31.3.2009   

CS

Úřední věstník Evropské unie

C 77/96

1.1

EHSV vítá bílou knihu Komise nazvanou Společně pro zdraví, jelikož také zdůrazňuje vzájemný vztah mezi zdravím, hospodářskou prosperitou a konkurenceschopností a zároveň uznává práva občanů na posílení jejich duševního a tělesného zdraví a na kvalitní zdravotní péči.

1.2

EHSV souhlasí s tím, že Evropská rada uznává základní a společné evropské hodnoty ve zdravotnictví:, univerzálnost, právo na přístup ke kvalitní zdravotní péči, spravedlnost a solidaritu (1). EHSV doufá, že vývoj v oblasti veřejného zdraví bude založen na těchto základních zásadách, a očekává uplatňování principu „zdraví ve všech politikách“. Proto je podle něj třeba koordinovat politiku v oblasti vnitřního trhu, hospodářské soutěže i hospodářskou politiku a využít je k dosažení politických cílů Společenství spočívajících v podpoře, ochraně a rozvoji zdraví lidí.

1.3

EHSV podporuje názor Komise a souhlasí s ní v tom, že aktivní evropské občanství není možné bez zdůrazňování, uznávání a zajišťování základních práv včetně práv pacientů. Bez nich není zdravotní politika na úrovni Společenství myslitelná.

1.4

EHSV souhlasí s prioritami Komise, a především s bojem proti vážnému ohrožení zdraví a vážným nemocem šířícím se přes hranice, opatřeními k monitorování a včasnému varování v případě katastrof a opatřeními k boji proti kouření a nadměrné konzumaci alkoholu a na ochranu veřejného zdraví.

1.5

Neustálý a koordinovaný vklad specifických agentur provozovaných EU (2) může hrát významnou úlohu při zajištění přijetí strategie a jejího provádění.

1.6

EHSV podporuje zahájení cílenějšího shromažďování a hodnocení údajů na úrovni Společenství, které by umožnilo provádění strategie. Kromě skutečných a srovnatelných indikátorů je třeba vyvinout úsilí k aktualizaci databází a k vývoji metod pro ověřování přesnosti údajů. Upozorňuje však na přísnou ochranu osobních údajů.

1.6.1

EHSV se domnívá, že pacienti, kteří vyžadují přeshraniční péči, by měli dostat informace o svých právech na kvalitní zdravotní péči. Členské státy by měly mimoto dbát na to, aby volné poskytování služeb nevedlo v této oblasti k sociálnímu dumpingu, neboť by to poškodilo pečovatelské pracovníky, jejich profesionalitu a v konečném důsledku pacienty.

1.7

EHSV vítá prohlášení Komise o omezení stávajících závažných rozdílů mezi členskými státy i v nich. Upozorňuje však Komisi, že podpora práv pacientů na mobilitu a zvyšování mobility pracovníků ve zdravotnictví nesmí tyto nerovnosti ještě zhoršovat.

1.8

EHSV podporuje záměr Komise posilovat a podporovat prevenci a vítá snahu Komise o podporu programů na zvyšování povědomí o otázkách zdraví zaměřených na jednotlivé věkové skupiny. Veřejnoprávní televizní či rozhlasové stanice zde mohou hrát významnou úlohu; měly by se zaměřit na chudé lidi, kteří představují velkou část obyvatelstva EU, a zejména na děti a mládež, kteří se jinak k objektivním a užitečným informacím a poznatkům nedostanou.

1.9

EHSV navrhuje zahájit dlouhodobou kampaň „Zdravý evropský občan“, která by měla doprovázet celou pětiletou strategii. Pomocí každoročního plánování a zpětné vazby by bylo možno průběžně vyhodnocovat strategii a příslušně ji upravovat. EHSV doporučuje, aby Komise v zájmu podpory takového chování občanů EU, ve kterém by se odráželo větší povědomí o otázkách zdraví, rozšířila jak strategii, tak i program (dlouhodobou kampaň) na 10 let.

