Legislativní usnesení Evropského parlamentu ze dne 17. prosince 2008 o návrhu směrnice Evropského parlamentu a Rady o geologickém skladování oxidu uhličitého a o změně směrnic Rady 85/337/EHS, 96/61/ES, směrnic 2000/60/ES, 2001/80/ES, 2004/35/ES, 2006/12/ES a nařízení (ES) č. 1013/2006 (KOM(2008)0018 — C6-0040/2008 — 2008/0015(COD))

2. vyzývá Komisi, aby věc opětovně postoupila Parlamentu, bude-li mít v úmyslu svůj návrh podstatně změnit nebo jej nahradit jiným textem;

PŘÍLOHA

PROHLÁŠENÍ KOMISE

Prohlášení Komise k nejnovějšímu vývoji v oblasti zavádění technologií CCS

Od roku 2010 bude Komise podávat pravidelné zprávy o nejnovějším vývoji v oblasti zavádění technologií pro zachytávání a geologické ukládání CO2 (technologie CCS) v rámci svých činností spojených s provozováním sítě demonstračních projektů CCS. Tyto zprávy budou obsahovat informace o pokroku dosaženém při zavádění demonstračních zařízení CCS a ve vývoji technologií CCS, dále odhady nákladů a údaje o vývoji infrastruktury pro přepravu a ukládání CO2.

Prohlášení Komise k návrhům rozhodnutí o povoleních a k návrhům rozhodnutí o přechodu odpovědnosti podle čl. 10 odst. 1 a čl. 18 odst. 2 směrnice

Komise zveřejní všechna stanoviska k návrhům rozhodnutí o povoleních podle čl. 10 odst. 1 směrnice a k návrhům rozhodnutí o přechodu odpovědnosti podle čl. 18 odst. 2. Zveřejněná znění stanovisek však nebudou obsahovat informace, jejichž důvěrnost je zaručena v rámci výjimek z přístupu veřejnosti k informacím podle nařízení č. 1049/2001 o přístupu veřejnosti k dokumentům Evropského parlamentu, Rady a Komise (Úř. věst. L 145, 31.5.2001, s. 43) a nařízení č. 1367/2006 o použití ustanovení Aarhuské úmluvy o přístupu k informacím, účasti veřejnosti na rozhodování a přístupu k právní ochraně v záležitostech životního prostředí na orgány a subjekty Společenství (Úř. věst. L 264, 25.9.2006, s. 13).

Prohlášení Komise k otázce, zda má být oxid uhličitý jmenovitě uvedenou látkou s odpovídajícími prahovými hodnotami v revidované směrnici Seveso

CO2 je běžná látka, která v současnosti není klasifikována jako látka nebezpečná. Přeprava CO2 ani jeho úložiště proto nyní nejsou zahrnuty do oblasti působnosti směrnice Rady 96/82/ES ze dne 9. prosince 1996 o kontrole nebezpečí závažných havárií s přítomností nebezpečných látek (směrnice Seveso). Komise provedla předběžnou analýzu dostupných informací o přepravě CO2 a empirické důkazy i modelování týkající se přepravy CO2 potrubím naznačují, že související rizika nejsou vyšší než v případě potrubní přepravy zemního plynu. Zdá se, že totéž platí pro lodní přepravu CO2 ve srovnání s lodní přepravou zkapalněného zemního plynu nebo zkapalněného ropného plynu. Rovněž nebezpečí havárie plynoucí z úložiště CO2, ať již v důsledku prasknutí při injektáži nebo úniku po injektáži, by podle všeho nemělo být významné. Možnost zahrnutí CO2 jako jmenovitě uvedené látky v rámci směrnice Seveso však bude podrobněji zvážena při přípravě navrhované revize uvedené směrnice, která je naplánována na přelom let 2009 a 2010. Pokud by posouzení poukázalo na možné relevantní nebezpečí havárie, předložila by Komise návrhy na zařazení CO2 jako jmenovitě uvedené látky do revidované směrnice Seveso s odpovídajícími prahovými hodnotami. V takovém případě by Komise rovněž navrhla příslušné změny přílohy III směrnice Evropského parlamentu a Rady 2004/35/ES ze dne 21. dubna 2004 o odpovědnosti za životní prostředí v souvislosti s prevencí a nápravou škod na životním prostředí (směrnice o odpovědnosti za životní prostředí), aby všechna zařízení spadající do působnosti směrnice Seveso, v nichž dochází k manipulaci s nadkritickým CO2, byla rovněž zahrnuta do oblasti působnosti směrnice o odpovědnosti za životní prostředí.

Prohlášení Komise k zachytávání CO2 v minerální podobě

Zachytávání CO2 v minerální podobě (tedy jeho vázání ve formě anorganických uhličitanů) je jednou z možných technologií pro snižování emisí CO2, kterou by v zásadě mohly využívat tytéž kategorie průmyslových zařízení, které mohou využívat geologické ukládání CO2. V současnosti je však tato technologie stále ve stádiu vývoje. Vedle energetické sankce 1 spojené se zachytáváním CO2 se však dnes projevuje také výrazná energetická sankce (1) související se samotným procesem zachytávání CO2 v minerální podobě, kterou bude nutné se zabývat, dříve než bude možné postoupit do stádia komerčního využití. Stejně jako v případě geologického ukládání, i zde bude zapotřebí stanovit kontrolní opatření nutná pro zajištění bezpečnosti pro životní prostředí. Vzhledem k zásadním rozdílům mezi oběma technologiemi se budou příslušná kontrolní opatření pravděpodobně značně lišit od opatření uplatňovaných v případě geologického ukládání. S ohledem na tyto skutečnosti bude Komise nadále pečlivě sledovat technický pokrok v oblasti zachytávání CO2 v minerální podobě, aby mohla vypracovat účinný právní rámec umožňující ekologicky bezpečné zachytávání CO2 v minerální podobě a jeho uznávání v rámci systému pro obchodování s emisemi, jakmile se tato technologie dostane do odpovídajícího stádia vývoje. Vzhledem k zájmu o tuto technologii ze strany členských států a k tempu technologických změn nastane vhodná doba k prvnímu posouzení zřejmě kolem roku 2014, případně i dříve, pokud to okolnosti umožní.

(1) Termín „energetická sankce“ vyjadřuje skutečnost, že zařízení uplatňující zachytávání CO2 nebo mineralizaci využívají část své energie na tytoprocesy, a potřebují proto více energie než zařízení odpovídajícího výkonu, které však neprovádí záchyt ani mineralizaci.