[pic] | KOMISE EVROPSKÝCH SPOLEČENSTVÍ |

V Bruselu dne 10.7.2007

KOM(2007) 361 v konečném znění

2007/0143 (COD)

Návrh

SMĚRNICE EVROPSKÉHO PARLAMENTU A RADY

o přístupu k pojišťovací a zajišťovací činnosti a jejím výkonu

SOLVENTNOST II

(předložený Komisí){SEK(2007) 870}{SEK(2007) 871}

DŮVODOVÁ ZPRÁVA

OBECNÉ POZNÁMKY

Vzhledem k hospodářskému a sociálnímu významu pojištění a zajištění je zásah orgánů veřejné moci ve formě obezřetnostního dozoru obecně uznáván jako nutný. Pojistitelé poskytují nejen ochranu před budoucími událostmi, které mohou vést ke ztrátě, ale také směrují úspory domácností na finanční trhy a do reálné ekonomiky.

Pojistitelé a zajistitelé musí splňovat určité požadavky solventnosti, které zajišťují, že jsou schopni dostát svým slibům pojistníkům. Současná pravidla pro solventnost jsou zastaralá. Nejsou citlivá na rizika, ponechávají příliš velký prostor členským státům pro vnitrostátní odchylky, neupravují řádně dozor nad skupinou a v mezidobí byly překonány odvětvovým, mezinárodním a meziodvětvovým vývojem. Proto je nutný nový solventnostní režim, nazvaný Solventnost II, jenž plně odráží nejnovější vývoj v obezřetnostním dohledu, pojistné matematice a řízení rizik a jenž připouští možnost budoucích aktualizací.

Projekt Solventnost II je jednou z předních otevřených položek Akčního plánu pro finanční služby (1999–2005). Solventnost I zvýšil v roce 2002 minimální garanční fond, jednalo se však jen o dočasné opatření potřebné ke zlepšení ochrany pojistníků, dokud se nezačal realizovat projekt zásadnější reformy. Solventnost II je výsledkem tohoto procesu a navrhuje širší revizi finanční situace pojišťoven/zajišťoven.

Na základě programů Komise zaměřených na zlepšení a zjednodušení právní úpravy se revize současného solventnostního režimu využila jako příležitost k přepracování 13 pojišťovacích/zajišťovacích směrnic do jednoho dokumentu, do kterého jsou integrována nová pravidla pro solventnost.

KONZULTACE ZÚčASTNěNÝCH A ZAINTERESOVANÝCH STRAN

a) Konzultace zúčastněných a zainteresovaných stran

V průběhu celého projektu udržovaly útvary Komise úzký kontakt se zainteresovanými stranami. Odborná pracovní skupina Komise pro solventnost, složená z odborníků členských států, se od zahájení projektu v roce 2004 scházela třikrát až pětkrát ročně k jednání o projektu Solventnost II.

Evropský výbor orgánů dozoru nad pojišťovnictvím a zaměstnaneckým penzijním pojištěním (CEIOPS) představoval důležitý zdroj odborného posouzení projektu Solventnost II. Radil Komisi při tvorbě nového solventnostního režimu a zorganizoval řadu studií o kvantitativních dopadech. CEIOPS návrhy svých doporučení před jejich odesláním Komisi veřejně konzultoval. Jeho přínos pro projekt byl podstatný a jeho zapojení bude potřebné i v pozdějším období celého procesu.

V červnu 2006 uspořádalo GŘ MARKT veřejné projednání, kterého se zúčastnilo 191 účastníků. Kromě toho útvary Komise připravily veřejný dotazník zveřejněný na internetovém portále „Váš hlas v Evropě“, na který přišlo 147 odpovědí. GŘ MARKT rovněž rozeslalo 58 podniků po celé Evropě podrobný dotazník, po kterém následovalo v řadě z těchto podniků (převážně malých nebo středních) osobní dotazování.

Komise požádala řadu organizací o pomoc při posuzování potenciálních dopadů nového solventnostního režimu: Evropskou centrální banku (finanční stabilita), odvětví pojišťovnictví a zajišťovnictví (CEA/AISAM/ACME) (pojistné produkty a trhy), FIN-USE (spotřebitelé) a CEIOPS (orgány dozoru). Kromě toho GŘ ECFIN vypracovalo zprávu o dopadech projektu Solventnost II na makroekonomiku.

b) Posouzení dopadů

Provedená analýza a připomínky, které k ní přišly od zúčastněných a zainteresovaných stran, potvrzují, že zavedení nového solventnostního režimu, který vychází z ekonomických rizik, s plným využitím Lamfalussyho architektury, je nejefektivnějším a nejúčinnějším prostředkem k dosažení obecných cílů projektu Solventnost II. Jmenovitě se jedná o prohloubení integrace pojistného/zajistného trhu EU, zlepšení ochrany pojistníků a osob oprávněných k pojistnému plnění, zvýšení mezinárodní konkurenceschopnosti pojistitelů a zajistitelů EU a podpoření lepší právní úpravy.

Systém založený na zásadách správného ekonomického oceňování odhalí skutečnou finanční situaci pojistitelů, zvýší transparentnost a důvěru v celé odvětví. Zavedení regulačních požadavků vycházejících z rizik zajistí dosažení správné rovnováhy mezi silnou ochranou pojistníků na jedné straně a přiměřenými náklady pojistitelů na straně druhé.

Zejména kapitálové požadavky budou odrážet specifický rizikový profil každé pojišťovny/zajišťovny. Pojistitelé, kteří řídí svá rizika dobře – protože uplatňují přísnou politiku, používají vhodné metody zmírňování rizik či diverzifikují svoje činnosti – budou odměněni a bude jim povoleno držet méně kapitálu než podle současného režimu EU. Na druhé straně špatně řízené pojišťovny nebo pojišťovny s větší touhou riskovat budou žádány, aby držely více kapitálu a zajistily tak, že nároky pojistníků budou uhrazeny v okamžiku jejich splatnosti.

Solventnost II bude znamenat kladení mnohem většího důrazu na řádné řízení rizik a důkladné vnitřní kontroly. Odpovědnost za finanční zdraví pojistitele připadne opět výrazně vedení, jak mu i přísluší. Pojistitelům bude dána větší volnost – tj. bude se od nich požadovat dodržování řádných zásad, nikoli svévolných pravidel. Regulativní požadavky a praxe odvětví budou sladěny a pojistitelé budou odměňováni za zavedení systémů řízení rizik a kapitálu, které budou nejlépe odpovídat jejich potřebám a celkovému rizikovému profilu. Na oplátku budou podléhat přísnější kontrole ze strany orgánů dozoru. Nový režim rovněž zlepší transparentnost a zveřejňování informací. Pojistitelé, kteří uplatní osvědčené postupy, budou dále odměněni ze strany investorů, účastníků trhu a spotřebitelů.

Zavedení nového přístupu vycházejícího z ekonomických rizik však může být krátkodobě doprovázeno některými vedlejšími účinky. Solventnost II může vést ke snížení krytí u některých druhů pojištění, jelikož rizika budou regulována v souladu s jejich skutečnými ekonomickými náklady (například tradiční finanční záruky vložené v produktech dlouhodobého spoření). Obdobně může zvýšení transparentnosti vést ke snížení křížového financování mezi obory podnikání (např. z pojištění motorových vozidel na zdravotní a úrazové pojištění) a zvýšení cen v určitých oblastech nebo u specifických kategorií pojistníků představujících vyšší riziko. Z hlediska vytvoření efektivního a transparentního sektoru pojišťovnictví je to sice optimální, bude však nutné potenciální sociální dopady jakýchkoli výsledných změn v chování pojistitelů pečlivě monitorovat a zvažovat s cílem zabezpečit, aby se našla dlouhodobě udržitelná řešení jakýchkoli problémů, které po zavedení nového solventnostního režimu vzniknou. Pojistitelé a vnitrostátní orgány by měli být motivováni, aby zvážili pravděpodobnost, že k takovým změnám dojde, a pokud ano, jak by bylo možné výsledné negativní dopady zmírnit. A kromě toho, přestože by dopad projektu Solventnost II na investiční chování pojistitelů v oblasti životního pojištění neměl být výrazný, nedá se vyloučit, že pojistitelé v oblasti neživotního pojištění zvýší své investice do dluhopisů na úkor kmenových akcií. Akciové podíly pojistitelů v oblasti neživotního pojištění však představují pouze malý podíl na kapitalizaci cenných papírů v EU-25 (4 %) a očekává se hladký přechod na nové rozvržení aktiv.

LEGISLATIVNÍ PřÍSTUP A PRÁVNÍ ZÁKLAD

a) Legislativní přístup

Následujících 13 směrnic v oblasti životního a neživotního pojištění, zajištění, pojišťovacích skupin a likvidace bylo u příležitosti připravovaných změn v rámci projektu Solventnost II přepracováno do jednoho textu:

- směrnice Rady 64/225/EHS ze dne 25. února 1964 o odstranění omezení svobody usazování a volného pohybu služeb v oblasti zajištění a retrocese[1]

- první směrnice Rady 73/239/EHS ze dne 24. července 1973 o koordinaci právních a správních předpisů týkajících se přístupu k činnosti v přímém pojištění jiném než životním a jejího výkonu[2];

- směrnice Rady 73/240/EHS ze dne 24. července 1973, kterou se odstraňují omezení svobody usazování v oblasti přímého pojištění jiného než životního[3];

- směrnice Rady 76/580/EHS ze dne 29. června 1976, kterou se mění směrnice 73/239/EHS o koordinaci právních a správních předpisů týkajících se přístupu k činnosti v přímém pojištění jiném než životním a jejího výkonu[4];

- směrnice Rady 78/473/EHS ze dne 30. května 1978 o koordinaci právních a správních předpisů týkajících se soupojištění v rámci Společenství[5];

- směrnice Rady 84/641/EHS ze dne 10. prosince 1984, kterou se mění první směrnice 73/239/EHS o koordinaci právních a správních předpisů týkajících se přístupu k činnosti v přímém pojištění jiném než životním a jejího výkonu, a to zejména ve vztahu k asistenčním službám pro turisty[6];

- směrnice Rady 87/344/EHS ze dne 22. června 1987 o koordinaci právních a správních předpisů týkajících se pojištění právní ochrany[7];

- druhá směrnice Rady 88/357/EHS ze dne 22. června 1988 o koordinaci právních a správních předpisů týkajících se přímého pojištění jiného než životního, kterou se stanoví opatření k usnadnění účinného výkonu volného pohybu služeb a kterou se mění směrnice 73/239/EHS[8];

- směrnice Rady 92/49/EHS ze dne 18. června 1992 o koordinaci právních a správních předpisů týkajících se přímého pojištění jiného než životního (třetí směrnice o neživotním pojištění)[9];

- směrnice Evropského parlamentu a Rady 98/78/ES ze dne 27. října 1998 o doplňkovém dozoru nad pojišťovnami v pojišťovací skupině[10];

- směrnice Evropského parlamentu a Rady 2001/17/ES ze dne 19. března 2001 o reorganizaci a likvidaci pojišťoven[11];

- směrnice Evropského parlamentu a Rady 2002/83/ES ze dne 5. listopadu 2002 o životním pojištění[12];

- směrnice Evropského parlamentu a Rady 2005/68/ES ze dne 16. listopadu 2005 o zajištění[13];

Jelikož by úplné přepsání stávajících směrnic překročilo rámec přepracování, sleduje přepracování strukturu stávajících pojišťovacích/zajišťovacích směrnic. Nová ustanovení Solventnost II se proto vkládají do různých kapitol a hlav předlohy směrnice a jsou vyznačeny šedě. Nebyly provedeny žádné podstatné změny stávajících směrnic, které byly přepracované, kromě těch změn, které jsou nezbytné pro zavedení nového solventnostního režimu.

Návrh využívá „metodu přepracování“ (interinstitucionální dohoda 2002/C 77/01), jež umožňuje provedení podstatných změn stávajících právních předpisů bez samostatné pozměňující směrnice. Přepracování snižuje složitost a zajišťuje vyšší přístupnost a srozumitelnost právních předpisů EU. U velkého počtu ustanovení stávajících směrnic byly provedeny změny nepodstatného charakteru s cílem zlepšit redakční kvalitu a srozumitelnost. Články nebo části článků, které se staly bezpředmětnými, se zrušily. Všechny změny jsou v textu jasně vyznačeny.

Nová solventnostní ustanovení vycházejí ze zásad a dodržují čtyřstupňovou strukturu Lamfalussyho architektury finančních služeb. Zásady se dále rozvinou prostřednictvím prováděcích opatření. Nová Lamfalussyho architektura umožní, aby nový režim solventnosti držel krok s budoucím vývojem trhu a technologií a stejně tak s mezinárodním vývojem v oblasti regulace účetnictví a pojištění/zajištění.

b) Právní základ

Návrh je založen na čl. 47 odst. 2 a článku 55 Smlouvy, což je právní základ pro přijímání opatření Společenství založených na dotvoření vnitřního trhu v oblasti finančních služeb. Vybraným nástrojem je směrnice, jakožto nejvhodnější právní prostředek k dosažení cílů. Navrhovaná nová ustanovení nepřekračují rámec toho, co je nezbytné pro dosažení sledovaných cílů.

OBLAST PůSOBNOSTI

Oblast působnosti stávajících směrnic se nezměnila. Návrh se proto vztahuje na všechny životní a neživotní pojišťovny a zajišťovny. Stávající vyloučení malých vzájemných pojišťoven se však rozšířilo na všechny malé pojišťovny definované v článku 4 bez ohledu na jejich právní formu. Směrnice se nevztahuje na penzijní fondy uvedené ve směrnici Evropského parlamentu a Rady 2003/41/ES ze dne 3. června 2003[14] o činnostech institucí zaměstnaneckého penzijního pojištění a dohledu nad nimi. Přezkoumání této směrnice bude provedeno v roce 2008. Komise v té době prozkoumá, zda a jak by se mohly nebo měly vypracovat vhodné solventnostní požadavky pro penzijní fondy. Obdobně směrnice nemění režim uplatňovaný na finanční konglomeráty. Pokud však budou zjištěny jakékoliv problémy, budou řešeny v průběhu přezkumu směrnice o finančních konglomerátech (2002/87/ES), který se uskuteční v roce 2008.

POZNÁMKY K čLÁNKůM

Poznámky se týkají jen těch článků, které jsou nové nebo které se změnily v důsledku zavedení nových pravidel pro solventnost.

a) Kvalitativní požadavky a dozor

Kvalitativní požadavky a pravidla o dozoru platné pro pojišťovny/zajišťovny („pilíř II“ rámce Solventnost II) jsou stanoveny ve dvou oddílech, orgány dozoru a obecná pravidla a systém správy.

Orgány dozoru a obecná pravidla – články 27–38

Hlavní cíl dozoru – článek 27

Hlavním cílem úpravy v oblasti pojištění/zajištění a dozoru nad touto oblastí je přiměřená ochrana pojistníků. Zohlednit by se měly i další cíle, jako je finanční stabilita a spravedlivé a stabilní trhy, ale neměly by ohrožovat hlavní cíl.

Obecné zásady dozoru – článek 28

Dozor je založen na prospektivním a rizikově orientovaném přístupu. Solventnost II proto používá přístup vycházející z ekonomických rizik, který počítá se systémem, jenž odráží skutečný rizikový profil pojišťoven/zajišťoven. Tento systém by se měl opírat o řádné ekonomické zásady a měl by optimálně využívat informace, které poskytují finanční trhy.

Zvláštní pozornost byla věnována zajištění toho, aby nový solventnostní režim nepředstavoval pro malé a střední pojišťovny a zajišťovny příliš velkou zátěž. Důležitost se proto přikládá zásadě proporcionality, která se uplatňuje u všech požadavků této směrnice, nicméně je významná zejména při uplatňování kvantitativních a kvalitativních požadavků solventnostního režimu a pravidel pro dozor. Bude dále specifikováno v prováděcích opatřeních.

Transparentnost a odpovědnost – článek 30

Transparentnost a odpovědnost přispívají k legitimitě a integritě orgánů dozoru a věrohodnosti systému dozoru. Tento článek proto stanoví, že orgány dozoru plní své úkoly transparentním a odpovědným způsobem. Zveřejňování informací podporuje transparentnost a umožňuje účelné srovnávání přístupů přijatých členskými státy. Důležitým aspektem transparentnosti a odpovědnosti je stanovení transparentních postupů týkajících se jmenování a odvolání členů řídících a správních subjektů orgánů dozoru.

Pravomoci dozoru – článek 34

Za účelem zajištění účinnosti dozoru musí být orgány dozoru plně zmocněny k plnění svých úkolů. Článek 34 proto stanoví, že členské státy musí zajistit, že jsou orgány dozoru oprávněny přijmout jakékoli opatření nezbytné k zajištění toho, aby pojišťovny dodržovaly regulační požadavky stanovené touto směrnicí, a k zabránění nebo odstranění jakýchkoli nesrovnalostí. V této souvislosti je zejména důležité, aby byly rovněž stanoveny pravomoci dozoru vztahující se na činnosti zajišťované externě nebo dále zajišťované externě. Všechny pravomoci se uplatní včasným a přiměřeným způsobem.

Za účelem zajištění účinného dozoru je nezbytné, aby se tento dozor prováděl jak na místě, tak mimo místo; orgánům dozoru je proto dána pravomoc provádět kontroly přímo na místě v objektu pojistitele nebo zajistitele.

Proces kontroly orgánem dozoru – článek 36

Nedodržování kvalitativních a kvantitativních požadavků může mít závažné důsledky pro finanční zdraví pojistitele nebo zajistitele. Kontrola orgánem dozoru má proto za cíl určit instituce s finančními, organizačními nebo jinými rysy náchylnými k vytváření rizikovějšího profilu.

V rámci procesu kontroly orgánem dozoru (PKOD) orgány dozoru kontrolují a hodnotí strategie, procesy a postupy oznamování zavedené pojistiteli a zajistiteli za účelem dodržování této směrnice a rizika, jimž pojišťovna nebo zajišťovna čelí nebo může čelit, a její schopnost tato rizika posuzovat. Kontrola rovněž zahrnuje posouzení přiměřenosti metod pojišťovny nebo zajišťovny a postupů, které mají určovat možné události nebo budoucí změny v hospodářských podmínkách, které by mohly mít nepříznivé účinky na celkovou finanční situaci. Za účelem zajištění účinnosti PKOD je důležité, aby byla orgánům dozoru udělena pravomoc odstraňovat slabé stránky a nedostatky určené v procesu kontroly orgánem dozoru včetně postupu navazujícího na zjištění.

Je navíc nezbytné, aby měly orgány dozoru přiměřené nástroje sledování, které umožní určit a napravit zhoršující se finanční podmínky. Výsledky PKOD jsou pro orgány dozoru velmi užitečné pro stanovení priorit budoucí práce, zajištění vhodné míry shody přístupů dozoru mezi orgány dozoru a poskytování zpětné vazby pojišťovně nebo zajišťovně.

Navýšení kapitálu – článek 37

Výchozím bodem pro přiměřenost kvantitativních požadavků v pojišťovnictví/zajišťovnictví je solventnostní kapitálový požadavek. Orgány dozoru proto mohou požadovat, aby pojišťovna/zajišťovna navýšila kapitál, jen za přísně vymezených výjimečných okolností po procesu kontroly orgány dozoru. Ačkoliv je cílem standardního vzorce zachytit rizikový profil většiny pojišťoven/zajišťoven ve Společenství, mohou se vyskytovat případy, v nichž standardizovaný přístup zcela nezohledňuje velmi specifický rizikový profil pojišťovny nebo zajišťovny.

V případě podstatných nedostatků úplného nebo částečného interního modelu (viz písmeno e) níže) nebo podstatných správních pochybení je nezbytné, aby orgán dozoru zajistil, aby pojišťovna nebo zajišťovna vyvinula veškeré úsilí pro odstranění nedostatků, které vedly k uložení navýšení kapitálu za účelem ochrany pojistníka. Orgán dozoru je povinen alespoň jednou ročně prozkoumat pokrok pojišťovny/zajišťovny při řešení jejích nedostatků. Pouze v případech, v nichž je takové odchýlení rizikového profilu pojišťovny nebo zajišťovny podstatné a vypracování částečného nebo úplného interního modelu není účinné, může být navýšení kapitálu trvalé povahy.

Harmonizovanější a ekonomický přístup přijatý pro odvětví pojišťovnictví/zajišťovnictví ve srovnání se směrnicí o kapitálových požadavcích vyžaduje harmonizovanější přístup ke zvyšování kapitálu.

Odpovědnost správního nebo řídícího orgánu – článek 40

Od pojišťoven/zajišťoven se bude vyžadovat spíše dodržování zásad než pravidel, což klade větší odpovědnost na řídící orgány, než je tomu v současné době.

