[pic] | KOMISE EVROPSKÝCH SPOLEČENSTVÍ |

V Bruselu dne 6.11.2007

KOM(2007) 654 v konečném znění

2007/0237 (CNS)

Návrh

RÁMCOVÉHO ROZHODNUTÍ RADY

o používání jmenné evidence cestujících pro účely vynucování práva

(předložená Komisí) {SEK(2007) 1422}{SEK(2007) 1453}

DŮVODOVÁ ZPRÁVA

1. Souvislosti návrhu

Odůvodnění a cíle návrhu

Terorismus v současnosti představuje jednu z největších hrozeb pro bezpečnost, mír, stabilitu, demokracii a základní práva, což jsou hodnoty, na kterých je založena Evropská unie, a rovněž je i přímou hrozbu pro evropské občany. Hrozba terorismu není omezena na určité zeměpisné oblasti. Teroristé a teroristické organizace se nacházejí v EU i mimo její hranice a dokázali, že jsou schopni provádět útoky a násilné činy v jakémkoliv světadíle a proti jakékoliv zemi. Zpráva o stavu a vývoji terorismu v EU za rok 2007 zpracovaná Europolem uvádí, že téměř všechny teroristické kampaně jsou nadnárodní. Je zřejmé, že vnitřní a vnější aspekty boje proti terorismu jsou propojeny a že má-li být jakékoliv opatření účinné, je zapotřebí úzká spolupráce a lepší výměna informací mezi členskými státy a jejich příslušnými útvary i s Europolem a popřípadě s příslušnými orgány třetích zemí.

Od 11. září si orgány pro vynucování práva na celém světě začínají uvědomovat přidanou hodnotu sběru a analýzy tzv. údajů jmenné evidence cestujících v boji proti terorismu a organizované trestné činnosti. Údaje jmenné evidence cestujících souvisejí s cestovním ruchem, obvykle s lety, a obsahují údaje o pasu, jméno, adresu, telefonní čísla, cestovní kancelář, číslo kreditní karty, historii změn letového řádu, upřednostňovaná sedadla a jiné informace. Údaje jmenné evidence cestujících o určitém cestujícím obvykle neobsahují všechna vyplněná pole jmenné evidence cestujících, ale pouze ta, která cestující skutečně poskytl v době rezervace, a informace získané při odbavení a nástupu na palubu. Nutno poznamenat, že letečtí dopravci již o cestujících shromažďují údaje jmenné evidence cestujících pro své komerční účely, ale jiní než letečtí dopravci tyto údaje neshromažďují. Sběr a analýza údajů jmenné evidence cestujících umožňuje orgánům pro vynucování práva identifikovat vysoce rizikové osoby a přijmout příslušná opatření.

Pouze omezený počet členských států dosud přijal právní předpisy, které vytvářejí mechanismy, jež ukládají leteckým dopravcům povinnost poskytovat příslušné údaje jmenné evidence cestujících a nechat tyto údaje analyzovat příslušnými orgány. To znamená, že se plně nevyužívá výhod systému prevence terorismu a organizované trestné činnosti platného v celé EU.

Obecné souvislosti

V současnosti byla uzavřena ujednání o předávání údajů jmenné evidence cestujících v souvislosti s bojem proti terorismu a nadnárodní organizované trestné činnosti mezi EU a Spojenými státy a Kanadou a jsou omezena na leteckou dopravu. Vyžadují, aby letečtí dopravci, kteří již shromažďovali údaje jmenné evidence cestujících pro vlastní komerční účely, byli povinni předávat tyto údaje příslušným orgánům v USA a Kanadě. Na základě výměny informací s těmito třetími zeměmi mohla EU posoudit hodnotu údajů jmenné evidence cestujících a uvědomit si jejich potenciál pro účely vynucování práva. EU se dále mohla poučit ze zkušeností těchto třetích zemí s používáním údajů jmenné evidence cestujících i ze zkušeností Spojeného království s jeho pilotním projektem. Spojené království mělo během dvou let realizace svého pilotního projektu možnost informovat o četných zadrženích, odhalení sítí obchodu s lidmi a získání cenných zpravodajských informací v souvislosti s terorismem.

Evropská rada na zasedání ve dnech 25.–26. března 2004 vyzvala Komisi, aby předložila návrh společného přístupu EU k používání údajů o cestujících pro účely související s vynucováním práva. Tato výzva byla dvakrát zopakována, a to ve dnech 4.–5. listopadu 2004 v Haagském programu a na mimořádném zasedání Rady dne 13. července 2005. Evropská politika v této oblasti byla také oznámena již ve sdělení Komise „Předávání údajů jmenné evidence v letecké dopravě: Globální přístup EU“ ze dne 16. prosince 2003.

Platné předpisy vztahující se na oblast návrhu

V současnosti mají letečtí dopravci povinnost sdělovat předběžné informace o cestujících (API) příslušným orgánům členských států podle směrnice Rady 2004/82/ES. Cílem tohoto opatření je poskytnout orgánům hraniční kontroly prostředky, jak zlepšit hraniční kontrolu a bojovat proti nezákonnému přistěhovalectví. Podle této směrnice jsou členské státy povinny přijmout nezbytná vnitrostátní opatření, která zajistí, aby letečtí dopravci předávali na žádost orgánů příslušných pro provádění kontrol osob na vnějších hranicích informace o cestujících v letecké dopravě. Tyto informace zahrnují pouze údaje API, což jsou v podstatě biografické údaje. Tyto údaje zahrnují číslo a typ použitého cestovního dokladu, státní příslušnost, jméno (jména) a příjmení, datum narození, hraniční přechod vstupu, kódové číslo letu, čas odletu a příletu, celkový počet cestujících přepravovaných uvedeným letem a počáteční místo nástupu na palubu. Informace obsažené v údajích API mohou také pomoci identifikovat známé teroristy a pachatele zadáním jejich jmen do systémů varování, jako je SIS.

Pro účely boje proti terorismu a závažné trestné činnosti by informace obsažené v údajích API postačovaly pouze k identifikaci známých teroristů a pachatelů pomocí systémů varování. Údaje API jsou úřední údaje, jelikož pocházejí z cestovních pasů, a jsou dostatečně přesné, pokud jde o totožnost osoby. Na druhé straně údaje jmenné evidence cestujících obsahují více prvků údajů a jsou dostupné dříve než údaje API. Tyto prvky údajů jsou velmi důležitým nástrojem pro vypracování hodnocení rizika ohledně osob, získání nových informací a nacházení souvislostí mezi známými a neznámými lidmi.

Soulad s ostatními politikami a cíli Unie

Návrh je zcela v souladu s celkovým cílem vytvořit evropský prostor svobody, bezpečnosti a spravedlnosti. Dodržuje rovněž ustanovení základních práv, zejména pokud jde o ochranu osobních údajů a soukromí dotčených osob.

2. Konzultace zúčastněných stran a posouzení dopadů

Konzultace zúčastněných stran

Metody konzultací, hlavní cílová odvětví a obecný profil respondentů

Bylo uspořádáno několik schůzek a konzultací v rámci jednání o předávání údajů jmenné evidence cestujících do Spojených států a o předávání údajů předběžných informací o cestujících a jmenné evidence cestujících do Kanady. Kromě schůzek pořádaných útvary Komise se sdruženími leteckých dopravců a se zástupci počítačových rezervačních systémů byly pod záštitou fóra o prevenci nadnárodní organizované trestné činnosti uspořádány tři účelové schůzky na téma možné iniciativy vývoje politiky EU v oblasti využívání údajů o cestujících.

