(1)

K důvěryhodnému ověření a identifikaci žadatelů o víza je třeba zpracovávat biometrické údaje ve Vízovém informačním systému (VIS), který byl zřízen rozhodnutím Rady 2004/512/ES (2), a poskytnout právní rámec pro využívání těchto biometrických identifikátorů. Provádění VIS navíc vyžaduje nové formy organizace přijímání žádostí o víza.

(2)

Začlenění biometrických identifikátorů do VIS je významným krokem směřujícím k používání nových prvků, který vytváří spolehlivější vazbu mezi držitelem víza a pasu, aby se zamezilo používání falešných totožností. Fyzická podoba žadatele o vízum by proto – alespoň pro účely první žádosti – měla být jedním ze základních požadavků pro vydání víza s registrací biometrických identifikátorů ve VIS.

(3)

▐ Nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 767/2008 ze dne 9. července 2008 o Vízovém informačním systému (VIS) a výměně údajů o krátkodobých vízech mezi členskými státy (nařízení o VIS)  (3) stanoví, že by otisky prstů a fotografie žadatele měly být uloženy ve VIS . Toto nařízení definuje standardy sběru těchto biometrických identifikátorů s odvoláním na příslušná ustanovení upravená Mezinárodní organizací pro civilní letectví (ICAO). K zajištění interoperability nejsou zapotřebí další technické specifikace.

(4)

Při přijímání žadatelů by měla být náležitě respektována lidská důstojnost a nedotknutelnost. Vyřizování žádostí o víza by mělo být profesionální, mělo by respektovat důstojnost žadatelů a být přiměřené sledovaným cílům.

(5)

Za účelem zjednodušení registrace žadatelů o víza a snížení nákladů členských států je třeba stanovit vedle stávajícího rámce zastoupení nové organizační možnosti. V první řadě je nutné doplnit do Společné konzulární instrukce specifický typ zastoupení, které bude pouze přijímat žádosti o víza a registrovat biometrické identifikátory.

(6)

Bylo by vhodné zavést i další možnosti, jako například společné umístění, společná střediska pro žádosti o vízum nebo outsourcing. Pro tyto možnosti by měl být přijat příslušný právní rámec, který především zohlední záležitosti ochrany údajů. Aby bylo možné zajistit integritu postupu vydávání víz, měla by být veškerá činnost spojená s vydáváním víz, včetně odebírání biometrických údajů, prováděna v prostorách náležejících členskému státu, které jsou v souladu s mezinárodním právem pod diplomatickou či konzulární ochranou, nebo na půdě Evropské komise, již hostitelský stát považuje za nedotknutelnou. Na základě zavedeného právního rámce by si členské státy mohly svobodně v souladu s podmínkami stanovenými v tomto nařízení určit, který typ organizační struktury využijí v jednotlivých třetích zemích. Komise zveřejní podrobnosti týkající se těchto struktur na společných internetových stránkách pro schengenská víza .

(7)

Členské státy by při organizaci spolupráce měly zajistit, aby byl žadatel odkázán na členský stát, který je odpovědný za vyřízení jeho žádosti.

(8)

Jelikož vydávání víz je ve své podstatě veřejným úkolem, měla by se veškerá rozhodnutí ústředních orgánů členských států o zadání části procesu zpracování víz externímu poskytovateli služby přijímat pouze v řádně odůvodněných případech, kdy neexistuje jiná možnost . Tato opatření by měla být stanovena v souladu s obecnými zásadami vydávání víz a musí dodržovat požadavky na ochranu údajů vyplývající ze směrnice Evropského parlamentu a Rady 95/46/ES ze dne 24. října 1995 o ochraně fyzických osob v souvislosti se zpracování osobních údajů a o volném pohybu těchto údajů (4).

(9)

Všechny smlouvy, které členské státy uzavřou s externími poskytovateli služby , by měly obsahovat ustanovení ohledně přesných odpovědností poskytovatele , přímého a úplného přístupu do jeho provozoven, informací o žadatelích, zachovávání důvěrnosti , dodržování pravidel o ochraně údajů a ohledně okolností, podmínek a postupů pro pozastavení a ukončení této smlouvy. Členské státy by měly přijmout vhodná opatření k zajištění vymahatelnosti smluv s externími poskytovateli služby.

