(1)

Pět směrnic tvořících stávající předpisový rámec pro sítě a služby elektronických komunikací (směrnice Evropského parlamentu a Rady 2002/21/ES ze dne 7. března 2002 o společném předpisovém rámci pro sítě a služby elektronických komunikací (4) (rámcová směrnice), směrnice Evropského parlamentu a Rady 2002/19/ES ze dne 7. března 2002 o přístupu k sítím elektronických komunikací a přiřazeným zařízením a o jejich vzájemném propojení (5) (přístupová směrnice), směrnice Evropského parlamentu a Rady 2002/20/ES ze dne 7. března 2002 o oprávnění pro sítě a služby elektronických komunikací (6) (autorizační směrnice), směrnice Evropského parlamentu a Rady 2002/22/ES ze dne 7. března 2002 o univerzální službě a právech uživatelů týkajících se sítí a služeb elektronických komunikací (7) (směrnice o univerzální službě) a směrnice Evropského parlamentu a Rady 2002/58/ES ze dne 12. července 2002 o zpracování osobních údajů a ochraně soukromí v odvětví elektronických komunikací (8) (směrnice o soukromí a elektronických komunikacích) (společně jako „rámcová směrnice a zvláštní směrnice“) podléhá pravidelnému přezkumu ze strany Komise, zejména za účelem zjištění, zda je třeba směrnice změnit s ohledem na vývoj technologií a trhu.

(2)

V roce 2007 byla provedena revize směrnice Rady 2007/65/ES ze dne 3. prosince 1989 o koordinaci některých právních a správních předpisů členských států upravujících provozování audiovizuálních mediálních služeb  (9) („směrnice o audiovizuálních mediálních službách“) s cílem zajistit optimální podmínky pro konkurenceschopnost a právní jistotu v oblasti informačních technologií a mediálních odvětví a služeb v Evropské unii, jakož i respektování kulturní a jazykové rozmanitosti. V této souvislosti tvoří spravedlivý a vyvážený předpisový rámec pro sítě a služby elektronických komunikací základ celého audiovizuálního odvětví v EU.

(3)

Proto Komise zveřejnila svá úvodní zjištění ve sdělení Radě, Evropskému parlamentu, Evropskému hospodářskému a sociálnímu výboru a Výboru regionů ze dne 29. června 2006 o přezkumu předpisového rámce EU pro sítě a služby elektronických komunikací. Na základě těchto úvodních zjištění byla uspořádána veřejná konzultace, během níž bylo zjištěno, že nejdůležitějším aspektem, kterému je třeba se věnovat, je nedostatečný vnitřní trh elektronických komunikací. Bylo zejména zjištěno, že roztříštěnost předpisů a nejednotnost činností vnitrostátních regulačních orgánů nejen ohrožuje konkurenceschopnost sektoru, ale rovněž brání spotřebitelům využívat značné výhody přeshraniční hospodářské soutěže.

(4)

Měla by být proto provedena reforma předpisového rámce EU pro sítě a služby elektronických komunikací, aby byl dotvořen vnitřní trh elektronických komunikací tím, že se upevní mechanismus Společenství pro regulaci operátorů s významnou tržní silou na klíčových trzích. ▐ Reforma rovněž zahrnuje definici strategie účinné a koordinované správy rádiového spektra za účelem vytvoření jednotného evropského informačního prostoru a posílení ustanovení týkajících se uživatelů se zdravotním postižením, aby se docílilo široce přístupné informační společnosti.

(5)

Hlavním cílem předpisového rámce EU pro sítě a služby elektronických komunikací je vytvoření udržitelného „ekosystému“ pro elektronické komunikace, založeného na nabídce a poptávce: na nabídce prostřednictvím účinných a konkurenceschopných trhů s infrastrukturou a službami a na poptávce díky rozvoji informační společnosti.

(6)

Dalším cílem předpisového rámce EU pro sítě a služby elektronických komunikací je předběžně omezit zvláštní odvětvová pravidla, a to postupně s rozvojem hospodářské soutěže na trzích elektronických komunikací, aby se nakonec tyto řídily pouze právem hospodářské soutěže. Ačkoli trhy elektronických komunikací prokázaly v posledních letech silnou soutěžní dynamiku, je nezbytné, aby předběžné regulační povinnosti byly ukládány pouze tam, kde neexistuje účinná a udržitelná hospodářská soutěž. Měla by být proto přezkoumána nutnost pokračování v předběžné regulaci, a to nejpozději tři roky od data provedení této směrnice.

(7)

Aby byl zajištěn přiměřený přístup přizpůsobený různým podmínkám hospodářské soutěže, měly by být vnitrostátní regulační orgány oprávněny vymezit trhy na nižší než vnitrostátní úrovni nebo rušit regulační povinnosti na trzích nebo v zeměpisných oblastech, kde existuje účinná hospodářská soutěž v oblasti infrastruktury. Toto oprávnění by mělo platit i v případě, kdy nejsou zeměpisné oblasti definovány jako oddělené trhy.

(8)

V zájmu dosažení cílů lisabonské agendy je nutné poskytovat přiměřené pobídky pro investice do nových vysokorychlostních sítí, které budou podporovat inovace v internetových službách s bohatým obsahem a posilovat mezinárodní konkurenceschopnost Evropské unie. Tyto sítě mají obrovský potenciál přinášet užitek spotřebitelům a podnikům v celé Evropské unii. Je proto zásadní podporovat udržitelné investice do rozvoje těchto nových sítí a zároveň podporovat hospodářskou soutěž a volbu spotřebitele pomocí předvídatelné a soudržné regulace.

(9)

Komise ve svém doporučení ze dne 20. března 2006 s názvem „Překlenutí propasti v širokopásmovém připojení“  (10) uznala, že v Evropské unii existují územní rozdíly, pokud jde o přístup k vysokorychlostním širokopásmovým službám. I přes obecný nárůst širokopásmového připojení je přístup v různých oblastech omezen kvůli vysokým nákladům způsobeným nízkou hustotou a odlehlostí obyvatelstva. Obchodní pobídky k investicím do zavádění širokého pásma se v těchto oblastech ukazují jako nedostatečné. Pozitivní stránkou však je, že technologická inovace snižuje zaváděcí náklady. V zájmu zajištění investic do nových technologií v zaostalých oblastech by regulace elektronických komunikací měla být v souladu s jinými politikami, jako je politika státní podpory, strukturální fondy nebo širší cíle průmyslové politiky.

(10)

Investice do výzkumu a vývoje mají zásadní význam pro rozvoj příští generace sítí z optického vlákna a pro dosažení flexibilního a účinného rádiového přístupu, čímž podporují posílení hospodářské soutěže a inovační aplikace a služby ve prospěch spotřebitelů. Účelem je vytvořit novou generaci univerzální a kompaktní infrastruktury sítí a služeb pro elektronické komunikace, výpočetní techniku a média.

(11)

Veřejná politika by měla hrát roli při dotvoření účinného fungování trhů elektronických komunikací a zabývat se nabídkovou i poptávkovou stranou pro stimulaci účinného cyklu, kde vytváření lepšího obsahu a služeb závisí na zavádění infrastruktury a naopak. Veřejný zásah by měl být přiměřený a neměl by ani narušovat hospodářskou soutěž, ani bránit soukromým investicím, a měl by zvýšit pobídky pro investice a snížit překážky vstupu. V tomto ohledu by veřejné orgány mohly podporovat rozvoj vysokokapacitní infrastruktury použitelné i v budoucnosti. Veřejná podpora by tak měla být přidělována otevřenými, průhlednými a soutěžními postupy, neměla by předem upřednostňovat žádnou konkrétní technologii a měla by poskytovat přístup k infrastruktuře na nediskriminačním základě.

(12)

Předpisový rámec EU pro sítě a služby elektronických komunikací by měl rovněž podporovat ochranu spotřebitele v odvětví elektronických komunikací tím, že poskytne přesné a komplexní informace všemi vhodnými prostředky, zajistí průhlednost poplatků a vysoké standardy poskytování služeb. Dále by měl plně uznat úlohu sdružení spotřebitelů při veřejných konzultacích a zajistit, aby příslušné orgány měly k dispozici pravomoci, které jim umožní zabránit případným manipulacím s nabídkami a jednat dostatečně účinně pro potlačení jakýchkoli podvodů v tomto odvětví .

(13)

Komise by při přijímání opatření podle této směrnice měla na základě účinných konzultací zohlednit názory vnitrostátních regulačních orgánů a zúčastněných stran z daného odvětví, aby tak zajistila průhlednost a proporcionalitu. Měla by vydat podrobné podklady pro konzultace s vysvětlením různých zvažovaných postupů a zúčastněným stranám musí být poskytnuta přiměřená časová lhůta na odpověď. Po zvážení odpovědí by Komise měla výsledné rozhodnutí odůvodnit v prohlášení, které bude následovat po příslušné konzultaci a bude obsahovat i popis toho, jak byly názory respondentů zohledněny.

(14)

Aby vnitrostátní regulační orgány mohly splnit cíle stanovené v rámcové směrnici a zvláštních směrnicích, zejména v otázce interoperability služeb mezi koncovými body, měla by být působnost rámcové směrnice rozšířena tak, aby se vztahovala i na rádiová zařízení a telekomunikační koncová zařízení, jak je definováno ve směrnici Evropského parlamentu a Rady 1999/5/ES ze dne 9. března 1999 o rádiových zařízeních a telekomunikačních koncových zařízeních a vzájemném uznávání jejich shody (11), a rovněž na spotřebitelská zařízení využívaná pro digitální televizi.

(15)

Aniž je dotčena směrnice 1999/5/ES, je nutné vyjasnit uplatňování některých aspektů koncových zařízení týkajících se přístupu zdravotně postižených koncových uživatelů, aby byla zajištěna interoperabilita mezi koncovými zařízeními a sítěmi a službami elektronických komunikací.

(16)

Některé definice by měly být objasněny nebo změněny, aby odrážely vývoj trhu i technologií a odstranily nejednoznačnosti zjištěné při provádění předpisového rámce.

(17)

Činnosti vnitrostátních regulačních orgánů a Komise v souvislosti s předpisovým rámcem EU pro sítě a služby elektronických komunikací přispívají k naplňování širších cílů veřejné politiky, kultury, zaměstnanosti, životního prostředí, sociální soudržnosti, regionálního rozvoje a územního plánování.

(18)

Vnitrostátní trhy elektronických komunikací se budou nadále v rámci EU lišit. Pravomoci a znalosti vnitrostátních regulačních orgánů a Úřadu evropských regulačních orgánů v oblasti telekomunikací (BERT) jsou proto nezbytné pro vytváření soutěžního ekosystému v EU na trzích elektronických komunikací a služeb při současném chápání vnitrostátních a regionálních rozdílů a respektování zásady subsidiarity.

(19)

Měla by být posílena nezávislost vnitrostátních regulačních orgánů, aby se zajistilo efektivnější uplatňování předpisového rámce a zvýšila jejich autorita i předvídatelnost jejich rozhodnutí. Za tímto účelem by vnitrostátní právní předpisy měly obsahovat výslovné ustanovení, které by zajistilo, aby byl vnitrostátní regulační orgán při plnění svých úkolů chráněn proti vnějším zásahům nebo politickému tlaku, jež by mohly negativně ovlivnit jeho nezávislé posuzování záležitostí, které mu jsou předkládány. Vinou takovéhoto vnějšího vlivu nemůže vnitrostátní zákonodárný orgán vykonávat v rámci předpisového rámce funkci vnitrostátního regulačního orgánu. Za tímto účelem by měla být předem stanovena pravidla týkající se důvodů odvolání ředitele vnitrostátního regulačního orgánu, aby se odstranily důvodné pochybnosti o neutrálnosti orgánu a jeho odolnosti vůči vnějším faktorům. Je rovněž důležité, aby vnitrostátní regulační orgány měly svůj rozpočet, který by jim zejména umožnil přijmout dostatečný počet kvalifikovaných zaměstnanců. Pro zajištění průhlednosti by tento rozpočet měl být každoročně zveřejňován.

(20)

Odvolací orgány využívají k uplatnění dočasných opatření na zrušení rozhodnutí vnitrostátních regulačních orgánů širokou škálu nejrůznějších postupů. V zájmu jednotnějšího přístupu by se měla využívat společná norma v souladu s judikaturou Společenství. Vzhledem k významu odvolání pro celkové fungování předpisového rámce by měl být ustaven mechanismus umožňující shromažďovat informace o odvoláních a rozhodnutích o zrušení rozhodnutí přijatých regulačními orgány ve všech členských státech a předávat tyto informace Komisi.

(21)

Aby vnitrostátní regulační orgány mohly plnit své regulační úkoly efektivním způsobem, měly by údaje, které tyto orgány shromažďují, zahrnovat účetní údaje o maloobchodních trzích spojených s velkoobchodními trhy, na nichž působí operátor s významnou tržní silou, a které jsou proto regulovány vnitrostátním regulačním orgánem. Zahrnovat by měly i údaje, které by umožnily vnitrostátnímu regulačnímu orgánu posoudit možný dopad plánovaných aktualizací nebo změn topologie sítě na rozvoj hospodářské soutěže nebo na velkoobchodní produkty zpřístupněné dalším stranám.