Směrnice jasně stanoví, že správní nebo řídící orgán pojišťovny/zajišťovny má konečnou odpovědnost za to, že pojišťovna/zajišťovna tuto směrnici dodržuje.

Systém správy – články 41 až 49

Obecné požadavky v oblasti správy – článek 41

Provázanost požadavků na správu v oblasti bankovnictví, cenných papírů a pojišťovnictví/zajišťovnictví je nezbytná pro zajištění provázanosti mezi odvětvími. Požadavky v oblasti správy stanovené v této směrnici jsou zaměřené na dosažení tohoto cíle.

Požadavky na silnou správu jsou nezbytným předpokladem účinného solventnostního systému. Některá rizika lze řešit pouze požadavky v oblasti správy a ne stanovením kvantitativním požadavků. Systém silné správy má tudíž klíčový význam pro přiměřené řízení pojistitele a má zásadní význam pro účinnost systému dozoru.

Systém správy zahrnuje soulad s požadavky na vhodnost a náležitost, řízení rizik, posouzení vlastních rizik a solventnosti, vnitřní kontrolu, vnitřní audit, pojistně-matematickou funkci a externí zajištění. V prováděcích opatřeních týkajících se požadavků v oblasti správy se stanoví zásada proporcionality.

Určení funkcí správy ve směrnici by mělo pojišťovnám/zajišťovnám pomoci při rozhodování o provádění systému správy. Funkce je administrativní schopnost vykonávat konkrétní úkoly. Určení konkrétní funkce nebrání pojišťovně/zajišťovně ve svobodném rozhodování, jak tuto funkci organizovat v praxi, pokud to v této směrnici není stanoveno jinak. Nemělo by to vést k nadměrně zatěžujícím požadavkům, jelikož by se mělo přihlížet k povaze, rozsahu a komplexnosti operací pojišťovny/zajišťovny. Funkce správy proto mohou vykonávat vlastní zaměstnanci nebo lze využít poradenství externích odborníků nebo je zajistit externě u odborníků v mezích stanovených touto směrnicí. V menších a méně složitých pojišťovnách/zajišťovnách může jedna osoba nebo organizační jednotka vykonávat více než jen jednu funkci.

Za účelem dobrého fungování systému správy se požaduje, aby pojišťovny/zajišťovny měly zavedeny písemné koncepce, ve kterých se jasně stanoví, jak se přistupuje k vnitřní kontrole, vnitřnímu auditu, řízení rizik a případně k externímu zajištění. Je nezbytné, aby se správní nebo řídící orgán na systému správy aktivně podílel. Písemné koncepce by proto měly být schváleny správním nebo řídícím orgánem a přezkoumány alespoň jednou za rok nebo před zavedením jakékoliv významné změny v systému. Změna koncepcí před změnou v systému je nezbytná, jelikož by v opačném případě pojišťovna/zajišťovna již nedosahovala souladu s vlastními vnitřními strategiemi a procesy. Kontrola a hodnocení systému správy je v PKOD úkolem orgánu dozoru.

Vlastní posouzení rizik a solventnosti (VPRS) – článek 44

Jako součást svého systému řízení rizik by všechny pojišťovny/zajišťovny měly, jako nedílnou součást své obchodní strategie, pravidelně posuzovat svoje celkové solventnostní potřeby se zřetelem na svůj specifický rizikový profil.

VPRS má dvojí povahu. Je to vnitřní proces posuzování v rámci pojišťovny/zajišťovny a jako takový je zakotvený ve strategických rozhodnutích pojišťovny/zajišťovny. Je to rovněž nástroj dozoru pro orgány dozoru, které musí být informovány o výsledcích vlastního posouzení rizik a solventnosti pojišťovny/zajišťovny.

VPRS nevyžaduje, aby pojišťovna/zajišťovna vypracovala nebo použila úplný nebo částečný interní model. Pokud však pojišťovna/zajišťovna již používá schválený úplný nebo částečný interní model pro výpočet solventnostního kapitálového požadavku, měly by se výstupy tohoto modelu používat při VPRS. VPRS netvoří třetí solventnostní kapitálový požadavek. VPRS by nemělo představovat nadměrnou zátěž pro malé nebo méně složité pojišťovny/zajišťovny. Orgán dozoru přezkoumá vlastní posouzení rizik a solventnosti jako součást procesu kontroly orgánem dozoru v pojišťovně/zajišťovně. Výsledky každého provedeného VPRS by měly být sděleny orgánu dozoru v rámci informací, které se mají poskytovat pro účely dozoru podle článku 35.

Externí zajištění služeb nebo činností – článek 38 a 48

Vzhledem k tomu, že význam externího zajišťování služeb nebo činností stále roste, je důležité přijmout v této oblasti jednotnější přístup. Za účelem zajištění účinného dozoru nad externě zajištěnými činnostmi je nezbytné, aby orgány dozoru pojišťoven a zajišťoven, které si dávají externě zajišťovat činnosti, měly právo provádět inspekce externě zajišťované činnosti na místě v prostorách poskytovatelů služeb a měly přístup ke všem příslušným údajům, které má v držení poskytovatel externích služeb, ať je tento poskytovatel regulovaným subjektem či nikoli. V případě, že je činnost zajišťovaná externě poskytovatelem služeb ve třetí zemi, je nezbytné, aby měl orgán dozoru pojišťovny/zajišťovny, která si dává externě zajišťovat činnost, přístup ke všem příslušným údajům, které má v držení poskytovatel externích služeb, ať je tento poskytovatel regulovaným subjektem či nikoli. Externí zajišťování služeb nebo činností zahrnuje další externí zajišťování.

Jedním ze způsobů, jak toho dosáhnout, zejména je-li poskytovatel služeb neregulovaným subjektem, je věnování zvláštní pozornosti smlouvě mezi pojišťovnou/zajišťovnou, která si dává externě zajišťovat služby, a poskytovatelem externích služeb. Orgány dozoru musí být přiměřeným a včasným způsobem informovány před externím zajištěním důležitých činnosti nebo před jeho jakýmikoli následnými podstatnými změnami.

Požadavky stanovené v této směrnici zohledňují činnost společného fóra a jsou v souladu se stávajícími pravidly a praxí v bankovnictví a se směrnicí o trzích finančních nástrojů 2004/39/ES a jejím použitím na úvěrové instituce.

b) Oznamování orgánům dozoru a zveřejňování informací

Oznamování orgánům dozoru a zveřejňování informací představují „pilíř III“ rámce Solventnost II.

Informace, které se poskytují pro účely dozoru – článek 35

Návrh v zásadě zachovává současnou filozofii acquis a ukládá pojišťovnám/zajišťovnám obecný požadavek předkládat jakékoli informace nezbytné pro účely dozoru. V souladu s Lamfalussyho přístupem však návrh zavádí řadu klíčových zásad, které musí oznamování orgánům dozoru splňovat, a připouští přijetí prováděcích opatření za účelem zajištění přiměřeného sbližování.

Zveřejňování informací – články 50 až 55

Návrh vyžaduje, aby pojišťovny/zajišťovny každoročně zveřejňovaly zprávu obsahující podstatné a stručné informace o jejich solventnosti a finační situaci. Výjimka je možná v případě jednotlivých navýšení kapitálu během přechodného období. Pojišťovny/zajišťovny musí případně aktualizovat zveřejněné údaje (specifická ustanovení upravují případy nedodržování minimálního kapitálového požadavku nebo solventnostního kapitálového požadavku) a mohou poskytovat dodatečné informace na základě vlastního rozhodnutí. Pojišťovny/zajišťovny musí mít politiku zveřejňování informací a před zveřejněním zprávy o solventnosti a finanční situaci musí získat schválení ze strany správního nebo řídícího orgánu. Návrh také připouští přijetí prováděcích opatření za účelem zajištění přiměřeného sbližování.

c) Podpora sbližování dozoru – článek 69

Výbor pro finanční služby stanovil podporu sbližování dozoru z hlediska postupů pro dozor jako jeden z hlavních úkolů v nadcházejících letech. Ačkoliv je společný regulační rámec základem, skutečně rovných podmínek lze dosáhnout jedině prostřednictvím jednotnějších a společných postupů rozhodování a prosazování v rámci orgánů dozoru. Sbližování dozoru zahrnuje zejména společné a jednotné každodenní uplatňování právních předpisů Společenství a zlepšování každodenního jednotného dozoru a prosazování jednotného trhu. Důležitou roli v rámci podpory sbližování dozoru může sehrát vzájemné hodnocení a zprostředkovací mechanismy.

CEIOPS má zvláštní úlohu v přispívání k jednotnému uplatňování této směrnice a sbližování postupů dozoru ve Společenství. Tento článek proto stanoví, že členské státy musí přijmout nezbytná opatření, která zajistí, aby se orgány dozoru účastnily na činnostech CEIOPS.

d) Kvantitativní požadavky

Kvantitativní požadavky platné pro pojišťovny/zajišťovny („pilíř I“ rámce Solventnost II) jsou stanoveny v šesti oddílech: pravidla pro oceňování aktiv a závazků, technické rezervy, vlastní zdroje, solventnostní kapitálový požadavek, minimální kapitálový požadavek a investice. Požadavky pilíře I jsou založeny na ekonomickém přístupu vycházejícího z celkové rozvahy. Tento přístup vychází z hodnocení celkové rozvahy pojišťoven a zajišťoven na integrovaném základě, ve kterém se aktiva a závazky oceňují jednotně. Takový přístup znamená, že výše dostupných finančních zdrojů pojišťoven a zajišťoven by měla pokrýt jejich celkové finanční požadavky, tj. součet nepodřízených závazků a kapitálových požadavků. V důsledku tohoto přístupu musí být použitelné vlastní zdroje (viz níže) vyšší než solventnostní kapitálový požadavek.

Oceňování aktiv a závazků – článek 73

Článek 73 zavádí normy pro oceňování všech aktiv a závazků na základě současné definice reálné hodnoty v mezinárodních standardech účetního výkaznictví. Vypracují se prováděcí opatření, která stanoví, jak se má počítat reálná hodnota specifických rozvahových položek, aby se zajistilo, že tyto položky jsou oceňovány jednotně ve všech členských státech. Pokud jde o závazky, normy pro oceňování nepřihlížejí k vlastnímu kreditnímu ratingu, zatímco pokud jde o aktiva, tyto normy přihlížejí k současným úvěrovým a likviditním charakteristikám.

Technické rezervy – články 74 až 84

Vytvoření technických rezerv je potřebné pro to, aby pojišťovna/zajišťovna splnila své zajišťovací či pojišťovací závazky vůči pojistníkům a oprávněným osobám. Jejich výpočet je založen na obecných ustanoveních stanovených v článku 74:

- Výpočet technických rezerv se zakládá na jejich stávající výstupní hodnotě. Stávající výstupní hodnota odráží částku, která odpovídá očekávané částce, kterou by potřebovaly pojišťovny a zajišťovny k vyplacení dnes, pokud by okamžitě převedly svoje smluvní práva a závazky na jinou pojišťovnu/zajišťovnu. Použití stávající výstupní hodnoty by nemělo znamenat, že by pojišťovna/zajišťovna tyto závazky skutečně mohla převést, převedla nebo měla převést.

- Výpočet technických rezerv musí být v souladu s trhem a pro výpočet technických rezerv se použijí informace týkající se konkrétní pojišťovny/zajišťovny pouze v případě, že tyto informace umožní pojišťovnám/zajišťovnám lépe zohlednit povahu pojistného portfolia.

Články 75 až 78 a články 80 až 84 popisují výpočet technických rezerv. Vypočítají se jako součet nejlepšího odhadu a rizikové přirážky, s výjimkou případů zajistitelných rizik vyplývajících z pojistných a zajistných závazků (viz níže):

- Nejlepší odhad odpovídá očekávané současné hodnotě budoucích peněžních toků se zohledněním veškerých přírůstků a úbytků peněžních prostředků (očištěných o inflaci) nezbytných k vypořádání pojistných a zajistných závazků po dobu jejich trvání, včetně všech výdajů, budoucích dobrovolných bonusů, vložených finančních záruk a smluvních opcí. Výpočet nejlepšího odhadu se má zakládat na správných pojistně-matematických technikách a dobré kvalitě údajů a má se pravidelně kontrolovat podle zkušeností z praxe.

- Riziková přirážka zajišťuje, že se celková hodnota technických rezerv rovná očekávané částce, kterou by pojišťovny a zajišťovny potřebovaly k vyplacení dnes, pokud by okamžitě převedly svoje smluvní práva a závazky na jinou pojišťovnu/zajišťovnu; nebo alternativně dodatečné náklady, nad úroveň nejlepšího odhadu, na poskytování kapitálu na podporu pojistných/zajistných závazků po dobu trvání pojistného portfolia.

Pokud jde o zajistitelné riziko – tj. riziko, které lze účinně neutralizovat nákupem nebo prodejem finančních nástrojů – hodnota technických rezerv se vypočítá přímo jako celek a získá se použitím hodnot těchto finančních nástrojů (viz čl. 75 odst. 4).

Pokud jde o nezajistitelná rizika, riziková přirážka se vypočítá pomocí tak zvané sazby nákladů na kapitál (viz čl. 75 odst. 5). V tomto případě je použitá sazba nákladů na kapitál stejná pro všechny pojišťovny/zajišťovny (např. pevná procentní sazba) a odpovídá rozpětí přesahujícímu bezrizikovou úrokovou míru, již by pojišťovna/zajišťovna s ratingem BBB zaplatila za obstarání použitelných vlastních zdrojů.

Vlastní zdroje – článek 85 až 98

Vlastní zdroje představují dostupné finanční zdroje pojišťoven/zajišťoven, které mohou sloužit jako nárazník proti rizikům a případně k absorbování ztrát. Určení výše použitelných vlastních zdrojů na pokrytí dvou kapitálových požadavků je založeno na třístupňovém postupu. Každý stupeň odpovídá pododdílu: určení vlastních zdrojů, zařazení vlastních zdrojů, použitelnost vlastních zdrojů.

V prvním stupni se musí určit výše dostupných vlastních zdrojů. Vlastní zdroje jsou součtem:

- rozvahových položek nebo „položek základních vlastních zdrojů“ (viz článek 86);

- podrozvahových položek nebo „položek doplňkových vlastních zdrojů“ (viz článek 87).

Základní vlastní zdroje tvoří ekonomický kapitál (tj. aktiva převyšující závazky, oceňované podle oddílu 1 a 2) a podřízené závazky (jelikož tyto závazky mohou sloužit jako kapitál, například v případě likvidace).

Doplňkové vlastní zdroje tvoří závazky, které si mohou pojišťovny/zajišťovny vyžádat za účelem zvýšení svých finančních zdrojů, jako jsou výzvy členů a akreditivy. Jelikož se na tyto doplňkové vlastní zdroje nevztahují normy pro oceňování stanovené v oddílech 1 a 2, je určení jejich výše předmětem předchozího schválení orgány dozoru.

Vzhledem k tomu, že položky vlastních zdrojů mají různou kvalitu a poskytují různé úrovně absorpce ztrát, jsou tyto vlastní zdroje ve druhém stupni zařazeny do tří tříd v závislosti na jejich povaze a míře, v jaké splňují pět klíčových kritérií (tj. podřízenost, schopnost absorbovat ztrátu, permanence, perpetualita a absence správních nákladů), jak se stanoví v článku 92.

- Zařazení vlastních zdrojů do tříd se opírá o kvalitativní kritéria, která budou blíže specifikována prováděcími opatřeními (viz článek 96); pro ulehčení tohoto zařazení se však v těchto prováděcích opatřeních rovněž stanoví seznam již zařazených položek.

Povaha Kvalita | Rozvahové (základní vlastní zdroje) | Podrozvahové (doplňkové vlastní zdroje) |

Vysoká | Třída 1 | Třída 2 |

Střední | Třída 2 | Třída 3 |

Nízká | Třída 3 | − |

Vzhledem k tomu, že položky třídy 2 a třídy 3 neumožňují úplnou absorpci jakýchkoli ztrát za všech okolností, zdá se být nezbytné ve třetím stupni omezit jejich uznávání pro účely dozoru. Jak se stanoví v článku 97, na dostupné vlastní zdroje se pro účely stanovení použitelné výše pro účely dozoru vztahují dvě sady omezení:

- Pokud jde o solventnostní kapitálový požadavek, měl by podíl položek třídy 1 v rámci použitelných vlastních zdrojů dosáhnout alespoň jedné třetiny a podíl položek třídy 3 by neměl přesáhnout jednu třetinu.

- Pokud jde o minimální kapitálový požadavek, nejsou použitelné položky doplňkových vlastních zdrojů a podíl použitelných položek třídy 2 by měl být omezen na jednu polovinu.

Solventnostní kapitálový požadavek – články 99 až 124

Oddíl 4 o solventnostním kapitálovém požadavku je rozdělen do tří částí: obecná ustanovení týkající se tohoto kapitálového požadavku, standardní vzorec pro výpočet solventnostního kapitálového požadavku a použití interních modelů pro účely solventnosti.

Obecná ustanovení o solventnostním kapitálovém požadavku, využití standardního vzorce nebo interního modelu

Solventnostní kapitálový požadavek představuje ekonomický kapitál, který pojišťovna/zajišťovna musí držet, aby omezila pravděpodobnost úpadku na 0,5 %, tj. úpadek by nastal jednou za 200 let (viz článek 100). Solventnostní kapitálový požadavek se vypočítá použitím metody hodnoty v riziku, a to buď podle standardního vzorce nebo využitím interního modelu: je nutné posoudit všechny potenciální ztráty, včetně nepříznivého přecenění aktiv a závazků, v nadcházejících dvanácti měsících. Solventnostní kapitálový požadavek odráží skutečný rizikový profil pojišťovny/zajišťovny a přihlíží ke všem kvantifikovatelným rizikům i čistému dopadu technik snižování úvěrového rizika.

Solventnostní kapitálový požadavek se vypočítá alespoň jednou ročně, trvale se sleduje a přepočítává se, jakmile se rizikový profil pojišťovny/zajišťovny významně odchýlí; solventnostní kapitálový požadavek musí krýt rovnocenná výše použitelných vlastních zdrojů (viz článek 99).

Standardní vzorec pro solventnostní kapitálový požadavek

V článcích 102 až 108 jsou popsány cíle, konstrukce a celková kalibrace standardního vzorce pro solventnostní kapitálový požadavek. „Modulová“ konstrukce, založená na metodách lineární agregace, je podrobněji popsána v příloze IV směrnice. Rizika zachycená v různých modulech a podmodulech standardního vzorce jsou definována v článcích 13, 103 a 104. Podrobné specifikace těchto modulů a podmodulů se přijmou v prováděcích opatřeních, jelikož se budou vyvíjet v čase.

Cílem standardního vzorce pro solventnostní kapitálový požadavek je dosáhnout správné rovnováhy mezi citlivostí vůči riziku a účelností. Počítá jak s případným použitím konkrétních parametrů pojišťovny nebo zajišťovny (viz čl. 103 odst. 7), tak se standardizovanými zjednodušeními pro malé a střední podniky (viz článek 107).

Vzhledem k tomu, že nové normy pro oceňování přihlížejí k úvěrovým a likviditním charakteristikám aktiv, že solventnostní kapitálový požadavek zachycuje všechna kvantifikovatelná rizika a že se na veškeré investice vztahuje zásada „obezřetné osoby“, nezachovají se kvantitativní investiční limity ani kritéria použitelnosti aktiv. Pokud se však vzhledem k tržnímu vývoji objeví nová rizika, která nejsou kryta standardním vzorcem pro solventnostní kapitálový požadavek, čl. 108 odst. 2 umožňuje Komisi přijmout dočasná prováděcí opatření, kterými se stanoví investiční limity a kritéria použitelnosti aktiv, po dobu aktualizace vzorce.

Interní modely

V článcích 109 až 124 jsou uvedeny požadavky vztahující se na pojišťovny/zajišťovny, které při výpočtu solventnostního kapitálového požadavku používají nebo chtějí používat částečný nebo úplný interní model. Dříve než orgány dozoru schválí použití interního modelu, musí pojišťovny/zajišťovny předložit žádost (viz článek 109) schválenou správním nebo řídícím orgánem pojišťovny/zajišťovny (viz článek 113), ve které prokáží, že splňují kontrolu používání, normy statistické kvality, kalibrační normy, normy pro ověřování platnosti a dokumentační normy (viz články 117 až 122). Orgány dozoru musí rozhodnout, zda žádost přijmou nebo odmítnou, do šesti měsíců od obdržení žádosti pojišťovny/zajišťovny se všemi náležitostmi.

V souvislosti s používáním částečných interních modelů se zavádějí dodatečné požadavky s cílem zamezit, aby pojišťovny/zajišťovny takzvaně „vybíraly třešničky“ (viz článek 110). Kromě toho článek 111 Komisi umožňuje přijmout prováděcí opatření upravující normy, stanovené v článcích 117 až 122, pokud jde o částečné interní modely, za účelem zohlednění omezené oblasti působnosti těchto modelů.

