9.8.2008   

CS

Úřední věstník Evropské unie

C 204/89

1.1

EHSV vítá, že Evropská komise se prostřednictvím prvního akčního plánu na období 2007–2010 o vzdělávání dospělých s názvem K učení je vždy vhodná doba věnuje novému tématu v rámci svého pracovního programu pro vzdělávání, a plán podporuje až na výjimky, které jsou uvedeny v tomto stanovisku.

1.2

Výbor vítá, že evropské podpůrné programy vzdělávání dospělých mají poprvé po 13 letech od svého zavedení získat vlastní politickou pracovní základnu. Sdělení Komise o vzdělávání dospělých (1), které předcházelo akčnímu plánu, sledovalo dle jejích údajů dvojí záměr: přípravu podpůrného programu Grundtvig (2) a přípravu odpovídajícího politického akčního plánu vzdělávání dospělých.

1.3

EHSV lituje, že k hlavním bodům tohoto prvního plánu dosud nepatří rozvoj jiného než odborného vzdělávání dospělých, neformálního a informálního učení s cílem obecného osobního rozvoje a posílení občanské angažovanosti, což mají zapotřebí stejně tak zaměstnaní, jako i jiní občané. Výbor konstatuje, že v akčním plánu je věnováno hodně prostoru známým cílům zlepšení evropské spolupráce v oblasti odborné přípravy, které Výbor též podporuje.

1.4

EHSV žádá, aby byly vytvořeny atraktivní rámcové podmínky i pro specifické učební zájmy nezaměstnaných mužů a žen, které by umožnily jejich aktivní zapojení do celoživotního učení.

1.5

Výbor považuje za nutné, aby v souvislosti s demografickou změnou proběhly obsáhlé změny v organizaci a tématech vzdělávání dospělých.

1.6

EHSV současně vyzývá k horizontální reflexi týkající se všech oblastí vzdělávání, která by se zabývala tím, proč se ještě stále různé vzdělávací roviny soustředí na mladé dospělé podle druhu zaměstnání a částečně se přitom překrývají, a navrhuje vytvořit vlastní odborné struktury pro vzdělávání dospělých ve všech členských státech a na evropské úrovni.

1.7

EHSV žádá, aby v žádném případě nedocházelo k ještě větší marginalizaci či úplnému potlačení iniciativ a zařízení menšího rozměru v této oblasti. Tyto iniciativy a zařízení je naopak třeba podpořit.

1.8

Výbor konstatuje, že hlavním úkolem vzdělávání dospělých nemůže být kompenzace nedostatečně účinného formálního vzdělávacího systému. Je znepokojen tím, že podíl osob, které předčasně ukončily školní docházku, vzrostl na více než 15 %. Apeluje na členské státy a Komisi, aby na základě mnoha osvědčených postupů z Evropy a států OECD pokračovaly v sociálně-pedagogicky orientovaných reformách vzdělávacího systému.

1.9

EHSV žádá Evropskou komisi o vypracování plánu pro zohlednění principu rovných příležitostí mužů a žen.

1.10

Výbor postrádá jasná vyjádření o nutných investicích.

1.11

EHSV doporučuje, aby byl více zohledněn územní rozměr vzdělávání dospělých a jeho příspěvek k sociální soudržnosti právě v řídce obydlených oblastech.

1.12

Výbor lituje, že zvláštní vyučující a studijní metody pro dospělé nebyly zohledněny na lidových univerzitách (Heimvolkshochschulen) s nadregionální a evropskou působností.

1.13

Výbor doporučuje podpořit vznik nově koncipovaných místních multifunkčních center pro vzdělávání dospělých, ve kterých by se používaly nové technologie a učení pomocí internetu (e-learning).

1.14

EHSV se zasazuje o důstojné pracovní podmínky (decent work) vyučujících a administrativních zaměstnanců v oblasti vzdělávání dospělých a o důstojné podmínky umožňující studium všem dospělým.

1.15

Výbor navrhuje provést v rámci akčního plánu studii o proveditelnosti rozvoje samostatné odborné evropské infrastruktury pro výzkum a další vzdělávání v oblasti vzdělávání dospělých a zdůrazňuje, že by za tímto účelem bylo třeba vypracovat specifické metody pro vzdělávání dospělých a šířit je.