Za účelem přípravy tohoto návrhu útvary Komise dále konzultovaly se všemi příslušnými zúčastněnými stranami prostřednictvím dotazníků, které byly rozeslány v prosinci 2006. Následně Komise pozvala zástupce členských států na schůzku v Bruselu dne 2. února 2007, během které měli zástupci členských států příležitost vyměnit si názory.

Dotazník byl rozeslán těmto subjektům:

- Všem členským státům,

- orgánům pro ochranu údajů členských států,

- Evropskému inspektorovi ochrany údajů,

- Sdružení evropských leteckých společností (AEA),

- Americkému sdružení leteckých dopravců,

- Mezinárodnímu sdružení leteckých dopravců (The International Air Carrier Association – IACA)

- Evropské sdružení regionálních leteckých společností (ERA),

- Mezinárodnímu sdružení leteckých dopravců (The International Air Transport Association – IATA).

Odpovědi zaslalo 24 členských států; vnitrostátní orgány pro ochranu údajů členských států zaslaly společnou odpověď. Odpovědi přišly rovněž od Evropského inspektora ochrany údajů, Amerického sdružení leteckých dopravců, Mezinárodního sdružení leteckých dopravců (IACA), Sdružení evropských leteckých společností (AEA), Evropského sdružení regionálních leteckých společností (ERA), Mezinárodního sdružení leteckých dopravců (IATA) a od společností LOT Polish Airlines a Austrian Airlines.

Orgány pro ochranu údajů členských států, které se scházejí jako poradní orgán Komise v rámci pracovní skupiny zřízené podle článku 29, také vydaly řadu stanovisek k používání údajů jmenné evidence cestujících.

Shrnutí odpovědí a způsob, jakým byly zohledněny

Proces konzultací měl velký dopad na utváření tohoto legislativního návrhu. Konkrétněji řečeno, tento dopad ovlivnil:

- Výběr politické možnosti: z obdržených odpovědí na dotazník bylo zřejmé, že většina členských států jasně podporuje legislativní nástroj, který by reguloval společný přístup EU k této záležitosti. Pracovní skupina zřízená podle článku 29 nebyla o nutnosti tohoto návrhu přesvědčena, a proto s ním nesouhlasí, uvedla však, že jakmile bude zjištěna nutnost nebo bude několik členských států uvažovat o vývoji vnitrostátních systémů jmenné evidence cestujících, mělo by se přistoupit k harmonizaci těchto opatření na úrovni EU.

- Rozsah působnosti návrhu, pokud jde o druhy dopravy: většina konzultovaných stran souhlasí, že rozsah působnosti návrhu by měl být omezen na leteckou dopravu.

- Zeměpisný rozsah působnosti návrhu: většina konzultovaných stran se domnívá, že zeměpisný rozsah působnosti návrhu by měl být omezen na lety z třetích zemí do EU a z EU do třetích zemí.

- Používání a účel sběru údajů jmenné evidence cestujících: sběr údajů jmenné evidence cestujících by se měl využívat pouze pro účely třetího pilíře, tj. k prevenci a boji proti terorismu, souvisejícím trestným činům a jiným závažným trestným činům, včetně nadnárodní organizované trestné činnosti.

- Dobu uchování údajů: společně bylo dohodnuto, že aby byl systém účinný, musí se údaje uchovávat po dobu 5 let, pokud nebyly použity k šetření trestné činnosti nebo k operaci zpravodajských služeb.

- Orgán, který obdrží údaje jmenné evidence cestujících: většina členských států se přiklání k myšlence, aby údaje byly předávány složce pro informace o cestujících, která bude určena v každém členském státě, i když jiné členské státy podporují centralizované oddělení EU, které by získávalo údaje od leteckých dopravců ze všech členských států.

- Metodu předávání údajů: všechny konzultované strany upřednostňují metodu „dodávání“ údajů před metodou „dobývání“. Hlavní rozdíl mezi těmito dvěma metodami spočívá v tom, že u metody „dodávání“ předává údaje vnitrostátnímu orgánu dopravce, zatímco u metody „dobývání“ získá vnitrostátní orgán přístup k rezervačnímu systému leteckého dopravce a údaje si bere sám.

- Další předávání údajů jmenné evidence cestujících: většina konzultovaných stran se přiklání k tomu, aby údaje jmenné evidence cestujících byly předávány příslušným vnitrostátním orgánům a příslušným orgánům ostatních členských států. Některé členské státy se přiklánějí k tomu, aby údaje byly předávány také příslušným orgánům třetích zemí.

Sběr a využití výsledků odborných konzultací

Nebylo třeba využít externích odborných konzultací.

Posouzení dopadů

Za účelem posouzení dopadů byly zkoumány dvě hlavní možnosti s řadou variant: možnost žádných změn a možnost legislativního návrhu. Kromě toho byla v rané fázi zamítnuta možnost podpořit spolupráci mezi členskými státy v této oblasti, neboť se mělo zato, že tato možnost nedosáhne požadovaných cílů. Některé členské státy navrhovaly rozšířit rozsah působnosti návrhu také na námořní a železniční dopravu. Tato možnost byla také v rané fázi zamítnuta vzhledem k nákladům a k nedostatku stávajících systémů, které sbírají příslušné údaje.

Na základě posouzení dopadů se dospělo k závěru, že upřednostňovanou možností je legislativní návrh s decentralizovaným systémem pro zpracování údajů. Politická možnost „žádné akce“ nepředstavuje žádné skutečné zlepšení bezpečnosti v EU. Naopak, předpokládá se, že s ohledem na současný vývoj této oblasti bude mít záporný dopad ve smyslu vytváření správních obtíží, které budou pramenit z řady odlišných systémů.

Zřetelná výhoda politické možnosti legislativního návrhu spočívá ve zvýšení bezpečnosti v podobě snížení rizika teroristických útoků, závažných trestných činů a nadnárodní organizované trestné činnosti páchaných na území EU. Kromě toho by tato politická možnost zajistila harmonizaci různých aspektů systémů výměny a používání jmenné evidence cestujících a ochranných opatření, které jsou osobám poskytovány s cílem chránit jejich právo na soukromí.

V porovnání s politikou „žádné akce“ představuje politika legislativního návrhu zřetelné výhody.

Porovnají-li se obě možnosti legislativního návrhu, představuje možnost decentralizovaného sběru údajů výhodu oproti centralizované možnosti v souvislosti se zvýšením bezpečnosti EU. Možnost centralizovaného sběru údajů by představovala vysoké riziko neúspěchu kvůli obrovskému množství údajů, které by centralizovaná složka dostávala, což by mohlo vést ke komplikacím z důvodu různých typů zpracování. Navíc, aby tato složka byla akceschopná, potřebovala by mít přístup k různým vnitrostátním databázím všech členských států.

Ohledně dopadů návrhu na vztahy se třetími zeměmi nelze vyloučit, že některé země mohou požadovat vzájemný přístup k údajům jmenné evidence cestujících v souvislosti s lety z EU na jejich území, i když prakticky je taková možnost velmi nepravděpodobná. Existující dohody EU o jmenné evidenci cestujících s USA a Kanadou počítají s tímto vzájemným přístupem, který může být uplatněn automaticky.

Komise provedla posouzení dopadů uvedené v pracovním programu[1].

