[pic] | KOMISE EVROPSKÝCH SPOLEČENSTVÍ |

V Bruselu dne 13.11.2007

KOM(2007) 699 v konečném znění

2007/0249 (COD)

Návrh

NAŘÍZENÍ EVROPSKÉHO PARLAMENTU A RADY

o zřízení Evropského úřadu pro trh elektronických komunikací

(předložená Komisí){SEK(2007) 1472}{SEK(2007) 1473}

DŮVODOVÁ ZPRÁVA

1. ODůVODNěNÍ A CÍLE NÁVRHU. OBECNÉ SOUVISLOSTI

Vývoj účinného jednotného telekomunikačního trhu patří mezi nejvyšší politické priority EU. Informační a komunikační technologie spolu s odvětvím telekomunikací představují čtvrtinu celkového evropského růstu. V éře technického pokroku, přeshraničních obchodních činností a rostoucí poptávky spotřebitelů po službách elektronických komunikací bez ohledu na to, kde se nacházejí, má dotvoření skutečného vnitřního telekomunikačního trhu zásadní význam pro konkurenceschopnost Evropy. Bez konkurenceschopné a účinné telekomunikační infrastruktury je stěží možné rozvíjet celoevropské služby.

Když se v roce 1998 vnitrostátní telekomunikační trhy plně otevřely konkurenci, bylo to podnětem k investicím a inovacím jak ze strany nových subjektů na trhu, tak ze strany subjektů, které již byly na trhu zavedené, což evropským občanům přineslo znatelné výhody v podobě širšího výběru, nižších cen, vyšší kvality a rostoucí škály nových pevných i mobilních služeb.

Těchto výhod bylo dosaženo díky předpisovému rámci EU, který je navržen tak, aby splňoval tři cíle, tedy podporu hospodářské soutěže, konsolidaci vnitřního trhu elektronických komunikací a přínos pro spotřebitele a uživatele. Rámec je tvořen pěti směrnicemi, které vstoupily v platnost v červenci 2003.

Stávající rámec v souladu se zásadou zlepšování právní úpravy vyžaduje, aby Komise podávala pravidelné zprávy o jeho fungování. První zpráva, zveřejněná v červnu 2006[1], navrhla změny rámce a současně zahájila čtyřměsíční veřejné konzultace. Tento rozsáhlý a ucelený přezkum odhalil řadu důležitých problémů, které je třeba řešit, zejména nedostatek jednotnosti při uplatňování předpisů EU a roztříštěnost regulace vnitřního trhu. I přes výrazný pokrok při harmonizaci právní úpravy elektronických komunikací však technologickému rozvoji stojí v cestě nejednotné regulační přístupy 27 vnitrostátních regulačních orgánů, které se značně liší z hlediska pravomocí, nezávislosti a finančních a lidských zdrojů, což podniky ve stále větší míře vnímají jako překážku poskytování nadnárodních a celoevropských služeb. Kromě toho by evropští občané neměli platit vysoké ceny proto, že jsou náklady společností působících v několika členských státech uměle udržovány na vysoké úrovni.

Aby Komise pomohla tyto překážky řešit, navrhuje zřídit nový nezávislý úřad, který bude pracovat v úzké součinnosti s vnitrostátními regulačními orgány a s Komisí. Tento nový úřad bude odpovědný Evropskému parlamentu a bude zahrnovat radu regulačních orgánů tvořenou vedoucími vnitrostátních regulačních orgánů všech členských států EU a nahradí skupinu evropských regulačních orgánů (ERG)[2]. Bude poskytovat odborné poradenství Komisi, a to zejména při přípravě regulačních rozhodnutí tzv. „postupem podle článku 7“, rozvíjet vnitřní trh zvyšováním jednotnosti při uplatňování pravidel EU a bude fungovat jako odborné středisko v oblasti sítí a služeb elektronických komunikací na úrovni EU. Tento nový úřad by rovněž převzal funkce Evropské agentury pro bezpečnost sítí a informací (ENISA), čímž by se vyřešila řada problémů, které byly zjištěny v souvislosti s fungováním této agentury[3].

Tento návrh doplňuje dva další návrhy změn směrnic tvořících současný předpisový rámec pro elektronické komunikace[4]. Tyto tři návrhy jsou doplněny posouzením dopadů[5].

- Platné předpisy vztahující se na oblast návrhu

Toto nařízení doplňuje pět směrnic, které tvoří soubor právních předpisů EU pro elektronické komunikace. Navrhované změny rámcové směrnice zjednodušují postup pro analýzu trhu, toto zjednodušení je však třeba doplnit zřízením specializovaného a nezávislého odborného subjektu, který bude Komisi nápomocen při řešení technologicky složitých otázek budoucích trhů. Navrhované změny autorizační směrnice zavádějí nové postupy pro harmonizaci podmínek spojených s právy na užívání na úrovni EU a případně pro výběr poskytovatelů přeshraničních služeb. Nový úřad bude hybnou silou při provádění těchto postupů. Změny směrnice o univerzální službě usnadní uživatelům se zdravotním postižením přístup k elektronickým komunikacím včetně tísňových služeb a jejich používání. Úřad bude kontaktním místem pro řešení těchto otázek na úrovni EU.

- Soulad s ostatními politikami a cíli Unie

Cíle navrhovaného nařízení jsou v souladu s obnovenou Lisabonskou strategií na podporu růstu a zaměstnanosti prostřednictvím zvýšení konkurenceschopnosti, se související iniciativou Komise s názvem i2010, jejímž cílem je vytvoření jednotného evropského informačního prostoru, a se strategií Komise na posílení vnitřního trhu. Tento návrh má zlepšit fungování vnitřního trhu elektronických komunikací.

2. KONZULTACE ZÚčASTNěNÝCH STRAN A POSOUZENÍ DOPADů

- Konzultace zúčastněných stran

Metody konzultací, hlavní cílová odvětví a obecný profil respondentů

Na konci roku 2005 zahájily útvary Komise dvoufázovou konzultaci ohledně přezkumu předpisového rámce. V červnu 2006 byla zveřejněním sdělení zahájena druhá veřejná konzultace, která trvala čtyři měsíce a skončila dne 27. října 2006. Od řady zúčastněných stran z EU i mimo ni bylo obdrženo 224 odpovědí.

Shrnutí odpovědí a způsob, jakým byly vzaty v úvahu

Níže jsou uvedeny hlavní obavy vyjádřené v průběhu veřejné konzultace: i) značně se liší způsoby, jimiž je rámec prováděn na vnitrostátní úrovni. Roztříštěnost vnitřního trhu na různé předpisové systémy brání investicím, jimž by velice prospěla společná a předvídatelná regulace v celé EU. Řada stran zdůraznila, že značné rozdíly v uplatňování předpisů brání tomu, aby byly v plném rozsahu využívány výhody vnitřního trhu; ii) současný způsob výběru a udělování oprávnění provozovatelům určitých druhů přeshraničních služeb není slučitelný s využíváním úspor z rozsahu nutných k rozvoji nových služeb. Zejména jde-li o služby poskytované skutečně napříč Společenstvím, je třeba vytvořit koordinovanější systém pro udělování práv na užívání frekvencí a čísel. V odpovědi komisařce V. Redingové skupina ERG rovněž zdůraznila význam posílení konkurenceschopnosti EU a využívání úspor z rozsahu, které plynou z poskytování služeb napříč Společenstvím; iii) měl by být lépe využíván potenciál odborných znalostí ERG. Aby se však zamezilo přístupu založeném na „nejnižším společném jmenovateli“, je za velice důležitou považována institucionální reforma ERG, která této skupině ve vhodných případech umožní přispívat k větší jednotnosti a k harmonizaci.

- Sběr a využití výsledků odborných konzultací

Komise při přípravě toho návrhu a další souvisejících návrhů vycházela z výsledků různých studií provedených externími smluvními stranami.

Tyto studie jsou popsány v souvisejícím posouzení dopadů a týkají se jak ekonomického modelování, tak průzkumu názorů dotčených osob.

Jsou k dispozici na této internetové adrese:

http://ec.europa.eu/information_society/policy/ecomm/library/ext_studies/index_en.htm

- Posouzení dopadů

Posouzení dopadů zkoumá řadu možností, jak dosáhnout nejlepšího předpisového modelu pro vytvoření jednotného trhu elektronických komunikací prostřednictvím jednotné a účinné regulace při současném dodržení zásad subsidiarity a proporcionality.

Zpráva obsahuje posouzení hlavních dopadů tří možností v rámci dané politiky, které počítají s různými institucionálními režimy s různým rozložením pravomocí mezi vnitrostátní orgány a EU.

Z analýzy nákladů a přínosů navrhovaného úřadu vyplývá, že v případě konzervativního scénáře lze odhadovat, že v oblastech politiky spadajících do působnosti tohoto úřadu může jeho celkový ekonomický přínos výrazně překročit rozpočtové náklady, a to deseti- až třicetinásobně (tzn. že by se rozsah přínosů pohyboval v rozmezí 250–800 milionů eur). Uskuteční-li se jeden z optimističtějších scénářů růstu celoevropských trhů, může se přínos pohybovat mezi 550 a 1400 miliony eur.

Hlavním zdrojem tohoto přínosu je snížení regulačního rizika, a to díky působení úřadu. I marginální snížení regulačního rizika (přibližně o 10 %) v celé Evropě se odrazí v nižších kapitálových nákladech odvětví. Kromě toho se působením úřadu urychlí proces přidělování frekvencí celoevropským službám; pokud se provádění velkých projektů tohoto typu podaří uspíšit o jediný rok, může mít ekonomický přínos hodnotu řádově několika stovek milionů eur.

Zpráva o posouzení dopadů je k dispozici na této internetové adrese:

http://ec.europa.eu/information_society/policy/ecomm/library/public_consult/index_en.htm#communication_review

3. NEZÁVISLÝ MECHANISMUS PRO SPOLUPRÁCI A ROZHODOVÁNÍ VNITROSTÁTNÍCH REGULAčNÍCH ORGÁNů: EVROPSKÝ ÚřAD PRO TRH ELEKTRONICKÝCH KOMUNIKACÍ

3.1. Zkušenosti skupiny ERG je třeba rozvinout do struktury formální spolupráce

Přestože se vnitřní trh elektronických telekomunikací v posledních letech dále rozvíjel, přetrvávají nadále tyto problémy: i) značná nejednotnost při provádění evropského předpisového rámce na vnitrostátní úrovni, což vede k roztříštěnosti evropských trhů a brání investicím; ii) neexistují účinné mechanismy pro koordinaci výběru a oprávnění pro služby, které mají ze své podstaty přeshraniční povahu, jako jsou například mobilní služby a služby založené na IP.

V roce 2004 ustavila Komise nezávislou poradní skupinu (skupina evropských regulačních orgánů, ERG), aby usnadňovala konzultace, koordinaci a spolupráci mezi vnitrostátními regulačními orgány navzájem a mezi těmito orgány a Komisí. V minulém roce předložila ERG Komisi stanoviska k funkčnímu oddělení a regulačním zásadám pro přístupové sítě příští generace a uskutečnila řadu veřejných konzultací k navrženým společným postojům ERG (např. velkoobchodní plný přístup, VoIP a přístup k bitovému toku). Všechny společné přístupy skupiny ERG jsou však založeny na konsensu, a jejich vypracování je proto složité a zdlouhavé. Pokud se stanoviska nebo zájmy jednotlivých regulačních orgánů výrazně rozcházejí, nelze konsensu dosáhnout. Na základě takovéto volné spolupráce, která je důsledkem uvedeného stavu, nebylo možné v některých důležitých a sporných otázkách vypracovat dokumenty, které by překročily rovinu obecných prohlášení.

Stávající přístup v rámci ERG, který v praxi obvykle vyžaduje dosažení shody mezi všemi 27 regulačními orgány, je dále komplikován existencí paralelního subjektu (nezávislé skupiny regulačních orgánů, IRG), jehož činnost se s činností ERG překrývá. IRG je tvořena 27 členskými státy EU a sedmi dalšími evropskými zeměmi, a přestože má vliv na regulační přístupy Společenství, není povinna provádět právní předpisy Společenství ani předkládat zprávy Komisi[6]. Skutečnost, že stávající struktura nepřináší uspokojivé výsledky, je tedy výsledkem neoptimální organizace jak z hlediska rychlosti a účinnosti vypracování jednotných přístupů na úrovni EU, tak z hlediska odpovědnosti a průhlednosti.

Komise provedla hodnocení různých možností organizace požadovaných úkolů, přičemž zkoumala také možnost, zda by tyto úkoly mohla plnit sama. Harmonizace na centrální úrovni by vyžadovala odborné znalosti všech 27 vnitrostátních trhů. V praxi by podrobné znalosti o místních podmínkách, které jsou předpokladem pro dosažení úspěchu v těchto otázkách, mohl mít pouze subjekt, v němž by byly zastoupeny vnitrostátní regulační orgány. Vnitrostátní regulační orgány jsou navíc v mnoha případech již samy o sobě velkými a významnými subjekty, a je proto nemožné, že by Komise disponovala takovými zdroji a znalostmi, aby mohla tyto orgány nahradit.

Zkoumána byla také možnost posílené ERG s hlasovacími právy, která by umožňovala většinová rozhodnutí. Bez ohledu na potíže spojené se zavedením všeobecně přijatelného systému hlasování by takovýto subjekt nemohl vydávat rozhodnutí, která by byla pro jeho členy závazná. Podle současné Smlouvy může takovouto úlohu plnit pouze Komise. Kromě toho existují závažná institucionální omezení ohledně rozšíření ERG s cílem propůjčit jí působnosti, které by jí umožnily uskutečňování této rozšířené úlohy. Rozšíření skupiny ERG by si vyžádalo značné navýšení jejích stávajících zdrojů, aby mohla vykonávat svou činnost, neboť současný systém rotujícího předsednictví by již dále nebyl funkční (jmenování výkonného ředitele, posílení sekretariátu, formální jednací řád upravující přijímání rozhodnutí atd.). Zdroje pro toto posílení úlohy ERG nelze získat zvnějšku, neboť Komise musí zajistit průhlednost, odpovědnost a nezávislost stanovisek a poradenství, které ERG poskytuje. Posílená ERG by například nemohla být pro Komisi legitimním poradním subjektem, kdyby jí zdroje byly poskytovány prostřednictvím IRG. ERG může svou poradní úlohu ve vztahu ke Komisi požadovaným způsobem posílit pouze tak, že se stane subjektem Společenství, na který se vztahují stejná správní a rozpočtová pravidla, jaká platí pro všechny subjekty Společenství (služební řád, finanční nařízení, požadavek na podávání zpráv Parlamentu atd.).

Komise proto došla k závěru, že požadované úkoly by nejlépe plnil samostatný subjekt, který by byl nezávislý a nebyl součástí Komise a který by posílil pravomoci vnitrostátních regulačních orgánů tím, že by převzal funkce ERG a ty by byly pevně a průhledně zakotveny v právu Společenství. Tento subjekt by Komisi poskytoval stanoviska a poradenství týkající se celé řady důležitých rozhodnutí evropského zájmu; přijímal by však i individuální rozhodnutí o správě evropského telefonního číslovacího prostoru.

Navrhované úkoly by na evropské úrovni doplňovaly, nikoli zdvojovaly, regulační úkoly, které plní vnitrostátní regulační orgány. Úřad umožní vytvoření účinného partnerství mezi Komisí a vnitrostátními regulačními orgány v otázkách, u nichž je potřebná jednotnost na evropské úrovni: vymezení a analýza trhů a nápravná opatření, harmonizace užívání rádiového spektra, vymezení nadnárodních trhů a kvalita služeb. Zároveň bude hospodárnou platformou pro řešení celoevropských záležitostí, které jdou i nad rámec kompetencí posílené ERG, jako je například bezpečnost sítí a informací, provádění jednotného evropského čísla tísňového volání „112“ či správa evropského telefonního číslovacího prostoru.

Navržený úřad by byl základním kamenem stabilního a jednotného rámce pro spolupráci vnitrostátních regulačních orgánů v souladu se zásadami, které Komise vymezila v předloze interinstitucionální dohody o vytvoření rámce pro evropské regulační agentury[7].

3.2 Hlavní úkoly nového úřadu

Úřad by na evropské úrovni doplňoval regulační úkoly vnitrostátních regulačních orgánů, a to v těchto oblastech:

- Zajištění rámce pro spolupráci vnitrostátních regulačních orgánů . Navrhuje se zlepšit zacházení s přeshraničními aspekty regulace trhu elektronických komunikací a integrity sítí. Úřad bude mít k dispozici postupy spolupráce mezi vnitrostátními regulačními orgány, zejména v oblasti výměny informací a poskytování poradenství a technické podpory. Dále bude mít pravomoci k urovnávání a řešení přeshraničních sporů mezi vnitrostátními regulačními orgány. Rámec bude rovněž podporovat spolupráci mezi vnitrostátními regulačními orgány zemí členských států EU a třetích zemí.

- Regulační dozor nad vymezením a analýzou trhů a nad prováděním nápravných opatření . Úřad by obecně měl vzhledem ke Komisi poradní úlohu, pokud jde o otázky regulace trhu, a mohl by vydávat nezávazné pokyny na podporu osvědčených postupů mezi vnitrostátními regulačními orgány. Návrhy opatření vnitrostátních regulačních orgánů budou předmětem stanovisek, v nichž bude zkoumán možný dopad na jednotný trh a slučitelnost s právními předpisy Společenství; v případě potřeby bude toto stanovisko obsahovat také návrhy na změnu. Tato stanoviska budou Komisi předkládána ve zrychleném řízení na základě prosté většiny hlasů členů.

- Vymezení nadnárodních trhů : úřad poskytuje účinný a přiměřený mechanismus umožňující reagovat na růst přeshraničních trhů, za nímž stojí stoupající mobilita, vyšší rozšíření internetových služeb (např. VoIP), družicových služeb a vyšší konvergence pevných a mobilních služeb. Úřad bude rovněž sledovat vývoj roamingových služeb, a to hlasových i datových.

- Poradenství v otázkách harmonizace rádiových frekvencí : Úřad by následujícími činnostmi urychlil a zefektivnil politiku rádiového spektra: průběžná analýza a podávání zpráv, určení potenciálu a prostředků pro rozvoj nových služeb, vedení rejstříku o užívání spektra v celé EU, poradenství v otázkách společných řízení na udělení oprávnění, technická podpora při výběru žádostí o licence na spektrum, poradenství v otázkách odejmutí práv na užívání v případě nesplnění podmínek licence.