(22)

Vnitrostátní konzultace stanovená článkem 6 rámcové směrnice by měla být uspořádána před konzultací ve Společenství, stanovené článkem 7 uvedené směrnice, aby v konzultaci ve Společenství bylo možné zohlednit stanoviska zúčastněných stran. Zároveň by se tím předešlo potřebě druhé konzultace na úrovni Společenství, pokud by výsledky vnitrostátní konzultace vedly ke změnám plánovaného opatření.

(23)

Volnost rozhodování vnitrostátních regulačních orgánů je třeba sladit s rozvojem jednotné regulační praxe a jednotným uplatňováním předpisového rámce, aby bylo možno efektivně přispívat k rozvoji a dotvoření vnitřního trhu. Vnitrostátní regulační orgány by proto měly podporovat aktivity Komise a BERT zaměřené na vnitřní trh. BERT by měl zároveň sloužit jako výhradní fórum pro spolupráci mezi vnitrostátními regulačními orgány při plnění jejich povinností stanovených předpisovým rámcem.

(24)

Mechanismus Společenství umožňující Komisi požadovat, aby vnitrostátní regulační orgány zrušily plánovaná opatření týkající se definice trhu a označení operátorů s významnou tržní silou, značnou měrou přispěl k jednotnému určování okolností, za nichž je možné využít předběžnou regulaci a za nichž operátoři této regulaci podléhají. Neexistuje však rovnocenný mechanismus pro uplatňování nápravných opatření. Sledování trhu Komisí, a zejména zkušenosti s postupem podle článku 7 rámcové směrnice ukazují, že nejednotnost v uplatňování nápravných opatření vnitrostátními regulačními orgány i v případě obdobných podmínek na trhu oslabují vnitřní trh elektronických komunikací, nezajišťují rovné podmínky pro operátory usazené v různých členských státech a brání spotřebitelům ve využívání výhod přeshraniční hospodářské soutěže a služeb. Komisi by měla být udělena pravomoc požadovat, aby vnitrostátní regulační orgány zrušily návrhy opatření týkající se nápravných opatření, která tyto orgány zvolily. V zájmu zajištění jednotného uplatňování předpisového rámce ve Společenství by Komise měla před přijetím svého rozhodnutí konzultovat BERT .

(25)

Předpisový rámec je důležité provést včas. Poté, co Komise přijme rozhodnutí, jímž požádá vnitrostátní regulační orgán, aby zrušil plánované opatření, měl by tento orgán předložit Komisi revidovanou podobu opatření. V souladu s článkem 7 rámcové směrnice by měla být stanovena lhůta pro oznámení revidovaného opatření Komisi, aby účastníci trhu znali délku trvání přezkoumání trhu a zvýšila se právní jistota.

(26)

Pokud by přijetí znovu oznámeného návrhu opatření nadále představovalo překážku jednotného trhu, nebo nebylo v souladu s právními předpisy Společenství, měla by mít Komise s ohledem na nutnost zabránit právnímu vakuu v odvětví charakterizovaném rychlým vývojem možnost požádat po poradě s BERT příslušný vnitrostátní regulační orgán, aby v rámci stanovené doby uložil zvláštní nápravné opatření.

(27)

Vzhledem ke krátkým lhůtám v rámci mechanismu konzultací ve Společenství by měly být Komisi uděleny pravomoci přijímat prováděcí předpisy za účelem zjednodušení postupů pro výměnu informací mezi Komisí a vnitrostátními regulačními orgány – např. v případech týkajících se stabilních trhů, nebo jde-li pouze o malé změny původně oznámených opatření – či pro zavedení udělování výjimek z oznamovací povinnosti za účelem racionalizace postupů v některých případech.

(28)

V souladu s cíli Listiny základních práv a svobod Evropské unie a Úmluvy OSN o právech osob se zdravotním postižením by měl předpisový rámec zajistit snadný přístup všech uživatelů, včetně zdravotně postižených koncových uživatelů, starších osob a uživatelů se zvláštními sociálními potřebami, k vysoce kvalitním a cenově dostupným službám. Prohlášení č. 22 připojené k závěrečnému aktu Amsterodamské smlouvy uvádí, že orgány Společenství mají při vytváření opatření stanovených v článku 95 Smlouvy o ES zohledňovat potřeby zdravotně postižených osob.

(29)

Rádiové frekvence by měly být považovány za nedostatkový veřejný zdroj s významnou tržní a veřejnou hodnotou. Je ve veřejném zájmu, aby správa spektra byla co nejúčinnější a nejefektivnější pro hospodářství, společnost a životní prostředí s ohledem na cíle kulturní rozmanitosti a plurality médií a aby byly postupně odstraňovány překážky bránící jeho účinnému využívání.

(30)

Ačkoli správa spektra spadá i nadále do působnosti členských států, může jedině koordinace a případně harmonizace na úrovni Společenství zajistit uživatelům spektra plné využití výhod vnitřního trhu a účinnou ochranu zájmů EU v celosvětovém měřítku.

(31)

Ustanovení této směrnice, která se týkají správy spektra, by měla být v souladu s činností mezinárodních a regionálních organizací, které se zabývají správou rádiového spektra, jako je Mezinárodní telekomunikační unie (ITU) a Evropská konference správ pošt a telekomunikací (CEPT), aby byla zajištěna účinná správa a harmonizace využívání spektra ve Společenství i globálně.

(32)

S cílem přispět ke splnění cílů stanovených v článku 8a směrnice 2002/21/ES (rámcová směrnice) by měla být v roce 2010 svolána vrcholná schůzka o spektru vedená členskými státy, které se zúčastní také Evropský parlament, Komise a všechny zúčastněné strany. Schůzka by zejména měla přispět k zajištění větší jednotnosti politik spektra v EU obecně, poskytnutí pokynů pro přechod z analogového na digitální pozemní televizní vysílání a uvolnění spektra pro nové elektronické komunikační služby, jakmile dojde k přechodu na digitální vysílání .

(33)

Přechod z analogového na digitální pozemní televizní vysílání uvolní v EU v důsledku vyšší přenosové účinnosti digitální technologie nebývale velkou část spektra, tzv. „digitální dividendu“. Členské státy by měly uvolnit co nejdříve své digitální dividendy, a umožnit tak občanům využívat výhod plynoucích z rozšíření nových, inovačních a konkurenčních služeb. Za tímto účelem by měly být na vnitrostátní úrovni odstraněny stávající překážky pro účinné rozdělení nebo přerozdělení digitální dividendy a při přidělování digitální dividendy ve Společenství by se mělo pokračovat v soudržném a integrovaném přístupu.

(34)

Správa rádiových frekvencí by měla být prováděna tak, aby se předešlo škodlivé interferenci. Základní pojem škodlivé interference je proto třeba řádně definovat při zohlednění stávajících mezinárodně uznávaných plánů přidělení frekvenčních pásem , a omezit tak regulační zásahy pouze na míru nezbytnou k tomu, aby se této interferenci předešlo.

(35)

Současný systém správy a přidělování spektra je obecně založen na správních rozhodnutích, která nejsou dostatečně pružná a nedokáží reagovat na technologický a hospodářský vývoj, zejména na rychlý rozvoj bezdrátových technologií a rostoucí poptávku po šířce pásma. Nevhodná roztříštěnost jednotlivých vnitrostátních politik vede k nárůstu nákladů a ztrátě tržních příležitostí ze strany uživatelů spektra a zpomaluje inovaci v neprospěch vnitřního trhu, spotřebitelů a celého hospodářství. Podmínky přístupu k rádiovým frekvencím a jejich využívání se navíc mohou lišit podle typu operátora, i když elektronické služby poskytované těmito operátory se stále více překrývají, což vytváří napětí mezi držiteli práv a nesrovnalosti v nákladech na přístup ke spektru a případně narušuje fungování vnitřního trhu.

(36)

Státní hranice ztrácejí při určování optimálního využití rádiového spektra stále více svou důležitost. Roztříštěná správa přístupu k právům na užívání rádiového spektra omezuje investice a inovaci a znemožňuje operátorům a výrobcům zařízení využívat úspory z rozsahu, což brání rozvoji vnitřního trhu služeb a sítí elektronických komunikací, které rádiové spektrum využívají.

(37)

Pružnost správy spektra a přístupu ke spektru by měla být zvýšena prostřednictvím oprávnění dodržujících technologickou neutralitu a neutralitu vůči službám, aby si jeho uživatelé mohli vybírat nejlepší technologie a služby pro ▐frekvenční pásma dostupná pro služby elektronických komunikací, jak je stanoveno v plánech pro vnitrostátní přidělování frekvencí a v Radiokomunikačním řádu ITU (dále jen „zásady technologické neutrality a neutrality vůči službám“). Správní vymezení technologií a služeb by se mělo uplatnit vždy, pokud se jedná o cíle obecného zájmu .

(38)

Omezení zásady technologické neutrality by mělo být přiměřené a odůvodněné potřebou zamezit škodlivé interferenci, např. stanovením úrovní výkonových masek a hladin výkonů, potřebou zajistit ochranu veřejného zdraví tím, že veřejnost bude méně vystavována působení elektromagnetických polí, ▐potřebou zajistit řádné sdílení spektra, zejména v případech, kdy užívání spektra podléhá pouze obecnému oprávnění , nebo potřebou zajistit soulad s cíli obecného zájmu podle právních předpisů Společenství .

(39)

Uživatelé spektra by měli mít možnost svobodně si vybírat služby, které chtějí prostřednictvím spektra nabízet, s výhradou přechodných opatření týkajících se dříve nabytých práv a ustanovení o plánech pro vnitrostátní přidělování frekvence a Radiokomunikačního řádu ITU . V případě nutnosti by mělo být povoleno poskytování výjimek ze zásady neutrality vůči službám, které vyžadují, aby poskytování konkrétní služby zohledňovalo vnitrostátní hlediska veřejného zájmu nebo splňovalo jasně vymezené cíle obecného zájmu, jako je bezpečnost života, potřeba podporovat sociální, regionální a územní soudržnost či účinné využívání rádiových frekvencí a účinná správa spektra . Mezi tyto cíle by měla rovněž patřit podpora vnitrostátních audiovizuálních a mediálních politik, kulturní a jazykové rozmanitosti a plurality médií, stanovená ve vnitrostátních právních předpisech v souladu s právními předpisy Společenství. Až na nezbytné případy, jako je ochrana bezpečnosti života nebo zajištění splnění výše uvedených cílů , by výjimky neměly vést k výlučnému využívání některých služeb, ale měly by spíše určovat pořadí důležitosti, aby v témže pásmu mohly společně fungovat pokud možno i další služby nebo technologie. Aby si držitel oprávnění mohl svobodně vybrat ten nejúčinnější prostředek pro přenos obsahu služeb poskytovaných prostřednictvím rádiových frekvencí, nemělo by oprávnění k užívání rádiových frekvencí tento obsah regulovat.

(40)

Je v pravomoci členských států vymezit v souladu se svými vnitrostátními právními předpisy rozsah a povahu jakýchkoli výjimek týkajících se podpory kulturní a jazykové rozmanitosti , vnitrostátních audiovizuálních a mediálních politik a plurality médií.

(41)

Vzhledem k tomu, že rozdělení rádiového spektra mezi konkrétní technologie nebo služby představuje výjimku ze zásady technologické neutrality nebo neutrality vůči službám a omezuje svobodu výběru poskytovaných služeb nebo používaných technologií, měl by být jakýkoliv návrh na takovéto rozdělení průhledný a měl by podléhat veřejné konzultaci.

(42)

V zájmu pružnosti a účinnosti by měly vnitrostátní regulační orgány v pásmech vymezených harmonizovaným způsobem také umožnit, aby uživatelé spektra svá práva na jeho užívání volně převáděli nebo pronajímali třetím stranám, což by umožnilo hodnocení spektra trhem. Vzhledem k tomu, že vnitrostátní regulační orgány mají zajišťovat účinné využívání spektra, měly by tyto orgány učinit opatření k tomu, aby obchodování nenarušilo hospodářskou soutěž v té části spektra, která se nevyužívá.

▐

(43)

Pro účely vnitřního trhu služeb elektronických komunikací bude možná nezbytné harmonizovat na úrovni Společenství identifikaci obchodovatelných kmitočtových pásem, podmínky obchodovatelnosti nebo přechodu k obchodovatelným právům v konkrétních pásmech, minimální formát obchodovatelných práv, požadavky na zajištění centrální dostupnosti, přístupnosti a spolehlivosti informací nezbytných pro obchodování se spektrem a požadavky na ochranu hospodářské soutěže a na prevenci hromadění spektra. Komisi by proto měly být uděleny pravomoci přijímat k této harmonizaci prováděcí opatření. V těchto prováděcích opatřeních by mělo být náležitě zohledněno, zda jednotlivá práva na užívání byla udělena na komerčním či nekomerčním základě.