3. Právní stránka návrhu

Shrnutí navrhovaných opatření

Cílem návrhu je harmonizovat ustanovení členských států o povinnostech pro letecké dopravce, kteří provozují lety na území nebo z území alespoň jednoho členského státu, v souvislosti s předáváním údajů jmenné evidence cestujících příslušným orgánům za účelem prevence teroristických trestných činů a nadnárodní organizované trestné činnosti a boje proti nim. Každé zpracování údajů jmenné evidence cestujících podle tohoto návrhu podléhá rámcovému rozhodnutí Rady (xx/xx) o ochraně osobních údajů zpracovávaných v rámci policejní a soudní spolupráce v trestních věcech.

Právní základ

Smlouva o Evropské unii, zejména článek 29, čl. 30 odst. 1 písm. b) a čl. 34 odst. 2 písm. b).

Zásada subsidiarity

Zásada subsidiarity se vztahuje na činnost Unie.

Členské státy nemohou uspokojivě dosáhnout cílů návrhu z těchto důvodů:

Hlavním důvodem, proč by činností členských států nemohlo být cílů uspokojivě dosaženo, je to, že členské státy samy nemohou dosáhnout příslušné harmonizace zákonných povinností v této oblasti, jež mají být uloženy všem leteckým dopravcům, kteří provozují lety do nebo z Evropské unie.

Činnost samotných členských států by nesplnila zájem členských států, protože by nebylo zajištěno, že jim orgány jiných členských států poskytnou příslušné údaje jmenné evidence cestujících – to může zaručit pouze systém platný v celé EU.

Opatření Unie povedou k úspěšnějšímu dosažení cílů návrhu z těchto důvodů.

Opatření EU povedou k úspěšnějšímu dosažení cílů návrhu, protože harmonizovaný přístup umožňuje zajistit výměnu příslušných informací napříč EU. Umožňuje také stanovit harmonizovaný přístup k vnějšímu světu.

Kvalitativním ukazatelem, který ukazuje, že cíle lze úspěšněji dosáhnout na úrovni Unie, jsou účinnější opatření v boji proti terorismu a organizované trestné činnosti.

Návrh je tudíž v souladu se zásadou subsidiarity.

Zásada proporcionality

Návrh je v souladu se zásadou proporcionality z těchto důvodů.

Rozsah působnosti návrhu je omezen na prvky, které vyžadují harmonizovaný přístup EU – včetně vymezení úkolů složek jmenné evidence cestujících, prvků údajů, které se musí sbírat, účelů, pro které lze informace použít, sdělování údajů mezi složkami jmenné evidence cestujících členských států a technických podmínek tohoto sdělování.

Navrhovaným opatřením je rámcové rozhodnutí, které ponechává co největší prostor vnitrostátním činitelům s rozhodovacími pravomocemi. Volba decentralizovaného systému také znamená, že si členské státy mohou vybrat, jak a kde zřídí svůj systém jmenné evidence cestujících, a mohou samy rozhodnout o jeho technických aspektech. Aspekty harmonizace jsou omezeny na ty nejnutnější, jako jsou technické aspekty komunikačních systémů potřebných k výměně údajů s ostatními členskými státy.

Finanční a administrativní zátěž Společenství byla minimalizována volbou decentralizovaného systému. Zřízení a údržba centralizovaného systému EU pro sběr a zpracování by s sebou nesla významné náklady.

Volba nástrojů

Navrhované nástroje: Rámcové rozhodnutí na základě čl. 34 odst. 2 písm. b) Smlouvy o EU.

Jiné prostředky by nebyly přiměřené z tohoto důvodu.

Jelikož cílem je sblížení právních předpisů členských států, jiné nástroje než rámcové rozhodnutí nejsou vhodné.

4. Rozpočtové důsledky

Návrh nemá žádné důsledky pro rozpočet Společenství.

5. Další informace

Simulace, pilotní fáze a přechodné období

Pro návrh bylo nebo bude navrženo přechodné období.

Přezkum / revize / ustanovení o skončení platnosti

Návrh zahrnuje ustanovení o přezkumu.

2007/0237 (CNS)

Návrh

RÁMCOVÉHO ROZHODNUTÍ RADY

o používání jmenné evidence cestujících pro účely vynucování práva

RADA EVROPSKÉ UNIE,

s ohledem na Smlouvu o Evropské unii, a zejména na článek 29, čl. 30 odst. 1 písm. b) a čl. 34 odst. 2 písm. b) této smlouvy,

s ohledem na návrh Komise[2],

s ohledem na stanovisko Evropského parlamentu[3],

vzhledem k těmto důvodům:

(1) Evropská rada přijala dne 25. března 2004 prohlášení o boji proti terorismu[4], kterým vyzývá Komisi, aby mimo jiné předložila návrh společného přístupu EU k používání údajů o cestujících pro účely související s vynucováním práva.

(2) Komise byla dále v Haagském programu[5] a na mimořádném zasedání Rady dne 13. července 2005[6] vyzvána, aby předložila návrh na používání jmenné evidence cestujících.

(3) Jedním z cílů Evropské unie je poskytovat vysokou úroveň bezpečí a ochrany v prostoru svobody, bezpečnosti a práva; to vyžaduje adekvátní provádění prevence teroristických trestných činů a organizované trestné činnosti a boje proti nim. Definice teroristických trestných činů a organizované trestné činnosti jsou převzaty z článků 1 až 4 rámcového rozhodnutí Rady 2002/475/SVV o boji proti terorismu[7] a z článku 2 rámcového rozhodnutí Rady (xx/xx) o boji proti organizované trestné činnosti[8].

(4) Rada přijala směrnici 2004/82/ES ze dne 29. dubna 2004 o povinnosti dopravců sdělovat údaje o cestujících[9], jejímž cílem je zlepšit hraniční kontroly a bojovat proti nezákonnému přistěhovalectví předáváním předběžných údajů o cestujících leteckými dopravci příslušným vnitrostátním orgánům.

(5) Vzhledem k informacím, které údaje jmenné evidence cestujících obsahují, mohou účinně bránit a bojovat proti teroristickým trestným činům a organizované trestné činnosti, a tak zlepšovat vnitřní bezpečnost; povinnosti uložené leteckým dopravcům tímto rámcovým rozhodnutím by měly být odděleny od povinností stanovených směrnicí 2004/82/ES.

(6) Letečtí dopravci již shromažďují údaje jmenné evidence cestujících pro své komerční účely a toto rámcové rozhodnutí jim neukládá žádnou povinnost shromažďovat další informace nebo uchovávat údaje.

(7) Má-li se předcházet teroristickým trestným činům a organizované trestné činnosti a bojovat s nimi, je nezbytné, aby všechny členské státy zavedly ustanovení, jež stanoví povinnosti leteckým dopravcům, kteří provozují lety na území nebo z území jednoho či více členských států Evropské unie; na lety uvnitř EU by se toto rámcové rozhodnutí nemělo vztahovat s výjimkou segmentů, které propojují dvě letiště v EU, jež jsou součástí mezinárodního letu.

(8) Dostupnost údajů jmenné evidence cestujících pro příslušné vnitrostátní orgány v souladu s ustanoveními tohoto rámcového rozhodnutí je nutná pro účely prevence teroristických trestných činů a organizované trestné činnosti a boje proti nim. Regulace této dostupnosti by měla být úměrná sledovanému cíli bezpečnosti.

(9) Doba uchování údajů jmenné evidence cestujících příslušnými vnitrostátními orgány by měla být přiměřená účelům, za kterými jsou sbírány, a to prevenci teroristických trestných činů a organizované trestné činnosti a boji proti nim. Z hlediska povahy údajů a jejich využití je důležité, že jsou údaje uchovávány dostatečně dlouhou dobu, aby mohly být použity k vývoji ukazatelů rizik a ke zjišťování cestovních modelů a modelů chování. Aby se zabránilo nepřiměřenému využívání údajů, je důležité, aby se údaje po několika letech převedly do nevyužívané databáze, kde budou přístupné pouze za velmi přísných a omezenějších podmínek. Zároveň se tím zajistí, že budou v případě potřeby dostupné za zvláštních výjimečných okolností. Rovněž je důležité umožnit prodloužení lhůty pro uchovávání údajů, pokud jsou využívány v probíhajícím vyšetřování nebo soudním řízení.