- Rozhodovací pravomoci při správě čísel a poradenství v otázkách přenositelnosti čísel . Úřad by byl pověřen správou a rozvojem evropského telefonního číslovacího prostoru (ETNS), tj. čísel s jednotným předčíslím platným pro celou EU (3883), které může být přiděleno organizacím, jež chtějí vytvořit centrální celoevropská telefonická centra služeb. Kromě toho by úřad spolupracoval s vnitrostátními regulačními orgány a členskými státy na evropských aspektech přidělování a přenositelnosti čísel, mimo jiné podáváním zpráv o rozvoji evropského čísla tísňového volání „112“, identifikací číselných rozsahů pro přeshraniční služby, určením potenciálu a prostředků pro rozvoj nových služeb a poskytováním poradenství v otázkách společných řízení na udělení oprávnění.

- Bezpečnost sítí a informací . Úřad převezme úkoly stávající Evropské agentury pro bezpečnost sítí a informací. Posílí tak soulad mezi povinností vnitrostátních regulačních orgánů zajišťovat integritu sítí a úkolem vytvářet kulturu bezpečnosti sítí a informací, který spadá do působnosti agentury ENISA.

- Obecné informační a poradní funkce . Úkolem úřadu by bylo předkládat výroční zprávu o rozvoji odvětví elektronických komunikací (o nabídce a rozšíření nových služeb, rozvoji hospodářské soutěže, přezkumu regulační situace na vnitrostátní úrovni, použitých nápravných opatřeních, informace o odvolacích řízeních atd.). Kromě toho by sledoval interoperabilitu a přístupnost elektronických komunikací v Evropě a podával příslušné zprávy; mohl by rovněž vydávat doporučení ohledně opatření, která by měla být přijata na vnitrostátní úrovni, zejména k lepšímu naplnění potřeb zdravotně postižených a starších občanů.

3.3 Právní stránka návrhu

- Právní základ

Článek 95 Smlouvy o ES

- Zásada subsidiarity

Cíle navrhovaných opatření nemůže být dosaženo uspokojivě na úrovni členských států.

- Ve stávajícím předpisovém rámci jsou oprávnění pro služby udělována na úrovni členských států a rozhodování je do značné míry ponecháno na 27 vnitrostátních regulačních orgánech, přičemž Komise má jen omezenou možnost dozoru a koordinace. To znamená, že vnitřní trh je stále tvořen mozaikou 27 různých regulačních systémů. To brání rozvoji přeshraničních služeb a operátoři musejí za stejných okolností čelit rozdílným nebo nesourodým pracovním podmínkám. V praxi je mnoho regulačních otázek, jimiž se vnitrostátní orgány zabývají, stejných v celé EU (např. regulační zacházení s novými službami, vedení účetnictví pro regulační účely, přidělování čísel, fungování zařízení a služeb pro zdravotně postižené uživatele, kteří cestují po EU, atd.)[8]. Aby se podpořily úspory z rozsahu a konkurenceschopný vnitřní trh, je v těchto oblastech nadmíru důležité, aby se na úrovni EU rozvíjely společné postupy a odborné znalosti, a tím i jednotnost a případně harmonizace. Tento požadavek lze účinně a účelně řešit pouze zlepšením současného institucionálního modelu a důmyslnějším rozložením odpovědnosti mezi členské státy, vnitrostátní regulační orgány a Komisi. Tohoto cíle lze dosáhnout pouze opatřením na úrovni Společenství.

- Jedním z hlavních cílů přezkumu podle autorizační směrnice je rozvoj poskytování přeshraničních služeb ve Společenství[9]. Rozsáhlé veřejné konzultace zdůraznily, že je naléhavě nutné usnadnit operátorům poskytování služeb napříč Společenstvím, a to odstraněním určitých závažných překážek způsobených současným přístupem[10]. Existuje řada přeshraničních služeb, které nelze podrobit jednotné regulaci nebo při jejichž poskytování nelze dosáhnout úspor z rozsahu na základě opatření členského státu.

Opatření na úrovni Společenství, která by umožnila zvýšení jednotnosti regulace vnitřního trhu a pokles nákladů společností působících ve více zemích, by představovala zřejmý přínos z důvodu svého rozsahu a měla by rovněž kladný dopad ve srovnání s opatřeními přijatými na úrovni členských států. Cílů navrhovaného opatření lze proto lépe dosáhnout na úrovni Společenství.

- Zásada proporcionality

Návrh je v souladu se zásadou proporcionality, neboť úřad bude Komisi poskytovat poradenství při provádění politiky v oblasti elektronických komunikací.

- Vytvořením úřadu bude spolupráce vnitrostátních regulačních orgánů (v současné době spadající pod skupinu evropských regulačních orgánů) začleněna do systému Společenství. Je jasné, že je třeba zlepšit dané režimy tak, aby byly určité úkoly, které v současnosti provádí skupina ERG – což je v podstatě konzultační fórum vnitrostátních regulačních orgánů, které nejsou institucionálně schopny činit společná rozhodnutí –, prováděny jediným specializovaným subjektem na úrovni EU, který svou činnost provádí v rámci institucionální struktury Společenství. Jedním z úkolů úřadu bude poskytovat Komisi technické znalosti a pomáhat jí při přípravě regulačních rozhodnutí, která mají přispět k rozvoji vnitřního trhu, přičemž tento rozvoj bude dále podpořen navrhovaným začleněním práce agentury ENISA v oblasti bezpečnosti sítí a informací.

- Rada regulačních orgánů bude tvořena vedoucími vnitrostátních regulačních orgánů a bude své činnosti provádět v zájmu Společenství. Navrhovaný systém umožní Komisi, aby využívala společných odborných znalostí vnitrostátních regulačních orgánů – tyto orgány mají podrobné znalosti o vnitrostátních trzích a podmínkách – a podpoří spolupráci Komise a vnitrostátních regulačních orgánů. Systém doplňuje pravomoci vnitrostátních regulačních orgánů týkající se provádění předpisového rámce na vnitrostátní úrovni.

- Práva na užívání frekvencí a čísel používaných pro účely poskytování služeb napříč Společenstvím budou nadále přidělována na vnitrostátní úrovni prostřednictvím společně dohodnutého postupu, který se uplatní pouze na některé služby, jež svou povahou pokrývají Společenství (např. služby družicové komunikace). Oprávnění pro služby poskytované napříč Společenstvím budou rovněž nadále udělována na vnitrostátní úrovni prostřednictvím společně dohodnutého postupu. Tento návrh se však netýká udělování práv na užívání frekvencí a čísel pro poskytování služeb na vnitrostátní úrovni, které nadále spadá do působnosti vnitrostátních regulačních orgánů.

To znamená, že úřad zlepší koordinaci v některých klíčových oblastech, které pokrývají celé Společenství, jeho úloha však nepřekročí míru nezbytnou k dosažení stanoveného cíle.

Vzhledem k tomu, že navrhovaný nástroj má status nařízení, a ve Společenství bude tudíž přímo použitelný, bude co nejvíce snížena finanční a administrativní zátěž Společenství, vlád jednotlivých členských států a hospodářských subjektů a bude úměrná cíli návrhu.

- Volba nástrojů

Navrhované nástroje: nařízení Evropského parlamentu a Rady.

Nařízení je přímo použitelné, a je tudíž vhodným nástrojem pro vytvoření navrhovaného druhu úřadu.

4. ROZPOčTOVÉ DůSLEDKY

Předpokládá se, že plně funkční úřad bude mít stálé zaměstnance, jejichž úvazky budou dohromady odpovídat 134 ekvivalentům plných úvazků. V tomto počtu je již zahrnuto převzetí úkolů a zdrojů agentury ENISA v roce 2011. Roční rozpočet by měl v prvním roce činit 10 milionů eur a od roku 3 pak 28 milionů eur. Vedle příspěvku, který úřadu poskytuje Společenství, může úřad vybírat za určité služby poplatky. Příjmy úřadu za poskytnuté služby se použijí k financování jeho činnosti[11].

Proti těmto nákladům by měly být postaveny úspory, které vzniknou začleněním agentury ENISA do navrhovaného úřadu. Současný roční rozpočet agentury ENISA činí přibližně 8 milionů eur.

5. DALšÍ INFORMACE

- Zjednodušení

Návrh je součástí nového systému, který má zjednodušit stávající regulační postup a zvýšit jeho účinnost pro správní orgány i subjekty na trhu. Úřad zlepší rozhodovací proces a zavedením společných cílů a postupů usnadní spolupráci Komise a vnitrostátních regulačních orgánů. Při vytvoření úřadu bude současně uvolněn stávající systém automatického oznamování „postupem podle článku 7“, a díky tomu bude možné výrazně snížit procedurální zátěž průmyslu, vnitrostátních regulačních orgánů a Komise, přičemž Komise bude zasahovat pouze v závažných případech. Úřad bude mít v takových případech důležitou úlohu při posuzování technických otázek, rovněž bude zajišťovat řešení a jednotné výstupy na vnitřním trhu.

Současný systém udělování práv na užívání frekvencí nebo čísel klade v každém členském státě, kde jsou služby poskytovány, různé právní a procedurální požadavky, a pro podniky, které hodlají služby poskytovat napříč Společenstvím, může být tudíž krajně složitý a zatěžující. Plněním požadavků, které se v jednotlivých členských státech liší (např. doba platnosti práv na užívání a související podmínky), se komplikuje plánování skutečně evropských služeb, investice do nich a v konečném důsledku také jejich poskytování. Tak významné rozdíly v postupech získávání práv na užívání odrazují subjekty od vstupu na trh a brání fungování vnitřního trhu. Tato skutečnost hovoří ve prospěch koordinovanějšího přístupu k výběru podniků, jimž mají být udělena vnitrostátní práva na užívání frekvencí a čísel.

Tento návrh je obsažen v klouzavém programu Komise na aktualizaci a zjednodušení acquis communautaire .

- Přezkum / revize / ustanovení o skončení platnosti

Návrh zahrnuje ustanovení o přezkumu.

- Evropský hospodářský prostor

Navržený právní akt se týká záležitosti EHP, a proto by měl být rozšířen na Evropský hospodářský prostor.

6. PODROBNÉ VYSVěTLENÍ NÁVRHU

Kapitola I: Předmět, oblast působnosti, definice a úkoly

Články 1 a 2: stanoví oblast působnosti nařízení, které má zřízením Evropského úřadu pro trh elektronických komunikací zlepšit fungování vnitřního trhu elektronických komunikací, a tento úřad zřizují.

Článek 3: stanoví funkce uvedeného úřadu, např. vydávání stanovisek, a to buď z vlastního podnětu nebo na žádost Komise, a pomoc Komisi poskytováním technického poradenství, prováděním studií, shromažďováním informací a zpráv atd.

Kapitola II: Úkoly úřadu týkající se posílení vnitřního trhu

Článek 4: vymezuje oblasti, jimiž se úřad zabývá s cílem podpořit harmonizované uplatňování předpisového rámce.

Článek 5: upravuje konzultace úřadu v souvislosti s vymezením a analýzou vnitrostátních trhů a nápravných opatření. Od úřadu bude vyžadováno, aby ve stanovené lhůtě vydal stanovisko v případech, kdy Komise vyjádří „vážné pochybnosti“ o návrhu opatření oznámeného podle článku 7 rámcové směrnice.

Článek 6: pokud vnitrostátní regulační orgán neprovedl analýzu trhu ve stanovené lhůtě, Komise může úřad požádat o poradenství a pomoc v souvislosti s daným vnitrostátním trhem.

Článek 7: poté, co Komise v souladu s čl. 15 odst. 4 rámcové směrnice vymezí nadnárodní trh, bude úřad provádět analýzu nadnárodních trhů.

Článek 8: týká se úkolů úřadu v oblasti přidělování čísel; tyto úkoly zahrnují správu a rozvoj evropského telefonního číslovacího prostoru (ETNS), správu harmonizovaných číselných rozsahů (např. zpracování žádostí o vyhrazení číselného rozsahu „116“ podle rozhodnutí Komise 2007/116/ES), úřad rovněž na požádání vydává stanovisko ohledně povinností spojených s přenášením čísel.

Článek 9: úřad bude Komisi nápomocen při provádění každoročního přezkumu opatření přijatých na vnitrostátní úrovni s cílem zvýšit povědomí o jednotném evropském čísle tísňového volání „112“. Na žádost Komise bude vydávat stanovisko k technickým otázkám spojeným s prováděním čísla 112.

Článek 10: úřad bude Komisi nápomocen v otázkách spojených s technickými a ekonomickými aspekty rádiových frekvencí užívaných k poskytování služeb elektronických komunikací.

Článek 11: úřad bude nápomocen při vymezování služeb, které by mohly být poskytovány napříč Společenstvím a pro něž by bylo společné výběrové řízení přínosné. Aby určitá služba mohla být považována za službu napříč Společenstvím, bude muset splnit určité podmínky. Například poptávka po daných službách by měla existovat ve více členských státech, příslušné služby kromě toho svou povahou přesahují hranice jednotlivých států, a proto by jako takové měly být regulovány na úrovni EU či na regionální úrovni, spíše než na úrovni vnitrostátní.

Článek 12: vymezuje ustanovení pro identifikaci podniků, jimž mají být udělena práva na užívání pro účely poskytování služeb napříč Společenstvím. Úřad bude provádět výběrové řízení a vydávat stanovisko, v němž navrhne podnik nebo podniky, jimž by mohla být práva na užívání udělena.

Článek 13: úřad bude mít slovo při odnímání práv na užívání udělených na základě společného výběrového řízení.

Článek 14: úřad bude přispívat k rozvoji kultury bezpečnosti sítí a informací tím, že bude provádět určité činnosti, které původně prováděla agentura ENISA.

Článek 15: uvádí seznam případů, kdy může úřad jednat z vlastního podnětu.

Kapitola III: Doplňkové úkoly úřadu

Články 16 a 17: úřad bude vybírat správní poplatky za určité poskytované služby s cílem kompenzovat správní náklady. V případě společného výběrového řízení bude rovněž jménem členských států vybírat správní poplatky a poplatky za práva na užívání rádiových frekvencí, které následně rozdělí mezi členské státy.

Článek 18: na žádost vnitrostátních regulačních orgánů bude úřad pro tyto orgány vydávat doporučení k opatřením, která mají být vnitrostátními regulačními orgány přijata v případě přeshraničních sporů.

Články 19 až 21: úřad se bude podílet na šíření a výměně informací mezi členskými státy, vnitrostátními regulačními orgány a Komisí. Mohl by se zapojit do zkoumání technického rozvoje ve Společenství. Bude zveřejňovat výroční zprávu o vývoji odvětví elektronických komunikací, v níž určí zbývající překážky, které brání dotvoření jednotného trhu. Bude se podílet na shromažďování informací a na správě a zveřejňování rejstříku informací o frekvencích (příloha stanoví informace, které má rejstřík obsahovat) a databázi roamingu v mobilních sítích.

Článek 22: úřad bude Komisi nápomocen v otázkách přístupnosti elektronických komunikací a bude zveřejňovat výroční zprávu o opatřeních přijatých s cílem zlepšit přístupnost sítí a zařízeních elektronických komunikací pro zdravotně postižené koncové uživatele.

Kapitola IV: Organizace úřadu

Článek 24: organizační strukturu úřadu tvoří šest orgánů: správní rada, rada regulačních orgánů, ředitel, hlavní úředník pro bezpečnost sítí, stálá skupina zastoupených zájmů a odvolací senát.

Články 25 a 26: správní rada bude odpovědná za jmenování ředitele a hlavního úředníka pro bezpečnost sítí, přijímání ročního pracovního programu a rozpočtu úřadu, schvalování obecné zprávy o činnostech úřadu a přijímání finančních předpisů úřadu. Úřad bude o svých činnostech pravidelně podávat zprávy Evropskému parlamentu.

Články 27 a 28: rada regulačních orgánů je tvořena jedním členem z každého členského státu, přičemž tento člen bude současně vedoucím nezávislého vnitrostátního regulačního orgánu odpovídajícího v daném členském státě za každodenní uplatňování předpisového rámce, a dále ředitelem. Komise se může účastnit zasedání této rady, nebude však mít hlasovací právo. Rada regulačních orgánů bude odpovědná za technické rozhodování úřadu v oblastech, jako je identifikace případných držitelů práv, vydávání stanovisek k případům podle článku 7 atd. Stanoviska a rozhodnutí by měla být přijímána prostou většinou.

Články 29 a 30: ředitel bude plně odpovědný za úkoly přidělené úřadu a bude jeho právním zástupcem. Bude rovněž odpovědný za sestavení a plnění rozpočtu, přípravu návrhu pracovního programu a za personální otázky[12].

Článek 31: hlavní úředník pro bezpečnost sítí bude odpovídat za koordinaci úkolů úřadu a přípravu ročního pracovního programu v oblasti bezpečnosti sítí a informací. Bude podřízený řediteli a bude podporován stálou skupinou zastoupených zájmů (článek 32).

Články 33 a 34: ustavují odvolací senát s cílem zaručit, aby strany dotčené rozhodnutími úřadu v oblasti přidělování čísel mohly využívat nezbytná nápravná opatření.

Články 36–53 se týkají standardních provozních a správních záležitostí včetně rozpočtu, přístupu k dokumentům a průhlednosti, právního postavení úřadu, personálních otázek, účasti třetích zemí apod.

Článek 55: týká se hodnocení prováděného Komisí, pokud jde o výsledky úřadu v souvislosti s jeho mandátem a cíli, přičemž toto hodnocení bude vydáno pět let po skutečném zahájení činnosti úřadu. Zpráva a případné průvodní návrhy budou předloženy Radě a Evropskému parlamentu.

