyto projekty podporuje a domnívá se, že je důležité posílit srozumitelnost, dostupnost a účinnost činnosti Evropské unie v oblasti soudnictví a soustředit se na ty projekty, které budou konkrétním přínosem pro evropský prostor práva. Zatímco v právních předpisech v oblasti soudnictví byl zaznamenán výrazný pokrok, jejich dopad je často omezený vzhledem k obtížím souvisejícím s transpozicí (zejména ve věcech trestních) a také z toho důvodu, že ji odborníci v daném oboru mnohdy neznají. V současnosti je tedy jedním z největších úkolů při budování evropského soudnictví zprovoznit nástroje umožňující zdokonalení praktické účinnosti přijatých právních nástrojů. E-justice nabízí v tomto ohledu výborné perspektivy.

Z toho důvodu má Komise v úmyslu přispívat k podpoře a vývoji nástrojů e-justice na evropské úrovni, a to v těsné koordinaci s členskými zeměmi a různými partnery zapojenými do procesu, v prvé řadě se jedná o Eurojust a soudní sítě pro věci občanské a trestní. Komise má v úmyslu sama vyvinout určitý počet nástrojů výpočetní techniky a podporovat přitom snahy členských států. Uvedené nástroje umožní posílení interoperability systémů[14], usnadnění přístupu veřejnosti k soudnictví, usnadnění komunikace mezi soudními orgány, jakož i podstatné úspory z rozsahu na evropské úrovni.

JAKÁ JSOU PRIORITNÍ OPATřENÍ V OBDOBÍ 2008–2013?

Opatření Evropské unie v oblasti e-justice musejí umožnit občanům dostupnost informací, zejména pokud se jedná o oběti trestných činů, a to překonáním jazykových, kulturních a právních bariér spojených s existencí velkého množství systémů. EU musí rovněž podpořit mechanismy podporující spolupráci mezi soudními orgány.

Evropský portál e-justice umožňující přístup občanů a podniků k evropskému soudnictví

Vytvoření portálu e-justice určeného veřejnosti a podnikům musí usnadnit zviditelnění evropských opatření a musí přispět ke zlepšení přístupu k soudnictví v Evropě. Ve stanoveném horizontu bude muset být pro občany tváří evropského prostoru práva a dojde k jeho postupnému začleňování do obecné politiky internetové komunikace[15].

Bude mít nejméně tři funkce.

a) Přístup k informacím

Portál bude evropským občanům poskytovat v jejich jazyce celou řadu informací o systémech a soudních řízeních. Neznalost pravidel platných v jiných členských státech je totiž jedním z důležitých faktorů, jež jsou občanům překážkou v momentě, kdy se domáhají práv v jiné členské zemi.

Portál bude nabízet zejména:

- informace v evropském a vnitrostátním měřítku o právech obětí v trestním řízení a o jejich právech na odškodnění;

- základní práva občanů v každém členském státě (práva obviněných osob v trestním řízení);

- základní zásady v případech, kdy občan podá žalobu k soudu jiného členského státu nebo v případě obhajoby před tímto soudem po obdržení předvolání.

Portál poskytne rovněž praktické informace, zejména o kompetentních orgánech, způsobech, jak se na tyto orgány obrátit, o využití služeb advokáta (povinném či nepovinném) a o postupech pro získání právní pomoci.

Některé z těchto informací již existují na internetových stránkách soudní sítě pro věci občanské. Jsou do portálu začleněny a doplněny, co se týká oblasti trestního práva a práva obětí.

b) Orientace

Portál musí být orientační platformou pro přístup k stávajícím internetovým stránkám (Eur-lex, Pre-lex, SCADPlus, Eurovoc a IATE), k evropským soudním orgánům nebo k různým existujícím sítím v oblasti soudnictví a k nástrojům, které jimi byly vytvořeny.

Portál bude moci mimo jiné své uživatele upozornit na existenci určitých vzájemně propojených rejstříků na evropské úrovni, a to prostřednictvím odkazů na organizace, jež řídí tyto projekty[16].

c) Přímý přístup k určitým evropským řízením

Dříve nebo později dojde pravděpodobně k vytvoření evropských zcela elektronických řízení. Právní základy již existují, jako například řízení o „drobných nárocích“[17] nebo řízení o „platebním rozkazu“[18].

