31.3.2009   

CS

Úřední věstník Evropské unie

C 77/23

1.1

Výbor vítá kroky Komise ke zvýšení podpory pro zakládání a růst mikropodniků a k posílení a podněcování podnikatelského ducha v zájmu rozšiřování výrobní a zaměstnanecké základny Společenství, neboť to zvýší konkurenceschopnost a soudržnost a zajistí kvalitnější, na znalostech založené hospodářství v souladu s obnovenými lisabonskými cíli.

1.2

Přestože Výbor vítá iniciativu na vytvoření nové struktury Společenství pro podporu mikroúvěrů, domnívá se, že vzhledem k tomu, že nebankovní sektor, který není upraven bankovními směrnicemi ES, je v mnohých členských státech regulován neadekvátně a za značně se lišících podmínek, pouhé podněcování členských států nestačí.

1.3

Pilotní projekt pro sociálně odpovědné mikroinvestice, který – prostřednictvím memoranda o porozumění (Memorandum of Understanding on Socially Responsible Investments) podepsaného jednotlivými institucemi a profesními organizacemi – sdruží bankovní a nebankovní mikroúvěrové instituce do evropské sítě, by měl být podle názoru Výboru v prvé řadě zaměřen na subjekty s minimální možností získat bankovní úvěr a měl by přispět k:

1.4

Výbor je přesvědčen, že inovační aplikace nových technologií na mikroúvěry by díky propojení do sítě mohla pomoci rozšířit využívání mikrofinancí, zvýšit hospodářskou soutěž a snížit náklady pro uživatele.

1.5

Výbor rovněž zastává názor, že podpora mikroúvěrů musí jít ruku v ruce s úvěry na odbornou přípravu žadatele, čímž usnadní jejich rozvoj a úspěch na trhu, v zájmu zabránění sociálnímu vyloučení a stále lepšího uskutečňování cílů Lisabonské strategie.

1.6

Přestože Výbor souhlasí, že jakékoli změny v institucionálním a právním rámci podporující mikroúvěry jsou v prvé řadě záležitostí členských států a musí být prováděny s využitím mechanismů ročního lisabonského cyklu, domnívá se, že je nezbytné posílit evropský referenční systém, zejména pomocí:

1.7

V souvislosti s návrhem na vytvoření příslušné podpůrné struktury Společenství v rámci EIF – iniciativy Jeremie – se Výbor domnívá, že takové řešení by iniciativě nedodalo potřebnou viditelnost a navíc by omezilo úlohu, kterou by iniciativa měla mít při koordinaci ostatních stávajících iniciativ, ani by neumožnilo propojit technickou pomoc s jinými činnostmi. Výbor se proto domnívá, že by měla být zřízena nezávislá sekce, která by mohla fungovat jako fond pro mikroúvěry.

1.8

Financování a technická podpora poskytované novou podpůrnou strukturou by neměly být směrovány pouze k novým nebankovním MFI, ale měly by pokrývat všechny instituce, aby nenarušovaly hospodářskou soutěž.

1.9

Iniciativa Společenství MFI by měla zahrnovat i prohlubování sociálního dialogu a dialogu mezi různými subjekty občanské společnosti a optimálně využívat evropské sítě výměny osvědčených postupů, jako je Evropská mikrofinanční síť, Mikrofinanční centrum a Evropská mikrofinanční platforma.

1.10

Podle názoru Výboru musí iniciativa MFI posílit úlohu asociací podniků při ověřování spolehlivosti a kompetence žadatelů, při budování pevných základů pro vztahy a důvěru a při podpoře a asistenci (i v oblasti vzdělávání a poradenství), aby se projevily vlastní možnosti příjemců úvěru a snížila a zjednodušila se administrativní zátěž, zejména při přípravě obchodních plánů.

1.11

Vytvoření fondu pro mikroúvěry, který by byl účelně propojen s finančními institucemi, se státními orgány (2), s profesními organizacemi a se záručními družstvy a sdruženími, by pro účely zaměření finančního inženýrství na sociální formy správy úvěrů mohlo být významnou zkušeností.

