Legislativní usnesení Evropského parlamentu ze dne 18. června 2008 o návrhu směrnice Evropského parlamentu a Rady, kterou se mění směrnice 2003/54/ES o společných pravidlech pro vnitřní trh s elektřinou (KOM(2007)0528 — C6-0316/2007 — 2007/0195(COD))

s ohledem na návrh Komise předložený Evropskému parlamentu a Radě (KOM(2007)0528),

s ohledem na čl. 251 odst. 2, čl. 47 odst. 2 a články 55 a 95 Smlouvy o ES, v souladu s nimiž Komise předložila svůj návrh Parlamentu (C6-0316/2007),

s ohledem na zprávu Výboru pro průmysl, výzkum a energetiku a stanoviska Hospodářského a měnového výboru a Výboru pro vnitřní trh a ochranu spotřebitelů (A6-0191/2008),

Středa 18. června 2008
P6_TC1-COD(2007)0195

Postoj Evropského parlamentu přijatý v prvním čtení dne 18. června 2008 k přijetí směrnice Evropského parlamentu a Rady 2008/…/ES, kterou se mění směrnice 2003/54/ES o společných pravidlech pro vnitřní trh s elektřinou

(Text s významem pro EHP)

EVROPSKÝ PARLAMENT A RADA EVROPSKÉ UNIE,

s ohledem na Smlouvu o založení Evropského společenství, a zejména na čl. 47 odst. 2 a články 55 a 95 této smlouvy,

s ohledem na návrh Komise ║,

s ohledem na stanovisko Evropského hospodářského a sociálního výboru (1),

s ohledem na stanovisko Výboru regionů (2),

v souladu s postupem stanoveným v článku 251 Smlouvy (3),

vzhledem k těmto důvodům:

(1)

Vnitřní trh s elektřinou, který se ve Společenství od roku 1999 postupně zavádí, si klade za cíl poskytnout skutečnou možnost výběru všem spotřebitelům v Evropské unii (občanům i podnikům), nové obchodní příležitosti a intenzivnější přeshraniční obchod, aby se dosáhlo zvýšení efektivity, konkurenceschopných cen a vyšších standardů služeb a aby se přispělo k větší bezpečnosti dodávek a udržitelnosti.

(2)	K vytvoření takového vnitřního trhu s elektřinou výrazně přispěla směrnice Evropského parlamentu a Rady 2003/54/ES ze dne 26. června 2003 o společných pravidlech pro vnitřní trh s elektřinou ║ (4).

(3)

V současnosti však nelze všem společnostem ve všech členských státech zaručit právo na prodej elektřiny v jakémkoli členském státě za rovných podmínek a bez diskriminace či znevýhodnění. Zatím ve všech členských státech neexistuje zejména nediskriminační přístup k síti a stejně účinná úroveň regulačního dohledu, neboť stávající právní rámec není dostatečný.

(4)

Bezpečné dodávky elektřiny jsou zásadní pro rozvoj evropské společnosti, pro provádění udržitelné politiky v oblasti změny klimatu a pro posílení konkurenceschopnosti na vnitřním trhu. Za tímto účelem by se měla dále rozvíjet přeshraniční propojení s cílem zabezpečit dodávky veškerých zdrojů energie za co nejnižší ceny spotřebitelům i průmyslovým odvětvím v Evropské unii.

(5)	Dobře fungující vnitřní trh s elektřinou by měl zajišťovat výrobcům vhodné pobídky k investování do nové výroby elektřiny a zákazníkům přiměřená opatření na podporu účinnějšího využití energie, pro než je bezpečnost dodávek energie nezbytným předpokladem.

(6)

Vzhledem k tomu, že obnovitelné zdroje energie jsou trvalé, je nezbytné vytvořit kapacitu pro elektroenergetické propojení na úrovni Společenství a věnovat přitom zvláštní pozornost nejvíce izolovaným zemím a regionům na energetickém trhu ve Společenství, proto aby členským státům byly poskytnuty prostředky k dosažení cíle získávat do roku 2020 20 % energie z obnovitelných zdrojů.

(7)

Na vnitřním trhu by se měl zvýšit přeshraniční obchod s elektřinou a přeshraniční toky elektřiny s cílem zajistit optimální využití dostupné výroby elektřiny a co nejnižší ceny. To by však nemělo být důvodem pro členské státy nebo výrobce, aby neinvestovali do nových a moderních technologií na výrobu elektřiny.

(8)

Sdělení Komise ze dne 10. ledna 2007 s názvem „Energetická politika pro Evropu“ zdůraznilo význam dotvoření vnitřního trhu s elektřinou a vytvoření rovných podmínek pro všechny elektroenergetické podniky usazené ve Společenství. Ze sdělení Komise ze stejného dne o perspektivách vnitřního trhu se zemním plynem a elektřinou a ze závěrečné zprávy o ║ šetření v odvětvích plynu a elektřiny podle článku 17 nařízení (ES) č. 1/2003 vyplynulo, že stávající předpisy a opatření neposkytují potřebný rámec pro dosažení cíle dobře fungujícího vnitřního trhu.

(9)	Členské státy a vnitrostátní regulační orgány by měly usnadnit přeshraniční přístup novým poskytovatelům různých zdrojů energie a novým výrobcům elektřiny, čímž zajistí hospodářskou soutěž a dodávky elektřiny za co nejnižší ceny a současně zamezí dominantnímu postavení velkých subjektů na trhu.

(10)	Bez účinného oddělení sítí od činností výroby a dodávek bude nevyhnutelně existovat riziko diskriminace, a to nejen v provozování sítě, ale také v pobídkách pro vertikálně integrované společnosti, aby adekvátně investovaly do svých sítí.

(11)

V současnosti platná pravidla pro právní a funkční oddělení k účinnému oddělení provozovatelů přenosové soustavy nevedla. Na zasedání v Bruselu dne 8. a 9. března 2007 vyzvala Evropská rada Komisi, aby vypracovala legislativní návrhy pro účinné oddělení činností dodávek a výroby od provozování sítí.

(12)

Účinné oddělení je možné zajistit, pouze pokud se z mechanismu fungování vertikálně integrovaných podniků odstraní inherentní podněty, na jejichž základě takové společnosti diskriminují konkurenci, pokud jde o přístup k síti a investice. Oddělení vlastnictví, které vyžaduje, aby byl vlastník sítě určen provozovatelem sítě a byl nezávislý na veškerých zájmech v oblasti dodávek a výroby, je zjevně nejúčinnějším a nejstabilnějším způsobem, jak vyřešit nevyhnutelný střet zájmů a zajistit bezpečnost dodávek. Z tohoto důvodu Evropský parlament ve svém usnesení ze dne 10. července 2007 o perspektivách vnitřního trhu se zemním plynem a elektřinou ║označil oddělení vlastnictví na úrovni přenosových/přepravních soustav za nejúčinnější nástroj nediskriminační podpory investic do infrastruktury, spravedlivého přístupu k soustavě pro nové účastníky a průhlednosti trhu. Členským státům by proto měla být uložena povinnost zajistit, aby táž osoba nebo osoby nebyly oprávněny vykonávat kontrolu, mimo jiné prostřednictvím práv blokovat rozhodnutí strategického významu, například o investicích, z pozice menšinového akcionáře, nad výrobním či dodavatelským podnikem a zároveň mít jakýkoli zájem či uplatňovat jakékoli právo ve vztahu k provozovateli přenosové oustavy nebo k přenosové soustavě. Kontrola nad provozovatelem přenosové soustavy by naopak měla vyloučit možnost mít jakýkoli zájem či uplatňovat jakékoli právo ve vztahu k dodavatelskému podniku.

(13)	Jakýkoli systém pro oddělení by měl účinně odstranit veškeré střety zájmů mezi výrobci a provozovateli přenosových soustav a neměl by vytvořit zatěžující nebo těžkopádný regulační režim pro vnitrostátní regulační orgány, jehož provedení by bylo složité nebo drahé.

(14)

Vzhledem k tomu, že si oddělení vlastnictví v některých případech vyžádá restrukturalizaci podniků, by členským státům měla být poskytnuta dodatečná lhůta na uplatnění příslušných ustanovení. S ohledem na vertikální vztahy mezi elektroenergetikou a plynárenstvím by se ustanovení o oddělení měla navíc uplatňovat provázaně na obě odvětví.

(15)

Aby se zajistilo, že je síť provozována zcela nezávisle na zájmech v oblasti dodávek a výroby, a aby se zamezilo jakékoli výměně důvěrných informací, neměla by být táž osoba členem představenstva jak provozovatele přenosové soustavy, tak podniku vykonávajícího funkce výroby či dodávek. Ze stejného důvodu by táž osoba neměla být oprávněna jmenovat členy představenstva provozovatele přenosové soustavy a mít jakýkoli zájem ve vztahu k dodavatelskému podniku.▐

(16)

Je-li podnik vlastnící přenosovou soustavu součástí vertikálně integrovaného podniku, měla by být členským státům poskytnuta možnost volby mezi oddělením vlastnických vztahů a odchylkou spočívající ve zřízení provozovatelů soustavy, kteří jsou nezávislí na zájmech v oblasti dodávek a výroby. Plnou účinnost řešení spočívajícího ve vytvoření nezávislého provozovatele soustavy je třeba zajistit prostřednictvím specifických doplňujících pravidel. Aby byly plně zachovány zájmy akcionářů vertikálně integrovaných podniků, měly by mít členské státy možnost volby, zda oddělení vlastnictví provedou přímým odprodejem nebo rozdělením akcií integrované společnosti na akcie společnosti provozující síť a na akcie zbývajícího podniku zabývajícího se dodávkami a výrobou, pokud budou splněny požadavky vyplývající z oddělení vlastnictví.

(17)

V zájmu provedení účinného oddělení by měla být dodržena zásada nediskriminace mezi veřejným a soukromým sektorem. Za tímto účelem by tatáž osoba neměla mít možnost uplatňovat vliv, sama ani společně s jinými, na složení, hlasování či rozhodování orgánů jak provozovatelů přenosové soustavy, tak podniků zabývajících se dodávkami. Může-li příslušný členský stát dodržení tohoto požadavku prokázat, mohly by kontrolu provádět dva různé veřejné orgány, z nichž jeden by kontroloval činnosti výroby a dodávek a druhý činnosti v oblasti přenosu.

(18)

Plné oddělení činností v oblasti sítě a dodávek by mělo platit v celém Společenství, aby nemohl žádný provozovatel sítě ve Společenství ani jeho společnosti ve skupině vyvíjet žádné činnosti v oblasti dodávek či výroby v žádném členském státě. Toto pravidlo by mělo platit stejně jak pro podniky usazené v Evropské unii, tak pro podniky z třetích zemí ║. Aby se zajistilo oddělení činností v oblasti sítě a dodávek v celém Společenství, měly by vnitrostátní regulační orgány mít pravomoc odmítnout udělení certifikace provozovatelům přenosové soustavy, kteří nesplňují pravidla pro oddělení. K zajištění jednotného uplatňování v celém Společenství a dodržení mezinárodních závazků Společenství by Agentura pro spolupráci energetických regulačních orgánů (dále jen „agentura“) zřízena nařízením Evropského parlamentu a Rady (ES) č. …/2008 (5) měla mít právo na přezkum rozhodnutí o certifikaci přijatých vnitrostátními regulačními orgány.

(19)

Ochrana dodávek energie je zásadním prvkem veřejné bezpečnosti, a nutně tedy souvisí s účinným fungováním trhu s elektřinou v Evropské unii a odstraňováním jeho zeměpisné izolace . Elektřina může k občanům Unie proudit pouze po síti. Fungující trhy s elektřinou, a zejména sítě a další majetek související s dodávkami elektřiny, jsou nezbytné pro veřejnou bezpečnost, konkurenceschopnost hospodářství a pro blaho občanů Unie. Aniž jsou dotčeny mezinárodní závazky Společenství, má Společenství za to, že odvětví přenosové soustavy elektřiny má pro Společenství velký význam, a jsou proto nezbytné další záruky ohledně vlivu třetích zemí s cílem zamezit jakémukoli ohrožení veřejného pořádku a veřejné bezpečnosti ve Společenství a blahobytu občanů Unie. Tato opatření jsou také nezbytná k zajištění souladu s pravidly pro účinné oddělení.

(20)

Nediskriminační přístup k distribuční síti je určující pro navazující přístup k zákazníkům na maloobchodní úrovni. Rozsah diskriminace, pokud jde o přístup třetích osob a investice, je však na distribuční úrovni méně významný než na úrovni přenosu, protože na distribuční úrovni jsou přetížení a vliv zájmů v oblasti výroby obecně méně důležité než na úrovni přenosu. Kromě toho je funkční oddělení provozovatelů distribuční soustavy podle směrnice 2003/54/ES povinné až od 1. července 2007 a jeho vliv na vnitřní trh je ještě třeba vyhodnotit. V současnosti platná pravidla pro právní a funkční oddělení mohou vést k účinnému oddělení, pokud budou jasněji definována, řádně prováděna a důkladně sledována. V zájmu vytvoření rovných podmínek na maloobchodní úrovni by proto činnosti provozovatelů distribuční soustavy měly být sledovány, aby tito provozovatelé nemohli využívat své vertikální integrace, pokud jde o jejich konkurenční postavení na trhu, zejména ve vztahu k ║ zákazníkům v malých domácnostech i mimo ně.