V určitých případech bude muset být rovněž zvážena možnost uskutečňování plateb (například plateb nákladů na řízení) prostřednictvím portálu, jakož i možnost, aby si občan mohl v budoucnu požádat on-line o výpis z rejstříku trestů a získat jej v požadovaném jazyce.

[pic]

E-justice ve prospěch účinnější soudní spolupráce

Vytváření elektronických pomůcek musí doprovázet zprovoznění nástrojů soudní spolupráce v Unii. Komise má v úmyslu využít podpory dvou stávajících soudních sítí a orgánu Eurojust při vývoji těchto nástrojů. Jejich realizace musí být doprovázena opatřeními souvisejícími s poskytováním informací a dostatečnou odbornou přípravou. Komise bude za tímto účelem úzce spolupracovat s příslušnými vnitrostátními a evropskými vzdělávacími strukturami, a to zejména Evropskou síti pro vzdělávání právníků s cílem posílit odbornou přípravu právnických profesí na téma nových nástrojů e-justice.

Pokračovat v propojování rejstříků trestů

Propojování rejstříků trestů je oblastí, ve které aktivity e-justice zaznamenaly největší pokrok. Je ilustrací toho, jak projekt zahájený několika členskými státy může postupně získat opravdový evropský rozměr.

Komise pracuje na tom, aby co nejdříve členským státům umožnila rychlé vzájemné propojení. K tomuto účelu předložila několik legislativních návrhů[19], jejichž úkolem bylo objasnit legislativní rámec a umožnit elektronické propojení. V rámci perspektivy vstupu rámcového rozhodnutí v platnost týkajícího se výměny informací z rejstříku trestů, Komise zahájí dvě studie proveditelnosti s cílem organizovat další vývoj projektu a zahrnout do procesu výměny informací také občany třetích zemí, kteří byli odsouzeni v trestním řízení.

Tento projekt ilustruje dvojím způsobem přidanou hodnotu evropské činnosti:

- výměna informací může fungovat pouze za předpokladu, že se zajistí stejnorodost a vzájemná srozumitelnost vyměněných informací. Významná práce pro dosažení tohoto cíle byla uskutečněna v rámci pilotního projektu[20] a je popsána v tomto nedávném sdělení Komise;

- v roce 2009 dá Komise členským států k dispozici programové vybavení, jehož úkolem bude umožnit, aby se všechny rejstříky trestů staly v krátkém časovém intervalu[21] předmětem výměny informací. Tento referenční systém umožní v kombinaci s používaným systémem výměny informací „s-TESTA“ realizovat úspory z rozsahu tím, že členské státy nebudou muset pracovat na vývoji vlastních programů samostatně. Navíc zjednoduší fungování projektu po technické stránce.

Pro Komisi je tato práce prioritou v rámci e-justice, neboť se týká všech členských států, zlepšuje konkrétně soudní spolupráci a posiluje vzájemnou důvěru. Bude nicméně důležité, aby tato výměna informací přesáhla hranice soudní spolupráce a zahrnovala další cíle (například přístup k určitým profesím).

Vytvářet síť pro bezpečnou výměnu informací mezi soudními orgány

Výměna důvěrných údajů mezi soudními orgány musí probíhat naprosto bezpečným způsobem. V oblasti trestněprávní[22] již existují četné předpisy EU a nyní je důležité pokročit kupředu a stavět na již vykonané práci, zejména na projektu EPOC III, který vyvinul Eurojust. Takový mechanismus by mohl zahrnovat některé funkce soudního atlasu a Evropského kompendia[23] s cílem nabídnout soudním orgánům kompletní nástroj pro soudní výpomoc. V dlouhodobém horizontu by mohl být rovněž doplněn virtuálním prostorem pro výměnu informací zahrnujícím systémy automatického překladu, což by umožnilo dát k dispozici tentýž spis několika vnistrostátním soudním orgánům. Tento projekt zohlední práci uskutečněnou v oblasti bezpečné výměny informací a osobních údajů.[24]

Usnadnit použití videokonference

Mnohé texty přijaté na evropské úrovni stanoví použití videokonference v soudních řízeních[25]. Tyto možnosti jsou nicméně málo používány, a to z důvodů kulturních, lingvistických a technických[26]. Z nedávné studie[27] Rady vyplývá, že ve většině členských států je použití videokonference stanoveno v právních předpisech, ale že je její přeshraniční použití raritou, přestože je povoleno. Výhody častého používání videokonference jsou nicméně naprosto evidentní: úspora času, peněz, úspory týkající se výdajů na dopravu, pružnost atd.