1.12

Sociální pohled na úvěr, který by mohl být i základem pro vytvoření fondu pro mikroúvěry, je úzce spjat se zásadami sociální odpovědnosti podniků a s hodnotami lepší a rozšířenější zaměstnanosti.

1.13

Podpora certifikace ochrany životního prostředí EMAS může zvýšit sociální růst podniků a usnadnit uvážlivé využívání fondu pro mikroúvěry lépe, než jiné nástroje.

2.1

V dubnu roku 2007 Středisko pro sledování malých a středních podniků upozornilo, že největší překážka inovací produktů a postupů pro evropské malé a střední podniky spočívá v přístupu k úvěrům a v obtížnosti nalézt kvalifikované lidské zdroje, kdežto pro větší podniky byly hlavním problémem lidské zdroje.

2.2

Hlavními nedostatky trhu jsou nedostatečný počáteční kapitál, nedostatečná nabídka financí a malá poptávka. Těmito problémy se zabývá sdělení Komise Provádění lisabonského programu Společenství: Financování růstu malých a středních podniků – evropský přínos  (3), které EHSV několikrát komentoval (4).

2.3

Výbor obzvláště upozornil, že „by mělo dojít k posílení politik zaměřených na pomoc podnikům při zahájení činnosti a rozvoji, a to včetně rychlejšího a méně nákladného založení podniku, opatření ke zlepšení přístupu k rizikovému kapitálu, rozšíření programů přípravy na podnikání, opatření pro podporu vytváření a rozvoje malých a středních podniků, programů určených pro usnadnění přístupu k sítím a k veřejně prospěšným službám a hustší sítě podpůrných služeb pro malé podniky“ (5).

2.3.1

Výbor zdůrazňuje, stejně jako v předcházejících stanoviscích (6), že „také družstevní podniky, sdružené podniky a vzájemné společnosti (‚mutuals‘) a inovativní nové podniky a mikropodniky mohou přispět k posílení konkurenceschopnosti a inovace v EU“.

2.4

Kromě toho zdůraznil, že „hlavní záležitostí je usnadnění přístupu na finanční trhy“ a že „banky a další finanční instituce, jako rizikové investiční fondy, by měly být podněcovány k zaujímání příznivějších postojů k podnikatelskému riziku“ (7).

2.5

Na podzim roku 2007 Komise oznámila přezkum řady iniciativ pro malé a střední podniky, včetně evropské iniciativy pro vytvoření nové struktury pro podporu mikroúvěrů (8).

2.6

Mikroúvěr se obecně považuje za finanční nástroj, který má velký vliv na podnikání, hospodářský rozvoj a aktivní sociální začleňování, ale který má stále mnoho nedostatků a mnoho místa pro zlepšení, a to s ohledem na potíže se získáváním počátečního kapitálu, obzvláště je-li žadatel nezaměstnaný, v nedávné době imigroval, patří k etnické menšině nebo sídlí v konvergenčním regionu.

2.7

Další problém vychází ze skutečnosti, že do hry vstupují úspory z rozsahu finančních institucí spojené s fixními transakčními poplatky, jako jsou sběr informací, hodnocení a pokračování půjček. To je zejména případ mikropůjček živnostníkům a malým a středním podnikům, které nejsou dostatečně transparentní a mají omezenou schopnost poskytnout finančním institucím nezbytné informace.

2.8

Mezinárodní definice říká, že mikroúvěr spočívá v poskytování malých půjček – do 25 000 EUR v Evropě (9) a do 100 000 USD ve Spojených státech – osobám s nízkými příjmy, které běžně nemají přístup k bankovním půjčkám, protože nejsou dostatečně solventní a/nebo proto, že výdaje na správu takových půjček jsou pokládány za příliš vysoké (10). Do definice mikroúvěru nespadá spotřební úvěr.

2.9

Výbor souhlasí s Komisí, že mikroúvěr může hrát důležitou úlohu při uskutečňování Lisabonské strategie pro růst a zaměstnanost a při podpoře sociálního začleňování, a je přesvědčen, že je nezbytné zachovat jeho hlavní funkci – podporu růstu samostatné výdělečné činnosti a rozvoje mikropodniků – aniž by se z něj činila pouhá sociální podpora.