Článkem 116 se orgánům dozoru uděluje pravomoc vyžadovat, aby pojišťovna/zajišťovna, která vypočítává solventnostní kapitálový požadavek použitím standardního vzorce, vypracovala úplný nebo částečný interní model v případě, že standardní vzorec pro solventnostní kapitálový požadavek nezachycuje přesně rizikový profil dané pojišťovny/zajišťovny.

Minimální kapitálový požadavek – články 125 až 128

Minimální kapitálový požadavek představuje úroveň kapitálu, pod kterou by byly zájmy pojistníků vážně ohroženy, pokud by pojišťovně/zajišťovně bylo povoleno pokračovat v jejích operacích. V případě, že dojde k porušení minimálního kapitálového požadavku, přistoupí se ke krajním opatřením dozoru, tj. odejme se povolení (viz články 126 a 136). Pojišťovny/zajišťovny jsou proto povinny mít v držení použitelné základní vlastní zdroje na krytí minimálního kapitálového požadavku (viz článek 125). Jelikož krajní opatření dozoru může vyžadovat povolení od vnitrostátního soudu, je třeba minimální kapitálový požadavek vypočítávat čtvrtletně, podle jednoduchého a spolehlivého vzorce, na základě kontrolovatelných údajů.

Článek 126 o specifickém návrhu a kalibraci minimálního kapitálového požadavku obsahuje stručný seznam obecných zásad. Do doby, než budou známy výsledky QIS3, byl zvolen otevřený přístup, jelikož nebylo o minimálním kapitálovém požadavku dosaženo konečného rozhodnutí.

Znění především umožňuje vyzkoušení těchto dvou přístupů:

- minimální kapitálový požadavek vypočítaný použitím zjednodušené verze standardního vzorce (modulový přístup) zohledňující životní upisovací rizika, neživotní upisovací rizika a tržní rizika a kalibrovaná na 90% hodnotu v riziku v časovém horizontu jednoho roku;

- minimální kapitálový požadavek vypočítaný jako procento solventnostního kapitálového požadavku (kompaktní přístup), kalibrovaný na 1/3 solventnostního kapitálového požadavku.

Například čl. 126 odst. 1 písm. c) umožňuje, aby se minimální kapitálový požadavek kalibroval na hladině spolehlivosti v rozmezí 80 % (jelikož 1/3 solventnostního kapitálového požadavku kalibrovaná na 99,5% hodnotu v riziku se rovná 80% hodnotě v riziku, za předpokladu normálního rozdělení) až 90 % (úroveň používaná v modulovém přístupu, který se zkouší).

V zájmu hladkého přechodu na nový režim (viz článek 128) pojišťovny/zajišťovny, které splňují Solventnost I v den vstupu této směrnice v platnost, ale nesplňují minimální kapitálový požadavek, mají jeden rok na dosažení souladu s novým režimem.

Investice – články 129 až 132

Veškeré investice držené pojišťovnami/zajišťovnami (tj. aktiva kryjící technické rezervy, plus aktiva kryjící solventnostní kapitálový požadavek a volná aktiva) musí být investovány, řízeny a sledovány v souladu se zásadou „obezřetné osoby“ stanovenou v článku 129. Zásada obezřetné osoby vyžaduje, aby pojišťovny/zajišťovny investovaly aktiva v nejlepším zájmu pojistníků, přiměřeně slaďovaly investice a závazky a věnovaly náležitou pozornost finančním rizikům, jako je riziko likvidity a riziko koncentrace.

e) Dozor nad skupinou – články 219 až 277

Úvod

Způsob, jakým bude prováděn dozor nad pojišťovnami/zajišťovnami ve skupině je klíčovým faktorem úspěchu jednotného trhu a režimu Solventnost II. Návrh proto usiluje o nalezení vhodných způsobů zjednodušení dozoru nad pojišťovnami/zajišťovnami ve skupině v EU.

Hlavní zlepšení vztahující se na všechny skupiny pojišťoven/zajišťoven

- Orgán dozoru nad skupinou – určení a jmenování: Návrh zavádí pojetí „orgánu dozoru nad skupinou“. Pro každou skupinu se jmenuje jediný orgán s konkrétními koordinačními a rozhodovacími pravomocemi. Ponechaná kritéria jsou inspirovaná směrnicí o finančních konglomerátech, návrh však zavádí větší pružnost v případě potřeby.

- Orgán dozoru nad skupinou – práva a povinnosti : Orgánu dozoru nad skupinou je udělena hlavní odpovědnost za všechny klíčové aspekty dozoru nad skupinou (solventnost skupiny, transakce uvnitř skupiny, rizika koncentrace, řízení rizik a vnitřní kontrola). Taková odpovědnost musí být vykonávána ve spolupráci a po dohodě s místními orgány dozoru. Kromě toho musí být mezi všemi orgány, které se účastní dozoru, stanovena koordinační ujednání pro každou skupinu.

- Další klíčová opatření pro zajištění účinného dozoru nad skupinou: návrh zavádí, v souladu se směrnicí o finančních konglomerátech, úplný soubor ustanovení, která ukládají všem zúčastněným orgánům dozoru povinnost vyměňovat si informace automaticky (podstatné informace) nebo na základě vyžádání (důležité informace), vzájemně se konzultovat před přijetím důležitých rozhodnutí a řádně vyřizovat žádosti o ověřování informací.

- Skupinová solventnost – výběr metody : S cílem zabezpečit, aby skupiny měly co největší prospěch z diverzifikace, návrh výslovně silně upřednostňuje konsolidační metodu.

- Skupinová solventnost – interní model skupiny : Návrh umožňuje skupině žádat o povolení používat interní model pro výpočet solventnostního kapitálového požadavku skupiny a jednotlivých solventnostních kapitálových požadavků přidružených subjektů. Tento postup je do velké míry inspirovaný směrnicí o kapitálových požadavcích (2006/48/ES / článek 129). Na žádost mateřské společnosti nebo kteréhokoliv jiného zúčastněného orgánu dozoru lze konzultovat CEIOPS.

- Dozor nad podskupinami : V zájmu omezení zátěže skupin návrh v podstatě stanoví, že a) dozor nad skupinou by měl být v EU obvykle vykonáván jen na vrcholové úrovni a že b) členské státy mohou povolit svým orgánům dozoru, aby vykonávaly dozor na skupinou na vrcholové úrovni v členském státě. V praxi by to mělo vést ke snížení počtu úrovní dozoru na maximálně tři (skupina v EU, vnitrostátní podskupiny, samostatné subjekty), což je v souladu se směrnicí o kapitálových požadavcích.

- Prováděcí opatření : V zájmu zajištění co největšího sbližování rozhodování a postupů orgánů dozoru nad skupinami obsahuje návrh pro několik klíčových ustanovení odkaz na další prováděcí opatření.

Dodatečná zlepšení vztahující se na skupiny používající podporu ze strany skupiny

Návrh zavádí nový režim, který usiluje o usnadnění řízení kapitálu skupinami v podstatě tím, že a) za určitých podmínek povoluje mateřské společnosti používat přísliby podpory ze strany skupiny ke splnění části solventnostního kapitálového požadavku dceřiných společností a b) zavádí pro některé články odchylky o případném samostatném dozoru. Návrh povoluje přijetí prováděcích opatření a ukládá přezkum celého systému po pěti letech od provedení směrnice do vnitrostátního práva.

Obecné zjištění: dozor nad skupinami není jen doplňkový

Stávající acquis EU považuje dozor nad skupinami jako pouhý doplněk k samostatnému dozoru (samostatný dozor se vykonává stejným způsobem u všech subjektů, ať jsou či nejsou součástí skupiny, a skupinový dozor se pouze k samostatnému dozoru přidává). Návrh tuto filozofii podstatně mění. Text týkající se skupin obsahuje řadu ustanovení, která přímo ovlivní způsob, jakým se vykonává samostatný dozor nad subjekty, které patří do skupiny. V zájmu explicitního vyjádření této zásadní změny bylo na všech místech (včetně názvu) vypuštěno slovo „doplňkový“.

PROVÁDěCÍ OPATřENÍ

Směrnice svěřuje prováděcí pravomoci Komisi. Případy, ve kterých byly prováděcí pravomoci svěřeny, jsou jmenovitě uvedeny v každém příslušném článku. Při výkonu těchto prováděcích pravomocí je Komisi nápomocen Evropský výbor pro pojišťovnictví a zaměstnanecké penzijní pojištění, zřízený rozhodnutím Komise 2004/9/ES. Opatření přijímaná Komisí budou podléhat poradnímu postupu nebo regulativnímu postupu s kontrolou, které jsou stanoveny v článku 3, čl. 5a odst. 1 až 4 a článku 7 rozhodnutí 1999/468/ES.

Prováděcí opatření se použijí pro další vymezení zásad uvedených v této směrnici s cílem zlepšit harmonizaci a sbližování dozoru. Budou vypracovány na základě pověření udělených výboru CEIOPS Komisí a budou předmětem konzultací se zúčastněnými stranami a posouzení dopadů.

2002/83/ES (přizpůsobený)

2007/0143 (COD)

Návrh

SMĚRNICE EVROPSKÉHO PARLAMENTU A RADY …/…/ES

ze dne […]

o životním pojištění √ o přístupu k pojišťovací a zajišťovací činnosti a jejím výkonu

(Text s významem pro EHP)

EVROPSKÝ PARLAMENT A RADA EVROPSKÉ UNIE,

s ohledem na Smlouvu o založení Evropského společenství, a zejména na čl. 47 odst. 2 a článek 55 této smlouvy,

s ohledem na návrh Komise[15],

s ohledem na stanovisko Evropského hospodářského a sociálního výboru[16],

po konzultaci s Výborem regionů[17],

v souladu s postupem stanoveným v článku 251 Smlouvy[18],

vzhledem k těmto důvodům:

ò nový

1. Mělo by být provedeno několik podstatných změn v první směrnici Rady 73/239/EHS ze dne 24. července 1973 o koordinaci právních a správních předpisů týkajících se přístupu k činnosti v přímém pojištění jiném než životním a jejího výkonu[19], směrnici Rady 78/473/EHS ze dne 30. května 1978 o koordinaci právních a správních předpisů týkajících se soupojištění v rámci Společenství[20], směrnici Rady 87/344/EHS ze dne 22. června 1987 o koordinaci právních a správních předpisů týkajících se pojištění právní ochrany[21], druhé směrnici Rady 88/357/EHS ze dne 22. června 1988 o koordinaci právních a správních předpisů týkajících se přímého pojištění jiného než životního, kterou se stanoví opatření k usnadnění účinného výkonu volného pohybu služeb a kterou se mění směrnice 73/239/EHS[22], směrnici Rady 92/49/EHS ze dne 18. června 1992 o koordinaci právních a správních předpisů týkajících se přímého pojištění jiného než životního a o změně směrnic 73/239/EHS a 88/357/EHS (třetí směrnice o neživotním pojištění)[23], směrnici Evropského parlamentu a Rady 98/78/ES ze dne 27. října 1998 o doplňkovém dozoru nad pojišťovnami v pojišťovací skupině[24], směrnici Evropského parlamentu a Rady 2001/17/ES ze dne 19. března 2001 o reorganizaci a likvidaci pojišťoven[25], směrnici Evropského parlamentu a Rady 2002/83/ES ze dne 5. listopadu 2002 o životním pojištění[26] a směrnici Evropského parlamentu a Rady 2005/68/ES ze dne 16. listopadu 2005 o zajištění a o změně směrnic Rady 73/239/EHS, 92/49/EHS, jakož i směrnic 98/78/ES a 2002/83/ES[27]. Z důvodu srozumitelnosti by měly být uvedené směrnice přepracovány.

2. Aby se usnadnil přístup k pojišťovacím a zajišťovacím činnostem a k jejich výkonu, je třeba odstranit nejvážnější rozdíly mezi právními předpisy členských států týkajících se pravidel, která se vztahují na pojišťovny a zajišťovny. Pojišťovnám a zajišťovnám by se proto měl poskytnout právní rámec pro výkon pojistné činnosti na celém vnitřním trhu, čímž by se pojišťovnám a zajišťovnám se sídlem ve Společenství mělo usnadnit krytí závazků a rizik nacházejících se na jeho území.

3. Je v zájmu řádného fungování vnitřního trhu a ochrany věřitelů, aby byla na úrovni Společenství zavedena koordinovaná pravidla pro dozor nad pojišťovacími skupinami a pro reorganizaci a likvidační řízení týkající se pojišťoven za účelem ochrany věřitelů.

4. Je vhodné, aby se systém stanovený touto směrnicí nevztahoval na určité podniky poskytující pojišťovací služby, a to z důvodu jejich velikosti, právního postavení, charakteru a souvisejícího úzkého propojení se systémy veřejného pojištění nebo z důvodu jejich nabídky zvláštních služeb. Dále je žádoucí vyloučit určité instituce v několika členských státech, jejichž činnost se vztahuje jen na velmi úzkou oblast a je omezena zákonem na konkrétní území nebo na určité osoby.

5. Směrnice Rady 72/166/EHS ze dne 24. dubna 1972 o sbližování právních předpisů členských států týkajících se pojištění občanskoprávní odpovědnosti z provozu motorových vozidel a kontroly povinnosti uzavřít pro případ takové odpovědnosti pojištění[28], sedmá směrnice Rady 83/349/EHS ze dne 13. června 1983, založená na čl. 54 odst. 3 písm. g) Smlouvy o konsolidovaných účetních závěrkách[29], druhá směrnice Rady 84/5/EHS ze dne 30. prosince 1983 o sbližování právních předpisů členských států týkajících se pojištění občanskoprávní odpovědnosti z provozu motorových vozidel[30], směrnice Evropského parlamentu a Rady 2004/39/ES ze dne 21. dubna 2004 o trzích finančních nástrojů, o změně směrnice Rady 85/611/EHS a 93/6/EHS a směrnice Evropského parlamentu a Rady 2000/12/ES a o zrušení směrnice Rady 93/22/EHS[31] a směrnice Evropského parlamentu a Rady 2006/48/ES ze dne 14. června 2006 o přístupu k činnosti úvěrových institucí a o jejím výkonu[32] stanoví obecná pravidla v oblasti účetnictví, odpovědnosti z provozu motorových vozidel, finančních nástrojů a úvěrových institucí a pro tyto oblasti stanoví definice. Je vhodné, aby se některé z uvedených definic použily pro účely této směrnice.

6. Přístup k pojišťovací nebo zajišťovací činnosti by měl podléhat předchozímu povolení. Je proto nezbytné stanovit podmínky a postup pro vydávání daného povolení, jakož i pro odmítnutí je vydat.

7. Vzhledem ke skutečnosti, že tato směrnice představuje zásadní nástroj k vytvoření vnitřního trhu, měly by mít pojišťovny a zajišťovny povolené ve svém domovském státě možnost provozovat prostřednictvím poboček nebo v podobě poskytování služeb některé nebo všechny své činnosti v celém Společenství. Je proto vhodné provést takovou harmonizaci, která je nutná a dostatečná k dosažení vzájemného uznávání povolení a systémů dozoru, aby tak platilo pro celé Společenství jediné povolení a umožnilo se, aby dozor nad pojišťovnou nebo zajišťovnou prováděl domovský členský stát.

8. Směrnice Evropského parlamentu a Rady 2000/26/ES ze dne 16. května 2000 o sbližování právních předpisů členských států týkajících se pojištění občanskoprávní odpovědnosti z provozu motorových vozidel a o změně směrnic Rady 73/239/EHS a 88/357/EHS (čtvrtá směrnice o pojištění motorových vozidel)[33] stanoví pravidla pro jmenování škodních zástupců. Uvedená pravidla by se měla použít pro účely této směrnice.

9. Zajišťovny by měly omezit předmět své činnosti na zajišťovací činnost a související operace. Takový požadavek by zajišťovně neměl bránit v provozování takových činností, jakými je například poskytování statistického nebo pojistně-matematického poradenství, analýza rizik nebo průzkum pro klienty. Může též zahrnovat funkci holdingové společnosti a činnosti související s činnostmi finančního sektoru ve smyslu čl. 2 bodu 8 směrnice Evropského parlamentu a Rady 2002/87/ES ze dne 16. prosince 2002 o doplňkovém dozoru nad úvěrovými institucemi, pojišťovnami a investičními podniky ve finančním konglomerátu a o změně směrnice Rady 73/239/EHS, 79/267/EHS, 92/49/EHS, 92/96/EHS, 93/6/EHS a 93/22/EHS a směrnice Evropského parlamentu a Rady 98/78/ES a 2000/12/ES[34]. V žádném případě tento požadavek neumožňuje provádění nesouvisejících bankovních a finančních činností.

10. Ochrana pojistníků přepokládá, že na pojišťovny a zajišťovny se vztahují účinné solventnostní požadavky. Vzhledem k tržnímu vývoji již není stávající systém přiměřený. Je proto nezbytné zavést nový regulační rámec.

11. V souladu s nejnovějším vývojem v oblasti řízení rizik v rámci Mezinárodní asociace orgánů pro dozor v pojišťovnictví, Rady pro mezinárodní účetní standardy a Mezinárodní aktuárské asociace a v souladu s aktuálním vývojem v ostatních finančních odvětvích by měl být přijat přístup vycházející z ekonomického rizika, který poskytuje pojišťovnám a zajišťovnám pobídky k tomu, aby řádně měřily a řídily svá rizika. Harmonizace by se měla zvýšit tím, že se stanoví zvláštní pravidla pro oceňování aktiv a závazků, včetně technických rezerv.

12. Nový solventnostní režim by neměl pro malé a střední pojišťovny představovat příliš velkou zátěž.

13. Hlavním cílem úpravy v oblasti pojištění a zajištění a dozoru nad touto oblastí, je přiměřená ochrana pojistníků. V potaz by měly být brány i další cíle úpravy v oblasti pojištění a zajištění a dozoru nad touto oblastí, jakými jsou finanční stabilita a stabilní trhy, ovšem neměly by ohrožovat hlavní cíl.

14. Orgány dozoru členských států musí mít k dispozici veškeré prostředky, které jsou nezbytné k zajištění řádného výkonu činnosti pojišťoven a zajišťoven v rámci celého Společenství na základě práva usazování nebo volného pohybu služeb. Aby se zajistil účinný dozor, měla by být veškerá opatření orgánů dozoru, nehledě na význam dotyčné pojišťovny nebo zajišťovny pro celkovou finanční stabilitu trhu, přiměřená povaze a komplexnosti rizik spojených s činností pojišťovny nebo zajišťovny.

15. Orgány dozoru by měly být schopny získat od pojišťoven a zajišťoven informace, které jsou nezbytné pro účely dozoru.

16. Orgány dozoru domovského členského státu by měly odpovídat za sledování finančního zdraví pojišťoven a zajišťoven. K tomuto účelu by měly pravidelně provádět přezkumy a hodnocení.

17. Výchozím bodem pro přiměřenost kvantitativních požadavků v pojišťovnictví je solventnostní kapitálový požadavek. Orgány dozoru by proto měly k solventnostnímu kapitálovému požadavku uložit navýšení kapitálu jen za přísně vymezených výjimečných okolností po procesu kontroly orgány dozoru. Standardní vzorec solventnostního kapitálového požadavku by měl zohledňovat rizikový profil většiny pojišťoven a zajišťoven. Mohou se však vyskytnout i případy, v nichž standardizovaný přístup přiměřeně nezohledňuje velmi specifický rizikový profil pojišťovny nebo zajišťovny. Pokud je takové odchýlení rizikového profilu pojišťovny nebo zajišťovny podstatné a vypracování částečného nebo úplného modelu není účinné, může být navýšení kapitálu trvalé povahy. V případě podstatných nedostatků nebo úplného nebo částečného modelu nebo podstatných správních pochybení orgán dozoru zajistí, aby pojišťovna nebo zajišťovna vyvinula veškeré úsilí pro odstranění nedostatků, které vedly k uložení navýšení kapitálu.

18. Některá rizika je možné řádně řešit pouze prostřednictvím požadavků v oblasti správy namísto kvantitativních požadavků zohledněných v solventnostním kapitálovém požadavku. Pro přiměřené řízení pojišťovny a regulační systém je proto nezbytný účinný systém správy.

19. Nedílnou součástí obchodní strategie všech pojišťoven a zajišťoven by mělo být pravidelné posuzování jejich celkových solventnostních potřeb se zřetelem na jejich specifický rizikový profil. Výsledky každého dozoru by měly být sděleny orgánu dozoru v rámci informací, které se mají poskytovat pro účely dozoru.