(10)

Členské státy by měly usilovat o organizaci přijímání žádostí o víza, registrace biometrických identifikátorů a pohovoru tak, aby se žadatel za účelem získání víza musel osobně dostavit pouze jednou (tzv. zásada „one-stop-shop“).

(11)

Evropský inspektor ochrany údajů vydal stanovisko v souladu s čl. 28 odst. 2 nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 45/2001 ze dne 18. prosince 2000 o ochraně fyzických osob v souvislosti se zpracováním osobních údajů orgány a institucemi Společenství a o volném pohybu těchto údajů  (5) a pracovní skupina zřízená na základě článku 29 vydala stanovisko v souladu s čl. 30 odst. 1 písm. c) směrnice 95/46/ES.

(12)

Zpracování osobních údajů vyplývající z tohoto nařízení se řídí směrnicí 95/46/ES. Je však třeba objasnit určité body, které se týkají zejména odpovědnosti za zpracování údajů, ochrany práv subjektů údajů a dohledu nad ochranou údajů.

(13)

Členské státy by měly umožnit z humanitárních nebo jiných důvodů některým kategoriím žadatelů nebo všem žadatelům přímý přístup do svých konzulárních úřadů nebo diplomatických zastoupení.

(14)

Za účelem zjednodušení postupu jakékoli následné žádosti by mělo být umožněno zkopírovat biometrické údaje z první žádosti, a to v období 59 měsíců od počátku doby pro uchovávání údajů stanovené v článku 23 nařízení o VIS. Po uplynutí této doby je třeba znovu biometrické identifikátory získat.

(15)

S ohledem na požadavek získání biometrických identifikátorů nelze pro první žádost využít komerčních zprostředkovatelů, jako jsou například cestovní agentury; tyto zprostředkovatelé mohou předkládat pouze následné žádosti.

(16)

Společná konzulární instrukce k vízům pro diplomatické mise a konzulární úřady proto musí být odpovídajícím způsobem pozměněna.

(17)

Komise by měla do tří let od zprovoznění VIS a dále každé čtyři roky předložit zprávu o provádění tohoto nařízení , která se bude týkat registrace biometrických identifikátorů, vhodnosti zvoleného standardu ICAO, souladu s pravidly o ochraně údajů, zkušenosti s externími poskytovateli služeb se zvláštním zřetelem na získávání biometrických údajů, zásady „první žádosti“ a organizace přijímání a zpracování žádostí o víza. Na základě čl. 17 odst. 12, 13 a 14 a čl. 50 odst. 4 nařízení o VIS by uvedená zpráva měla také zahrnovat případy, kdy otisky prstů nemohly být z praktických důvodů poskytnuty nebo jejich poskytnutí nebylo z právních důvodů vyžadováno, v porovnání s případy, kdy otisky prstů sejmuty byly. Zpráva by měla obsahovat informace o případech, kdy byla osobám, které z praktických důvodů nemohly poskytnout otisky prstů, zamítnuta žádost o víza. V případě nutnosti by ke zprávě měly být přiloženy příslušné návrhy na změnu tohoto nařízení. Komise by měla zprávu předložit Evropskému parlamentu a Radě.

(18)

(19)

Toto nařízení ctí základní práva a dodržuje zásady, které jsou uznány zejména Evropskou úmluvou o ochraně lidských práv a základních svobod, Listinou základních práv Evropské unie a Úmluvou OSN o právech dítěte.

(20)

V souladu s články 1 a 2 Protokolu o postavení Dánska, připojeného ke Smlouvě o Evropské unii a ke Smlouvě o založení Evropského společenství, se Dánsko nepodílí na přijímání tohoto nařízení, a proto pro ně není závazné ani použitelné. Vzhledem k tomu, že toto rozhodnutí navazuje na schengenské acquis podle hlavy IV části třetí Smlouvy o založení Evropského společenství, rozhodne se Dánsko v souladu s článkem 5 uvedeného protokolu do šesti měsíců poté, co Rada přijala toto rozhodnutí, zda je provede ve svém vnitrostátním právu.