2.10

Výbor je přesvědčen, že mikroúvěr by měl být v EU využíván k řešení problémů odhalených při selhání trhu a měl by podnikatelům zajistit přístup k úvěrům, který je nezbytný pro zahájení nebo rozšíření ekonomicky výnosných aktivit, a to i v rámci politiky rozvojové pomoci a spolupráce (11).

2.11

Na úrovni Společenství zaručuje financování mikroúvěrů poskytnutých místními institucemi mikropodnikům (12) Rámcový program pro konkurenceschopnost a inovaci – záruky za mikroúvěry podporovaný z EIF (13). Nicméně v současné době neexistují žádné konkrétní právní předpisy Společenství ohledně mikroúvěrů kromě těch, které upravují oblast bankovních mikroúvěrů a podléhají evropským bankovním předpisům (14), a kromě zmínek o mikroúvěrech začleněných v různých programech a iniciativách Společenství (15).

2.12

Navíc je oblast mikroúvěrů regulována a řízena v každém členském státě jinak. Pouze dva členské státy mají konkrétní právní předpisy upravující nebankovní mikrofinanční oblast (16), i když další čtyři členské státy mají předpisy potírající lichvu (17).

2.13

Jarní zasedání Evropské rady mimo jiné upozornilo na to, že je v prvé řadě neprodleně třeba „dále usnadnit přístup k financování, včetně přístupu prostřednictvím stávajících finančních nástrojů EU“ (18) a „podporovat vyšší celkovou účast pracovních sil a bojovat proti segmentaci s cílem zajistit aktivní sociální začlenění“.

2.14

Výbor se domnívá, že širší právní a podpůrný rámec by mohl pomoci zajistit větší podporu zakládání nových výrobních podniků a jejich konsolidaci a zároveň předejít rizikům odsunutí a vyloučení z výrobního systému, která mohou zhoršit sociální a kriminální problémy, jako je lichva.

3.1

Komise udává dva směry jednání:

4.1

Mikroúvěr může být hybnou silou pro sociální začlenění a umožnit ekonomicky slabším lidem a podnikům vyloučeným z tradičního bankovního systému získat přístup k finančním zdrojům potřebným k zahájení a rozvoji činností, které jsou zdrojem příjmu.

4.2

Na úrovni EU by měl Akt o malých podnicích pro Evropu (19) – jehož jednoznačným cílem je stanovit konkrétní opatření a zásady pro zlepšení prostředí pro evropské malé a střední podniky – umožnit rozpoznat a odstranit překážky, které malým podnikům brání v uvolnění potenciálu, a více usilovat o zjednodušení, zlepšení přístupu k úvěrům a stanovení vhodných pravidel ohledně energie a životního prostředí.

4.3

Výbor se domnívá, že je třeba lépe koordinovat také četné nástroje Společenství, které byly v této souvislosti přijaty, a vyjít přitom ze zkušeností s nástroji přijatými v minulosti a s dosud využívanými nástroji pro mikroúvěry, jak sama Komise ve svém sdělení připomíná (20), např.:

4.3.1

Výbor se domnívá, že by při určování další činnosti Společenství v oblasti mikroúvěrů bylo vhodné patřičně zohlednit pozitivní zkušenosti získané při přípravě a při konkrétním víceletém uplatňování rámcového programu mikrofinancí EU/AKT GŘ EuropeAid.

4.4.1

Od raných 80. let 20. století (24), a zejména díky nápadům a návrhům vzešlým z diskusí během evropských konferencí o řemeslné výrobě a malých podnicích (25), evropské finanční instituce prosazují a podporují kulturu finančního inženýrství (26) v členských státech.

4.4.2

Potřeba podniknout praktické kroky ke zjednodušení přístupu k úvěrům a k pomoci s vybudováním finančního inženýrství přiměla Komisi a EIB, pod tlakem ze strany evropských organizací malých podniků, založit EIF (27). Po krátké počáteční epizodě, kdy se EIF věnoval i podpoře komunikačních sítí (28), obrátil své úsilí k podporování pomoci mikropodnikům a malým a středním podnikům (MSP), a to různými zárukami a zejména s pomocí finančního inženýrství.