1.16

EHSV navrhuje podpořit evropské festivaly vzdělávání za účelem účasti na mezinárodním festivalovém hnutí zaměřeném na studium a doporučuje uspořádat informační a motivační kampaně, kterými by se učení pro dospělé stalo atraktivnějším.

1.17

Výbor navrhuje Evropské komisi, aby v budoucnu věnovala více pozornosti mezinárodnímu rozměru vzdělávání dospělých a aby Výbor zapojila do tohoto vývoje. Výbor požaduje, aby se mohl zúčastnit evropských příprav příští mezinárodní konference OSN o vzdělávání dospělých (CONFINTEA VI), která se bude konat v roce 2009 v Brazílii.

1.18

EHSV vítá snahy Evropské komise o vytvoření evropské databáze údajů a o zlepšení jazykového souladu, postrádá ovšem stanovení jasnějších priorit zaměřených na dospělé v rámci plánovaných ukazatelů.

2.1

Vzdělávání dospělých má v mnoha zemích Evropy dlouholetou tradici. Vzdělávání dospělých je úzce spojeno se sociálními hnutími, jako např. s hnutím pracujících, hnutím za práva žen, národnostním hnutím či hnutím za volební právo a mělo díky tomu dlouhou dobu sociální a emancipační vzdělávací cíle. V mnoha zemích Evropy vznikla lidová vzdělávací centra a lidové univerzity za účelem osobního rozvoje a podpory občanské angažovanosti pro všechny, které měly zároveň kulturní a pedagogický rozměr. V průběhu času k tomu přibyla centra pro vzdělávání dospělých, nabídky pro odborné vzdělávání a vysoké školy, které se vědomě chtěly otevřít dosud znevýhodněným skupinám občanů.

2.2

Na evropské úrovni bylo odborné vzdělávání dlouho ve středu zájmu v souvislosti s budováním výborů a odborně specializovaných institucí jako např. CEDEFOP a ETF (European Training Foundation – Evropská nadace odborného vzdělávání). Evropské programy na podporu vzdělávání osob s postižením, migrantů, mladých lidí bez ukončeného základního či profesního vzdělání, jakož i na podporu rovných příležitostí žen na trhu práce byly navrhovány a prováděny již od 70. let. V CEDEFOP probíhala výměna a vyhodnocení osvědčených postupů.

2.3

Teprve prostřednictvím politiky celoživotního učení se Evropská komise začala věnovat politicky dosud opomíjeným oblastem, k nimž patří vzdělávání dospělých, které je Popelkou politiky vzdělávání. Zavedení zvláštních podpůrných programů pro zlepšení kvality a inovace i ve vzdělávání dospělých (od roku 1995), Evropský rok celoživotního učení (1996) a základy strategie pro celoživotní učení obsažené v závěrech Rady ze dne 20. prosince 1996 znamenaly zahájení nové fáze pestrých politických aktivit. Dne 30. října 2000 uveřejnila Evropská komise Memorandum o celoživotním učení, v němž formulovala strategii pro rozvoj systému celoživotního učení a předložila k diskusi šest klíčových sdělení určujících zaměření systému celoživotního učení (3).

2.4

V rámci Lisabonské strategie byly formulovány závěry Rady k celoživotnímu učení (4) a pracovní program „Vzdělávání a odborná příprava 2010“ (5), v jehož první fázi ještě nebyla věnována zvláštní pozornost vzdělávání dospělých. Za účelem posílení společné evropské politiky odborného vzdělávání byl v rámci pracovního programu „Vzdělávání a odborná příprava 2010“ dokonce zahájen tzv. kodaňský proces, který došel k prvnímu závěru formou helsinského prohlášení z konce roku 2006 (6).

2.5

Politika pro vysoké školy patřila sice k pracovnímu programu, ale zároveň se soustředila v rámci boloňského procesu od roku 1999 na zásadní restrukturalizace směrem k „evropskému prostoru vysokoškolského vzdělávání“, které zpočátku vytěsnily zpřístupnění vysokých škol pro znevýhodněné cílové skupiny a úlohu vysokých škol pro další univerzitní vzdělávání.