(21)

Ve vztahu k Islandu a Norsku je nařízení rozpracováním ustanovení schengenského acquis ve smyslu dohody uzavřené mezi Radou Evropské unie a Islandskou republikou a Norským královstvím o přidružení těchto dvou států k provádění, uplatňování a rozvoji schengenského acquis, které spadá do oblasti uvedené v čl. 1 bodu B rozhodnutí Rady 1999/437/ES ze dne 17. května 1999 o některých opatřeních pro uplatňování této dohody (6).

(22)

Toto nařízení rozvíjí ustanovení schengenského acquis, kterých se neúčastní Spojené království v souladu s rozhodnutím Rady 2000/365/ES ze dne 29. května 2000 o žádosti Spojeného království Velké Británie a Severního Irska, aby se na ně vztahovala některá ustanovení schengenského acquis (7). Spojené království se tudíž nepodílí na přijímání tohoto rozhodnutí, a proto pro ně není závazné ani použitelné.

(23)

Toto nařízení rozvíjí ustanovení schengenského acquis, kterých se neúčastní Irsko v souladu s rozhodnutím Rady 2002/192/ES ze dne 28. února 2002 o žádosti Irska, aby se na ně vztahovala některá ustanovení schengenského acquis (8). Irsko se tudíž nepodílí na přijímání tohoto nařízení, a proto pro ně není závazné ani použitelné.

(24)

Ve vztahu ke Švýcarsku je nařízení rozpracováním ustanovení schengenského acquis ve smyslu dohody uzavřené mezi Evropskou unií, Evropským společenstvím a Švýcarskou konfederací o přidružení Švýcarska k provádění, uplatňování a rozvoji schengenského acquis, jež spadá do oblasti uvedené v čl. 4 odst. 1 rozhodnutí Rady 2004/860/ES ze dne 25. října 2004 o podpisu této smlouvy za Evropské společenství a o prozatímním uplatňování některých jejích ustanovení (9).

(25)

Toto nařízení je aktem navazujícím na schengenské acquis nebo s ním jinak souvisejícím ve smyslu čl. 3 odst. 2 aktu o přistoupení z roku 2003,

1)

V bodě II se bod 1.2 mění takto:

2)

V bodě III se vkládá bod -1:

„ Způsob jednání pracovníků zapojených do vyřizování žádostí o víza

Členské státy zajistí, aby všichni pracovníci zapojení do vyřizování žádostí o víza jednali se žadateli zdvořile.

Při výkonu svých povinností všichni pracovníci plně respektují lidskou důstojnost a nedotknutelnost žadatele. Veškerá přijatá opatření jsou přiměřená cílům, které sledují.

Při plnění svých úkolů nesmějí pracovníci nikoho diskriminovat na základě pohlaví, rasy nebo etnického původu, vyznání nebo víry, zdravotního postižení, věku nebo sexuální orientace. “

3)

V bodě III se bod 1 nahrazuje tímto:

„1.1.   Formuláře žádosti o udělení víza – počet formulářů

Žadatelé jsou rovněž povinni vyplnit formulář žádosti o udělení jednotného víza jsou povinni rovněž cizinci. Žádosti o jednotné vízum musí být podány s použitím harmonizovaného formuláře, jehož vzor je uveden v příloze 16.

Musí být vyplněn nejméně jeden formulář žádosti, který bude možné použít při konzultacích ústředních orgánů. Vyžadují-li to vnitrostátní postupy, mohu smluvní strany požadovat více vyhotovení žádosti.

1.2   Biometrické identifikátory

a)   Členské státy od žadatele získají biometrické identifikátory, které tvoří podoba obličeje a deset otisků prstů, přičemž budou dodržována práva stanovená v Evropské úmluvě o ochraně lidských práva a základních svobod , v Listině základních práv Evropské unie a v Úmluvě Organizace spojených národů o právech dítěte.

