[pic] | KOMISE EVROPSKÝCH SPOLEČENSTVÍ |

V Bruselu dne 12.12.2007

SEK(2007) 1662

PRACOVNÍ DOKUMENT ÚTVARŮ KOMISE Návrh ROZHODNUTÍ EVROPSKÉHO PARLAMENTU A RADY o Evropském roku boje proti chudobě a sociálnímu vyloučení 2010

Shrnutí POSOUZENÍ DOPADŮ {COM(2007) 797 final} {SEC(2007) 1661}

PRACOVNÍ DOKUMENT ÚTVARŮ KOMISE

Návrh ROZHODNUTÍ EVROPSKÉHO PARLAMENTU A RADY o Evropském roku boje proti chudobě a sociálnímu vyloučení 2010

1. SOUVISLOSTI A KONZULTACE ZÚčASTNěNÝCH STRAN

78 miliónů obyvatel Evropské unie je ohroženo chudobou. Boj proti chudobě a sociálnímu vyloučení je jedním z hlavních cílů EU a jejích členských států. Při příležitosti zahájení Lisabonské strategie v březnu 2000 vyzvala Evropská rada členské státy a Komisi k tomu, aby přijaly opatření jak „rozhodným způsobem ovlivnit odstranění chudoby“ do roku 2010. Následná zasedání Evropské rady tento cíl opětovně potvrdila.

Otevřená metoda koordinace (OMK) pro sociální ochranu a sociální začlenění[1] , zahájená na uvedeném zasedání Rady v Lisabonu, je již od počátku významným nástrojem podporujícím tento politický závazek a posilujícím schopnost EU podporovat úsilí členských států o dosažení vyšší míry sociální soudržnosti v Evropě.

Navzdory těmto úspěchům trpí významná část populace ve všech členských státech dosud deprivací a omezeným přístupem k základním službám nebo se cítí vyloučena ze společnosti.

Tato situace je ve zřejmém rozporu se sdílenými klíčovými hodnotami Evropské unie. Komise proto ve své sociální agendě na období let 2005–2010 navrhla vyhlásit rok 2010 Evropským rokem boje proti chudobě a sociálnímu vyloučení.

Hodnocení předchozích evropských roků ukazují, že evropské roky:

se ukázaly jako účinný nástroj umístění evropských politických problémů mezi priority programu EU. Široká participace ve vymezeném časovém rámci pomohla využít politickou podporu a připravit cestu širším politickým závazkům;

mají za svůj cíl zapojit celou řadu zúčastněných stran za účelem zveřejňování konkrétních témat a diskuse a výměny názorů o nich. Jsou proto účinným nástrojem při zvyšování povědomí ;

jsou účinnými nástroji vytváření součinnosti mezi různými oblastmi intervence a na různých úrovních (EU, členských států a regionální/lokální);

mají tendenci přinášet vyšší přidanou hodnotu než individuální zásahy členských států. Tato okolnost je významná rovněž z hlediska vytváření politického impulzu a přispívání ke změně politiky.

V prvním pololetí roku 2007 si Komise vyžádala názory příslušných zúčastněných stran na cíle a provádění evropského roku. Obdržela 58 odpovědí hlavních zúčastněných stran na úrovni EU, na vnitrostátní a na regionální úrovni. Z výsledků vyplynuly cenné ukazatele pro přípravu hodnocení a pro přijetí návrhu rozhodnutí.

2. DEFINICE PROBLÉMU

2.1 Analýza problému

Koho se problém dotýká a v jakém rozsahu

Chudoba a sociální vyloučení mají složitý a mnohorozměrný charakter. Nejviditelnějším aspektem jevu, který je obecně nazýván „chudobou” je rozměr chudoby týkající se příjmů . Zeměpisné rozdíly jsou významné nejen v rámci různých států, ale rovněž v rámci jednotlivých zemí (rozdělení na městské/venkovské oblasti, případně znevýhodněné oblasti). Ve všech členských státech přetrvávají rozdíly ve zdravotním stavu obyvatelstva a nerovnosti v přístupu k péči mezi jednotlivými sociálně-ekonomickými skupinami. Vzhledem k tomu, že nejlepší ochranou proti chudobě a sociálnímu vyloučení je i nadále zaměstnanost, je dlouhodobá nezaměstnanost problémem jednoznačně souvisejícím se sociální tísní.

