[pic] | KOMISE EVROPSKÝCH SPOLEČENSTVÍ |

V Bruselu dne 13.12.2007

KOM(2007) 796 v konečném znění

2007/0277 (ACC)

Návrh

NAŘÍZENÍ RADY,

kterým se mění nařízení (ES) č. 3286/94, kterým se stanoví postupy Společenství v oblasti společné obchodní politiky k zajištění výkonu práv Společenství podle mezinárodních obchodních pravidel, zejména pravidel sjednaných v rámci Světové obchodní organizace

(předložen ý Komisí)

DŮVODOVÁ ZPRÁVA

Nařízení Rady (ES) č. 3286/1994 („nařízení o obchodních překážkách“) je jedním z nástrojů obchodní politiky, které jsou k dispozici ke sledování dodržování závazků vyplývajících z mezinárodních obchodních dohod ze strany našich obchodních partnerů s cílem odstranit překážky obchodu. Za tímto účelem nařízení o obchodních překážkách přiznává podnikům ve Společenství, „hospodářskému odvětví Společenství“ nebo jejich obchodním sdružením právo podat u Komise stížnost ohledně překážek obchodu. Je-li stížnost přípustná, je zahájeno přezkumné řízení týkající se existence údajných překážek a nepříznivých účinků na obchod nebo újmy způsobené „hospodářskému odvětví Společenství“. Pokud se tvrzení potvrdí a nelze-li dosáhnout smírného řešení, může postup nakonec vést k rozhodnutí Společenství o zahájení formálních postupů při řešení sporů v rámci mezinárodní dohody s obchodním partnerem.

Podmínky pro podávání stížností podle nařízení o obchodních překážkách se u podniků Společenství a hospodářského odvětví Společenství liší, což otevírá dvě možnosti.

První pro „hospodářské odvětví Společenství“ , tj. výrobce, na něž připadá hlavní podíl na celkové produkci Společenství shodných, podobných nebo přímo konkurujících výrobků nebo služeb a kteří jsou dotčeni obchodní překážkou. Tato možnost se týká obchodních překážek, které působí (nebo hrozí způsobit) újmu na trhu Společenství, a může být použita proti obchodní praktice, s ohledem na niž mezinárodní dohoda mezi Společenstvím a třetí zemí zavádí obchodní pravidla a přiznává právo jednat. Tato možnost není tímto návrhem dotčena.

Druhá je dostupná jakémukoliv podniku Společenství. Lze ji využít v případě překážek, které způsobují nepříznivé obchodní účinky na trhu třetí země. Čl. 4 odst. 1 však omezuje přípustnost stížnosti na obchodní praktiky, s ohledem na něž zavádí obchodní pravidla a přiznává právo jednat mnohostranná nebo vícestranná dohoda mezi Společenstvím a třetí zemí. V praxi to znamená, že stížnosti na údajné porušování dvoustranných dohod ze strany třetí země jsou přípustné pouze v případě, že se týkají rovněž porušení mnohostranných pravidel, zejména pravidel sjednaných v rámci WTO.

V roce 2005 Evropská komise zadala studii o využívání nařízení o obchodních překážkách v prvních deseti letech a o možných zlepšeních tohoto nástroje obchodní politiky. Jedním z doporučení bylo zrušit zákaz, aby se podniky Společenství mohly při podávání stížností podle nařízení o obchodních překážkách opírat výhradně o dvoustranné dohody. Toto doporučení Evropská komise schválila ve svém sdělení Evropa ve světě: posílené partnerství v zájmu lepšího přístupu na trh pro evropské vývozce [1] jako jeden z návrhů k řešení překážek obchodu, a tudíž ke zlepšení přístupu na trh pro naše vývozce a k zvýšení růstu a zaměstnanosti ve Společenství.

Tento zákaz fakticky vylučuje možnost spoléhat se na dvoustranné dohody při jednání proti porušení tzv. „závazků WTO plus“, zejména těch, které se týkají necelních překážek, jež nejsou upraveny pravidly WTO.

Toto omezení lze vysvětlit historickými důvody. Před uzavřením obchodní dohody s Mexikem v roce 2000 spočíval mechanismus k řešení sporů v rámci dvoustranných smluv v tradičním diplomatickém přístupu, který velmi závisel na schopnosti stran dohodnout se na řešení, nebyl proto účinný při vymáhání obchodních pravidel. Tyto historické důvody již pominuly. Od přijetí nařízení o obchodních překážkách Společenství uzavřelo řadu dvoustranných dohod, které stanoví hmotněprávní pravidla použitelná na obchod mezi Společenstvím a třetí zemí a zahrnují účinné a závazné mechanismy pro řešení sporů vytvořené podle mechanismu WTO pro řešení sporů za účelem prosazování těchto pravidel[2]. Společenství se v současnosti rovněž účastní sjednávání dvoustranných obchodních dohod, jejichž cílem je stanovit hmotněprávní povinnosti týkající se zajištění lepších možností přístupu na trh a dodržování těchto povinností prostřednictvím obdobných závazných mechanismů pro řešení sporů[3].

Vzhledem k vývoji dvoustranných smluv obsahujících hmotněprávní obchodní pravidla a mechanismy „soudního typu“ pro řešení sporů již není oprávněné vyžadovat, aby se podniky Společenství ve svých stížnostech podle nařízení o obchodních překážkách týkajících se překážek obchodu, které způsobují nepříznivé účinky na obchod, odvolávaly na WTO, aby se mohly spoléhat na závazky plynoucí z dvoustranných dohod.