(21)

Má-li být na vnitřním trhu s elektřinou vytvořena hospodářská soutěž, měli by mít zákazníci mimo domácnosti možnost vybírat své dodavatele a uzavírat smlouvy na zajištění elektřiny podle svých potřeb s několika dodavateli. Tito zákazníci by měli být chráněni proti výhradním doložkám ve smlouvách, jejichž důsledkem je vyloučení konkurenčních nebo doplňkových nabídek.

(22)

Směrnice 2003/54/ES zavedla požadavek, aby členské státy vytvořily regulační orgány vybavené specifickými pravomocemi. Zkušenosti však ukazují, že účinnost regulace je často omezena nedostatečnou nezávislostí regulačních orgánů na vládě, nedostatečnými pravomocemi a nedostatečnou volností rozhodování. Z tohoto důvodu Evropská rada na výše zmíněném zasedání v Bruselu ║ vyzvala Komisi, aby vypracovala legislativní návrhy na další harmonizaci pravomocí a posílení nezávislosti vnitrostátních ║ regulačních orgánů.

(23)

Jakákoli harmonizace pravomocí vnitrostátních regulačních orgánů by měla zahrnovat pobídky, které je možno poskytnout, a sankce, které mohou být uloženy energetickým podnikům. Agentura by měla mít odpovídající pravomoci, které jí umožní hrát rozhodující úlohu při hledání rovnováhy mezi pobídkami a sankcemi ve všech členských státech a stanovit pokyny k těmto opatřením.

(24)	Vnitrostátní regulační orgány musejí být schopny přijímat rozhodnutí o všech relevantních regulačních otázkách, má-li vnitřní trh řádně fungovat, a musejí být plně nezávislé na jakýchkoli veřejných či soukromých zájmech.

(25)

Vnitrostátní regulační orgány by měly mít pravomoc vydávat závazná rozhodnutí týkající se elektroenergetických podniků a udělovat účinné, přiměřené a odrazující sankce těm elektroenergetickým podnikům, které nedodrží své povinnosti. Měla by jim být rovněž udělena pravomoc rozhodovat, bez ohledu na uplatňování pravidel hospodářské soutěže, o jakýchkoli vhodných opatřeních zajišťujících přínosy pro spotřebitele prostřednictvím podpory účinné hospodářské soutěže nutných pro řádné fungování trhu, jakož i zajišťovat vysoké standardy univerzální a veřejné služby v souladu s otevřením trhu, ochranu ohrožených zákazníků a plnou účinnost opatření na ochranu spotřebitele. Těmito ustanoveními by neměly být dotčeny ani pravomoci Komise, pokud jde o uplatňování pravidel hospodářské soutěže, včetně přezkoumávání spojení s významem pro celé Společenství, ani pravidla pro vnitřní trh, například volný pohyb kapitálu.

(26)	Vnitřní trh s elektřinou trpí nedostatkem likvidity a průhlednosti, který brání účinnému přidělování zdrojů, zajištění rizik a vstupu nových účastníků na trh. Musí vzrůst důvěra v trh, jeho likvidita a počet účastníků trhu.

(27)

Energetické regulační orgány a regulační orgány pro finanční trh by měly spolupracovat, aby si vzájemně umožnily získat přehled o dotčených trzích, a měly by být oprávněny požadovat od energetických podniků relevantní informace a mít vhodné a dostatečné vyšetřovací pravomoci a pravomoci k urovnávání sporů a k ukládání účinných sankcí.

(28)

Dříve než Komise přijme obecné zásady, které podrobněji vymezí požadavky na vedení záznamů, měly by agentura a Evropský výbor regulátorů trhů s cennými papíry (dále jen „CESR“) spolupracovat s cílem prozkoumat obsah těchto obecných zásad a poskytnout v této věci Komisi rady. Agentura a CESR by měly rovněž spolupracovat s cílem prozkoumat hlouběji otázku, zda by se na transakce se smlouvami na dodávky elektřiny a deriváty na elektřinu měly vztahovat požadavky na průhlednost před uskutečněním obchodu a/nebo po něm a případně jaký by měl být obsah těchto požadavků, a s cílem poskytnout v této věci rady.

(29)	S cílem předcházet tomu, aby zavedení dominantní dodavatelé předem rozhodovali o otvírání trhu, je třeba umožnit rozvoj nových obchodních modelů, například možnost uzavírat smlouvy souběžně s několika dodavateli.

(30)

Požadavky univerzální a veřejné služby a společné minimální standardy, jež z nich vyplývají, je třeba dále zpřísnit, aby se zajistilo, že hospodářská soutěž přináší prospěch a přiměřenější ceny všem spotřebitelům, obzvláště spotřebitelům ohroženým Požadavky na veřejnou službu by měly být definovány na vnitrostátní úrovni s přihlédnutím k vnitrostátní situaci. Členské státy by však měly dodržovat právo Společenství a společné minimální normy. Občanům Unie a malým a středním podnikům by měly být poskytovány záruky veřejné služby, a to především pokud jde o bezpečnost dodávek a přiměřené sazby . Klíčovým aspektem při poskytování dodávek zákazníkům je přístup k objektivním a průhledným údajům o spotřebě, přičemž spotřebitelé musejí mít přístup ke svým údajům o spotřebě , souvisejícím cenám a nákladům na služby , aby mohli na základě těchto údajů vyzvat konkurenci k předložení nabídky. Spotřebitelé by rovněž měli mít právo být řádně informováni o své spotřebě energie a zálohy by měly být přiměřené a měly by odrážet jejich skutečnou spotřebu elektřiny. Informace o nákladech na energii, které budou spotřebitelům poskytnuty nejméně jednou za čtvrtletí a budou vycházet ze společných kritérií, vytvoří pobídky k energetickým úsporám, protože poskytnou zákazníkům přímou zpětnou vazbu ohledně účinků investic do energetické účinnosti a ohledně vlivu změny chování.

(31)

Zájmy spotřebitelů by měly být hlavním prvkem této směrnice. Je nezbytné posílit a zaručit stávající práva spotřebitelů a zajistit větší průhlednost a jejich zastoupení. Ochrana spotřebitele musí zaručovat, aby ze soutěžního trhu měli prospěch všichni spotřebitelé. Práva spotřebitelů by měla být prosazována vnitrostátními regulačními orgány vytvářením pobídek a ukládáním sankcí společnostem, které nedodržují pravidla ochrany spotřebitele a hospodářské soutěže.

(32)

Je třeba, aby spotřebitelé měli k dispozici jasné a srozumitelné informace o svých právech týkajících se energetického odvětví. Na základě sdělení Komise ze dne 5. července 2007 s názvem „Vykročení k Evropské chartě práv spotřebitelů energie“ by měla Komise po konzultaci s příslušnými zúčastněnými stranami, včetně vnitrostátních regulačních orgánů, organizací spotřebitelů a sociálních partnerů předložit přístupnou, pro uživatele srozumitelnou chartu, uvádějící práva spotřebitelů energie již obsažená ve stávajících právních předpisech Společenství, včetně této směrnice. Dodavatelé energie by měli zajistit, aby všichni spotřebitelé obdrželi kopii této charty a aby byla veřejně přístupná.

(33)

Energetická chudoba představuje v Evropské unii stále větší problém. Členské státy by proto měly vytvořit vnitrostátní akční plány pro boj s tímto problémem a zajistit nezbytné dodávky energie zranitelným spotřebitelům. Přitom je nezbytné zaujmout integrovaný přístup a zahrnout mezi opatření i sociální politiky, tarifní politiky a zlepšení energetické účinnosti v domácnostech. Přinejmenším by tato směrnice měla umožnit vnitrostátní politiky ve prospěch zranitelných spotřebitelů formou cenového zvýhodnění.

(34)	Efektivní a všem přístupné opravné prostředky jsou zárukou větší ochrany spotřebitelů. Členské státy by měly zavést rychlá a účinná rozhodčí řízení.

(35)	Tržní ceny by měly zajišťovat vhodné pobídky pro rozvoj sítě a pro investice do nové výroby elektřiny.

(36)

Podpora spravedlivé hospodářské soutěže a snadný přístup pro různé dodavatele a také udělování kapacity pro novou výrobu elektřiny by měly být pro členské státy nejvyšší prioritou, která spotřebitelům umožní plně využít možností, které nabízí liberalizovaný vnitřní trh s elektřinou. Členské státy by měly zároveň být odpovědné za vypracování vnitrostátních akčních plánů a sociálních politik.

(37)

Regionální energetické trhy mohou tvořit první krok při vytváření vnitřního trhu s elektřinou. Členské státy by proto měly podporovat na úrovni Společenství a pokud možno i na regionální úrovni integraci svých vnitrostátních trhů a spolupráci provozovatelů sítí na úrovni Společenství a vnitrostátní úrovni. Iniciativy pro regionální integraci jsou přechodnou etapou nezbytnou pro uskutečnění integrace energetických trhů ve Společenství, která zůstává konečným cílem. Regionální měřítko přispívá k urychlení procesu integrace tím, že umožňuje dotčených subjektům, především členským státům, vnitrostátním regulačním orgánům a provozovatelům přenosových soustav, spolupracovat v konkrétních otázkách.

(38)	Vytvoření skutečně sítě Společenství by mělo být jedním z hlavních cílů této směrnice, a proto by odpovědnost za otázky spojené s regulací přeshraničního propojení a regionálních trhů měla nést agentura.

(39)

Komise ve spolupráci se zúčastněnými stranami (zejména provozovateli přenosových soustav a agenturou) by měla posoudit, zda je uskutečnitelné vytvořit jediného evropského provozovatele přenosových soustav a analyzovat náklady a výhody v souvislosti s tržní integrací a efektivním a bezpečným provozem přenosové sítě.

(40)

Aby byla zajištěna společná pravidla pro řádně fungující vnitřní trh, měly by být jedním z hlavních cílů této směrnice rovněž široce nabízené dodávky energie, která bude dostupná každému. Za tímto účelem by nedeformované tržní ceny nejlépe stimulovaly přeshraniční propojení a investice do nové výroby elektřiny a zároveň by z dlouhodobého hlediska vedly ke sbližování cen.

(41)	Prvním krokem při rozvoji plně integrované evropské elektrické rozvodné sítě, která nakonec začlení také „energetické ostrovy“, jež v současné době v Evropské unii přetrvávají, by mělo být posílení regionální spolupráce.

(42)

Regulační orgány by měly poskytovat informace trhu rovněž proto, aby Komise mohla vykonávat svou úlohu, jež spočívá v pozorování a sledování evropského trhu s elektřinou a jeho krátkodobého, střednědobého a dlouhodobého vývoje, včetně hledisek, jakými jsou například výrobní kapacita, různé zdroje výroby elektřiny, přenosové a distribuční infrastruktury, kvalita poskytovaných služeb a dodávek, přeshraniční obchod, řízení přetížen, investice, velkoobchodní a spotřebitelské ceny, likvidita trhu, zlepšení ve prospěch životního prostředí a zvyšování účinnosti.

(43)

Jelikož cíle této směrnice, totiž vytvoření plně funkčního vnitřního trhu s elektřinou, nemůže být uspokojivě dosaženo na úrovni členských států, a proto jej může být z důvodu ║rozsahu a účinků ║ lépe dosaženo na úrovni Společenství, může Společenství přijmout opatření v souladu se zásadou subsidiarity stanovenou v článku 5 Smlouvy. V souladu se zásadou proporcionality stanovenou v uvedeném článku nepřekračuje tato směrnice rámec toho, co je nezbytné pro dosažení tohoto cíle.

(44)

Nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 1228/2003 ze dne 26. června 2003 o podmínkách přístupu do sítě pro přeshraniční obchod s elektřinou (6) dává Komisi možnost přijímat obecné zásady k dosažení nezbytného stupně harmonizace. Tyto obecné zásady, které tak jsou závaznými prováděcími opatřeními, jsou užitečným nástrojem, jenž lze v případě potřeby rychle upravovat.

▐

(45)	Směrnice 2003/54/ES by proto měla být odpovídajícím způsobem změněna,

PŘIJALY TUTO SMĚRNICI:

Článek 1

Změny směrnice 2003/54/ES

Směrnice 2003/54/ES se mění takto:

Článek 1 se nahrazuje tímto:

„ Tato směrnice stanoví společná pravidla pro výrobu, přenos a distribuci elektřiny a také opatření na ochranu spotřebitele s cílem zlepšit a integrovat konkurenceschopné energetické trhy, propojené společnou sítí v Evropské unii. Stanoví pravidla týkající se organizace a fungování elektroenergetiky, otevřeného přístupu na trh, kritérií a postupů pro výběrová řízení a udělování povolení, jakož i pravidla pro provozování sítí. Zároveň stanoví povinnosti univerzální služby a práva spotřebitelů elektřiny a vyjasní požadavky související s hospodářskou soutěží. “

Článek 2 se mění takto:

bod 12 se nahrazuje tímto:

„ 12.