1.10

EHSV zdůrazňuje důležitost širokého zapojení zúčastněných stran do seznamování se se strategií, diskuse o ní a jejího provádění, protože prostřednictvím transparentnosti a spolupráce lze dosáhnout přijetí této strategie a uskutečnění participativní demokracie.

1.11

EHSV upozorňuje Komisi na význam zdraví a bezpečnosti při práci a žádá ji, aby ve spolupráci se sociálními partnery a členskými státy prohloubila koordinovanou spolupráci v politikách EU a posílila prevenci a ochranu.

1.12

EHSV navrhuje, aby odborníci z různých oblastí politiky, zástupci sociálních partnerů, profesních organizací a občanské společnosti na místní, regionální, národní úrovni i úrovni EU zakládali fóra, která by zahrnovala víceúrovňovou spolupráci a mohla by vytvořit síť k výměně informací a prezentaci různých hledisek a umožnit oddělení národních politik a politik EU a dospět k jejich přijetí. Příprava občanů na individuální a kolektivní reakci v případě vážné krize v oblasti zdraví by měla být součástí diskusí v těchto fórech spolupráce, jež oslovují rozsáhlou veřejnost, a v případě potřeby by tato příprava umožnila účinné řízení nouzových situací, které by bylo v zájmu všech.

1.13

EHSV doporučuje, aby se vytvořením podobných fór v mezinárodní politice EU se zapojením zúčastněných stran a spoluprací s mezinárodními organizacemi zajistila diskuse o politických otázkách a formulování a provádění strategií.

1.14

EHSV podporuje inovace v systémech zdravotní péče členských států a vítá rozvoj technologie pro elektronické zdravotnictví, uplatňování zásady subsidiarity a zaručení práv pacientů však bude vyžadovat další výzkumy a návrhy řešení.

1.15

EHSV vyjadřuje zklamání nad tím, že strategie, která se týká všech občanů EU, zatím nezískala vlastní rozpočet. EHSV navrhuje, aby pro zajištění účinného provádění nové strategie byl uskutečněn celkový přezkum rozpočtu EU (3); je třeba, monitorovat a hodnotit projekty týkající se veřejného zdraví a poté je harmonizovat. Během celého trvání strategie je třeba kromě financování projektů usilovat i o zajištění financování úkolů trvalého charakteru na období po roce 2013.

2.1

Zdraví a kvalitní zdravotní péče je součástí evropského sociálního modelu, jenž staví na základních hodnotách, jako je solidarita, a je třeba je aktivně rozvíjet (4).

2.2

Právo na posílení duševního a tělesného zdraví a přístup k péči o duševní a tělesné zdraví je základním právem evropských občanů a jedním z hlavních pilířů aktivního evropského občanství.

2.3

Je třeba zaměřit se na občany a společně rozvíjet kulturu zdraví a bezpečnosti ve Společenství.

2.4

V EU má prvořadou důležitost boj proti chudobě a úsilí zajistit přístup ke kvalitní zdravotní péči všem jako základnímu ukazateli úspěchu v oblasti poskytování zdravotní péče, ale také v oblasti posilování konkurenceschopnosti (5).

3.1

Evropská komise uspořádala na téma zdraví dvě konzultace. Na nich byla vyjádřena všeobecná podpora nové zdravotní strategii v Evropě a přání užší spolupráce mezi Evropskou komisí a členskými státy EU v oblasti dalších zlepšení ochrany zdraví v EU.

3.2

Během veřejné konzultace byly vyzdviženy nejdůležitější otázky:

3.3

Lisabonská smlouva podepsaná dne 13. prosince 2007 doplňuje a upřesňuje článek 152 Smlouvy o založení Evropského společenství tím, že nahrazuje pojem „lidské zdraví“ pojmem „tělesné nebo duševní zdraví“. Lisabonská smlouva rozšiřuje obsah Smlouvy o monitorování a včasné varování v případě vážného ohrožení zdraví přesahujícího hranice i jeho potírání.