20. Za účelem zajištění účinného dozoru nad externě zajištěnými činnostmi je nezbytné, aby orgány dozoru pojišťoven a zajišťoven, které si dávají externě zajišťovat činnosti, měly právo provádět inspekce na místě a měly přístup ke všem příslušným údajům, které má v držení poskytovatel externích služeb, ať je tento poskytovatel regulovaným subjektem, či nikoli. Aby se přihlédlo k tržnímu vývoji a zajistilo se, že budou dále plněny podmínky pro zajištění služeb nebo činností, je třeba vyrozumět orgány dozoru dříve, než se významné činnosti nechají externě zajistit. Uvedené požadavky tak zohledňují činnost společného fóra a jsou v souladu se stávajícími pravidly a praxí v bankovnictví, jakož i se směrnicí o trzích finančních nástrojů a jejím použitím na úvěrové instituce.

21. V zájmu zaručení transparentnosti by měly pojišťovny a zajišťovny alespoň jednou za rok sdělit podstatné informace o své solventnosti a finanční situaci. Pojišťovny a zajišťovny by měly mít možnost poskytnout na základě vlastního rozhodnutí i dodatečné informace.

22. Je třeba zavést ustanovení o výměně informací mezi orgány dozoru a orgány nebo subjekty, jež z titulu své funkce pomáhají posilovat stabilitu finančního systému. Je proto nutné stanovit podmínky, za kterých by byla tato výměna informací možná. Navíc, pokud je stanoveno, že informace lze sdělit jen s výslovným souhlasem orgánů dozoru, měly by tyto orgány mít možnost svůj souhlas případně podmínit splněním přísných podmínek.

23. Je třeba podporovat sbližování dozoru nejen z hlediska nástrojů dozoru, ale též z hlediska postupů pro dozor. V tomto ohledu by měl sehrávat významnou úlohu Evropský výbor orgánů dozoru nad pojišťovnictvím a zaměstnaneckým penzijním pojištěním, zřízený rozhodnutím Komise 2004/6/ES[35], jenž by měl pravidelně informovat o dosaženém pokroku.

24. Orgány dozoru by měly spolupracovat a vyměňovat si informace, aby tak omezily administrativní zátěž a zabránily zdvojování úkolů.

25. Pro účely posílení dozoru nad pojišťovnami a zajišťovnami a v zájmu ochrany pojistníků by statutární auditoři ve smyslu směrnice Evropského parlamentu a Rady 2006/43/ES ze dne 17. května 2006 o povinném auditu ročních a konsolidovaných účetních závěrek, o změně směrnic Rady 78/660/EHS a 83/349/EHS a o zrušení směrnice Rady 84/253/EHS[36] měli mít povinnost bezodkladně sdělit jakékoli skutečnosti, které by mohly závažně ovlivnit finanční situaci nebo administrativní uspořádání pojišťovny nebo zajišťovny.

26. Pojišťovny vykonávající činnosti životního a neživotního pojištění by měly v zájmu ochrany pojistníků v životním pojištění uvedené činnosti řídit odděleně. Na uvedené pojišťovny by se měly vztahovat tytéž kapitálové požadavky, které jsou použitelné pro rovnocennou pojišťovací skupinu, tvořenou životní a neživotní pojišťovnou, přičemž se přihlédne ke zvýšené převoditelnosti kapitálu v případě kompozitních pojišťoven.

27. Při posuzování finanční situace pojišťoven a zajišťoven by se mělo vycházet z řádných ekonomických zásad a měly by se optimálně využívat informace, které poskytují finanční trhy, jakož i obecně dostupné údaje o technických rizikách pojištění.

28. Normy pro oceňování pro účely dozoru by měly být v co nejvyšší možné míře slučitelné s mezinárodním vývojem v účetnictví, aby se tak omezila administrativní zátěž pojišťoven a zajišťoven.

29. V souladu s uvedeným přístupem by kapitálové požadavky měly být kryty rozvahovými nebo podrozvahovými položkami vlastních zdrojů. Vzhledem k tomu, že v případě likvidace nedokáží všechny finanční zdroje plně a průběžně absorbovat ztráty, měly by být položky vlastních zdrojů zařazovány podle kritérií kvality a odpovídajícím způsobem by měla být omezena i použitelná výše vlastních zdrojů na krytí kapitálových požadavků. Limity použitelné pro položky vlastních zdrojů by se měly použít pouze k určení solventnostní situace pojišťoven a zajišťoven a neměly by dále omezovat volnost pojišťoven a zajišťoven při interním řízení kapitálu.

30. Aby mohly pojišťovny a zajišťovny splnit své závazky vůči pojistníkům a oprávněným osobám, členské státy by měly požadovat, aby uvedené pojišťovny a zajišťovny vytvořily dostatečné technické rezervy. Výpočet uvedených technických rezerv by měl být v celém Společenství harmonizován, aby se tak dosáhlo lepší srovnatelnosti a transparentnosti.

31. Výpočet technických rezerv by se měl být ve shodě s oceňováním aktiv a dalších závazků, konzistentní s trhem a v souladu s mezinárodním vývojem v účetnictví a dozoru.

32. Výše technických rezerv by měla zohledňovat povahu pojistného kmene. Konkrétní informace o určité pojišťovně nebo zajišťovně by se měly při výpočtu použít pouze v případě, že uvedená informace umožní pojišťovnám a zajišťovnám lépe zohlednit povahu pojistného kmene.

33. V zájmu ekonomického oceňování pojistných a zajistných závazků je nezbytné, aby se očekávaná současná hodnota pojistných závazků vypočítala na základě stávajících a důvěryhodných informací i reálných předpokladů a přihlédlo se k finančním zárukám a opcím v pojistných a zajistných smlouvách. Mělo by se požadovat, aby se používaly účinné a harmonizované pojistně-matematické techniky.

34. Pro výpočet technických rezerv by měly být stanoveny zjednodušené přístupy, aby se zohlednila zvláštní situace malých a středních pojišťoven nebo zajišťoven.

35. Režimu dozoru by měl stanovit požadavek citlivý na rizika, který je založen na prospektivním výpočtu pro zajištění přesné a včasné intervence orgánů dozoru (solventnostní kapitálový požadavek), jakož i minimální úroveň zabezpečení, pod níž by neměly klesnout finanční zdroje (minimální kapitálový požadavek). V zájmu dosažení jednotné úrovně ochrany pojistníků by se měly kapitálové požadavky harmonizovat v celém Společenství.

36. Solventnostní kapitálový požadavek by měl zohledňovat úroveň použitelných vlastních zdrojů, která pojišťovnám a zajišťovnám umožňuje absorbovat významné ztráty a poskytuje pojistníkům a oprávněným osobám přiměřenou záruku, že platby budou provedeny v okamžiku jejich splatnosti.

37. V zájmu podpory řádného řízení rizik a přizpůsobení regulačních kapitálových požadavků praxi v daném odvětví by měl být solventnostní kapitálový požadavek určen jako ekonomický kapitál, který mají mít v držení pojišťovny a zajišťovny, aby se zajistilo, že úpadek může nastat nejvýše jednou za 200 let. Ekonomický kapitál by se měl vypočítat na základě skutečného rizikového profilu uvedených pojišťoven a zajišťoven a přihlédnout by se mělo k dopadu možných technik snižování úvěrového rizika, jakož i k účinkům diverzifikace.

38. Je třeba zavést ustanovení ke stanovení standardního vzorce pro výpočet solventnostního kapitálového požadavku, aby svůj ekonomický kapitál mohly posuzovat všechny pojišťovny a zajišťovny. Z hlediska struktury standardního vzorce je třeba zaujmout modulový přístup, což znamená, že jednotlivá vystavení každé kategorii rizik je třeba v první fázi posoudit, a až ve druhé fázi je agregovat. Použití konkrétních parametrů pojišťovny nebo zajišťovny by se mělo povolit, pokud umožňuje lépe zohlednit skutečný profil upisovacího rizika, a to za předpokladu, že by tyto parametry byly odvozeny s využitím standardizované metodiky.

39. Pro výpočet solventnostního kapitálového požadavku by měly být v souladu se standardním vzorcem stanoveny zjednodušené přístupy, aby se zohlednila zvláštní situace malých a středních pojišťoven nebo zajišťoven.

40. V souladu s rizikově orientovaným přístupem k solventnostnímu kapitálovému požadavku by mělo být za zvláštních okolností možné použít pro výpočet uvedeného požadavku namísto standardního vzorce částečné nebo úplné interní modely. Uvedené interní modely by měly podléhat předchozímu schválení orgány dozoru, které bude vycházet z harmonizovaných postupů a norem, aby se pojistníkům a oprávněným osobám poskytla rovnocenná úroveň ochrany.

41. Nový přístup, který vychází z rizik, v zásadě nezahrnuje pojem kvantitativních investičních limitů ani kritéria použitelnosti aktiv. Investiční limity a kritéria použitelnosti aktiv by však mělo být možné zavést k řešení rizik, na která se v dostatečné míře nevztahuje podmodul standardního vzorce.

42. Pokud výše použitelných základních vlastních zdrojů klesne pod úroveň minimálního kapitálového požadavku, mělo by být pojišťovnám a zajišťovnám odejmuto povolení, nejsou-li uvedené pojišťovny a zajišťovny schopny v krátkém časovém období výši použitelných základních vlastních zdrojů opětovně vytvořit na úroveň minimálního kapitálového požadavku.

43. Je nezbytné, aby minimální kapitálový požadavek byl vypočten podle jednoduchého vzorce a vycházel z údajů, které lze revidovat.

44. Pojišťovny a zajišťovny by měly disponovat dostatečně kvalitními aktivy, které by měly pokrýt jejich celkové finanční požadavky. Veškeré investice pojišťoven a zajišťoven by se měly řídit zásadou „obezřetné osoby“.

45. Členské stát by neměly na pojišťovnách a zajišťovnách požadovat, aby svá aktiva investovaly do určitých kategorií aktiv, protože tento požadavek by nebyl v souladu s liberalizací pohybu kapitálu stanovenou v článku 56 Smlouvy.

46. Je nezbytné zrušit veškerá ustanovení, která členským státům umožňují požadovat jištění aktiv kryjících technické rezervy pojišťovny nebo zajišťovny, bez ohledu na formu tohoto požadavku, v případech, kdy je pojistitel zajištěn u pojišťovny nebo zajišťovny povolené podle této směrnice nebo u pojišťovny nebo zajišťovny ve třetí zemi, jejíž režim dozoru je považován za rovnocenný.

47. Vzhledem k rostoucí se mobilitě evropských občanů se čím dál častěji nabízí pojištění odpovědnosti z provozu motorových vozidel přeshraničně. S cílem zajistit další řádné fungování systému zelených karet a dohod mezi národními kancelářemi pojistitelů motorových vozidel je vhodné, aby členské státy mohly na pojišťovnách poskytujících na jejich území v rámci svých služeb pojištění odpovědnosti z provozu motorových vozidel požadovat, aby se zapojily do činnosti národní kanceláře, jakož i garančního fondu zřízeného v uvedeném členském státě, a podílely se na jejich financování. Členský stát, ve kterém jsou poskytovány služby, by měl na pojišťovnách poskytujících pojištění odpovědnosti z provozu motorových vozidel požadovat, aby na jeho území jmenovaly zástupce, který by shromažďoval všechny nutné informace o škodných případech a zastupoval dotyčnou pojišťovnu.

48. V rámci vnitřního trhu je v zájmu pojistníků, aby měli přístup k co nejširšímu rozsahu pojistných produktů dostupných ve Společenství. Členský stát závazku nebo členský stát, ve kterém se nachází riziko, by proto měl zajistit, aby nic na jeho území nebránilo v uvádění všech nabízených pojistných produktů na trh ve Společenství, pokud nejsou v rozporu s právními předpisy chránícími obecný zájem platnými v členském státě závazku a v rozsahu, ve kterém obecný zájem není chráněn právními předpisy domovského členského státu.

49. Je třeba zavést ustanovení o systému sankcí ukládaných v případě, že v členském státě, ve kterém se nachází riziko, pojišťovna nedodržuje předpisy na ochranu obecného zájmu, které se na ni vztahují.

50. Na vnitřním pojistném trhu mají spotřebitelé širší a rozmanitější výběr smluv. Pokud mají mít z této rozmanitosti a ze zvýšené hospodářské soutěže plný užitek, měli by před uzavřením smlouvy i po dobu jejího trvání obdržet všechny nutné informace umožňující jim zvolit si smlouvu nejlépe odpovídající jejich potřebám.

51. Pojišťovna nabízející asistenční dohody by měla mít prostředky nezbytné k poskytnutí věcného plnění v přiměřené lhůtě. Měla by být stanovena zvláštní ustanovení pro výpočet solventnostního kapitálového požadavku a absolutní dolní mez minimálních kapitálových požadavků, které by taková pojišťovna měla mít.

52. Účinné provádění soupojištění v rámci Společenství u činností, které s ohledem na svou povahu nebo rozsah bývají zpravidla kryty mezinárodním soupojištěním, by mělo být usnadněno minimální harmonizací, aby se předešlo narušení hospodářské soutěže a nerovnému zacházení. V této souvislosti by měly vedoucí pojišťovny posuzovat pojistné události a stanovit výši technických rezerv. V oblasti soupojištění v rámci Společenství by měla být navíc umožněna zvláštní spolupráce jak mezi orgány dozoru členských států, tak mezi těmito orgány a Komisí.

53. V zájmu ochrany pojištěných osob by měly být harmonizovány vnitrostátní předpisy týkající se pojištění právní ochrany. Jakékoli střety zájmů vyplývající zejména ze skutečnosti, že pojišťovna pojišťuje jinou osobu nebo pojišťuje osobu jak pro případ právní ochrany, tak i v jiném pojistném odvětví, by měly být pokud možno vyloučeny nebo by je mělo být možné vyřešit. Za tímto účelem lze vhodné úrovně ochrany pojistníků dosáhnout různými způsoby. Ať je přijato jakékoli řešení, měly by být zájmy osob, které mají pojištění právní ochrany, zabezpečeny rovnocenným způsobem.

54. Spory mezi pojišťovnami poskytujícími pojištění právní ochrany a pojištěnými osobami by se měly urovnat co nejkorektněji a nejrychleji. Je proto vhodné, aby členské státy stanovily rozhodčí řízení nebo řízení, které by skýtalo srovnatelné záruky.

55. V některých členských státech slouží soukromé nebo dobrovolné zdravotní pojištění jako částečná nebo úplná alternativa zdravotního pojištění poskytovaného systémy sociálního zabezpečení. Zvláštní povaha zdravotního pojištění odlišuje toto pojištění od jiných odvětví pojištění náhrady škody a životního pojištění natolik, že je nutné zajistit, aby pojistníci měli bez ohledu na svůj věk nebo rizikový profil skutečný přístup k soukromému zdravotnímu pojištění nebo zdravotnímu pojištění sjednávanému na dobrovolném základě. Vzhledem k povaze a sociálním důsledkům smluv zdravotního pojištění by orgány dozoru členského státu, ve kterém se nachází riziko, měly požadovat soustavné oznamování všeobecných a zvláštních pojistných podmínek, aby mohly ověřovat, že tyto smlouvy jsou částečnou nebo úplnou alternativou zdravotního pojištění, které poskytuje systém sociálního zabezpečení. Toto ověřování by nemělo být předběžnou podmínkou pro uvádění produktů na trh.

56. Za tímto účelem přijaly některé členské státy zvláštní právní předpisy. Takové právní předpisy by mělo být možné přijmout k ochraně obecného zájmu nebo je zachovat, pokud nepatřičně neomezují právo usazování nebo volný pohyb služeb, s tím, že by se tyto předpisy měly používat stejným způsobem. Povaha právních předpisů se může lišit podle podmínek v jednotlivých členských státech. Ochrany obecného zájmu je možno docílit také tím, že od pojišťoven nabízejících soukromé zdravotní pojištění nebo zdravotní pojištění sjednávané na základě dobrovolnosti bude požadováno, aby nabízely standardní pojistky v souladu s krytím poskytovaným zákonnými systémy sociálního zabezpečení za sazby pojistného na úrovni předepsaného maxima nebo pod ní a podílely se na systémech kompenzace ztrát. Jako další možnost může být požadováno, aby technický základ soukromého zdravotního pojištění nebo zdravotního krytí sjednávaného na dobrovolném základě byl podobný životnímu pojištění.

57. Hostitelské členské státy by měly požadovat, aby každá pojišťovna nabízející na jejich území povinné pojištění pro případ pracovních úrazů na vlastní riziko dodržovala zvláštní ustanovení jejich vnitrostátního práva o tomto pojištění. Tento požadavek by se však neměl vztahovat na právní předpisy o finančním dozoru, které by měly zůstat ve výlučné pravomoci domovského členského státu.

58. Je třeba stanovit vhodná pravidla pro zvláštní účelové nástroje, které od pojišťoven a zajišťoven přebírají rizika, aniž jsou samy pojišťovnou nebo zajišťovnou. Vymahatelné částky od zvláštního účelového nástroje by měly být považovány za odečitatelné položky v rámci zajišťovacích nebo retrocesních smluv.

59. Vzhledem ke zvláštní povaze finitního zajištění by měly členské státy zajistit, aby pojišťovny a zajišťovny, které uzavírají smlouvy o finitním zajištění nebo vykonávají činnosti finitního zajištění, byly schopny řádně identifikovat, ohodnotit a kontrolovat rizika, která z těchto smluv nebo činností vyplývají.

60. S cílem zohlednit mezinárodní aspekty zajišťovnictví je třeba zavést ustanovení, které by umožnilo uzavírání mezinárodních dohod s třetí zemí, které by se zaměřily na určení prostředků pro dozor nad zajišťovacími subjekty, jež svoje činnosti provozují na území všech smluvních stran. Kromě toho je třeba stanovit pružný postup, jímž by bylo možné posoudit na úrovni celého Společenství rovnocennost obezřetnosti vůči třetím zemím s cílem zlepšit liberalizaci zajišťovacích služeb v třetích zemích prostřednictvím usazování nebo přeshraničním poskytováním služeb.

61. Opatření týkající se dozoru nad pojišťovnami a zajišťovnami ve skupině by měla umožnit orgánům vykonávajícím dozor nad pojišťovnami a zajišťovnami vytvořit si podloženější úsudek o jejich finanční situaci.

62. Při tomto dozoru nad skupinou by se měly v nutném rozsahu brát v potaz holdingové pojišťovny a holdingové pojišťovny se smíšenou činností. Z této směrnice by však v žádném případě nemělo vyplývat, že by členské státy musely vykonávat dozor nad těmito podniky jednotlivě.

63. Dohled nad jednotlivými pojišťovnami a zajišťovnami zůstává hlavní zásadou pojišťovacího dozoru, je však též nutno určit, které pojišťovny a zajišťovny spadají do působnosti dozoru na úrovni skupiny.

64. Dozor nad skupinou by se měl v každém případě uplatňovat na úrovni poslední pojišťovny nebo zajišťovny držící účast, která má sídlo ve Společenství. Členské státy by však měly umožnit svým orgánům dozoru, aby dozor nad skupinou uplatňovaly i v omezeném počtu nižších úrovní, pokud to považují za nutnost.

65. U pojišťoven a zajišťoven, které tvoří součást pojišťovací skupiny, je nezbytné vypočítat solventnost na úrovni skupiny.

66. Pojišťovny a zajišťovny, které přísluší ke skupině, by měly mít možnost požádat o schválení interního modelu, který se na úrovni skupiny i jednotlivě použije pro výpočet solventnosti.

67. Je třeba zajistit, aby vlastní zdroje byly náležitým způsobem rozděleny v rámci skupiny a případně byly k dispozici na ochranu pojistníků a oprávněných osob. Pro tyto účely by měly pojišťovny a zajišťovny v rámci skupiny disponovat dostatečnými vlastními zdroji na krytí svého solventnostního kapitálového požadavku, pokud nelze dosáhnout účinné ochrany pojistníků jiným způsobem. Pojišťovnám a zajišťovnám v rámci skupiny by proto mělo být za přesně vymezených okolností povoleno krýt svůj solventnostní kapitálový požadavek prostřednictvím podpory ze strany skupiny, kterou jim přislíbil jejich mateřský podnik. Aby se posoudila nutnost případné budoucí revize režimu podpory ze strany skupiny a její následná příprava, Komise by měla podat zprávu o pravidlech členských států a postupech orgánů dozoru v dané oblasti.

68. Solventnost dceřiné pojišťovny nebo zajišťovny holdingové pojišťovny, pojišťovny nebo zajišťovny ze třetí země může být ovlivněna finančními zdroji skupiny, jejíž je součástí, a rozdělením finančních zdrojů uvnitř této skupiny. Orgánům dozoru proto mělo být umožněno provádění dozoru nad skupinou a přijímání odpovídajících opatření na úrovni pojišťovny nebo zajišťovny, pokud její solventnost je nebo může být ohrožena.