(44)

Začlenění technologické neutrality, neutrality vůči službám a obchodování se stávajícími právy na užívání spektra si může vyžádat přechodná pravidla, včetně opatření pro zajištění spravedlivé hospodářské soutěže, protože nový systém by mohl určitým uživatelům spektra umožnit, aby začali konkurovat těm uživatelům spektra, kteří svá práva získali za obtížnějších podmínek. Naopak v případech, kde byla práva udělena odchylně od obecných pravidel nebo na základě jiných než objektivních, průhledných, přiměřených a nediskriminačních pravidel s ohledem na dosažení cílů obecného zájmu, by se situace držitelů těchto práv neměla zlepšovat na úkor jejich nových konkurentů více, než jak je pro dosažení těchto cílů veřejného zájmu nezbytné. Jakékoliv spektrum, které již není pro plnění cílů veřejného zájmu nezbytné, by mělo být získáno zpět a znovu přiděleno v souladu s autorizační směrnicí.

(45)

Aby se podpořilo fungování vnitřního trhu a podpořil rozvoj přeshraničních služeb, měla by mít Komise možnost konzultovat BERT ohledně číslování. Aby občané členských států, včetně turistů a zdravotně postižených uživatelů, měli navíc přístup k určitým službám s použitím stejných rozpoznatelných čísel za obdobné ceny ve všech členských státech, měly by se pravomoci Komise v oblasti přijímání technických prováděcích opatření v případě potřeby rovněž vztahovat na příslušnou zásadu nebo mechanismus stanovování sazeb i na zřízení jednotného telefonního čísla v EU zajišťujícího snadný přístup uživatelů k těmto službám .

(46)

Povolení vydaná podnikům poskytujícím služby a zajišťujícím sítě elektronických komunikací, která jim umožňují získat přístup k veřejnému nebo soukromého majetku, jsou zásadním faktorem pro vytvoření sítí elektronických komunikací nebo nových síťových prvků. Zbytečná složitost a zpoždění postupů pro udělování omezení vlastnických práv třetích osob může tudíž představovat významné překážky pro rozvoj hospodářské soutěže. Získávání omezení vlastnických práv třetích osob oprávněnými podniky by proto mělo být zjednodušeno. Vnitrostátní regulační orgány by měly mít možnost získávání omezení vlastnických práv třetích osob koordinovat a zpřístupňovat potřebné informace na svých internetových stránkách.

(47)

Je třeba posílit pravomoci členských států vůči držitelům omezení vlastnických práv třetích osob s cílem zajistit, aby zavedení nebo rozšíření nové sítě bylo spravedlivé, účinné a šetrné k životnímu prostředí a nezávislé na jakékoliv povinnosti operátora s významnou tržní silou poskytovat přístup ke své síti elektronických komunikací , vnitrostátní regulační orgány by proto měly mít možnost v jednotlivých případech ukládat sdílení síťových prvků a přiřazených zařízení, jako jsou kabelovody, stožáry a antény nebo vstupy do budov, i lepší koordinaci stavebních prací. Lepší způsob sdílení zařízení může významným způsobem zlepšit podmínky hospodářské soutěže a podnikům snížit celkové náklady na rozmístění infrastruktury elektronických komunikací z hlediska finančního a z hlediska životního prostředí , zejména nové sítě s přístupem pomocí optického vlákna. Vnitrostátní regulační orgány by měly mít zejména pravomoc ukládat operátorům s významnou tržní silou povinnosti k poskytování referenčních nabídek pro spravedlivé a nediskriminační udělování přístupu ke svým kabelovodům .

(48)

Spolehlivé a bezpečné sdělování informací prostřednictvím sítí elektronických komunikací je stále důležitější pro celé hospodářství i pro společnost obecně. Složitost systémů, technické poruchy nebo lidská chyba, nehody či útoky — to vše může mít dopad na fungování a dostupnost fyzických infrastruktur, které poskytují nezbytné služby občanům EU, včetně služeb elektronické veřejné správy. Vnitrostátní regulační orgány by proto měly zajistit zachování integrity a bezpečnosti veřejných komunikačních sítí. Evropská agentura pro bezpečnost sítí a informací (ENISA)  (12) by měla přispět k lepší úrovni ochrany bezpečnosti elektronických komunikací mimo jiné tím, že bude zajišťovat odborné poradenství a podporovat výměnu nejlepších postupů. Jak ENISA , tak vnitrostátní regulační orgány by měly mít k dispozici prostředky nezbytné pro plnění svých povinností, včetně pravomocí získat informace dostatečné k posouzení úrovně bezpečnosti sítí nebo služeb a dále úplné a spolehlivé údaje o skutečných bezpečnostních událostech, které měly na provoz sítí nebo služeb významný dopad. Vhledem k tomu, že úspěšné uplatňování odpovídající úrovně bezpečnosti není jednorázové opatření, nýbrž trvalý proces provádění, přezkoumávání a aktualizace, měli by poskytovatelé elektronických sítí a služeb mít povinnost přijímat opatření na zabezpečení jejich integrity a bezpečnosti v souladu s vyhodnocenými riziky a brát přitom v úvahu aktuálnost takových opatření.

(49)

Pro případy, kdy je třeba se dohodnout na společném souboru bezpečnostních požadavků, by měla být Komisi udělena pravomoc přijímat technická prováděcí opatření, jejichž cílem je dosažení odpovídající úrovně bezpečnosti sítí a služeb elektronických komunikací na vnitřním trhu. ENISA by měla k harmonizaci vhodných technických a organizačních bezpečnostních opatření přispívat poskytováním odborného poradenství. Vnitrostátní regulační orgány by měly být oprávněny vydávat závazné pokyny týkající se technických prováděcích opatření přijatých v souladu s rámcovou směrnicí. Pro plnění svých povinností by tyto orgány měly mít pravomoc provádět šetření a ukládat sankce v případě neplnění.

(50)

Zkušenosti s prováděním předpisového rámce ukazují, že trh, na který se přesouvá významná tržní síla, nepředstavuje zdroj problému, ale spíše předmět jejího působení. Otázku významné tržní síly projevující se na jednom trhu by proto měly řešit vnitrostátní regulační orgány na zdrojovém trhu, a nikoliv na trzích sousedních, které vliv této síly pociťují.

(51)

V případě trhů označených za nadnárodní by měl být postup pro přezkoumávání trhu zjednodušen a zefektivněn tím, že se Komisi umožní, aby s ohledem na stanovisko BERT označila podnik (podniky) s významnou tržní silou a uložila mu (jim) jednu nebo více zvláštních povinností. Takto bude možné řešit všechny regulační otázky s nadnárodní působností přímo na úrovni Společenství.

(52)

Aby účastníkům trhu byla dána jistota co do podmínek regulace, je nezbytné stanovit časovou lhůtu pro přezkoumávání trhu. Analýzu trhu je třeba provádět pravidelně a v přiměřeném a vhodném časovém rámci. Časový rámec by měl zohledňovat, zda byla u konkrétního trhu v předešlém období analýza provedena a řádně oznámena. Pokud vnitrostátní regulační orgán analýzu trhu v rámci časové lhůty neprovede, může tím ohrozit vnitřní trh a žádoucí účinek běžného řízení pro porušení práva se nemusí dostavit včas. Komise by proto měla mít možnost požádat BERT , aby dotyčnému vnitrostátnímu regulačnímu orgánu s jeho úkoly pomohl, zejména aby vydal stanovisko obsahující návrh opatření, analýzu příslušného trhu a přiměřené povinností, které pak může Komise uložit.

(53)

Kvůli vysoké úrovni technologických inovací a velmi dynamickým trhům v odvětví elektronických komunikací by měla existovat možnost rychle upravovat předpisy koordinovaným a harmonizovaným způsobem na evropské úrovni, neboť zkušenosti ukazují, že odlišnosti, které v oblasti provádění předpisového rámce mezi jednotlivými vnitrostátními regulačními orgány panují, mohou tvořit překážku pro rozvoj vnitřního trhu. Komisi by proto měla být udělena pravomoc přijmout prováděcí opatření v takových oblastech, jako jsou regulační ošetření nových služeb, přidělování čísel, jmen a adres, spotřebitelské otázky včetně služeb elektronické veřejné správy a regulační opatření v oblasti účetnictví.

(54)

Jedním z důležitých úkolů BERT je vydávat stanoviska k případným přeshraničním sporům. Vnitrostátní regulační orgány by proto měly v těchto případech stanoviska BERT zohledňovat.

(55)

Zkušenosti s prováděním předpisového rámce ukazují, že současná ustanovení opravňující vnitrostátní regulační orgány k ukládání pokut nezajistila dostatečnou motivaci k dodržování požadavků předpisů. Odpovídající pravomoci k prosazování předpisů mohou přispět ke včasnému provedení předpisového rámce, a tím podpořit právní jistotu, která je důležitou hnací silou investic. Nedostatek účinných pravomocí v případě nedodržování předpisů platí pro celý předpisový rámec. Zavedení nového ustanovení do rámcové směrnice, které řeší otázky porušování povinností, jež vyplývají z rámcové směrnice a zvláštních směrnic, by proto mělo zajistit, že na prosazování předpisů a ukládání sankcí budou v celém předpisovém rámci uplatňovány jednotné a soudržné zásady.

(56)

Bylo by třeba podporovat jak investice, tak i hospodářskou soutěž, s cílem chránit výběr spotřebitelů.

(57)

Stávající předpisový rámec obsahuje některá ustanovení pro usnadnění přechodu ze starého předpisového rámce roku 1998 na nový rámec roku 2002. Tento přechod byl ukončen ve všech členských státech a tato ustanovení by měla být zrušena, protože jsou nyní nadbytečná.

(58)

V příloze I rámcové směrnice byl uveden seznam trhů, které měly být začleněny do doporučení o relevantních trzích produktů a služeb, jež vyžadují předběžnou r egulaci. Tato příloha by měla být zrušena, protože již splnila svůj účel, jímž bylo sloužit za základ pro vytvoření počáteční verze doporučení (13).

(59)

Příloha II rámcové směrnice uváděla kritéria, která měly vnitrostátní regulační orgány používat při hodnocení společného dominantního postavení v souladu s druhým pododstavcem čl. 14 odst. 2 uvedené směrnice. Tato příloha by mohla být pro vnitrostátní regulační orgány, které provádějí analýzu trhu, zavádějící. Pojem společného dominantního postavení závisí navíc také na judikatuře Soudního dvora Evropských společenství. Příloha II by proto měla být změněna.

(60)

Účelem funkčního oddělení, v jehož rámci se od vertikálně integrovaného operátora požaduje vytvoření provozně oddělených obchodních subjektů, je zajistit, aby všichni následní operátoři, včetně následných divizí vertikálně integrovaného operátora, získali zcela rovnocenné přístupové produkty. Funkční oddělení může dokázat zlepšit podmínky hospodářské soutěže na několika relevantních trzích tím, že podstatně omezí podněty k diskriminaci a usnadní ověřování a prosazování povinností souvisejících s nediskriminací. ▐ Aby se předešlo narušení hospodářské soutěže na vnitřním trhu, měly by být návrhy na funkční oddělení předem schváleny Komisí.

(61)

Provádění funkčního oddělení by nemělo bránit uplatňování náležitých koordinačních mechanismů mezi různými oddělenými obchodními subjekty, které zajišťují ochranu práv mateřské společnosti na dohled nad řízením a hospodařením.

(62)

Další integrace v rámci vnitřního trhu se sítěmi a službami elektronických komunikací do budoucna vyžaduje lepší koordinaci uplatňování předběžné regulace, jak stanoví předpisový rámec EU pro sítě a služby elektronických komunikací .

(63)

Pokud se vertikálně integrovaný podnik rozhodne převést vlastnické právo k celému svému majetku, který tvořící místní přístupovou síť, nebo k jeho podstatné části na samostatnou právnickou osobu s jinou vlastnickou strukturou nebo vytvořením odděleného obchodního subjektu zabývajícího se přístupovými produkty, měl by vnitrostátní regulační orgán posoudit dopad zamýšlené transakce na všechny stávající regulační povinnosti, jež jsou vertikálně integrovanému operátorovi uloženy pro zajištění slučitelnosti jakýchkoli nových ujednání se směrnicí 2002/19/ES (přístupová směrnice) a směrnicí 2002/22/ES (směrnice o univerzální službě). Příslušný vnitrostátní regulační orgán by měl provést novou analýzu trhů, na nichž oddělený subjekt působí, a podle potřeby mu uložit, zachovat, změnit nebo zrušit povinnosti. Za tímto účelem by měl mít vnitrostátní regulační orgán možnost požadovat od podniku informace.

(64)

Vzhledem k tomu, že je za určitých okolností vhodné, aby vnitrostátní regulační orgány ukládaly za účelem plnění cílů, jako je spojení konec-konec a interoperabilita služeb, nebo za účelem podpory účinnosti, udržitelné hospodářské soutěže a maximálního užitku pro koncové uživatele povinnosti operátorům, kteří nemají významnou tržní sílu, je nutné zajistit, aby byly tyto povinnosti ukládány v souladu s předpisovým rámcem, a zejména jeho oznamovacími postupy.