3.4

Bílá kniha klade důraz na společné hodnoty, jako je přístup ke kvalitní zdravotní péči, spravedlnost a solidarita. Evropská komise založila rozvoj společné strategie na čtyřech základních zásadách:

3.5

Na základě toho strategie vytyčuje tři hlavní cíle pro nadcházející roky:

Komise k dosažení těchto cílů navrhuje 18 opatření.

4.1

EHSV souhlasí se základními zásadami vytyčenými v Bílé knize. Proto vítá zásadu „zdraví ve všech politikách“. Podpora a provádění strategie bude vyžadovat mnohem užší spolupráci mezi Komisí, sociálními partnery, organizacemi občanské společnosti, akademickými kruhy a médii.

4.2

EHSV uznává, že veřejné zdraví na celém světě se potýká se třemi hlavními problémy: je to boj s neustále se měnícími mikroorganismy, snaha o změnu zvyklostí a chování lidí a úsilí o to, aby se tomuto tématu věnovala pozornost a finanční prostředky (6). Uvědomuje si také úkoly i možnosti, které EU má:

4.3

EHSV zdůrazňuje význam aktivní úlohy zúčastněných stran (orgánů veřejné správy, sociálních partnerů, organizací občanské společnosti včetně sdružení pacientů a spotřebitelských organizací), a to jak ve vymezování a řešení problémů, tak i při podpoře chování založeného na povědomí o otázkách zdraví.

4.4

EHSV je zklamán, že nedošlo k zapojení sociálních partnerů, zainteresovaných subjektů z občanské společnosti, profesních organizací ani sdružení pacientů. Navrhuje, že k provádění zdravotní strategie a k hospodářskému úspěchu EU by měla být v kontextu sociálního partnerství a pro efektivní využívání finančních prostředků nezbytná spolupráce s orgány veřejné správy (na místní, regionální, národní a evropské úrovni).

5.1

EHSV souhlasí s Komisí v tom, že by při provádění „programu pro občany“ měla být východiskem pro zdravotní politiku Společenství občanská práva a práva pacientů, a že by se měla v zájmu zdraví všech posilovat solidarita jako klíčová hodnota, na níž je založen evropský sociální model (7).

5.2

EHSV podporuje aktivní evropské občanství, které není myslitelné bez postoje založeného na povědomí o otázkách zdraví. Přes úsilí EU i jednotlivých států existují stále velké rozdíly ve zdravotním stavu občanů (8), přístupu ke zdravému životnímu stylu a rovných příležitostech. To platí především pro rovnost žen a mužů (9) a obzvláště pro ohrožené či znevýhodněné skupiny. EHSV vyzývá Komisi, aby poté, co budou určena znevýhodnění, kterými určité skupiny trpí, zajistila vývoj specifických řešení a systémů podpory, a při tom napomáhala spolupráci mezi členskými státy; kromě toho a s ohledem na vývoj demografické křivky by podpora specifických programů zaměřených na hodnocení a udržování zdravotního stavu seniorů měla kladný vliv na společnost jako celek.

5.3

S ohledem na velké rozdíly mezi členskými státy podporuje EHSV společný cíl zdravotních politik, a to přispět ke strategiím na omezení a odstranění chudoby. Přestože náklady na zdravotnictví stále rostou, nesmíme dopustit, aby zatlačovaly jedince a rodiny v EU i mimo její hranice do chudoby. Je tudíž nutné zajistit spravedlnost v poskytování náležitého rozsahu zdravotní péče a sociálních služeb a jejich dosažitelnost i místní dostupnost. Nezbytně se musí zabránit dalšímu „rozevírání nůžek“ mezi bohatými a chudými v naší společnosti.