2007/0249 (COD)

Návrh

NAŘÍZENÍ EVROPSKÉHO PARLAMENTU A RADY

o zřízení Evropského úřadu pro trh elektronických komunikací

(Text s významem pro EHP)

EVROPSKÝ PARLAMENT A RADA EVROPSKÉ UNIE,

s ohledem na Smlouvu o založení Evropského společenství, a zejména na článek 95 této smlouvy,

s ohledem na návrh Komise[13],

s ohledem na stanovisko Evropského hospodářského a sociálního výboru[14],

s ohledem na stanovisko Výboru regionů[15],

v souladu s postupem stanoveným v článku 251 Smlouvy[16],

vzhledem k těmto důvodům:

(1) Směrnice Evropského parlamentu a Rady 2002/21/ES ze dne 7. března 2002 o společném předpisovém rámci pro sítě a služby elektronických komunikací (rámcová směrnice)[17], směrnice Evropského parlamentu a Rady 2002/19/ES ze dne 7. března 2002 o přístupu k sítím elektronických komunikací a přiřazeným zařízením a o jejich vzájemném propojení (přístupová směrnice)[18], směrnice Evropského parlamentu a Rady 2002/20/ES ze dne 7. března 2002 o oprávnění pro sítě a služby elektronických komunikací (autorizační směrnice)[19], směrnice Evropského parlamentu a Rady 2002/22/ES ze dne 7. března 2002 o univerzální službě a právech uživatelů týkajících se sítí a služeb elektronických komunikací (směrnice o univerzální službě)[20] a směrnice Evropského parlamentu a Rady 2002/58/ES ze dne 12. července 2002 o zpracování osobních údajů a ochraně soukromí v odvětví elektronických komunikací (směrnice o soukromí a elektronických komunikacích) [21] (společně dále jen „rámcová směrnice a zvláštní směrnice“) mají za cíl vytvoření vnitřního trhu elektronických komunikací v rámci Společenství při zajištění vysoké úrovně investic, inovace a ochrany spotřebitele prostřednictvím rozvinuté hospodářské soutěže.

(2) Předpisový rámec pro elektronické komunikace z roku 2002 zavádí systém regulace prováděné vnitrostátními regulačními orgány a stanoví, že tyto orgány musejí spolupracovat navzájem a rovněž s Komisí, aby se zaručil rozvoj jednotné regulační praxe a jednotného uplatňování předpisového rámce v celém Společenství.

(3) Nařízením Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 460/2004 ze dne 10. března 2004 o zřízení Evropské agentury pro bezpečnost sítí a informací[22] (dále jen „nařízení o agentuře ENISA“) byla v roce 2004 na pět let zřízena Evropská agentura pro bezpečnost sítí a informací (ENISA), jejímž úkolem je zajistit vysokou a účinnou úroveň bezpečnosti sítí a informací ve Společenství s cílem rozvíjet kulturu bezpečnosti sítí a informací v zájmu občanů, spotřebitelů, podniků a organizací veřejného sektoru v Evropské unii, a zajistit tak řádné fungování vnitřního trhu.

(4) Vnitrostátní regulační orgány disponují odbornými znalostmi místních tržních podmínek, a mají proto při provádění předpisového rámce značnou volnost v rozhodování, tuto volnost je však třeba uvést v soulad s spotřebou zaručit rozvoj soudržné regulační praxe a jednotného uplatňování předpisového rámce s cílem účinně podpořit rozvoj a dotvoření vnitřního trhu.

(5) Vzhledem k tomu, že je nutné, aby byly příslušné předpisy uplatňovány ve všech členských státech jednotným způsobem, zřídila Komise rozhodnutím Komise 2002/627/ES[23] skupinu evropských regulačních orgánů (ERG), která jí má poskytovat rady a být jí nápomocná při konsolidaci vnitřního trhu a na obecnější úrovni zajistit styk mezi vnitrostátními regulačními orgány a Komisí.

(6) ERG přispěla k rozvoji vnitřního trhu tím, že se v co největším možném rozsahu zasazovala o jednotnou regulační praxi. ERG je však v podstatě volné seskupení založené především na dobrovolné spolupráci a její současný institucionální status neodráží důležité povinnosti, které vnitrostátním regulačním orgánům při provádění předpisového rámce přísluší.

(7) Z toho důvodu je nutné vytvořit pevnější institucionální základ pro zřízení subjektu slučujícího odborné znalosti a zkušenosti vnitrostátních regulačních orgánů a majícího jasně vymezené pravomoci, a to s ohledem na potřebu, aby tento subjekt představoval pro své členy a pro odvětví, které je kvalitou jeho výstupu regulováno, skutečnou autoritu.

(8) Ve zjištěních uvedených ve zprávách Komise o provádění předpisového rámce z roku 2002[24] a v návaznosti na veřejnou konzultaci týkající se sdělení Komise Radě, Evropskému parlamentu, Evropskému hospodářskému a sociálnímu výboru a Výboru regionů ze dne 29. června 2006 o přezkumu předpisového rámce EU pro sítě a služby elektronických komunikací[25] byla zdůrazněna potřeba posílit mechanismus, který zaručí jednotnou regulační praxi s cílem dotvořit vnitřní trh elektronických komunikací a služeb. Tyto dokumenty označily dosavadní neexistenci vnitřního trhu elektronických komunikací za nejvýznamnější otázku, kterou je třeba řešit reformou předpisového rámce. Roztříštěnost a nejednotnost v oblasti regulace, vyplývající z nedostatečné koordinace činnosti vnitrostátních regulačních orgánů, mohou ohrozit konkurenceschopnost tohoto odvětví a připravit spotřebitele o značný přínos, který plyne z přeshraniční hospodářské soutěže a služeb na nadnárodní úrovni, a dokonce služeb napříč Společenstvím.

(9) Účinným řešením a dotvoření vnitřního trhu brání zejména zpoždění při provádění analýz trhu podle směrnice 2002/21/ES (rámcová směrnice), rozdílné přístupy vnitrostátních regulačních orgánů k ukládání povinností, které mají napravit nedostatek účinné hospodářské soutěže zjištěný při analýze trhu, nesourodé podmínky spojené s právy na užívání, rozdílná výběrová řízení pro poskytování služeb napříč Společenstvím, různá čísla ve Společenství pro používání služeb poskytovaných napříč Společenstvím a problémy, jimž čelí vnitrostátní regulační orgány při řešení přeshraničních sporů.

(10) Sdělení Komise Evropskému parlamentu a Radě ze dne 1. června 2007 ohledně hodnocení Evropské agentury pro bezpečnost sítí a informací (ENISA)[26] obsahuje shrnutí zprávy externích odborníků[27], která hodnotí výkon agentury od jejího zřízení, a rovněž doporučení, která vydala správní rada agentury k nařízení o agentuře ENISA; sdělení rovněž zahájilo veřejnou konzultaci. Klíčová zjištění této odborné zprávy potvrdila platnost politiky, která vedla ke zřízení agentury ENISA a ke stanovení jejích původních cílů, a zejména její přínos k vytvoření skutečného vnitřního trhu elektronických komunikací.

(11) Zároveň byla určena řada problémů týkajících se zejména její organizační struktury, spektra dovedností a počtu provozních zaměstnanců a logistických obtíží. Hlavní funkce agentury ENISA by se měly stát základní součástí úřadu, který by měl na základě jasněji vymezených cílů a úkolů zajistit jejich plnění jediným subjektem, do jehož působnosti patří otázky spadající do předpisového rámce EU pro sítě a služby elektronických komunikací, a to účinnějším, účelnějším a hospodárnějším způsobem a v souladu se zásadami zlepšování právní úpravy.

(12) Z toho důvodu je třeba zřídit nový subjekt Společenství, Evropský úřad pro trh elektronických komunikací (dále jen „úřad“). Tento úřad by účinně přispíval k dotváření vnitřního trhu tím, že by napomáhal Komisi a vnitrostátním regulačním orgánům. Hrál by referenční úlohu a budoval důvěru svou nestranností, kvalitou poskytovaného poradenství a šířených informací, průhledností svých postupů a pracovních metod a pečlivostí, s jakou plní své úkoly.

(13) Úřad by měl díky shromáždění odborných znalostí posílit schopnosti vnitrostátních regulačních orgánů, aniž by nahrazoval jejich současnou funkci či zdvojoval práci, která je prováděna, a měl by tak Komisi pomoci při plnění jejích povinností.

(14) Úřad by měl nahradit ERG a měl by sloužit jako výhradní fórum pro spolupráci vnitrostátních regulačních orgánů při výkonu celé škály jejich povinností podle předpisového rámce.

(15) Úřad by měl být zřízen v rámci současné institucionální struktury Společenství a rovnováhy pravomocí. Měl by být nezávislý v technických záležitostech a mít právní, správní a finanční autonomii. Za tímto účelem je nutné a vhodné, aby byl úřad subjektem Společenství s vlastní právní subjektivitou a aby vykonával úkoly, které mu svěřuje toto nařízení.

(16) Úřad by měl navázat na úsilí členských států a Společenství a plnit tak své úkoly v plné spolupráci s vnitrostátními regulačními orgány a Komisí a měl by být otevřen kontaktům s průmyslem, skupinami spotřebitelů a ostatními dotčenými osobami.

(17) Toto nařízení a úřad, který se jím zřizuje, by měly tvořit nedílnou součást předpisového rámce Společenství pro elektronické komunikace. V tomto ohledu hraje úřad významnou úlohu zejména v plánovaných mechanismech pro konsolidaci vnitřního trhu elektronických komunikací a za určitých okolností při provádění analýz trhu.

(18) Úřad by měl tudíž v souladu s předpisovým rámcem Společenství pro elektronické komunikace poskytovat poradenství Komisi a vnitrostátním regulačním orgánům, a tím napomáhat účinnému provádění tohoto rámce.

(19) Úřad by měl být nápomocen Komisi v otázkách rozšíření povinností stanovených na úrovni Společenství, pokud jde o přenositelnost čísel. Takovéto rozšíření by se mělo týkat zejména rozsahu informací, které mají být přeneseny, nebo typu sítě (tj. pevná či mobilní), mezi nimiž mají být čísla a informace přeneseny. Změny této povinnosti by měly zohlednit ceny pro uživatele a náklady podniků na změnu, jakož i zkušenosti členských států.

(20) Úřad by měl být Komisi nápomocen prováděním každoročního přezkumu opatření přijatých členskými státy, jimiž informují občany o existenci a používání jednotného evropského čísla tísňového volání „112“. V každoročním přezkumu úřad určí osvědčené postupy a zbývající překážky a přispěje ke zlepšení ochrany a bezpečnosti občanů, kteří cestují po Evropské unii.

(21) V souvislosti s naplňováním cílů rozhodnutí Evropského parlamentu a Rady č. 676/2002/ES ze dne 7. března 2002 o předpisovém rámci pro politiku rádiového spektra v Evropském společenství (rozhodnutí o rádiovém spektru)[28] může Komise požádat úřad o poskytnutí nezávislého odborného poradenství ohledně užívání rádiových frekvencí ve Společenství. Toto poradenství by mohlo zahrnovat specifická šetření technických otázek, jakož i posouzení ekonomického či sociálního dopadu a analýzu opatření v oblasti politiky týkající se frekvencí. Rovněž by se mohlo týkat záležitostí spojených s prováděním článku 4 rozhodnutí č. 676/2002/ES, kdy může být úřad požádán, aby Komisi poskytl poradenství o výsledcích získaných na základě pověření, které Komise vydala Evropské konferenci správ pošt a telekomunikací (CEPT).

(22) Rozvoj technologií a trhu sice zvýšil potenciál využívání služeb elektronických komunikací bez ohledu na zeměpisné hranice jednotlivých členských států, hrozí však, že existence různých právních a regulačních podmínek pro využívání těchto služeb podle vnitrostátních právních předpisů bude poskytování takovýchto přeshraničních služeb ve stále větším měřítku bránit. Hlavní úloha úřadu by tudíž měla spočívat v tvorbě harmonizovaných podmínek pro oprávnění pro tyto služby, a to jak pokud jde o obecná oprávnění, tak o práva na užívání rádiových frekvencí nebo práva na užívání čísel, a v poskytování poradenství Komisi o podrobnostech opatření, která mají být pro účely dosažení harmonizovaných podmínek přijata na základě směrnice 2002/21/ES (rámcová směrnice).

(23) Úřad by měl zejména posuzovat potřebu jednotného výběrového řízení na úrovni Společenství, pokud jde o práva na užívání, na něž se vztahují harmonizované podmínky, poskytovat Komisi poradenství ohledně podmínek a kritérií, které se mají při takovémto výběrovém řízení uplatnit, a přijímat a posuzovat žádosti podniků o takováto práva na užívání. Úřad by měl rovněž ve vhodných případech poskytovat Komisi poradenství v otázkách odejmutí těchto práv na užívání.

(24) Úřad by měl fungovat jako odborné středisko na evropské úrovni zabývající se otázkami bezpečnosti sítí a informací a měl by poskytovat pokyny a poradenství Evropskému parlamentu, Komisi nebo příslušným subjektům určeným členskými státy. Otázka bezpečnosti a odolnosti komunikačních sítí a informačních systémů má pro společnost nadále prvořadý význam a představuje klíčovou součást předpisového rámce EU pro sítě a služby elektronických komunikací. Řádné fungování vnitřního trhu může být ohroženo nesourodým uplatňováním ustanovení týkajících se bezpečnosti, která jsou stanovena v rámcové směrnici a ve zvláštních směrnicích. Stanovisko, v němž úřad na žádost Komise a členských států poskytne technické poradenství, by mělo usnadnit jednotné uplatňování uvedených směrnic na vnitrostátní úrovni.

(25) Poskytovatelům elektronických komunikaci lze uložit správní poplatky za řízení systému oprávnění a za udělování práv na užívání. Kromě správních poplatků mohou být vybírány poplatky za užívání frekvencí a čísel. V zájmu snížení správní zátěže podniků by měl úřad při společném výběrovém řízení vybírat a mezi členské státy rozdělovat správní poplatky a poplatky za užívání.

(26) Pokud mezi podniky dojde ke sporům přeshraniční povahy ohledně práv či povinností podle předpisového rámce pro elektronické komunikace, měl by úřad vyšetřit souvislosti sporu a poskytnout příslušným vnitrostátním regulačním orgánům poradenství o opatřeních, jejichž přijetí daným orgánem považuje za nejvhodnější pro vyřešení sporu v souladu s ustanoveními předpisového rámce.

(27) Úřad by měl přispívat k rozvoji osvědčených regulačních postupů a jednotného uplatňování regulace v odvětví elektronických komunikací, a to podporou výměny informací mezi vnitrostátními orgány a tím, že příslušné informace zpřístupní veřejnosti ve snadno přístupné formě. Úřad by měl mít možnost řešit ekonomické a technické otázky a měl by mít přístup k nejnovějším dostupným informacím, aby mohl reagovat na ekonomické a technické výzvy spojené s rozvojem informační společnosti, např. v oblastech jako bezpečnost sítí a informací a zařízení využívající technologii rádiové identifikace (RFID).

(28) Aby úřad mohl plnit úkoly stanovené v tomto nařízení a lépe porozumět výzvám v oblasti elektronických komunikací včetně stávajících a vznikajících nebezpečí v oblasti bezpečnosti sítí a informací, je třeba, aby byl schopen analyzovat stávající a vznikající trendy vývoje. Za tímto účelem smí shromažďovat patřičné informace, zejména o případech narušení bezpečnosti a integrity, které výrazně ovlivnily provoz sítí nebo služeb, přičemž tyto informace získává jak od vnitrostátních regulačních orgánů v souladu s čl. 13a odst. 3 směrnice 2002/21/ES (rámcová směrnice), tak prostřednictvím dotazníků.

(29) Úřad by měl představovat kontaktní místo pro sdílení a výměnu informací v otázkách regulace služeb elektronických komunikací ve Společenství a jednat tak, aby podpořil průhlednost a snížil administrativní zátěž poskytovatelů a uživatelů těchto služeb, a měl by tudíž vést a zpřístupnit rejstřík obsahující informace o užívání frekvencí ve Společenství, a to na základě standardizovaných informací, které mu pravidelně poskytují jednotlivé členské státy. Aby se zvýšila průhlednost cen pro koncové uživatele za uskutečnění nebo příjem regulovaného roamingového volání ve Společenství a aby bylo roamingovým zákazníkům usnadněno rozhodování o používání mobilního telefonu v zahraničí, měl by úřad zaručit, že mají zainteresované strany k dispozici aktuální informace o uplatňování nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 717/2007 ze dne 27. června 2007 o roamingu ve veřejných mobilních telefonních sítích ve Společenství a o změně směrnice 2002/21/ES[29], a každoročně zveřejňovat výsledky tohoto sledování.

(30) Úřad by měl mít rovněž možnost zadávat studie nezbytné k tomu, aby mohl plnit své úkoly, a zároveň by měl díky vazbám, které navázal s Komisí a členskými státy, zaručit, aby nedocházelo ke zdvojování úsilí.

(31) Komise by měla mít možnost úřad požádat, aby splnil dodatečné zvláštní úkoly spadající do jeho obecné působnosti, které lze považovat za přínos k naplnění cílů předpisového rámce Společenství pro elektronické komunikace.

(32) Struktura úřadu by měla odpovídat úkolům, které má plnit. Zkušenosti s podobnými subjekty Společenství poskytují v tomto ohledu určité vodítko, struktura by však měla být uzpůsobena podle specifických potřeb systému Společenství pro regulaci elektronických komunikací. Zejména je třeba plně zohlednit specifickou úlohu vnitrostátních regulačních orgánů a jejich nezávislost.

(33) Úřad by měl mít nezbytné pravomoci, aby mohl regulační funkce provádět účinným a především nestranným způsobem. S ohledem na situaci na vnitrostátní úrovni by rada regulačních orgánů tudíž měla jednat nezávisle na tržních zájmech a neměla by vyžadovat ani přijímat pokyny od žádné vlády ani jiných veřejných nebo soukromých subjektů.

(34) K řádnému fungování úřadu je třeba, aby byl ředitel jmenován na základě výkonnosti a doložených administrativních a řídicích schopností a rovněž odbornosti a zkušeností v oblasti sítí, služeb a trhů elektronických komunikací a aby své povinnosti při organizaci vnitřního fungování úřadu vykonával zcela nezávisle a pružně. Ředitel by měl zaručit, že úřad plní své úkoly účinně a nezávisle.

(35) Aby se zaručilo, že jsou úkoly úřadu prováděny účinně, měly by být řediteli svěřeny pravomoci nezbytné k tomu, aby mohl se souhlasem rady regulačních orgánů přijímat veškerá stanoviska a aby mohl zaručit, že úřad jedná v souladu s obecnými zásadami, které byly za tímto účelem stanoveny.

(36) Je třeba zajistit, aby strany dotčené rozhodnutími úřadu měly možnost využít nezbytná nápravná opatření. Měl by být vytvořen vhodný mechanismus pro odvolání, aby bylo možné se proti rozhodnutím úřadu odvolat ke zvláštnímu odvolacímu senátu, jehož rozhodnutí by následně mohla být předmětem řízení před Soudním dvorem.