2.6

Kromě aktivit v rámci pracovního programu „Vzdělávání a odborná příprava 2010“ byla v minulých letech na evropské úrovni vyvinuta integrovaná „Podpora plnohodnotné účasti mladých lidí na vzdělávání, zaměstnanosti a ve společnosti“ (7), jejíž obdoba pro ostatní věkové skupiny dodnes chybí.

2.7

Nová rámcová strategie pro mnohojazyčnost Evropské komise (8) a sdělení Komise o evropském programu pro kulturu v globalizovaném světě (9) vytyčily nepřímo nové horizonty pro vzdělávání dospělých.

2.8

EHSV v minulých letech v zásadě vítal a podporoval aktivity Evropské komise v oblasti celoživotního učení a vypracovával k nim vlastní stanoviska.

3.1

Akční plán vzdělávání dospělých „K učení je vždy vhodná doba“ následuje po sdělení Komise o vzdělávání dospělých „Na vzdělávání není nikdy pozdě“ (10). Tímto akčním plánem má být na evropské úrovni vytyčeno pět hlavních bodů: zlepšení řídících struktur, včetně kvality, účinnosti a odpovědnosti v systému vzdělávání dospělých, podpora vzdělávání a uznávání výsledků vzdělávání.

3.2

Akční plán má přispět k provádění cílů předchozího sdělení Komise (11): „odstranit překážky bránící v účasti, zvýšit účinnost a kvalitu odvětví, urychlit proces validace a uznávání, zajistit dostatečné investice a monitorovat toto odvětví“.

3.3

Tento akční plán se zaměřuje na ty, kteří jsou znevýhodněni kvůli nízké úrovni svého vzdělání, nedostatečné profesní kvalifikaci, případně nedostatečným dovednostem nutným k úspěšnému začlenění do společnosti.

4.1

EHSV vítá, že Evropská komise vypracovala svůj první akční plán vzdělávání dospělých na období let 2007–2010. Výbor tento plán plně podporuje až na připomínky uvedené v tomto stanovisku. Tímto akčním plánem se ještě jednou stvrzuje, že politický pracovní program „Vzdělávání a odborná příprava 2010“ se zaměřuje na to, aby učení dospělých vedlo k podpoře sociální soudržnosti, k aktivnímu občanství, k naplněnému osobnímu a profesnímu životu a podporovalo schopnost přizpůsobit se a najít zaměstnání.

4.2

Výbor varuje před neefektivním překrýváním s cíly a záměry odborného vzdělávání v rámci kodaňského procesu, evropských hlavních směrů zaměstnanosti 2005–2008, Evropského sociálního fondu a podpůrného programu Leonardo pro odborné vzdělávání. V této souvislosti je věnována obzvláštní pozornost rozšíření informačních a poradenských služeb, validaci informálně získaných schopností, rozšíření a provádění evropského rámce kvalifikací a řízení institucí odborného vzdělávání.

4.3

EHSV zastává i nadále názor, že všichni evropští občané potřebují celoživotní přístup k modernímu vzdělávání dospělých. Každý by měl mít možnost v průběhu svého života získávat nové schopnosti a obnovovat či aktualizovat stávající. Naše povolání a náš život se mění i vlivem demografické změny, změny klimatu, nových informačních a komunikačních technologií a výzev a příležitostí souvisejících s globalizací. Tyto změny vyžadují i zcela nové poznatky a schopnosti, které ostatní věkové skupiny nemohly získat během školní docházky, odborné přípravy či během studií.

4.4

Výbor proto postrádá integrovaný vizionářský rámcový koncept, který by zastřešoval možnosti a potřeby všech dospělých v oblasti učení. Výbor se opakovaně zasazoval i o podmínky, které by umožňovaly učení všem, a to i osobám s postižením. Tím vznikají pestré součinnosti pro všechny zúčastněné. I mezigenerační učení, interkulturní učení a vícejazyčné učení se takto usnadňuje.

4.5

EHSV vyzývá Komisi, aby ke svému akčnímu plánu nechala skupinou odborníků v oblasti vzdělávání dospělých vypracovat doplňující plán pro zohlednění principu rovných příležitostí mužů a žen, který by obsahoval i pozitivní aktivity s perspektivou celoživotního učení.