2007/0277 (ACC)

Návrh

NAŘÍZENÍ RADY,

kterým se mění nařízení (ES) č. 3286/94, kterým se stanoví postupy Společenství v oblasti společné obchodní politiky k zajištění výkonu práv Společenství podle mezinárodních obchodních pravidel, zejména pravidel sjednaných v rámci Světové obchodní organizace

RADA EVROPSKÉ UNIE,

s ohledem na Smlouvu o založení Evropského společenství, a zejména na článek 133 této Smlouvy,

s ohledem na návrh Komise[4],

vzhledem k těmto důvodům:

(1) Nařízení (ES) č. 3286/94[5] poskytuje podnikům Společenství procesní prostředky, které jim umožňují požádat Komisi, aby prošetřila překážky obchodu přijaté nebo zachovávané třetími zeměmi, pokud tyto překážky mají dopad na trh dané třetí země a nepříznivé obchodní účinky na podniky Společenství.

(2) Podle čl. 4 odst. 1 nařízení (ES) č. 3286/94 je však stížnost podniku Společenství přípustná pouze tehdy, jestliže mezinárodní obchodní pravidla zakotvená v mnohostranných nebo vícestranných obchodních dohodách přiznávají právo proti takové překážce obchodu jednat. To znamená, že stížnosti na údajné porušení dvoustranných závazků ze strany třetí země se musí odvolávat rovněž na porušení mnohostranných nebo vícestranných pravidel, aby byly přípustné.

(3) Od přijetí nařízení (ES) č. 3286/94 Společenství uzavřelo řadu dvoustranných dohod, které obsahují hmotněprávní pravidla pro obchod mezi Společenstvím a třetími zeměmi, která významně překračují pravidla WTO. Tyto dohody zahrnují dále účinné a závazné mechanismy pro řešení sporů k rozhodování sporů o těchto závazcích nad rámec WTO („WTO plus“).

(4) Možnost, aby se podniky Společenství při podávání stížností podle nařízení (ES) č. 3286/94 mohly opírat o dvoustranné dohody, by přispěla ke sledování dodržování závazků obsažených v těchto dohodách a k řešení překážek obchodu, a tím by zlepšila přístup na trh pro vývozce a zvýšila růst a zaměstnanost ve Společenství[6].

(5) Na základě tohoto vývoje a v zájmu snížení administrativní zátěže pro podniky Společenství by se právo těchto podniků podávat stížnosti ohledně překážek obchodu mělo rozšířit tak, aby zahrnovalo údajné překážky obchodu, v jejichž případě přiznávají právo jednat pouze mezinárodní obchodní pravidla zakotvená v dvoustranných obchodních dohodách,

PŘIJALA TOTO NAŘÍZENÍ:

Článek 1

V článku 4 nařízení (ES) č. 3286/94 se odstavec 1 nahrazuje tímto:

„1. Jakýkoli podnik Společenství nebo jakékoli sdružení, ať již má právní subjektivitu či nikoli, kteří jednají jménem jednoho nebo více podniků Společenství a kteří mají za to, že tyto podniky Společenství utrpěly nepříznivými účinky na obchod způsobenými překážkami obchodu na trhu třetí země, mohou podat písemnou stížnost.“

Článek 2

Toto nařízení vstupuje v platnost dvacátým dnem po vyhlášení v Úředním věstníku Evropské unie .

Toto nařízení je závazné v celém rozsahu a přímo použitelné ve všech členských státech.

V Bruselu dne .

Za Radu

předseda/předsedkyně

[1] Sdělení Komise Evropskému parlamentu, Radě, Evropskému hospodářskému a sociálnímu výboru a Výboru regionů – Evropa ve světě: posílené partnerství v zájmu lepšího přístupu na trh pro evropské vývozce, KOM(2007) 183 v konečném znění, 18.4.2007.

[2] Viz např. rozhodnutí Smíšené rady ES–Mexiko č. 2/2000 o uvolňování celních a necelních překážek obchodu se zbožím (Úř. věst. L 157, 30.6.2000, s. 10); rozhodnutí Smíšené rady EU–Mexiko č. 2/2001 o uvolňování obchodu se službami (Úř. věst. L 70, 12.3.2001, s. 7); Dohoda, kterou se zakládá přidružení mezi Evropským společenstvím a jeho členskými státy na jedné straně a Chilskou republikou na straně druhé (Úř. věst. L 352, 30.12.2002, s. 3); dohody o přidružení ze zeměmi EuroMed, jež mají být doplněny mechanismem soudního typu pro řešení sporů, které se v současnosti projednávají.

[3] Jednání probíhají například se zeměmi AKT, Jižní Koreou, Indií, zeměmi ASEAN, Radou pro spolupráci v Perském zálivu, Mercosurem, Andským společenstvím, Střední Amerikou.

[4] Úř. věst. C , , s. .

[5] Nařízení Rady (ES) č. 3286/94 ze dne 22. prosince 1994, kterým se stanoví postupy Společenství v oblasti společné obchodní politiky k zajištění výkonu práv Společenství podle mezinárodních obchodních pravidel, zejména pravidel sjednaných v rámci Světové obchodní organizace, Úř. věst. L 349, 31.12.1994, s. 71.

[6] Sdělení Komise Evropskému parlamentu, Radě, Evropskému hospodářskému a sociálnímu výboru a Výboru regionů – Evropa ve světě: posílené partnerství v zájmu lepšího přístupu na trh pro evropské vývozce, KOM(2007) 183 v konečném znění, 18.4.2007.