Bude třeba přijmout opatření ke zvýšení povědomí soudních orgánů ohledně použití těchto nových technologií v přeshraničních občanskoprávních a trestněprávních soudních řízeních.

Komise podpoří vnitrostátní úsilí a bude dbát toho, aby technická řešení umožnila evropskou interoperabilitu. Ve spojení se soudními sítěmi pro věci občanské a trestní Komise zpřístupní on-line příručku pro uživatele, která bude složena z obecné části a části týkající se jednotlivých členských států a která objasní podmínky použití v oblasti soudní a technické. Oba soudní atlasy umožní identifikaci soudů vybavených potřebným materiálem.

Podpora překladu

Mnohojazyčnost je významnou výzvou pro rozvoj opravdového evropského prostoru práva. Soudní řízení probíhají téměř výhradně v národním jazyce a použití cizího jazyka je povoleno pouze okrajově. Komise tedy plánuje opatření zaměřená na soudní překlad a tlumočení.

- Vývoj nástrojů pro automatický překlad

Automatický překlad umožňuje rychlé získání povrchního přehledu o obsahu dokumentu sepsaném v jiném jazyce. Jeho výhody v soudní oblasti jsou jisté. Umožní tak v rámci rozsáhlého spisu rychlou identifikaci prvků, které budou potřebné i v případě jiného řízení a které vyžadují odborný překlad. Během několika minut také poskytne základní informace o obsahu soudního rozhodnutí jiného státu nebo o důležitém dokumentu pro řízení.

Nástroje tohoto typu již existují a jsou k dispozici. Musejí být nicméně zdokonaleny a upraveny tak, aby je bylo možno používat konkrétně v soudní oblasti. Náklady a právní podmínky poskytnutí tohoto typu nástrojů odborníkům a široké veřejnosti budou muset být prozkoumány.

- Databáze soudních překladatelů a tlumočníků

Není vždy snadné najít překladatele nebo tlumočníka v případě, že je nutný jejich výkon v soudním řízení. To platí zejména pro určité, málo používané jazyky. Vytvoření evropské databáze soudních překladatelů a tlumočníků by mohlo usnadnit identifikaci stávajících zdrojů, a to díky rozšířenému vyhledávání v rámci celé Evropské unie. Umožnilo by také obecně zlepšit kvalitu soudního překladu tím, že by usnadnilo identifikaci obzvláště kvalifikovaných soudních překladatelů a tlumočníků. Budou muset být uskutečněny dodatečné studie a pokud možno pilotní experiment, přičemž bude zohledněna možná kombinace mezi možností využití služeb soudního tlumočníka nacházejícího se v jiném členském státě a použití videokonference.

- On-line formuláře umožňující automatický překlad:

Většinu nástrojů Unie doplňují standardizované formuláře určené k usnadnění vzájemného pochopení. Aby byla zdokonalena účinnost soudní spolupráce, měly by být tyto formuláře předmětem kompletního automatického překladu, tedy nejen co se týká jejich rámce, ale i jejich obsahu. Komise se bude opírat o Eurojust a o soudní sítě pro věci občanské a trestní s cílem systematicky uspořádat využití dynamických formulářů s předem stanovenými textovými segmenty a předem vypracovanou terminologií, aby tak mohla rychle doručit žádosti nebo informace ve všech jazycích Unie.

[pic]

K EVROPSKÉMU AKčNÍMU PLÁNU E-JUSTICE

Součástí tohoto sdělení je v příloze uvedený návrh akčního plánu a harmonogramu pro různé projekty.

Z důvodů účinnosti je nutné jasně rozdělit odpovědnost mezi Komisi, členské státy a další aktéry v oblasti soudní spolupráce. Z finančního hlediska se musí e-justice vyvíjet a mobilizovat přitom stávající finanční programy: Civilní soudnictví[28] a Trestní soudnictví[29].

Komise se ujme všeobecné role koordinátora a bude upřednostňovat výměnu osvědčených postupů. V souladu s použitelnými postupy budou moci být prostřednictvím dotací podporovány projekty navržené členskými státy nebo příslušnými profesními organizacemi. Ve věcech trestních je financování národních projektů určených k podpoře používání informačních a komunikačních technologií v určité míře možné. Financování nadnárodních projektů e-justice navržených členskými státy nebo příslušnými organizacemi je podloženo dvěma právními základy.