(10) Rámcové rozhodnutí Rady (xx/xx) o ochraně osobních údajů zpracovávaných v rámci policejní a soudní spolupráce v trestních věcech se vztahuje na všechny údaje zpracovávané podle tohoto rámcového rozhodnutí. Práva dotčených osob týkající se takového zpracovávání, zejména právo na informace, právo na přístup, na opravu, výmaz a blokování, jakož i práva na náhradu újmy a soudní opravné prostředky by měla být totožná s právy poskytovanými rámcovým rozhodnutím.

(11) Aby se zajistila účinnost povinností leteckých dopravců poskytovat údaje jmenné evidence cestujících, měly by členské státy stanovit odrazující, účinné a přiměřené sankce včetně finančních pokut pro letecké dopravce, kteří tyto povinnosti nesplní. Členské státy by měly přijmout všechny nezbytná opatření, aby leteckým dopravcům umožnily splnění jejich povinností podle rámcového rozhodnutí. V případě opakovaného závažného protiprávního jednání, které by zpochybnilo základní cíle tohoto rámcového rozhodnutí, mohou tyto sankce zahrnovat opatření, jako je odstavení, zadržení a zabavení dopravních prostředků nebo dočasné pozastavení či odejmutí provozní licence. Tyto sankce by měly být použity pouze ve výjimečných případech.

(12) Je nutné, aby příslušným vnitrostátním orgánům byly poskytovány údaje jmenné evidence cestujících, které jsou shromažďovány leteckými dopravci.

(13) V důsledku právních a technických rozdílů mezi vnitrostátními ustanoveními o informacích, včetně jmenné evidence cestujících, se budou letečtí dopravci potýkat s různými požadavky, pokud jde o typy informací, které mají být předávány, i o podmínky, za kterých tyto informace musí být poskytnuty příslušným vnitrostátním orgánům.

(14) Těmito rozdíly může být dotčena účinná spolupráce mezi příslušnými vnitrostátními orgány pro účely prevence a boje.

(15) Komise ve svém sdělení ze dne 16. prosince 2003 Předávání údajů o jménech cestujících v letecké dopravě: Globální přístup EU“[10] nastínila základní prvky politiky EU v této oblasti; dále poskytla podporu a aktivně přispěla k práci vykonané v rámci mnohostranné iniciativy Mezinárodní organizace pro civilní letectví (ICAO), která vedla k vypracování pokynů ICAO ke jmenné evidenci cestujících; tyto pokyny by měly být zohledněny. Opatření přijatá výhradně na vnitrostátní, nebo dokonce úrovni Unie, která by nevzala v úvahu mezinárodní koordinaci a spolupráci, by měla omezené účinky. Opatření přijatá Unií v této oblasti by proto měla být v souladu s prací vykonanou v mezinárodních fórech.

(16) V současnosti jsou dostupné dvě možné metody předávání údajů: metoda „dobývání“, v jejímž rámci příslušné orgány ze státu, který údaje požaduje, mohou zasáhnout („vstoupit“) do rezervačního systému leteckého dopravce a získat („dobýt“) opis požadovaných údajů, a metoda „dodávání“, v jejímž rámci letečtí dopravci „předají“ („dodají“) požadované údaje jmenné evidence cestujících orgánu, který je požaduje. Má se zato, že metoda „dodávání” nabízí vyšší stupeň ochrany údajů a měla by být povinná pro všechny dopravce usazené v Unii. Pokud jde o dopravce ze třetích zemí, měla by se metoda „dodávání" upřednostňovat vždy, kdy je to pro dopravce ze třetích zemí z technického, ekonomického a provozního hlediska možné.

(17) Údaje jmenné evidence cestujících požadované členským státem by měly být předávány jediné reprezentativní složce dožadujícího členského státu.

(18) Obsah jakýchkoliv seznamů požadovaných údajů jmenné evidence cestujících, které získají příslušné vnitrostátní orgány, by měly odrážet příslušnou rovnováhu mezi oprávněnými požadavky orgánů veřejné moci předcházet teroristickým trestným činům a organizované trestné činnosti a bojovat proti nim, a tedy zlepšovat vnitřní bezpečnost v EU a ochranou základních práv občanů, zejména soukromí; tento seznam by neměl obsahovat žádné osobní údaje, které by mohly odhalit rasový nebo etnický původ, politické názory, náboženské nebo filozofické přesvědčení, odborovou příslušnost nebo údaje týkající se zdraví či sexuálního života dotčeného jednotlivce; údaje jmenné evidence cestujících obsahují informace o rezervaci a cestovní trase cestujícího, které příslušným orgánům umožňují identifikovat cestující v letecké dopravě, kteří představují riziko pro vnitřní bezpečnost.

(19) Aby se zlepšila vnitřní bezpečnost Evropské unie jako celku, měl by každý členský stát být zodpovědný za posuzování potenciálních hrozeb, které souvisejí s teroristickými trestnými činy a organizovanou trestnou činností. Výbor zřízený na základě tohoto rámcového rozhodnutí by měl vypracovat pokyny pro společná obecná kritéria pro takové posouzení rizik.

(20) Jako základní zásada ochrany údajů musí být zajištěno, aby příslušné orgány členských států nepřijímaly donucovací opatření pouze na základě automatizovaného zpracování údajů jmenné evidence cestujících či na základě rasového nebo etnického původu osoby, jejího náboženského nebo filozofického přesvědčení, jejích politických názorů nebo její sexuální orientace.

(21) Členské státy by měly s ostatními členskými státy sdílet údaje jmenné evidence cestujících dle potřeby. Přenosy údajů jmenné evidence cestujících do třetích zemí a odpovídající ochrana údajů by se měly řídit rámcovým rozhodnutím Rady (xx/xx) o ochraně osobních údajů zpracovávaných v rámci policejní a soudní spolupráce v trestních věcech. Kromě toho by přenosy měly podléhat dodatečným požadavkům ohledně jejich účelu. Pokud Unie uzavřela mezinárodní dohody o těchto přenosech, je třeba plně zohlednit ustanovení těchto dohod.

(22) Členské státy by měly zajistit, aby k předávání příslušných údajů jmenné evidence cestujících leteckými dopravci příslušným vnitrostátním orgánům docházelo prostřednictvím nejmodernějších technologických prostředků, aby se v maximální možné míře zaručila bezpečnost předávaných údajů.

(23) Protože cílů tohoto rámcového rozhodnutí nemůže být uspokojivě dosaženo na úrovni samotných členských států a z důvodů rozsahu a účinků opatření jich může být lépe dosaženo na úrovni Evropské unie, může Rada přijmout opatření v souladu se zásadou subsidiarity stanovenou v článku 5 Smlouvy o ES a uvedenou v článku 2 Smlouvy o EU. V souladu se zásadou proporcionality podle článku 5 Smlouvy o ES toto rámcové rozhodnutí nepřekračuje rámec toho, co je k dosažení těchto cílů nezbytné.