(37) Kromě dodržování pracovních zásad založených na nezávislosti a průhlednosti by měl být úřad organizací otevřenou kontaktům s průmyslem, spotřebiteli a dalšími dotčenými osobami. Úřad by měl podporovat spolupráci různých subjektů, které působí v oblasti bezpečnosti sítí a informací, a to mimo jiné pořádáním pravidelných konzultací s průmyslem, výzkumnými středisky a dalšími dotčenými osobami, a vytvořením sítě kontaktů pro subjekty Společenství, veřejné subjekty jmenované členskými státy, soukromé subjekty a spotřebitelské subjekty.

(38) Postupy úřadu by tedy měly zaručovat, aby měl přístup ke zvláštním odborným znalostem a zkušenostem v odvětví elektronických komunikací, zejména v technicky složitých a rychle se měnících oblastech, jako je bezpečnost sítí a informací.

(39) Aby se zaručilo, že má úřad při plnění úkolů v oblasti bezpečnosti sítí a informací k dispozici nezbytný stupeň odborných znalostí a zkušeností, měl by být jmenován hlavní úředník pro bezpečnost sítí. Měla by být ustavena stálá skupina zastoupených zájmů, která by měla hlavnímu úředníkovi pro bezpečnost sítí poskytovat poradenství, podporovat sdílení informací a osvědčených postupů v těchto otázkách a vést pravidelný dialog se soukromým sektorem, spotřebitelskými organizacemi a dalšími dotčenými osobami.

(40) Aby byla zaručena plná samostatnost a nezávislost úřadu, měl by obdržet samostatný rozpočet. Na veškeré dotace ze souhrnného rozpočtu Evropské unie se nadále uplatňuje rozpočtový proces Společenství. Kromě toho by měl Účetní dvůr provádět kontrolu účtů v souladu s článkem 91 nařízení Komise (ES, Euratom) č. 2343/2002 ze dne 23. prosince 2002 o rámcovém finančním nařízení pro subjekty uvedené v článku 185 nařízení Rady (ES, Euratom) č. 1605/2002, kterým se stanoví finanční nařízení o souhrnném rozpočtu Evropských společenství[30].

(41) Ve vhodných případech by měl úřad konzultovat zainteresované strany a poskytnout jim příležitost předložit k návrhům opatření v přiměřené lhůtě připomínky.

(42) Komise by měla mít možnost ukládat finanční sankce podnikům, které neposkytnou informace nutné k tomu, aby úřad mohl účinně plnit své úkoly. Členské státy by rovněž měly zaručit, že mají k dispozici odpovídající rámec k tomu, aby mohly podnikům ukládat účinné, přiměřené a odrazující sankce za neplnění povinností plynoucích z tohoto nařízení.

(43) Při dosahování cílů a plnění úkolů v rámci své působnosti by měl úřad zejména dodržovat předpisy použitelné pro orgány Společenství o nakládání s citlivými dokumenty. Ve vhodných případech je třeba v rámci tohoto nařízení zaručit ucelenou a bezpečnou výměnu informací.

(44) Úřad by měl uplatňovat příslušné právní předpisy Společenství týkající se přístupu veřejnosti k dokumentům podle nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 1049/2001 ze dne 30. května 2001 o přístupu veřejnosti k dokumentům Evropského parlamentu, Rady a Komise[31] a právní předpisy Společenství týkající se ochrany fyzických osob v souvislosti se zpracováním osobních údajů podle nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 45/2001 ze dne 18. prosince 2000 o ochraně fyzických osob v souvislosti se zpracováním osobních údajů orgány a institucemi Společenství a o volném pohybu těchto údajů[32].

(45) Účast třetích zemí na práci úřadu by měla být umožněna v souladu s příslušnými dohodami, které Společenství uzavře.

(46) Mělo by být zaručeno hladké převedení probíhajících činností agentury ENISA spadajících do působnosti úřadu.

(47) Opatření nezbytná k provedení tohoto nařízení by měla být přijata v souladu s rozhodnutím Rady 1999/468/ES ze dne 28. června 1999 o postupech pro výkon prováděcích pravomocí svěřených Komisi[33].

(48) Zejména by měla být Komisi svěřena pravomoc, aby mohla informace uvedené v příloze tohoto nařízení přizpůsobovat technickému vývoji či vývoji na trhu. Jelikož uvedená opatření mají obecný význam a jejich předmětem je změna jiných než podstatných prvků tohoto nařízení, musejí být přijata regulativním postupem s kontrolou podle článku 5a rozhodnutí 1999/468/ES.

(49) Jelikož cílů navrhovaných opatření, totiž lepšího fungování vnitřního trhu sítí a služeb elektronických komunikací a rozvoje elektronických komunikací napříč Společenstvím, nemůže být vzhledem k celoevropské působnosti tohoto nařízení dosaženo uspokojivě na úrovni členských států, a proto jich může být lépe dosaženo na úrovni Společenství, může Společenství přijmout opatření v souladu se zásadou subsidiarity podle článku 5 Smlouvy. V souladu se zásadou proporcionality podle uvedeného článku nepřekračuje toto nařízení rámec toho, co je k dosažení těchto cílů nezbytné,

PŘIJALY TOTO NAŘÍZENÍ:

KAPITOLA I

PŘEDMĚT, OBLAST PŮSOBNOSTI, DEFINICE A ÚKOLY

ČLÁNEK 1 PřEDMěT A OBLAST PůSOBNOSTI

1. Zřizuje se Evropský úřad pro trh elektronických komunikací, jehož povinnosti jsou stanoveny v tomto nařízení.

2. Úřad jedná v rámci působnosti rámcové směrnice a zvláštních směrnic a vychází z odborných znalostí vnitrostátních regulačních orgánů. Přispívá k lepšímu fungování vnitřního trhu sítí a služeb elektronických komunikací, především k rozvoji elektronických komunikací napříč Společenstvím a k vysoké a účinné úrovni bezpečnosti sítí a informací, a to plněním úkolů vyjmenovaných v kapitolách II a III.

3. Úřad plní své úkoly ve spolupráci s vnitrostátními regulačními orgány a Komisí v rámci evropského systému pro regulaci elektronických komunikací.

4. Při veškerých činnostech a zejména při vypracovávání stanovisek sleduje úřad tytéž cíle, které byly článkem 8 směrnice 2002/21/ES (rámcová směrnice) určeny vnitrostátním regulačním orgánům.

5. Cíli a úkoly úřadu nejsou dotčeny pravomoci členských států v oblasti bezpečnosti sítí a informací, které nespadají do oblasti působnosti Smlouvy o ES, zejména pravomoci uvedené v hlavě V a VI Smlouvy o Evropské unii. V žádném případě nejsou cíli a úkoly úřadu dotčeny činnosti týkající se veřejné bezpečnosti, obrany, dále činnosti státu v oblasti trestního práva a státní bezpečnosti, včetně hospodářského blahobytu státu, souvisí-li taková činnost s otázkami státní bezpečnosti.

Článek 2Definice

Pro účely tohoto nařízení se použijí definice stanovené v článku 2 směrnice 2002/21/ES, článku 2 směrnice 2002/19/ES, článku 2 směrnice 2002/20/ES, článku 2 směrnice 2002/22/ES, článku 2 směrnice 2002/58/ES a článku 2 rozhodnutí č. 676/2002/ES (rozhodnutí o rádiovém spektru).

Článek 3Funkce úřadu

Při plnění úkolů podle tohoto nařízení úřad

1. na žádost Komise či z vlastního podnětu vydává stanoviska a je Komisi nápomocen poskytováním dodatečné technické podpory ve všech otázkách týkajících se elektronických komunikací;

2. je nápomocen Společenství, členským státům a vnitrostátním regulačním orgánům, pokud jde o vztahy, diskuse a výměny se třetími stranami;

3. poskytuje účastníkům trhu a vnitrostátním regulačním orgánům poradenství v regulačních otázkách;

4. zajišťuje výměnu, šíření a shromažďování informací a provádí studie v oblastech své činnosti;

5. poskytuje Komisi či jakémukoli příslušnému subjektu jmenovanému členským státem poradenství a pomoc v otázkách bezpečnosti sítí a informací, které spadají do působnosti úřadu;

6. přijímá jednotlivá rozhodnutí ohledně udělování práv na užívání čísel evropského telefonního číslovacího prostoru (ETNS);

7. je Komisi nápomocen při výběru podniků, jimž mají být udělena práva na užívání rádiových frekvencí a čísel;

8. vybírá a rozděluje poplatky za práva na užívání rádiových frekvencí a čísel;

9. vydává doporučení vnitrostátním regulačním orgánům k přeshraničním sporům a k otázkám přístupnosti elektronických komunikací.

KAPITOLA II

ÚKOLY ÚŘADU TÝKAJÍCÍ SE POSÍLENÍ VNITŘNÍHO TRHU

ČLÁNEK 4 ÚLOHA ÚřADU PřI UPLATňOVÁNÍ PřEDPISOVÉHO RÁMCE

1. Na žádost Komise vydává úřad stanoviska ke všem otázkám týkajícím se elektronických komunikací.

2. Úřad zejména přispívá k harmonizovanému uplatňování ustanovení rámcové směrnice a zvláštních směrnic, a to tím, že je Komisi nápomocen při přípravě doporučení nebo rozhodnutí, jež má Komise přijmout v souladu s článkem 19 směrnice 2002/21/ES (rámcová směrnice).

3. Záležitosti uvedené v odstavci 1 zahrnují:

10. návrhy opatření vnitrostátních regulačních orgánů týkající se vymezení trhu, určení podniků s významnou tržní silou a ukládání nápravných opatření v souladu s článkem 7 směrnice 2002/21/ES (rámcová směrnice);

11. bezpečnost a integritu veřejných sítí a služeb elektronických komunikací včetně otázek spojených s narušením bezpečnosti a/nebo integrity v souladu s článkem 13a směrnice 2002/21/ES (rámcová směrnice) a článkem 4 směrnice 2002/58/ES (směrnice o soukromí a elektronických komunikacích);

12. vymezení nadnárodních trhů v souladu s článkem 15 směrnice 2002/21/ES (rámcová směrnice);

13. otázky normalizace v souladu s článkem 17 směrnice 2002/21/ES (rámcová směrnice);

14. analýzy specifických vnitrostátních trhů v souladu s článkem 16 směrnice 2002/21/ES (rámcová směrnice);

15. průhlednost a zveřejňování informací pro koncové uživatele v souladu s článkem 21 směrnice 2002/22/ES (směrnice o univerzální službě);

16. kvalitu služeb v souladu s článkem 22 směrnice 2002/22/ES (směrnice o univerzální službě);

17. účinné provádění evropského čísla tísňového volání „112“ v souladu s článkem 26 směrnice 2002/22/ES (směrnice o univerzální službě);

18. otázky přidělování čísel v souladu s článkem 10 směrnice 2002/21/ES (rámcová směrnice) a přístupu k číslům a službám ve Společenství v souladu s článkem 28 směrnice 2002/22/ES (směrnice o univerzální službě);

19. přenositelnost čísel v souladu s článkem 30 směrnice 2002/22/ES (směrnice o univerzální službě);

20. zlepšení přístupu zdravotně postižených koncových uživatelů ke službám a zařízením elektronických komunikací v souladu s článkem 33 směrnice 2002/22/ES (směrnice o univerzální službě);

21. opatření vnitrostátních regulačních orgánů přijatá v souladu s článkem 5 a čl. 8 odst. 3 směrnice 2002/19/ES (přístupová směrnice);

22. opatření pro průhledné zpřístupnění účastnického vedení v souladu s článkem 9 směrnice 2002/19/ES (přístupová směrnice);

23. podmínky pro přístup k digitálním televizním a rozhlasovým službám v souladu s článkem 6 směrnice 2002/19/ES (přístupová směrnice) a interoperabilitu digitálních interaktivních televizních služeb v souladu s článkem 18 směrnice 2002/21/ES (rámcová směrnice);

24. opatření týkající se otázek rádiových frekvencí v souladu s články 4 a 6 rozhodnutí č. 676/2002/ES (rozhodnutí o rádiovém spektru);

25. v souladu s články 6a a 6b směrnice 2002/20/ES (autorizační směrnice):

i) harmonizované podmínky týkající se práv na užívání rádiových frekvencí nebo čísel;

ii) změny či odejmutí práv na užívání vydaných na koordinovaném či harmonizovaném základě;

iii) výběr podniků, jimž by mohla být udělena individuální práva na užívání frekvencí nebo čísel pro účely poskytování služeb, které mají přeshraniční potenciál.

4. Kromě toho úřad provádí specifické úkoly stanovené v článcích 5 až 23.

Článek 5Konzultace úřadu ve věci vymezení a analýzy vnitrostátních trhů a ve věci nápravných opatření

1. Komise informuje úřad v případech, kdy jedná podle čl. 7 odst. 4 a 8 směrnice 2002/21/ES (rámcová směrnice).

2. Úřad předloží Komisi stanovisko k návrhu opatření do čtyř týdnů od okamžiku, kdy je o opatření informován. Stanovisko obsahuje podrobnou a objektivní analýzu toho, zda návrh opatření představuje překážku pro jednotný trh a zda je slučitelný s právními předpisy Společenství, a zejména s cíli uvedenými v článku 8 směrnice 2002/21/ES (rámcová směrnice). Úřad případně určí, jak by měl být návrh opatření změněn, aby se zaručilo, že je uvedených cílů co nejúčinněji dosaženo.

3. Úřad poskytuje Komisi na žádost veškeré dostupné informace nutné k plnění úkolů podle odstavce 2.

Článek 6Přezkumy vnitrostátních trhů prováděné úřadem

1. Obdrží-li úřad od Komise podle čl. 16 odst. 7 směrnice 2002/21/ES (rámcová směrnice) žádost o analýzu určitého relevantního trhu členského státu, vydá stanovisko a poskytne Komisi nezbytné informace včetně výsledků veřejné konzultace a analýzy trhu. Pokud úřad zjistí, že hospodářská soutěž na daném trhu není účinná, uvede ve stanovisku navazujícím na veřejnou konzultaci návrh opatření, v němž určí podnik nebo podniky, které by podle jeho názoru měly být označeny jako podniky s významnou tržní silou na daném trhu, a odpovídající povinnosti, které by měly být uloženy.

2. Úřad může případně před vydáním stanoviska pro Komisi konzultovat příslušné vnitrostátní orgány na ochranu hospodářské soutěže.

3. Úřad poskytuje Komisi na žádost veškeré dostupné informace nutné k plnění úkolů podle odstavce 1.

Článek 7Vymezení a analýza nadnárodních trhů

1. Úřad vydá Komisi na žádost stanovisko k vhodnému vymezení nadnárodních trhů.

2. Pokud Komise v souladu s čl. 15 odst. 4 směrnice 2002/21/ES (rámcová směrnice) stanovila nadnárodní trh, provede úřad ve spolupráci s vnitrostátními regulačními orgány v souladu s čl. 16 odst. 5 uvedené směrnice analýzu trhu a předloží Komisi příslušné stanovisko.

3. Pokud úřad dojde k závěru, že hospodářská soutěž na daném nadnárodním trhu není účinná, uvede ve stanovisku pro Komisi návrh opatření, v němž určí podnik nebo podniky, které by podle jeho názoru měly být označeny jako podniky s významnou tržní silou na daném trhu, a odpovídající povinnosti, které by měly být uloženy.

4. Před vydáním stanoviska podle odstavců 1 nebo 3 konzultuje úřad vnitrostátní regulační orgány a vnitrostátní orgány na ochranu hospodářské soutěže a v souladu s článkem 42 tohoto nařízení uspořádá veřejnou konzultaci.

5. Úřad poskytuje Komisi na žádost veškeré dostupné informace nutné k plnění úkolů podle odstavců 1 až 4.

Článek 8Harmonizace přidělování a přenositelnosti čísel

1. Úřad může přijímat rozhodnutí ohledně udělování práv na užívání čísel evropského telefonního číslovacího prostoru (ETNS) v souladu s článkem 10 směrnice 2002/21/ES (rámcová směrnice). Úřad rovněž odpovídá jménem členských států, jimž bylo přiděleno předčíslí 3883, za správu a rozvoj evropského telefonního číslovacího prostoru (ETNS).

2. Úřad plní úkoly spojené se správou a řízením harmonizovaných číselných rozsahů v souladu s čl. 10 odst. 4 směrnice 2002/21/ES (rámcová směrnice).

3. Úřad spolupracuje s vnitrostátními regulačními orgány v otázkách týkajících se podvodů či zneužití číslovacích zdrojů ve Společenství, zejména u přeshraničních služeb. Může vydat stanovisko k opatření, která lze přijmout na úrovni Společenství či na vnitrostátní úrovni s cílem řešit podvod, zneužití a jiné obavy spotřebitelů spojené s přidělováním čísel.

4. Na žádost Komise předloží úřad Komisi stanovisko k rozsahu a technickým parametrům povinností týkajících se přenášení čísel či identifikačních údajů účastníka a souvisejících informací mezi sítěmi a k vhodnosti rozšíření těchto povinností na úroveň Společenství.

Článek 9Provádění evropského čísla tísňového volání „112“

1. Úřad provádí každoroční přezkum opatření přijatých členskými státy s cílem informovat občany o existenci a používání jednotného evropského čísla tísňového volání „112“, a to na základě informací obdržených podle čl. 26 odst. 4 směrnice 2002/22/ES (směrnice o univerzální službě). Výsledky tohoto přezkumu se zahrnou do výroční zprávy podle čl. 21 odst. 2.

2. Na žádost Komise předloží úřad Komisi stanovisko k technickým otázkám spojeným s prováděním jednotného evropského čísla tísňového volání „112“ v souladu s článkem 26 směrnice 2002/22/ES (směrnice o univerzální službě).

3. Před vydáním stanoviska podle odstavce 2 úřad nejprve konzultuje příslušné vnitrostátní orgány a v souladu s článkem 42 uspořádá veřejnou konzultaci.

Článek 10Poradenství v otázkách rádiových frekvencí ve vztahu k elektronickým komunikacím

1. Na žádost poskytuje úřad Komisi poradenství a provádí studie a přezkumy v oblasti užívání rádiových frekvencí pro elektronické komunikace ve Společenství, a to zejména z technického a ekonomického hlediska.

2. Činnosti uvedené v odstavci 1 se mohou týkat provádění rozhodnutí č. 676/2002/ES (rozhodnutí o rádiovém spektru) a není jimi dotčeno rozdělení úkolů podle článku 4 uvedeného rozhodnutí.

3. Na žádost poskytuje úřad Komisi poradenství při vymezování společných politických cílů uvedených v čl. 6 odst. 3 rozhodnutí č. 676/2002/ES (rozhodnutí o rádiovém spektru), pokud spadají do odvětví elektronických komunikací.