„oprávněnými zákazníky“ zákazníci, kteří mohou volně nakupovat elektřinu od dodavatele, jehož si zvolí ve smyslu článku 21 této směrnice, a rovněž mohou uzavírat smlouvy souběžně s několika dodavateli; “

bod 21 se nahrazuje tímto:

„21.

„vertikálně integrovaným podnikem“ elektroenergetický podnik nebo skupina elektroenergetických podniků, v nichž je tatáž osoba nebo jsou tytéž osoby oprávněny, přímo nebo nepřímo, vykonávat kontrolu ve smyslu čl. 3 odst. 2 nařízení Rady (ES) č. 139/2004 ze dne 20. ledna 2004 o kontrole spojování podniků (Nařízení ES o spojování) (7) a kde daný podnik či skupina podniků vykonává nejméně jednu z funkcí přenosu nebo distribuce a nejméně jednu z funkcí výroby či dodávek elektřiny;

Doplňují se nové body ║, které znějí:

„32.	„smlouvou na dodávky elektřiny“ smlouva o dodávkách elektřiny, nezahrnuje však derivát na elektřinu;

33.	„derivátem na elektřinu“ finanční nástroj specifikovaný v oddílu C bodech 5, 6 či 7 přílohy I směrnice Evropského parlamentu a Rady 2004/39/ES ze dne 21. dubna 2004 o trzích finančních nástrojů (8), pokud se daný nástroj týká elektřiny;

34.

„kontrolou“ jakákoli práva, smlouvy nebo jiné prostředky, které jednotlivě nebo společně a s ohledem na dané skutečnosti nebo právní předpisy poskytují možnost rozhodujícího vlivu v určitém podniku, zejména:

a)	vlastnickými právy nebo právem užívání celého majetku podniku nebo jeho části;

b)	právy nebo smlouvami, které poskytují rozhodující vliv na složení, hlasování nebo rozhodování orgánů podniku. ║

35.	„průmyslovou zónou“ zeměpisná oblast v soukromém vlastnictví s elektrickou rozvodnou sítí, která je určena především k dodávkám pro průmyslové spotřebitele v této oblasti;

36.

„spravedlivou a nezkreslenou hospodářskou soutěží na otevřeném trhu“ jednotné příležitosti a rovné podmínky přístupu pro veškeré poskytovatele v rámci Evropské unie, za než jsou odpovědné členské státy, vnitrostátní regulační orgány a Agentura pro spolupráci energetických regulačních orgánů (dále jen „agentura“) zřízena nařízením Evropského parlamentu a Rady (ES) č. …/2008; (9);

37.	„elektroenergetickým podnikem“ fyzická nebo právnická osobu provádějící alespoň jednu z následujících funkcí: výroba, přenos, distribuce, dodávky nebo nákup elektřiny; je rovněž odpovědná za komerční a technické úkoly nebo úkoly údržby spojené s těmito funkcemi; nezahrnuje konečné zákazníky;

38.	„energetickou chudobou“ situaci, v níž si členové domácnosti nemohou dovolit vytápět domov na přijatelnou úroveň doporučenou Světovou zdravotnickou organizací;

39.	„virtuální elektrárnou“ program uvolňování elektřiny, kterým se podnik vyrábějící elektřinu zavazuje prodat nebo zpřístupnit určitý objem elektřiny, nebo poskytnout po určitou dobu přístup k části své výrobní kapacity dodavatelům, kteří o to projeví zájem;

Článek 3 se mění takto:

odstavec 2 se nahrazuje tímto:

„ 2. S plným ohledem na související ustanovení Smlouvy, zejména na její článek 86, mohou členské státy uložit z důvodů obecného hospodářského zájmu elektroenergetickým podnikům povinnosti veřejné služby, které se mohou týkat bezpečnosti, včetně zabezpečení dodávek, pravidelnosti, kvality a cen dodávek, jakož i ochrany životního prostředí, včetně energetické účinnosti, obnovitelných zdrojů energie a ochrany klimatu. Tyto povinnosti musí být jasně vymezeny, být průhledné, nediskriminační, kontrolovatelné a zaručovat rovnost přístupu pro elektroenergetické podniky Evropské unie k zákazníkům v jednotlivých členských státech. Ve vztahu k bezpečnosti dodávek, řízení energetické účinnosti/řízení poptávky a v zájmu plnění cílů v oblasti životního prostředí a v oblasti obnovitelných zdrojů uvedených v tomto odstavci mohou členské státy zavést dlouhodobé plánování, přičemž berou v úvahu možnost, že o přístup do systému by mohly mít zájem třetí osoby. “

v odstavci 3 se první pododstavec nahrazuje tímto:

„ 3. Členské státy zabezpečí, aby všichni zákazníci v domácnostech a malé podniky jak jsou vymezeny v doporučení Komise 2003/361/ES ze dne 6. května 2003, pokud jde o definici mikropodniků, malých a středních podniků (10) (podniky s méně než 50 zaměstnanci a s ročním obratem nebo bilanční sumou nejvýše 10 milionů eur) mohly využívat univerzální služby, což znamená mít na jejich území právo na dodávky elektřiny ve stanovené kvalitě za jednoduše a jasně srovnatelné, průhledné a nediskriminační ceny vycházející z nákladů. Těmto zákazníkům se umožní volba, spravedlivý přístup, zastoupení a přístup k opravným prostředkům. Nejdůležitějším úkolem elektroenergetických podniků je zajištění kvality služeb. Aby zabezpečily poskytování univerzální služby, mohou členské státy určit dodavatele poslední instance. Členské státy uloží distribučním podnikům povinnost připojit zákazníky do své soustavy za podmínek a při dodržení sazeb stanovených postupem podle článku 22c. Nic v této směrnici nebrání členským státům, aby posilovaly tržní postavení domácích malých a středních zákazníků podporováním možnosti dobrovolného sdružování se pro zastupování této kategorie zákazníků.

za odstavec 3 se vkládají nové odstavce, které znějí :

„ 3a. Členské státy zajistí, aby měli všichni zákazníci právo na dodávky elektřiny od dodavatele, bude-li s tím dodavatel souhlasit, bez ohledu na to, v jakém členském státě je dodavatel registrován. V tomto ohledu přijmou členské státy veškerá nutná opatření, aby společnosti registrované na jejich území mohly zákazníkům poskytovat dodávky, aniž by musely splnit jakékoli další podmínky.

3b. Členské státy zajistí, aby:

a)	v případě, že si zákazník přeje změnit dodavatele, byla tato změna provedena dotčeným provozovatelem ve lhůtě dvou týdnů, a aby

b)	zákazníci měli právo na veškeré příslušné údaje o spotřebě.

Členské státy zajistí, aby práva uvedená v bodech a) a b) byla přiznána všem zákazníkům, a to bez diskriminace z hlediska nákladů, úsilí či času. “

odstavec 5 se nahrazuje tímto:

„ 5. Členské státy přijmou vhodná opatření na ochranu konečných spotřebitelů, a zejména zabezpečí, aby existovaly dostatečné záruky na ochranu ohrožených spotřebitelů, včetně zákazu odpojení důchodců a postižených osob v zimě. V této souvislosti členské státy uznají energetickou chudobu definovanou v článku 2 a stanoví definici ohroženého spotřebitele. Členské státy zajistí, aby byla dodržována práva a povinnosti, která se týkají ohrožených spotřebitelů, a zejména přijmou opatření na ochranu konečných spotřebitelů z odlehlých oblastí. Členské státy zabezpečí vysokou úroveň ochrany zákazníka, zejména s ohledem na průhlednost týkající se smluvních podmínek, obecných informací a mechanismů řešení sporů. Členské státy zajistí, aby oprávněný zákazník byl skutečně schopen přejít bez obtíží k jinému dodavateli. Tato opatření musí zahrnovat opatření uvedená v příloze A, alespoň pokud jde o zákazníky v domácnostech. “

za odstavec 5 se vkládá nový odstavec, který zní:

„ 5a. Členské státy přijmou vhodná opatření pro řešení energetické chudoby v rámci vnitrostátních energetických akčních plánů s cílem zajistit, aby došlo ke skutečnému poklesu počtu lidí sužovaných energetickou chudobou, a sdělí tato opatření Komisi. V souladu s principem subsidiarity odpovídá každý členský stát za stanovení definice energetické chudoby na vnitrostátní úrovni, a to po konzultaci s vnitrostátními regulačními orgány a zúčastněnými stranami s odkazem na čl. 2 bod 38. Tato opatření mohou zahrnovat výhody v systémech sociálního zabezpečení, podporu zlepšování energetické účinnosti a výroby energie za co nejnižší ceny. Tato opatření nesmí bránit otevírání trhu stanovenému v článku 21. Komise poskytne ukazatele, podle kterých se bude sledovat dopad těchto opatření na energetickou chudobu a na fungování trhu. “

odstavec 6 se mění takto

v prvním pododstavci se písmeno a) nahrazuje tímto:

„ a)	podíl každého energetického zdroje na celkové skladbě zdrojů energie užitých dodavatelem za předchozí rok jednotným a srozumitelným způsobem v rámci členských států s cílem umožnit jednoduché srovnání; “

ii)

v prvním pododstavci se doplňuje nový bod, který zní:

„ ba)

informace týkající se jejich práv a opravných prostředků, které mají k dispozici v případě sporů. “

iii)

třetí pododstavec se nahrazuje tímto:

„ Vnitrostátní regulační orgány přijmou nezbytná opatření, aby informace, které dodavatelé poskytnou svým zákazníkům podle tohoto článku, byly spolehlivé. Pravidla vztahující se na poskytování informací se harmonizují v rámci členských států a příslušných trhů. “

odstavec 7 se nahrazuje tímto:

„ 7. Členské státy přijmou nezbytná opatření na dosažení cílů sociální a hospodářské soudržnosti, aby se domácnostem s nízkými příjmy snížily výdaje na energie a aby byly zajištěny stejné podmínky spotřebitelům z odlehlých oblastí, a cíle ochrany životního prostředí. Tato opatření zahrnují opatření na řízení energetické účinnosti/řízení poptávky a prostředky pro boj proti klimatickým změnám a zabezpečení dodávek a mohou rovněž zahrnovat zejména poskytování přiměřených hospodářských pobídek, popřípadě včetně využívání veškerých existujících vnitrostátních nástrojů a nástrojů Společenství, na údržbu a výstavbu potřebné infrastruktury sítí, včetně kapacit propojení. “

za odstavec 7 se vkládají nové odstavce, které znějí:

„ 7a. S cílem prosazovat energetickou účinnost pověří vnitrostátní regulační orgány elektroenergetické podniky, aby zavedly vzorce výpočtu ceny, které s vyšší spotřebou rostou, a zajistí aktivní účast zákazníků a provozovatelů distribuční soustavy na provozu soustavy tím, že podpoří zavádění opatření vedoucí k optimálnímu využití energie, především ve špičce. Tyto vzorce výpočtu spolu se zaváděním inteligentních měřidel a sítí podpoří chování vedoucí k energetické účinnosti a co nejnižší ceny pro domácnosti, zejména pro zákazníky z domácností sužovaných energetickou chudobou.

7b. Členské státy zajistí, aby byla zřízena jednotná kontaktní místa, na nichž budou spotřebitelům k dispozici veškeré potřebné informace o jejich právech, platných právních předpisech a opravných prostředcích, které mají k dispozici v případě sporu. “

doplňují se nové odstavce, který znějí:

„ 9a. Komise vypracuje, po konzultaci s příslušnými zúčastněnými stranami včetně vnitrostátních regulačních orgánů, organizací spotřebitelů a sociálních partnerů, chartu uvádějící práva spotřebitelů energie stanovená ve stávajících právních předpisech Společenství, včetně této směrnice. Členské státy zajistí, že dodavatelé elektřiny učiní veškeré nezbytné kroky, aby předali všem svým spotřebitelům kopii této charty a aby zajistili její veřejnou přístupnost. Vnitrostátní regulační orgány zajistí, aby dodavatelé elektřiny plnili tyto povinnosti a dodržovali práva spotřebitelů stanovená v chartě.