(65)

Komise má pravomoc přijímat prováděcí opatření za účelem přizpůsobení podmínek přístupu k digitálním televizním a rozhlasovým službám, stanoveným v příloze I, rozvoji trhu a technologií. Platí to i pro minimální seznam položek v příloze II, které musí být zveřejněny, aby byla splněna podmínka průhlednosti.

(66)

Komise by měla předložit Evropskému parlamentu a Radě legislativní návrh k přijetí harmonizačních opatření pro provádění politiky elektronické komunikace Společenství, která přesahují technická prováděcí opatření .

(67)

Usnadnění přístupu účastníků trhu ke zdrojům rádiových frekvencí přispěje k odstranění překážek bránících vstupu na trh. Technologický pokrok navíc snižuje riziko škodlivé interference v určitých kmitočtových pásmech, čímž zároveň snižuje potřebu individuálních práv na užívání. Podmínky pro užívání spektra k poskytování služeb elektronických komunikací by proto měly být obvykle stanoveny v obecných oprávněních, nejsou-li s ohledem na užívání spektra nutná individuální práva kvůli ochraně proti škodlivé interferenci nebo splnění zvláštního cíle obecného zájmu. Rozhodnutí o potřebě individuálních práv by měla být přijímána průhledným a přiměřeným způsobem.

(68)

Zavedení požadavku technologické neutrality a neutrality vůči službám do rozhodnutí o přidělení a rozdělení by spolu s větší možností převádění práv mezi podniky mělo vést k větší svobodě a většímu počtu způsobů poskytování služeb elektronických komunikací a audiovizuálních mediálních služeb veřejnosti, a usnadnit tak plnění cílů obecného zájmu. Určité povinnosti v obecném zájmu uložené provozovatelům televizního a rozhlasového vysílání, jež se týkají poskytování audiovizuálních mediálních služeb, však mohou vyžadovat uplatnění zvláštních kritérií pro přidělování spektra v případech, kdy se zdá, že je to nezbytně nutné ke splnění určitého cíle obecného zájmu stanoveného vnitrostátními právními předpisy. Postupy spojené s plněním cílů obecného zájmu by měly být za všech okolností průhledné, objektivní, přiměřené a nediskriminační.

(69)

Jakékoliv úplné či částečné zproštění povinnosti platit obvyklé poplatky za užívání spektra by mělo být objektivní a průhledné a mělo by být založeno na existenci jiných povinností obecného zájmu stanovených vnitrostátními právními předpisy .

(70)

Vzhledem k omezujícímu vlivu platnosti individuálního práva na užívání, které není obchodovatelné, na volný přístup k rádiovým frekvencím by tato platnost měla být časově omezena. Pokud práva na užívání obsahují ustanovení o obnovení platnosti, členské státy by měly nejprve provést přezkum spolu s veřejnou konzultací a zohlednit vývoj trhu, pokrytí a technologií. S ohledem na nedostatek spektra by měla být individuální práva udělená podnikům pravidelně přezkoumávána. Při přezkumu by členské státy měly zájmy držitelů práv vyvažovat nutností podporovat zavedení obchodování se spektrem a pružnějším využíváním spektra prostřednictvím obecných oprávnění tam, kde je to možné.

(71)

Vnitrostátní regulační orgány by měly mít pravomoc zajistit účinné využívání spektra a čísel a v případech, kdy číslovací zdroje nebo zdroje spektra zůstávají nevyužité, podniknout kroky zamezující hromadění spektra, jež narušuje hospodářskou soutěž tím, že může bránit vstupu nových subjektů na trh.

(72)

Odstranění právních a správních překážek pro udělení obecného oprávnění či individuálních práv na užívání spektra nebo čísel s evropským dopadem by mělo napomoci vývoji služeb a technologií a přispět ke zlepšení podmínek hospodářské soutěže. Přestože jsou technické podmínky dostupnosti a účinného využívání rádiových frekvencí koordinovány v souladu s rozhodnutím Evropského parlamentu a Rady č. 676/2002/ES ze dne 7. března 2002 o předpisovém rámci pro politiku rádiového spektra v Evropském společenství (rozhodnutí o rádiovém spektru) (14), pro dosažení cílů vnitřního trhu může být rovněž nezbytné koordinovat nebo harmonizovat výběrová řízení a podmínky výběru vztahující se na práva a oprávnění k určitým pásmům, na práva na užívání čísel a na obecná oprávnění. To se týká zejména těch služeb elektronických komunikací, jež ze své podstaty mají vnitřně tržní rozměr nebo přeshraniční potenciál, např. družicové služby, jejichž rozvoj by byl znemožněn nesrovnalostmi v postupu ▐ při přidělování spektra mezi členskými státy nebo mezi EU a třetími zeměmi, při zohlednění rozhodnutí ITU a CEPT . Ke splnění těchto cílů by proto Komise, které je nápomocen Komunikační výbor a která v nejvyšší míře zohlední stanovisko BERT , měla mít možnost přijmout technická prováděcí opatření. Prováděcí opatření přijatá Komisí mohou požadovat, aby členské státy zpřístupnily práva na užívání spektra nebo čísel na celém svém území a aby případně zrušily jakákoliv jiná existující vnitrostátní práva na užívání. V takových případech by členské státy neměly v rámci vnitrostátních postupů udělit žádné nové právo na užívání příslušného pásma spektra nebo skupiny čísel.

(73)

Rozvoj trhu a technologií umožnil, aby se služby elektronických komunikací rozšířily i za zeměpisné hranice členských států. Článek 16 autorizační směrnice požadoval, aby Komise přezkoumávala fungování vnitrostátních systémů pro udělování oprávnění a vývoj v přeshraničním poskytování služeb v rámci Společenství. Ustanovení článku 8 autorizační směrnice týkající se harmonizovaného přidělování rádiových frekvencí se ukázala jako neúčinná při řešení potřeb podniku, který chce poskytovat služby v rámci celého Společenství, a proto by měl být změněn.

(74)

Členské státy by sice měly být i nadále odpovědné za udělování oprávnění a za sledování toho, jak jsou dodržovány podmínky užívání, neměly by již však ukládat žádné další podmínky, kritéria ani postupy, které by omezovaly, měnily nebo zpožďovaly harmonizované či koordinované výběrové řízení nebo postup pro udělování oprávnění. Je-li to odůvodněno jejich snazším prováděním, mohou tato harmonizační nebo koordinační opatření zahrnovat přechodné odchylky nebo v případě spektra mechanismy pro přechodné sdílení spektra, které by členský stát zbavily nutnosti tato opatření uplatňovat za předpokladu, že to nevytvoří nežádoucí rozdíly v oblasti hospodářské soutěže nebo regulace jednotlivých členských států.

(75)

Vnitrostátní regulační orgány by měly být schopny provádět účinná opatření, která jim umožní sledovat a zajišťovat dodržování podmínek obecného oprávnění nebo práv na užívání, a zároveň mít pravomoc ukládat účinné finanční pokuty nebo správní sankce v případě, že dojde k porušení těchto podmínek.

(76)

Mezi podmínkami, které mohou být spojeny s oprávněními, by měly být konkrétní podmínky, jimiž se řídí přístupnost uživatelů se zdravotním postižením a potřeba veřejných orgánů a tísňových služeb komunikovat mezi sebou navzájem a s obyvatelstvem před velkými pohromami, v jejich průběhu a po jejich skončení. Vzhledem k důležitosti technické inovace by členské státy měly být schopny vydávat oprávnění k užívání spektra pro experimentální účely, a to za zvláštních omezení a podmínek odůvodněných přísně experimentální povahou těchto práv.

(77)

Nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 2887/2000 ze dne 18. prosince 2000 o zpřístupnění účastnického vedení (15) prokázalo svoji účinnost v počáteční fází vzniku trhu. Rámcová směrnice vyžaduje, aby Komise sledovala přechod z předpisového rámce roku 1998 na rámec roku 2002 a ve vhodný čas předložila návrhy na zrušení výše uvedeného nařízení. Podle předpisového rámce roku 2002 mají vnitrostátní regulační orgány povinnost analyzovat trh z hlediska velkoobchodního zpřístupnění účastnického metalického vedení a úseků účastnického metalického vedení pro účely poskytování širokopásmových a hlasových služeb v souladu s doporučením Komise o relevantních trzích produktů a služeb. Protože všechny členské státy tento trh již minimálně jednou analyzovaly a příslušné povinnosti vycházející z předpisového rámce roku 2002 jsou uloženy, je nařízení (ES) č. 2887/2000 nepotřebné, a proto by se mělo zrušit.

(78)

Opatření nutná k provádění rámcové, přístupové a autorizační směrnice by měla být přijata v souladu s rozhodnutím Rady 1999/468/ES ze dne 28. června 1999 o postupech pro výkon prováděcích pravomocí svěřených Komisi (16).

(79)

Zejména je třeba zmocnit Komisi k přijetí prováděcích předpisů týkajících se oznámen í podle článku 7 rámcové směrnice, harmonizace v oblasti spektra a číslování a rovněž ve věcech spojených s bezpečností sítí a služeb, označení nadnárodních trhů, provádění norem a harmonizovaného uplatňování ustanovení předpisového rámce. Rovněž by jí měla být udělena pravomoc přijímat prováděcí opatření k aktualizaci příloh I a II přístupové směrnice s ohledem na vývoj trhu a technologií a přijímat prováděcí opatření k harmonizaci pravidel, podmínek a postupů pro udělování oprávnění pro sítě a služby elektronických komunikací. Protože tato opatření mají obecný rozsah a jejich účelem je změnit jiné než podstatné prvky těchto směrnic jejich doplněním o nové jiné než podstatné prvky, musí být přijata regulativním postupem s kontrolou, stanoveným článkem 5a rozhodnutí 1999/468/ES. Vzhledem k tomu, že použití regulativního postupu s kontrolou by v rámci obvyklých lhůt mohlo v určitých výjimečných situacích bránit včasnému přijetí prováděcích opatření, měly by Evropský parlament, Rada a Komise urychleně jednat ve snaze zajistit včasné přijetí těchto opatření .

1)

Ustanovení čl. 1 odst.1 se nahrazuje tímto:

„1.   Tato směrnice vytváří harmonizovaný rámec pro regulaci sítí a služeb elektronických komunikací, přiřazených zařízení a doplňkových služeb a určitých aspektů koncových zařízení , jež usnadní přístup zdravotně postižených uživatelů a povzbudí využívání elektronických komunikací ze strany znevýhodněných uživatelů . Stanoví úkoly vnitrostátních regulačních orgánů a zavádí soubor postupů s cílem zajistit harmonizované uplatňování předpisového rámce v celém Společenství.“

2)

Článek 2 se mění takto:

3)

Ustanovení čl. 3 odst. 3 se nahrazuje tímto:

„3.   Členské státy zajistí, aby vnitrostátní regulační orgány vykonávaly své pravomoci nezávisle, nestranně, průhledně a zavčas . Vnitrostátní regulační orgány nevyžadují ani nepřijímají pokyny od jiného orgánu v souvislosti s každodenním plněním úkolů, které jim byly přiděleny podle vnitrostátních právních předpisů provádějících právo Společenství. Pravomoc zrušit nebo změnit rozhodnutí vnitrostátních regulačních orgánů mají pouze odvolací orgány zřízené v souladu s článkem 4 nebo vnitrostátní soudy.

Členské státy zajistí, aby ředitel vnitrostátního regulačního orgánu a jeho zástupce mohli být odvoláni, jen když už nesplňují podmínky požadované pro výkon jejich povinností předem stanovených vnitrostátními právními předpisy nebo když se dopustí vážného pochybení. Rozhodnutí o propuštění ředitele vnitrostátního regulačního orgánu obsahuje důvody propuštění a zveřejňuje se v době propuštění.

Členské státy zajistí, aby vnitrostátní regulační orgány měly k provádění přidělených úkolů přiměřené finanční a lidské zdroje a aby měly samostatné roční rozpočty. Tyto rozpočty se zveřejňují.

3a.     Členské státy zajistí, aby příslušné vnitrostátní regulační orgány podpořily cíle Úřadu evropských regulačních orgánů v oblasti telekomunikací (BERT) při prosazování lepší koordinace a větší soudržnosti v oblasti regulace.

Členské státy zajistí, že vnitrostátní regulační orgány budou mít dostatek finančních i lidských zdrojů k výkonu svěřených úkolů, a umožní jim aktivně se podílet na práci BERT a přispívat k ní. Vnitrostátní regulační orgány mají oddělené roční rozpočty a tyto rozpočty musejí být zveřejňovány.