4. Úřad zveřejňuje výroční zprávu o předpokládaném vývoji frekvencí v odvětví a politikách elektronických komunikací, v níž určí možné potřeby a výzvy.

Článek 11Harmonizace podmínek a postupů týkajících se obecných oprávnění a práv na užívání

1. Na žádost Komise poskytne úřad Komisi stanovisko k rozsahu a obsahu prováděcích opatření stanovených v článku 6a směrnice 2002/20/ES (autorizační směrnice). Toto stanovisko může zahrnovat zejména posouzení provedené úřadem, pokud jde o výhody, které mohou prováděcí opatření přijatá Komisí podle článku 6a směrnice 2002/20/ES (autorizační směrnice) představovat pro jednotný trh sítí a služeb elektronických komunikací, a určení služeb, které by mohly být poskytovány napříč Společenstvím a pro něž by takováto opatření byla přínosná.

2. Pokud se stanovisko úřadu podle odstavce 1 týká provádění společného výběrového řízení pro práva na užívání, které spadá do oblasti působnosti článku 6b směrnice 2002/20/ES (autorizační směrnice), musí toto stanovisko zejména:

26. určit služby elektronických komunikací, pro jejichž přeshraniční poskytování ve Společenství by bylo přínosné, kdyby byly použity frekvence nebo čísla, k nimž byla práva udělena na základě jediného postupu a jednotného souboru podmínek;

27. určit čísla nebo číselné rozsahy, které by bylo možné pro takovéto služby použít;

28. posoudit úroveň skutečné či potenciální poptávky po těchto službách ve Společenství a

29. specifikovat omezení, která úřad považuje za vhodná, pokud jde o počet práv na užívání, která mají být prostřednictvím společného výběrového řízení nabídnuta, a postupy pro výběr podniků, jimž mají být tato práva udělena, a to případně s náležitým ohledem na zásady stanovené v článku 7 směrnice 2002/20/ES (autorizační směrnice).

3. Na případnou žádost Komise úřad ve lhůtě uvedené v žádosti vysvětlí či doplní stanovisko vydané podle odstavce 1.

Článek 12Návrh pro výběr podniků

V souladu s článkem 6b směrnice 2002/20/ES (autorizační směrnice) úřad:

30. přijímá a zpracovává žádosti podniků o práva na užívání rádiových frekvencí a čísel a vybírá správní a jiné poplatky uložené podnikům na základě společného výběrového řízení;

31. provádí společné výběrové řízení a navrhuje podnik nebo podniky, jimž mohou být v souladu s uvedenými ustanoveními udělena individuální práva na užívání;

32. předkládá Komisi zprávu s podrobnostmi o obdržených žádostech a s popisem posouzení těchto žádostí, přičemž určí podnik nebo podniky, které jsou nejvíce způsobilé pro udělení individuálních práv na užívání, a tento výběr odůvodní odkazem na výběrová kritéria stanovená v příslušném prováděcím opatření.

Článek 13Odejmutí práv na užívání rádiových frekvencí a čísel udělených na základě společných řízení

Na žádost Komise předloží úřad Komisi stanovisko k odejmutí práv na užívání udělených na základě společných řízení stanovených v článku 6b směrnice 2002/20/ES (autorizační směrnice).

V tomto stanovisku prověří, zda došlo k závažnému a opakovanému porušení podmínek spjatých správy na užívání.

Článek 14Bezpečnost sítí a informací

Kromě úkolů uvedených v čl. 4 odst. 3 písm. b) a čl. 19 odst. 4 a 5 přispívá úřad k rozvoji kultury bezpečnosti sítí a informací, zejména tím, že:

33. usnadňuje spolupráci mezi Komisí a členskými státy při rozvoji společných metod k předcházení problémům v oblasti bezpečnosti sítí a informací, k jejich řešení a odstraňování;

34. poskytuje Komisi poradenství při výzkumných pracích v oblasti bezpečnosti sítí a informací a ohledně účinného využívání technologií pro prevenci rizika a podporuje opatření pro posuzování rizika a interoperabilní řešení při řízení rizik a studie řešení v oblasti preventivního řízení v organizacích veřejného a soukromého sektoru a

35. přispívá k úsilí Společenství o spolupráci se třetími zeměmi a případně s mezinárodními organizacemi s cílem posílit společný celkový přístup k otázkám bezpečnosti sítí a informací.

Článek 15 Jednání z vlastního podnětu

Úřad může Komisi z vlastního podnětu předložit stanovisko k záležitostem uvedeným v čl. 4 odst. 2, čl. 7 odst. 1, čl. 8 odst. 3, čl. 10 odst. 1 a článcích 12, 14, 21 a 22.

KAPITOLA III

DOPLŇKOVÉ ÚKOLY ÚŘADU

ČLÁNEK 16 VÝBěR SPRÁVNÍCH POPLATKů ZA SLUžBY POSKYTOVANÉ ÚřADEM

1. Postupem podle čl. 54 odst. 2 a na základě stanoviska úřadu stanoví Komise správní poplatky ukládané podnikům za služby poskytované úřadem. Tyto správní poplatky vybírá úřad.

2. Správní poplatky jsou ukládány jednotlivým podnikům objektivním, průhledným a přiměřeným způsobem, který minimalizuje dodatečné správní náklady a související poplatky.

3. Správní poplatky uvedené v odstavci 1 mohou pokrývat:

36. správní náklady vzniklé úřadu při vedení výběrového řízení v souladu s článkem 12;

37. vyřizování odvolání v souladu s článkem 34;

38. správní náklady vzniklé úřadu při správě evropského telefonního číslovacího prostoru v souladu s článkem 8.

Veškeré poplatky se vyjadřují a hradí v eurech.

4. Výše správních poplatků se stanoví na takové úrovni, aby se zaručilo, že příjmy z těchto poplatků v zásadě dostačují ke krytí celkových nákladů na poskytnuté služby.

5. Úřad zveřejňuje roční přehled svých správních nákladů a poplatků. Na základě případného rozdílu mezi celkovou částkou poplatků a celkovými správními náklady předloží úřad Komisi stanovisko, v němž uvede vhodné úpravy těchto poplatků.

Článek 17Výběr a rozdělování poplatků za práva na užívání rádiových frekvencí a čísel a správních poplatků v rámci společného výběrového řízení

1. Pokud jsou v souladu s článkem 6b směrnice 2002/20/ES (autorizační směrnice) podnikům uloženy poplatky za práva na užívání rádiových frekvencí nebo čísel udělená na základě společného výběrového řízení, odpovídá úřad za výběr a rozdělení těchto poplatků.

Poplatky za užívání úřad poté, co je přijal, rozdělí mezi příslušné členské státy a úřad, a to ve lhůtě a v poměru, jež stanoví Komise podle článku 6b směrnice 2002/20/ES (autorizační směrnice).

Pokud Komise lhůtu a poměr nestanoví, rozdělí se poplatky za užívání na základě počtu obyvatel jednotlivých členských států, které během posledního dokončeného roku před zahájením výběrového řízení udělily práva na užívání.

2. Úřad odpovídá za výběr a rozdělení správních poplatků uložených vybraným podnikům v návaznosti na společné výběrové řízení na práva na užívání frekvencí nebo čísel, aby se pokryly správní náklady vnitrostátních regulačních orgánů vzniklé při kontrole dodržování společných podmínek.

Správní poplatky uvedené v prvním pododstavci úřad po přijetí rozdělí mezi příslušné vnitrostátní regulační orgány podle hodnot, které tyto orgány poskytly.

Článek 18Přeshraniční spory

1. Obdrží-li úřad od vnitrostátního regulačního orgánu podle článku 21 směrnice 2002/21/ES (rámcová směrnice) žádost o doporučení při řešení sporu, informuje všechny strany sporu a všechny příslušné vnitrostátní regulační orgány.

2. Úřad prošetří důvody sporu a od stran sporu a příslušných vnitrostátních regulačních orgánů si vyžádá patřičné informace.

3. S výjimkou mimořádných okolností vydá úřad doporučení do tří měsíců od žádosti. V doporučení určí opatření, které by měly dotčené vnitrostátní regulační orgány podle jeho názoru v souladu s ustanoveními rámcové směrnice a/nebo zvláštních směrnic přijmout.

4. Úřad může odmítnout vydat doporučení, pokud má za to, že existují jiné mechanismy, které by lépe přispěly k včasnému vyřešení sporu v souladu s článkem 8 směrnice 2002/21/ES (rámcová směrnice). V takovýchto případech neprodleně informuje strany sporu a vnitrostátní regulační orgány.

Pokud se spor do čtyř měsíců nevyřeší nebo pokud strany nevyužily jiný mechanismus, jedná úřad na žádost vnitrostátního regulačního orgánu v souladu s odstavci 2 a 3.

Článek 19Výměna, šíření a shromažďování informací

1. S ohledem na politiku Společenství v oblasti elektronických komunikací podporuje úřad výměnu informací mezi členskými státy navzájem a mezi členskými státy, vnitrostátními regulačními orgány a Komisí o situaci a vývoji regulačních činností týkajících se sítí a služeb elektronických komunikací včetně bezpečnosti sítí a informací.

2. Úřad podporuje výměnu informací, osvědčené regulační postupy a technický rozvoj ve Společenství i mimo ně, a to zejména:

39. shromažďováním, zpracováváním a zveřejňováním informací o technických vlastnostech, kvalitě a cenách služeb elektronických komunikací a informací o trzích elektronických komunikací ve Společenství,

40. zadáváním či prováděním studií o sítích a službách elektronických komunikací a o regulaci a ochraně těchto sítí a služeb a

41. organizováním či podporou vzdělávání ve všech otázkách týkajících se elektronických komunikací.

3. Úřad zpřístupní tyto informace veřejnosti, a to ve snadno přístupné formě.

4. Úřad shromažďuje náležité informace, a to zejména v souladu s článkem 13a směrnice 2002/21/ES (rámcová směrnice), pro analýzu stávajících a vznikajících nebezpečí. Zejména analyzuje na evropské úrovni ta nebezpečí, která mohou mít vliv na odolnost a dostupnost sítí elektronických komunikací a na pravost, integritu a důvěrnost informací, které tyto sítě zpřístupňují a předávají, a výsledky analýzy poskytuje členským státům a Komisi.

5. Úřad přispívá ke zvyšování povědomí a k dostupnosti včasných, objektivních a úplných informací, včetně informací o otázkách bezpečnosti sítí a informací, pro všechny uživatele, mimo jiné podporou výměny současných osvědčených postupů, včetně metod varování uživatelů, a slaďováním iniciativ veřejného a soukromého sektoru.

Článek 20 Správa rejstříku informací o spektru a databáze roamingu v mobilních sítích

1. Aby se zaručila harmonizovaná dostupnost informací o užívání rádiových frekvencí ve Společenství, zpřístupní se pro veřejnost rejstřík ve formě společného přístupového bodu pro poskytování informací o užívání spektra v každém členském státě. Informace o užívání rádiových frekvencí jsou na žádost úřadu pravidelně poskytovány členskými státy. Úřad zajišťuje správu a zveřejnění rejstříku. Rejstřík obsahuje informace stanovené v příloze tohoto nařízení a jakékoli další informace, které může úřad považovat za vhodné. Komise může přijmout prováděcí opatření, aby přílohu přizpůsobila technickému vývoji či vývoji na trhu. Uvedená opatření, jejichž předmětem je změna jiných než podstatných prvků tohoto nařízení, se přijímají postupem podle čl. 54 odst. 3.

2. Úřad zajišťuje správu a zveřejnění databáze o cenách hlasových a datových služeb poskytovaných uživatelům mobilních telefonů při roamingu v rámci Společenství, případně včetně zvláštních nákladů souvisejících s roamingovými voláními uskutečněnými a přijatými v nejvzdálenějších regionech Společenství. Sleduje vývoj těchto cen a zveřejňuje výroční zprávu.

Článek 21Sledování a podávání zpráv v odvětví elektronických komunikací

1. Úřad sleduje vývoj trhu elektronických komunikací, a zejména cen pro koncové uživatele u produktů a služeb, které jsou spotřebiteli nejvíce využívány.

2. Úřad zveřejňuje výroční zprávu o vývoji odvětví elektronických komunikací včetně spotřebitelských otázek, v níž určí zbývající překážky bránící dotvoření jednotného trhu elektronických komunikací. Zpráva rovněž obsahuje přehled a analýzu informací o vnitrostátních odvolacích řízeních stanovených členskými státy podle čl. 4 odst. 3 směrnice 2002/21/ES (rámcová směrnice) a o rozsahu, v jakém jsou v členských státech používány postupy mimosoudního řešení sporů podle článku 34 směrnice 2002/22/ES (směrnice o univerzální službě).

3. Úřad může Komisi při zveřejnění výroční zprávy předložit stanovisko k opatřením, která by mohla být přijata k řešení problémů určených při posuzování otázek uvedených v odstavci 1.

4. Úřad pravidelně zveřejňuje zprávu o interoperabilitě digitálních interaktivních televizních služeb podle článku 18 směrnice 2002/21/ES (rámcová směrnice).

Článek 22Přístupnost elektronických komunikací

1. Na žádost Komise poskytne úřad Komisi a členským státům poradenství ohledně zlepšení interoperability služeb a koncového zařízení elektronických komunikací, přístupu k nim a jejich využívání, a zejména v souvislosti s otázkami přeshraniční interoperability. Ustaví skupinu tvořenou zástupci členských států, sdružení podniků z odvětví elektronických komunikací, sdružení koncových uživatelů a sdružení, která zastupují zdravotně postižené koncové uživatele. Skupina se rovněž zabývá zvláštními potřebami zdravotně postižených koncových uživatelů a starších osob.

2. Úřad zveřejňuje výroční zprávu o opatřeních přijatých s cílem zlepšit přístupnost služeb a zařízení elektronických komunikací pro zdravotně postižené koncové uživatele, a to na základě informací poskytnutých členskými státy a informací, které úřad obdrží v souladu s čl. 33 odst. 3 směrnice 2002/22/ES (směrnice o univerzální službě). Zpráva určí opatření, která by mohla být přijata na úrovni Společenství či na vnitrostátní úrovni s cílem zlepšit přístupnost. Úřad může případně vydávat doporučení ohledně opatření, která by mohla být přijata na vnitrostátní úrovni.

Článek 23Dodatečné úkoly

Na žádost Komise se úřad může ujmout plnění určitých dodatečných úkolů.

KAPITOLA IV

ORGANIZACE ÚŘADU

ČLÁNEK 24 ORGÁNY ÚřADU

Úřad má

42. správní radu,

43. radu regulačních orgánů,

44. ředitele,

45. hlavního úředníka pro bezpečnost sítí,

46. stálou skupinu zastoupených zájmů,

47. odvolací senát.

Článek 25Správní rada

1. Správní rada se skládá z dvanácti členů. Šest z nich jmenuje Komise a šest Rada. Členové správní rady musí být jmenováni tak, aby byly zajištěny nejvyšší úroveň odborné způsobilosti a nezávislosti a velký rozsah odpovídajících odborných znalostí. Funkční období je pětileté a lze ho jednou prodloužit.

2. Správní rada ze svých členů jmenuje svého předsedu a místopředsedu. Místopředseda automaticky nahradí předsedu, pokud tento nemůže plnit své povinnosti. Funkční období předsedy a místopředsedy je dva a půl roku a lze ho prodloužit. V každém případě však funkční období předsedy a místopředsedy skončí v okamžiku ukončení jejich členství ve správní radě.

3. Schůze správní rady svolává její předseda. Nerozhodne-li správní rada jinak, účastní se jednání ředitel úřadu. Správní rada se schází nejméně dvakrát za rok na řádném zasedání. Schází se rovněž z podnětu předsedy, na žádost Komise nebo na žádost alespoň třetiny svých členů. Správní rada může k účasti na jednání přizvat jako pozorovatele jakoukoli osobu, jejíž stanoviska mohou s danou problematikou souviset. Členům správní rady mohou být s ohledem na jednací řád nápomocni poradci nebo odborníci. Služby sekretariátu pro správní radu zajistí úřad.

4. Rozhodnutí správní rady jsou přijímána dvoutřetinovou většinou přítomných členů.

5. Každý člen má jeden hlas. Jednací řád podrobněji popisuje postup při hlasování, zejména podmínky, za jakých může jeden člen jednat jménem jiného člena, a případně rovněž pravidla upravující schopnost usnášení.

Článek 26Úkoly správní rady

1. Správní rada jmenuje v souladu s čl. 29 odst. 2 po poradě s radou regulačních orgánů ředitele.

2. Správní rada jmenuje v souladu s čl. 31 odst. 2 po poradě s ředitelem hlavního úředníka pro bezpečnost sítí.

3. Správní rada jmenuje v souladu s čl. 27 odst. 1 členy rady regulačních orgánů.

4. Správní rada jmenuje v souladu s čl. 33 odst. 1 členy odvolacího senátu.

5. Před 30. zářím každého roku přijme správní rada v souladu s čl. 28 odst. 3 po poradě s Komisí a po schválení radou regulačních orgánů pracovní program úřadu pro nadcházející rok a předá jej Evropskému parlamentu, Radě a Komisi. Pracovní program se přijme, aniž je tím dotčen roční rozpočtový proces.

6. Správní rada vykonává v souladu s články 36 až 38 své rozpočtové pravomoci.

7. Správní rada rozhodne po obdržení souhlasu Komise, zda přijme jakákoli dědictví, dary nebo příspěvky z jiných zdrojů Společenství.

8. Správní rada vykonává disciplinární pravomoc nad ředitelem a hlavním úředníkem pro bezpečnost sítí.

9. Správní rada v případě potřeby v souladu s čl. 49 odst. 2 vypracuje personální politiku úřadu.

10. Správní rada přijme v souladu s článkem 47 zvláštní opatření týkající se práva na přístup k dokumentům úřadu.

11. Správní rada přijme výroční zprávu o činnosti úřadu a do 15. června ji předá Evropskému parlamentu, Radě, Komisi, Evropskému hospodářskému a sociálnímu výboru a Účetnímu dvoru. Jak se stanoví v čl. 28 odst. 4, obsahuje tato zpráva nezávislou část schválenou radou regulačních orgánů týkající se regulačních činností úřadu během příslušného roku.

12. Správní rada přijme svůj jednací řád.

13. Správní rada předkládá Komisi stanovisko ke správním poplatkům, které může úřad vybírat od podniků při provádění úkolů podle článku 16.