9 ter. 9b. S cílem napomoci spotřebitelům snížit náklady na energii mohou členské státy požadovat, aby byly příjmy z prodeje elektřiny domácnostem vynaloženy na financování programů energetické účinnosti a programů měření poptávky pro domácnosti. “

Článek 4 se nahrazuje tímto:

„ Členské státy zajistí sledování bezpečnosti dodávek. Pokud to považují za vhodné, mohou tímto úkolem pověřit vnitrostátní regulační orgány uvedené v článku 22a. Toto sledování zahrnuje zejména rovnováhu mezi nabídkou a poptávkou na vnitrostátním trhu, včetně podrobné předpovědi budoucí poptávky a dostupných dodávek, předpokládané dodatečné kapacity, které se plánují nebo jsou ve výstavbě, úroveň údržby sítí, přístup distribuované výroby a mikrovýroby a opatření na pokrytí poptávky v době špičky a na řešení výpadků jednoho nebo více dodavatelů. Příslušné orgány uveřejní každoročně nejpozději do 31. července zprávu podávající přehled zjištění vyplývajících ze sledování těchto záležitosti a uvádějící všechna přijatá nebo plánovaná opatření na jejich řešení, a tuto zprávu neprodleně sdělí Komisi. “

V článku 5 se před stávající pododstavec vkládá nový pododstavec, který zní:

„ Vnitrostátní regulační orgány zajistí, aby byla definována technická provozní kritéria a vytvořena a zveřejněna technická pravidla stanovující odpovídající úroveň spolehlivosti a bezpečnosti a provozní požadavky na výrobní zařízení, distribučních systémy, přímo připojená zařízení zákazníků, propojovací okruhy a přímé linky. Tato technická pravidla zajistí interoperabilitu systémů a musí být objektivní a nediskriminační. Pokud se Agentura domnívá, že je nezbytná harmonizace těchto pravidel, učiní příslušným vnitrostátním regulačním orgánům vhodná doporučení. “

Vkládá se nový článek ║, který zní:

„Článek 5a

Podpora regionální spolupráce

1. Vnitrostátní regulační orgány mezi sebou vzájemně spolupracují za účelem harmonizace struktury trhu a integrace svých vnitrostátních trhů přinejmenším na jedné nebo více regionálních úrovních, což je prvním krokem k plně liberalizovanému vnitřnímu trhu s elektřinou. Podporují zejména spolupráci provozovatelů sítí na regionální úrovni a usnadňují jejich integraci na této úrovni s cílem vytvořit konkurenceschopný evropský trh, usnadnit harmonizaci svého právního , regulačního a technického rámce , a především začlenit „energetické ostrovy“, jež v Evropské unii přetrvávají. Členské státy by proto měly podporovat přeshraniční a regionální spolupráci vnitrostátních regulačních orgánů.

2. Agentura spolupracuje s vnitrostátními regulačními orgány a provozovateli přenosové soustavy v souladu s kapitolou IV, aby zajistila sbližování předpisových rámců mezi regiony za účelem vytvoření konkurenceschopného evropského trhu. Pokud se Agentura domnívá, že jsou pro tuto spolupráci potřebná závazná pravidla, vydá vhodná doporučení. Agentura se na regionálních trzích považuje za orgán příslušný pro oblasti uvedené v článku 22d. “

V článku 6 se odstavec 2 mění takto :

a)	návětí se nahrazuje tímto: „ 2. Členské státy stanoví kritéria pro udělení povolení k výstavbě výrobních kapacit na svém území. Tato kritéria se týkají: “

doplňují se nové body, které znějí:

„ ia)

příspěvku členských států ke splnění cíle získávat do roku 2020 20 % energie z obnovitelných zdrojů;

ib)	potřeba, aby výrobci elektřiny zohlednili systém obchodování s emisemi. “

V článku 6 se odstavec 3 nahrazuje tímto:

„ 3. Členské státy zajistí, aby drobní decentralizovaní a/nebo distribuovaní výrobci elektřiny mohli využívat zjednodušených povolovacích postupů. Tyto zjednodušené povolovací postupy by se měly vztahovat na veškerá zařízení vyrábějící méně než 50 MW a veškerá usazená výrobní zařízení. “

V článku 7 se odstavec 5 nahrazuje tímto:

„ 5. Členské státy určí orgán nebo veřejnoprávní nebo soukromoprávní subjekt, který není závislý na oblasti výroby, přenosu a distribuce elektřiny, jímž může být vnitrostátní regulační orgán uvedený v čl. 22a odst. 1, který bude příslušný pro organizaci, sledování a kontrolu výběrového řízení uvedeného v odstavcích 1 až 4. [ … ] Tento orgán nebo subjekt přijme veškerá nezbytná opatření, aby zabezpečil důvěrnost informací obsažených v nabídkách. “

10)

Článek 8 se nahrazuje tímto:

„Článek 8

Oddělení přenosových soustav a provozovatelů přenosové soustavy

1. Členské státy zajistí, aby od [datum provedení do vnitrostátního práva plus jeden rok]:

a)	každý podnik, který vlastní přenosovou soustavu, působil jako provozovatel přenosové soustavy;

tatáž osoba či tytéž osoby nebyly oprávněny , samostatně či společně

i)	přímo či nepřímo vykonávat kontrolu nad podnikem vykonávajícím funkci výroby či dodávek a přímo či nepřímo vykonávat kontrolu nebo mít jakýkoli zájem či uplatňovat jakékoli právo ve vztahu k provozovateli přenosové soustavy▐ nebo

ii)	přímo či nepřímo vykonávat kontrolu nad provozovatelem přenosové soustavy▐ a přímo či nepřímo vykonávat kontrolu nebo mít jakýkoli zájem či uplatňovat jakékoli právo ve vztahu k podniku vykonávajícímu funkci výroby či dodávek;

tatáž osoba či tytéž osoby nebyly oprávněny jmenovat členy dozorčí rady provozovatele přenosové soustavy▐, jejich správní rady či orgánů, které podnik právně zastupují, a přímo či nepřímo vykonávat kontrolu nebo mít jakýkoli zájem či uplatňovat jakékoli právo ve vztahu k podniku vykonávajícímu funkci výroby či dodávek;

d)	tatáž osoba nebyla oprávněna být členem dozorčí rady, správní rady či orgánů, které podnik právně zastupují, a to jak podniku vykonávajícího funkci výroby či dodávek, tak provozovatele přenosové soustavy či přenosové soustavy.

tatáž osoba či tytéž osoby nebyly oprávněny provozovat přenosovou soustavu prostřednictvím smlouvy o správě nebo uplatňovat vliv jiným způsobem nezakládajícím se na vlastnictví nebo přímo či nepřímo vykonávat kontrolu nebo mít jakýkoli zájem či uplatňovat jakékoli právo ve vztahu k podniku vykonávajícímu funkci výroby či dodávek.

2. Zájmy a práva podle odst. 1 písm. b) zahrnují zejména:

a)	vlastnictví části kapitálu nebo obchodních aktiv;

b)	pravomoc uplatňovat hlasovací práva;

c)	pravomoc jmenovat členy dozorčí rady, správní rady či orgánů právně zastupujících podnik; nebo

d)	právo obdržet dividendy či jiné podíly ze zisku.

3. Pro účely odst. 1 písm. b) pojem „podnik vykonávající funkci výroby či dodávek“ zahrnuje „podnik vykonávající funkci výroby a dodávek“ ve smyslu směrnice ║2003/55/ES ║a termíny „provozovatel přenosové soustavy“ a „přenosová soustava“ zahrnují „provozovatele přepravní soustavy“ a „přepravní soustavu“ ve smyslu směrnice 2003/55/ES.

4. Členské státy sledují proces oddělení vertikálně integrovaných podniků a předloží Komisi zprávu o dosaženém pokroku.

5. Členské státy mohou povolit odchylky od odst. 1 písm. b) a c) do [datum provedení do vnitrostátního práva plus dva roky] za podmínky, že provozovatelé přenosové soustavy nejsou součástí vertikálně integrovaného podniku.

6. Má se za to, že povinnost stanovená v odst. 1 písm. a) je splněna v situaci, kdy několik podniků, které vlastní přenosové soustavy, vytvořilo společný podnik, který působí jako provozovatel přenosové soustavy v několika členských státech pro dotčené přenosové soustavy.▐

7. Pokud je osobou uvedenou v odst. 1 písm. b) až e) členský stát nebo veřejný orgán, dva různé veřejné orgány provádějící kontrolu provozovatele přenosové soustavy nebo přenosové soustavy a podniku vykonávajícího funkci výrobce či dodavatele, nepovažují se za stejnou osobu nebo stejné osoby

8. Členské státy zajistí, aby informace, které mají z obchodního hlediska citlivou povahu, uvedené v článku 12 a uchovávané provozovatelem přenosové soustavy, který byl součástí vertikálně integrovaného podniku, nebyly přeneseny a pracovníci tohoto provozovatele přenosové soustavy nebyli převedeni do podniků vykonávajících funkci výroby a dodávek.“

11)

Vkládají se nové články ║, které znějí:

„Článek 8a

Kontrola nad vlastníky přenosové soustavy a provozovateli přenosové soustavy

1. Aniž jsou dotčeny mezinárodní závazky Společenství, nesmí být přenosové soustavy ani provozovatelé přenosové soustavy kontrolováni osobou nebo osobami ze třetích zemí.

2. Odchylku od odstavce 1 může umožnit dohoda uzavřená s jednou nebo několika třetími zeměmi, jejíž stranou je Společenství.

Článek 8b

Určení a certifikace provozovatelů přenosové soustavy

1. Podniky, které vlastní přenosovou soustavu a které byly podle ║certifikačního postupu stanoveného v tomto článku certifikovány vnitrostátním regulačním orgánem jako podniky splňující požadavky čl. 8 odst. 1 a článku 8a, členské státy schválí a určí jako provozovatele přenosové soustavy. Určení provozovatelů přenosové soustavy se oznámí Komisi a zveřejní v Úředním věstníku Evropské unie.

2. Aniž jsou dotčeny mezinárodní závazky Společenství, žádost o certifikaci vznesená vlastníkem přenosové soustavy nebo provozovatelem přenosové soustavy kontrolovanými osobou nebo osobami ze třetích zemí v souladu s článkem 8a, se zamítá s výjimkou případů, kdy vlastník přenosové soustavy nebo provozovatel přenosové soustavy prokáží, že dotčený subjekt nemůže být ovlivňován v rozporu s čl. 8 odst. 1 přímo či nepřímo jakýmkoli hospodářským subjektem působícím ve výrobě či dodávkách zemního plynu či elektřiny nebo třetí zemí.

3. Provozovatelé přenosové soustavy oznámí vnitrostátnímu regulačnímu orgánu každou plánovanou transakci, která by si mohla vyžádat nové posouzení jejich souladu s čl. 8 odst. 1 nebo článkem 8a.

4. Vnitrostátní regulační orgány sledují trvalý soulad provozovatelů přenosové soustavy s čl. 8 odst. 1 a článkem 8a. K zajištění tohoto souladu zahájí certifikační postup:

a)	na základě oznámení podaného provozovatelem přenosové soustavy podle odstavce 3;

b)	z vlastního podnětu, pokud je jim známo, že plánovaná změna práv či vlivu ve vztahu k vlastníkům přenosové soustavy nebo provozovatelům přenosové soustavy může vést k porušení čl. 8 odst. 1 nebo článku 8a, nebo pokud mají důvod se domnívat, že k tomuto porušení mohlo dojít; nebo

c)	na odůvodněnou žádost Komise.

5. Vnitrostátní regulační orgány přijmou rozhodnutí o certifikaci provozovatele přenosové soustavy do čtyř měsíců ode dne oznámení podaného provozovatelem přenosové soustavy nebo ode dne žádosti Komise. Po uplynutí této lhůty se má za to, že certifikace byla udělena. Výslovné či automatické rozhodnutí vnitrostátního regulačního orgánu může nabýt účinnosti až po dokončení postupu stanoveného v odstavcích 6 až 9 a pouze pokud proti němu Komise nevznese námitky.

6. Výslovné či automatické rozhodnutí o certifikaci provozovatele přenosové soustavy oznámí vnitrostátní regulační orgán neprodleně Komise spolu s veškerými významnými informacemi, které se rozhodnutí týkají.

7. Komise oznámení ihned po obdržení přezkoumá. Pokud Komise do dvou měsíců po obdržení oznámení shledá, že rozhodnutí vnitrostátního regulačního orgánu vyvolává vážné pochybnosti z hlediska jeho slučitelnosti s čl. 8 odst. 1, článkem 8a nebo čl. 8b odst. 2, rozhodne o zahájení řízení. V takovém případě vyzve dotčený vnitrostátní regulační orgán a dotčeného provozovatele přenosové soustavy, aby předložili připomínky. Vyžaduje-li Komise další informace, může být dvouměsíční lhůta prodloužena o další dva měsíce počínaje obdržením úplných informací.

8. Pokud se Komise rozhodla zahájit řízení, ║ do čtyř měsíců ode dne přijetí tohoto rozhodnutí vydá konečné rozhodnutí

a)	nevznášet námitky proti rozhodnutí vnitrostátního regulačního orgánu; nebo

b)	vyžadující, aby dotčený vnitrostátní regulační orgán změnil nebo zrušil své rozhodnutí, má-li za to, že nebyl dodržen čl. 8 odst. 1, článek 8a nebo čl. 8b odst. 2.