Některé skupiny jsou obzvlášť zranitelné: migranti a etnické menšiny, ženy, starší osoby, děti a mladí lidé, postižené osoby.

Hlavní úkoly

V nedávné Společné zprávě o sociální ochraně a sociálním začlenění z roku 2007 byly jako hlavní úkoly boje proti chudobě a sociálnímu vyloučení označeny přerušení mezigeneračního přenosu chudoby řešením chudoby dětí a podpora aktivního začleňování do společnosti.

Obavy a očekávání veřejnosti

Podle dvou průzkumů Eurobarometru zveřejněných v roce 2007[2] jsou chudoba a sociální vyloučení sociální realitou, které čelí značné množství občanů EU. Evropané považují nezaměstnanost za nejvýznamnější faktor vedoucí k chudobě.

2.2 Zásah ze strany EU

Úlohou EU a Evropské komise není nahradit vnitrostátní, regionální ani místní zastupitelstva při plánování a provádění politik, ale stát se katalyzátorem úsilí, jehož cílem je dospět ke společnému strategickému přístupu k řešení problematiky chudoby a vyloučení.

V rámci přepracované otevřené metody koordinace předložily členské státy v roce 2006 vnitrostátní zprávy vymezující jejich strategii transformace dohodnutých společných cílů do strategických programů. Pro měření pokroku byly zavedeny společné ukazatele na dvou úrovních. Zprávy členských států byly hodnoceny společně Komisí a Radou ve Společné zprávě o sociální ochraně a sociálním začlenění z roku 2007. V roce 2008 předloží členské státy kompletní vnitrostátní zprávy o strategiích pro sociální ochranu a sociální začlenění, přičemž důraz bude v letech 2009 a 2010 obdobně jako v roce 2007 kladen na konkrétní témata.

2.3 Potřeba zlepšení na úrovni EU

K rozvinutí plného potenciálu otevřené metody koordinace je zapotřebí další práce na úrovni EU i na úrovni jednotlivých států. Koordinace mezi politikami na vnitrostátní a nižší než vnitrostátní úrovni tak často zůstává nejasná. Účast osob, které trpí vyloučením, na provádění i sledování této strategie a na řízení budoucího vývoje politiky je zásadní pro zajištění skutečných konzultací a relevantních a efektivních opatření. OMK je často vnímána spíše jako aktivita na úrovni EU, než jako skutečná snaha o vzájemné posílení spolupráce na všech úrovních s cílem dosáhnout pokroku v oblasti dohodnutých společných cílů.

Úkolem do budoucna zůstává i nadále zařazení sociálního začleňování do dalších oblastí politiky. Došlo sice ke zlepšení koordinace mezi prováděním politik sociálního začleňování a zdravotní péče a využíváním strukturálních fondů, zejména Evropského sociálního fondu, ve zviditelňování tohoto fondu však dosud existují rezervy. Přestože došlo k určitému nárůstu využívání ukazatelů a cílů, nedohodly se Komise a členské státy dosud na systematickém a transparentním rámci pro vytváření zpráv o provádění a dopadu vnitrostátních akčních plánů. Řada členských států nemá vytvořeny přiměřené mechanismy sledování a hodnocení priorit stanovených v jejich plánech.

Tyto plány musí být přesněji zaměřené, než tomu bylo v minulosti. V optimálním případě toho lze dosáhnout tím, že bude definován malý počet hlavních cílů na základě přísné analýzy chudoby / sociálního vyloučení, budou stanoveny jasné a kvantitativně určené výsledky a cíle a bude definována přesná skupina akcí vedoucích k dosažení těchto cílů.

2.4 Jak udržet účinné provádění akcí EU

V souladu s provedenou analýzou a prioritami identifikovanými ve Společné zprávě o sociální ochraně a sociálním začlenění by se evropský rok měl zaměřit na následující témata: chudobu dětí a mezigenerační přenos chudoby; trh práce přístupný všem; znevýhodnění v oblasti výuky a vzdělávání; přístup k základním službám včetně přiměřeného ubytování, diskriminaci a podporu integrace imigrantů a začleňování etnických menšin do společnosti a na trhu práce; řešení potřeb postižených osob a dalších zranitelných skupin.