Článek 27Rada regulačních orgánů

1. Rada regulačních orgánů je tvořena jedním členem z každého členského státu, přičemž tento člen je současně vedoucím nezávislého vnitrostátního regulačního orgánu odpovídajícího v daném členském státě za každodenní uplatňování předpisového rámce, a dále ředitelem a jedním zástupcem Komise bez hlasovacího práva. Vnitrostátní regulační orgány jmenují jednoho náhradníka za každý členský stát.

2. Předsedou rady regulačních orgánů je ředitel.

3. Rada regulačních orgánů zvolí ze svých členů svého místopředsedu. Místopředseda nahradí předsedu, pokud tento nemůže plnit své povinnosti. Funkční období místopředsedy je dva a půl roku a lze ho prodloužit. V každém případě však funkční období místopředsedy skončí v okamžiku ukončení jeho členství v radě regulačních orgánů.

4. Rada regulačních orgánů se usnáší prostou většinou svých členů. Kromě ředitele a zástupce Komise má každý člen nebo náhradník jeden hlas.

5. Rada regulačních orgánů přijme svůj jednací řád.

6. Rada regulačních orgánů jedná při plnění úkolů, které jsou jí tímto nařízením svěřeny, nezávisle a nevyžaduje ani nepřijímá pokyny od žádné vlády členského státu ani od žádné strany hájící veřejný nebo soukromý zájem.

7. Služby sekretariátu pro radu regulačních orgánů zajistí úřad.

Článek 28 Úkoly rady regulačních orgánů

1. Před přijetím stanovisek, doporučení a rozhodnutí podle článků 4 až 23, které spadají do oblasti její působnosti, poskytne rada regulačních orgánů své stanovisko řediteli. Kromě toho rada regulačních orgánů radí řediteli při plnění jeho úkolů.

2. Rada regulačních orgánů předloží v souladu s čl. 26 odst. 1 a čl. 29 odst. 2 své stanovisko ke kandidátovi na funkci ředitele. Rada přijme toto rozhodnutí tříčtvrtinovou většinou svých členů. Ředitel se na vypracování takovýchto stanovisek nepodílí ani se neúčastní hlasování o nich.

3. Rada regulačních orgánů v souladu s čl. 26 odst. 5 a čl. 30 odst. 4 a v souladu s návrhem rozpočtu sestaveným podle článku 37 schvaluje pracovní program úřadu pro činnosti v nadcházejícím roce.

4. Rada regulačních orgánů schválí nezávislou část výroční zprávy týkající se regulačních činností podle čl. 26 odst. 11 a čl. 30 odst. 9.

Článek 29Ředitel

1. Úřad řídí ředitel, který při výkonu svých funkcí jedná nezávisle. Aniž jsou dotčeny příslušné pravomoci Komise, správní rady a rady regulačních orgánů, ředitel nevyžaduje ani nepřijímá pokyny od žádné vlády ani žádného subjektu.

2. Ředitele jmenuje správní rada po poradě s radou regulačních orgánů, a to na základě výkonnosti, schopností a zkušeností v oblasti sítí a služeb elektronických komunikací a ze seznamu alespoň dvou kandidátů navržených Komisí. Před jmenováním může být kandidát vybraný správní radou vyzván, aby učinil prohlášení před příslušným výborem Evropského parlamentu a zodpověděl otázky jeho členů.

3. Funkční období ředitele je pětileté. V průběhu devíti měsíců předcházejících konci tohoto období provede Komise vyhodnocení. Při něm Komise posuzuje především:

48. výkon ředitele,

49. úkoly a potřeby úřadu v nadcházejících letech.

4. Po poradě s radou regulačních orgánů může správní rada jednající na návrh Komise funkční období ředitele jednou prodloužit nanejvýše o další tři roky, a to s ohledem na hodnotící zprávu a pouze v případech odůvodněných úkoly a potřebami úřadu.

O svém záměru prodloužit funkční období ředitele informuje správní rada Evropský parlament. Do jednoho měsíce před prodloužením svého funkčního období může být ředitel vyzván, aby učinil prohlášení před příslušným výborem Evropského parlamentu a zodpověděl otázky jeho členů.

Pokud není funkční období prodlouženo, setrvá ředitel ve své funkci až do jmenování svého nástupce.

5. Ředitel může být odvolán pouze rozhodnutím správní rady po poradě s radou regulačních orgánů. Správní rada toto rozhodnutí schválí tříčtvrtinovou většinou svých členů.

6. Evropský parlament a Rada mohou ředitele vyzvat k předložení zprávy o plnění jeho povinností.

Článek 30 Úkoly ředitele

1. Ředitel odpovídá za zastupování úřadu a je pověřen jeho řízením.

2. Ředitel připravuje práci správní rady. Práce správní rady se účastní bez hlasovacího práva.

3. Ředitel přijímá stanoviska, doporučení a rozhodnutí podle článků 4 až 23 se souhlasem rady regulačních orgánů.

4. Ředitel každý rok vypracuje návrh pracovního programu úřadu na následující rok a předloží tento návrh do 30. června daného roku radě regulačních orgánů a Komisi.

Před 1. zářím předloží pracovní program ke schválení správní radě.

5. Ředitel odpovídá za provádění ročního pracovního programu úřadu pod vedením rady regulačních orgánů, případně hlavního úředníka pro bezpečnost sítí a pod správní kontrolou správní rady.

6. Ředitel podniká potřebné kroky, zejména přijímá vnitřní správní pokyny a zveřejňuje oznámení, aby zajistil fungování úřadu v souladu s tímto nařízením.

7. Ředitel sestavuje odhad příjmů a výdajů úřadu podle článku 37 a plní rozpočet úřadu podle článku 38.

8. Ředitel každoročně vypracuje návrh výroční zprávy o činnosti úřadu, která obsahuje část týkající se regulačních činností úřadu a část týkající se finančních a správních záležitostí.

9. Pokud jde o zaměstnance úřadu, vykonává ředitel pravomoci stanovené v čl. 49 odst. 3.

Článek 31Hlavní úředník pro bezpečnost sítí

1. Hlavní úředník pro bezpečnost sítí odpovídá za koordinaci úkolů úřadu, které se týkají bezpečnosti sítí a informací. Hlavní úředník pro bezpečnost sítí je podřízený a ze své činnosti odpovědný řediteli. Připravuje návrh ročního pracovního programu těchto činností.

2. Hlavní úředník pro bezpečnost sítí je jmenován správní radou na pět let na základě výkonnosti, schopností a zkušeností v oblasti bezpečnosti sítí a informací, a to ze seznamu alespoň dvou kandidátů navržených Komisí.

3. Hlavní úředník pro bezpečnost sítí může být odvolán pouze rozhodnutím správní rady po poradě s ředitelem. Správní rada toto rozhodnutí schválí tříčtvrtinovou většinou svých členů.

4. Po poradě s ředitelem může správní rada jednající na návrh Komise funkční období hlavního úředníka pro bezpečnost sítí jednou prodloužit nanejvýše o další tři roky, a to pouze v případech odůvodněných úkoly a potřebami úřadu.

Článek 32Stálá skupina zastoupených zájmů

1. Hlavní úředník pro bezpečnost sítí ustaví stálou skupinu zastoupených zájmů složenou z odborníků zastupujících dotčené osoby, zejména z průmyslu informačních a komunikačních technologií, organizací spotřebitelů a z řad vědeckých odborníků v oblasti bezpečnosti sítí a informací. Po poradě s ředitelem stanoví postupy týkající se zejména počtu, složení a jmenování členů a činnosti skupiny.

2. Skupině předsedá hlavní úředník pro bezpečnost sítí. Funkční období jejích členů je dva a půl roku. Členové skupiny nesmějí být členy správní rady ani rady regulačních orgánů.

3. Zástupci Komise jsou oprávněni účastnit se jednání a podílet se na činnosti skupiny.

4. Skupina může radit hlavnímu úředníkovi pro bezpečnost sítí při výkonu jeho povinností podle tohoto nařízení, při přípravě návrhu příslušných částí pracovního programu úřadu a při zajišťování styku s dotčenými osobami ve všech otázkách souvisejících s pracovním programem.

Článek 33Odvolací senát

1. Odvolací senát se skládá ze šesti členů a šesti náhradníků vybraných ze současných nebo bývalých vedoucích pracovníků vnitrostátních regulačních orgánů, orgánů pro hospodářskou soutěž nebo jiných vnitrostátních institucí či institucí Společenství, kteří mají odpovídající zkušenosti v odvětví elektronických komunikací. Odvolací senát jmenuje svého předsedu.

2. Členy odvolacího senátu jmenuje v návaznosti na výzvu k vyjádření zájmu správní rada na návrh Komise a po poradě s radou regulačních orgánů.

3. Funkční období členů odvolacího senátu je pětileté. Toto období lze prodloužit. Členové odvolacího senátu jsou ve svém rozhodování nezávislí. Nejsou vázáni žádnými pokyny. Členové odvolacího senátu nesmějí v úřadu, v jeho správní radě ani v jeho radě regulačních orgánů vykonávat žádné jiné povinnosti. Členové odvolacího senátu nesmí být během svého funkčního období odvoláni, s výjimkou případů, kdy se dopustili závažného pochybení a správní rada po poradě s radou regulačních orgánů přijala rozhodnutí v tomto smyslu.

4. Členové odvolacího senátu se nesmí účastnit žádného odvolacího řízení, pokud na něm mají jakýkoli osobní zájem nebo pokud dříve působili jako zástupci některé ze stran řízení nebo pokud se podíleli na rozhodnutí, vůči němuž se odvolání podává.

Pokud se člen odvolacího senátu domnívá, že by se některý člen z důvodů popsaných v prvním pododstavci nebo z jakéhokoli jiného důvodu neměl odvolacího řízení účastnit, náležitě o tom informuje odvolací senát. Proti členu odvolacího senátu může být kteroukoli stranou odvolacího řízení vznesena námitka na základě důvodů uvedených v prvním pododstavci nebo z důvodu podezření z podjatosti. Námitka nemůže být vznesena na základě státní příslušnosti členů a není rovněž přípustná, pokud strana odvolacího řízení, vědoma si důvodu pro námitku, již podnikla procedurální krok.

5. Odvolací senát rozhoduje o opatřeních, která mají být přijata v případech uvedených v odstavci 4, bez účasti dotčeného člena. Za účelem přijetí takového rozhodnutí je dotčený člen nahrazen v odvolacím senátu svým náhradníkem, a to za předpokladu, že se náhradník nenachází v obdobné situaci. V takovém případě předseda vybere náhradníka z dostupných náhradníků.

Článek 34Odvolání

1. Odvolací senát je odpovědný za rozhodování o odvoláních proti rozhodnutím či opatřením přijatým úřadem v oblastech, na něž se vztahuje čl. 8 odst. 1.

2. Rozhodnutí odvolacího senátu jsou přijímána kvalifikovanou většinou nejméně čtyř z šesti jeho členů. Odvolací senát se svolává podle potřeby.

3. Odvolání podané podle odstavce 1 nemá odkladný účinek. Odvolací senát však může, pokud to podle jeho názoru okolnosti vyžadují, pozastavit uplatňování rozhodnutí, vůči němuž se odvolání podává.

4. Odvolání a jeho zdůvodnění se podává písemně u úřadu ve lhůtě do dvou měsíců od oznámení rozhodnutí nebo opatření dotčenému podniku, nebo pokud k němu nedošlo, do dvou měsíců ode dne, kdy úřad své opatření či rozhodnutí zveřejnil. Odvolací senát rozhodne o odvolání do dvou měsíců ode dne, kdy bylo odvolání podáno.

5. Pokud je odvolání přípustné, odvolací senát přezkoumá, zda je náležitě opodstatněné. Odvolací senát podle potřeby vyzve strany odvolacího řízení, aby se v rámci určených lhůt vyjádřily k oznámením vydaným odvolacím senátem nebo ke sdělením jiných stran odvolacího řízení. Strany odvolacího řízení mají právo na ústní vyjádření.

6. Odvolací senát může v rámci ustanovení tohoto článku vykonávat veškeré pravomoci spadající do působnosti úřadu nebo může případ vrátit příslušnému orgánu úřadu. Ten je vázán rozhodnutím odvolacího senátu.

7. Odvolací senát přijme svůj jednací řád.

Článek 35Žaloby u Soudu prvního stupně a Soudního dvora

1. V souladu s článkem 230 Smlouvy lze proti rozhodnutí přijatému odvolacím senátem nebo v případech, kdy odvolání k odvolacímu senátu není možné, proti rozhodnutí přijatému úřadem podat žalobu u Soudu prvního stupně nebo u Soudního dvora.

2. Pokud úřad nepřijme rozhodnutí, lze u Soudu prvního stupně nebo u Soudního dvora podat žalobu pro nečinnost v souladu s článkem 232 Smlouvy.

3. Úřad přijme nezbytná opatření zajišťující soulad s rozsudkem Soudu prvního stupně nebo Soudního dvora.

KAPITOLA V

FINANČNÍ POŽADAVKY

ČLÁNEK 36 ROZPOčET ÚřADU

1. Příjmy úřadu sestávají

50. z poplatků za služby poskytované úřadem;

51. z části poplatků za užívání placených žadateli v souladu s článkem 17;

52. z dotace Společenství uvedené v souhrnném rozpočtu Evropských společenství (oddíl Komise);

53. z jakýchkoli dědictví, darů nebo příspěvků uvedených v čl. 26 odst. 7;

54. z jakýchkoli dobrovolných příspěvků od členských států nebo jejich regulačních orgánů.

2. Výdaje úřadu zahrnují výdaje na zaměstnance, správu, infrastrukturu a provoz.

3. Příjmy a výdaje musí být vyrovnané.

4. Veškeré příjmy a výdaje úřadu jsou předmětem prognózy na každý rozpočtový rok, který se shoduje s kalendářním rokem, a jsou zaneseny do jeho rozpočtu.

Článek 37Sestavování rozpočtu

1. Každý rok nejpozději do 15. února sestaví ředitel předběžný návrh rozpočtu pokrývající provozní výdaje a předpokládaný pracovní program na následující rozpočtový rok a předá tento předběžný návrh správní radě společně se seznamem prozatímních pracovních míst. Správní rada každoročně na základě návrhu vypracovaného ředitelem sestaví odhad příjmů a výdajů úřadu pro následující rozpočtový rok. Tento odhad, který zahrnuje návrh plánu pracovních míst, předá správní rada nejpozději do 31. března Komisi. Před přijetím odhadu je návrh vypracovaný ředitelem předložen radě regulačních orgánů, která může k tomuto návrhu vydat stanovisko.

2. Uvedený odhad předloží Komise spolu s předběžným návrhem souhrnného rozpočtu Evropských společenství Evropskému parlamentu a Radě (dále jen „rozpočtový orgán“).

3. Komise na základě odhadů zanese do předběžného návrhu souhrnného rozpočtu Evropských společenství prognózy, které považuje za nezbytné s ohledem na plán pracovních míst, a výši grantu ze souhrnného rozpočtu v souladu s článkem 272 Smlouvy.

4. Rozpočtový orgán přijme plán pracovních míst úřadu.

5. Rozpočet úřadu sestavuje správní rada. Rozpočet se stává konečným po konečném schválení souhrnného rozpočtu Evropských společenství. V případě potřeby se náležitě upraví.

6. Správní rada neprodleně oznámí rozpočtovému orgánu svůj záměr provést jakýkoli projekt, který může mít významný finanční dopad na financování rozpočtu, zejména jedná-li se o projekty, které se vztahují k nemovitostem, například nájem nebo koupě budov. Uvědomí o tom Komisi. Pokud některá z obou složek rozpočtového orgánu zamýšlí zaujmout stanovisko, sdělí ve lhůtě dvou týdnů po obdržení informace o stavebním projektu úřadu svůj úmysl takové stanovisko zaujmout. Pokud neodpoví, může úřad plánovanou operaci provést.

Článek 38Plnění a kontrola rozpočtu

1. Ředitel je schvalující osobou a plní rozpočet úřadu.

2. Účetní úřadu předá účetnímu Komise a Účetnímu dvoru do 1. března po ukončení každého rozpočtového roku předběžnou účetní závěrku společně se zprávou o rozpočtovém a finančním řízení za rozpočtový rok. Účetní úřadu do 31. března následujícího roku předá zprávu o rozpočtovém a finančním řízení rovněž Evropskému parlamentu a Radě. Účetní Komise poté provede konsolidaci předběžné účetní závěrky orgánů a decentralizovaných subjektů podle článku 128 nařízení Rady (ES, Euratom) č. 1605/2002.

3. Do 31. března po ukončení každého rozpočtového roku předá účetní Komise Účetnímu dvoru předběžnou účetní závěrku úřadu společně se zprávou o rozpočtovém a finančním řízení za rozpočtový rok. Zpráva o rozpočtovém a finančním řízení za rozpočtový rok se předává také Evropskému parlamentu a Radě.

4. Po obdržení vyjádření Účetního dvora k předběžné účetní závěrce úřadu v souladu s článkem 129 nařízení Rady (ES, Euratom) č. 1605/2002 vypracuje ředitel na vlastní odpovědnost konečnou účetní závěrku úřadu a předloží ji správní radě k vyjádření.

5. Správní rada vydá ke konečné účetní závěrce úřadu stanovisko.

6. Ředitel předá tuto konečnou účetní závěrku společně se stanoviskem správní rady nejpozději 1. července po ukončení rozpočtového roku Evropskému parlamentu, Radě, Komisi a Účetnímu dvoru.

7. Konečná účetní závěrka se zveřejní.

8. Ředitel odpoví Účetnímu dvoru na jeho vyjádření do 15. října. Zároveň zašle tuto odpověď správní radě, Evropskému parlamentu a Komisi.

9. V souladu s čl. 146 odst. 3 nařízení (ES, Euratom) č. 1605/2002 předkládá ředitel Evropskému parlamentu na jeho žádost jakékoli informace potřebné pro řádný průběh udělení absolutoria za daný rozpočtový rok.

10. Evropský parlament uděluje na základě doporučení Rady přijatého kvalifikovanou většinou do 15. května roku N + 2 řediteli absolutorium za plnění rozpočtu rozpočtového roku N.

Článek 39Finanční předpisy

Správní rada vypracuje po poradě s Komisí finanční předpisy použitelné na úřad. Tyto předpisy se smějí odchylovat od nařízení Komise (ES, Euratom) č. 2343/2002, pokud to vyžadují zvláštní potřeby fungování úřadu a pouze s předchozím souhlasem Komise.