3b.     Členské státy zajistí, aby vnitrostátní regulační orgány při přijímání rozhodnutí ohledně svých domácích trhů braly co největší ohled na společná stanoviska, která vydává BERT. “

4)

Článek 4 se mění takto:

5)

Ustanovení čl. 5 odst. 1 se nahrazuje tímto:

„1.   Členské státy zajistí, aby podniky zajišťující sítě a poskytující služby elektronických komunikací poskytovaly veškeré informace, včetně finančních informací, nezbytné k tomu, aby vnitrostátní regulační orgány zajistily shodu s ustanoveními této směrnice nebo zvláštních směrnic, nebo s rozhodnutím učiněným podle této směrnice nebo podle zvláštních směrnic. ▐ Tyto podniky musí takové informace poskytovat neprodleně na žádost, v časových lhůtách a s takovou úrovní podrobnosti údajů, které požaduje vnitrostátní regulační orgán. Informace požadované vnitrostátním regulačním orgánem musí být přiměřené plnění daného úkolu. Vnitrostátní regulační orgán je povinen uvést důvody, které jeho žádost o informace opravňují a řídit se vnitrostátními právními předpisy a právními předpisy Společenství o obchodním tajemství .“

6)

Články 6 a 7 se nahrazují těmito:

„Článek 6

Mechanismus konzultací a průhlednosti

S výjimkou případů, na které se vztahuje čl. 7 odst. 10, článek 20 nebo článek 21, a pokud prováděcí předpisy přijaté v souladu s článkem 9c nestanoví jinak, zajistí členské státy, aby v případě, že mají vnitrostátní regulační orgány v úmyslu přijmout opatření podle této směrnice nebo podle zvláštních směrnic ▐ nebo že mají v úmyslu stanovit omezení v souladu s čl. 9 odst. 3 a 4 mající výrazný dopad na relevantní trh , poskytnou zúčastněným stranám příležitost předložit k návrhu opatření v přiměřené lhůtě připomínky.

Vnitrostátní regulační orgány zveřejní vnitrostátní pravidla pro konzultační postupy.

Členské státy zajistí zřízení jediného informačního místa, jehož prostřednictvím lze vstoupit do všech probíhajících konzultací.

Výsledky konzultačního postupu vnitrostátní regulační orgán veřejně zpřístupní, s výjimkou případů důvěrných informací podle vnitrostátních právních předpisů a právních předpisů Společenství o obchodním tajemství. Budou-li důvěrné informace neoprávněně rozšířeny, vnitrostátní regulační orgány zajistí, aby byla na žádost dotčených podniků co nejdříve přijata vhodná opatření.

Článek 7

Upevnění vnitřního trhu elektronických komunikací

1.   Při plnění svých úkolů podle této směrnice a podle zvláštních směrnic vnitrostátní regulační orgány v nejvyšší míře zohlední cíle, které stanoví článek 8, též pokud se týkají fungování vnitřního trhu.

2.   Vnitrostátní regulační orgány přispějí k rozvoji vnitřního trhu tím, že průhledným způsobem spolupracují s Komisí a BERT , aby zajistily jednotné uplatňování ustanovení této směrnice a zvláštních směrnic ve všech členských státech. Za tímto účelem spolupracují s Komisí a BERT zejména na určení typů nástrojů a nápravných opatřeních, které nejlépe vyhovují při zvládání konkrétních situací na trhu.

3.   Kromě případů, kde prováděcí ustanovení přijatá podle článku 7b stanoví jinak, a po skončení konzultace uvedené v článku 6, vnitrostátní regulační orgán, který má v úmyslu přijmout opatření, jež:

zpřístupní Komisi, BERT a vnitrostátním regulačním orgánům v ostatních členských státech návrh opatření zároveň spolu s odůvodněním, z něhož opatření vychází, podle čl. 5 odst. 3 a informuje o tom Komisi , BERT a ostatní vnitrostátní regulační orgány. Vnitrostátní regulační orgány , BERT a Komise mohou předložit připomínky příslušnému vnitrostátnímu regulačnímu orgánu pouze do jednoho měsíce. Lhůta jednoho měsíce nesmí být prodloužena.

4.   Je-li cílem zamýšleného opatření podle odstavce 3:

▐

a pokud by opatření ovlivnilo obchod mezi členskými státy a Komise naznačila vnitrostátnímu regulačnímu orgánu, že soudí, že návrh opatření by vytvořil překážku pro jednotný trh, nebo má-li Komise vážné pochybnosti o jeho slučitelnosti s právem Společenství, a zejména s cíli uvedenými v článku 8, pak nebude návrh opatření přijat po dobu dalších dvou měsíců. Tato lhůta nesmí být prodloužena.

5.   V rámci dvouměsíčního období uvedeného v odstavci 4 může Komise přijmout rozhodnutí, kterým požaduje, aby příslušný vnitrostátní regulační orgán návrh opatření vzal zpět. Před vydáním rozhodnutí Komise v nejvyšší míře zohlední stanovisko BERT předložené v souladu s článkem 5 nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. …/2008 ze dne …[kterým se zřizuje Úřad evropských regulačních orgánů v oblasti telekomunikací (BERT)]  (18). K tomuto rozhodnutí připojí Komise podrobnou a objektivní analýzu, v níž zdůvodní své stanovisko, proč by návrh opatření neměl být přijat, a připojí konkrétní návrhy na změnu návrhu opatření.

6.   Do tří měsíců poté, co Komise podle odstavce 5 vydá rozhodnutí, kterým požaduje, aby vnitrostátní regulační orgán vzal návrh opatření zpět, vnitrostátní regulační orgán návrh opatření pozmění nebo vezme zpět. Pokud je návrh opatření pozměněn, vnitrostátní regulační orgán uspořádá veřejnou konzultaci v souladu s postupy uvedenými v článku 6 a pozměněný návrh opatření znovu oznámí Komisi v souladu s ustanovením odstavce 3.

7.   Příslušný vnitrostátní regulační orgán v nejvyšší míře zohlední připomínky ostatních vnitrostátních regulačních orgánů , BERT a Komise a s výjimkou případů podle odstavce 4 může přijmout konečný návrh opatření; v takovém případě jej sdělí Komisi. Připomínky Komise zohlední v nejvyšší míře i jakýkoliv další vnitrostátní orgán vykonávající funkce podle této směrnice nebo zvláštních směrnic.

▐

8.   Za výjimečných okolností, kdy se vnitrostátní regulační orgán domnívá, že je naléhavá potřeba jednat odchylně od postupu stanového v odstavci 3 a 4 v zájmu zajištění hospodářské soutěže a ochrany zájmů uživatelů, může ihned přijmout přiměřená a předběžná opatření. Tato opatření neprodleně sdělí s plným odůvodněním Komisi, ostatním regulačním orgánům a BERT . Rozhodnutí vnitrostátního regulačního orgánu učinit taková opatření trvalými nebo prodloužit dobu jejich použitelnosti podléhá ustanovením odstavců 3 a 4.

7)

Vkládá se článek, který zní:

„Článek 7a

Postup jednotného uplatňování nápravných opatření

1.     Pokud má vnitrostátní regulační orgán v úmyslu přijmout opatření ukládající, pozměňující nebo rušící povinnost operátora podle článku 16 ve spojení s články 5 a 9 až 13a směrnice 2002/19/ES (přístupová směrnice) a článku 17 směrnice 2002/22/ES (směrnice o univerzální službě), má Komise a vnitrostátní regulační orgány v ostatních členských státech lhůtu jednoho měsíce od data oznámení návrhu opatření, aby k tomuto návrhu vyjádřily příslušnému regulačnímu orgánu své připomínky.

2.     Pokud se návrh opatření týká uložení, změny nebo zrušení jiné povinnosti, než která je stanovena v článku 13a směrnice 2002/19/ES (přístupová směrnice), může Komise ve stejné lhůtě oznámit příslušnému vnitrostátnímu regulačnímu orgánu a BERT důvody, pro které se domnívá, že návrh opatření vytváří překážku pro jednotný trh nebo že má vážné pochybnosti o jeho slučitelnosti s právem Společenství. V takovém případě návrh nebude přijat po dobu dvou měsíců od oznámení Komise.

Pokud k tomuto oznámení nedojde, může příslušný vnitrostátní regulační orgán tento návrh opatření přijmout, přičemž v nejvyšší míře zohlední veškeré připomínky Komise nebo ostatních vnitrostátních regulačních orgánů.

3.     Po dobu dvou měsíců uvedenou v odstavci 2 Komise, BERT a příslušný vnitrostátní regulační orgán úzce spolupracují ve snaze stanovit nejvhodnější a nejúčinnější opatření s ohledem na cíle stanovené v článku 8, přičemž náležitě zohlední názory účastníků trhu a potřebu zajistit vytvoření jednotné regulační praxe.

Ve stejném lhůtě dvou měsíců přijme BERT na základě absolutní většiny stanovisko potvrzující vhodnost a účinnost návrhu opatření, nebo uvede, že by měl být návrh opatření pozměněn, a předloží za tímto účelem konkrétní návrhy. Toto stanovisko musí být odůvodněno a zveřejněno.

Pokud BERT potvrdil vhodnost a účinnost návrhu opatření, může příslušný vnitrostátní regulační orgán návrh opatření přijmout, přičemž v nejvyšší míře zohlední veškeré připomínky předložené Komisí a BERT. Vnitrostátní regulační orgán zveřejní, jakým způsobem zohlednil tyto připomínky.

Pokud BERT uvedl, že by návrh opatření měl být pozměněn, může Komise při co největším zohlednění stanoviska BERT přijmout rozhodnutí požadující, aby příslušný vnitrostátní regulační orgán návrh opatření pozměnil, a předloží za tímto účelem konkrétní návrhy.

4.     Pokud se návrh opatření týká uložení, změny nebo zrušení povinnosti, která je stanovena v článku 13a směrnice 2002/19/ES (přístupová směrnice), nebude návrh přijat po dobu dalších dvou měsíců od uplynutí lhůty jednoho měsíce stanovené v odst. 1.

Po dobu dvou měsíců uvedenou v prvním pododstavci Komise, BERT a příslušný vnitrostátní regulační orgán úzce spolupracují ve snaze stanovit, zda je návrh opatření v souladu s ustanoveními článku 13a směrnice 2002/19/ES (přístupová směrnice) a zejména, zda je to nejvhodnější a nejúčinnější opatření. Za tímto účelem by měly být náležitě zohledněny názory účastníků trhu a potřeba zajistit vytvoření jednotné regulační praxe. Na odůvodněnou žádost BERT nebo Komise může být tato dvouměsíční lhůta prodloužena o následující dva měsíce.

V maximální lhůtě stanovené v druhém pododstavci přijme BERT na základě absolutní většiny stanovisko potvrzující vhodnost a účinnost návrhu opatření, nebo uvede důvody, proč by návrh opatření neměl být přijat. Toto stanovisko bude odůvodněno a zveřejněno.

Pouze pokud Komise a BERT potvrdí vhodnost a účinnosti návrhu opatření, může příslušný vnitrostátní regulační orgán návrh opatření přijmout, přičemž v nejvyšší míře zohlední veškeré připomínky předložená Komisí a BERT. Vnitrostátní regulačním orgán zveřejní, jakým způsobem zohlednil tyto připomínky.

5.     Do tří měsíců poté, co Komise podle odstavce 3 čtvrtého pododstavce tohoto článku přijme odůvodněné rozhodnutí, ve kterém požaduje, aby vnitrostátní regulační orgán pozměnil návrh opatření, vnitrostátní regulační orgán návrh opatření pozmění nebo vezme zpět. Pokud má být návrh opatření pozměněn, vnitrostátní regulační orgán uspořádá veřejnou konzultaci v souladu s postupy konzultace a průhlednosti uvedenými v článku 6 a pozměněný návrh opatření znovu oznámí Komisi v souladu s článkem 7.

6.     Vnitrostátní regulační orgán může stáhnout návrh opatření v jakékoli fázi řízení.

Článek 7b

Prováděcí ustanovení

║ Komise může při co největším zohlednění stanoviska BERT v souvislosti s článkem 7 stanovit doporučení nebo pokyny vymezující formu, obsah a úroveň podrobností, jež se mají uvést v oznámení požadovaném v souladu s čl. 7 odst. 3, okolnosti, za kterých oznámení nebudou požadována, a výpočet lhůt.

▐“

8)

Článek 8 se mění takto:

9)

doplňují se tyto články:

„Článek 8a

Výbor pro politiku rádiového spektra

1.     Zřizuje se Výbor pro politiku rádiového spektra (RSPC) s cílem přispět k naplňování cílů stanovených v odstavcích 1, 3 a 5 článku 8b.

Tento výbor poskytuje odborné poradenství v otázkách politiky rádiového spektra Evropskému parlamentu, Radě a Komisi.

RSPC se skládá z předního zástupce příslušného vnitrostátního regulačního orgánu, který je odpovědný za politiku rádiového spektra v každém členském státě. Každý členský stát má jeden hlas, Komise se hlasování neúčastní.

2.     RSPC přijímá na žádost Evropského parlamentu, Rady nebo Komise nebo z vlastního podnětu na základě hlasování absolutní většinou stanoviska.

3.     RSPC předkládá Evropskému parlamentu a Radě výroční zprávu o činnosti.

Článek 8b

Strategické plánování a koordinace politiky rádiového spektra v Evropské unii

1.     Členské státy spolupracují mezi sebou a s Komisí na strategickém plánování, koordinaci a harmonizaci využívání rádiového spektra v Evropské unii. Za tímto účelem musejí mimo jiné zohlednit hospodářská, bezpečnostní, zdravotní hlediska, hlediska veřejného zájmu a svobody projevu, kulturní, vědecká, sociální a technická hlediska politiky Společenství, jakož i různé zájmy společenství uživatelů rádiového spektra, s cílem optimalizovat využívání rádiového spektra a předcházet škodlivým interferencím.