Komise bude pracovat na konceptu a zprovoznění portálu e-justice, jehož řízení se ujme v úzké spolupráci s členskými státy. Ty budou muset zajistit aktualizaci informací o jejich právních systémech, které zde budou uvedeny. Komise bude rovněž koordinovat informace o různých stávajících internetových stránkách e-justice a bude řídit příslušné odkazy. V závislosti na výsledcích studie proveditelnosti bude Komise vyvíjet nástroje informační technologie, které jsou nutné pro účely evropských on-line řízení . Portál by měl být financován z rozpočtu Společenství v rámci stávajících programů.

Komise má v záměru pokračovat v práci na propojování rejstříků trestů, přičemž bude podporovat úsilí členských států o modernizaci, rozvíjet referenční systém umožňující účast všech na výměně informací a uskutečňovat studie, vývojové aktivity a legislativní návrhy potřebné pro vývoj systému a pro vytváření seznamu odsouzených příslušníků třetích států, jenž je předmětem studií již několik let[30]. K tomuto účelu bude využito finančního programu Trestní soudnictví[31].

Komise bude pochopitelně i nadále přebírat přímou odpovědnost za soudní síť pro věci občanské a bude pokračovat v podpoře soudní sítě pro věci trestní. Se soudními sítěmi pro věci občanské i trestní a s orgánem Eurojust bude úzce spolupracovat na vývoji nástrojů potřebných pro účinnější soudní spolupráci, zejména nástrojů pro automatický překlad a systémů pro bezpečnou výměnu informací.

V rámci hodnocení finančních programů v polovině období bude muset být zohledněn vývoj e-justice a případně znovu přepracován[32] systém financování. Ve střednědobém horizontu by připadal v úvahu pouze jeden horizontální program zahrnující věci občanské i trestní.

Přílohy

Příloha 1:

Tematické oblasti | Projekty | Nutná opatření | Období |

portál e-justice |

vývoj internetových stránek e- justice | – studie proveditelnosti a vývoj portálu – vypracování metod řízení – zveřejnění informací ve všech jazycích EU na internetu | 2008-2011 |

propojování rejstříků trestů |

propojování vnitrostátních rejstříků trestů | – podpora pilotního projektu – vývoj referenčního počítačového systému Komisí – studie proveditelnosti týkající se technických důsledků provádění rámcového rozhodnutí – posílení systému s cílem zajistit kvalitu vyměněných údajů a docílit výměny informací pro administrativní účely | 2008-2011 |

vytvoření seznamu odsouzených příslušníků třetích států | – studie proveditelnosti – podání legislativního návrhu | 2009-2010 |

propojení vnitrostátních databází | (projekty náležející výhradně do oblasti e-justice) |

propojení insolvenčních rejstříků | monitorování práce členských států | 2009 |

elektronická výměna informací mezi soudními orgány |

elektronický podpis | – současná situace – studie o používání elektronického podpisu v soudním kontextu | 2009-2011 |

bezpečná síť | studie proveditelnosti | 2010-2012 |

platforma virtuální výměny | studie proveditelnosti | 2012-2013 |

podpora překladu |

postupné vytváření mnohojazyčného komparativního soudního slovníku | – pilotní projekt | 2009-2013 |

financování překladače přizpůsobeného právnímu rámci ve všech kombinacích evropských jazyků | – hodnocení současné situace – technická a právní studie proveditelnosti – pilotní projekt | 2009-2013 |

vytvoření databáze soudních překladatelů a tlumočníků | studie proveditelnosti pilotní projekt rozšíření informací na internetových stránkách evropských soudních sítí | 2009 |

vytvoření doprovodných dynamických formulářů evropské právní předpisy | – studie proveditelnosti – vývoj on-line formulářů | 2008-2011 |

překlad formulářů evropského prostoru práva pro věci trestní a jejich přepracování do podoby dynamických formulářů | rozšíření informací na portálu e-justice a na internetových stránkách sítí | 2009-2011 |

vytvoření dynamických formulářů pro občanskoprávní řízení | 2010-2012 |

včetně on-line plateb (evropský platební rozkaz) | studie proveditelnosti o zabezpečení platformy a řízení plateb | 2010 |

videokonference |

vypracování praktických informací a příručky pro uživatele | – vypracování příruček členskými státy a Komisí s podporou sítí – zveřejnění na internetových stránkách sítí | 2008-2009 |

odborná příprava pro odborníky na téma technické a organizační využití | žádné | 2008-2010 |

výměna osvědčených postupů | v rámci fóra e-justice | organizace každoročních schůzek na téma e-justice | 2008-2013 |

odborná příprava právnických profesí na téma soudní spolupráce | * použití videokonference * otázky překladu a tlumočení včetně odborné přípravy na téma právní terminologie | spolupráce s Evropskou síti pro vzdělávání právníků a s členskými státy | 2008-2013 |