4.6

Výbor poukazuje na evropský referenční rámec pro klíčové schopnosti (12), které by měl moci získat i každý dospělý. V této souvislosti se opětovně poukazuje na řadu zásadních pojmů, které mohou i ve vzdělávání dospělých podnítit k novým způsobům organizace a inovačním vyučovacím metodám: kritické uvažování, kreativita, iniciativnost, řešení problémů, posuzování rizik, rozhodování a konstruktivní zacházení s emocemi.

4.7

Výbor doporučuje Komisi, aby zvážila, zda by akční plán vzdělávání dospělých mohl být obohacen o každoroční zajímavý evropský festival vzdělávání a o informační a motivační kampaně k celoživotnímu učení v tisku, rozhlasu a televizi. Vyzývá Komisi k zohlednění potřeby informační sociální práce, aby bylo možné získat osoby bez vzdělání pro další vzdělávání. Považuje toto osobní navazování kontaktu se sociálně znevýhodněnými lidmi za důležitou součást cíle zvýšit úroveň vzdělání, posílit schopnost všech přizpůsobit se změněným podmínkám a podpořit rovnoprávný přístup k celoživotnímu učení.

5.1

EHSV vítá, že na začátku akčního plánu (odstavec 1 akčního plánu) se zdůrazňuje nejen cíl konkurenceschopné znalostní ekonomiky, ale zároveň se předkládá vize znalostní společnosti pro všechny, která dbá na sociální integraci a sociální soudržnost. Proto se domnívá, že do analýz potřeb dalšího vzdělávání a úvah o integraci prostřednictvím celoživotního učení by měli být zapojeni i aktivní místní sociální partneři, podniky, organizace občanské společnosti, jakož i dospělí znevýhodnění při zvyšování kvalifikace a vzdělání a jejich rodiny.

5.1.1

EHSV zdůrazňuje, že podpora osob, které jsou Komisí označeny jako osoby „s nižší kvalifikací“, vyžaduje nejen změny u těchto osob samotných, ale i odstranění existujících překážek při učení. Výbor se domnívá, že akční plán dostatečně nezohledňuje při výběru cílových skupin překážky při učení, se kterými se potýkají několikanásobně znevýhodnění občané, k nimž patří chudí lidé a ti, již žijí v řídce obydlených regionech a obcích, v domovech, ústavech a uzavřených institucích.

5.1.2

EHSV varuje před nebezpečím další diskriminace prostřednictvím místního či nadregionálního „obchodování“ se službami pro tyto dospělé, např. v rámci výběrových řízení na specifická vzdělávací opatření pracovních a sociálních úřadů. Je toho názoru, že dospělí by se ještě více cítili osloveni příslušnou nabídkou vzdělávání, pokud by jim byly při studiu poskytovány informace o situaci na místním a nadregionálním trhu práce a pokud by jim nehrozilo, že při hledání zaměstnání narazí na věkovou hranici, právní či faktickou.

5.1.3

Výbor zdůrazňuje, že jazykové a kulturní bohatství, které sebou přinášejí migranti z evropských a mimoevropských zemí, je pro Evropu významnou hodnotou. Uznávání diplomů a certifikátů z evropských a mimoevropských zemí by mělo pokročit. Poukazuje na to, že velmi rozdílné právní postavení migrantů (např. žadatelů o azyl, oprávněných uprchlíků, evropské migrující pracovní síly, osob z třetích zemí) jim často omezuje přístup k dalšímu vzdělávání, na druhé straně je však vede i k povinným vzdělávacím opatřením, jako jsou jazykové kurzy.

5.1.4

EHSV postrádá jasnější důsledky demografické změny pro možnosti celoživotního učení pro starší generaci, která již není zapojena do pracovního procesu. V této souvislosti poukazuje na různá doporučení obsažená ve svém stanovisku z vlastní iniciativy k demografické změně (13). V tomto stanovisku bylo zdůrazněno, že lidé se musí dále učit jak v osobním, tak v profesním životě v každém věku, aby se mohli spolupodílet na tomto vývoji, přebírat zodpovědnost za jiné a pokud možno co nejdéle samostatně žít. V mnoha profesních oblastech je zapotřebí dodatečných kvalifikací, v jiných se vyvíjejí naprosto nové profily služeb, pro které je třeba zavčas pracovníky vyškolit a doškolit.