(24) Toto rámcové rozhodnutí respektuje základní práva a dodržuje zásady uznané především Chartou základních práv Evropské unie,

PŘIJALA TOTO RÁMCOVÉ ROZHODNUTÍ:

KAPITOLA I

OBECNÁ USTANOVENÍ

Článek 1

Cíle

Toto rámcové rozhodnutí umožní leteckým dopravcům poskytovat údaje jmenné evidence cestujících o cestujících na mezinárodních letech příslušným orgánům členských států za účelem prevence a boje proti teroristickým trestným činům a organizované trestné činnosti, sběru a uchování uvedených údajů těmito orgány a výměny uvedených údajů mezi nimi.

Článek 2

Definice

Pro účely tohoto rámcového rozhodnutí se rozumí:

a) „leteckým dopravcem“ podnik s platnou provozní licencí nebo rovnocenným dokladem;

b) „mezinárodním letem” jakýkoliv let, který má podle letového řádu vstoupit na území alespoň jednoho členského státu Evropské unie a který byl zahájen v třetí zemi nebo který má odletět z území alespoň jednoho členského státu Evropské unie s konečným místem určení v třetí zemi,

c) „jmennou evidencí cestujících“ evidence cestovních požadavků každého cestujícího, která obsahuje všechny potřebné informace, jež umožňují rezervujícím a zúčastněným leteckým dopravcům zpracovávat a kontrolovat rezervace u každé cesty rezervované jakýmkoliv cestujícím nebo jeho jménem. V souvislosti s tímto rámcovým rozhodnutím se údaji jmenné evidence cestujících rozumí prvky údajů popsané v příloze I a pouze v rozsahu, v jakém je sbírají letečtí dopravci,

d) „cestujícím“ každá osoba, kromě členů posádky, která je nebo má být se souhlasem dopravce letecky přepravena;

e) „rezervačními systémy“ vnitřní inventarizační systémy leteckého dopravce, ve kterých jsou údaje jmenné evidence cestujících shromažďovány prostřednictvím počítačového rezervačního systému, jak je definováno v nařízení 2299/89 o kodexu chování pro používání počítačových rezervačních systémů, nebo prostřednictvím přímých rezervačních prostředků, např. internetových stránek leteckých společností, telefonních středisek nebo prodejních míst;

f) „metodou dodávání“ metoda, v jejímž rámci letečtí dopravci předávají požadované údaje jmenné evidence cestujících do databáze orgánu, který je požaduje;

g) „metodou dobývání“ metoda, v jejímž rámci orgán, který údaje požaduje, může vstoupit do rezervačního systému leteckého dopravce a zanést opis požadovaných údajů do své databáze;

h) „teroristickými trestnými činy“ trestné činy podle vnitrostátního práva uvedené v článcích 1 až 4 rámcového rozhodnutí Rady 2002/475/SVV o boji proti terorismu[11],

i) „organizovanou trestnou činností“ trestné činy podle vnitrostátních právních předpisů uvedené v článku 2 rámcového rozhodnutí Rady (xx/xx) o boji proti organizované trestné činnosti[12].

KAPITOLA II

POVINNOSTI ČLENSKÝCH STÁTŮ

Článek 3

Složka pro informace o cestujících

1. Do dvanácti měsíců od vstupu tohoto rámcového rozhodnutí v platnost jmenuje každý členský stát příslušný orgán, dále jen „složka pro informace o cestujících“, a oznámí jej Komisi a generálnímu sekretariátu Rady. Své prohlášení může kdykoliv aktualizovat. Komise tyto informace zveřejní v Úředním věstníku Evropské unie .

2. Složka pro informace o cestujících je zodpovědná za sběr údajů jmenné evidence cestujících od leteckých dopravců nebo zprostředkovatelů podle článků 5 a 6 v souvislosti s mezinárodními lety, které přilétají na území nebo odlétají z území členských států, jimž složka slouží. Pokud shromážděné údaje jmenné evidence cestujících obsahují o cestujícím jiné údaje kromě těch, které jsou uvedeny v příloze I, nebo zvláštní kategorie osobních údajů, které by odhalily rasový nebo etnický původ, politické názory, náboženské nebo filozofické přesvědčení, odborovou příslušnost nebo údaje týkající se zdraví či sexuálního života dotčené osoby, složka pro informace o cestujících tyto údaje okamžitě vymaže.

3. Složka pro informace o cestujících je dále zodpovědná za analýzu údajů jmenné evidence cestujících a za posouzení rizik cestujících s cílem zjistit osoby, které musí být z důvodů uvedených v odstavci 5 podrobeny dalšímu vyšetřování. Pro posouzení rizik se použijí kritéria a záruky upravené ve vnitrostátních právních předpisech. Složky pro informace o cestujících a příslušné orgány členských států nepřijímají donucovací opatření pouze na základě automatizovaného zpracování údajů jmenné evidence cestujících či na základě rasového nebo etnického původu osoby, jejího náboženského nebo filozofického přesvědčení, jejích politických názorů nebo její sexuální orientace.

4. Složka pro informace o cestujících členského státu předá údaje jmenné evidence cestujících o osobách identifikovaných v souladu s odstavcem 3 příslušným orgánům téhož členského státu uvedeného v článku 4 elektronicky nebo v případě poruchy jakýmikoliv jinými vhodnými prostředky.

5. Údaje jmenné evidence cestujících mohou složky pro informace o cestujících a příslušné orgány členských států uvedené v článku 4 zpracovávat pouze s cílem prevence nebo boje proti teroristickým trestným činům a organizované trestné činnosti, a to za těmito účely:

- identifikovat osoby, které jsou nebo mohou být zapojeny do teroristických nebo organizovaných trestných činů, a jejich spojence;

- vytvořit a aktualizovat ukazatele rizik pro lepší vyhodnocování těchto osob;

- poskytovat informace o cestovních modelech a dalších trendech souvisejících s teroristickou a organizovanou trestnou činností;

- použití při šetření a stíhání teroristické a organizované trestné činnosti.

Složka pro informace o cestujících a příslušné orgány nepřijmou žádné opatření pro vynucování práva vycházející pouze z automatického zpracování údajů jmenné evidence cestujících.

6. Dva nebo více členských států může zřídit nebo pověřit tentýž orgán, který slouží jako složka pro informace o cestujících. Tyto složky pro informace o cestujících jsou považovány za vnitrostátní složku pro informace o cestujících všech zúčastněných členských států.

Článek 4

Příslušné orgány

1. Každý členský stát schválí seznam příslušných orgánů, které mají nárok přijímat údaje jmenné evidence cestujících od složek pro informace o cestujících a zpracovávat je.

2. Příslušné orgány zahrnují pouze orgány zodpovědné za prevenci nebo boj proti teroristickým trestným činům a organizované trestné činnosti.

3. Každý členský stát oznámí seznam svých „příslušných orgánů“ v prohlášení Komisi a generálnímu sekretariátu Rady do dvanácti měsíců po vstupu tohoto rámcového rozhodnutí v platnost; své prohlášení může kdykoliv aktualizovat. Komise tato prohlášení zveřejní v Úředním věstníku Evropské unie .

Článek 5

Povinnosti leteckých dopravců

1. Členské státy přijmou potřebná opatření, která zajistí, že letečtí dopravci poskytnou údaje jmenné evidence cestujících o cestujících na mezinárodních letech vnitrostátní složce pro informace o cestujících členského státu, na jehož území uvedený mezinárodní let vstupuje, odlétá z něj nebo je využívá k tranzitu, v souladu s podmínkami specifikovanými v tomto rámcovém rozhodnutí.

2. Letečtí dopravci poskytnou složce pro informace o cestujících údaje jmenné evidence cestujících specifikované v příloze I v rozsahu, v jakém jsou shromážděny a zpracovány v rezervačních systémech leteckých dopravců.