[1] Závěry Evropské rady z 21. a 22. června 2007 a z 14. prosince 2007.

[2] http://ec.europa.eu/civiljustice/

[3] http://ec.europa.eu/idabc/ Předběžná studie o vzájemném uznávání elektronických podpisů e-signatures v aplikacích elektronické veřejné správy e-government (2007) a interoperabilita elektronických identifikačních systémů celoevropských služeb elektronické správy PEGS (2007)

[4] Hlediska normalizace v oblasti elektronického podpisu e-signature 2007

http://ec.europa.eu/information_society/eeurope/i2010/docs/esignatures/e_signatures_standardisation.pdf

[5] KOM(2007) 807, § 4.2., www.ebr.org; www.briteprojet.net

[6] Dok. 9573/07 JURINFO 17

[7] „Využití informačních a komunikačních technologií v evropských státech“, pracovní hodnotící skupina (CEPEJ), Rada Evropy (CEPEJ) 2007 22 Prov

[8] http://www.juradmin.eu/

[9] http://www.network-presidents.eu/

[10] viz http://www.cnue.be

[11] KOM(2008) 38.

[12] EUR-Lex - http://eur-lex.europa.eu; N-Lex http://eur-lex.europa.eu/n-lex a databáze JURE

[13] www.caselex.com

[14] Komise předloží akční plán interoperability elektronického podpisu ( e-signature ) a elektronické totožnosti ( e-identity )

[15] SEK(2007)1742.

[16] Obchodní rejstřík – Evropský registr hospodářských subjektů a katastry nemovitostí – EULIS. Plánovaný přístup k propojení insolvenčních rejstříků bude přímý prostřednictvím portálu nebo nepřímý v závislosti na zvolených řešeních.

[17] Nařízení (ES) č. 861/2007, Úř. věst. L 199 ze dne 31.7.2007.

[18] Nařízení (ES) č. 1896/2006, Úř. věst. L 399 ze dne 30.12.2006.

[19] Návrh rámcového rozhodnutí Rady o organizaci a obsahu výměny informací z rejstříku trestů mezi členskými státy, KOM 2005 (690) v konečném znění /2 Návrh rozhodnutí ECRIS.

[20] V dubnu 2008 se tohoto projektu zúčastnilo 13 členských států.

[21] Ilustrace praktických výhod propojení: v průběhu prvního měsíce fungování elektronického propojení si Francie a Německo navzájem vyměnily více informací než za deset předcházejících let.

[22] Rámcové rozhodnutí 2002/584/SVV ze dne 13. června 2002. Společná akce ze dne 29. června 1998 (Úř. věst. L 191, 7.7.1998, s. 4.).

[23] Kompendium umožní vypracovat dožádání soudu o právní pomoc ve standardizované a jednotné formě.

[24] http://cordis.europa.eu/ist/trust-security/index.html

[25] Úmluva ze dne 29. května 2000 (článek 10); rámcové rozhodnutí 2001/220/SVV ze dne 15. března 2001; nařízení Rady (ES) č. 1206/2001 ze dne 28. května 2001 (články 10 a 17); směrnice 2004/80/ES (článek 9); nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 861/2007 ze dne 11. července 2007 (článek 9).

[26] Dok. 14602/07, JURINFO 60

[27] Dok. 6355/07 JURINFO 11

[28] Rozhodnutí č. 1149/2007/ES, Úř. věst. L 257, 3.10.2007.

[29] Rozhodnutí 2007/126/SVV, Úř. věst. L 58, 24.2.2007.

[30] KOM(2006)359v konečném znění

[31] V roce 2008 se rozpočtové výdaje na rejstříky trestů pohybovaly ve výši 15 milionů EUR.

[32] Potenciálně disponibilní položky pro oba programy se budou v roce 2008 pohybovat ve výši takřka 26 milionů EUR.