5.1.5

Výbor doporučuje i v souvislosti s tímto akčním plánem, aby byli zohledněni studující se specifickými potřebami a aby se aktivně přistupovalo ke specifickým potřebám osob s postižením, především pomocí opatření na podporu jejich integrace do běžných vzdělávacích a odborně vzdělávacích cyklů (14) a rozvíjením jejich přístupu k distančnímu vzdělávání, i formou učení pomocí internetu (e-learning).

5.1.6

EHSV kriticky poznamenává, že je věnováno málo pozornosti osobním studijním potřebám dospělých, kteří nejsou výdělečně činní, ale jsou angažovaní ve společnosti. Často nedisponují dostatečnými prostředky, které by jim umožňovaly přístup ke vzdělávání dospělých.

5.1.7

EHSV doporučuje, aby se celý formální vzdělávací systém více otevřel studijním potřebám dospělých. Proto opakuje, že je načase „posunout se dále za věkově podmíněná omezení vzdělávání, jak jsou evropské veřejnosti ukládána příslušnými evropskými systémy vzdělávání a odborného vzdělávání“ (15). Dostačující výsledky, které byly dosud získány, by měly být případně v rámci otevřených a flexibilnějších struktur formálního vzdělávacího systému uznávány. Přístup všech osob k počítačovému vybavení vzdělávacích institucí by mohl podpořit celoživotní učení a učení pomocí internetu (e-learning).

5.1.8

Další vzdělávání na vysokých školách není prioritou politiky v oblasti vyššího vzdělávání. Vysoké školy tedy musí převzít odpovědnost také za celoživotní učení. Výbor upozorňuje, že vzdělávání dospělých poskytované vysokými školami a další vzdělávání absolventů by mělo úzce navazovat na rozvoj vzdělávání dospělých a být součástí programů celoživotního učení.

5.2

EHSV konstatuje, že všeobecný cíl akčního plánu vzdělávání dospělých by měl spočívat v provádění pěti klíčových sdělení obsažených ve sdělení Komise Na vzdělávání není nikdy pozdě. Výbor kriticky poznamenává, že pro čtvrté klíčové sdělení (zajištění dostatečných investic) není navrhována žádná aktivita. Domnívá se, že taková čtvrtá aktivita by měla být do plánu bezpodmínečně zahrnuta.

5.2.1

Výbor navrhuje, aby kromě toho poskytovala státní a hospodářská sféra atraktivní pobídky k dalšímu vzdělávání. Očekávání návratnosti investic (odstavec 2.2 akčního plánu) institucí poskytujících další vzdělávání nesmí být jedinou motivací pro dosažení rovnějších příležitostí při přístupu k celoživotnímu vzdělávání.

5.2.2

EHSV se domnívá, že při validaci informálně získaných schopností ještě neexistují žádné podložené odhady nákladů. Preventivně poukazuje na to, že z tohoto důvodu nelze v žádném případě upustit od dalšího rozvoje vzdělávání dospělých. Evropský rámec kvalifikací (16) a vnitrostátní rámce kvalifikací budou v několika členských státech v průběhu akčního plánu 2007–2010 ještě v počátečním stádiu vývoje.

5.2.3

Kromě toho poukazuje EHSV důrazně na sociální a hospodářské náklady, které dlouhodobě vznikají v souvislosti s velkými skupinami obyvatelstva s nízkou úrovní obecného vzdělání a odborné přípravy.

5.2.4

Výbor dává ke zvážení, zda odkazy na vítané a možné otevření Evropského sociálního fondu (ESF) a programu „Celoživotní vzdělávání“ předpokládají značný posun na úkor dosavadních priorit a použití vlastních prostředků každého státu v oblasti vzdělávání dospělých. Poukazuje na to, že pouze několik málo států a regionů Evropy může využít ESF ve větší míře pro inovace, ne však na pravidelnou podporu vzdělávání dospělých. Probíhající přerozdělení prostředků ESF v nových členských státech povede k omezením v jiných regionech.