4.4.3

Prostřednictvím víceletých programů Komise pro mikropodniky a malé a střední podniky a pro spolupráci, a v poslední době pomocí Osy 1 Rámcového programu pro konkurenceschopnost a inovaci (29), je finanční inženýrství rozvíjeno prostřednictvím:

4.4.4

Při několika příležitostech EHSV uvítal kroky na podporu malých podniků, které podnikly Komise, EIB a EIF zejména v posledních patnácti letech. EHSV uznává rozšíření a modernizaci finanční podpory skupiny EIB pro MSP (32), nicméně se domnívá, že tyto snahy lze urychlit mimo jiné prostřednictvím programů dohodnutých společně s:

4.4.5

Na úrovni jednotlivých členských států by mohla být vytvořena síť „mikroúvěrových fondů“ čerpající z rotačních fondů EIB a s dodatečnými zárukami EIF, která by pracovala na různých úrovních. Na regionální (NUTS II) a na místní (NUTS III) úrovni by půjčky mohla poskytovat záruční sdružení (tam, kde existují) (33). Záruční sdružení již získala značné zkušenosti v oblasti počátečního kapitálu a, s dostatečným rizikovým kapitálem jištěným protizárukou EIF, by mohla poskytovat záruky.

4.4.5.1

Tento nový návrh by měl být vyjasněn v souvislosti s vytvářením mikrofondu ze strany skupiny EIB a Evropské komise. Cílem této iniciativy je podporovat mikrofinanční ústavy v celé Evropě poskytováním financí (dotací, úvěrů, nástrojů mezaninového financování či vlastního kapitálu) a technické podpory. Tento mikrofond zakládá EIF, má počáteční kapitál ve výši zhruba 40 milionů eur (z nichž 20 milionů poskytuje EIB) a podle názoru EHSV by EIF měl v budoucnosti tento fond spravovat.

4.4.6

Mikropůjčka by mohla být dostačující na pokrytí koupě zásob a základního vybavení potřebného k zahájení podnikání nebo k výměně vybavení, což je u mikropodniků vždy nezbytné (34).

4.4.6.1

Zvláštní pozornost by se podle názoru Výboru měla věnovat mikroúvěrům určeným pro ženy podnikatelky. V těchto případech by se mělo více dbát na flexibilitu, kritéria a způsoby poskytování úvěru, aby bylo možné řešit objektivní sociální a psychologické problémy, které se mohou přiostřit v případě:

4.4.6.2

Vzhledem k nutnosti bojovat proti nebezpečí neúcty a posilovat rozvoj podnikatelské kultury a schopnosti přijímat větší odpovědnost a rizika by řízení a způsoby poskytování mikroúvěru určeného pro rozvoj činnosti žen mělo zohledňovat v prvé řadě priority sociálního a ekonomického začlenění a opětovného začlenění žen do výrobních struktur společnosti.

4.4.7

Mikropůjčka by měla být poskytována i mladým, kteří by chtěli zahájit samostatnou podnikatelskou činnost, mají dostatečnou odbornou průpravu, avšak žádné ekonomické prostředky.

4.4.7.1

Počáteční záruka na půjčku, která musí být v každém případě poskytnuta finanční institucí (bankovní či nebankovní), sestává ze zakoupeného vybavení. Nicméně to, co by přimělo finanční instituce, aby byly při nabízení půjček méně přísné (35), je existence „evropského fondu pro mikroúvěry“, který by měl k dispozici finanční prostředky a odborné znalosti a mohl by prostřednictvím EIF, záručních sdružení a profesních organizací nejen pravidelně vyrovnávat případné nesplacené dluhy, ale měl by i možnosti a vůli k podporování optimálních kritérií stability, diverzifikace a zlepšení výroby, transparentnosti a boje proti lichvě (36).

4.4.8

Studie o platební neschopnosti mikropodniků a malých podniků provedené v posledních deseti letech v hlavních zemích EU ukázaly, že platební neschopnost nepřesahuje 4 % (37). Při méně než 5 % výskytu tedy mohou finanční instituce používat pro záruku na poskytovanou půjčku koeficient 20.