5.4

EHSV je přesvědčen, že by mělo být posíleno duševní a tělesné zdraví evropských občanů, kteří by měli mít rovné právo na péči o duševní a tělesné zdraví. Toho se dá dosáhnout jedině tak, že se věnuje zvláštní pozornost znevýhodněným skupinám, jako jsou osoby žijící dlouhodobě v chudobě a ty, které jsou vyloučeny na základě náboženství. Vývoj v oblasti veřejného zdraví musí více zohledňovat duševní zdraví, a to zejména u zvláště ohrožených skupin (10).

5.5

EHSV se domnívá, že by měly členské státy dále prosazovat mezikulturní dialog za účelem podpory činnosti EU a jejích občanů, zvláště co se týče poskytování a využívání zdravotních služeb. Uznání a podpora kulturní rozmanitosti a multikulturalismus mohou podstatně přispět k zajištění legitimity a zakotvení povědomí o otázkách zdraví a dokonce i k povzbuzení vzájemné pomoci (11), a také k zajištění včasné prevence a využívání zdravotní péče.

5.6

EHSV žádá Komisi, aby vypracovala návrhy na rozvoj chování založeného na povědomí o otázkách zdraví, které by bylo možné začlenit do všech politik tak, aby byl zajištěn přístup k nezávislým informacím týkajícím se duševního i tělesného zdraví i těm občanům, kteří nemají přístup k internetu a bohužel stále rostoucímu počtu znevýhodněných osob. Jednou z možností by měla být spolupráce s veřejnoprávními rozhlasovými a televizními stanicemi a šíření informací o veřejném zdraví, zdravotní osvěty (zejména prevence) i informací o přístupu ke zdravotnickým zařízením. To by se dalo provést i za použití komunikačních nástrojů, jako je internet, které jsou přístupné pacientům i pracovníkům ve zdravotnictví.

5.7

EHSV zdůrazňuje, že kampaně proti kouření, vývoj společných norem pro označování potravin, farmaceutický výzkum i vývoj a podpora elektronických zdravotních služeb, to jsou oblasti, které představují přidanou hodnotu. V mnoha oblastech může výměna osvědčených postupů hrát klíčovou roli při účinném a efektivním využívání omezených finančních prostředků.

5.8

EHSV přikládá význam politice na podporu rodin, spolu s odpovídající podporou a osvětou v otázkách zdraví, která by mohla začít již v těhotenství (12). Na podporu koncepce evropského občanství EHSV doporučuje zahájit dlouhodobou kampaň „Zdravý evropský občan“.

5.9

EHSV podporuje volný pohyb pracovníků a uznává práva pacientů. Upozorňuje však Komisi, že podpora mobility pacientů a pracovníků ve zdravotnictví nesmí zhoršovat stávající nerovnosti v oblasti zdravotní péče; ty je naopak důležité překonávat (13).

5.10

EHSV poukazuje na skutečnost, že nezbytnou podmínkou poskytování adekvátní a kvalitní veřejné zdravotní péče a sociálních služeb je dostatek náležitě kvalifikovaných pracovníků. Proto je třeba zajistit pracovníkům v těchto oborech lepší platy a lepší společenské uznání a prestiž, aby tak bylo toto odvětví přitažlivější pro mladé lidi. EHSV vyjadřuje obavu ohledně zdraví stárnoucích pracovníků ve zdravotnictví a sociálních službách, kterým hrozí vyhoření a stres. Je tak podle něj rozhodně zapotřebí vyzdvihnout hodnotu práce v oblasti zdravotnictví a sociálních služeb a zdůraznit, že pracovníci v tomto odvětví významně přispívají k podpoře zdraví v celé společnosti.

5.11

Na národní úrovni je třeba se důsledně zasadit za vypracování důsledné zdravotní politiky, ta však může dosáhnout konkrétních výsledků pouze tehdy, když na ni bude přidělen dostatek rozpočtových prostředků či zdrojů pocházejících ze systému sociálního zabezpečení. Členské státy skutečně nesmějí investovat pouze do prosperity svých obyvatel, ale rovněž do zdraví svých občanů a příslušníků.