69. Finanční situaci pojišťovny nebo zajišťovny mohou ovlivnit koncentrace rizik a transakce uvnitř skupiny. Orgány dozoru by proto měly mít možnost provádět obecný dozor nad určitými druhy těchto koncentrací rizik a transakcí uvnitř skupiny a přijímat odpovídající opatření na úrovni pojišťovny nebo zajišťovny, pokud její solventnost je nebo může být ohrožena.

70. Pojišťovny a zajišťovny v rámci skupiny by měly disponovat vhodnými systémy správy, které by měly podléhat kontrole orgány dozoru.

71. Ze zúčastněných orgánů dozoru by měl být jmenován pro všechny pojišťovací a zajišťovací skupiny orgán dozoru nad skupinou. Práva a povinnosti orgánu dozoru nad skupinou by měly zahrnovat příslušné koordinační a rozhodovací pravomoci. Orgány, které se účastní dozoru nad pojišťovnami a zajišťovnami příslušícími k téže skupině, by měly stanovit koordinační ujednání.

72. Orgány dozoru by měly mít přístup ke všem informacím důležitým pro výkon dozoru nad skupinou. Měla by se navázat spolupráce mezi orgány dozoru nad pojišťovnami a zajišťovnami, jakož i mezi těmito orgány a orgány příslušnými pro dozor nad podniky působícími v jiných finančních odvětvích.

73. Na pojišťovny a zajišťovny, které jsou členy skupiny, jejíž sídlo je mimo Společenství, by se měla vztahovat rovnocenná a vhodná ujednání pro dozor nad skupinami. Je proto nezbytné zajistit transparentnost pravidel a výměny informací o všech závažných záležitostech s orgány třetích zemí.

74. Vzhledem k tomu, že vnitrostátní předpisy o reorganizačních opatřeních a likvidačních řízeních nejsou harmonizovány, je vhodné zajistit v rámci vnitřního trhu vzájemné uznávání reorganizačních opatření a právních předpisů členských států o likvidačních řízeních ve vztahu k pojišťovnám, jakož i k nutnou spolupráci, přičemž je v rámci těchto kroků třeba brát v potaz jednotu, univerzálnost, koordinaci, zveřejňování, jakož i rovné zacházení a ochranu věřitelů z pojištění.

75. Mělo by se zajistit, aby reorganizační opatření, která přijal příslušný orgán členského státu z důvodu zachování nebo obnovení zdravé finanční situace pojišťovny a s cílem v co nejširším měřítku předcházet likvidaci, byla plně účinná v rámci celého Společenství. Vůči třetím zemím by se však účinky těchto reorganizačních opatření a likvidačních řízení neměly nikterak projevit.

76. Mělo by se rozlišovat mezi orgány příslušnými pro účely reorganizačních opatření a likvidačních řízení a orgány pro dozor nad pojišťovnami.

77. Definice „pobočky“ pro účely nesolventnosti by měla v souladu se stávajícími zásadami nesolventnosti zohlednit skutečnost, že právní subjektivitu má výlučně pojišťovna. Právní předpisy domovského členského státu by však měly stanovit způsob, jakým by se při likvidaci pojišťovny mělo naložit s aktivy a závazky v držení nezávislé osoby, která má stálé oprávnění jednat jako zástupce pojišťovny.

78. Měly by být stanoveny podmínky, za kterých by do oblasti působnosti této směrnice spadala likvidační řízení, která nejsou způsobena insolventností a která při vyplacení pohledávek z pojištění berou v úvahu pořadí priorit. Pohledávky zaměstnanců pojišťovny, které vznikly na základě pracovních smluv a pracovních poměrů, by mělo být možno převést na vnitrostátní záruční systém mezd. S těmito převedenými pohledávkami by se mělo zacházet podle práva domovského členského státu (lex concursus).

79. Reorganizačními opatřeními se předem nevylučuje zahájení likvidačního řízení. Likvidační řízení by proto mělo být možno zahájit v případě, že nebyla přijata reorganizační a opatření, nebo může být zahájeno po přijetí těchto opatření a může skončit vyrovnáním nebo jinými obdobnými opatřeními, včetně reorganizačních opatření.

80. Přijímat rozhodnutí o likvidačních řízeních pojišťoven by měly být zmocněny pouze příslušné orgány domovského členského státu. Tato rozhodnutí by měla být účinná po celém Společenství a měly by je uznat všechny členské státy. Měla by být zveřejňována v Úředním věstníku Evropské unie a v souladu s postupy domovského členského státu. K informacím by měli mít přístup známí věřitelé se sídlem ve Společenství, kteří by měli mít právo přihlásit pohledávky a předložit vysvětlení.

81. Do likvidačních řízení by měla být zahrnuta veškerá aktiva a závazky pojišťovny.

82. Všechny podmínky pro zahájení, vedení a ukončení likvidačního řízení by se měly řídit právem domovského členského státu.

83. V zájmu zajištění koordinovaného postupu v rámci členských států by měly být orgány dozoru domovského členského státu a orgány všech ostatních členských států neprodleně informovány o zahájení likvidačního řízení.

84. Je nanejvýš důležité, aby pojištěné osoby, pojistníci, oprávněné osoby a všichni poškození, kteří mají přímé právo žalovat pojišťovnu z pohledávky vzniklé na základě pojišťovacích operací, byli v průběhu likvidačních řízení chráněni; rozumí se tím, že by se tato ochrana neměla vztahovat na pohledávky, které nevznikly ze závazků vyplývajících z pojistných smluv nebo pojišťovacích operací, ale na základě občanskoprávní odpovědnosti zástupce při jednáních, za která podle práva rozhodného pro pojistnou smlouvy nebo operaci zástupce sám podle této pojistné smlouvy nebo operace nenese odpovědnost. Aby se dosáhlo tohoto cíle, měly by mít členské státy možnost volby rovnocenných metod, jimiž by se zajistila zvláštní úprava pro věřitele z pojištění, přičemž žádná z uvedených metod by členskému státu nebránila, aby zavedl rozlišení pořadí mezi různými kategoriemi pohledávek z pojištění. Dále je třeba zajistit žádoucí rovnováhu mezi ochranou věřitelů z pojištění a ostatních přednostních věřitelů, kteří jsou chráněni právními předpisy dotyčného členského státu.

85. Součástí zahájení likvidačního řízení by mělo být odnětí povolení k výkonu činnosti, které bylo vydáno pojišťovně, pokud se tak již nestalo.

86. Věřitelé by v likvidačním řízení měli mít právo přihlásit pohledávky nebo předložit písemná vysvětlení. Pohledávky věřitelů s bydlištěm nebo sídlem v členském státě, který není totožný s domovským členským státem, by měly být posuzovány stejným způsobem jako stejné pohledávky v domovském státě bez jakékoli diskriminace na základě státní příslušnosti nebo bydliště.

87. Na ochranu oprávněných očekávání a právní jistoty u některých transakcí v jiných členských státech, než je domovský členský stát, je nutno určit právo rozhodné pro účinky reorganizačních opatření a likvidačních řízení k probíhajícím soudním řízením a k výkonu individuálních práv na základě těchto soudních řízení.

88. Opatření nezbytná k provedení této směrnice by měla být přijata na v souladu s rozhodnutím Rady 1999/468/ES ze dne 28. června 1999 o postupech pro výkon prováděcích pravomocí svěřených Komisi[37]. Komisi by měla být zejména svěřena pravomoc pro přijetí opatření týkajících se úpravy příloh a opatření, kterými se zejména upřesňují pravomoci a činnosti, jež mají vykonávat orgány dozoru, a jimiž se stanoví podrobnější požadavky v oblastech, jakými je například systém správy, zveřejňování informací, výpočet technických rezerv a kapitálových požadavků, investiční pravidla a dozor nad skupinou. Jelikož jde o opatření obecného významu, jejichž účelem je změna jiných než podstatných prvků této směrnice jejím doplněním o nové nepodstatné prvky, musí se tato opatření přijmout podle regulativního postupu s kontrolou uvedeného v článku 5a rozhodnutí 1999/468/ES.

89. Jelikož cílů zamýšleného opatření nemůže být dosaženo uspokojivě na úrovni členských států, a proto jich z důvodu rozsahu a účinků tohoto opatření může být lépe dosaženo na úrovni Společenství, může Společenství přijmout opatření v souladu se zásadou subsidiarity stanovenou v článku 5 Smlouvy. V souladu se zásadou proporcionality stanovenou v uvedeném článku nepřekračuje tato směrnice rámec toho, co je nezbytné k dosažení těchto cílů.

90. Ustanovení směrnice Rady 64/225/EHS ze dne 25. února 1964 o odstranění omezení svobody usazování a volného pohybu služeb v oblasti zajištění a retrocese[38], směrnice Rady 73/240/EHS ze dne 24. července 1973, kterou se odstraňují omezení svobody usazování v oblasti přímého pojištění jiného než životního[39], směrnice Rady 76/580/EHS ze dne 29. června 1976, kterou se mění směrnice 73/239/EHS o koordinaci právních a správních předpisů týkajících se přístupu k činnosti v přímém pojištění jiném než životním a jejího výkonu[40] a směrnice Rady 84/641/EHS ze dne 10. prosince 1984, kterou se mění první směrnice (73/239/EHS) o koordinaci právních a správních předpisů týkajících se přístupu k činnosti v přímém pojištění jiném než životním a jejího výkonu, a to zejména ve vztahu k asistenčním službám pro turisty[41], se stala zastaralými, a proto by měla být zrušena.

91. Povinnost provést tuto směrnici ve vnitrostátním právu by se měla omezovat na ustanovení, která v porovnání s předchozími směrnicemi představují podstatnou změnu. Povinnost provést ve vnitrostátním právu nezměněná ustanovení totiž vyplývá z předchozích směrnic.

92. Touto směrnicí by neměly být dotčeny povinnosti členských států týkající se lhůt pro provedení směrnic uvedených v příloze VI části B ve vnitrostátním právu,

2002/83/ES (přizpůsobený)

PŘIJALY TUTO SMĚRNICI:

HLAVA I

√ OBECNÁ PRAVIDLA PRO PŘÍSTUP K ČINNOSTI V PŘÍMÉM POJIŠTĚNÍ A ZAJIŠTĚNÍ A PRO JEJÍ VÝKON

KAPITOLA I

√ PŘEDMĚT, OBLAST PŮSOBNOSTI A DEFINICE A OBLAST PŮSOBNOSTI

ODDÍL 1 – PřEDMěT A OBLAST PůSOBNOSTI

2002/83/ES článek 2 (přizpůsobený)

Článek 1 √ Předmět

Tato směrnice se týká √ stanoví pravidla týkající se:

1) přístupu k samostatné výdělečné činnosti √ samostatným výdělečným činnostem v přímém pojištění √ a zajištění a jejímu jejich výkonu √ ve Společenství pojišťovnami, které jsou usazeny v členském státě nebo si přejí být v tomto státě usazeny, pokud jde o;

√ 2) doplňkového dozoru v případě pojišťovacích a zajišťovacích skupin;

√ 3) reorganizace a likvidace pojišťoven poskytujících přímé pojištění.

84/641/EHS článek 1 a 2002/83/ES článek 2 (přizpůsobený)

Článek 2 √ Oblast působnosti

1. Tato směrnice se vztahuje na přístup k samostatné výdělečné činnosti v přímém pojištění, včetně poskytování asistence uvedené v odstavci 2, prováděné pojišťovnami √ pojišťovny poskytující přímé životní a neživotní pojištění a usazenýmié nebo hodlajícími se usadit na území členského státu.

2005/68/ES článek 1 (přizpůsobený)

1. Tato směrnice stanoví pravidla pro přístup k samostatně výdělečné zajišťovací činnosti a výkonu této činnosti √ Vztahuje se rovněž na zajišťovnamiy, které uskutečňují jenom zajišťovací činnosti a které jsou usazeny √ na území členského státu nebo zamýšlejí se tam usadit, √ s výjimkou hlavy IV .

84/641/EHS článek 1 (přizpůsobený)

2. √ Pro účely prvního pododstavce odstavce 1 neživotní pojištění zahrnuje Aasistencíi se rozumí pomoc poskytovanáou osobám, které se dostanou do nesnází na cestách, při pobytu mimo domov nebo při pobytu mimo trvalé √ obvyklé bydliště. Spočívá v závazku poskytnout na základě předchozí úhrady pojistného okamžitě dostupnou pomoc osobě oprávněné podle asistenční dohody, jestliže se tato osoba dostane do nesnází v důsledku nahodilé události v případech a za podmínek uvedených v dohodě.

Tato pomoc může spočívat v poskytnutí peněžního nebo věcného plnění. Věcné plnění může být také poskytováno pomocí zaměstnanců a vybavení poskytovatele.

Pod asistenční činnost nespadá servis, údržba, doplňkové služby ani pouhé informace o poskytování pomoci nebo zprostředkování pomoci.

3. Klasifikace činností uvedených v tomto článku podle odvětví je obsažena v příloze.

2002/83/ES (přizpůsobený)

ð nový

√ 3. Pokud jde o životní pojištění, tato směrnice se vztahuje na:

a) 1. poskytování těchtoyto druhů pojištění √ činnosti životního pojištění , pokud vyplývají ze smlouvy:

ai) životní pojištění, což je pojistné odvětví, které zahrnuje zejména pojištění pouze pro případ dožití se stanoveného věku, pojištění pouze pro případ smrti, pojištění pro případ dožití se stanoveného věku nebo pro případ dřívější smrti, životní pojištění s výplatou zaplaceného pojistného, pojištění manželství, pojištění prostředků na výživu dětí;

bii) pojištění důchodu;

ciii) doplňkové pojištění √ sjednávané doplňkově k životnímu pojištění provozované životními pojišťovnami, což je, zejména pojištění pro případ úrazu včetně pracovní neschopnosti, pojištění smrti následkem úrazu a pojištění invalidity následkem úrazu nebo nemoci, kde tyto různé druhy pojištění jsou sjednávány doplňkově k životnímu pojištění;

div) typ √ trvalé zdravotní pojištění √ , které nelze zrušit a které v současnosti existujícíe v Irsku a Spojeném království známé jako trvalé zdravotní pojištění (permanent health insurance), které nelze zrušit;

b) 2. následující operace, pokud jsou na smluvním základě a pokud podléhají dozoru správních orgánů odpovědných za dozor nad soukromým pojištěním:

ai) tontiny √ operace , u kterých je založen spolek přispěvatelů s cílem společné kapitalizace příspěvků a následného rozdělení takto akumulovaných aktiv mezi přeživší osoby nebo mezi oprávněné osoby po zemřelých √ (tontiny) ;

bii) operace umořování kapitálu založené na pojistně matematických výpočtech, u kterých se za předem dohodnuté jednorázové nebo pravidelně se opakující platby stanoví závazky určitých výplat po určitou dobu;

ciii) správa skupinových penzijních fondů, např. činnosti spočívající pro dotyčný podnik ve správě ð zahrnující ï √ správu investic, a zejména aktiv tvořících rezervy subjektů, které provádějí platbu v případě smrti nebo dožití se stanoveného věku nebo v případě přerušení nebo omezení činnosti;

div) operace uvedené v písmenu bodě ciii), pokud jsou doprovázeny pojištěním kryjícím buď zachování kapitálu, nebo minimální úrokový výnos;

ev) operace prováděné √ životními pojišťovnami, které jsou uvedeny v kapitole 1 hlavy 4 knihy IV francouzského „code des assurances“ (pojišťovacího řádu);

3. c) operace závisející na délce lidského života, které jsou předepsány nebo stanoveny v právních předpisech o sociálním pojištění, jsou-li vykonávány nebo spravovány √ životními pojišťovnami na jejich vlastní riziko v souladu s právními předpisy členského státu.

73/239/EHS čl. 2 odst. 1 písm. d) a 2002/83/ES čl. 3 odst. 4 (přizpůsobený)

ð nový

√ ODDÍL 2 – VYNěTÍ Z OBLASTI PůSOBNOSTI

√ PODODDÍL 1 – OBECNě

ČLÁNEK 3 √ Zákonné systémy

s výhradou použití √ Aniž je dotčen čl. 2 odst. 3 √ písm. c) , √ tato směrnice se nevztahuje na pojištění tvořícího část zákonného systému sociálního zabezpečení;

ò nový

Článek 4Vynětí z oblasti působnosti z důvodu velikosti

1. Aniž jsou dotčeny články 5 až 10, tato směrnice se nevztahuje na pojišťovny, jejichž roční příjem z pojistného nepřesahuje 5 milionů EUR.

2. Pokud je částka uvedená v odstavci 1 překročena ve třech po sobě následujících letech, tato směrnice se použije od čtvrtého roku.

73/239/EHS článek 2 (přizpůsobený)

√ PODODDÍL 2 – NEžIVOTNÍ POJIšTěNÍ

ČLÁNEK 5 √ Operace

√ U neživotních pojišťoven se Ttato směrnice se nevztahuje na

1. tyto druhy pojištění:

a) životní pojištění, tj. pojistné odvětví, které zahrnuje zejména pojištění pouze pro případ dožití sjednaného věku, pojištění pouze pro případ smrti, pojištění smíšené pro případ dožití sjednaného věku nebo pro případ dřívější smrti, životní pojištění s výplatou zaplaceného pojistného, tontiny, svatební pojištění (pojištění věna), pojištění pro případ narození dítěte;

b) pojištění důchodu;

c) doplňková pojištění provozovaná životními pojišťovnami, tj. zejména pojištění pro případ úrazu včetně pracovní neschopnosti, pojištění pro případ smrti následkem úrazu a pojištění invalidity následkem úrazu nebo nemoci, pokud tyto různé druhy pojištění jsou sjednány doplňkově k životnímu pojištění;

e) pojištění existující v Irsku a ve Spojeném království, pod názvem „permanent health insurance not subject to cancelation“ (pojištění příjmů pro případ dlouhodobé pracovní neschopnosti, které nelze vypovědět).

2. tyto operace:

a)1) operace umořování kapitálu, jak jsou stanoveny právními předpisy každého členského státu;

b)2) operace vzájemných pojišťoven, u nichž se plnění mění podle dostupných zdrojů a kde jsou stanoveny paušální členské příspěvky;

c)3) operace prováděné organizacemi bez právní subjektivity za účelem poskytování vzájemného zabezpečení pro své členy, aniž by bylo se placenotí pojistné nebo se vytvářelyjí technické rezervy;

87/343/EHS čl. 1 bod 1 (přizpůsobený)

d)4) až do další koordinace operace pojištění exportních úvěrů na účet státu nebo se zárukou státu, nebo když je stát pojistitelem.

84/641/EHS článek 2 (přizpůsobený)

ð nový

Článek 6 √ Asistence

√ 1. Tato směrnice se nevztahuje na asistenční činnost, √ která splňuje všechny tyto podmínky:

a) u níž je odpovědnost omezena na dále uvedené výkony √ asistence se poskytovanéuje v případě nehody nebo poruchy silničního vozidla, k nimž obvykle √ pokud k nehodě nebo poruše docházíjde na území členského státu pojišťovny poskytující pojistnou ochranu:;

√ b) odpovědnost za asistenci je omezena na dále uvedené operace:

i) havarijní službau na místě, k níž pojišťovna poskytující ochranu využívá převážně svých vlastních zaměstnanců a vybavení,

ii) převoz vozidla do nejbližšího nebo nejvhodnějšího místa, kde může být opraveno, a případná přeprava řidiče a spolucestujících, obvykle uskutečněná týmiž prostředky asistence, do nejbližšího místa, z něhož mohou pokračovat v cestě jinými prostředky,;

iii) převoz vozidla, případně i s řidičem a spolucestujícími, domů, do místa odjezdu nebo do původního cíle cesty ve stejném státě, jestliže to umožňuje členský stát pojišťovny poskytující pojistnou ochranu,;

c) kromě případů, kdy jsou tyto výkony √ asistence není prováděnya pojišťovnou spadající do působnosti této směrnice.

2. V případech uvedených v prvních dvou odrážkách odst. 1 písm. b) podbodech i) a ii) podmínka, že k nehodě nebo poruše musí dojít na území členského státu pojišťovny poskytující ochranu, a) neplatí, jestliže se jedná o instituci, jíž je oprávněná osoba členem, √ instituce poskytující ochranu a jestliže havarijní služba na místě nebo převoz vozidla jsou poskytovány, prostě proti předložení členské karty bez zaplacení jakékoli přirážky k pojistnému podobnou institucí v dotyčné zemi na základě dohody o vzájemnosti;,b) nevylučuje poskytování takové asistence v √ nebo v případě Irskua a ve Spojenémho království √ , pokud asistenční výkony poskytuje stejnouá institucíe vykonávající činnost v obou státech.

√ 3. Tato směrnice se nepoužije v případě operací uvedených v odst. 1 písm. b) podobodu iii), Jjestliže dojde k nehodě nebo poruše na území Irska nebo v případě Spojeného království na území Severního Irska √ a , může být vozidlo za okolností uvedených ve třetí odrážce, případně i s řidičem a spolucestujícími, √ je přepraveno domů, do místa odjezdu nebo původního cíle cesty na území kteréhokoli z těchto dvou států.