Článek 40Opatření proti podvodům

1. Za účelem boje proti podvodům, korupci a jinému protiprávnímu jednání se bez jakéhokoli omezení použije nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 1073/1999 ze dne 25. května 1999 o vyšetřování prováděném Evropským úřadem pro boj proti podvodům (OLAF)[34].

2. Úřad přistoupí k interinstitucionální dohodě ze dne 25. května 1999 mezi Evropským parlamentem, Radou Evropské unie a Komisí Evropských společenství o vnitřním vyšetřování prováděném Evropským úřadem pro boj proti podvodům (OLAF)[35] a neprodleně přijme vhodné předpisy vztahující se na veškeré zaměstnance úřadu.

3. Rozhodnutí o financování a z nich plynoucí dohody a prováděcí nástroje výslovně stanoví, že Účetní dvůr a úřad OLAF mohou v případě potřeby provádět kontroly na místě u příjemců finančních prostředků vyplácených úřadem i u zaměstnanců odpovědných za jejich přidělování.

KAPITOLA VI

OBECNÁ USTANOVENÍ

ČLÁNEK 41 POSKYTOVÁNÍ INFORMACÍ ÚřADU

1. Podniky, které poskytují sítě a služby elektronických komunikací, poskytnou veškeré informace včetně informací finančních, které úřad požaduje k plnění úkolů stanovených tímto nařízením. Podniky musí tyto informace poskytovat neprodleně na žádost, v časových lhůtách a s takovou úrovní podrobnosti údajů, jakou úřad požaduje. Úřad žádost o informace zdůvodní.

2. Vnitrostátní regulační orgány poskytují úřadu informace, které potřebuje k plnění úkolů podle tohoto nařízení. Pokud poskytnuté informace odkazují na informace, které byly předtím poskytnuty podniky na žádost vnitrostátního regulačního orgánu, musí být o tom tyto podniky informovány.

Článek 42Konzultace

S výjimkou případů, na něž se vztahuje článek 20 nebo článek 21, úřad v případě, že má v úmyslu přijmout opatření podle ustanovení tohoto nařízení, případně konzultuje zainteresované strany a poskytne jim příležitost předložit k návrhu opatření v přiměřené lhůtě připomínky. Výsledky konzultačního postupu úřad veřejně zpřístupní, s výjimkou případů důvěrných informací.

Článek 43Dozor, vymáhání práv a sankce

1. Komise může podnikům uložit finanční sankce, pokud neposkytnou informace podle článku 41. Sankce musí být účinné, přiměřené a odrazující.

2. Vnitrostátní regulační orgány ve spolupráci s úřadem ověřují, zda podniky plní povinnosti stanovené v tomto nařízení.

3. Jsou-li na základě tohoto článku uloženy sankce, zveřejní úřad názvy příslušných podniků a částky a důvody uložených finančních sankcí.

4. Na Soudní dvůr se ve smyslu článku 229 Smlouvy přenáší neomezená soudní pravomoc k přezkoumání konečných rozhodnutí o uložení sankce podle tohoto článku.

Článek 44Prohlášení o zájmech

Zaměstnanci úřadu včetně ředitele, hlavního úředníka pro bezpečnost sítí a úředníků dočasně přidělených členskými státy učiní prohlášení o závazcích a prohlášení o zájmech, v němž uvedou všechny přímé či nepřímé zájmy, které by mohly ovlivňovat jejich nezávislost. Tato prohlášení činí písemně.

Článek 45Průhlednost

1. Úřad vykonává svou činnost s vysokou mírou průhlednosti.

2. Úřad zajistí, aby byly veřejnosti a všem zainteresovaným stranám případně poskytovány objektivní, spolehlivé a snadno přístupné informace, zejména pokud jde o výsledky jeho práce. Rovněž zveřejní prohlášení o zájmech učiněná ředitelem a úředníky dočasně přidělenými členskými státy a prohlášení o zájmech učiněná odborníky.

3. Rada regulačních orgánů může na návrh ředitele zainteresovaným stranám umožnit, aby se účastnily některých činností úřadu jako pozorovatelé.

4. Úřad ve svém jednacím řádu stanoví praktická opatření pro používání pravidel průhlednosti uvedených v odstavcích 1 a 2.

Článek 46Důvěrnost údajů

1. Úřad nesděluje třetím osobám informace, které zpracovává nebo které obdržel a pro které bylo vyžádáno důvěrné zacházení.

2. Členové rad a odvolacího senátu úřadu, ředitel, externí odborníci a zaměstnanci úřadu, včetně úředníků dočasně přidělených členskými státy, jsou povinni i po skončení svých funkcí zachovávat důvěrnost podle článku 287 Smlouvy.

3. Úřad ve svém jednacím řádu stanoví praktická opatření pro používání pravidel důvěrnosti uvedených v odstavcích 1 a 2.

4. Aniž je dotčen článek 47, přijímá úřad v souladu s rozhodnutím 2001/844/ES, ESUO, Euratom[36] vhodná opatření k ochraně důvěrných informací, ke kterým má přístup nebo které mu sdělily členské státy nebo vnitrostátní regulační orgány. Členské státy přijmou rovnocenná opatření v souladu s příslušnými vnitrostátními právními předpisy. Náležitý ohled se bere na závažnost možného poškození základních zájmů Společenství nebo jednoho či více členských států. Každý členský stát a Komise musejí dodržovat příslušný stupeň utajení, který dokumentu přidělil jeho původce.

Článek 47Přístup k dokumentům

1. Na dokumenty v držení úřadu se vztahuje nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 1049/2001.

2. Do šesti měsíců od data skutečného zahájení činnosti úřadu přijme správní rada praktická opatření pro uplatňování nařízení (ES) č. 1049/2001.

3. Rozhodnutí přijímaná úřadem v souladu s článkem 8 nařízení (ES) č. 1049/2001 mohou být předmětem stížnosti veřejnému ochránci práv nebo řízení před Soudním dvorem v souladu s podmínkami stanovenými v článcích 195 a 230 Smlouvy.

Článek 48Právní postavení

1. Úřad je subjektem Společenství, který má právní subjektivitu.

2. Úřad má v každém z členských států nejširší způsobilost k právům a právním úkonům, jakou vnitrostátní právo přiznává právnickým osobám. Zejména může nabývat a zcizovat movitý i nemovitý majetek a vystupovat před soudem.

3. Úřad zastupuje jeho ředitel.

4. Úřad sídlí v […]. Dokud nebudou připraveny jeho prostory, bude dočasně působit v prostorách Komise.

Článek 49 Zaměstnanci

1. Na zaměstnance úřadu, včetně ředitele a hlavního úředníka pro bezpečnost sítí, se vztahuje služební řád úředníků Evropských společenství, pracovní řád ostatních zaměstnanců Evropských společenství a pravidla společně přijatá orgány Evropského společenství za účelem uplatnění tohoto služebního a pracovního řádu.

2. Po dohodě s Komisí přijme správní rada nezbytná prováděcí opatření v souladu s ustanoveními článku 110 služebního řádu úředníků Evropských společenství.

3. Ve vztahu ke svým zaměstnancům vykonává úřad pravomoci, které orgánu oprávněnému ke jmenování svěřuje služební řád úředníků Evropských společenství a orgánu oprávněnému uzavírat smlouvy pracovní řád ostatních zaměstnanců Evropských společenství.

4. Správní rada může přijmout ustanovení, která úřadu umožní dočasně zaměstnat odborníky z jednotlivých členských států.

Článek 50Výsady a imunity

Na úřad a jeho zaměstnance se vztahuje Protokol o výsadách a imunitách Evropských společenství.

Článek 51Odpovědnost úřadu

1. V případě mimosmluvní odpovědnosti nahradí úřad v souladu s obecnými zásadami společnými právním řádům členských států škody způsobené jím nebo jeho zaměstnanci při výkonu jejich funkce. Soudní dvůr má pravomoc rozhodovat jakýkoli spor o urovnání těchto škod.

2. Osobní finanční a disciplinární odpovědnost zaměstnanců úřadu vůči úřadu se řídí předpisy použitelnými pro zaměstnance úřadu.

Článek 52Ochrana osobních údajů

Při zpracování údajů týkajících se fyzických osob se úřad řídí nařízením (ES) č. 45/2001.

Článek 53Účast třetích zemí

Úřad je otevřený účasti evropských zemí, které uzavřely se Společenstvím dohody, na jejichž základě příslušné země přijaly a uplatňují právní předpisy Společenství v oblasti spadající do působnosti tohoto nařízení. V souladu s příslušnými ustanoveními těchto dohod se přijmou opatření, která stanoví prováděcí pravidla pro účast těchto zemí na práci úřadu, zejména povahu a rozsah této účasti. Tato opatření zahrnují zejména ustanovení o finančních příspěvcích a zaměstnancích. Mohou stanovit, že tyto státy budou bez možnosti hlasování zastoupeny v radě regulačních orgánů.

Článek 54Komunikační výbor

1. Komisi je při provádění tohoto nařízení nápomocen Komunikační výbor zřízený podle článku 22 směrnice 2002/21/ES (rámcová směrnice).

2. Odkazuje-li se na tento odstavec, použijí se články 3 a 7 rozhodnutí 1999/468/ES s ohledem na ustanovení článku 8 zmíněného rozhodnutí.

3. Odkazuje-li se na tento odstavec, použijí se čl. 5a odst. 1 až 4 a článek 7 rozhodnutí 1999/468/ES s ohledem na článek 8 zmíněného rozhodnutí.

Článek 55Hodnocení

Do pěti let od skutečného zahájení činnosti a poté každých pět let zveřejní Komise obecnou zprávu o zkušenostech získaných v důsledku činnosti úřadu a uplatňování postupů stanovených v tomto nařízení. Toto hodnocení zahrnuje výsledky dosažené úřadem a jeho pracovní metody, ve vztahu k jeho účelu, mandátu a úkolům definovaným v tomto nařízení a v jeho ročních pracovních programech. V hodnocení se zohlední názory dotčených osob jak na úrovni Společenství, tak na vnitrostátní úrovni. Příslušná zpráva a případné průvodní návrhy se předají Evropskému parlamentu a Radě.

Článek 56Přechodná ustanovení

1. Dne 14. března 2011 převezme úřad odpovědnost za veškeré činnosti, které před tímto datem prováděla Evropská agentura pro bezpečnost sítí a informací a které spadají do oblasti působnosti tohoto nařízení.

2. Majetková účast Evropské agentury pro bezpečnost sítí a informací na movitém majetku k datu uvedenému v odstavci 1 se s účinkem od téhož data převede na úřad.

Článek 57Vstup v platnost

Toto nařízení vstupuje v platnost dnem [31. prosince 2009].

Toto nařízení je závazné v celém rozsahu a přímo použitelné ve všech členských státech.

V Bruselu dne

Za Evropský parlament Za Radu

předseda/předsedkyně předseda/předsedkyně […] […]

PŘÍLOHA INFORMACE O PRÁVECH NA UŽÍVÁNÍ, KTERÉ MAJÍ BÝT VEDENY V REJSTŘÍKU

(podle článku 20)

Informace o právech na užívání mohou být omezeny na frekvenční pásma, která jsou používána k poskytování služeb elektronických komunikací a jsou obchodovatelná v souladu s čl. 9 odst. 3 směrnice 2002/21/ES (rámcová směrnice) nebo jsou udělena prostřednictvím konkurenčního nebo srovnávacího výběrového řízení podle směrnice 2002/20/ES (autorizační směrnice).

U náležitých frekvenčních pásem poskytnou členské státy v souladu s požadavky směrnice Evropského parlamentu a Rady 95/46/ES ze dne 24. října 1995 o ochraně fyzických osob v souvislosti se zpracováním osobních údajů a o volném pohybu těchto údajů[37] a právními předpisy Společenství a vnitrostátními právními předpisy o obchodním tajemství tyto informace:

1. totožnost držitele práva na užívání rádiové frekvence;

2. datum ukončení platnosti uvedeného práva nebo případně očekávanou dobu trvání;

3. zeměpisnou platnost práva alespoň s uvedením toho, zda toto právo je místní (tj. jedna stanice), regionální nebo celostátní;

4. údaj o tom, zda toto právo je, nebo není obchodovatelné.

LEGISLATIVNÍ FINANČNÍ VÝKAZ

1. NÁZEV NÁVRHU:

NÁVRH NAŘÍZENÍ EVROPSKÉHO PARLAMENTU A RADY O ZřÍZENÍ EVROPSKÉHO ÚřADU PRO TRH ELEKTRONICKÝCH KOMUNIKACÍ

2. RÁMEC ABM / ABB

Oblast politiky: Informační společnost

Činnost: Politika v oblasti elektronických komunikací

3. ROZPOČTOVÉ LINIE

3.1. Rozpočtové linie (provozní linie a související linie na technickou a administrativní pomoc) (ex – linie B.A) včetně okruhů:

Pro správní a provozní výdaje budou navrženy nové rozpočtové linie:

09.02.04.01 EECMA Správní výdaje

09.02.04.02 EECMA Provozní výdaje

3.2. Doba trvání akce a finančního dopadu:

2010–2015

3.3. Rozpočtové charakteristiky:

Rozpočtová linie | Druh výdajů | Nové | Příspěvek ESVO | Příspěvky od kandidátských zemí | Okruh ve finančním výhledu |

09.02.04.01 | Nepov. | Rozl. | ANO | NE | NE | č. 1a |

09.02.04.02 | Nepov. | Rozl. | ANO | NE | NE | č. 1a |

4. SHRNUTÍ ZDROJŮ

4.1. Finanční zdroje

4.1.1. Shrnutí položek závazků (PZ) a položek plateb (PP)

v milionech EUR (zaokrouhleno na 3 desetinná místa)

Druh výdajů | oddíl č. | 2010 | 2011 | 2012 | 2013 | Celkem |

Provozní výdaje[38] |

Položky závazků (PZ) | 8.1. | a | 4,570 | 8,221 | 10,590 | 10,590 | 33,971 |

Položky plateb (PP) | b | 4,570 | 8,221 | 10,590 | 10,590 | 33,971 |

Administrativní výdaje |

Lidské zdroje a související výdaje (NP) | 8.2.4. | d | 3,509 | 10,827 | 12,410 | 12,410 | 39,156 |

Administrativní náklady, kromě nákladů na lidské zdroje a souvisejících nákladů | 8.2.5. | e | 2,085 | 4,050 | 4,500 | 4,500 | 15,135 |

Celkem | 5,594 | 14,877 | 16,910 | 16,910 | 54,291 |

Celkové orientační finanční náklady zásahu |

PZ CELKEM včetně nákladů na lidské zdroje | a+c+d+e | 10,164 | 23,098 | 27,500 | 27,500 | 88,262 |

PP CELKEM včetně nákladů na lidské zdroje | b+c+d+e | 10,164 | 23,098 | 27,500 | 27,500 | 88,262 |

4.1.2. Soulad s finančním plánem

( Návrh je v souladu se stávajícím finančním plánem.

( Návrh si vyžádá změnu plánu a úpravu příslušného okruhu finančního výhledu.

( Návrh může vyžadovat použití ustanovení interinstitucionální dohody[39] (tj. nástroje pro flexibilitu nebo revizi finančního výhledu).

4.1.3. Finanční dopady na straně příjmů

( Návrh nemá žádné finanční dopady na příjmy

( Návrh má finanční dopady na příjmy s následujícím účinkem:

v milionech EUR (zaokrouhleno na 1 desetinné místo)

Před akcí 2009 | Situace po akci |

Rozpočtová linie | Příjem | 2010 | 2011 | 2012 | 2013 |

a) Příjmy v absolutním vyjádření | - | - | - | - |

b) Změna v příjmech | ( | - | - | - | - |

4.2. Lidské zdroje – pracovníci na plný úvazek (včetně úředníků, dočasných zaměstnanců a externích pracovníků) – viz podrobnosti v bodě 8.2.1.

Roční potřeba | 2010 | 2011 | 2012 | 2013 |

Celkový objem lidských zdrojů | 38 | 113 | 135 | 135 |

5. CHARAKTERISTIKY A CÍLE

5.1. Potřeba, která má být uspokojena v krátkodobém nebo dlouhodobém horizontu

V oblasti působnosti rámcové směrnice a zvláštních směrnic přispívá úřad k lepšímu fungování vnitřního trhu sítí a služeb elektronických komunikací, zejména k rozvoji elektronických komunikací napříč Společenstvím a vysoké a účinné úrovni bezpečnosti sítí a informací. Úřad bude fungovat jako středisko odborných znalostí na úrovni EU v otázkách sítí a služeb elektronických komunikací, přičemž bude vycházet ze zkušeností vnitrostátních regulačních orgánů. Převezme funkce Evropské agentury pro bezpečnost sítí a informací (ENISA).

5.2. Přidaná hodnota zásahu ze strany Společenství, provázanost návrhu s dalšími finančními nástroji a možná synergie

Jednotné uplatňování předpisového rámce pro elektronické komunikace zlepší hospodářskou soutěž a zvýší konkurenceschopnost.

Rozvoj nadnárodních služeb může být brzděn potřebou dodržovat různé vnitrostátní podmínky. Postupy na úrovni Společenství tuto překážku omezí a rovněž sníží administrativní zátěž podniků.

Začlenění funkcí, které jsou v současné době přiděleny agentuře ENISA, do většího subjektu zlepší součinnost při plnění správních a horizontálních úkolů a zvýší zdroje, které jsou k dispozici na provozní úkoly v oblasti bezpečnosti sítí a informací.

5.3. Cíle, očekávané výsledky a související ukazatele návrhu v kontextu rámce ABM

U činností spojených s vymezením a analýzou vnitrostátních a nadnárodních trhů je vhodným ukazatelem počet relevantních stanovisek předložených Komisi.

Pokud jde o vymezení podmínek a postupů používání frekvencí nebo číslovacích zdrojů, počet těchto postupů a následných výběrových řízení ukazuje, v jakém rozsahu bylo dosaženo očekávaného zjednodušení poskytování nadnárodních služeb.

Pokud jde o další úkoly úřadu (přeshraniční spory, rejstřík informací o frekvencích, výměna informací), bude účinnost opatření přímo viditelná na užívání a účinnosti těchto služeb.

5.4. Způsob provádění (orientační)

( Centralizované řízení

( přímo ze strany Komise

( nepřímo na základě pověření pro:

( výkonné agentury

( subjekty, které Společenství zřídila, uvedené v článku 185 finančního nařízení

( vnitrostátní veřejné subjekty / subjekty pověřené veřejnou službou

( Sdílené nebo decentralizované řízení

( spolu s členskými státy

( spolu se třetími zeměmi

( Společné řízení s mezinárodními organizacemi (uveďte s kterými)

6. MONITOROVÁNÍ A HODNOCENÍ

6.1. Monitorovací systém

Práce úřadu bude každoročně monitorována a hodnocena v roční obecné zprávě (za předcházející rok) a v pracovním programu (na následující rok). Tyto dva dokumenty přijímá správní rada úřadu a zasílají se rovněž Evropskému parlamentu, Radě, Komisi, Účetnímu dvoru a členským státům.