5.3

EHSV vítá, že evropští sociální partneři a nevládní organizace se po účasti na konzultacích v přípravné fázi (odstavec 1.1 akčního plánu) účastní i provádění akčního plánu a mohou přispět svými odbornými znalostmi. EHSV upozorňuje, že by se měla věnovat zvláštní pozornost důstojným pracovním podmínkám poskytovatelů služeb a důstojným podmínkám umožňujícím dospělým studium a jejich uživatelským právům nezávisle na tom, zda za tyto služby sami platí.

5.4

Výbor doporučuje, aby se další práce na akčním plánu zúčastnilo více generálních ředitelství Evropské komise a příslušné evropské orgány. Tato spolupráce by podpořila politickou provázanost cílů a aktivit jednotlivých generálních ředitelství.

5.5

EHSV vítá, že do konzultací byly zapojeny i mezinárodní organizace (odstavec 1.1 akčního plánu). Doporučuje, aby Evropská komise společně s dotčenými generálními ředitelstvími jako příští krok vypracovala doplňující mezinárodní akční plán pro vzdělávání dospělých.

5.6

EHSV žádá, aby při vytváření pravidel pro dobré řízení (odstavec 2.2 akčního plánu) v zařízeních pro vzdělávání dospělých zůstal dostatečný prostor pro rozdílnost a pestrost, aby i menší zařízení s obecně prospěšnými cíli, která mají velkou kulturní „přidanou hodnotu“ a inovační pracovní postupy, měla šanci na podporu.

5.7

EHSV považuje za základní předpoklad dobrého řízení (odstavec 2.2 akčního plánu) moderně vybavená místní multifunkční školící centra.

5.7.1

Výbor vítá úvodní poznámku o užitečných partnerstvích (odstavec 2) ve městech a regionech, postrádá ovšem konkrétní doporučení o potřebě koordinace při systematickém územním rozvoji vzdělávání dospělých. V této souvislosti Výbor poukazuje na příkladné evropské hnutí „Učící se města“ a „Učící se regiony“ (17).

5.7.2

EHSV doporučuje, aby se v rámci akčního plánu věnovalo více pozornosti budování nových, místních, vizionářských a atraktivních školících center pro všechny dospělé ve všech regionech Evropy. Značná část vzdělávání dospělých probíhá i nadále v prostorách, které nebyly prioritně vybudovány pro tento účel a proto jsou k dispozici pouze v určitou dobu.

5.7.3

Výbor postrádá výslovné zahrnutí lidových univerzit (Heimvolkshochschulen) do akčního plánu, neboť jsou vzhledem k vyučovacím metodám majáky evropského vzdělávání dospělých. Jelikož disponují ubytovacími kapacitami, představují důležitá místa setkávání pro studující a vyučující z celé Evropy. V minulých 10 letech zaznamenaly značné ztráty subvencí a mnoho zařízení v posledních letech zavřelo, mezi nimi i zařízení s významným evropským profilem.

5.8

EHSV konstatuje, že by při provádění akčního plánu měly být přesněji zohledněny možnosti a problémy nových komunikačních technologií a měly by být do něj zahrnuty. Chybějící přístup k informačním technologiím je další dimenze sociálního vyloučení, jejíž význam roste. 46 % evropských domácností nemá připojení k internetu (18) a 40 % Evropanů není podle svých vlastních slov vůbec zběhlých v používání internetu (19). Byl zaznamenán malý pokrok při dalším zpřístupňování bezplatných studijních nabídek pro všechny dospělé na internetu, zatímco se současně již diskutuje o patentech na studijní koncepty a podávají se o ně žádosti (20).

5.9

EHSV uznává, že zaměstnavatelé zprostředkovávají velkou část vzdělávání dospělých v Evropě (odstavec 2.2 akčního plánu). Kromě toho podporují vzdělávání dospělých i odbory ve vlastních zařízeních a v podnicích, např. prostřednictvím místních a nadnárodních kurzů ve svých vlastních organizacích a pomocí motivačního studijního poradenství a podpory v podniku. Je důležité, aby v akčním plánu bylo dohlédnuto na vytvoření rovnováhy mezi studijními nabídkami a spravedlivými podmínkami přístupu pro všechny studující.