4. Tato směrnice se dále nevztahuje na asistenci prováděnou √ Automobilovým klubem Lucemburského velkovévodství, pokud přik nehodě nebo poruše silničního vozidla √ došlo mimo území Lucemburského velkovévodství a spočívající √ asistence spočívá v převozu vozidla, které mělo √ uvedenou nehodu nebo u něhož došlo k √ uvedené poruše mimo území Lucemburského velkovévodství, případně i s řidičem a spolucestujícími, domů, jestliže je tato činnost prováděna Automobilovým klubem Lucemburského velkovévodství.

Pojišťovny spadající do působnosti této směrnice mohou provozovat činnost uvedenou v tomto bodě, pouze pokud jim bylo vydáno povolení pro odvětví 18 v bodě A přílohy, aniž je dotčen bod C uvedené přílohy. V tom případě se tato směrnice na danou činnost vztahuje.

2002/13/ES čl. 1 bod 1 (přizpůsobený)

Tato směrnice se nevztahuje na pojišťovny, které splňují všechny tyto podmínky:

pojišťovna nevykonává žádnou jinou činnost spadající do oblasti působnosti této směrnice kromě činnosti uvedené v odvětví 18 v bodě A přílohy,

tato činnost je vykonávána výhradně na místní úrovni a spočívá pouze ve věcných plněních a

celkový roční příjem inkasovaný z asistence poskytnuté osobám, které se dostaly do nesnází, nepřesahuje 200 000 EUR.

Článek 7 √ Vzájemné pojišťovny

1. Tato směrnice se nevztahuje na vzájemné pojišťovny, pokud splňují všechny tyto podmínky:

a) stanovy obsahují možnost výzvy ke zvýšení příspěvků nebo snížení plnění,

b) jejich činnost nezahrnuje odpovědnostní rizika – ledaže se jedná o doplňkové krytí ve smyslu bodu C přílohy I – ani úvěrová a ručitelská rizika,

c) roční příjem z příspěvků na činnosti, na něž se vztahuje tato směrnice, nepřesahuje 5 miliónů EUR a

d) nejméně polovina příjmů z činností, na něž se vztahuje tato směrnice, pochází od osob, které jsou členy vzájemné pojišťovny.

73/239/EHS článek 3 (přizpůsobený)

2. Tato směrnice se navíc nevztahuje na vzájemné pojišťovny √ vykonávající činnosti neživotního pojištění , které uzavřely s jinýmou podnikem téhož druhu √ vzájemnou pojišťovnou dohodu poskytující plné zajištění pojistným smlouvám jimi vydaným nebo podle níž určitýá podnik √ pojišťovna přebírá za postupující podnik √ pojišťovnu závazky vyplývající z těchto smluv. V tom případě se na přebírající podnik √ pojišťovnu vztahuje tato směrnice.

73/239/EHS článek 4 (přizpůsobený)

Článek 8 √ Instituce

Tato směrnice se nevztahuje na následující instituce √ vykonávající činnosti neživotního pojištění , ledaže dojde ke změně jejich stanov nebo zákonných předpisů, pokud jde o rozsah jejich působnosti:

84/641/EHS článek 4 (přizpůsobený)

f)1) v Dánsku Falcks Redningskorps A/S, København √ Danmark ;

73/239/EHS článek 4 (přizpůsobený)

a)2) v Německu

Tyto veřejnoprávní instituce s monopolním postavením (Monopolanstalten):

1. Badische Gebäudeversicherungsanstalt, Karlsruhe,

2. Bayerische Landesbrandversicherungsanstalt, Munich,

3. Bayerische Landestierversicherungsanstalt, Schlachtviehversicherung, Munich,

4. Braunschweigische Landesbrandversicherungsanstalt, Brunswick,

5. Hamburger Feuerkasse, Hamburg,

6. Hessische Brandversicherungsanstalt (Hessische Brandversicherungskammer), Darmstadt,

7. Hessische Brandversicherungsanstalt, Kassel,

8. Hohenzollernsche Feuerversicherungsanstalt, Sigmaringen,

9. Lippische Landesbrandversicherungsanstalt, Detmold,

10. Nassauische Brandversicherungsanstalt, Wiesbaden,

11. Oldenburgische Landesbrandkasse, Oldenburg,

12. Ostfriesische Landschaftliche Brandkasse, Aurich,

13. Feuersozietät Berlin, Berlin,

14. Württembergische Gebäudebrandversicherungsanstalt, Stuttgart.

Místní působnost se však nepokládá za pozměněnou v případě fúze mezi těmito institucemi, která zachová ve prospěch nové instituce místní působnosti institucí, které se sloučily nebo splynuly, a také působnost, pokud jde o pojistná odvětví, se nepokládá za změněnou, jestliže jedna z těchto institucí převezme na stejném území jedno nebo více pojistných odvětví od jiné takové instituce.

Ttyto instituce, jež jsou částečně veřejnoprávní:

1.a) Postbeamtenkrankenkasse,

2. b) Krankenversorgung der Bundesbahnbeamten;

b) ve Francii

Tyto veřejnoprávní instituce:

1. Caisse départementale des incendiés des Ardennes,

2. Caisse départementale des incendiés de la Côte-d'Or,

3. Caisse départementale des incendiés de la Marne,

4. Caisse départementale des incendiés de la Meuse,

5. Caisse départementale des incendiés de la Somme,

6. Caisse départementale grêle du Gers,

7. Caisse départementale grêle de l'Hérault;

c)3) v Irsku √ the Voluntary Health Insurance Board;

Akt o přistoupení Španělska a Portugalska článek 26 a příloha I, s. 156 (přizpůsobený)

ð nový

g)4) ve Španělsku

Tyto veřejnoprávní instituce:

1. Comisaría del Seguro Obligatori de Viajerous;

2. Consorcio de Compensación de Seguros;.

3. Fondo Nacional de Garantía de Riesgos de la Circulación.

73/239/EHS článek 4

d)5) v Itálii

Il-Cassa di Previdenza per l’assicurazione degli sportivi (Sportass);

e) ve Spojeném království The Crown Agents;

2002/83/ES článek 3 (přizpůsobený)

ð nový

√ PODODDÍL 3 – ŽIVOTNÍ POJIšTěNÍ

ČLÁNEK 9 √ Operace a Vyňaté činnosti a orgány

√ Pokud jde o životní pojišťovny, Ttato směrnice se netýká √ nevztahuje na tyto operace a činnosti :

1) s výhradou použití čl. 2 odst. 1 písm. c) odvětví určených v příloze ke směrnici 73/239/EHS;

1) 2) operacíe vzájemných pojišťoven, u nichž se plnění liší podle dostupných zdrojů a které požadují na každém ze svých členů stejný příspěvek;

2) 3) operacíe prováděnýché jinými subjekty, než jsou podniky uvedené v článku 2, jejichž účelem je poskytovat plnění zaměstnaným a samostatně výdělečným osobám patřícím do jednoho podniku nebo skupiny podniků nebo do jednoho oboru nebo skupiny oborů v případě smrti nebo dožití se stanoveného věku nebo v případě přerušení nebo omezení činnosti, ať již jsou nebo nejsou závazky vyplývající z těchto operací vždy plně kryty matematickými rezervami;

3) 8) penzijních činnostíi penzijních pojišťoven stanovenýché v zákonu o penzijním pojištění zaměstnanců (TEL) a souvisejících finských právních předpisech, pokud √ :

a) penzijní pojišťovny, které již podle finských právních předpisů mají povinnost mít pro své penzijní činnosti oddělené účetnictví a systémy správy, ode dne přístupu √ 1. ledna 1995 vytvoří ještě samostatné právní subjekty pro výkon těchto činností;

b) finské orgány nediskriminačním způsobem umožní √ umožňují všem státním příslušníkům a společnostem z členských států vykonávat podle finských právních předpisů činnosti určené v článku 2 vztahující se k této výjimce, ať to je prostřednictvím kontroly nebo účasti ve stávající pojišťovně nebo skupině; √ nebo prostřednictvím vytvářením nových pojišťoven nebo skupin, včetně penzijních pojišťoven, nebo účastí v nich;.

c) finské orgány předloží do tří měsíců od dne přistoupení Komisi ke schválení zprávu uvádějící, jaká opatření byla podniknuta pro oddělení činností TEL od běžných pojišťovacích činností provozovaných finskými pojišťovnami, aby bylo vyhověno všem požadavkům této směrnice.

Článek 10 √ Organizace, pojišťovny a instituce

√Pokud jde o životní pojištění, tato směrnice se nevztahuje na následující subjekty, pojišťovny a instituce:

1) 5) subjektůy, které se zavazují poskytovat plnění výhradně v případě smrti, kde částka těchto plnění nepřevyšuje průměrné pohřební náklady za jednu smrt nebo kde je plnění poskytováno √ věcné plnění v naturáliích ;

6) vzájemných pojišťoven, kde

- stanovy stanoví možnost určení dalších příspěvků nebo snížení jejich plnění nebo vyžadování pomoci od jiných osob, které se zavázaly ji poskytnout, a

- roční příjem z příspěvků za činnosti v oblasti působnosti této směrnice nepřevyšuje 5 milionů EUR ve třech po sobě následujících letech. Pokud je tato částka ve třech po sobě následujících létech překročena, použije se tato směrnice od čtvrtého roku.

Tento odstavec však nebrání vzájemné pojišťovně v tom, aby požádala o povolení podle této směrnice nebo aby si toto povolení ponechala;

2) 7) spolku „Versorgungverband deutscher Wirtschaftsorganisationen“ v Německu, pokud nedojde ke změně jeho stanov ohledně rozsahu jeho činností ð působnosti ï .; ;

2005/68/ES článek 1 (přizpůsobený)

√ PODODDÍL 4 – ZAJIšTěNÍ

ČLÁNEK 11 √ Zajištění

2. √Pokud jde o zajištění, Ttato směrnice se nevztahuje na

a) pojišťovny, na které se vztahují směrnice 73/239/EHS nebo 2002/83/ES;

b) činnosti a subjekty uvedené v článku 2 a 3 směrnice 73/239/EHS;

c) činnosti a subjekty uvedené v článku 3 směrnice 2002/83/ES;

d) zajišťovací činnosti, které provádí nebo plně zaručuje vláda členského státu, která tak jedná z důvodů závažného veřejného zájmu jako poslední instance v zajištění, včetně okolností, kdy tuto její roli vyžaduje taková situace na trhu, v níž nelze získat přiměřené obchodní krytí.

2005/68/ES článek 62

Článek 12Zajišťovny ukončující svou činnost

1. Zajišťovny, které do 10. prosince 2007 přestaly uzavírat nové zajišťovací smlouvy a výhradně spravují svůj stávající kmen zajišťovacích smluv tak, aby mohly ukončit svoji činnost, nepodléhají této směrnici.

2. Členské státy sestaví seznam dotyčných zajišťoven a zašlou jej všem ostatním členským státům.

98/78/ES článek 1 a 2001/17/ES článek 2 (přizpůsobený)

√ ODDÍL 3 – DEFINICE

ČLÁNEK 13 DEFINICE

1. Pro účely této směrnice se √ platí tyto definice :

a)1) „pojišťovnou“ √ se rozumí podnik √ poskytující přímé životní nebo neživotní pojištění , kterému bylo vydáno úřední povolení v souladu s článkem 14 6 směrnice 73/239/EHS nebo článkem 6 směrnice 79/267/EHS;

98/78/ES čl. 1 písm. b) (přizpůsobený)

b)2) „pojišťovnou ze třetí země“ √ se rozumí podnik √ pojišťovna , kterýá by musela mít povolení v souladu s článkem 14 6 směrnice 73/239/EHS nebo článkem 6 směrnice 79/267/EHS, pokud by měla sídlo ve Společenství;

2005/68/ES čl. 2 odst. 1 písm. c) a čl. 59 bod 2 písm. a) (přizpůsobený)

c)3) „zajišťovnou“ √ se rozumí podnik, který získal úřední povolení √ vykonávat zajišťovací činnosti v souladu s článkem 14 3 směrnice Evropského parlamentu a Rady 2005/68/ES ze dne 16. listopadu 2005[…] o zajištění;

2005/68/ES čl. 59 bod 2 písm. b) (přizpůsobený)

l.4) „zajišťovnou z třetí země“ √ se rozumí podnik √ zajišťovna , kterýá by musela získat povolení v souladu s článkem 14 3 směrnice 2005/68/ES[…], kdyby měla své skutečné sídlo ve Společenství;.

2005/68/ES čl. 2 odst. 1 (přizpůsobený)

a)5) „zajištěním“ √ se rozumí jedna z následujících činností:

a) činnost sestávající z přebírání rizik postoupených pojišťovnou nebo jinou zajišťovnou.;

b) Vv případě společenství zajistitelů známém jako Lloyd's se zajištěním rozumí také činnost spočívající v převzetí rizik postoupených členem Lloyd's pojišťovnou nebo zajišťovnou jinou než společenstvím zajistitelů známém jako Lloyd's;

e) „místem usazení“ skutečné sídlo nebo pobočka zajišťovny s ohledem na písmeno d);

92/49/EHS čl. 1 písm. c) (přizpůsobený)

c)6) „domovským členským státem“ √ se rozumí:

√ a) u neživotního pojištění členský stát, v němž se nachází sídlo pojišťovny, která kryje riziko;

2002/83/ES čl. 1 odst. 1 písm. e) (přizpůsobený)

eb) „domovským členským státem“ se rozumí √ u životního pojištění členský stát, ve kterém se nachází sídlo pojišťovny kryjící závazek;

2005/68/ES čl. 2 odst. 1 písm. f) (přizpůsobený)

fc) „domovským členským státem“ √ u zajištění členský stát, v němž se nachází skutečné sídlo zajišťovny;

92/49/EHS čl. 1 písm. d) a e) (přizpůsobený)

d)„členským státem pobočky“ členský stát, ve kterém se nachází ta pobočka, která kryje riziko;

e)„členským státem, ve kterém jsou poskytovány služby“, členský stát, ve kterém se nachází riziko, jak je vymezen v čl. 2 písm. d) směrnice 88/357/EHS, pokud je kryto pojišťovnou nebo pobočkou nacházející se v jiném členském státě;

2005/68/ES čl. 2 odst. 1 (přizpůsobený)

g)„členským státem pobočky“ členský stát, ve kterém se nachází pobočka zajišťovny;

h)7) „hostitelským členským státem“ √ se rozumí členský stát √ jiný než domovský členský stát , v němž má pojišťovna nebo zajišťovna pobočku nebo poskytuje služby;

2005/68/ES čl. 59 bod 2 písm. a) (přizpůsobený)

k)8) „příslušnými orgány √ dozoru se rozumí vnitrostátní orgány, které jsou dozorem nad pojišťovnami nebo zajišťovnami pověřeny právním předpisem;

2002/83/ES čl. 1 odst. 1 (přizpůsobený)

b)„pobočkou“ rozumí agentura nebo pobočka pojišťovny.

S jakoukoli trvalou přítomností podniku na území členského státu se nakládá stejným způsobem jako s agenturou nebo pobočkou, i když tato přítomnost nemá formu pobočky nebo agentury, ale má podobu pouze kanceláře řízené vlastními zaměstnanci pojišťovny nebo osobou, která je nezávislá, ale má trvalé pověření jednat za pojišťovnu, jaké by měla agentura;

2005/68/ES čl. 2 odst. 1 (přizpůsobený)

d)9) „pobočkou“ √ se rozumí agentura nebo pobočka √ pojišťovny nebo zajišťovny √ , která se nachází na území jiného členského státu, než je domovský členský stát ;

92/49/EHS článek 1 (přizpůsobený)

b)„pobočkou“ agentura nebo pobočka pojišťovny, v souladu s článkem 3 směrnice 88/357/EHS;

2001/17/ES článek 2 (přizpůsobený)

"pobočkou" rozumí každá trvalá přítomnost pojišťovny, která vykonává pojišťovací činnost na území jiného členského státu, než je její domovský členský stát;

88/357/EHS článek 2 (přizpůsobený)

ð nový

a)„první směrnicí“

směrnice 73/239/EHS;

b)„pojišťovnou“

- pro účely hlav I a II:

jakýkoli podnik, kterému bylo vydáno úřední povolení podle článku 6 nebo 23 první směrnice,

- pro účely hlav III a V:

jakýkoli podnik, kterému bylo vydáno úřední povolení podle článku 6 první směrnice;

c)„provozovnou“

sídlo, agentura nebo pobočka pojišťovny, s přihlédnutím k článku 3;

d)10) „Členským státem, ve kterém se nachází riziko,“ √ se rozumí kterýkoli členský stát ð ke dni uzavření smlouvy týkající se životního pojištění ï :

a) členský stát, ve kterém se nachází majetek, pokud se pojištění vztahuje buď na budovy, nebo na budovy a jejich obsah, pokud je obsah kryt stejnou pojistnou smlouvou,;

b) členský stát registrace, pokud se pojištění vztahuje na vozidla jakéhokoli typu,;

c) členský stát, ve kterém pojistník uzavřel pojistnou smlouvu, pokud se jedná o pojistné smlouvy na dobu maximálně čtyř měsíců, které kryjí rizika na cestách nebo o dovolených, bez ohledu na odvětví,;

d) √ ve všech případech, které nejsou výslovně zahrnuty v písmenech a), b) nebo c), členský stát, ve kterém √ se nachází:

√ i) obvyklé bydliště má pojistníka, nebo obvyklé bydliště

ii) jestliže je pojistník právnickou osobou, členský stát, ve kterém se nachází provozovna, jíž se smlouva týká, ve všech případech, které nejsou výslovně zahrnuty v předcházejících odrážkách;

e) „členským státem provozovny“

členský stát, ve kterém se nachází provozovna kryjící riziko;

f)„členským státem, ve kterém jsou poskytovány služby,“

členský stát, ve kterém se nachází riziko, pokud je kryto provozovnou nacházející se v jiném členském státě.

2002/83/ES čl. 1 odst. 1 (přizpůsobený)

ð nový

c)„provozovnou“ se rozumí sídlo, agentura nebo pobočka pojišťovny;

d)„závazkem“ se rozumí závazek představovaný jedním z druhů pojištění nebo operací uvedených v článku 2;

f)„členským státem pobočky“ se rozumí členský stát, ve kterém se nachází pobočka kryjící závazek;

g)11) „členským státem závazku“ se rozumí členský stát, √ ve kterém se ð ke dni uzavření smlouvy týkající se životního pojištění ï √ nachází:

a) ve kterém má pojistník obvyklé bydliště √ pojistníka , nebo

b) je-li pojistník právnickou osobou, členský stát, kde se nachází provozovna této právnické osoby, ke které se smlouva vztahuje;

h)„členským státem poskytování služeb“ se rozumí členský stát závazku, pokud je závazek kryt pojišťovnou nebo pobočkou nacházející se v jiném členském státě;

98/78/ES čl. 1 písm. d) (přizpůsobený)

d)12) „mateřským podnikem“ se rozumí mateřský podnik ve smyslu článku 1 směrnice Rady 83/349/EHS[42] a jakýkoli podnik, který podle názoru příslušných orgánů skutečně uplatňuje dominantní vliv nad jiným podnikem;

98/78/ES čl. 1 písm. e) (přizpůsobený)

e)13) „dceřiným podnikem“ √ se rozumí dceřiný podnik ve smyslu článku 1 směrnice 83/349/EHS, √ včetně jeho dceřiných podniků a jakýkoli podnik, nad nímž podle názoru příslušných orgánů skutečně uplatňuje dominantní vliv mateřský podnik. Všechny dceřiné podniky dceřiných podniků jsou rovněž považovány za dceřiné podniky mateřského podniku, který je v čele těchto podniků;

95/26/ES čl. 2 odst. 1 a 2002/83/ES čl. 1 odst. 1 písm. r) (přizpůsobený)

r)14) „úzkým propojením“ se rozumí situace, ve které jsou dvě nebo více fyzické nebo právnické osoby propojeny: √ kontrolou nebo

i) účastí, která znamená držba, přímá nebo prostřednictvím ovládání, 20 či více procent hlasovacích práv nebo základním kapitálu pojišťovny nebo

ii) kontrolou, kterou se rozumí vztah mezi mateřskou společností a dceřinou společností ve všech případech uvedených v čl. 1 odst. 1 a 2 směrnice 83/349/EHS nebo obdobný vztah mezi jakoukoli fyzickou nebo právnickou osobou a podnikem; jakákoli dceřiná společnost jiné dceřiné společnosti se také považuje za dceřinou společnost mateřské společnosti, která stojí v čele všech těchto podniků.