6.1

EHSV souhlasí s tím, že z hlediska globalizace a zdraví může EU hrát klíčovou úlohu ve zdravotní politice uvnitř svých hranic i mimo ně, pokud přispěje k řešení celosvětových zdravotních problémů i katastrof a epidemií na úrovni EU i nových výzev vyplývajících ze změny klimatu, a nabídne přidanou hodnotu tím, že přispěje k řešení celosvětového nedostatku pracovníků ve zdravotnictví prostřednictvím zvláštního kompenzačního fondu (14) a zlepšení mezinárodního přístupu k léčivům.

6.2

V případě stávajících (HIV/AIDS) i nových hrozeb pro zdraví přesahujících hranice má EU stále větší význam jako poskytovatelka přidané hodnoty, protože členské státy nejsou schopny tyto problémy účinně řešit samy (problém přístupu k triterapiím). To platí především pro zesílení kontrol a ochrany a koordinace prevence přenosných nemocí.

6.3

EHSV vyjadřuje lítost nad tím, že Komise nepředložila žádné konkrétní návrhy, jenž by řešily problémy pracovníků ve zdravotnictví, kteří mají pro úspěch zdravotní strategie EU klíčový význam. Mezi nedostatkem pracovníků ve zdravotnictví a chybějícími zdravotními službami a problémy při jejich poskytování je jasný vzájemný vztah.

6.4

EHSV by rád zdůraznil význam etického přístupu k právům pacientů ve vztazích mezi lékaři, ostatními pracovníky ve zdravotnictví a pacienty. V dnešním světě dochází k vývoji a ke změnám, lékařské technologie se rychle rozvíjejí, a tak je třeba klást větší důraz na etiku a ochranu osobních údajů. Odborná příprava a další vzdělávání by tedy měly těmto aspektům věnovat zvláštní pozornost.

6.5

EHSV upozorňuje na to, že je čím dál větší nedostatek pracovníků ve zdravotnictví a že ti, kteří v tomto odvětví v současnosti pracují, stárnou. Při přijímání pracovníků je tudíž nutný etický přístup a specifická politika pro pracovníky ve zdravotnictví z jiných členských států a třetích zemí zaměřená na jejich integraci, dovednosti a odměňování. Měla by se zvážit podpora návratu zdravotníků do jejich země původu, aby tam přispívali k rozvoji systémů zdravotní péče. Pokud jde o pohyb pečovatelských pracovníků uvnitř Společenství, členské státy by měly dbát na to, aby volný pohyb služeb nevedl k sociálnímu dumpingu, neboť by to poškodilo pečovatelské pracovníky, jejich profesionalitu a v konečném důsledku pacienty.

7.1

EHSV vyjadřuje lítost nad tím, že je nedostatek pravých, odpovídajících, analyzovatelných a srovnatelných údajů a informací o evropských občanech, ani neexistují monitorovací systémy, které by umožnily srovnání mezi členskými státy nebo regiony. Existují také velké nesrovnalosti a nedostatky v informacích o ochraně zdraví a bezpečnosti při práci (15). Některé agentury EU zde mohou sehrát významnou roli.

7.2

EHSV navrhuje, aby bylo vynaloženo další úsilí na regionální i národní a evropské úrovni na sestavování relevantních statistik a vymezování ukazatelů.

7.3

Úspěch obnovené Lisabonské strategie značně závisí na zdraví a bezpečnosti pracovníků. Pracovní podmínky jsou pro zdraví obzvláště důležité vzhledem k tomu, že dospělý člověk tráví třetinu svého života na pracovišti. Zdraví nebezpečné a nezdravé pracovní podmínky kromě toho stojí 3–5 % HDP. Nejvýznamnější cestou k prosazování zdraví a bezpečnosti v práci a její zajištění na stálém základě je prevence. Zvláštní podporu vyžadují střední a malé podniky, jež zaměstnávají přes 80 % pracovníků, protože mají oproti nadnárodním společnostem obrovskou nevýhodu, co se týká finančních zdrojů a možností, avšak za předpokladu, že přijmou a budou dodržovat kolektivní smlouvy. EHSV lituje, že na samostatně výdělečně činné osoby se ochrana v práci nevztahuje.