3. Letečtí dopravci tyto údaje poskytnou elektronicky nebo v případě poruchy jakýmikoliv jinými vhodnými prostředky:

a) 24 hodin před plánovaným odletem

a

b) bezprostředně po uzavření letu.

Příslušná složka pro informace o cestujících může požadovat, aby jí letecký dopravce poskytl údaje jmenné evidence cestujících dříve než 24 hodin před plánovaným odletem, pokud existují náznaky, že je zapotřebí včasný přístup, aby se mohlo reagovat na konkrétní hrozbu, která souvisí s teroristickými trestnými činy a s organizovanou trestnou činností. Složka pro informace o cestujících využije v rámci uvážení tuto možnost přiměřeně.

4. Letečtí dopravci, kteří mají databáze v členském státě Evropské unie, přijmou potřebná technická opatření, která zajistí, že údaje jmenné evidence cestujících jsou složkám pro informace o cestujících nebo určeným zprostředkovatelům podle článku 6 předávány „metodou dodávání“.

5. Letečtí dopravci, kteří nemají databáze o cestujících v členském státě Evropské unie:

- musí pro předávání údajů složkám pro informace o cestujících nebo určeným zprostředkovatelům podle článku 6 použít „metodu dodávání“;

- pokud nevlastní potřebnou technickou architekturu pro používání “metody dodávání”, jsou povinni umožnit složkám pro informace o cestujících nebo určeným zprostředkovatelům podle článku 6 výpis údajů z jejich databází při použití „metody dobývání“.

Ve všech případech musí informovat složky pro informace o cestujících a příslušné zprostředkovatele všech členských států, zda budou k poskytování údajů používat metodu „dodávání“ nebo „dobývání“.

6. Členské státy zajistí, aby letečtí dopravci informovali cestující na mezinárodních letech o poskytování údajů jmenné evidence cestujících složce pro informace o cestujících, popřípadě zprostředkovateli, o účelech jejich zpracování, o době uchování údajů, o jejich možném využití k prevenci nebo boji proti teroristickým trestným činům a organizované trestné činnosti a o možnosti výměny a sdílení těchto údajů.

Článek 6

Zprostředkovatel

1. Členské státy zajistí, aby letečtí dopravci, kteří provozují mezinárodní lety, mohli určit zprostředkovatele, kterému poskytují údaje jmenné evidence cestujících o cestujících, místo aby tyto údaje poskytovali přímo složkám pro informace o cestujících za podmínek uvedených v odstavcích 2 až 6.

2. Letečtí dopravci, kteří uzavřou smluvní vztahy s těmito zprostředkovateli, uvědomí složky pro informace o cestujících všech členských států bezprostředně o tomto ujednání. Zprostředkovatelé jednají jménem leteckého dopravce, který je určil, a jsou považováni za zástupce tohoto leteckého dopravce pro účely tohoto rámcového rozhodnutí.

3. Zprostředkovatelé určení leteckými dopravci jsou zodpovědní za sběr údajů jmenné evidence cestujících od leteckých dopravců. Pokud shromážděné údaje jmenné evidence cestujících obsahují o cestujícím jiné údaje kromě těch, které jsou uvedeny v příloze I, nebo zvláštní kategorie osobních údajů, které odhalují rasový nebo etnický původ, politické názory, náboženské nebo filozofické přesvědčení, odborovou příslušnost nebo údaje týkající se zdraví či sexuálního života dotčené osoby, zprostředkovatel tyto údaje okamžitě vymaže.

4. Zprostředkovatelé dále předají údaje jmenné evidence cestujících vnitrostátní složce pro informace o cestujících členského státu, na jehož území uvedený mezinárodní let vstupuje, odlétá z něj nebo je využívá k tranzitu, elektronicky nebo v případě poruchy jakýmikoliv jinými vhodnými prostředky. Předávání těchto údajů složce pro informace o cestujících se provádí metodou „dodávání“.

5. Zprostředkovatelé mají své databáze a jmennou evidenci cestujících zpracovávají pouze na území Evropské unie.

6. Zprostředkovatelům se zakazuje zpracovávat údaje shromážděné od leteckých dopravců a předané složce pro informace o cestujících pro jakýkoliv jiný účel, než který je uvedený v tomto článku; údaje vymažou bezprostředně po předání příslušné složce pro informace o cestujících.

Článek 7

Výměna informací

1. Členské státy zajistí, aby údaje jmenné evidence cestujících o osobách identifikovaných složkou pro informace o cestujících v souladu s čl. 3 odst. 3 byly uvedenou složkou pro informace o cestujících předány složkám pro informace o cestujících ostatních členských států pouze v případech, je-li toto předání nezbytné v rámci prevence a boje proti teroristickým trestným činům a organizované trestné činnosti. Složky pro informace o cestujících přijímajících členských států uchovají údaje jmenné evidence cestujících v souladu s článkem 9 a předají je svým příslušným orgánům určeným podle článku 4.

2. Složka pro informace o cestujících nebo jakýkoliv určený příslušný orgán členského státu má právo požádat složku pro informace o cestujících jakéhokoliv jiného členského státu, aby mu poskytla konkrétní údaje jmenné evidence cestujících, které dožádaná složka má v aktivní databázi podle čl. 9 odst. 1. Žádost o tyto údaje může vycházet z jakéhokoliv prvku údajů nebo z jejich kombinace, jak uzná za vhodné dožadující složka za účelem prevence nebo boje proti teroristickým trestným činům a organizované trestné činnosti. Složky pro informace o cestujících na tyto žádosti odpoví, jakmile jsou schopny tyto údaje získat.

3 Pokud členský stát požaduje konkrétní údaje jmenné evidence cestujících jiného členského státu, které jsou uchovávány v nevyužívané databázi podle čl. 9 odst. 2, je podána žádost k orgánu, který je v členském státě odpovědný za databázi, jež obsahuje údaje jmenné evidence cestujících; tato žádost je podána pouze za výjimečných okolností v reakci na konkrétní a aktuální hrozbu v souvislosti s prevencí teroristických trestných činů a organizované trestné činnosti nebo bojem proti nim. Přístup k těmto údajům je omezen na pracovníky příslušných orgánů, kteří jsou pro tento účel zvlášť zmocněni.

4. Za výjimečných okolností, kdy existuje náznak, že je zapotřebí včasný přístup, aby se mohlo reagovat na konkrétní a aktuální hrozbu v souvislosti s prevencí nebo bojem proti teroristickým trestným činům a organizované trestné činnosti, má složka pro informace o cestujících členského státu nebo určené příslušné orgány právo požadovat, aby jim složka pro informace o cestujících jiného členského státu poskytla údaje jmenné evidence cestujících o letech, které přilétají na území nebo odlétají z území tohoto státu, dříve než 24 hodin před plánovaným odletem.

Článek 8

Předávání údajů do třetích zemí

1 Kromě podmínek a záruk uvedených v rámcovém rozhodnutí Rady o ochraně osobních údajů zpracovávaných v rámci policejní a soudní spolupráce v trestních věcech platí, že členský stát může poskytnout orgánům pro vynucování práva třetích zemí pouze tehdy, je-li členský stát ujištěn, že:

a) orgány třetí země použijí údaje pouze k účelům prevence a boje proti teroristickým trestným činům a organizované trestné činnosti,

b) tato třetí země nepředá údaje jiné třetí zemi bez výslovného souhlasu členského státu.

2. Kromě toho může k tomuto předání dojít pouze v souladu s vnitrostátním právem dotčeného členského státu a všemi platnými mezinárodními dohodami.

Článek 9

Doba uchování údajů

1. Členské státy zajistí, aby údaje jmenné evidence cestujících poskytnuté leteckými dopravci nebo zprostředkovateli složce pro informace o cestujících byly uchovány v databázi při složce pro informace o cestujících po dobu pěti let od jejich předání složce pro informace o cestujících prvního členského státu, na jehož území mezinárodní let vstupuje, odlétá z něj nebo je využívá k tranzitu.

2. Po uplynutí období pěti let od předání údajů jmenné evidence cestujících složce pro informace o cestujících uvedeném v odstavci 1 se údaje uchovávají po další období osmi let. Během tohoto období je přístup k údajům jmenné evidence cestujících, jejich zpracování a využití přípustné pouze na základě povolení příslušného orgánu a jen za výjimečných okolností, kdy je třeba reagovat na konkrétní a reálnou hrozbu nebo riziko související s prevencí nebo bojem proti teroristickým trestným činům a organizované trestné činnosti. Přístup k těmto údajům je omezen na pracovníky příslušných orgánů, kteří jsou pro tento účel zvlášť zmocněni.

3. Členské státy zajistí, že údaje jmenné evidence cestujících jsou z databází jejich složky pro informace o cestujících vymazány po uplynutí období osmi let specifikovaného v odstavci 2.

4. Odchylně od ustanovení odstavců 1, 2 a 3 smějí složky pro informace o cestujících uchovávat údaje jmenné evidence cestujících delší dobu v případech, kdy jsou údaje využívány k probíhajícímu vyšetřování trestných činů v souvislosti s teroristickým trestným činem nebo organizovaným trestným činem, na kterém se dotyčná osoba podílí. Tyto údaje jsou vymazány ze všech záznamů a složek, jakmile je toto vyšetřování ukončeno.

Článek 10

Sankce

Členské státy zajistí ve shodě se svým vnitrostátním právem, aby byly stanoveny odrazující, účinné a přiměřené sankce, včetně finančních pokut, pro letecké dopravce a zprostředkovatele, kteří nepředají údaje nebo předají neúplné či chybné údaje nebo jinak poruší vnitrostátní ustanovení přijatá podle tohoto rámcového rozhodnutí. V případě opakovaného závažného protiprávního jednání tyto sankce zahrnují opatření, jako je odstavení, zadržení a zabavení dopravních prostředků nebo dočasné pozastavení či odejmutí provozní licence.

KAPITOLA III

OCHRANA OSOBNÍCH ÚDAJŮ

Článek 11

Ochrana osobních údajů

1. Členské státy zajistí, aby na zpracování osobních údajů podle tohoto rámcového rozhodnutí bylo použitelné rámcové rozhodnutí Rady o ochraně osobních údajů zpracovávaných v rámci policejní a soudní spolupráce v trestních věcech (xx/xx)[13].

2. Údaje, které složky pro informace o cestujících, zprostředkovatelé a určené příslušné orgány všech členských států získají podle tohoto rámcového rozhodnutí, jsou zpracovány výlučně pro účely prevence, odhalování, vyšetřování a stíhání teroristických trestných činů nebo organizované trestné činnosti.

3. Složky pro informace o cestujících a příslušné orgány členských států nepřijímají donucovací opatření pouze na základě automatizovaného zpracování údajů jmenné evidence cestujících či na základě rasového nebo etnického původu osoby, jejího náboženského nebo filozofického přesvědčení, jejích politických názorů nebo její sexuální orientace.

Článek 12

Zabezpečení údajů

Členské státy zajistí, aby složky pro informace o cestujících, zprostředkovatelé a příslušné orgány každého členského státu přijaly potřebná bezpečnostní opatření s ohledem na údaje jmenné evidence cestujících, které jsou zpracovávány podle tohoto rámcového rozhodnutí, aby tato opatření:

a) fyzicky chránila údaje;

b) odepřela přístup neoprávněných osob k vnitrostátním zařízením, ve kterých členský stát uchovává údaje (kontroly při vstupu do zařízení);

c) zabránila neoprávněným osobám číst, kopírovat, pozměňovat či odstraňovat údaje z nosičů dat (kontroly nosičů dat);

d) zabránila neoprávněnému seznámení se s uloženými osobními údaji, jejich změnám či výmazu (kontrola vstupu údajů);

e) zabránila neoprávněnému zpracování údajů (kontrola zpracování údajů);

f) zajistila, aby osoby mající oprávněný přístup k údajům měly přístup pouze k údajům, ke kterým je jim přístup povolen, pouze prostřednictvím individuálních a jedinečných uživatelských totožností a režimu důvěrného přístupu (kontrola přístupu k údajům);

g) zajistila, že všechny příslušné orgány s právem přístupu k údajům vytvoří profily, které popisují funkce a povinnosti osob, jež jsou oprávněny přistupovat k údajům, vkládat je, aktualizovat, vymazávat a vyhledávat, a na požádání neprodleně poskytnou tyto profily vnitrostátním kontrolním orgánům (profily pracovníků);

h) zaručila možnost ověřovat a určovat, kterým orgánům mohou být osobní údaje pomocí zařízení pro přenos údajů předávány (kontrola předávání);

i) zabránila neoprávněnému čtení a kopírování osobních údajů při přenosu, zejména prostřednictvím vhodných společných protokolů a norem pro kódování (kontrola přepravy).

KAPITOLA IV

PROJEDNÁVÁNÍ VE VÝBORU

Článek 13

Společné protokoly a normy kódování

1. Před uplynutím lhůty uvedené v odstavci 6 tohoto článku se každý přenos údajů jmenné evidence cestujících pro účely tohoto rámcového rozhodnutí uskuteční elektronickými prostředky nebo v případě poruchy jakýmikoliv jinými vhodnými prostředky.

2. Po uplynutí lhůty uvedené v odstavci 6 tohoto článku se každý přenos údajů jmenné evidence cestujících pro účely tohoto rámcového rozhodnutí uskuteční elektronicky, přičemž se použijí bezpečné metody jednotné pro všechny přenosy s cílem zajistit bezpečnost údajů během přenosu a jejich srozumitelnost pro všechny zúčastněné strany, které obsahují:

a) společné protokoly a

b) společné normy kódování.

3. Společné protokoly a normy kódování se stanoví a případně upraví v souladu s postupem uvedeným v článku 15.

4. Pokud není k dispozici způsob přenosu uvedený v odstavcích 2 a 3, uplatňují se dále ustanovení odstavce 1 po celé období jejich nedostupnosti.

5. Každý členský stát zajistí provedení potřebných technických změn, aby se společné protokoly a normy kódování mohly používat při všech přenosech údajů jmenné evidence cestujících provedených pro účely tohoto rámcového rozhodnutí. Členské státy Komisi sdělí, od kdy je možné tyto přenosy provádět. Komise o tom neprodleně informuje výbor uvedený v čl. 14.

6. Technické změny uvedené v odstavci 5 se provedou do jednoho roku od data přijetí společných protokolů a norem kódování.

7. Opatření nezbytná pro provedení odstavců 2 a 3 budou přijata v souladu s regulativním postupem podle článku 15.

Článek 14

Postup projednávání ve výboru

1. Komisi je nápomocen výbor složený ze zástupců členských států, kterému předsedá zástupce Komise (dále jen „výbor“).

2. Výbor přijme na návrh předsedy svůj jednací řád na základě vzorového jednacího řádu, který byl zveřejněn v Úředním věstníku Evropské unie .