Ssituace, ve kterých jsou dvě nebo více fyzické nebo právnické osoby trvale spojeny s touž osobou vztahem kontroly, se také považují za úzké propojení mezi těmito osobami;

92/49/EHS čl. 1 písm. f), 2002/83/ES čl. 1 odst. 1 písm. i) a 2005/68/ES čl. 2 odst. 1 písm. i) (přizpůsobený)

i)15) „kontrolou“ √ se rozumí vztah mezi mateřskouým společností √ podnikem a dceřinouým společností √ podnikem , jak je vymezen √ stanoven v článku 1 směrnice 83/349/EHS nebo podobný vztah mezi jakoukoli fyzickou nebo právnickou osobou a podnikem;

2005/68/ES čl. 2 odst. 1 písm. n) a i) (přizpůsobený)

n) "úzkým propojením" situace, ve které jsou dvě nebo více fyzické nebo právnické osoby propojeny:

i)16) „účastí“, kterou se rozumí přímé nebo nepřímé držení nejméně 20 % hlasovacích práv v podniku nebo základního kapitálu podniku,; nebo

ii) kontrolou, ve všech případech uvedených v čl. 1 odst. 1 a 2 směrnice 83/349/EHS nebo obdobný vztah mezi fyzickou nebo právnickou osobou a podnikem;

92/49/EHS čl. 1 písm. g), 2002/83/ES čl. 1 odst. 1 písm. j) a 2005/68/ES čl. 2 odst. 1 písm. j) (přizpůsobený)

j)17) „kvalifikovaným podílem“ √ se rozumí přímá nebo nepřímá držba podílu v podniku, který představuje 10 % či více základního kapitálu nebo hlasovacích práv nebo který dává možnost vykonávat značný vliv na vedení √ tohoto podniku, ve kterém podíl existuje;

92/49/EHS čl. 1 písm. g)

pro účely použití této definice na články 8 a 15 a jiných výší podílů uvedených v článku 15 se berou v úvahu hlasovací práva uvedená v článku 7 směrnice 88/627/EHS[43];

2002/83/ES čl. 1 odst. 1 písm. m) (přizpůsobený)

m)18) „regulovaným trhem“ se rozumí √ jeden z těchto trhů :

a) v případě trhu nacházejícího se v členském státě regulovaný trh, jak je definován v čl. 1 odst. 134 odst. 1 bodu 14 směrnice Evropského parlamentu a Rady 93/22/EHS, a 2004/39/ES[44];

b) v případě trhu nacházejícího se ve třetí zemi finanční trh √ , který splňuje tyto podmínky:

i) √ je uznávanýán domovským členským státem pojišťovny √ a splňujícíe srovnatelné požadavky. √ srovnatelné s požadavky podle směrnice 2004/39/ES;

ii) Jakékoli finanční nástroje používané na uvedeném trhu musí mít √ mají kvalitu srovnatelnou s kvalitou nástrojů používaných na regulovaném trhu nebo na trzích daného √ domovského členského státu;

76/580/EHS čl. 1 odst. 1 a čl. 1 odst. 2 (přizpůsobený)

a)„zúčtovací jednotkou“ evropská zúčtovací jednotka podle definice v rozhodnutí Komise 3289/75/ESUO[45]. Kdekoli se tato směrnice odvolává na zúčtovací jednotku, považuje se za protihodnotu v národní měně, jež se má použít, od 31. prosince každého roku protihodnota z posledního dne předchozího října, pro který jsou k dispozici protihodnoty evropské zúčtovací jednotky ve všech měnách Společenství;

73/239/EHS čl. 5 písm. b)

b) „odpovídajícími aktivy“ pokrytí přijatých závazků vyjádřených v určité měně aktivy která jsou vyjádřena nebo zpeněžitelná v téže měně;

90/618/EHS článek 1 (přizpůsobený)

a)„vozidlem“ vozidlo podle definice uvedené v čl. 1 bodě 1 směrnice 72/166/EHS;

b)19) „ √ národní kanceláří“ √ se rozumí národní kancelář pojistitelů podle definice uvedené v čl. 1 bodě 3 směrnice Rady 72/166/EHS[46];

c)20) „√ národním garančním fondem“ √ se rozumí subjekt uvedený v čl. 1 bodě 4 směrnice Rady 84/5/EHS[47];

2002/83/ES čl. 1 odst. 1 písm. q)

q) „rizikovým kapitálem“ se rozumí částka splatná v případě smrti po odečtení matematické rezervy hlavního rizika;

2005/68/ES čl. 2 odst. 1 (přizpůsobený)

o)21) „finančním podnikem“ √ se rozumí jeden kterýkoli z těchto subjektů:

i)a) úvěrová instituce, finanční instituce nebo podnik pomocných bankovních služeb ve smyslu čl. 14 bodů 5 a 21 směrnice Evropského parlamentu a Rady 2000/12/ES[48], 2006/48/ES [49] ;

ii)b) ii) pojišťovna, √ nebo zajišťovna nebo holdingová pojišťovna ve smyslu čl. 219 odst. 1 písm. e) 1 písm. i) směrnice 98/78/ES,;

iii)c) investiční podnik nebo finanční instituce ve smyslu čl. 4 odst. 1 bodu 1 směrnice 2004/39/ES;,

iv)d) smíšená finanční holdingová společnost ve smyslu čl. 2 bodu 15 směrnice Evropského parlamentu a Rady 2002/87/ES [50] ;

2005/68/ES čl. 59 bod 2 písm. b) (přizpůsobený)

l)„zajišťovnou z třetí země“ podnik, který by musel získat povolení v souladu s článkem 3 směrnice 2005/68/ES, kdyby měl své skutečné sídlo ve Společenství.

2005/68/ES čl. 2 odst. 1 písm. p) (přizpůsobený)

p)22) „zvláštním účelovým nástrojem“ √ se rozumí podnik, zapsaný do obchodního rejstříku či nikoli, jiný než existující pojišťovna nebo zajišťovna, který přebírá rizika od pojišťoven nebo zajišťoven a který plně financuje jejich vystavení těmto rizikům prostřednictvím výnosů z vydávání dluhopisů nebo √ jakéhokoli jiného mechanismu financování, kdy jsou práva věřitelů z těchto dluhopisů nebo jiného mechanismu financování podřízena zajistným závazkům tohoto nástroje √ podniku ;

2005/68/ES čl. 2 odst. 1 písm. b)

b) "kaptivní zajišťovnou" zajišťovna vlastněná finančním podnikem jiným než pojišťovnou nebo zajišťovnou nebo jiným než skupinou pojišťoven nebo zajišťoven, na něž se vztahuje směrnice 98/78/ES, nebo nefinančním podnikem, jejímž účelem je poskytovat výhradně zajistné krytí rizik podniku nebo podniků, k nimž patří, nebo podniku či podniků dané skupiny, jejímž je kaptivní zajišťovna členem;

ò nový

23) „Externím zajištěním služeb nebo činností ( outsourcing )“ se rozumí ujednání v jakékoli podobě mezi pojišťovnou nebo zajišťovnou a poskytovatelem služeb bez ohledu na to, zda je pod dozorem nebo ne, podle něhož dotyčný poskytovatel služeb vykonává proces, službu nebo činnost – ať již přímo nebo prostřednictvím jejich dalšího externího zajištění – kterou by jinak vykonávala sama pojišťovna nebo zajišťovna;

24) „Upisovacím rizikem“ se rozumí riziko ztráty nebo nepříznivé změny hodnoty pojistných závazků v důsledku nepřiměřených předpokladů ohledně stanovení cen a rezerv;

25) „Tržním rizikem“ se rozumí riziko ztráty nebo nepříznivé změny ve finanční situaci vyplývající přímo nebo nepřímo z kolísání úrovně a volatility tržních cen aktiv, závazků a finančních nástrojů;

26) „Kreditním rizikem“ se rozumí riziko ztráty nebo nepříznivé změny ve finanční situaci vyplývající z kolísání kreditního ratingu emitentů cenných papírů, protistran a jakýchkoli dlužníků, jimž jsou pojišťovny a zajišťovny vystaveny, v podobě selhání protistrany nebo rizika kreditního rozpětí nebo koncentrace tržních rizik;

27) „Operačním rizikem“ se rozumí riziko ztráty vyplývající z nedostatečnosti nebo selhání interních procesů, pracovníků a systémů nebo z vnějších událostí;

28) „Rizikem likvidity“ se rozumí riziko, že pojišťovny a zajišťovny nejsou schopny vypořádat své investice a další aktiva za účelem vyrovnání svých finančních závazků v okamžiku, kdy se stávají splatnými;

29) „Rizikem koncentrace“ se rozumí všechna vystavení rizikům s možnou ztrátou, která je dostatečně velká, aby ohrozila solventnost nebo finanční situaci pojišťoven a zajišťoven;

30) „Technikami snižování rizik“ se rozumí všechny techniky, které umožňují pojišťovnám a zajišťovnám přenést část nebo všechna jejich rizika na jinou stranu;

31) „Účinky diverzifikace“ se rozumí snížení vystavení pojišťoven a zajišťoven a skupin rizikům, související s diverzifikací jejich činnosti, které vyplývá ze skutečnosti, že nepříznivý výsledek jednoho rizika lze vyrovnat příznivějším výsledkem jiného rizika, pokud uvedená rizika nejsou plně souvztažná;

32) „Prognózou rozdělení pravděpodobnosti“ se rozumí matematická funkce, která přiřazuje vyčerpávajícímu souboru vzájemně se vylučujících budoucích událostí pravděpodobnost uskutečnění;

33) „Mírou rizika“ se rozumí matematická funkce, která přiřazuje peněžní částku dané prognóze rozdělení pravděpodobnosti a monotónně roste s úrovní vystavení rizikům, která jsou podkladem dané prognózy rozdělení pravděpodobnosti;

2005/68/ES článek 2

2. Krytí ve smyslu odst. 1 písm. a) tohoto článku, které zajišťovna poskytuje instituci pro poskytování zaměstnaneckého penzijního pojištění, spadající do působnosti směrnice 2003/41/ES[51] v případě, že právní řád domovského členského státu instituce takové poskytnutí krytí povoluje, je rovněž považováno za činnost spadající do působnosti této směrnice.

Pro účely odst. 1 písm. d) se s jakoukoli trvalou přítomností zajišťovny na území členského státu nakládá stejným způsobem jako s agenturou nebo pobočkou, i když tato přítomnost nemá formu agentury nebo pobočky, ale má podobu pouze kanceláře řízené vlastními zaměstnanci podniku nebo osobou, která je sice nezávislá, ale má trvalé pověření jednat za podnik, jaké by měla agentura.

Pro účely odst. 1 písm. j) tohoto článku a v souladu s články 12 a 19 až 23 a s jinými úrovněmi držby podílů uvedenými v článcích 19 až 23 se berou v úvahu hlasovací práva tak, jak je to uvedeno v článku 92 směrnice 2001/34/ES[52].

Pro účely odst. 1 písm. l) se dceřiný podnik jiného dceřiného podniku považuje také za dceřiný podnik podniku, který je vrcholným mateřským podnikem těchto podniků.

Pro účely odst. 1 písm. n):

se jakýkoliv dceřiný podnik jiného dceřiného podniku považuje za dceřiný podnik mateřského podniku, který stojí v čele všech těchto podniků,

se situace, ve kterých jsou dvě nebo více fyzické nebo právnické osoby trvale spojeny s touž osobou vztahem kontroly, také považují za úzké propojení mezi těmito osobami.

2002/83/ES čl. 1 odst. 2 a 2005/68/ES čl. 2

2. Odkazuje-li tato směrnice na euro, použije se na národní měnu od 31. prosince každého roku přepočítací kurs posledního dne předchozího měsíce října, pro který jsou k dispozici hodnoty přepočítacího kursu eura ve všech měnách Společenství.

2002/83/ES (přizpůsobený)

HLAVA KAPITOLA II – PŘÍSTUP K ČINNOSTI ŽIVOTNÍHO POJIŠTĚNÍ

Článek 14 Zásada povolení

92/49/EHS článek 4 (přizpůsobený)

1. Přístup k přímé pojišťovací √ nebo zajišťovací činnosti, na kterou se vztahuje tato směrnice, podléhá předchozímu úřednímu povolení.

2. O toto povolení √ uvedené v odstavci 1 musí u příslušného orgánuů √ dozoru domovského členského státu žádat √ tyto subjekty:

a) každá pojišťovna nebo zajišťovna, která zřizuje své sídlo na území tohoto státu;

b) každá pojišťovna, která √ si poté, co jí je vydáno povolení uvedené v prvním pododstavci √ podle odstavce 1 , √ přeje rozšiřujeířit svou činnost na celé odvětví nebo jiná odvětví √ pojištění než již povolená odvětví pojištění ;.

ò nový

c) každá zajišťovna, která si poté, co jí je vydáno povolení podle odstavce 1, přeje rozšířit svou činnost na jiné než již povolené zajišťovací činnosti.

2002/13/ES čl. 1 bod 1 (přizpůsobený)

ð nový

3. Tento článek však ð Článek 4 ï nebrání vzájemným pojišťovnám žádné pojišťovně nebo zajišťovně, aby v souladu s touto směrnicí požádalya o povolení nebo aby si je ponechalya.

2002/83/ES článek 5 (přizpůsobený)

Článek 15Rozsah povolení

1. Povolení √ podle článku 14 je platné pro celé Společenství. Umožňuje zde pojišťovně √ pojišťovnám a zajišťovnám provozovat činnost buď v rámci √ , přičemž se uvedené povolení vztahuje také na právao usazování, nebo √ a volnéhoý pohybu služeb.

2. √ S výhradou článku 14 se Ppovolení se vydává na každé pojistné odvětví √ přímého pojištění uvedené v bodě A přílozehy I nebo v příloze II. Týká se celého odvětví, ledaže si žadatel přeje krýt pouze některá rizika zařazená do tohoto odvětví.

73/239/EHS příloha bod A

Rizika zahrnutá v příslušném odvětví nesmějí být zahrnuta v žádném jiném odvětví s výjimkou případů uvedených v bodě C čl. 16 odst. 1.

2002/83/ES čl. 5 odst. 2 (přizpůsobený)

Každý členský stát může vydat pPovolení √ lze vydat pro dvě nebo více odvětví, pokud jeho vnitrostátní právní předpisy √ členského státu povolují v těchto odvětvích vykonávat činnost současně.

92/49/EHS čl. 5 odst. 2 (přizpůsobený)

Avšak

a)3. √ Pokud jde o neživotní pojištění, členské státy mohou vydávat povolení pro skupinu odvětví uvedených v bodě B přílohy I.s tím, že k povolení připojí odpovídající název v ní uvedený;

b) povolení vydané pro určité odvětví nebo skupinu odvětví rovněž platí pro účely krytí doplňkových rizik zařazených do jiného odvětví, jsou-li splněny podmínky stanovené v bodě C přílohy.

2002/83/ES čl. 5 odst. 2 (přizpůsobený)

Příslušné oOrgány √ dozoru mohou omezit povolení požadované pro jedno z odvětví na činnosti uvedené v obchodním plánu uvedeném v článku 7 23.

84/641/EHS článek 2 (přizpůsobený)

4. Pojišťovny spadající do působnosti této směrnice mohou provozovat činnost uvedenou v tomto bodě √ v článku 6 , pouze pokud jim bylo vydáno povolení pro odvětví 18 v bodě A přílohy I, aniž je dotčen bod C uvedené přílohy čl. 16 odst. 1. V tom případě se tato směrnice na danou činnost vztahuje.

2005/68/ES článek 4 (přizpůsobený)

25. √ Pokud jde o zajištění, Ppovolení se vydává pro neživotní zajištění, životní zajištění nebo pro různé typy zajišťovacích činností podle žádosti předložené žadatelem √ zajištění .

Žádost se Pposuzuje se na základě obchodního plánu předloženého podle čl. 6 písm. b) a článku 11 čl. 18 odst. 1 písm. c) a splnění podmínek pro udělení povolení stanovených členským státem, ve kterém se o povolení žádá.

73/239/EHS příloha bod C (přizpůsobený)

Článek 16 √ Doplňková rizika

1. Pojišťovna, které bylo vydáno povolení pro hlavní riziko zahrnuté do určitého odvětví nebo skupiny odvětví, √ jak je uvedeno v příloze I, může také pojišťovat rizika zahrnutá do jiného odvětví, aniž √ je k tomu třeba získat by k tomu bylo nezbytné povolení, jestliže √ pokud jde o tato rizika √ , za předpokladu, že tato rizika splňují všechny tyto podmínky:

a) souvisejí s hlavním rizikem,;

b) týkají se předmětu, který je pojištěn proti hlavnímu riziku,; a

c) jsou pojištěnáa ve smlouvě, kterou je pojištěno hlavní riziko.

87/344/EHS článek 9 (přizpůsobený)

2. √ Odchylně od odstavce 1 nelze Rrizika zahrnutá do odvětví 14, 15 a 17 v bodě A nelze přílohy I považovat za doplňková rizika k jiným odvětvím.

Riziko zahrnuté do odvětví 17 (pPojištění právní ochrany)√ , jak je stanoveno v odvětví 17, však lze považovat za doplňkové riziko k odvětví 18, jsou-li splněny podmínky uvedené v prvním odstavci √ 1 a některá z těchto podmínek :

a) vztahuje-li se hlavní riziko se vztahuje výhradně k asistenčním službám poskytnutým osobám, které se dostanou do nesnází na cestách, při pobytu mimo domov nebo při pobytu mimo trvalé √ obvyklé bydliště.;

b) Ppojištění právní ochrany lze rovněž považovat za doplňkové riziko za podmínek uvedených v prvním odstavci, týká-li se týká sporů nebo rizik vznikajících z užívání námořních pravidel √ plavidel nebo v souvislosti s jejich užíváním.

2005/68/ES článek 5 (přizpůsobený)

Článek 17Forma √ pojišťovny nebo zajišťovny

1. Domovský členský stát vyžaduje, aby každá √ pojišťovna nebo zajišťovna, která žádá o povolení √ podle článku 14 , přijala některou z forem stanovených v příloze IIII.

2. Členské státy mohou případně založit podniky v jakékoli veřejnoprávní formě za předpokladu, že tyto instituce budou mít za cíl provádět √ pojišťovací a zajišťovací operace za stejných podmínek, za kterých vykonávají činnost soukromoprávní podniky.

2002/83/ES článek 64 (přizpůsobený)

√ 3. Komise může přijmout prováděcí opatření týkající se rozšíření forem stanovených v příloze III.

ò new

Tato prováděcí opatření, jejichž účelem je změna jiných než podstatných prvků této směrnice mj. jejím doplněním, se přijmou podle regulativního postupu s kontrolou uvedeného v čl. 313 odst. 3.

2005/68/ES článek 6 (přizpůsobený)

Článek 18Podmínky √ povolení

1. Domovský členský stát vyžaduje, aby každá √ pojišťovna nebo zajišťovna, která žádá o povolení:

92/49/EHS článek 6 (přizpůsobený)

ba) √ pokud jde o pojišťovny, Õomezilay svůj předmět podnikání na pojišťovací činnosti a √ související operace, které z nich přímo vyplývají, s vyloučením všech jiných obchodních činností;

2005/68/ES článek 6 (přizpůsobený)

ab) √ pokud jde o zajišťovny, omezilay svůj předmět činnosti na zajišťovací činnosti a s nimi související operace; tento požadavek se může rozšířit i na funkci holdingové společnosti a činnosti ve finančním sektoru ve smyslu čl. 2 bodu 8 bodu 8 směrnice 2002/87/ES;

2002/83/ES čl. 6 odst. 1

ð nový

c) předložila obchodní plán podle článku 7 23;

d) měla minimální garanční fond ð měla v držení použitelné základní vlastní zdroje na krytí absolutní dolní meze minimálního kapitálového požadavku ï stanovenýé v čl. 29 odst. 2 126 odst. 1 písm. d);

ò nový

e) prokázala, že bude schopna mít v držení použitelné vlastní zdroje na krytí solventnostního kapitálového požadavku, jak je stanoveno v článku 99 a dále;

f) prokázala, že bude schopna mít v držení použitelné základní vlastní zdroje na krytí minimálního kapitálového požadavku, jak je stanoveno v článku 125 a dále;

2002/83/ES čl. 6 odst. 1, 92/49/EHS čl. 6 písm. e) a 2005/68/ES čl. 6 písm. d)

ð nový

eg) ð poskytla informace o struktuře systému správy uvedeném v kapitole IV oddílu 2;ï byla skutečně řízena osobami s dobrou pověstí a požadovanou odbornou kvalifikací nebo zkušenostmi.

2000/26/ES čl. 8 písm. a) (přizpůsobený)

fh) √ pokud jde o neživotní pojištění, oznámila jméno a adresu √ všech škodníhoch zástupce √ zástupců jmenovanéhoých √ podle článku 4 směrnice Evropského parlamentu a Rady 2000/26/ES[53] v každém jiném členském státě, než ve kterém je žádáno o povolení, jestliže rizika, jež mají být kryta, patří do odvětví 10 bodu A přílohy I, s vyloučením odpovědnosti dopravce.