Po žadateli o vízum , kterého se netýká žádná z výjimek uvedených v písm. b), se požaduje, aby se při předložení první žádosti o udělení víza dostavil osobně. Přitom se od žadatele získají tyto biometrické identifikátory:

Pro účely jakékoli následné žádosti podané do 59 měsíců od počátku doby pro uchování údajů stanovené v článku 23 nařízení o VIS se biometrické identifikátory zkopírují z první žádosti ▐. Po uplynutí této doby se následná žádost považuje za první žádost

Technické požadavky na fotografii a otisky prstů jsou v souladu s mezinárodními standardy stanovenými v 6. vydání dokumentu ICAO č. 9303 v části I (pasy) (11).

Biometrické identifikátory odebere kvalifikovaný a řádně pověřený zaměstnanec diplomatické mise nebo konzulárního úřadu nebo pod dohledem tohoto zaměstnance a na jeho odpovědnost externí poskytovatel služby uvedený v bodu 1.B.

Údaje do Vízového informačního systému (VIS) vkládá podle článku 5 nařízení o VIS pouze řádně pověřený konzulární pracovník uvedený v čl. 4 odst. 1 .

Členské státy zajistí, aby se plně využívala veškerá vyhledávací kritéria podle článku 13 nařízení o VIS s cílem zabránit případům neopodstatněného zamítnutí žádostí a falešné identifikace.

Odebírání biometrických identifikátorů, včetně jejich předávání odpovědnému konzulárnímu úřadu poskytovatelem služby, se kontroluje v souladu s články 41 a 43 nařízení o VIS a s článkem 28 směrnice Evropského parlamentu a Rady 95/46/ES (12) .

b)   Výjimky

Požadavek odebrání otisků prstů se nevztahuje na tyto žadatele:

Skutečnost, že získat otisky prstů je fyzicky nemožné, neovlivní udělení či zamítnutí víza.

Členský stát může stanovit výjimky z požadavku odběru biometrických identifikátorů pro držitele diplomatických pasů, služebních/úředních pasů nebo zvláštních pasů.

V každém z těchto případů se do VIS zaznamenává údaj „nepoužije se“.

Aniž je dotčeno ustanovení bodu III bodu 4, u osob mladších dvanácti let se použijí naskenované fotografie, aniž se tyto osoby musí dostavit osobně.

Výjimka z požadavku na poskytnutí otisků prstů v případě dětí a starších osob a zejména věková hranice pro odběr otisků prstů budou přehodnoceny tři roky po uvedení VIS do provozu. Za tímto účelem předloží Komise zprávu, která se bude týkat zejména zkušeností VIS s odebíráním a používáním otisků prstů dětí starších 12 let a bude obsahovat podrobné technické hodnocení spolehlivosti odběru a používání otisků prstů pro účely identifikace a ověřování v případě dětí mladších 12 let v tak rozsáhlé databázi, jakou je VIS. Zpráva bude obsahovat podrobné hodnocení dopadů nižších a vyšších věkových hranic pro odběr otisků prstů, včetně sociálních, ergonomických a finančních aspektů.

Zpráva rovněž uvede podobné hodnocení, pokud jde o odběr otisků prstů seniorů. Poukáže-li zpráva na značné problémy s odebíráním otisků prstů osob, které překračují určitou věkovou hranici, předloží Komise návrh na stanovení nejvyšší věkové hranice.

V případě nutnosti budou ke zprávě přiloženy příslušné návrhy na změnu tohoto nařízení.

4)

V bodě VII se bod 1 nahrazuje tímto:

„1.A   Organizace přijetí a zpracování žádostí o udělení víza

Všechny členské státy jsou odpovědné za organizaci přijímání a zpracování žádostí o udělení víza.

Členské státy v každém místě buď vybaví své konzulární úřady materiálem nezbytným pro registraci/odběr biometrických identifikátorů, nebo se rozhodnou, aniž je dotčena výše uvedená možnost zastoupení, že budou spolupracovat s jedním nebo více z jiných členských států. Jakákoli spolupráce bude mít formu společného umístění nebo zřízení společného střediska pro žádosti o vízum nebo , není-li to vhodné, spolupráce s externími poskytovateli služeb.