6.2. Hodnocení

6.2.1. Hodnocení předem (ex-ante)

Posouzení dopadů, které provádí Komise a které je přiloženo k tomuto návrhu, zahrnuje hodnocení ex ante týkající se potřeb/problémů, cílů, politických možností (včetně rizik s nimi spojených) a hospodářských a sociálních dopadů a opatření pro monitorování, které Evropský úřad pro trh elektronických komunikací přijímá. Kromě toho je v příloze III posouzení dopadů uvedena analýza nákladů a přínosů úřadu [40] .

Z analýzy nákladů a přínosů vyplývá, že v případě konzervativního scénáře lze odhadovat, že v oblastech politiky spadajících do působnosti tohoto úřadu může jeho celkový ekonomický přínos překročit rozpočtové náklady, a to deseti- až třicetinásobně (tzn. že by se rozsah přínosu pohyboval v rozmezí 250–800 milionů eur). Uskuteční-li se jeden z optimističtějších scénářů růstu celoevropských trhů, může se přínos pohybovat mezi 550 a 1400 miliony eur.

Hlavním zdrojem tohoto přínosu je snížení regulačního rizika, a to díky působení úřadu. I marginální snížení regulačního rizika (přibližně o 10 %) v celé Evropě se odrazí v nižších kapitálových nákladech odvětví. Kromě toho se působením úřadu urychlí proces přidělování frekvencí celoevropským službám; pokud se provádění velkých projektů tohoto typu podaří uspíšit o jediný rok, může mít ekonomický přínos hodnotu řádově několika stovek milionů eur.

Existují další významné kvalitativní důvody podporující zřízení úřadu, které nelze v rámci analýzy nákladů a přínosů náležitě kvantifikovat či vyjádřit hodnotou finančních prostředků. Z dlouhodobého hlediska bude pravděpodobně jeden z nejdůležitějších ekonomických přínosů úřadu spočívat v tom, že bude umožněna hospodářská soutěž různých nových technologických platforem.

Úřad by rovněž mohl výrazně přispět ke snížení regulačních rizik spojených s výzkumnými a vývojovými projekty, díky čemuž pravděpodobně vzrostou investice do výzkumu a vývoje, a úřad tím pádem přispěje k překlenutí mezery mezi stávající a společensky žádoucí úrovní investic, a to způsobem účinným z hlediska trhu.

Většiny výše uvedených výhod nelze na základě současné – či posílené – koordinace mezi členskými státy dosáhnout (tato možnost byla jako alternativa analyzována v rámci posouzení dopadů), a to kvůli uvolněné koordinační struktuře skupiny evropských regulačních orgánů (ERG). Přezkum, který provádějí subjekty na stejné úrovni a bez práva veta v rámci skupiny evropských regulačních orgánů, nelze považovat za rovnocenně důvěryhodný mechanismus ke snížení rizika regulační chyby v Evropě nebo k omezení zjištěné tržní nejistoty spojené s volností při regulačním rozhodování.

Z toho důvodu je zřízení úřadu i v rámci konzervativních scénářů ohledně možného přínosu a spojených nákladů hospodárné a z hlediska rozpočtu EU naprosto oprávněné.

6.2.2. Opatření přijatá po průběžném / následném hodnocení (ex post) (na základě podobných zkušeností z minulosti)

Komise provedla průběžné hodnocení agentury ENISA a o tomto externím hodnocení zveřejnila zprávu a sdělení[41], v němž uvedla vlastní hodnocení výsledků a doporučení vydaná správní radou agentury ENISA.

Hodnocení obsahovalo doporučení prodloužit mandát agentury ENISA, který skončí v roce 2009. Pokud jde o organizační otázky, bylo zejména doporučeno zvýšit počet provozních zaměstnanců, aby bylo možné dosáhnout kritického množství.

Toto doporučení lze uskutečnit začleněním úkolů agentury ENISA do většího subjektu. Kombinovaný subjekt bude moci při správních úkolech lépe využívat úspory z rozsahu, a poměrný podíl zdrojů na tyto úkoly je tudíž výrazně nižší než při současné organizaci agentury ENISA.

Kombinací horizontálních provozních úkolů, např. úkolů týkajících se shromažďování a šíření informací, spolupráce a tvorby sítí, lze dodatečně zvyšovat součinnost v rámci jediné organizační funkce sloužící celému úřadu.

6.2.3. Podmínky a periodicita budoucího hodnocení

V souladu se zřizovacím nařízením musí úřad každý rok vypracovat obecnou zprávu o svých činnostech v předešlém roce, která je předána členským státům, Evropskému parlamentu, Radě a Komisi. Tato zpráva obsahuje veškeré konkrétní kroky, které úřad učinil, a orientační body pro hodnocení opatření přijatých na základě navržené revize nařízení.

Do pěti let od skutečného zahájení činnosti úřadu bude provedeno nezávislé externí hodnocení provádění navrhovaného nařízení. Po tomto počátečním hodnocení zahajovací etapy budou činnosti úřadu hodnoceny nejméně každých pět let.

7. OPATřENÍ PROTI PODVODůM

V ZÁJMU BOJE PROTI PODVODůM, KORUPCI A JINÉMU PROTIPRÁVNÍMU JEDNÁNÍ SE NA ÚřAD BEZ JAKÉHOKOLI OMEZENÍ POUžIJE NAřÍZENÍ (ES) č. 1073/1999; ÚřAD ROVNěž PřISTOUPÍ K INTERINSTITUCIONÁLNÍ DOHODě ZE DNE 25. KVěTNA 1999 O VNITřNÍM VYšETřOVÁNÍ PROVÁDěNÉM EVROPSKÝM ÚřADEM PRO BOJ PROTI PODVODůM (OLAF). NEPRODLENě PřIJME VHODNÉ PřEDPISY VZTAHUJÍCÍ SE NA ZAMěSTNANCE ÚřADU.

8. PODROBNOSTI O ZDROJÍCH

Předpokládá se, že plně funkční úřad bude mít stálé zaměstnance, jejichž úvazky budou dohromady odpovídat 134 ekvivalentům plných úvazků. V tomto počtu je již zahrnuto převzetí úkolů a zdrojů agentury ENISA v roce 2011. Roční rozpočet by měl v prvním roce činit 10 milionů eur a od roku 3 pak 28 milionů eur.

8.1. Cíle návrhu z hlediska jejich finanční náročnosti

Položky závazků v milionech EUR (zaokrouhleno na 3 desetinná místa)

2010 | 2011 | 2012 | 2013 | CELKEM |

OPERATIVNÍ CÍL Č. 1: Posílení vnitřního trhu |

Vymezení, analýza, přezkum, přenositelnost čísel, přidělování evropských čísel, přeshraniční spory, bezpečnost sítí a informací | 2,200 | 3,025 | 3,575 | 3,575 | 12,375 |

Mezisoučet cíl č. 1 | 2,200 | 3,025 | 3,575 | 3,575 | 12,375 |

OPERATIVNÍ CÍL Č. 2: Harmonizace práv na užívání |

Podmínky a postupy spojené s právy na užívání, výběr podniků, správní postupy | 1,100 | 1,650 | 2,475 | 2,475 | 7,700 |

Mezisoučet cíl č. 2 | 1,100 | 1,650 | 2,475 | 2,475 | 7,700 |

OPERATIVNÍ CÍL Č. 3: Šíření osvědčených postupů a informací |

Akce 1: Veřejné informační systémy: informace o frekvencích, databáze roamingových mobilních služeb | 0,.280 | 0,420 | 0,525 | 0,525 | 1,750 |

Akce 2: Výměna informací, zprávy atd. | 0,990 | 1,210 | 1,595 | 1,595 | 5,390 |

Mezisoučet cíl č. 3 | 1,270 | 1,630 | 2,.120 | 2,120 | 7,140 |

OPERATIVNÍ CÍL Č. 4: Technické poradenství ohledně bezpečnosti sítí a informací |

Technická analýza a poradenství | 0 | 1,916 | 2,420 | 2,420 | 6,756 |

Mezisoučet cíl č. 4 | 0 | 1,916 | 2,420 | 2,420 | 6,756 |

NÁKLADY CELKEM | 4,570 | 8,221 | 10,590 | 10,590 | 33,971 |

Provozní výdaje budou hrazeny dotací Společenství do rozpočtu úřadu.

8.2. Správní výdaje úřadu

Správní výdaje budou hrazeny z rozpočtu úřadu, který bude financován prostřednictvím dotací Společenství.

8.2.1. Počet a druh lidských zdrojů

Tabulka obsahuje zaměstnance přidělené úřadu. Kromě toho je pro útvar interního auditu Komise požadováno jedno další místo kategorie AD.

Pracovní místa | Zaměstnanci využití k řízení akce ze stávajících a/nebo dodatečných zdrojů (počet pracovních míst/plných pracovních úvazků) |

2010 | 2011 | 2012 | 2013 |

Úředníci nebo dočasní zaměstnanci | AD | 12 | 43 | 45 | 45 |

AST | 7 | 23 | 24 | 24 |

Externí pracovníci | 18 | 46 | 65 | 65 |

CELKEM | 37 | 112 | 134 | 134 |

8.2.2. Popis úkolů, které vyplývají z akce

Jakmile bude úřad plně funkční, budou zaměstnanci přiděleni na jednotlivé úkoly podle níže uvedené tabulky. (Tabulka neobsahuje jedno další místo kategorie AD přidělené útvaru interního auditu Komise.)

AD | AST | Přidělení národní odborníci | Smluvní | Celkem |

Správa a řízení | Ředitel | 1 | 1 | - | 1 | 3 |

Rada regulačních orgánů, styky s členskými státy a Komisí, plánování | 3 | 1 | - | 3 | 7 |

Správa a podpora | 7 | 6 | - | 12 | 25 |

Správa a řízení celkem | 11 | 8 | 0 | 16 | 35 |

Činnosti | Analýza trhu | 9 | 4 | 6 | 6 | 25 |

Harmonizace | 5 | 3 | 4 | 3 | 15 |

Bezpečnost sítí a informací | 14 | 6 | 10 | 10 | 40 |

Informace a sdělení, osvědčené postupy | 6 | 3 | 5 | 5 | 19 |

Činnosti celkem | 34 | 16 | 25 | 24 | 99 |

Celkem | 45 | 24 | 25 | 40 | 134 |

8.2.3. Původ lidských zdrojů (statutární pracovní místa)

( 44 pracovních míst v současnosti přidělených agentuře ENISA bude převedeno úřadu při začlenění agentury ENISA do úřadu v březnu 2011.

( Pracovní místa předběžně vyčleněná v rámci procesu RSP / PNR na rok n

( Pracovní místa, o něž je třeba požádat v procesech RSP / PNR

Pro útvar interního auditu bude v rámci Komise požadováno jedno další místo kategorie AD.

( Pracovní místa, jež mají být obsazena převedením stávajících zdrojů v rámci řídícího útvaru (interní přeobsazování)

( Pracovní místa požadovaná pro rok n, avšak neplánovaná v procesu RSP / PNR dotyčného roku

8.2.4. Finanční náklady na lidské zdroje a související náklady

v milionech EUR (zaokrouhleno na 3 desetinná místa)

Druh lidských zdrojů | Rok n | Rok n+1 | Rok n+2 | Rok n+3 |

Úředníci a dočasní zaměstnanci | 2,340 | 7,839 | 8,190 | 8,190 |

Externí pracovníci (přidělení národní odborníci, smluvní zaměstnanci atd.) | 1,169 | 2,988 | 4,220 | 4,220 |

Náklady na lidské zdroje a související náklady celkem | 3,509 | 10,827 | 12,410 | 12,410 |

Odhad průměrných ročních nákladů činí 117 000 EUR pro statutární zaměstnance, 68 000 EUR pro přidělené národní odborníky a 63 000 EUR pro další zaměstnance.

Tyto náklady se vztahují na zaměstnance úřadu a jedno další místo v útvaru interního auditu.

8.2.5. Další administrativní výdaje

Níže uvedená tabulka obsahuje rozpis správních výdajů, které budou hrazeny dotací Společenství do rozpočtu úřadu. v milionech EUR (zaokrouhleno na 3 desetinná místa)

Rok n | Rok n+1 | Rok n+2 | Rok n+3 | CELKEM |

Infrastruktura (budovy a související výdaje), vybavení, spotřební materiál, komunikace, IT atd. | 1,100 | 2,200 | 2,450 | 2,450 | 8,200 |

Služební cesty a zasedání | 0,485 | 0,750 | 0,850 | 0,850 | 2,935 |

Správní služby (překlady, studie, konzultace atd.) | 0,500 | 1,100 | 1,200 | 1,200 | 4,000 |

Ostatní výdaje na řízení celkem | 2,085 | 4,050 | 4,500 | 4,500 | 15,135 |

Příspěvek Společenství

Podle čl. 15 odst. 2 nařízení může úřad obdržet část poplatků za práva na užívání frekvencí a čísel.

Rozdělení poplatků bude vymezeno prostřednictvím samostatného nástroje; v současnosti není možné je určit. Při výpočtu příspěvku, který Společenství úřadu poskytuje, se možné příjmy z tohoto zdroje nezohlední.

8.3. Administrativní výdaje Komise

Útvaru interního auditu Komise bude přiděleno jedno další místo kategorie AD.

Další úkoly Komise spojené s monitorováním a řízením úřadu si nevyžádají dodatečná pracovní místa ani výdaje přesahující zdroje, které již byly na tyto úkoly přiděleny ve vztahu k agentuře ENISA a které jsou v současnosti využívány ke koordinaci v rámci skupiny evropských regulačních orgánů. Odpovědné generální ředitelství může přerozdělením stávajících zdrojů dočasně přidělit další zaměstnance či zvýšit rozpočet.[pic][pic][pic][pic][pic][pic][pic][pic][pic][pic][pic][pic]

[1] KOM(2006) 334.

[2] Skupina ERG byla zřízena rozhodnutím Komise 2002/627/ES ze dne 29. července 2002, ve znění rozhodnutí Komise 2004/641/ES ze dne 14. září 2004. Poté, co nařízení o zřízení Evropského úřadu pro trh elektronických komunikací vstoupí v platnost a co bude orgán plně funkční, Komise rozhodnutí o zřízení skupiny evropských regulačních orgánů zruší.

[3] Sdělení Komise Evropskému parlamentu a Radě ohledně hodnocení Evropské agentury pro bezpečnost sítí a informací (ENISA). KOM(2007) 285 v konečném znění.

[4] KOM(2007) 697, KOM(2007) 698.

[5] SEK(2007) 1472.

[6] IRG je tvořena vnitrostátními regulačními orgány 27 členských států EU a sedmi dalších evropských zemí: Chorvatska, Islandu, Lichtenštejnska, Bývalé jugoslávské republiky Makedonie, Norska, Švýcarska a Turecka.

[7] KOM(2005) 59.

[8] Regulační rozhodnutí v jiných oblastech (např. ukládání omezení vlastnických práv třetích osob) naopak ve značné míře závisejí na místních podmínkách.

[9] Článek 16.

[10] Tento bod byl rovněž zdůrazněn ve sdělení Komise Radě a Evropskému parlamentu – Evropská vesmírná politika, KOM(2007) 212 v konečném znění ze dne 26. dubna 2007.

[11] Na základě nedávných aukcí (2006) uskutečněných ve Spojeném království a v Německu lze předběžně odhadnout, že se hodnota pásma spektra vhodného pro služby elektronických komunikací v EU může pohybovat v rozmezí 35–60 milionů eur. Pokud by úřad dostal přiděleno 1 % této hodnoty, představoval by tento podíl příspěvek v hodnotě mezi 0,35–0,60 milionu eur. Lze předpokládat, že takovýchto „pásem“ bude zřízeno více.

[12] Pokud jde o jmenování ředitele, viz Pokyny pro jmenování vedoucích agentur Společenství, SEK(2005) 625.

[13] Úř. věst. C […], […], s. […].

[14] Úř. věst. C […], […], s. […].

[15] Úř. věst. C […], […], s. […].

[16] Úř. věst. C […], […], s. […].

[17] Úř. věst. L 108, 24.4.2002, s. 33.

[18] Úř. věst. L 108, 24.4.2002, s. 7.

[19] Úř. věst. L 108, 24.4.2002, s. 21.

[20] Úř. věst. L 108, 24.4.2002, s. 51.

[21] Úř. věst. L 201, 31.7.2002, s. 37. Směrnice ve znění směrnice 2006/24/ES (Úř. věst. L 105, 13.4.2006, s. 54).

[22] Úř. věst. L 77, 13.3.2004, s. 1.

[23] Úř. věst. L 200, 30.7.2002, s. 38.

[24] KOM(2006) 68 v konečném znění a KOM(2007) 155 v konečném znění.

[25] KOM(2006) 334 v konečném znění.

[26] KOM(2007) 285 v konečném znění

[27] „Hodnocení Evropské agentury pro bezpečnost sítí a informací“, závěrečná zpráva skupiny odborníků, IDC EMEA, 8.1.2007.

[28] Úř. věst. L 108, 24.4.2002, s. 1.

[29] Úř. věst. L 171, 29.6.2007, s. 32.

[30] Úř. věst. L 357, 31.12.2002, s. 72.

[31] Úř. věst. L 145, 31.5.2001, s. 43.

[32] Úř. věst. L 8, 12.1.2001, s. 1.

[33] Úř. věst. L 184, 17.7.1999, s. 23. Rozhodnutí ve znění rozhodnutí 2006/512/ES (Úř. věst. L 200, 22.7.2006, s. 11).

[34] Úř. věst. L 136, 31.5.1999, s. 1.

[35] Úř. věst. L 136, 31.5.1999, s. 15.

[36] Úř. věst. L 317, 3.12.2001, s. 1.

[37] Úř. věst. L 281, 23.11.1995, s. 31.

[38] Výdaje, které nespadají pod kapitolu xx 01 příslušné hlavy xx.

[39] Viz body 19 a 24 interinstitucionální dohody.

[40] SEK(2007) III.

[41] Sdělení ohledně hodnocení Evropské agentury pro bezpečnost sítí a informací (ENISA), KOM(2007) 285 ze dne 1. června 2007.