2.     Politikou rádiového spektra v Evropské unii nejsou dotčeny:

3.     Členské státy zajistí koordinaci přístupů k politice rádiového spektra v Evropské unii a případně harmonizované podmínky týkající se dostupnosti a účinného využívání rádiového spektra, které jsou nezbytné pro vytvoření a fungování vnitřního trhu v některých oblastech politiky EU, jako jsou elektronické komunikace, doprava a výzkum a vývoj.

4.     Komise může při zohlednění stanoviska RSPC předložit legislativní návrh na vytvoření akčního programu rádiového spektra s ohledem na strategické plánování, koordinaci a harmonizaci používání rádiového spektra v Evropské unii nebo jiná legislativní opatření s cílem optimalizovat využívání rádiového spektra a předcházet škodlivým interferencím.

5.     Členské státy zajistí účinnou koordinaci zájmů Evropské unie v mezinárodních organizacích příslušných pro oblast rádiového spektra. Pokud je to nezbytné pro zajištění účinné koordinace, Komise s přihlédnutím ke stanovisku Výboru pro politiku rádiového spektra (RSPC) může navrhnout Evropskému parlamentu a Radě mandát k vyjednávání. “

10)

Článek 9 se nahrazuje tímto:

„Článek 9

Správa rádiových frekvencí pro služby elektronických komunikací

1.    Vzhledem ke skutečnosti, že rádiové frekvence jsou veřejným statkem s významnou sociální, kulturní a hospodářskou hodnotou, zajistí členské státy na svých územích účinnou správu rádiových frekvencí pro služby elektronických komunikací v souladu s článkem 8 a článkem 8b . Zajistí, aby se při rozdělování a přidělení takových rádiových frekvencí vnitrostátními regulačními orgány vycházelo z objektivních, průhledných, nediskriminačních a přiměřených kritérií. Přitom musí členské státy jednat v souladu s mezinárodními dohodami a mohou brát v úvahu hledisko veřejného zájmu.

2.   Členské státy podporují harmonizaci používání rádiových frekvencí v celém Společenství v souladu s potřebou zajistit jejich účinné a efektivní využívání a ve snaze přispět k úsporám z rozsahu a interoperabilitě služeb ve prospěch spotřebitelů. Státy přitom jednají v souladu články 8b a 9c této směrnice a s rozhodnutím č. 676/2002/ES (rozhodnutí o rádiovém spektru).

3.   Pokud druhý pododstavec nebo opatření přijatá podle článku 9c nestanoví jinak, členské státy zajistí, aby v kmitočtových pásmech dostupných pro služby elektronických komunikací bylo možné používat všechny typy ▐ technologií používaných pro služby elektronických komunikací, v souladu s radiokomunikačním řádem ITU .

Členské státy však mohou na používané typy ▐ technologií pro služby elektronických komunikací uvalit přiměřená a nediskriminační omezení, je-li nutné:

4.   Pokud druhý pododstavec ▐ nestanoví jinak, členské státy zajistí, aby v kmitočtových pásmech dostupných pro služby elektronických komunikací bylo možné poskytovat všechny typy služeb elektronických komunikací , v souladu se svými plány pro vnitrostátní přidělování frekvence a Radiokomunikačním řádem ITU . Členské státy však mohou na poskytované typy služeb elektronických komunikací uvalit přiměřená a nediskriminační omezení.

Opatření , která požadují, aby služby elektronických komunikací byly poskytovány v určitém pásmu dostupném pro služby elektronických komunikací , musí být odůvodněná plněním cíle obecného zájmu stanoveného vnitrostátními právními předpisy v souladu s právními předpisy Společenství, jako je bezpečnost života, podpora sociální, regionální nebo územní soudržnosti, zamezení neúčinného využívání rádiových frekvencí nebo podpora cílů kulturní a mediální politiky, jako je kulturní a jazyková rozmanitost a pluralita médií ▐.

Opatření , které v konkrétním pásmu zakazuje poskytování jiné služby elektronických komunikací , lze stanovit pouze v případech odůvodněných potřebou chránit služby zajišťující bezpečnost života.

5.   Nutnost ukládat omezení a opatření uvedená v odstavcích 3 a 4 členské státy pravidelně přezkoumávají a zveřejní výsledky těchto přezkumů .

6.   Odstavce 3 a 4 se použijí na rozdělování a přidě lení rádiových frekvencí po … (19).

11)

Vkládají se nové články 9a, 9b a 9c, které znějí:

„Článek 9a

Přezkum omezení stávajících práv

1.   Členské státy na dobu pěti let ode … (20) mohouzajistit , aby držitelé práv na užívání rádiových frekvencí, jež jim byla udělena před uvedeným datem a budou platná nejméně pět let po tomto datu , mohli příslušnému vnitrostátnímu ▐ orgánu předložit žádost o nové posouzení omezení jejich práv v souladu s čl. 9 odst. 3 a 4.

Před přijetím rozhodnutí informuje příslušný vnitrostátní ▐ orgán držitele práva o tom, že omezení nově posoudil, přičemž uvede rozsah práva po novém posouzení a poskytne mu přiměřenou časovou lhůtu, aby mohl svoji žádost vzít zpět.

Pokud držitel práva svoji žádost vezme zpět, zůstane právo nezměněno až do skončení jeho platnosti, nebo do uplynutí doby pěti let podle toho, která situace nastane dříve.

2.   Pokud je držitel práva uvedený v odstavci 1 poskytovatelem služeb obsahu rozhlasového a televizního vysílání a právo na užívání rádiových frekvencí mu bylo uděleno pro účely plnění zvláštního cíle obecného zájmu, včetně dodávky služeb vysílání, zůstává právo na užívání části rádiových frekvencí, která je pro plnění uvedeného cíle nezbytná , nezměněno . Ta část rádiových frekvencí, která se pro plnění uvedeného cíle stane nepotřebnou ▐, podléhá novému postupu pro přidělení podle čl. 9 odst. 3 a 4 této směrnice a podle čl. 7 odst. 2 autorizační směrnice.

3.   Po uplynutí pětiletého období uvedeného v odstavci 1 přijmou členské státy všechna vhodná opatření pro zajištění toho, aby se na všechna zbývající přidělení a rozdělení rádiových frekvencí, která existovala ke dni vstupu této směrnice v platnost, použil čl. 9 odst. 3 a 4.

4.   Při uplatňování tohoto článku členské státy přijmou přiměřená opatření zaručující spravedlivou hospodářskou soutěž.

Článek 9b

Převod individuálních práv na užívání rádiových frekvencí

1.   Členské státy zajistí, aby podniky mohly na jiné podniky převádět nebo jim pronajímat individuální práva na užívání rádiových frekvencí v těch pásmech, u nichž to stanoví prováděcí opatření přijatá podle článku 9c , pokud je tento převod nebo pronájem v souladu s vnitrostátními postupy a vnitrostátní plány přidělování frekvencí .

Také v jiných pásmech mohou členské státy stanovit, aby podniky převáděly svá individuální práva na užívání rádiových frekvencí na jiné podniky nebo jim je pronajímaly v souladu s vnitrostátními postupy .

2.   Členské státy zajistí, aby byl záměr podniku převést práva na užívání rádiových frekvencí, stejně jako jejich skutečné převedení , oznámen příslušnému vnitrostátnímu orgánu, který je odpovědný za udělování individuálních práv na užívání rádiových frekvencí , a aby byl zveřejněn. Pokud bylo využívání rádiového spektra harmonizováno uplatněním článku 9c a rozhodnutí ▐ o rádiovém spektru nebo jiných opatření Společenství, musí být každý takový převod s tímto harmonizovaným využíváním v souladu.

Článek 9c

Harmonizační opatření v oblasti správy rádiových frekvencí

Ve snaze přispět k rozvoji vnitřního trhu a pro splnění zásad uvedených v článcích 8b, 9, 9a a 9b může Komise přijímat vhodná technická prováděcí opatření s cílem:

Tato opatření, jež mají tuto směrnici doplnit o jiné než podstatné prvky, se přijmou v souladu s regulativním postupem s kontrolou, uvedeným v čl. 22 odst. 3. ▐

12)

Článek 10 se mění takto:

13)

V čl. 11 odst. 1 se výraz „jednal na základě průhledných a veřejně přístupných postupů uplatňovaných bez diskriminace a neprodleně a “ nahrazuje tímto:

„jednal na základě jednoduchých, průhledných a veřejně přístupných postupů uplatňovaných bez diskriminace a neprodleně a v každém případě přijal své rozhodnutí do čtyř měsíců od podání žádosti, a“

14)

Článek 12 se nahrazuje tímto:

„Článek 12

Společné umístění a sdílení síťových prvků a přiřazených zařízení poskytovatelů sítí elektronických komunikací

1.   Pokud má podnik zajišťující sítě elektronických komunikací podle vnitrostátních právních předpisů právo na instalování zařízení na veřejném nebo soukromém majetku, nad nebo pod ním, nebo může využít výhody postupu pro vyvlastnění nebo užívání majetku, vnitrostátní regulační orgány uloží , při plném zohlednění zásady proporcionality, sdílení takových zařízení nebo majetku, včetně vstupů do budov, elektrického vedení na budovách, stožárů, antén, věžových a jiných podpůrných konstrukcí, kabelovodů, potrubí, vstupních šachet a rozvodných skříní a všech dalších neaktivních síťových prvků .

2.   Členské státy mohou požadovat, aby držitelé práv uvedení v odstavci 1 sdíleli zařízení nebo majetek (včetně fyzického společného umístění), nebo přijmout opatření pro usnadnění koordinace veřejných prací z důvodu ochrany životního prostředí, veřejného zdraví, veřejné bezpečnosti nebo z důvodu nutnosti splnit cíle územního plánování teprve po uplynutí přiměřené lhůty k veřejné konzultaci, během níž musí být všem zúčastněným stranám dána příležitost vyjádřit své názory. Taková ujednání o sdílení nebo koordinaci mohou zahrnovat pravidla pro rozdělení nákladů na sdílení zařízení nebo majetku.

3.     Členské státy dbají na to, aby vnitrostátní regulační orgány měly, po uplynutí přiměřené lhůty k veřejné konzultaci, během níž musí být všem zúčastněným stranám dána příležitost vyjádřit své názory, pravomoci požadovat, aby držitelé práv uvedení v odstavci 1 sdíleli zařízení nebo majetek (včetně fyzického společného umístění), s cílem podporovat inovace a účinné investice do infrastruktury. Taková ujednání o sdílení nebo koordinaci mohou zahrnovat pravidla pro rozdělení nákladů na sdílení zařízení nebo majetku a mohou také zajistit sdílení rizik mezi dotčenými podniky.

4.     Členské státy zajistí, aby vnitrostátní regulační orgány sestavily podrobný soupis povahy, dostupnosti a geografického umístění zařízení uvedených v odstavci 1 na základě informací poskytnutých držiteli práv podle tohoto odstavce a zpřístupnily jej zúčastněným stranám.

5.     Členské státy zajistí, aby příslušné orgány ve spolupráci s vnitrostátními regulačními orgány s ohledem na veřejné práce uvedené v odstavci 2 a na další odpovídající zařízení nebo majetek vytvořily koordinační postupy, které mohou zahrnovat postupy zajišťující, aby zúčastněné strany byly informovány o odpovídajících zařízeních či majetku a o probíhajících nebo plánovaných pracích, že jim takové práce budou oznámeny včas a sdílení je usnadněno v co nejširším rozsahu.

6.   Opatření přijatá vnitrostátním regulačním orgánem v souladu s tímto článkem musí být objektivní, průhledná , nediskriminační a přiměřená.“

15)

Vkládá se nová kapitola IIIa, která zní:

„Kapitola IIIa

BEZPEČNOST A INTEGRITA SÍTÍ A SLUŽEB

Článek 13a

Bezpečnost a integrita

1.   Členské státy zajistí, aby podniky zajišťující veřejné komunikační sítě nebo poskytující veřejně přístupné služby elektronických komunikací přijaly vhodná technická a organizační opatření k ochraně bezpečnosti svých sítí nebo služeb. S ohledem na poslední technologický vývoj tato opatření zajistí takovou úroveň bezpečnosti, která odpovídá míře představovaného rizika. Opatření je třeba přijmout zejména s cílem předejít dopadu bezpečnostních událostí na uživatele a na vzájemně propojené sítě a tento dopad minimalizovat.

2.   Členské státy zajistí, aby podniky zajišťující veřejné komunikační sítě podnikly vhodné kroky k zajištění integrity svých sítí, a tím zajistily kontinuitu dodávek služeb, jež se prostřednictvím těchto sítí poskytují. Příslušné vnitrostátní orgány budou před přijetím specifických opatření pro bezpečnost a integritu sítí elektronické komunikace konzultovat s poskytovateli služeb elektronických komunikací.

3.   Členské státy zajistí, aby podniky zajišťující veřejné komunikační sítě nebo poskytující veřejně přístupné služby elektronických komunikací oznámily příslušnému vnitrostátnímu ▐ orgánu narušení bezpečnosti nebo ztrátu integrity s významným dopadem na provoz sítí nebo služeb.

V případě potřeby příslušný vnitrostátní orgán informuje příslušné vnitrostátní orgány jiných členských států a Evropskou agenturu pro bezpečnost sítí a informací ( ENISA) . Je-li ve veřejném zájmu případ narušení zveřejnit, může příslušný vnitrostátní ▐ orgán informovat veřejnost.

Jednou ročně předloží příslušný vnitrostátní ▐ orgán Komisi souhrnnou zprávu o oznámeních obdržených a opatřeních přijatých v souladu s tímto odstavcem.

4.   Komise může přijmout vhodná technická prováděcí opatření za účelem harmonizace opatření uvedených v odstavcích 1, 2 a 3, včetně opatření vymezujících okolnosti, formát a postupy týkající se požadavků na oznámení, přičemž v nejvyšší míře zohlední stanovisko ENISA. Přijetí těchto technických prováděcích opatření nesmí členským státům bránit v přijetí dodatečných požadavků, které jim umožní plnit cíle stanovené v odstavcích 1 a 2.

Technická prováděcí opatření týkající se oznámení se uplatňují v souladu se směrnicí 2002/58/ES.

Tato prováděcí opatření, jež mají tuto směrnici změnit o jiné než podstatné prvky jejím doplněním o nové jiné než podstatné prvky, se přijmou v souladu s regulativním postupem s kontrolou uvedeným v čl. 22 odst. 3. ║.

Článek 13b

Provádění a prosazování

1.   Členské státy zajistí, aby příslušné vnitrostátní ▐ orgány měly pravomoc vydat pro podniky zajišťující veřejné komunikační sítě nebo poskytující veřejně přístupné služby elektronických komunikací závazné pokyny za účelem provedení článku 13a. Závazné pokyny budou přiměřené a hospodářsky a technicky udržitelné a budou zavedeny v přiměřené době.

2.   Členské státy zajistí, aby příslušné vnitrostátní ▐ orgány měly pravomoc požadovat, aby podniky zajišťující veřejné komunikační sítě nebo poskytující veřejně přístupné služby elektronických komunikací:

3.   Členské státy zajistí, aby příslušné vnitrostátní ▐ orgány měly všechny pravomoci nezbytné k vyšetření případů nedodržení pokynů, spolu s jejich dopady na bezpečnost a integritu sítí .

4.   Těmito ustanoveními nejsou dotčena ustanovení článku 3 této směrnice.“

16)

Ustanovení čl. 14 odst. 3 se nahrazuje tímto :

„ Pokud podnik disponuje významnou tržní silou na určitém trhu a pokud jsou vazby mezi oběma trhy takové, že umožňují přesouvání síly z jednoho trhu na druhý trh, čímž se posiluje tržní síla daného podniku, mohou být na tomto spojeném trhu uplatněna nápravná opatření zaměřená předcházení těmto přesunům v souladu s články 9, 10, 11 a 13 směrnice 2002/19/ES (přístupová směrnice). Pokud se tato nápravná opatření ukážou jako nedostatečná, uplatní se nápravná opatření podle článku 17 směrnice 2002/22/ES (směrnice o univerzální službě). “

17)

Článek 15 se mění takto:

18)

Článek 16 se mění takto:

19)

Článek 17 se mění takto:

20)

Článek 18 se mění takto:

21)

Článek 19 se nahrazuje tímto:

„Článek 19

Postupy harmonizace

1.   Aniž je dotčen článek 9 této směrnice a články 6 a 8 směrnice 2002/20/ES (autorizační směrnice) a zjistí-li Komise, že rozdílné provádění regulačních úkolů uvedených v této směrnici a ve zvláštních směrnicích ze strany vnitrostátních regulačních orgánů tvoří překážku pro jednotný trh, může Komise vydat ▐ rozhodnutí o harmonizovaném uplatňování ustanovení této směrnice a zvláštních směrnic ve snaze podpořit plnění cílů stanovených článkem 8, přičemž v nejvyšší míře zohlední případné stanovisko BERT .

▐

2.   Rozhodnutí uvedené v odstavci 1, jež má tuto směrnici doplnit o jiné než podstatné prvky, se přijme v souladu s regulativním postupem s kontrolou, uvedeným v čl. 22 odst. 3. ▐

3.   Opatření přijatá podle odstavce 1 mohou zahrnovat určení harmonizovaného nebo koordinovaného přístupu k řešení těchto otázek:

22.

Ustanovení čl. 20 odst. 1 se nahrazuje tímto:

„1.   V případě sporu mezi poskytovateli služeb, který vznikl v souvislosti se stávajícími povinnostmi uloženými podle této směrnice nebo zvláštních směrnic, a je-li jedna ze stran podnikem, který zajišťuje sítě nebo poskytuje služby elektronických komunikací v členském státě, vydá příslušný vnitrostátní regulační orgán na žádost kterékoli strany, a aniž jsou dotčena ustanovení odstavce 2, závazné rozhodnutí řešící spor v nejkratším možném termínu, nejpozději však do čtyř měsíců, s výjimkou mimořádných okolností. Dotyčný členský stát vyžaduje, aby všechny strany plně spolupracovaly s vnitrostátním regulačním orgánem.“

23)

Článek 21 se nahrazuje tímto:

„Článek 21

Řešení přeshraničních sporů

1.   V případě přeshraničního sporu, který vznikl mezi stranami v různých členských státech v oblasti působnosti této směrnice nebo zvláštních směrnic a který je v působnosti vnitrostátních regulačních orgánů z více než jednoho členského státu, použijí se ustanovení odstavců 2, 3 a 4.

2.   Každá strana může předložit spor příslušným vnitrostátním regulačním orgánům. Vnitrostátní regulační orgány koordinují své úsilí v rámci BERT dosáhnout vyřešení sporu , pokud možno v rámci přijetí společného rozhodnutí, v souladu s cíli stanovenými v článku 8. Veškeré povinnosti, které podnikům stanoví vnitrostátní regulační orgány v rámci řešení sporu, musí být v souladu s ustanoveními této směrnice a s ustanoveními zvláštních směrnic.

Jakýkoliv vnitrostátní regulační orgán, který má v tomto sporu pravomoc, může požádat BERT o vydání doporučení podle článku 18 nařízení (ES) č. …/2008 [kterým se zřizuje Úřad evropských regulačních orgánů v oblasti telekomunikací (BERT)] vzhledem k opatřením, která by měla být podniknuta pro vyřešení sporu v souladu s ustanoveními rámcové směrnice nebo zvláštních směrnic.

Pokud byla tato žádost BERT podána, jakýkoliv vnitrostátní regulační orgán s pravomocí v jakémkoliv ohledu daného sporu vyčká doporučení BERT podle článku 18 nařízení (ES) č. …/2008 [kterým se zřizuje Úřad evropských regulačních orgánů v oblasti telekomunikací (BERT)], než podnikne kroky k vyřešení sporu, aniž je dotčena možnost vnitrostátních regulačních orgánů přijmout v nezbytných případech naléhavá opatření.

Všechny povinnosti, které vnitrostátní regulační orgán v rámci řešení sporu podniku uloží, se řídí ustanoveními této směrnice nebo zvláštních směrnic a v nejvyšší míře zohledňují doporučení BERT vydané v souladu s článkem 18 nařízení (ES) č. …/2008 [kterým se zřizuje Úřad evropských regulačních orgánů v oblasti telekomunikací (BERT)].

3.   Členské státy mohou stanovit, že příslušné vnitrostátní regulační orgány společně odmítnou řešení sporu v případě, že existují jiné mechanismy, včetně mediace, které by lépe přispěly k včasnému vyřešení sporu v souladu s článkem 8.

Neprodleně o tom strany informují. Pokud se spor do čtyř měsíců nevyřeší, pokud nebyl předán soudu poškozenou stranou , a pokud o to jedna ze stran požádá, koordinují vnitrostátní regulační orgány své úsilí dosáhnout vyřešení sporu , pokud možno v rámci přijetí společného rozhodnutí, v souladu s článkem 8 a v nejvyšší míře zohlední stanovisko BERT vydané v souladu s článkem 18 nařízení (ES) č. …/2008 [kterým se zřizuje Úřad evropských regulačních orgánů v oblasti telekomunikací (BERT)].

4.   Postup uvedený v odstavci 2 nebrání žádné straně zahájit v dané věci soudní řízení.“

24)

Vkládá se nový článek 21a, který zní:

„Článek 21a

Sankce

Členské státy stanoví pravidla pro ukládání sankcí vztahující se na porušení vnitrostátních ustanovení přijatých v souladu s touto směrnicí nebo zvláštními směrnicemi a přijmou veškerá opatření nezbytná k jejich provádění. Stanovené sankce musí být vhodné, účinné, přiměřené a odrazující. Členské státy tato ustanovení oznámí Komisi nejpozději do… (22) a bez prodlení jí sdělí jakoukoliv následnou změnu, jíž by tato ustanovení byla dotčena.“

25)

Článek 22 se mění takto:

26)

Článek 27 se zrušuje.

27)

Příloha I se zrušuje a Příloha II se mění v souladu s přílohou této směrnice :

1)

Článek 2 se mění takto:

2)

Článek 4 odst. 1 se nahrazuje tímto:

„1.   Operátoři veřejných komunikačních sítí mají právo, a jsou-li požádáni jiným podnikem, který je k tomu oprávněn v souladu s článkem 4 směrnice 2002/20/ES (autorizační směrnice), i povinnost sjednat vzájemné propojení za účelem poskytování veřejně přístupných služeb elektronických komunikací, nebo poskytování služeb obsahu vysílání nebo služeb informační společnosti , aby bylo zajištěno poskytování a interoperabilita služeb v celém Společenství. Operátoři nabídnou přístup a propojení jiným podnikům za smluvních podmínek slučitelných s povinnostmi uloženými vnitrostátním regulačním orgánem podle článků 5 až 8. Podmínky propojení ovšem nesmí zavádět neoprávněné překážky, které by bránily interoperabilitě. “

3)

Článek 5 se mění takto:

4)

Ustanovení čl. 6 odst. 2 se nahrazuje tímto:

„2.   Na základě vývoje technologií a trhu může Komise přijmout prováděcí opatření, kterými změní přílohu I. Tato opatření, jež mají tuto směrnici doplnit o jiné než podstatné prvky, se přijmou v souladu s regulativním postupem s kontrolou, uvedeným v čl. 14 odst. 3. ▐

Při přípravě ustanovení uvedených v tomto odstavci může být Komisi nápomocen Úřad evropských regulačních orgánů v oblasti telekomunikací (dále jen BERT) .“

5)

Článek 7 se zrušuje.

6)

Článek 8 se mění takto:

7)

Článek 9 se mění takto:

8)

Článek 12 se mění takto :

„Článek 12

Povinnosti přístupu k určitým síťovým zařízením a jejich využívání

1.     Vnitrostátní regulační orgán může v souladu s článkem 8 ukládat operátorům povinnosti vyhovět oprávněným žádostem o přístup k určitým síťovým prvkům a přiřazeným zařízením a o jejich využívání, mimo jiné v situacích, v nichž se vnitrostátní regulační orgán domnívá, že by odmítnutí přístupu nebo nepřiměřené smluvní podmínky a podmínky s podobným účinkem bránily vývoji trvalého konkurenčního prostředí pro koncové uživatele, nebo že by byly v rozporu se zájmy koncových uživatelů.

Od operátorů se mimo jiné požaduje:

Vnitrostátní regulační orgány mohou tyto povinnosti ještě spojit s podmínkami týkajícími se spravedlnosti, přiměřenosti a včasnosti.

2.    Když vnitrostátní regulační orgány zvažují, zda uložit povinnosti podle odstavce 1, a zejména při posuzování, zda by takové povinnosti byly přiměřené cílům stanoveným v článku 8 směrnice 2002/21/ES (rámcová směrnice), zohlední zejména tyto okolnosti :

3.   Pokud se operátorovi ukládá v souladu s ustanovením tohoto článku povinnost poskytovat přístup, mohou vnitrostátní regulační orgány stanovit technické a provozní podmínky, které musí poskytovatel přístupu a/nebo oprávnění k takového přístupu splnit tam, kde je to nezbytné pro zajištění běžného provozu sítě. Povinnosti splňovat určité normy nebo specifikace musí být v souladu s normami a specifikacemi stanovenými v souladu s článkem 17 směrnice 2002/21/ES (rámcová směrnice).“

9)

Článek 13 se mění takto:

10)

Vkládají se nové články 13a a 13b, které znějí:

„Článek 13a

Funkční oddělení

1.   Vnitrostátní regulační orgán může v souladu s ustanoveními článku 8, a zejména s čl. 8 odst. 3 druhým pododstavcem, vertikálně integrovaným podnikům uložit jako výjimečné opatření povinnost umístit činnosti spojené s velkoobchodním poskytováním pevných přístupových produktů do nezávisle provozované obchodní jednotky.