9. Pokud Komise nepřijala rozhodnutí o zahájení řízení nebo konečné rozhodnutí ve lhůtách stanovených v odstavcích 7 a 8, má se za to, že proti rozhodnutí vnitrostátního regulačního orgánu nevznesla námitky.

10. Vnitrostátní regulační orgán naplní rozhodnutí Komise vyžadující změnu či zrušení rozhodnutí o certifikaci do čtyř týdnů a uvědomí o tom Komisi.

11. Vnitrostátní regulační orgány a Komise mohou vyžadovat od provozovatelů přenosové soustavy a podniků vykonávajících funkci výroby či dodávek jakékoli informace významné pro plnění svých úkolů podle tohoto článku.

12. Vnitrostátní regulační orgány a Komise musí zachovávat důvěrnost informací, které mají z obchodního hlediska citlivou povahu.“

▐

12)

Článek 9 se mění takto:

písmeno a) se nahrazuje tímto:

„a)

zajišťuje dlouhodobou schopnost soustavy uspokojovat přiměřenou poptávku po přenosu elektřiny, hospodárně a s náležitým ohledem na životní prostředí provozuje, udržuje a rozvíjí bezpečné, spolehlivé a účinné přenosové soustavy a podporuje energetickou účinnost a výzkum a inovace, především z hlediska začlenění energie z obnovitelných zdrojů, usazených výrobních zařízení a nízkouhlíkové technologie do síťové soustavy a podporu energetické účinnosti a výzkumu a inovací ;“

písmeno c) se nahrazuje tímto:

„ c)

řídí energetické toky v soustavě, bera v úvahu výměny s jinými propojenými soustavami a společné normy koordinované na evropské úrovni. Za tímto účelem zajišťuje bezpečnost, spolehlivost a účinnost elektrizační soustavy a v této souvislosti i dostupnost všech nezbytných pomocných služeb, včetně těch, které jsou poskytovány v reakci na poptávku na základě společných norem, pokud je tato dostupnost nezávislá na jakékoli jiné přenosové soustavě, s níž je jeho soustava propojena; “

písmeno d) se nahrazuje tímto:

„ d)	poskytuje dostatečné informace provozovateli jakékoli jiné soustavy, s níž je jeho soustava propojena, aby zajistil bezpečný a efektivní provoz a interoperabilitu propojené soustavy, a zajišťuje společné využívání těchto informací; “

písmeno f) se nahrazuje tímto:

„ f)	poskytuje uživatelům soustavy na základě společných norem informace, které potřebují pro účinný přístup k soustavě; “

doplňuje se nové písmeno, které zní:

„ fa)

vybírá poplatky za přetížení a platby podle vyrovnávacího mechanismu mezi provozovateli přenosových soustav v souladu s článkem 3 nařízení (ES) č. 1228/2003, poskytuje přístup třetím stranám a řídí jej a poskytuje vysvětlení s uvedením patřičných důvodů, pokud přístup zamítne, což sledují vnitrostátní regulační orgány; při plnění úkolů podle tohoto článku provozovatelé přepravní soustavy především usnadňují integraci trhu a optimalizují růst sociálně-ekonomického blahobytu. “

13)	Článek 10 se zrušuje. ▐

14)

Článek 11 se mění takto :

odstavec 2 se nahrazuje tímto: .

„ 2. Dispečink výrobních zařízení a rozhodování o využití propojovacích vedení se provádí na základě kritérií, která schvaluje vnitrostátní regulační orgán a která musí být objektivní a veřejně přístupná a musí být uplatňována nediskriminačním způsobem, aby bylo zajištěno řádné fungování vnitřního trhu s elektřinou. Přihlíží se k ekonomické prioritě elektřiny z dostupných výrobních zařízení nebo přenosů z propojovacích vedení, jakož i k technickým omezením soustavy. “

odstavec 3 se nahrazuje tímto:

„ 3. Vnitrostátní regulační orgán uloží provozovateli soustavy, aby při dispečinku výrobních zařízení dával přednost výrobním zařízením využívajícím obnovitelné zdroje energie nebo odpad nebo zdroje vyrábějící současně teplo a elektřinu, s výjimkou případů, kdy by mohlo dojít k nesplnění technických požadavků na vyrovnávání nebo by byla ohrožena bezpečnost a spolehlivost sítě. “

odstavec 5 se nahrazuje tímto:

„ 5. Členské státy prostřednictvím vnitrostátních regulačních orgánů vyžadují, aby provozovatelé přepravní soustavy dodržovali minimální normy pro provoz, údržbu a rozvoj přenosové soustavy, včetně propojovací kapacity. Vnitrostátní regulační orgány by měly mít širší pravomoci k zajištění ochrany spotřebitelů v Evropské unii. “

vkládají se nové odstavce, které zní:

„ 7a. Provozovatelé přenosové soustavy budou podporovat účast velkých konečných zákazníků a uskupení konečných zákazníků na rezervních a vyrovnávacích trzích. Kdykoli mají nabídka výroby a nabídka poptávky tutéž cenu, přednost by měla být dána poptávce.

7b. Vnitrostátní regulační orgán zajistí, aby vyrovnávací pravidla a sazby byly ve všech členských státech do … (11) příslušně harmonizovány. Zejména zajistí, aby velcí koneční spotřebitelé, uskupení konečných spotřebitelů a rozptýlená výrobní zařízení byli schopni účinně přispívat k vyrovnávání a dalším relevantním vedlejším službám.

15)

Článek 12 se nahrazuje tímto:

„Článek 12

Zachování důvěrnosti z hlediska provozovatelů přenosové soustavy a vlastníků přenosové soustavy

1. Aniž je dotčen článek 18 nebo kterákoli jiná zákonná povinnost poskytovat informace, musí každý provozovatel přenosové soustavy a vlastník přenosové soustavy zachovávat důvěrnost informací, které mají z obchodního hlediska citlivou povahu a o kterých se dozví při výkonu své činnosti, a musí zabránit tomu, aby se informace o vlastních činnostech, které mohou být výhodné z obchodního hlediska, poskytovaly diskriminačním způsobem, a zejména nesmí informace, které mají z obchodního hlediska citlivou povahu, poskytovat ostatním částem společnosti, s výjimkou případů, kdy je to nezbytné k provedení obchodní transakce. K zajištění úplného souladu s pravidly o oddělení informací musí být rovněž zajištěno, aby vlastník přenosové soustavy a zbývající část společnosti nevyužívali společné služby, kromě funkcí čistě administrativní nebo informačně-technologické povahy (je např. vyloučena společná právní služba).

2. Provozovatelé přenosové soustavy nesmí v souvislosti s prodeji či nákupy elektřiny realizovanými podniky ve skupině zneužívat informace, které mají z obchodního hlediska citlivou povahu a které získali od třetích osob v souvislosti s poskytováním nebo sjednáváním přístupu k soustavě.

3. Obchodní informace, které mají rozhodující význam pro hospodářskou soutěž na trhu, zejména informace umožňující určit místo dodávek, informace o instalované kapacitě a informace o předplacené kapacitě, jsou dostupné všem dodavatelům elektřiny na trhu. Vnitrostátní regulační orgán v případě potřeby uloží zavedeným subjektům na trhu, aby tyto informace dotčeným osobám poskytly. “

16)

Článek 14 se mění takto :

odstavec 1 se nahrazuje tímto:

„ 1. Provozovatel distribuční soustavy odpovídá za dlouhodobé zajištění schopnosti soustavy uspokojovat přiměřenou poptávku po distribuci elektřiny, hospodárný provoz, údržbu a rozvoj bezpečné, spolehlivé a účinné distribuční soustavy elektřiny ve své oblasti s náležitým ohledem na životní prostředí a podporu energetické účinnosti. “

b)	odstavec 3 se nahrazuje tímto: „ 3. Provozovatel distribuční soustavy poskytuje uživatelům soustavy informace, které potřebují pro účinný přístup k soustavě a její účinné využití. “

za odstavec 3 se vkládají nové odstavce, které znějí:

„ 3a. Provozovatel distribuční soustavy předloží příslušnému vnitrostátnímu regulačnímu orgánu do … (12) , návrh s popisem vhodných informačních a komunikačních systémů, které by měly být zavedeny s cílem poskytovat informace uvedené v odstavci 3. Tento návrh napomůže mimo jiné používání obousměrných elektronických měřidel, která budou u všech spotřebitelů zavedena do … (13), aktivnímu zapojení koncových zákazníků a distribuovaných výrobců do provozu soustavy, jakož i toku informací v reálném čase mezi provozovateli distribučních a přenosových nebo přepravních soustav s cílem optimálně využívat dostupné výrobní zdroje, síťové zdroje a zdroje na straně poptávky.

3b. Do … (14), vnitrostátní regulační orgány schválí, nebo odmítnou návrhy podle odstavce 3a. Vnitrostátní regulační orgány zajistí, aby byla zavedena plná interoperabilita informačních a komunikačních systémů. Za tímto účelem mohou vydat obecné zásady a mohou také vyzvat ke změně návrhů podle odstavce 3a.

3c. Dříve, než vnitrostátní regulační orgán oznámí své rozhodnutí ohledně návrhu podle odstavce 3a provozovateli distribuční soustavy, informuje Agenturu nebo, není-li Agentura dosud v provozu, Komisi. Agentura nebo Komise zajistí, aby byly zavedeny informační a komunikační systémy, které napomohou rozvoji vnitřního trhu s elektřinou a nebudou vytvářet žádné nové technické překážky.

d)	za odstavec 4 se vkládá nový odstavec, který zní: „ 4a. Členské státy podněcují k modernizaci distribučních sítí, které musí být budovány tak, aby motivovaly k decentralizované výrobě elektřiny, a zajišťuje energetickou účinnost. “

17)

Článek 15 se mění takto:

a)	v odst. 2 písm. c) se za první větu vkládá tato věta: „K plnění těchto úkolů musí mít provozovatel distribuční soustavy k dispozici potřebné zdroje, včetně zdrojů lidských, technických, finančních a fyzických.“

v odstavci 2 se písmeno d) mění takto:

i)	poslední věta se mění takto: „Osoba nebo subjekt pověřený sledováním programu shody (dále jen „kontrolor shody“) předkládá vnitrostátnímu regulačnímu orgánu uvedenému v čl. 22a odst. 1 výroční zprávu s popisem přijatých opatření, která se zveřejňuje.;“

ii)	doplňuje se tato věta: „Kontrolor shody musí být plně nezávislý a k plnění svých úkolů musí mít přístup ke všem nezbytným informacím provozovatele distribuční soustavy i případných společností ve skupině.;“

doplňuje se nový odstavec, který zní:

„3. Je-li provozovatel distribuční soustavy součástí vertikálně integrovaného podniku, zajistí vnitrostátní regulační orgány sledování činností provozovatele distribuční soustavy, aby nemohl svoji vertikální integraci využívat k narušování hospodářské soutěže. Vertikálně integrovaní provozovatelé distribuční soustavy zejména nesmějí ve svých sděleních a v rámci péče o obchodní značku uvádět v omyl, pokud jde o oddělenou totožnost dodavatelské divize vertikálně integrovaného podniku.“

▐

18)	Článek 17 se nahrazuje tímto: „Tato směrnice nebrání činnosti provozovatele kombinované přenosové a distribuční soustavy, pokud ve vztahu ke každé své činnosti dodrží příslušná ustanovení článků 8 a 10b a čl. 15 odst. 1.“

19)

V článku 19 se odstavec 3 nahrazuje tímto:

„ 3. Elektroenergetické podniky vedou ve svém vnitřním účetnictví odděleně své přenosové a distribuční činnosti tak, jak by to bylo požadováno, kdyby dotyčné činnosti prováděly samostatné podniky, s cílem zamezit diskriminaci, vzájemnému subvencování a narušování hospodářské soutěže. Mohou rovněž vést účetnictví, které může být konsolidované, o každé činnosti v oblasti elektřiny, jež se netýká přenosu ani distribuce. Do 1. července 2007 musí vést oddělené účetnictví pro činnosti v oblasti dodávek pro oprávněné zákazníky a pro neoprávněné zákazníky. Výnosy z vlastnictví přenosové nebo distribuční soustavy se v účetnictví vykazují odděleně. Případně vedou konsolidované účetnictví pro ostatní neelektrizační činnosti. Vnitřní účetnictví zahrnuje rozvahu a výsledovku pro každou činnost. “

20)

V článku 20 se odstavec 2 nahrazuje tímto:

„ 2. Provozovatel přenosové nebo distribuční soustavy může odmítnout přístup, pokud postrádá nezbytnou fyzicky dostupnou kapacitu. Pro takové odmítnutí musí být řádně podložené důvody založené na objektivních, technicky a ekonomicky ospravedlnitelných kritériích. Vnitrostátní regulační orgán zajistí, aby se tato kritéria používala soudržně a aby uživatel soustavy, kterému byl odmítnut přístup, měl právo na odvolání. Pokud je to žádoucí a pokud došlo k odmítnutí přístupu, zajistí vnitrostátní regulační orgán, aby provozovatel přenosové nebo distribuční soustavy poskytl náležité informace o opatřeních, která budou nezbytná k posílení soustavy. Osobě požadující takové informace může být účtován přiměřený poplatek odrážející náklady na jejich poskytnutí. “

21)

V článku 21 se doplňují nové odstavce, které znějí:

„ 2a. Oprávnění zákazníci mají právo uzavírat smlouvy souběžně s několika dodavateli.