1.B   Spolupráce s externími poskytovateli služby

Pokud vzhledem ke zvláštním okolnostem nebo z důvodů souvisejících s místní situací konzulárního úřadu není vhodné vybavovat konzulární úřad pro registraci/odběr biometrických identifikátorů nebo organizovat společné umístění nebo společné středisko pro žádosti o vízum, může členský stát nebo společně několik členských států spolupracovat s vnějším poskytovatelem služby při přijímání žádostí o udělení víz (včetně biometrických identifikátorů). V takovém případě příslušný členský stát (příslušné členské státy) nadále odpovídá (odpovídají) za zpracování údajů, a tudíž i za veškeré případy porušení smlouvy, a zejména za dodržování pravidel pro ochranu údajů při zpracování žádostí o víza. Tento členský stát (tyto členské státy) zajistí, aby externí poskytovatel služby podle bodu VII bodu 1.B.1 písm. b) provozoval svou činnost v prostorách náležících členskému státu, na něž se podle mezinárodního práva vztahuje diplomatická či konzulární ochrana, či v prostorách Evropské komise, které členský stát považuje za nedotknutelné, a aby na činnost externích poskytovatelů služeb dohlíželi přítomní kvalifikovaní a řádně pověření pracovníci diplomatické mise nebo konzulárního úřadu příslušného členského státu (příslušných členských států).

1.B.1 –   Typy spolupráce s externími poskytovateli služby

Spolupráce s externími poskytovateli služby má tuto formu (tyto formy):

1.B.2 –   Povinnosti členských států

V souladu se směrnicí 95/46/ES příslušný členský státy (příslušné členské státy) vybere (vyberou) externího poskytovatele služby, který může zajistit vysoce kvalitní služby a všechna technická a organizační bezpečností opatření nezbytná k ochraně osobních údajů proti nahodilému nebo protiprávnímu porušení nebo nahodilé ztrátě, změně, neoprávněnému sdělení nebo přístupu, zejména pokud zpracování zahrnuje jak předávání údajů prostřednictvím sítě, tak i přijímání spisů a údajů od konzulárních úřadů a jejich předávání, a proti všem protiprávním formám zpracování.

Při výběru externích poskytovatelů služby diplomatické mise nebo konzulární úřady prověří míru solventnosti a spolehlivosti společnosti (včetně potřebných licencí, zápisu v obchodním rejstříku, stanov společnosti, bankovních smluv) a zajistí, aby nedošlo ke střetu zájmů.

Diplomatické mise a konzulární úřady členských států zajistí, aby vybraná společnost měla v oblasti zajišťování informací a ochrany údajů patřičnou odbornou způsobilost. Členské státy by měly při uzavírání smluv o externím zajišťování podpůrných vízových služeb dodržovat osvědčené postupy pro zadávání veřejných zakázek.

Externí poskytovatelé služby nemají za žádným účelem přístup do Vízového informačního systému (VIS). Výlučný přístup do VIS mají řádně pověření zaměstnanci diplomatických misí a konzulárních úřadů , a to pouze pro účely stanovené v nařízení o VIS .

Příslušný členský stát (příslušné členské státy) uzavře (uzavřou) s externím poskytovatelem služby písemnou smlouvu podle článku 17 směrnice 95/46/ES. Před uzavřením této smlouvy ║diplomatická mise nebo konzulární úřad dotyčného členského státu objasní diplomatickým misím a konzulárním úřadům jiných členských států a zastoupení Komise v rámci místní konzulární spolupráce potřebu této smlouvy s uvedením důvodů podle bodu VII, bodu 1.B .

Vedle povinností vyplývajících z článku 17 směrnice 95/46/ES obsahuje smlouva rovněž ustanovení, která:

V rámci místní konzulární spolupráce se vypracuje vzorová smlouva.

Přestane-li externí poskytovatel náhle poskytovat službu stanovenou ve smlouvě, členské státy zajistí, aby byly co nejméně omezeny služby žadatelům o víza.