5.10

Výbor klade důraz na zásadu, že i při státní základní podpoře a podpoře projektů vzdělávacích zařízení nesmí být omezována svoboda poskytovatelů dalšího vzdělávání týkající se vytváření samostatných učebních plánů a programů, ani jejich právo na svobodný výběr zaměstnanců, a musejí být přirozeně dodržovány určité normy kvality a účinnosti.

5.11

EHSV považuje za důležitou zmínku o tom, že studující by měli být středem zájmu dobrého řízení a že jsou doporučovány „těsné vztahy“ s „organizacemi sdružujícími studenty“. Je však toho názoru, že tyto prvky nejsou v oblasti vzdělávání dospělých dostatečně rozvinuty.

5.11.1

Výbor postrádá jasná prohlášení o účasti studujících dospělých a o organizacích, jež zastupují jejich zájmy v oblasti vzdělávání dospělých. Demokratická práva žáků a studentů jsou doposud ve formálních vzdělávacích systémech ve většině států Evropy podstatně lépe legislativně zabezpečena než práva studujících v rámci vzdělávání dospělých.

5.11.2

EHSV navrhuje, aby vlastní posudky studujících byly hlavním bodem hodnocení. Zejména by mělo docházet k výměně modelů zaměřených na poptávku a na studující týkajících se přezkumu kvality a měly by mít přednost před zaváděním nových státních opatření pro „dohled“ nad kvalitou poskytovatelů (21).

5.11.3

Výbor navrhuje, aby bylo zváženo i zajištění práv dospělých uživatelů (spotřebitelů) takových vzdělávacích služeb, za které tito platí. Jejich práva musí být ještě stanovena, např. při nezbytném přerušení kurzu, při odchodu z kurzu z důvodu nespokojenosti, při přeložení termínu a zrušení vyučování. Vzorem by mohla být doporučení k právům cestujících v Evropě.

5.12

Výbor potvrzuje, že členské státy a Komise by měly věnovat více pozornosti základnímu a dalšímu vzdělání, statusu a odměnám personálu z oblasti vzdělávání dospělých (odstavec 3.2 akčního plánu).

5.12.1

Výbor uznává, že v oblasti vzdělávání dospělých jsou zapotřebí velmi flexibilně pracující zaměstnanci, neboť studující jsou středem zájmu, požaduje ovšem, aby vysoké nároky na flexibilitu zaměstnanců byly doprovázeny i vysokou mírou sociální ochrany. Odbory by mohly podniknout doprovodné iniciativy, aby se v tomto odvětví podařilo zlepšit špatnou situaci vyučujících a jejich práva na účast.

5.12.2

EHSV doporučuje, aby při zlepšení profesionality byla věnována kromě kompetentnosti pro výuku dospělých zvláštní pozornost specifické kompetenci v určitém oboru, neboť ta velmi zásadně ovlivňuje studijní úspěch.

5.12.3

Výbor rovněž navrhuje, aby byly připraveny analýzy a doporučení ke statusu občansky angažovaných dobrovolníků v oblasti vzdělávání dospělých.

5.13

EHSV bere na vědomí prioritní cíl, který spočívá ve snaze dostat co nejvíce dospělých „o stupeň výše“ (odst. 3.3). Rozdělení osob a jejich vzdělávacích cílů podle stupňů vzdělání má u obecného vzdělávání dospělých pouze omezenou hodnotu, i když je v jednotlivých kurzech přirozeně třeba obzvláště dbát na návaznost znalostí. Také nelze zaručit, že dospělí po ukončení nového formálního stupně vzdělání získají více společenského uznání či dokonce pracovní místo. Setkávání nejrůznějších studujících je naopak zajímavým přínosem mnoha kurzů vzdělávání dospělých, či ekonomicky řečeno, „sociálním kapitálem“, které obsahuje.

5.14

Je třeba objasnit, jaké jsou plánovány ukazatele zahrnující i jiné než odborné vzdělávání dospělých, územní pokrytí a více než doposud i vzdělávání nepracujících osob bez věkového omezení.