2b. Agentura sleduje v reálném čase všechny organizované velkoobchodní trhy s elektřinou vytvořené v Evropské unii, Evropském hospodářském prostoru a v sousedních zemích za účelem odhalení zneužívání tržní síly nebo deformace trhu a s cílem podpořit účinné fungování vnitřního trhu. “

22)

Za článek 22 se vkládá nová kapitola ║, která zní:

„KAPITOLA VIIa

VNITROSTÁTNÍ REGULAČNÍ ORGÁNY

Článek 22a

Určení a nezávislost vnitrostátních regulačních orgánů

1. Každý členský stát určí jediný vnitrostátní regulační orgán.

2. Členské státy zaručí nezávislost vnitrostátního regulačního orgánu a zajistí, aby své pravomoci vykonával nestranně a průhledně. Za tímto účelem musí členský stát zajistit, aby při výkonu regulačních úkolů svěřených touto směrnicí a jinými použitelnými právními předpisy:

a)	vnitrostátní regulační orgán byl právně odlišný od jakéhokoli jiného veřejnoprávního nebo soukromoprávního subjektu a na něm funkčně nezávislý, aby

b)	zaměstnanci vnitrostátního regulačního orgánu a osoby odpovědné za jeho řízení jednali nezávisle na jakémkoli tržním zájmu, a

c)	vnitrostátní regulační orgán při výkonu svých regulačních úkolů nevyhledával ani nepřijímal přímé pokyny od žádných vládních ani jiných veřejných či soukromých subjektů.

3. Za účelem ochrany nezávislosti vnitrostátního regulačního orgánu musejí členské státy zajistit zejména:

a)	aby měl vnitrostátní regulační orgán právní subjektivitu, finanční autonomii a odpovídající lidské i finanční zdroje pro výkon svých povinností;

aby byli členové správní rady nebo dozorčí rady vnitrostátního regulačního orgánu jmenováni na pevně stanovenou dobu, kterou není možné prodloužit, o délce nejméně pěti , ale nejvíce sedmi, let a aby u poloviny členů činilo první funkční období dva a půl roku. Členy je možné z funkce odvolat během jejich funkčního období, pouze pokud již neplní podmínky stanovené v tomto článku nebo se dopustili vážného pochybení podle vnitrostátních právních předpisů; a

c)	rozpočtové potřeby vnitrostátního regulačního orgánu jsou kryty z přímých výnosů pocházejících z operací na energetickém trhu.

Článek 22b

Cíle politiky vnitrostátního regulačního orgánu

Při plnění svých regulačních úkolů specifikovaných v této směrnici přijme vnitrostátní regulační orgán veškerá přiměřená opatření k dosažení těchto cílů:

podpora – v těsné spolupráci s Komisí, agenturou a vnitrostátními regulačními orgány ostatních členských států ║– konkurenceschopného, bezpečného a environmentálně udržitelného vnitřního trhu s elektřinou v rámci Společenství , účinného otevření trhu pro všechny spotřebitele a dodavatele ve Společenství a zajištění toho, aby elektroenergetické sítě fungovaly efektivně, spolehlivě a s ohledem na dlouhodobé cíle ;

b)	rozvoj konkurenceschopných a řádně fungujících▐ trhů v rámci Společenství k dosažení cíle uvedeného v písmenu a);

c)	potlačení veškerých omezení bránících obchodování s elektřinou mezi členskými státy, mimo jiné rozvoj vhodné přeshraniční přenosové kapacity k uspokojení poptávky a k posilování integrace vnitrostátních trhů , jakož i k umožnění neomezených toků elektřiny po celém Společenství;

zajištění rozvoje bezpečných, spolehlivých, účinných a na spotřebitele orientovaných síťových soustav při nejnižších možných nákladech , podpora adekvátnosti soustavy při současném zajištění energetické účinnosti a začlenění velkých i malých zařízení pro výrobu energie z obnovitelných zdrojů a zajištění distribuované výroby do přenosových a distribučních sítí;

e)	usnadnění přístupu do sítě novým výrobním kapacitám, zejména odstraňování překážek, které by mohly bránit přístupu nových účastníků na trhu a energii z obnovitelných zdrojů;

f)	zajištění toho, aby byly provozovatelům sítí poskytovány odpovídající pobídky, jak krátkodobě, tak dlouhodobě, ke zvyšování výkonnosti sítí a k podpoře integrace trhu;

g)	zajištění toho, aby zákazníci těžili z účinného fungování příslušného vnitrostátního trhu , zajištění ochrany spotřebitelů a podpory účinné hospodářské soutěže ve spolupráci s orgány pro hospodářskou soutěž ;

h)	pomoc v úsilí o vysoké úrovně univerzální a veřejné služby při dodávkách elektřiny, ochrana ohrožených zákazníků a pomoc při zajišťování účinnosti opatření na ochranu spotřebitelů stanovených v příloze A;

i)	harmonizace nezbytných postupů při výměně údajů.

Článek 22c

Povinnosti a pravomoci regulačního orgánu

1. Vnitrostátní regulační orgán má následující povinnosti , které plní případně v těsné spolupráci s jinými relevantními orgány Společenství nebo vnitrostátními orgány, provozovateli přenosové soustavy a dalšími účastníky trhu a aniž by byly dotčeny jejich specifické pravomoci :

a)	stanovení nebo schválení – nezávisle a v souladu s kritérii průhlednosti – regulovaných síťových sazeb a složek síťových sazeb;

b)	zajistit, aby provozovatelé přenosové a distribuční soustavy a případně vlastníci soustavy, jakož i jakékoli elektroenergetické podniky plnily své povinnosti vyplývající z této směrnice a z dalších příslušných právních předpisů Společenství, včetně těch, které se týkají přeshraničních otázek;

spolupracovat na přeshraničních otázkách s vnitrostátním regulačním orgánem nebo orgány ostatních členských států a s agenturou, mimo jiné zajišťovat, aby mezi přenosovými infrastrukturami existovala dostatečná propojovací kapacita, která by vyhovovala účinnému hodnocení trhu jako celku a měřítku bezpečnosti dodávek, aniž by docházelo k diskriminaci mezi dodavatelskými podniky z různých členských států ;

d)	dodržovat a provádět veškerá relevantní a závazná rozhodnutí ║ Komise a agentury;

e)	každoročně podávat zprávu o činnosti a plnění svých povinností Komisi, příslušným orgánům členských států a agentuře. Tato zpráva obsahuje přijatá opatření a dosažené výsledky ve vztahu k jednotlivým úkolům uvedeným v tomto článku;

dohlížet na dodržování požadavků na oddělení podle této směrnice a dalších relevantních právních předpisů Společenství a zabezpečit, aby nedocházelo k žádným vzájemným subvencím mezi přenosovými, distribučními a dodavatelskými činnostmi a aby přenosové a distribuční sazby byly stanoveny v dostatečném předstihu před začátkem období, v němž budou uplatňovány ;

přezkoumávat investiční plány provozovatelů přenosové soustavy a posuzovat ve své výroční zprávě investiční plán provozovatelů přenosové soustavy, pokud je o jeho soulad s celoevropským desetiletým investičním plánem pro sítě uvedeným v čl. 2c odst. 1 nařízení (ES) č. 1228/2003; desetiletý investiční plán vytváří pobídky pro podporu investic a zajišťuje, aby kvalita a počet pracovních sil odpovídal závazkům poskytování služeb; nesplní-li příslušný provozovatel desetiletý investiční plán, uloží mu vnitrostátní regulační orgán přiměřené sankce podle doporučení, které vydala agentura;

h)	schvalovat roční investiční plány provozovatelů přenosové soustavy;

i)	sledovat dodržování požadavků na bezpečnost a spolehlivost sítě stanovovat nebo schvalovat normy a požadavky na kvalitu služeb a dodávek a přezkoumávat dosažené výsledky z hlediska kvality služeb a dodávek a pravidla pro bezpečnost a spolehlivost sítě;

j)	sledovat úroveň průhlednosti a zajistit, aby elektroenergetické podniky dodržovaly povinnost průhlednosti;

k)	povzbuzovat vývoj evropských smluv o přerušitelných dodávkách;

sledovat ve spolupráci s orgány pro hospodářskou soutěž stupeň efektivní otevřenosti trhu a hospodářské soutěže na velkoobchodní a maloobchodní úrovni, včetně burz pro obchodování s elektřinou, cen pro domácnosti, počtu případů přechodu k jinému dodavateli, podmínek placení přiměřených záloh, které odrážejí skutečnou spotřebu, rovněž včetně počtu případů připojení a odpojení , poplatků za údržbu a stížností domácností v dohodnutém formátu, jakož i jakákoli narušení či omezení hospodářské soutěže, včetně poskytování relevantních informací a upozorňování příslušných orgánů pro hospodářskou soutěž na veškeré relevantní případy;

sledovat výskyt omezujících smluvních podmínek, včetně doložek o výlučnosti, které mohou bránit zákazníkům mimo domácnosti souběžně uzavírat smlouvy s více dodavateli nebo mohou omezit jejich možnost zvolit si takové uzavření smluv a případně informovat o této praxi vnitrostátní orgány pro hospodářskou soutěž;

s plným ohledem na ustanovení Smlouvy podporovat dohody na dlouhodobém základě mezi spotřebiteli energie a dodavateli, které přispívají ke zlepšování výroby a distribuce energie a zároveň spotřebiteli umožňují sdílet jejich výhody, za předpokladu, že tyto dohody mohou také přispět k dosažení optimální úrovně investic do odvětví energetiky;

o)	respektovat smluvní svobodu, pokud jde o dlouhodobé smlouvy, a zaručit možnost uzavírat smlouvy o využívání majetku, pokud jsou v souladu s právem Společenství;

p)	sledovat dobu, jakou podniky zabývající se přenosem a distribucí potřebují na provedení připojení a oprav , a ukládat sankce v souladu s obecnými zásadami vydanými agenturou, pokud tato připojení a opravy trvají bezdůvodně dlouho ;

q)	dohlížet na vysoké standardy univerzální a veřejné služby ve vztahu k elektřině a na ochranu zranitelných zákazníků, aniž jsou dotčeny pravomoci ostatních vnitrostátních regulačních orgánů▐;

r)	zajišťovat efektivnost a prosazování opatření na ochranu spotřebitele stanovených v příloze A;

s)	zveřejňovat alespoň jednou ročně doporučení o souladu dodavatelských sazeb s článkem 3 , přičemž v těchto doporučeních je třeba věnovat náležitou pozornost dopadům na fungování trhu s regulovanými cenami, tj. velkoobchodními cenami a cenami pro koncové spotřebitele) ;

t)	informovat vnitrostátní orgány pro hospodářskou soutěž a Komisi o členských státech, v nichž jsou regulované sazby nižší než tržní cena;

stanovovat normalizovaná pravidla, kterými by se řídily vztahy mezi konečnými zákazníky a dodavateli, distributory či provozovateli měřících systémů a jež by se týkala přinejmenším přístupu k údajům o spotřebě zákazníků , včetně údajů o cenách a souvisejících výdajích, uplatňování snadno srozumitelného harmonizovaného formátu pro takové údaje, přiměřených záloh, které odrážejí skutečnou spotřebu , a okamžitého přístupu všech zákazníků k těmto údajům podle přílohy A písm. h);

v)	sledovat provádění pravidel, která se týkají úlohy a povinností provozovatelů přenosové soustavy, provozovatelů distribuční soustavy, dodavatelů a zákazníků a dalších účastníků trhu podle nařízení (ES) č. 1228/2003;

w)	sledování investic do výrobních kapacit ve vztahu k bezpečnosti dodávek;

x)	případně vykonávat právo veta na rozhodnutí jmenovat nebo odvolat osoby odpovědné za obecnou správu v organizacích provozovatelů přenosové soustavy;

y)	stanovovat nebo schvalovat sazby za přístup k síti a zveřejňovat metodiku používanou pro stanovení těchto sazeb;

z)	stanovovat či schvalovat normy pro kvalitu služeb, dohlížet na jejich plnění a udělovat sankce za jejich neplnění;

aa)	dohlížet na uplatňování bezpečnostních opatření podle článku 24;

ab)	harmonizovat postupy při výměnách údajů při nejvýznamnějších tržních procesech na regionální úrovni;

ac)	stanovovat na nekonkurenceschopných trzích po danou a omezenou dobu cenové limity s cílem ochránit zákazníky před zneužíváním trhu, stanovovat tyto limity na dostatečně vysoké úrovni tak, aby nové subjekty neodrazovaly od vstupu na trh a stávajícím subjektům nebránily v růstu;

ad)	provádět audit plánů údržby u provozovatelů přenosové soustavy;

ae)	spolu s příslušnými orgány odpovědnými za plánování vypracovávat pokyny ohledně postupu udělování časově omezených licencí, aby se podpořil vstup nových subjektů v oblasti výroby elektřiny a obchodu s ní; a

af)	zajistit průhlednost kolísání velkoobchodních cen.