Příslušný členský stát (příslušné členské státy) úzce spolupracuje (spolupracují) s externím poskytovatelem služby a podrobně monitoruje (monitorují) provádění smlouvy, včetně:

Poplatek uhrazený žadatelem nepřekročí částku uvedenou v příloze 12 , bez ohledu na to, zda členský stát spolupracuje s externími poskytovateli služeb .

Členské státy zajistí, aby byl zaveden postup umožňující zjistit totožnost externího poskytovatele služeb, který vyřizuje jakoukoli žádost o vízum.

Zaměstnanci konzulátů příslušného členského státu (příslušných členských států) vyškolí poskytovatele služby s ohledem na znalosti, které jsou nezbytné k řádnému poskytování služby a dostatečných informací žadatelům o vízum.

1.B.3 –   Informace

Členské státy a jejich diplomatické mise nebo konzulární úřady poskytují široké veřejnosti všechny podstatné informace týkající se žádostí o víza:

Tyto informace určené pro širokou veřejnost jsou také dostupné prostřednictvím společných internetových stránek pro schengenská víza.

Tyto internetové stránky jsou zřízeny za účelem další podpory společné vízové politiky a postupů vyřizování víz.

1.B.4 —     Informační kampaň

Krátce před uvedením VIS do provozu ve třetí zemi zahájí diplomatické mise nebo konzulární úřady členských států spolu s delegací Komise kampaň zaměřenou na informování veřejnosti o sledovaných cílech, údajích ukládaných ve VIS, orgánech s přístupem do VIS a právech žadatelů o vízum. Tato kampaň bude prováděna pravidelně.

1.C   Zachování přímého přístupu žadatelů na diplomatické mise a konzulární úřady členských států

Bez ohledu na zvolený typ spolupráce se členské státy mohou rozhodnout, že zachovají možnost žadatelů předkládat žádosti o víza přímo v budovách diplomatických misí nebo konzulárních úřadů. Členské státy zajistí kontinuitu přijímání a zpracovávání žádostí o víza v případě náhlého ukončení spolupráce s ostatními členskými státy nebo jakéhokoli typu spolupráce s externím poskytovatelem služby.

1.D   Rozhodnutí a uveřejňování

Členské státy informují Komisi o tom, jak hodlají organizovat přijímání a zpracovávání žádostí o víza v každém konzulárním místě. Komise zajistí odpovídající uveřejnění na společných internetových stránkách pro schengenská víza .

Členské státy poskytnou Komisi smlouvy, které uzavřely.

1.E     Obecné povinnosti

1.E.1     Dokumenty

Jakýkoli dokument, údaj nebo biometrický identifikátor získaný během vyřizování žádosti o vízum členským státem nebo jeho jménem se považuje za ‚konzulární dokument‘ podle Vídeňské úmluvy o konzulárních stycích a musí se ním náležitě zacházet.

1.E.2     Školení

Dříve, než zaměstnanci diplomatické mise nebo konzulárního úřadu obdrží povolení k odběru biometrických identifikátorů, absolvují odpovídající školení, aby se zajistila plynulá a profesionální registrace.

1.E.3     1.E.3 Odpovědnost

Každá osoba nebo členský stát, který utrpěl újmu v důsledku protizákonného zpracování nebo jiné činnosti porušující toto nařízení, má právo na náhradu škody od členského státu odpovědného za vzniklou újmu. Členský stát bude své odpovědnosti zcela nebo částečně zproštěn, pokud prokáže, že za okolnost, jež vedla ke vzniku škody, neodpovídá.

Uplatnění nároku na náhradu škody u členského státu za škodu uvedenou v předchozím pododstavci se řídí vnitrostátním právem žalovaného členského státu.

1.E.4     Sankce

Členské státy přijmou nezbytná opatření, aby zajistily, že jakékoli porušení tohoto nařízení, zejména jakékoli zneužití údajů poskytnutých v souvislosti s žádostí o vízum, podléhá sankcím podle vnitrostátního práva, včetně administrativních a/nebo trestních sankcí, jež jsou účinné, přiměřené a odrazující. “

5)

V bodě VIII se bod 5.2 mění takto: