[pic] | KOMISE EVROPSKÝCH SPOLEČENSTVÍ |

V Bruselu dne 18.10.2007

KOM(2007) 639 v konečném znění

2005/0260 (COD)

SDĚLENÍ KOMISE EVROPSKÉMU PARLAMENTU podle čl. 251 odst. 2 druhého pododstavce Smlouvy o ES týkající se

společného postoje Rady k přijetí návrhu směrnice Evropského parlamentu a Rady, kterým se mění směrnice Rady 89/552/EHS o koordinaci některých právních a správních předpisů členských států upravujících provozování televizního vysílání (směrnice o audiovizuálních mediálních službách)

2005/0260 (COD)

SDĚLENÍ KOMISE EVROPSKÉMU PARLAMENTU podle čl. 251 odst. 2 druhého pododstavce Smlouvy o ES týkající se

společného postoje Rady k přijetí návrhu směrnice Evropského parlamentu a Rady, kterým se mění směrnice Rady 89/552/EHS o koordinaci některých právních a správních předpisů členských států upravujících provozování televizního vysílání (směrnice o audiovizuálních mediálních službách)

1. SOUVISLOSTI

Datum předání návrhu Evropskému parlamentu a Radě [(dokument KOM(2005) 646 -2005/0260(COD)]: | 15. prosince 2005 |

Stanovisko Evropského hospodářského a sociálního výboru ze dne: | 13. září 2006 [CESC 1178/2006] |

Stanovisko Evropského parlamentu, první čtení, ze dne: | 13. prosince 2006 |

Datum předání pozměněného návrhu: | 29. března 2007 |

Datum přijetí společného postoje: | 15.10.2007 |

2. CÍL NÁVRHU KOMISE

Cílem směrnice o audiovizuálních mediálních službách je na základě zásady země usazení prohloubit vnitřní trh s nelineárními audiovizuálními službami / audiovizuálními službami na vyžádání (minimální míru harmonizace, pokud jde o ochranu nezletilých osob, projevy nenávisti, obchodní sdělení) a modernizovat pravidla pro lineární služby / služby televizního vysílání, zejména v oblasti reklamy.

3. PŘIPOMÍNKY TÝKAJÍCÍ SE SPOLEČNÉHO POSTOJE

3.1 Obecná poznámka týkající se společného postoje

Společný postoj (resp. politická dohoda o společném postoji) je v zásadě a do značné míry v souladu s návrhem Komise a lze jej podpořit v plném rozsahu. Platí to zejména pro pravidla týkající se oblasti působnosti, obchodního sdělení, umístění produktu, krátkých zpravodajských příspěvků, plurality médií, mediální gramotnosti a společné regulace.

3.2 Dohoda ve fázi společného postoje

Společný postoj je výsledkem intenzivních interinstitucionálních jednání. Předseda Výboru pro kulturu, pan Nikolaos Sifunakis, dohodu potvrdil v dopise ze dne 21. května 2007 určeném Dr. P.Wittovi, předsedovi Výboru stálých zástupců.

Na zasedání Rady dne 24. května Komise vzala s potěšením na vědomí skutečnost, že ostatní zákonodárci se rozhodli neupravovat pravidla, jež v článku 2 vymezují místo usazení poskytovatele mediálních služeb, a že potvrdili právo subjektu televizního vysílání nabízet na vnitřním trhu své služby ze země, kterou si zvolí k usazení. Pokud jde o přísnější vnitrostátní pravidla (článek 3), směrnice o audiovizuálních mediálních službách stanoví nový postup pro subjekty televizního vysílání, které zřejmě obešly přísnější pravidla členského státu, jenž využil možnosti přijmout tato přísnější pravidla slučitelná s právními předpisy Společenství.

Komise je přesvědčena o tom, že již v první fázi postupu, která zahrnuje co největší nasazení dotyčných členských států v rámci jejich spolupráce, bude možné vyřešit většinu problémů záhy po jejich vzniku. Pokud se nezávazná fáze spolupráce nezdaří, je zahájena druhá, formální fáze, v níž má podle nově zavedeného postupu Evropská komise za úkol posoudit slučitelnost opatření navrhovaných členským státem s právními předpisy Společenství. Pokud Komise považuje navrhovaná opatření za neslučitelná s právními předpisy Společenství, musí se dotyčný členský stát zdržet jejich přijetí. Komise má za to, že tato procedurální ustanovení zajišťují zachování zásady „země usazení“.

Pokud jde o krátké příspěvky pro účely obecného zpravodajství, pro Komisi je kompromisní ustanovení přijatelné. Formulace k náhradám, jež představuje kompromis, zní takto: „Je-li stanovena náhrada, nesmí být vyšší než dodatečné náklady vzniklé přímo při poskytování přístupu.“ Dané znění má zajistit, aby právo na pořizování krátkých zpravodajských příspěvků nebylo možné vykládat jako závazné povolení, které by jeho příjemcům z řad subjektů televizního vysílání skýtalo větší práva. Toto řešení se těší široké podpoře všech zúčastněných stran, subjektů televizního vysílání i vlastníků práv.

Pokud jde o zákaz diskriminace v audiovizuálních obchodních sděleních , jenž je předmětem čl. 3d odst. 1 písm. c) společného postoje, Rada na žádost Parlamentu souhlasila s tím, že by měl být v kompromisní formulaci učiněn odkaz na všechny kategorie diskriminace uvedené v článku 13 Smlouvy a měl by znít „nesmí obsahovat ani podněcovat ---“. Pro Komisi je tato úprava přijatelná.

Pokud jde o nezávislost regulačních orgánů , předsednictví navrhlo, aby jeden z bodů odůvodnění odkazoval na pravomoc členských států zřizovat nezávislé vnitrostátní regulační orgány. Tyto orgány by měly být nezávislé na vládách členských států i na hospodářských subjektech. Evropský parlament a Komise považovaly za nezbytné zahrnout odkaz na dané regulační orgány do normativní části směrnice. Kompromis, jenž je pro Komisi přijatelný, zní v článku 23b takto: „Členské státy přijmou vhodná opatření k zajištění toho, aby poskytovaly Komisi a sobě navzájem informace nezbytné pro uplatňování ustanovení této směrnice, zejména jejích článků 2, 2a a 3, především prostřednictvím svých příslušných nezávislých regulačních orgánů.“ [1]

4. ZÁVĚR

Společný postoj splňuje cíle původního i pozměněného návrhu Komise. Komise tedy jeho znění podporuje.

[1] Původní návrh Komise (článek 23b):„1. Členské státy zaručí nezávislost vnitrostátních regulačních orgánů a zajistí, aby tyto orgány vykonávaly své pravomoci nestranně a transparentně. 2. Vnitrostátní regulační orgány poskytnou Komisi a sobě navzájem informace potřebné pro používání ustanovení této směrnice.“