3. Výbor může svým členům předkládat vhodná doporučení týkající se přijetí společných protokolů a norem kódování, které se mají použít při všech přenosech údajů jmenné evidence cestujících na základě tohoto rámcového rozhodnutí, jakož i společných obecných kritérií, metod a postupů posuzování rizik podle čl. 3 odst. 3.

Článek 15

Postup

1. Odkazuje-li se na tento článek, zástupce Komise předloží výboru návrh opatření, která mají být přijata. Výbor zaujme stanovisko k návrhu ve lhůtě, kterou může předseda stanovit podle naléhavosti věci. Stanovisko se přijímá většinou stanovenou v čl. 205 odst. 2 Smlouvy o založení Evropského společenství pro přijímání rozhodnutí, která má Rada přijímat na návrh Komise. Hlasům zástupců členských států ve výboru je přidělena váha stanovená ve zmíněném článku. Předseda nehlasuje.

2. Komise přijme zamýšlená opatření, jsou-li v souladu se stanoviskem výboru.

3. Pokud zamýšlená opatření nejsou v souladu se stanoviskem výboru nebo pokud výbor žádné stanovisko nezaujme, Komise předloží Radě neprodleně návrh opatření, která mají být přijata, a uvědomí Evropský parlament.

4. Rada se může ve lhůtě tří měsíců ode dne, kdy jí byla věc předána, o návrhu usnést kvalifikovanou většinou.

Pokud se Rada v této v této lhůtě kvalifikovanou většinou usnesla, že s návrhem nesouhlasí, Komise ho znovu přezkoumá. Může Radě na základě Smlouvy předložit pozměněný návrh, původní návrh nebo návrh právního předpisu.

Pokud po uplynutí této lhůty Rada navrhovaná prováděcí opatření nepřijala ani nevyjádřila nesouhlas s jejich návrhem, přijme navrhovaná prováděcí opatření Komise.

KAPITOLA V

ZÁVĚREČNÁ USTANOVENÍ

Článek 16

Provádění

1. Členské státy přijmou opatření nezbytná pro dosažení souladu s ustanoveními tohoto rámcového rozhodnutí do 31. prosince 2010. Ve stejné lhůtě sdělí generálnímu sekretariátu Rady a Komisi znění předpisů, kterými ve svém vnitrostátním právu provádějí povinnosti, jež pro ně vyplývají z tohoto rámcového rozhodnutí, a srovnávací tabulku uvedených předpisů a tohoto rámcového rozhodnutí.

Uvedená opatření přijatá členskými státy musejí obsahovat odkaz na toto rámcové rozhodnutí nebo musí být takový odkaz učiněn při jejich úředním vyhlášení. Způsob odkazu si stanoví členské státy.

2. Na základě zprávy vypracované s pomocí těchto informací a písemné zprávy Komise ověří Rada nejpozději do 31. prosince 2011, v jakém rozsahu členské státy dosáhly souladu s ustanoveními tohoto rámcového rozhodnutí.

Článek 17

Přezkum

Na základě informací poskytnutých členskými státy provede Komise přezkum fungování tohoto rámcového rozhodnutí a předloží Radě zprávu do tří let po vstupu tohoto rámcového rozhodnutí v platnost. Tento přezkum zahrnuje všechny prvky tohoto rámcového rozhodnutí a zvláštní pozornost věnuje provádění „metody dodávání“, úrovni dodržování záruk ochrany údajů, hodnocení délky doby uchovávání údajů a kvalitě posuzování rizik.

Článek 18

Statistické údaje

1. Členské státy zajistí, aby byl soubor statistických informací o údajích jmenné evidence cestujících poskytnutých složkám pro informace o cestujících dostupný.

2. Tato statistika by měla u každého leteckého dopravce a místa určení obsahovat minimálně počet prvků informací, počet identifikací vysoce rizikových osob a počet následných opatření v oblasti vynucování práva, při kterých se využily údaje jmenné evidence cestujících.

3. Tyto statistiky by neměly obsahovat žádné osobní informace. Každoročně by měly být předávány generálnímu sekretariátu Rady a Komisi.

Článek 19

Vztah k ostatním nástrojům

1. Členské státy mohou nadále používat dvoustranné nebo mnohostranné dohody či ujednání platná v době přijetí tohoto rámcového rozhodnutí, pokud jsou tyto dohody nebo ujednání slučitelné s cíli tohoto rámcového rozhodnutí.

2. Členské státy mohou uzavřít nebo uvést v platnost dvoustranné nebo mnohostranné dohody či ujednání po vstupu tohoto rámcového rozhodnutí v platnost, pokud jsou tyto dohody nebo ujednání slučitelné s cíli tohoto rámcového rozhodnutí.

Článek 20

Vstup v platnost

Toto rámcové rozhodnutí vstupuje v platnost prvním dnem po vyhlášení v Úředním věstníku Evropské unie .

V Bruselu dne

Za Radu

předseda / předsedkyně

PŘÍLOHA I

Údaje jmenné evidence cestujících podle článku 2

Údaje pro všechny cestující

1. Lokalizační záznam jmenné evidence cestujících

2. Datum rezervace/vystavení letenky

3. Datum (data) zamýšlené cesty

4. Jméno (jména)

5. Adresa a kontaktní informace (telefonní číslo, e-mailová adresa)

6. Informace o všech způsobech platby, včetně zúčtovací adresy

7. Celá trasa pro konkrétní jmennou evidenci cestujících

8. Informace o programu pro stálé cestující

9. Cestovní kancelář / zástupce cestovní kanceláře

10. Situace cestujícího včetně potvrzení odletu, odbavení, informací o případech, kdy se cestující nedostavil k odletu nebo kdy se cestující dostavil na letiště bez rezervace

11. Informace o rozčleněné/rozdělené jmenné evidenci cestujících

12. Obecné poznámky (kromě citlivých informací)

13. Informace o vystavení letenky, včetně čísla letenky, data vystavení letenky a jednosměrných letenek, a obsah kolonky ATFQ (Automated Ticket Fare Quote)

14. Číslo sedadla a jiné informace o sedadle

15. Informace o sdílení kódů

16. Veškeré informace o zavazadlech

17. Počet a další jména cestujících v rámci jednoho záznamu jmenné evidence cestujících

18. Veškeré informace shromážděné v systému předběžných informací o cestujících

19. Všechny známé změny záznamů jmenné evidence cestujících uvedených pod body 1 až 18

Další údaje pro nezletilé osoby mladší 18 let bez doprovodu

20. Jméno a pohlaví dítěte

21. Věk

22. Jazyk(y), kterými hovoří

23. Jméno a kontaktní údaje opatrovníka při odletu a vztah k dítěti

24. Jméno a kontaktní údaje opatrovníka při příletu a vztah k dítěti

25. Zástupce při odletu a příletu[pic][pic][pic][pic][pic][pic]

[1] SEK(2007) 1453.

[2] Úř. věst.

[3] Úř. věst.

[4] Úř. věst. Prohlášení o boji proti terorismu přijaté dne 25. března 2004.

[5] Haagský program – Posílení svobody, bezpečnosti a práva v Evropské unii, bod 2.2 Terorismus.

[6] Prohlášení Rady o reakci EU na bombové útoky v Londýně – bod 6.

[7] Úř. věst. L 164, 22.6.2002, s. 3.

[8] XXXXXXXX

[9] Úř. věst. L 261, 6.8.2004, s. 24.

[10] Dokument KOM(2003) 826 v konečném znění ze dne 16. prosince 2003.

[11] Úř. věst. L 164, 22.6.2002, s. 3.

[12] XXXXXXXX

[13] xxxxxxxxxx