3. CÍLE

3.1 Všeobecné cíle

Návrh vyhlásit rok 2010 Evropským rokem boje proti chudobě a sociálnímu vyloučení je veden snahou znovu potvrdit a posílit původní politický závazek EU vyjádřený při zahájení Lisabonské strategie, tedy přijmout opatření jak „rozhodným způsobem ovlivnit odstranění chudoby“, na základě hodnocení stávajících politik a akcí, jejichž cílem je boj proti chudobě a sociálnímu vyloučení. Tento evropský rok může poukázat na to, že chudoba je překážkou sociálního a ekonomického rozvoje s vážnými důsledky pro jednotlivce, společnost jako celek i pro ekonomiku. To pomůže zpochybnit představu, že boj proti chudobě představuje pro společnost pouze náklady, a znovu potvrdit význam kolektivní odpovědnosti, která se týká nejen osob odpovědných za přijímání rozhodnutí, ale i subjektů veřejného i soukromého sektoru a občanů a obyvatel EU.

V dlouhodobější perspektivě napomůže evropský rok tomu, aby otevřená metoda koordinace (OMK) měla větší dopad v praxi, a podpoří silnější příklon k sociálním hodnotám EU.

3.2 Klíčová sdělení a konkrétní cíle

Konkrétní cíle budou založeny na klíčových sděleních. Cílem těchto klíčových sdělení je nejen zvyšovat povědomí o prevalenci chudoby, ale také ukázat, že řešení existují, a poukázat na nutnost nových kroků:

Uznání — Uznání práva osob žijících v chudobě a čelících sociálnímu vyloučení na důstojný život a plnou účast na životě společnosti.

Převzetí odpovědnosti — Přebírání odpovědnosti za politiky a činnosti v oblasti sociálního začleňování veřejností a zdůrazňování odpovědnosti každého jednotlivce za boj proti chudobě a marginalizaci. Tento evropský rok bude podporovat informovanost, účast a zapojení a vytvářet nové příležitosti pro účast občanů.

Soudržnost — Podpora soudržnější společnosti zvyšováním informovanosti veřejnosti o výhodách společnosti, kde byla vymýcena chudoba a nikdo není nucen žít na jejím okraji, pro všechny.

Závazek — Opakování významného politického závazku EU bojovat proti chudobě a sociálnímu vyloučení a podpora tohoto závazku na všech úrovních veřejné správy.

4. MOžNOSTI POLITIK

Byly zvažovány čtyři možnosti: scénář „beze změny“; evropský rok koordinovaný a centralizovaný Komisí; zcela decentralizovaný evropský rok; evropský rok, který je zároveň koordinovaný a decentralizovaný .

Poslední možnost bude zárukou většího dopadu z hlediska politického závazku na všechny úrovně a efektivní podpory OMK. Tento přístup se jeví jako nejúčinnější jak z hlediska ovlivňování jednotlivých subjektů a politik „v praxi“, tak z hlediska zajištění silné vazby mezi jednotlivými akcemi a jednotlivými úrovněmi zásahu.

Účinná koordinace jednotlivých akcí zajišťovaných Komisí bude mít největší dopad z hlediska zviditelnění celé akce a možností využívání synergií.

Zajistí tedy efektivní akci napříč všemi prioritami identifikovanými pro daný evropský rok včetně boje proti stereotypům a stigmatizaci, diskuse o nejvhodnějších modelech účasti osob žijících v chudobě na procesu tvorby politik a poskytování rámce pro účinné učení a odbornou přípravu.

5. PROVÁDěNÍ AKCÍ V ZÁVISLOSTI NA ZVOLENÉ MOžNOSTI

5.1 Koordinace a řízení činností

Úloha a fungování koordinačních struktur bude klíčovým faktorem úspěšnosti evropského roku.

Na úrovni EU bude jmenován výbor složený ze zástupců členských států s cílem podpořit Komisi při provádění činností v rámci evropského roku. Tento výbor bude sledovat provádění uvedených činností na základě společných obecných zásad vypracovaných Komisí ( Strategický rámcový dokument − SRD ) s cílem zajistit soulad se společnou zprávou o sociálním začlenění. SRD bude fungovat jako referenční bod pro členské státy a vedle cílů definovaných pro tento evropský rok stanoví i jeho klíčové priority.