4.4.9

S koeficientem 20 a zárukou pokrývající 50 % platební neschopnosti každého dlužníka by záruční sdružení s rizikovým kapitálem 1 milion EUR mohlo zaručit půjčku velkému počtu podnikatelů až do výše 40 milionů EUR (38).

4.4.9.1

Díky poskytování záruk umožnil systém záručních sdružení v roce 2007 poskytnutí půjček italským řemeslným firmám v hodnotě 6 miliard EUR.

4.4.10

V EU-27 ročně zahajuje činnost přibližně 500 000 podniků. Počet podniků, které zkrachují, je mírně nižší (39). Malé a střední podniky každoročně tvoří 99 % všech začínajících podniků a nejméně 240 000 z nich jsou individuální podnikatelé (40).

4.4.11

S použitím příkladu z odstavce 4.4.9, 1 milion EUR rizikového kapitálu v kombinaci s finančním inženýrstvím může prostřednictvím mikroúvěrového fondu zaručit půjčky pro 1 600 malých podniků ve výši 25 tisíc EUR.

4.5.1

Jak již bylo uvedeno, úvěr je jedním ze základních nástrojů hospodářského a sociálního rozvoje a „sociálně tržní ekonomiky“.

4.5.2

Proto postupně vzniklo a prosadilo se nové pojetí úvěru, který již díky svému spojení s lepší a jistější zaměstnaností a hospodářským rozvojem není chápán jako pouhý vztah mezi klientem a finanční institucí, ale jako nástroj vysoké sociální hodnoty.

4.5.3

Z tohoto nového a širšího pojetí úvěrů vyplývá nutnost rozložit rizika spojená s poskytnutím úvěru mezi více subjektů.

4.5.4

Rozložení úvěrových rizik mezi více institucí

4.5.5

Vzhledem k sociální hodnotě musí být poskytnutí úvěru stále více a stále lépe v souladu se zásadou sociální odpovědnosti podniku a ze strany podnikatele vyžaduje přípravu a respektování hodnot udržitelného rozvoje.

4.5.6

Certifikace ochrany životního prostředí EMAS (41) může v rámci procesu finančního inženýrství sloužit jako podmínka spojená se sociální funkcí úvěru lépe, než jiné certifikace.

4.5.7

V nedávných letech mohlo finanční nástroje Společenství využívat jen několik desítek tisíc podniků (42). Existuje tudíž velký rozdíl mezi tím, jak je problém představován, a dosaženými výsledky. To vede k zamyšlení nad konkrétními možnostmi zasáhnout pomocí systémů schopných zapojit větší měrou finanční instituce a znásobit výsledky.

4.5.8

Mimořádné zasedání Evropské rady v Lucemburku ve dnech 20. a 21. listopadu 2007, které mělo na programu jednání pouze jeden bod – zaměstnanost, zahájilo mj. tři konkrétní iniciativy na pomoc podnikům s cílem udržet si konkurenceschopnost na trhu a vyzvalo Komisi, aby předložila návrhy, které by umožnily posílit hospodářství a zvýšit zaměstnanost. Výše uvedenými iniciativami jsou: ETF Start-Up Facility, JEV (Joint European Venture) a záruky pro MSP. Minimálně dvě z těchto iniciativ – ETF-Start Up a záruky pro MSP – měly za cíl zjednodušit přístup k úvěru.

4.5.8.1

Ke konci roku 2005 využilo přínosů mechanismů v rámci Iniciativy pro růst a zaměstnanost a MAP více než 277 000 podniků (43).

4.5.8.2

„Záruční mechanismus MSP“ je jedním z nejvýznamnějších evropských programů pro MSP (44).

4.5.9

V EU je přibližně 23 milionů mikropodniků a 1,1 milionu malých podniků, z nichž 90 % tvoří podnikatelé-fyzické osoby nebo osobní společnosti. Pouze 5 až 6 % z nich využívá rizikový kapitál.

4.5.10

Proto se Výbor domnívá, že je nezbytně nutné uvažovat o nových formách podpory úvěrů zaměřených i na osobní společnosti, tak jako se stalo v případě nástrojů finančního inženýrství. Pokud se toto nepodaří, opatření budou nadále bezvýznamná, což mikropodnikům a malým podnikům znemožní finanční růst.