2. Stanoví-li tak členské státy, může povinnosti související s dohledem uvedené v odstavci 1 provádět jiný než vnitrostátní regulační orgán. V takovém případě budou informace vyplývající z tohoto dohledu vnitrostátnímu regulačnímu orgánu k dispozici co nejdříve.

V souladu se zásadami lepší právní úpravy konzultuje vnitrostátní regulační orgán při plnění povinností podle odstavce 1 případně provozovatele přenosové soustavy a těsně spolupracuje s jinými příslušnými vnitrostátními orgány, aniž by byla narušena jejich nezávislost a dotčeny jejich vlastní specifické pravomoci.

3. Je-li podle článku 10 určen nezávislý provozovatel soustavy, musí vnitrostátní regulační orgán kromě úkolů, které jsou mu svěřeny podle odstavce 1:

a)	sledovat dodržování povinností, které vlastníkovi přenosové soustavy a nezávislému provozovateli soustavy vyplývají z tohoto článku, a v souladu s odst. 5 písm. d) ukládat sankce za jejich nedodržení;

sledovat vztahy a komunikaci mezi nezávislým provozovatelem soustavy a vlastníkem přenosové soustavy s cílem zajistit, aby nezávislý provozovatel soustavy plnil své povinnosti, a zejména musí schvalovat smlouvy a jednat jako orgán pro řešení sporů mezi nezávislým provozovatelem soustavy a vlastníkem přenosové soustavy, pokud jde o případnou stížnost podanou kteroukoli ze stran podle odstavce 10;

c)	aniž je dotčen postup podle čl. 10 odst. 2 písm. c), ve vztahu k prvnímu desetiletému plánu rozvoje sítě schvalovat investiční plány a víceletý plán rozvoje sítě předkládaný každoročně nezávislým provozovatelem soustavy;

d)	zajistit, aby sazby za přístup k síti vybírané nezávislými provozovateli soustavy zahrnovaly odměnu pro vlastníka či vlastníky sítě, která je přiměřená užívání majetku tvořícího síť a jakýmkoli novým investicím do tohoto majetku;

e)	mít pravomoc provádět inspekce v prostorách vlastníka přenosové soustavy a nezávislého provozovatele soustavy; a

f)	sledovat používání poplatků za přetížení vybíraných nezávislým provozovatelem soustavy v souladu s čl. 6 odst. 6 nařízení ║(ES) č. 1228/2003 ║.

4. Vnitrostátní regulační orgány přijmou harmonizovanou metodiku pro sledování vnitrostátních trhů s elektřinou v souladu s odst. 1 písm. l), a to i pro sledování velkoobchodních a maloobchodních cen, kterou sjedná a schválí agentura.

5. Členské státy zajistí, aby byly vnitrostátním regulačním orgánům uděleny pravomoci, které jim umožní účinně a rychle plnit povinnosti uvedené v odstavcích 1 a 2. Za tímto účelem musí vnitrostátní regulační orgán disponovat mimo jiné následujícími pravomocemi:

a)	vydávat závazná rozhodnutí týkající se elektroenergetických podniků;

b)	provádět ve spolupráci s vnitrostátním orgánem pro hospodářskou soutěž šetření zaměřená na fungování trhů s elektřinou a ▐ rozhodnout o jakýchkoli vhodných opatřeních, která jsou nezbytná a přiměřená pro podporu účinné hospodářské soutěže a zajištění řádného fungování trhu▐;

c)	získávat od elektroenergetických podniků jakékoli informace, jež jsou důležité pro plnění jeho úkolů , včetně důvodů každého odmítnutí poskytnout přístup třetí straně, a veškeré informace o opatřeních vedoucích k posílení sítě, a případně spolupracovat s orgány pro regulaci finančních trhů ;

d)	ukládat účinné, přiměřené a odrazující sankce elektroenergetickým podnikům, které neplní povinnosti, jež pro ně vyplývají z této směrnice či z jakýchkoli rozhodnutí regulačního orgánu nebo agentury;

e)	provádět vhodná šetření s příslušnými pravomocemi vydávat pokyny při řešení sporů podle odstavců 10 a 11;

f)	schvalovat ochranná opatření uvedená v článku 24.

6. Vnitrostátní regulační orgány jsou příslušné pro stanovování nebo schvalování podmínek před tím, než vstoupí v platnost, pro:

připojení a přístup k vnitrostátním sítím, včetně sazeb za přenos a distribuci a jejich metod, nebo metod využívaných ke stanovení či schvalování sazeb za přenos a distribuci a včetně dohledu nad těmito metodami . Tyto sazby odrážejí skutečné vynaložené náklady, pokud tyto náklady odpovídají nákladům efektivního provozovatele a jsou průhledné. Musí umožňovat provádění nezbytných investic do sítí tak, aby díky těmto investicím bylo možné zabezpečit rentabilitu sítí . Tyto sazby nesmí diskriminovat nové subjekty na trhu;

b)	poskytování vyrovnávacích služeb , které maximálně odrážejíreálné náklady a jsou neutrální vůči výnosům a při tom dávají vhodný podnět uživatelům sítě pro vyrovnání jejich vstupu a odběru; jsou spravedlivé, nediskriminují a opírají se o objektivní kritéria;

c)	přístup k přeshraničním infrastrukturám, včetně postupů pro přidělování kapacity a řízení přetížení.

Vnitrostátní regulační orgány mají pravomoc vyžadovat, aby provozovatelé přenosové soustavy tyto podmínky změnili.

7. Při stanovování či schvalování podmínek či metod pro sazby a vyrovnávací služby musí vnitrostátní regulační orgány zajistit, aby byla provozovatelům sítě poskytnuta přiměřená pobídka, jak z krátkodobé, tak z dlouhodobé perspektivy, pro zvyšování účinnosti a podporu integrace trhu , pro zajišťování bezpečnosti dodávek a pro podporu souvisejících výzkumných činností.

8. Vnitrostátní regulační orgány dohlíží na řízení přetížení ve vnitrostátních elektrárenských soustavách a propojeních.

Provozovatelé přenosových soustav předkládají své postupy řízení přetížení, včetně přidělování kapacity, vnitrostátním regulačním orgánům ke schválení. Vnitrostátní regulační orgány mohou před schválením těchto postupů požádat o jejich změny.

9. Vnitrostátní regulační orgány mají právo požádat v případě potřeby provozovatele přenosové a distribuční soustavy, aby změnili podmínky uvedené v tomto článku tak, aby byly přiměřené a používaly se nediskriminačním způsobem. Pokud dojde při stanovování přenosových a distribučních sazeb ke zpoždění, jsou vnitrostátní regulační orgány oprávněny tyto sazby předběžně stanovit a rozhodnout o přiměřených kompenzačních opatřeních, pokud se sazby stanovené s konečnou platností od předběžných sazeb liší.

10. Každá osoba, která si stěžuje na provozovatele přenosové nebo distribuční soustavy v souvislosti s jeho povinnostmi podle této směrnice , může podat stížnost vnitrostátnímu regulačnímu orgánu, který jako orgán pro řešení sporů vydá rozhodnutí do dvou měsíců po obdržení stížnosti. Tuto lhůtu je možné prodloužit o dva měsíce, pokud vnitrostátní regulační orgány potřebují další informace. Tuto lhůtu je možné dále prodloužit po dohodě s navrhovatelem. ║Rozhodnutí vnitrostátního regulačního orgánu má závazný účinek, pokud není zrušeno nebo odvoláno.

11. Každá osoba, které se dotýká rozhodnutí o metodách přijaté podle tohoto článku nebo které se dotýkají navržené sazby či metody, má-li vnitrostátní regulační orgán konzultační povinnost, a která má právo si na ně stěžovat, může podat stížnost s ohledem na přezkoumání rozhodnutí ve lhůtě nejvýše dvou měsíců po zveřejnění rozhodnutí nebo návrhu rozhodnutí nebo v kratší lhůtě stanovené členskými státy. Tato stížnost nemá odkladný účinek.

12. Členské státy vytvoří vhodné a účinné mechanismy pro regulaci, kontrolu a průhlednost tak, aby zabránily veškerému zneužívání dominantního postavení a bezohlednému chování, zejména ke škodě spotřebitelů. Tyto mechanismy berou v úvahu ustanovení Smlouvy, a zejména její článek 82.

13. Vnitrostátní regulační orgán zřídí nezávislou službu pro stížnosti nebo alternativní systém opravných prostředků, jako je nezávislý ombudsman pro energetiku nebo orgán sdružující spotřebitele. Tyto služby nebo systémy budou odpovídat za účinné vyřizování stížností a budou se řídit osvědčenými postupy. Vnitrostátní regulační orgán stanoví normy a obecné pokyny pro vyřizování stížností výrobci a provozovateli přenosových soustav.

14. Členské státy zajistí, aby v souladu s vnitrostátními právními předpisy byla přijata vhodná opatření, včetně správních opatření nebo trestních řízení proti odpovědným fyzickým nebo právnickým osobám, pokud nejsou dodržena pravidla o důvěrnosti stanovená touto směrnicí.

15. Stížnosti uvedené v odstavcích 10 a 11 se podávají, aniž je dotčen výkon práva na opravný prostředek podle právních předpisů Společenství a členských států.

16. Rozhodnutí vnitrostátního regulačního orgánu musí být náležitě odůvodněná a dostupná veřejnosti, aby bylo možné provést právní přezkoumání .

17. Členské státy zajistí, aby na vnitrostátní úrovni existovaly vhodné mechanismy, v jejichž rámci má strana, které se rozhodnutí vnitrostátního regulačního orgánu týká, právo podat opravný prostředek k vnitrostátnímu soudnímu orgánu nebo k jinému nezávislému vnitrostátnímu orgánu , který je nezávislý na zúčastněných stranách a kterékoli z vlád .

▐

Článek 22d

Regulační režim pro přeshraniční otázky

1. Vnitrostátní regulační orgány úzce spolupracují a vzájemně konzultují a poskytují si navzájem i agentuře jakékoli informace nezbytné pro plnění jejich úkolů podle této směrnice. U předávaných informací zajistí přijímající orgán stejnou úroveň důvěrnosti, jaká je vyžadována od orgánu, který informaci poskytl.

2. Aby se tam, kde existují regionální trhy s elektřinou, zajistilo, aby se jejich integrace odrážela v příslušných regulačních strukturách, příslušné vnitrostátní regulační orgány v úzké spolupráci s agenturou a pod jejím vedením zajistí, že v souvislosti s jejich regionálními trhy budou plněny alespoň následující regulační úkoly:

spolupráce přinejmenším na regionální úrovni s cílem podporovat utváření provozních uspořádání vedoucích k zajištění optimálního řízení sítě, rozvoji společných burz pro obchodování s elektřinou a k přidělování přeshraniční kapacity a s cílem zajistit přiměřenou úroveň propojovací kapacity , a to i prostřednictvím nových propojení, v rámci regionu a mezi regiony umožňující rozvoj účinné hospodářské soutěže a lepší zajištění bezpečnosti dodávek;

b)	harmonizace všech technických a tržních kodexů pro příslušné provozovatele přenosové soustavy a další účastníky trhu alespoň na příslušné regionální úrovni;

c)	harmonizace pravidel pro řízení přetížení a spravedlivé přerozdělování výnosů nebo nákladů na řízení přetížení mezi všemi účastníky trhu;

d)	přijetí pravidel k zajištění toho, aby vlastníci nebo manažeři energetické burzy či burz provozujících příslušný regionální společný trh byli zcela nezávislí na vlastnících nebo manažerech výrobních zařízení.

3. Vnitrostátním regulačním orgánům přísluší právo uzavírat mezi sebou dohody a podněcovat tak regulační spolupráci. Kroky uvedené v odstavcích 1 a 2 se podle potřeby provádějí v těsné spolupráci s jinými příslušnými vnitrostátními orgány a tak, aby nebyly dotčeny jejich specifické pravomoci.

4. Agentura rozhodne o regulačním režimu pro infrastrukturu spojující alespoň dva členské státy:

a)	na společnou žádost příslušných vnitrostátních regulačních orgánů; nebo

b)	pokud příslušné vnitrostátní regulační orgány nedokázaly dosáhnout dohody o vhodném regulačním režimu do šesti měsíců ode dne, kdy byl spis předložen poslednímu z těchto regulačních orgánů.