Na vnitrostátní úrovni bude každý členský stát odpovídat za koordinaci a provádění opatření na vnitrostátní, regionální a lokální úrovni. Každý členský stát předloží Komisi vnitrostátní program provádění evropského roku . Každý program by měl být navržen, přijat a prováděn v úzké spolupráci s vnitrostátními prováděcími orgány určenými zeměmi, které se účastní evropského roku, a pod jejich dohledem. Při vytváření a provádění vnitrostátních strategií budou všechny orgány konzultovat svůj postup s vnitrostátní poradenskou skupinou složenou z široké škály zúčastněných stran včetně organizací občanské společnosti zastupujících zájmy osob vystavených chudobě, zástupců národních parlamentů, sociálních partnerů a regionálních a místních samospráv a bude s ní úzce spolupracovat.

5.2 Doplňování a součinnost

Komise zajistí soudržnost mezi činnostmi evropského roku a jinými akcemi a iniciativami Společenství, zejména s programy v následujících odvětvích: zaměstnanost, sociální solidarita (včetně solidarity mezi pohlavími), invalidita a boj proti diskriminaci (program PROGRESS), strukturální fondy (včetně Evropského sociálního fondu), vzdělávání a odborná příprava, občanství, mládež, imigrace a výzkum.

5.3 Akce zahrnující celé společenství

Plánované akce zahrnující celé Společenství jsou například: organizace různých iniciativ solidarity pro zmírnění chudoby a sociální zařazení s cílem poskytnout občanům příležitost účastnit se jich přímo nebo prostřednictvím svých organizací, umožňující i účast v malém měřítku a v jakékoli podobě; mediální kampaně včetně kampaní podporujících získávání prostředků; organizace společenských či jiných událostí na úrovni Společenství, jejichž záměrem je zvyšovat informovanost o problematice související s evropským rokem, chudobou a sociálním vyloučením a poskytovat fórum pro výměnu názorů; vytvoření loga a sloganů pro evropský rok.

5.4 Spolufinancování akcí zahrnujících celé Společenství

Některé akce budou organizovány na úrovni Společenství včetně akcí při zahájení a ukončení evropského roku.

5.5 Spolufinancování akcí na vnitrostátní úrovni

Tyto akce by měly zohlednit potřebu poskytnutí takových možností financování, které zajistí přístup organizacím „z praxe“ a projektům zahrnujícím nejvíce marginalizované skupiny. Akce na místní, regionální či celostátní úrovni mohou být způsobilé pro financování z rozpočtu Společenství maximálně do výše 50% celkových způsobilých nákladů na každý účastnický stát.

Spolufinancované akce mohou zahrnovat setkání a podobné události, vzájemné vzdělávací semináře na vnitrostátní, regionální a lokální úrovni, informační, vzdělávací a propagační kampaně, průzkumy a studie, možnosti odborné přípravy, spolupráci s médii a vytváření regionálních a místních pilotních akčních plánů sociálního začleňování.

5.6 Náklady na tuto akci: 17 miliónů EUR

v milionech EUR

Akce | Druh výstupu | 2009 | 2010 | CELKEM |

Č. | Náklady celkem | Č. | Náklady celkem | Náklady celkem |

Akce zahrnující celé Společenství (100 %) | Setkání a společenské či jiné události | 1 | 0.400 | 0.400 |

Technická pomoc | 1 | 0.600 | 0.600 |

Informační a propagační kampaně | 1 | 6.150 | 6.150 |

Hodnotící činnosti | 1 | 0.150 | 0.150 |

Spolufinancování akcí zahrnujících celé Společenství (80 %) | Reprezentativní akce v evropském měřítku (akce u příležitosti zahájení a zakončení) | 1 | 0.350 | 1 | 0.350 | 0.700 |

Spolufinancování akcí na vnitrostátní úrovni (50 %) | Subvence vnitrostátních prováděcích orgánů | 30 | 9.000 | 9.000 |

NÁKLADY CELKEM | 5 | 7.650 | 31 | 9.350 | 17.000 |

6. SLEDOVÁNÍ A HODNOCENÍ

V roce 2009 bude zahájeno externí hodnocení s cílem shromáždit základní údaje umožňující sledovat provádění evropského roku a v případě potřeby poskytnout průběžné výsledky. Konečné výsledky hodnocení by měly být k dispozici v polovině roku 2011.

[1] Odkaz na internetových stránkách Europa: http://ec.europa.eu/employment_social/index_en.html .

[2] Tyto průzkumy jsou k dispozici na stránkách http://ec.europa.eu/public_opinion/archives/ebs/ebs_273_en.pdf a http://ec.europa.eu/public_opinion/archives/ebs/ebs_279_en.pdf