Tato obchodní jednotka dodává přístupové produkty a služby všem podnikům, včetně dalších obchodních jednotek v rámci mateřské společnosti, ve stejných časových lhůtách a za stejných smluvních podmínek, včetně úrovně cen a služeb, a prostřednictvím stejných systémů a procesů.

2.   V případech, kdy má vnitrostátní regulační orgán v úmyslu uložit povinnost funkčního oddělení, předloží Komisi návrh , kter ý obsahuje:

▐

3.    Vnitrostátní regulační úřad do svého návrhu zahrne návrh opatření, jež musí obsahovat následující prvky:

4.   Poté, co Komise vydá své rozhodnutí o návrhu opatření v souladu s čl. 8 odst. 3, vnitrostátní regulační orgán provede koordinovanou analýzu různých trhů, které se vztahují k přístupové síti, v souladu s postupem stanoveným článkem 16 směrnice 2002/21/ES (rámcová směrnice). Na základě svého posouzení vnitrostátní regulační orgán uloží, zachová, změní nebo zruší povinnosti v souladu s články 6 a 7 směrnice 2002/21/ES (rámcová smlouva).

5.   Podnik, jemuž bylo uloženo funkční oddělení, může podléhat kterékoliv z povinností uvedených v článcích 9-13 na jakémkoliv konkrétním trhu, na němž je označen za podnik s významnou tržní silou v souladu s článkem 16 směrnice 2002/21/ES (rámcová směrnice), nebo jakýmkoliv jiným povinnostem, k jejichž uložení Komise zmocňuje v souladu s čl. 8 odst. 3.

Článek 13b

Dobrovolné oddělení vertikálně integrovaného podniku

1.   Pokud mají podniky označené za podniky s významnou tržní silou na jednom nebo více relevantních trzích v souladu s článkem 16 směrnice 2002/21/ES (rámcová směrnice) v úmyslu převést svůj majetek tvořící místní přístupovou síť nebo jeho podstatnou část na samostatnou právnickou osobu s jinou vlastnickou strukturou, nebo založit oddělený obchodní subjekt, který bude poskytovat všem maloobchodním poskytovatelům i jeho vlastním maloobchodním divizím rovnocenné přístupové produkty, informu jí o tom předem vnitrostátní regulační orgán.

2.   Vnitrostátní regulační orgán posoudí dopad zamýšlené transakce na stávající regulační povinnosti podle směrnice 2002/21/ES (rámcová směrnice).

Za tímto účelem vnitrostátní regulační orgán provede koordinovanou analýzu různých trhů, které se vztahují k přístupové síti, v souladu s postupem stanoveným článkem 16 směrnice 2002/21/EC (rámcová směrnice).

Na základě svého posouzení vnitrostátní regulační orgán uloží, zachová, změní nebo zruší povinnosti v souladu s články 6 a 7 směrnice 2002/21/ES (rámcová smlouva).

3.   Právně a/nebo provozně oddělený obchodní subjekt může podléhat kterékoliv z povinností uvedených v článcích 9 až 13 na jakémkoliv konkrétním trhu, na němž je označen za podnik s významnou tržní silou v souladu s článkem 16 směrnice 2002/21/ES (rámcová směrnice), nebo jakýmkoliv jiným povinnostem, k jejichž uložení Komise zmocňuje v souladu s čl. 8 odst. 3.“

11)

Čl. 14 ods. 3 se nahrazuje tímto:

„3.   Odkazuje-li se na tento odstavec, použije se čl. 5a odst. 1 až 4 a článek 7 rozhodnutí 1999/468/ES s ohledem na ustanovení článku 8 uvedeného rozhodnutí.“

▐

12)

Příloha II se mění v souladu s přílohou této směrnice :

1)

Ustanovení čl. 2 odst. 2 se nahrazuje tímto:

„2.   Použije se rovněž tato definice:

„obecným oprávněním“ se rozumí právní rámec zřízený členským státem v souladu s touto směrnicí, který zaručuje práva na zajišťování sítí nebo poskytování služeb elektronických komunikací a který stanoví zvláštní povinnosti pro tuto oblast, které se mohou vztahovat na všechny nebo na určité druhy sítí a služeb elektronických komunikací.“

2)

Ustanovení čl. 3 odst. 2 se mění takto:

3)

Článek 5 se nahrazuje tímto:

„Článek 5

Práva na užívání rádiových frekvencí a čísel

1.   Členské státy usnadňují užívání ▐ rádiových frekvencí na základě obecných oprávnění. Členské státy mohou udělit individuální práva na užívání s cílem:

2.   ▐ Členské státy udělí na žádost individuální práva na užívání kterémukoli podniku, ▐ s výhradou článků 6, 6a a 7 a čl. 11 odst. 1 písm. c) této směrnice a jakýchkoli jiných pravidel, která zajišťují účinné využití těchto zdrojů v souladu se směrnicí 2002/21/ES (rámcová směrnice).

Aniž jsou dotčena zvláštní kritéria a postupy přijaté členskými státy pro udělování práv na užívání rádiových frekvencí poskytovatelům služeb obsahu rozhlasového a televizního vysílání s ohledem na plnění cílů obecného zájmu v souladu s právními předpisy Společenství, udělují se taková práva na užívání prostřednictvím otevřených, objektivních, průhledných, nediskriminačních a přiměřených postupů a v případě rádiových frekvencí v souladu s ustanovením článku 9 směrnice 2002/21/ES (rámcová směrnice). Výjimečně tyto postupy nemusí být otevřené v případech, kdy udělení individuálních práv na užívání rádiových frekvencí poskytovatelům služeb obsahu rozhlasového a televizního vysílání může být shledáno nezbytným pro splnění konkrétní povinnosti předem stanovené a odůvodněné členským státem, která je nezbytná pro dosažení cíle obecného zájmu v souladu s právními předpisy Společenství.

Při udělování práv na užívání stanoví členské státy, zda a za jakých podmínek může tato práva jejich držitel převádět. V případě rádiových frekvencí musí být tato ustanovení v souladu s články 9 a 9b směrnice 2002/21/ES (rámcová směrnice).

Pokud členské státy udělí práva na užívání na omezenou dobu, musí být její délka přiměřená dané službě z hlediska sledovaného cíle, přičemž se řádně zohlední potřeba poskytnout přiměřenou dobu na amortizaci investice .

Jsou-li individuální práva na užívání rádiových frekvencí udělována na dobu deseti nebo více let a podniky si je nemohou mezi sebou převádět ani pronajímat, jak to umožňuje článek 9b směrnice 2002/21/ES (rámcové směrnice),příslušný vnitrostátní orgán zajistí, aby kritéria pro udělování individuálních práv na užívání jsou nadále uplatňována a po dobu platnosti licence dodržována . Pokud tato kritéria ▐ již nelze uplatnit, individuální právo na užívání se změní na obecné oprávnění k užívání rádiových frekvencí s tím, že tato změna musí být oznámena předem a po uplynutí přiměřené lhůty nebo se toto právo stane volně převoditelným či pronajímatelným mezi podniky.

3.   Rozhodnutí o udělování práv na užívání se přijímají, sdělují a zveřejňují co nejdříve poté, co vnitrostátní regulační orgán obdrží úplnou žádost, a sice do tří týdnů u čísel, která byla přidělena pro zvláštní účely v rámci národního číslovacího plánu, a do šesti týdnů u rádiových frekvencí, které byly přiděleny pro služby elektronické komunikace v rámci národního plánu přidělení frekvenčních pásem. Touto druhou lhůtou nejsou dotčeny žádné platné mezinárodní dohody týkající se užívání rádiových frekvencí nebo orbitálních poloh.

4.   Pokud bylo po konzultaci se zúčastněnými stranami podle článku 6 směrnice 2002/21/ES (rámcová směrnice) rozhodnuto, že se mají práva na užívání čísel mimořádné ekonomické hodnoty udělovat cestou konkurenčních nebo srovnávacích výběrových řízení, mohou členské státy prodloužit maximální lhůtu tří týdnů až o další tři týdny.

Na konkurenční nebo srovnávací výběrová řízení na rádiové frekvence se použije článek 7.

5.   Členské státy neomezí počet práv na užívání, která mají být udělena, s výjimkou případů, kdy je to nezbytné pro zajištění účinného využití rádiových frekvencí v souladu s článkem 7.

6.    Příslušné vnitrostátní orgány zajistí, aby byly rádiové frekvence využívány účinně a efektivně v souladu s čl. 8 odst. 2 a čl. 9 odst. 2 směrnice 2002/21/ES (rámcová směrnice). Zajistí také, aby následkem převodu nebo hromadění práv na užívání rádiových frekvencí nedošlo k narušení hospodářské soutěže. ▐.“

4)

Článek 6 se mění takto:

5)

Vkládá se nový článek 6a ▐,který zní:

„Článek 6a

Harmonizační opatření

1.    Aniž je dotčen čl. 5 odst. 1 a 2 této směrnice a články 8b a 9 směrnice 2002/21/ES (rámcová směrnice) , může Komise přijmout prováděcí opatření, aby došlo k:

▐

Tato opatření, ▐ jež mají za účel změnit jiné než podstatné prvky této směrnice jejím doplněním, se přijímají regulativním postupem s kontrolou podle čl. 14a odst. 3.▐.

2.   Opatření uvedená v odstavci 1 mohou případně stanovit možnost, aby členské státy podaly odůvodněnou žádost o částečné osvobození a/nebo dočasnou odchylku od plnění těchto opatření.

Komise posoudí opodstatněnost žádosti s přihlédnutím ke konkrétní situaci v daném členském státě a částečné osvobození nebo dočasnou odchylku anebo oboje udělí za předpokladu, že tím nežádoucím způsobem neoddálí provádění prováděcích opatření uvedených v odstavci 1 ani nevytvoří nežádoucí rozdíly v oblasti hospodářské soutěže nebo regulace jednotlivých členských států.

▐“

6)

Článek 7 se mění takto:

7)

Článek 10 se mění takto:

8)

Ustanovení čl. 11 odst. 1 se mění takto:

9)

Článek 14 se nahrazuje tímto:

„Článek 14

Změna práv a povinností

1.   Členské státy zajistí, aby se mohla práva, podmínky a postupy týkající se obecných oprávnění, práv na užívání nebo práv na instalování zařízení měnit pouze v objektivně odůvodněných případech a přiměřeným způsobem s tím, že se případně zohlední zvláštní podmínky týkající se převoditelných práv na užívání rádiových frekvencí. Odpovídajícím způsobem se podává oznámení o záměru učinit takové změny a zúčastněným stranám, včetně uživatelů a spotřebitelů, se poskytne dostatečná lhůta k vyjádření názorů na navrhované změny, a to nejméně čtyři týdny, s výjimkou mimořádných okolností.

2.   Členské státy neomezí ani neodejmou práva na instalování zařízení ani práva na užívání rádiových frekvencí před uplynutím doby, na kterou byla udělena, s výjimkou odůvodněných případů a popřípadě v souladu s příslušnými vnitrostátními právními předpisy týkajícími se náhrady za odejmutí práv.“

10)

Vkládá se nový článek 14a, který zní:

„Článek 14a

Výbor

1.   Komisi je nápomocen Komunikační výbor.

2.     Odchylně od odstavce 1 pro příjímání opatření podle čl. 6a odst. 1 písm. a), c) a d) Komisi bude nápomocen Výbor pro rádiové spektrum zřízený čl. 3 odst. 1 rozhodnutí č. 676/2002/ES.

3.   Odkazuje-li se na tento odstavec, použijí se články 3 a 7 rozhodnutí 1999/468/ES s ohledem na ustanovení článku 8 uvedeného rozhodnutí.

4.   Odkazuje-li se na tento odstavec, použije se čl. 5a odst. 1 až 4 a článek 7 rozhodnutí 1999/468/ES s ohledem na ustanovení článku 8 uvedeného rozhodnutí.

▐“

11)

Ustanovení čl. 15 odst. 1 se nahrazuje tímto:

„1.   Členské státy zajistí, aby byly veškeré příslušné informace o právech, podmínkách, postupech, poplatcích a rozhodnutích týkajících se obecných oprávnění, práv na užívání a práv na instalování zařízení zveřejňovány a aktualizovány vhodným způsobem tak, aby všem zúčastěným stranám byl poskytnut snadný přístup k takovým informacím.“

12)

V článku 17 se odstavce 1 a 2 nahrazují tímto:

„1.   Aniž je dotčen článek 9a směrnice 2002/21/ES (rámcové směrnice), uvedou členské státy oprávnění, která již existují ke dni 31. prosince 2009, do souladu s články 5, 6 a 7 a přílohou I této směrnice, a to nejpozději do [31. prosince 2010].

2.   V případě, že uplatňování odstavce 1 povede k omezení práv nebo rozšíření povinností podle stávajících oprávnění, mohou členské státy prodloužit platnost takových práv a povinností nejdéle do [30. září 2011] za předpokladu, že tím nebudou dotčena práva ostatních podniků podle právních předpisů Společenství. Členské státy oznámí taková prodloužení platnosti Komisi s uvedením důvodů.“

13)

Příloha se mění v souladu s přílohou této směrnice.

14)

Doplňuje se nová příloha II, jejíž znění je uvedeno v příloze této směrnice.