▐

Článek 22e

Soulad s obecnými zásadami

1. Komise nebo kterýkoli vnitrostátní regulační orgán ║ si mohou vyžádat stanovisko agentury k tomu, zda je rozhodnutí regulačního orgánu v souladu s obecnými zásadami uvedenými v této směrnici nebo v nařízení (ES) č. 1228/2003.

2. Agentura poskytne ║ své stanovisko Komisi nebo vnitrostátnímu regulačnímu orgánu, který si jej vyžádal ║ a rovněž vnitrostátnímu regulačnímu orgánu, který dotyčné rozhodnutí vydal do čtyř měsíců od přijetí žádosti.

3. Pokud vnitrostátní regulační orgán, který sporné rozhodnutí vydal, nevyhoví stanovisku agentury do čtyř měsíců ode dne, kdy jej obdržel, uvědomí agentura Komisi.

4. Kterýkoli vnitrostátní regulační orgán může uvědomit Komisi ║, má-li za to, že rozhodnutí vnitrostátního regulačního orgánu není v souladu s obecnými zásadami uvedenými v této směrnici nebo v nařízení (ES) č. 1228/2003, a to do dvou měsíců od dne tohoto rozhodnutí.

5. Pokud Komise do dvou měsíců poté, co ji uvědomila agentura v souladu s odstavcem 3 nebo vnitrostátní regulační orgán v souladu s odstavcem 4, nebo z vlastního podnětu do tří měsíců ode dne rozhodnutí shledá, že dané rozhodnutí vnitrostátního regulačního orgánu vyvolává vážné pochybnosti z hlediska jeho slučitelnosti s obecnými zásadami uvedenými v této směrnici nebo v nařízení (ES) č. 1228/2003, může Komise rozhodnout o zahájení řízení. V takovém případě vyzve vnitrostátní regulační orgán a účastníky řízení před vnitrostátním regulačním orgánem, aby předložili připomínky.

6. Pokud se Komise rozhodla zahájit řízení, nejpozději do čtyř měsíců ode dne přijetí tohoto rozhodnutí vydá konečné rozhodnutí:

a)	nevznášet námitky proti rozhodnutí vnitrostátního regulačního orgánu; nebo

b)	vyžadující, aby dotčený vnitrostátní regulační orgán změnil nebo zrušil své rozhodnutí, má-li za to, že nebyly dodrženy obecné zásady.

7. Pokud Komise nepřijala rozhodnutí o zahájení řízení nebo konečné rozhodnutí ve lhůtách stanovených v odstavcích 5 a 6, má se za to, že proti rozhodnutí vnitrostátního regulačního orgánu nevznesla námitky.

8. Vnitrostátní regulační orgán naplní rozhodnutí Komise vyžadující změnu či zrušení jeho rozhodnutí do dvou měsíců a uvědomí o tom Komisi.

▐

Článek 22f

Vedení záznamů

1. Členské státy musí vyžadovat, aby dodavatelské podniky uchovávaly pro potřebu vnitrostátního regulačního orgánu, vnitrostátního orgánu pro hospodářskou soutěž a Komise alespoň po dobu pěti let náležité údaje týkající se všech transakcí se smlouvami na dodávky elektřiny a deriváty na elektřinu s velkoodběrateli a provozovateli přenosové soustavy.

2. Údaje musí obsahovat podrobnosti o vlastnostech příslušných transakcí, jako například pravidla upravující trvání, dodání a plnění, množství, data a časy uskutečnění a ceny transakcí a informace k identifikaci dotčeného velkoodběratele, jakož i stanovené podrobnosti o všech nenaplněných smlouvách na dodávky elektřiny a derivátech na elektřinu.

3. Regulační orgán podává zprávy o výsledku svých šetření nebo své žádosti účastníkům trhu a zároveň zajišťuje , aby se nezveřejnily informace, které mají z obchodního hlediska citlivou povahu a které se týkají jednotlivých účastníků trhu či jednotlivých transakcí.▐

▐

4. Tento článek nezakládá vzhledem k orgánům uvedeným v odstavci 1 další povinnosti pro subjekty spadající do oblasti působnosti směrnice 2004/39/ES.

5. Potřebují-li orgány uvedené v odstavci 1 přístup k údajům, které uchovávají subjekty spadající do oblasti působnosti směrnice 2004/39/ES, poskytnou jim požadované údaje ║orgány příslušné podle uvedené směrnice.“

23)	Článek 23 se zrušuje.

24)

Článek 26 se mění takto :

odstavec 2 se nahrazuje tímto:

„ 2. Členský stát, který má po vstupu této směrnice v platnost značné technické obtíže s otevíráním svého trhu pro určité omezené skupiny zákazníků mimo domácnosti uvedených v čl. 21 odst. 1 písm. b), může požádat o výjimku z tohoto ustanovení, kterou mu může Komise povolit na dobu nejvýše dvanácti měsíců po dni uvedeném v čl. 30 odst. 1. Tato výjimka končí v každém případě ke dni uvedenému v čl. 21 odst. 1 písm. c). “

b)	doplňuje se nový odstavec, který zní: „ 2a. Členské státy mohou z ustanovení kapitol III, IV, V, VI a VII vyjmout průmyslové zóny. Takovými výjimkami není dotčena zásada přístupu třetí strany. Odchylky nesmí zasahovat do úkolů veřejných distribučních soustav. “ ▐

25)

Příloha A se mění takto:

písmeno a) se nahrazuje tímto:

„ a)

měli právo uzavřít se svým poskytovatelem služeb v elektroenergetice smlouvu, která obsahuje:

—	označení a adresu poskytovatele;

—	poskytované služby, nabízené úrovně kvality služeb, jakož i lhůtu pro počáteční připojení;

—	druhy nabízených služeb údržby;

—	prostředky, kterými je možné získávat aktuální informace o všech platných sazbách a poplatcích za údržbu;

—	trvání smlouvy, podmínky, za nichž je možné služby nebo smlouvu obnovit nebo zrušit, existence práva na bezplatné odstoupení od smlouvy;

—	všechny náhrady a odškodnění, které se uplatňují u smluvní služby v případě, že není dodržena úroveň kvality, včetně nesprávné nebo zpožděné fakturace;

—	způsob započetí postupů pro řešení sporů v souladu s písmenem f);

—	informace o právech spotřebitele, včetně výše uvedených informací, sdělené jasnou formou prostřednictvím fakturace a internetových stránek elektroenergetických podniků; a

—	podrobné údaje o příslušném orgánu, u něhož je možno požadovat nápravu, a o tom, jak mají spotřebitelé postupovat v případě sporu.

Podmínky musí být spravedlivé a předem dobře známé. V každém případě budou informace uvedené v tomto písmenu poskytovány před uzavřením nebo potvrzením smlouvy. Pokud se smlouvy uzavírají prostřednictvím zprostředkovatelů, poskytují se uvedené informace taktéž před uzavřením smlouvy; “

písmeno b) se nahrazuje tímto:

„ b)

dostávali přiměřené informace o každém úmyslu změnit smluvní podmínky a informace o svém právu na odstoupení v případě jejího vypovězení. Poskytovatelé služeb svým zákazníkům přímo, včas, průhledně a srozumitelně oznámí každé zvýšení poplatků, nejpozději jedno běžné zúčtovací období poté, co zvýšení nabude účinku průhledným. Členské státy zajistí, aby zákazníci mohli svobodně odstupovat od smluv, pokud nesouhlasí s novými podmínkami, které jim oznámil jejich poskytovatel služeb v elektroenergetice; “

písmeno d) se nahrazuje tímto:

„ d)

jim byla poskytována široká nabídka způsobů plateb, které nediskriminují zákazníky. Jakýkoli rozdíl v podmínkách musí odrážet náklady dodavatele týkající se různých platebních režimů. Obecné podmínky musí být korektní a průhledné. Poskytují se v jasném a srozumitelném jazyce. Zákazníci jsou chráněni před nepoctivými a zavádějícími způsoby prodeje, včetně mimosmluvních překážek kladených obchodníkem, například příliš rozsáhlou smluvní dokumentací; “

písmeno f) se nahrazuje tímto:

„ f)

měli prospěch z průhledných, jednoduchých a levných postupů pro vyřizování stížností. Především mají všichni spotřebitelé právo na to, aby jim jejich poskytovatel služeb v elektroenergetice poskytoval služby a vyřizoval jejich stížnosti. Tyto postupy umožňují, aby spory byly vyřešeny spravedlivě a rychle ve lhůtě tří měsíců, a v odůvodněných případech zajišťují systém odškodnění a/nebo náhrady. Tyto postupy my se měly, kdykoli-je to možné, řídit zásadami stanovenými v doporučení Komise 98/257/ES (15);

doplňují se nová písmena, která znějí:

„h)

mohli snadno přejít k jinému dodavateli a měli k dispozici údaje o své spotřebě a aby mohli na základě výslovného souhlasu a zdarma poskytnout kterémukoli oprávněnému dodavatelskému podniku s dodavatelskou licencí přístup ke svým měřeným údajům. Strana odpovídající za správu údajů je povinna tyto údaje podniku vydat. Členské státy určí formát pro tyto údaje a postup, jakým dodavatelé a spotřebitelé budou mít k těmto údajům přístup. Za tuto službu nesmějí být spotřebiteli účtovány žádné další náklady;

byli alespoň jednou za čtvrtletí řádně informováni o aktuální spotřebě elektřiny a o nákladech na elektřinu. Za tuto službu nesmějí být spotřebiteli účtovány žádné další náklady. Členské státy zajistí, aby zavedení inteligentních měřidel bylo provedeno za co nejmenších narušení dodávek spotřebitelům do … (16) a aby za něj odpovídaly společnosti zabezpečující distribuci nebo dodávky elektřiny. Vnitrostátní regulační orgány jsou odpovědné za dohled nad procesem tohoto rozvoje a za stanovení společných norem definovaných za tímto účelem. Členské státy zajistí, že normy stanovující minimální technické řešení a provozní požadavky na měřidla řeší otázky interoperability tak, aby spotřebitelé získali co největší přínos za co nejnižší náklady;

j)	po každém přechodu k jinému dodavateli elektřiny obdrží konečné vyúčtování nejpozději měsíc po informování příslušného dodavatele.

Článek 2

Provedení

1. Členské státy uvedou v účinnost právní a správní předpisy nezbytné pro dosažení souladu s touto směrnicí do … (17) Neprodleně sdělí Komisi jejich znění a srovnávací tabulku mezi těmito předpisy a touto směrnicí.

Budou tyto předpisy používat od … (17) ║.

Tyto předpisy přijaté členskými státy musí obsahovat odkaz na tuto směrnici nebo musí být takový odkaz učiněn při jejich úředním vyhlášení. Způsob odkazu si stanoví členské státy.

2. Členské státy sdělí Komisi znění hlavních ustanovení vnitrostátních právních předpisů, které přijmou v oblasti působnosti této směrnice.

Článek 3

Vstup v platnost

Tato směrnice vstupuje v platnost [ …] dnem po vyhlášení v Úředním věstníku Evropské unie.

Článek 4

Tato směrnice je určena členským státům.

V … dne …

Za Evropský parlament

předseda/předsedkyně

Za Radu

předseda/předsedkyně

(1) Úř. věst. C 211, 19.8.2008, s. 23 .

(2) Úř. věst. C 172, 5.7.2008, s. 55 .

(3) Postoj Evropského parlamentu ze dne 18. června 2008.

(4) Úř. věst. L 176, 15.7.2003, s. 37.

(5) Úř. věst. L …

(6) Úř. věst. L 176, 15.7.2003, s. 1.

(7) Úř. věst. L 24, 29.1.2004, s. 1 .“

(8) Úř. věst. L 145, 30.4.2004, s. 1 .

(9) Úř. věst. L …“

(10) Úř. věst. L 124, 20.5.2003, s. 36. “

(11) Dva roky po vstupu směrnice …/…/ES [kterou se mění směrnice 2003/54/ES o společných pravidlech pro vnitřní trh s elektřinou ] v platnost. “

(12) Jeden rok po vstupu směrnice …/…/ES, [kterou se mění směrnice 2003/54/ES o společných pravidlech pro vnitřní trh s elektřinou] v platnost.

(13) Deset let po vstupu směrnice …/…/ES, [kterou se mění směrnice 2003/54/ES o společných pravidlech pro vnitřní trh s elektřinou] v platnost. .

(14) Dva roky po vstupu směrnice …/…/ES, [kterou se mění směrnice 2003/54/ES o společných pravidlech pro vnitřní trh s elektřinou] v platnost. “

(15) Úř. věst. L 115, 17.4.1998, s. 31 .“

(16) Deset let po vstupu směrnice …/…/ES [kterou se mění směrnice 2003/54/ES o společných pravidlech pro vnitřní trh s elektřinou] v platnost “

(17) Osmnáct měsíců ode dne vstupu v platnost.