7.4

EHSV podporuje změny ve zdravotních systémech členských států, které vedou ke zvyšování standardů zdravotnických služeb. K tomu, aby byly překonány nerovnosti v rámci členských států i mezi nimi, je třeba analyzovat úlohu regionů a jednotlivých členských států. To však nesmí vyústit k přenosu odpovědnosti z celostátní úrovně. V této souvislosti je EHSV silně znepokojen reformami systémů veřejných zdravotních služeb, které probíhají v některých členských státech, jejichž cílem je omezení veřejných pojistných systémů a rozsáhlá privatizace veřejného zdravotnictví.

7.5

EHSV podporuje záměr Komise vylepšit a posílit prevencí. Je také potěšen odhodláním Komise zlepšit zdraví seniorů, pracovníků, dětí a mládeže. Úspěch tohoto jejího úsilí bude úzce záviset na návrzích týkajících se tabákových výrobků, výživy, alkoholu, duševního zdraví (včetně Alzheimerovy nemoci) a screeningu pro prevenci rakoviny (16).

7.6

EHSV vítá výsledky technologického vývoje, nedomnívá se však, že by návrh na využívání elektronického zdravotnictví zajistil splnění požadavků ohledně rovných příležitostí, a to vzhledem k tomu, že nejsou známy přístupy odborníků v této souvislosti. Odkaz na snižování nákladů a služby více zaměřené na občany je oprávněný, nebylo však dostatečně podrobně vysvětleno, jakými opatřeními by byla zajišťována práva pacientů a povinnosti členských států při dohledu na zdravotní péči a jejím rozvíjení.

7.7

EHSV podporuje zesílenou spolupráci a nové iniciativy s mezinárodními organizacemi vzhledem k tomu, že EU má při poskytování mezinárodní pomoci klíčový význam. EHSV podporuje těsnější spolupráci s WHO.

7.8

EU může napomoci dosažení cílů WHO pro 21. století jedině spoluprací s členskými státy, orgány OSN, WHO, MOP a dalšími mezinárodními organizacemi, jako je Mezinárodní organizace pro migraci. Je také důležité zintenzivnit kontakty s mezinárodními finančními institucemi, jako je MMF a Světová banka. Je třeba vyvinout snahu o prosazování fór na mezinárodní úrovni, jichž by se účastnili sociální partneři, profesní organizace a organizace občanské společnosti, zejména sdružení pacientů a spotřebitelské organizace.

7.9

EHSV doporučuje, že by mohl být – v rámci významnější role EU na mezinárodní úrovni a v rámci své působnosti – aktivnější v mezinárodních diskusích na zvláštní témata, jako jsou nové výzvy vyplývající ze změny klimatu a jejich důsledky pro lidské zdraví.

7.10

Zdravotní strategie by se měla stát stálým tématem v rámci evropské politiky sousedství a mezinárodních politik zejména proto, aby bylo možné zajišťovat společné akce v boji proti novým zdravotním rizikům, pandemiím a při zvládání dopadů katastrof a nových zdravotních problémů vyplývajících ze změny klimatu či jiných faktorů.

8.1

EHSV zdůrazňuje význam zohledňování zdravotní strategie ve všech oblastech politiky EU. K tomu je nutné zajistit přiměřené financování Vzhledem k tomu, že Bílá kniha v rámci rozpočtových prostředků nepočítá s žádným doplňkovým nástrojem. EHSV tudíž pochybuje o úspěchu kontrol na úrovni Společenství a návrhů na posílení mechanismů pro dohled nad zdravotními riziky a reakci na ně, pokud na ně nebudou vyčleněny přiměřené finanční prostředky. Pro zajištění účinného financování projektů a z důvodu pokračujícího charakteru politik EU by bylo vhodné zavést průběžné specifické rozpočtové krytí pro každý úkol (17).