92/49/EHS článek 6 (přizpůsobený)

ð nový

2. Pojišťovna žádající o povolení k rozšíření své činnosti na jiná odvětví nebo o rozšíření povolení, které se vztahuje jen na některá rizika zařazená do jednoho odvětví, musí předložit obchodní plán podle článku 9 23.

Kromě toho √ Navíc musí prokázat, že disponuje mírou solventnosti ð použitelnými vlastními zdroji na krytí solventnostního kapitálového požadavku a minimálního kapitálového požadavku ï stanovenými v článku 16 čl. 99 odst. 1 a v článku 125 , a pokud je pro další odvětví požadován podle čl. 17 odst. 2 vyšší minimální garanční fond, že má takové minimum.

ò nový

3. Aniž je dotčen odstavec 2 tohoto článku, pojišťovna která provádí činnosti životního pojištění a žádá o povolení rozšířit svou činnost na rizika uvedená v odvětvích 1 nebo 2 v bodě A přílohy I, jak je uvedeno v článku 71, prokáže:

a) že vlastní použitelné základní vlastní zdroje na krytí absolutní dolní meze minimálního kapitálového požadavku pro životní pojišťovny a absolutní dolní meze minimálního kapitálového požadavku pro neživotní pojišťovny, jak je uvedeno v čl. 126 odst. 1 písm. d);

b) že se zavazuje pokrýt minimální finanční závazky uvedené v čl. 72 odst. 3 a dále.

4. Aniž je dotčen odstavec 2 tohoto článku, pojišťovna, která provádí činnosti neživotního pojištění pro rizika uvedená v odvětvích 1 nebo 2 v bodě A přílohy I, a žádá o povolení rozšířit svou činnost na rizika životního pojištění, jak je uvedeno v článku 71, prokáže:

a) že vlastní použitelné základní vlastní zdroje na krytí absolutní dolní meze minimálního kapitálového požadavku pro životní pojišťovny a absolutní dolní meze minimálního kapitálového požadavku pro neživotní pojišťovny, jak je uvedeno v čl. 126 odst. 1 písm. d);

b) že se zavazuje pokrýt minimální finanční závazky uvedené v čl. 72 odst. 3 a dále.

2005/68/ES článek 7 (přizpůsobený)

Článek 19Úzké propojení

1. Jestliže mezi √ pojišťovnou nebo zajišťovnou a jinými právnickými nebo fyzickými osobami existuje úzké propojení, vydají příslušné orgány √ dozoru povolení pouze tehdy, pokud tato propojení nebrání řádnému výkonu funkcí dozoru.

2. Příslušné oOrgány √ dozoru také odmítnou vydat povolení, pokud právní a správní předpisy třetí země vztahující se na jednu nebo více fyzických nebo právnických osob, se kterými má √ pojišťovna nebo zajišťovna úzké propojení, nebo potíže související s jejich uplatňováním √ těchto předpisů brání řádnému výkonu dozoru.

3. Příslušné oOrgány √ dozoru požadují na zajišťovnách, aby jim neustále poskytovaly informace, které potřebují ke sledování toho, zda jsou trvale dodržovány podmínky uvedené v prvním odstavci 1.

2005/68/ES článek 8 (přizpůsobený)

Článek 20 Skutečné sSídlo √ pojišťovny nebo zajišťovny

Členské státy vyžadují, aby se skutečné √ sídlo řízení pojišťovny nebo zajišťovny nalézalo ve členském státě, ve kterém má pojišťovna √ nebo zajišťovna své sídlo √ zapsané v rejstříku .

2005/68/ES článek 9 (přizpůsobený)

Článek 21 √ Pojistné a Zzajistné podmínky a sazby √ pojistného a zajistného

2002/83/ES čl. 6 odst. 5 (přizpůsobený)

51. Členské státy nepřijmou předpisy vyžadující √ nevyžadují předchozí schválení nebo pravidelné oznamování všeobecných a zvláštních pojistných √ nebo zajistných podmínek, sazeb pojistného √ nebo zajistného , technických podkladů používaných zejména pro výpočet sazeb pojistného √ nebo zajistného a technických rezerv nebo formulářů a jiných tiskopisů, které hodlá pojišťovna √ nebo zajišťovna používat při svých jednáních s pojistníky √ nebo cedujícími nebo retrocedujícími podniky .

Bez ohledu na první pododstavec Domovský členský stát √ však může √ pro životní pojištění a pro výhradní účel ověřování souladu s vnitrostátními předpisy o zásadách pojistné matematiky vyžadovat pravidelné sdělování technických podkladů používaných zejména pro výpočet sazeb pojistného a technických rezerv,.aniž by uUvedený požadavek nepředstavovaluje předběžnou podmínku pro √ povolení životní pojišťovny to, aby pojišťovna směla vykonávat činnost.

92/49/EHS článek 6 (přizpůsobený)

2. Členské státy smějí zachovatjí nebo přijímatjí nové předpisy o předchozím oznamování nebo schvalování zamýšleného zvýšení pojistných √ nebo zajistných sazeb pouze jako součást obecného systému kontroly cen.

3. Žádné ustanovení této směrnice nebrání čČlenskýmé státůmy, aby √ mohou u pojišťoven, které žádají o povolení pro odvětví 18 v bodě A přílohy I nebo jimkterým již bylo vydáno, ověřovalyt jejich přímé nebo nepřímé lidské a materiální zdroje, včetně kvalifikace jejich lékařských týmů a kvality vybavení, které mají k dispozici pro plnění závazků vyplývajících z tohoto √ uvedeného pojistného odvětví.

34. Žádné ustanovení této směrnice nebrání čČlenskýmé státůmy v tom, aby √ mohou zachovalyt nebo přijímaly √ přijmout právní a správní předpisy požadující schválení zakladatelské smlouvy a stanov nebo jakýchkoli jiných dokumentů, které jsou nezbytné pro běžné provádění dozoru.

2005/68/ES článek 10 (přizpůsobený)

Článek 22Ekonomické potřeby trhu

Členské státy nesmějí požadovat √ nepožadují , aby byla jakákoli žádost o povolení posuzována s ohledem na ekonomické potřeby trhu.

2005/68/ES článek 11 (přizpůsobený)

ð nový

Článek 23 Obchodní plán

1. Obchodní plán uvedený v čl. 6 písm. b)18 odst. 1 písm. c) musí obsahovat údaje nebo podklady týkající se:

a) povahy rizik √ nebo závazků , které √ dotyčná pojišťovna nebo zajišťovna navrhuje krýt;

b) druhyu zajišťovacích smluv, které zajišťovna hodlá uzavřít s cedujícími podniky;

c) základních zásad pro √ zajištění a retrocese;

d) položek ð základních vlastních zdrojů ï, z nichž sestává ð absolutní dolní mez minimálního kapitálového požadavku ï minimální garanční fond ;

92/49/EHS článek 7

de) předpokládaných nákladů na zřízení provozního systému a obchodní sítě; finančních zdrojů, které mají pokrýt tyto náklady, a pokud jsou rizika, která mají být kryta, zařazena do odvětví 18 v bodě A přílohy I, také zdrojů, které má pojišťovna k dispozici pro zabezpečení přislíbené asistence,.

2005/68/ES článek 11 (přizpůsobený)

2. Kromě požadavků uvedených v odstavci 1 obsahuje obchodní plán √ obsahuje uvedený plán na první tři účetní období:

a) předpoklad správních nákladů mimo zřizovací náklady, a zejména běžných režijních nákladů a provizí;

b) předpoklad zajistného nebo příspěvků a nákladů na pojistná plnění;

ca) předpokládanéou rozvazehu;

ò nový

b) odhady budoucího solventnostního kapitálového požadavku, jak je stanoven v kapitole VI oddílu 4 pododdílu 1 na základě předpokládané rozvahy uvedené v bodu a), jakož i metodu výpočtu použitou k odvození těchto odhadů;

c) odhady budoucího minimálního kapitálového požadavku, jak je stanoven v článcích 125 a 126, na základě předpokládané rozvahy uvedené v bodu a), jakož i metodu výpočtu použitou k odvození těchto odhadů;

2005/68/ES článek 11 (přizpůsobený)

ð nový

d) předpoklad √ odhady finančních zdrojů určených ke krytí ð technických rezerv, minimálního kapitálového požadavku ï přijatých závazků að solventnostního kapitálového požadavku ï míry solventnosti.

92/49/EHS článek 7 (přizpůsobený)

e) a navíc √ u neživotního pojištění a zajištění rovněž tyto údaje pro první tři účetní období:

ei) předpokládaných √ odhady právních nákladů mimo zřizovací náklady, zejména běžných režijních nákladů a provizí,;

fii) předpokládaného √ odhady pojistného nebo příspěvků a nákladů na pojistná plnění;

2002/83/ES článek 7 (přizpůsobený)

f) kromě toho √ u životního pojištění na první tři účetní období: e) plánu uvádějícího podrobné odhady příjmů a výdajů týkajících se přímého pojištění, zajišťovacích akceptací a cesí;.

f) předpokládané rozvaze;

g) předpokládaných finančních zdrojích zamýšlených ke krytí smluvních závazků a míry solventnosti.

2005/68/ES článek 12 (přizpůsobený)

Článek 24Akcionáři a společníci s kvalifikovanými podíly

1. Příslušné oOrgány √ dozoru domovského členského státu nesmějí √ pojišťovně nebo zajišťovně vydat povolení k výkonu √ pojišťovací nebo zajišťovací činnosti, dokud jim není sdělena totožnost jejích akcionářů nebo společníků, ať přímých nebo nepřímých, ať fyzických nebo právnických osob, které mají v uvedené pojišťovně nebo zajišťovně kvalifikované podíly, a výše těchto podílů.

Příslušné √ Uvedené orgány odmítnou vydat povolení, pokud vzhledem k potřebě zajistit zdravé a obezřetné řízení √ pojišťovny nebo zajišťovny nejsou spokojeny s kvalifikací akcionářů nebo společníků.

2002/83/ES čl. 1 odst. 1 písm. j) (přizpůsobený)

2. Pro účely použití této definice odstavce 1 v souvislosti s články 8 a 14 a jiných výší podílů uvedených v článku 15 se berou v úvahu hlasovací práva uvedená v článku 92 10 směrnice Evropského parlamentu a Rady 2001/34/ES √ 2004/109/ES ze dne 28. května 2001 o přijetí cenných papírů ke kotování na burze cenných papírů a o informacích, které k nim mají být zveřejněny[54];

73/239/EHS článek 12, 2002/83/ES článek 9 a 2005/68/ES článek 13 (přizpůsobený)

Článek 25Odmítnutí vydat povolení

Každé rozhodnutí o odmítnutí vydat povolení musí být podrobně odůvodněno a oznámeno dotyčné pojišťovně √ nebo zajišťovně .

73/239/EHS článek 12, 2002/83/ES článek 9 a 2005/68/ES článek 13 (přizpůsobený)

Každý členský stát učiní opatření, aby v případě zamítnutíodmítnutí √ vydat povolení bylo možné obrátit se na soud.

73/239/EHS článek 12, 2002/83/ES článek 9 a 2005/68/ES článek 13 (přizpůsobený)

To musí být umožněno i v případech, kdy příslušné orgány √ dozoru nevyřídí žádost o povolení do šesti měsíců ode dne obdržení.

2005/68/ES článek 60 bod 2 (přizpůsobený)

Článek 26Předchozí konzultace s příslušnými orgány √ dozoru ostatních členských států

1. Před udělením povolení životní pojišťovně √ nebo zajišťovně je třeba konzultovat povolení s příslušnými orgány √ dozoru jiných členských států, pokud je pojišťovna √ nebo zajišťovna kterýmkoli z těchto podniků :

2005/68/ES článek 14, čl. 57 bod 1 a čl. 60 bod 2 (přizpůsobený)

a) dceřiným podnikem pojišťovny nebo zajišťovny povolené v jiném členském státě; nebo

b) dceřiným podnikem mateřského podniku pojišťovny nebo zajišťovny povolené v jiném členském státě; nebo

c) √ podnikem kontrolovánaaným tou samoustejnou osobou, ať již fyzickou nebo právnickou, která kontroluje pojišťovnu nebo zajišťovnu povolenou v jiném členském státě.

2005/68/ES čl. 60 bod 2 (přizpůsobený)

2. Před udělením povolení životní pojišťovně je třeba konzultovat povolení s příslušnými orgány členského státu, které jsou odpovědné za dozor nad úvěrovými institucemi nebo investičními podniky, pokud je zajišťovna √ pojišťovna kterýmkoli z těchto podniků :

2005/68/ES článek 14, čl. 57 bod 1 a čl. 60 bod 2 (přizpůsobený)

a) dceřiným podnikem úvěrové instituce nebo investičního podniku, který získal povolení ve Společenství; nebo

b) dceřiným podnikem mateřského podniku úvěrové instituce nebo investičního podniku povolenýmého ve Společenství; nebo

c) √ podnikem kontrolovánaaným stejnou osobou, fyzickou či právnickou, která kontroluje úvěrovou instituci nebo investiční podnik povolený ve Společenství.

2002/87/ES čl. 22 bod 1 a 2005/68/ES článek 14 a čl. 60 bod 2 (přizpůsobený)

ð nový

3. Dotyčné příslušné orgány uvedené v odstavcích 1 a 2 se vzájemně konzultují zejména při hodnocení vhodnosti akcionářů a ð vhodnosti a řádnosti všech osob, které skutečně řídí pojišťovnu nebo mají jiné klíčové funkce ï pověsti a zkušeností ředitelů a zúčastněných í se na řízení jiného podniku ze stejné skupiny.

Vzájemně se informují o všech údajích týkajících se vhodnosti akcionářů a ð vhodnosti a řádnosti všech osob, které skutečně řídí pojišťovnu nebo mají jiné klíčové funkce, ï pověsti a zkušeností ředitelů majících význam pro ostatní příslušné orgány zúčastněné při vydávání povolení i při průběžné kontrole dodržování provozních podmínek.

2002/83/ES (přizpůsobený)

HLAVA III

PODMÍNKY PRO POJIŠŤOVACÍ ČINNOST

KAPITOLA 1 III

ZÁSADY A METODY FINANČNÍHO DOZORU

√ ORGÁNY DOZORU A OBECNÁ PRAVIDLA

ò nový

Článek 27Hlavní cíl dozoru

Členské státy zajistí, aby byly orgánům dozoru poskytnuty všechny prostředky nezbytné k dosažení hlavního cíle dozoru, a to ochrany pojistníků a osob oprávněných k pojistnému plnění.

Článek 28Obecné zásady dozoru

1. Dozor je založen na prospektivním a rizikově orientovaném přístupu. Zahrnuje neustálé ověřování řádného provozování pojišťovací nebo zajišťovací činnosti a dodržování ustanovení o dozoru pojišťovnami a zajišťovnami.

2. Dozor se provádí mimo místo i na místě.

3. Členské státy zajistí, aby se požadavky stanovené v této směrnici uplatňovaly způsobem, který je přiměřený povaze, komplexnosti a rozsahu rizik spojených s činností pojišťovny nebo zajišťovny.

2005/68/ES článek 15 (přizpůsobený) a 2002/83/ES článek 10 (přizpůsobený)

ð nový

Článek 29 Příslušné oOrgány √ dozoru a předmět √ oblast působnosti dozoru

1. Finanční dozor nad √ pojišťovnami a zajišťovnou √ zajišťovnami , včetně dozoru nad činností, kterou pojišťovna vykonává √ vykonávají buď prostřednictvím poboček, nebo v rámci volného pohybu služeb, náleží do výhradní pravomoci domovského členského státu.

Pokud mají příslušné orgány hostitelského členského státu důvod domnívat se, že činnosti zajišťovny mohou ovlivnit její finanční zdraví, informují o tom příslušné orgány domovského členského státu zajišťovny. Orgány domovského členského státu zajišťovny rozhodnou, zda zajišťovna dodržuje obezřetnostní zásady stanovené v této směrnici.

2. Finanční dozor podle odstavce 1 zahrnuje ověřování veškeré činnosti zajišťovny, √ pojišťovny nebo zajišťovny , její míry solventnosti, tvorby technických rezerv a ð použitelných vlastních zdrojů ï aktiv, která je kryjí, v souladu s předpisy nebo obvyklou praxí v domovském členském státě podle předpisů přijatých na úrovni Společenství.

92/49/EHS článek 9 (přizpůsobený)

Jestliže má dotyčná pojišťovna povolení krýt rizika zařazená v odvětví 18 v bodě A přílohy I, rozšiřuje se dozor na sledování technických prostředků, které má pojišťovna k dispozici pro provoz asistenčních služeb, k jejichž výkonu se zavázala, pokud právo domovského členského státu požaduje stanoví √ sledování těchto prostředků.

3. Příslušné orgány domovského členského státu požadují od každé pojišťovny, aby měla řádné správní a účetní postupy a přiměřené vnitřní kontrolní mechanismy.

2002/83/ES čl. 10 odst. 1 (přizpůsobený)

1 3. Pokud mají příslušné orgány √ dozoru členského √ státu, ve kterém se nachází riziko, nebo státyu závazku důvod domnívat se, že činnosti pojišťovny √ nebo zajišťovny mohou ovlivnit její finanční zdraví, informují o tom příslušné orgány √ dozoru domovského členského státu √ této pojišťovny √ nebo zajišťovny .

Orgány √ dozoru domovského členského státu pojišťovny √ nebo zajišťovny rozhodnou, zda pojišťovna √ nebo zajišťovna dodržuje obezřetnostní zásady stanovené v této směrnici.

ò nový

Článek 30Transparentnost a odpovědnost

1. Orgány dozoru plní své úkoly transparentním a odpovědným způsobem s patřičným ohledem na ochranu důvěrných informací.

2. Členské státy zajistí, aby byly sdělovány tyto informace:

a) znění právních a správních předpisů a obecné pokyny v oblasti právní úpravy pojišťovnictví;

b) obecná kritéria a metody použité v procesu kontroly orgánem dozoru, jak jsou stanoveny v článku 36;

c) souhrnné statistické údaje o hlavních aspektech obezřetnostního rámce;

d) způsob, jakým se v praxi provádějí možnosti a případy vlastního uvážení pojišťovny nebo zajišťovny stanovené v této směrnici;

e) cíle dozoru a jeho hlavní funkce a činnosti.

Sdělování, stanovené v prvním pododstavci, musí být dostatečné, aby umožnilo srovnání přístupů dozoru přijatých orgány dozoru různých členských států.

Sdělování se provádí v jednotné úpravě a pravidelně se aktualizuje. Údaje jsou v každém členském státě přístupné na jednotné elektronické adrese.

3. Členské státy mohou stanovit transparentní postupy týkající se jmenování a odvolání členů řídících a správních subjektů svých orgánů dozoru.

4. Komise přijme prováděcí opatření týkající se odstavce 2 a určí hlavní aspekty, o nichž se zveřejňují souhrnné statistické údaje, úpravu, strukturu, obsah a datum sdělení.

Uvedená opatření, jejichž účelem je změna jiných než podstatných prvků této směrnice, se přijmou podle regulativního postupu s kontrolou uvedeného v čl. 313 odst. 3.

2005/68/ES čl. 60 odst. 3 (přizpůsobený)

ð nový

√ Článek 31 Zákaz odmítnutí zajišťovacích smluv nebo retrocesních smluv

1. Domovský členský stát pojišťovny neodmítne zajišťovací smlouvu uzavřenou pojišťovnou se zajišťovnou povolenou v souladu se směrnicí 2005/68/ES nebo pojišťovnou povolenou v souladu se směrnicí 73/239/EHS nebo touto směrnicíčlánkem 14 z důvodů přímo spojených s finančním zdravím této zajišťovny nebo √ této pojišťovny.

2005/68/ES článek 15 (přizpůsobený)

32. Domovský členský stát zajišťovny neodmítne smlouvu o retrocesi √ retrocesní smlouvu uzavřenou zajišťovnou se zajišťovnou povolenou v souladu s touto směrnicí nebo pojišťovnou povolenou v souladu se směrnicí 73/239/EHS nebo 2002/83/ES článkem 14 z důvodů přímo se týkajících finančního zdraví této zajišťovny nebo pojišťovny.

4. Příslušné orgány domovského členského státu vyžadují od každé zajišťovny, aby měla řádné správní a účetní postupy a odpovídající vnitřní kontrolní mechanismy.

2005/68/ES článek 16 (přizpůsobený)

Článek 32Dozor nad pobočkami usazenými v jiném členském státě

Členskýé stát pobočky √ státy stanoví, že pokud √ pojišťovna nebo zajišťovna, jíž bylo vydáno povolení v jiném členském státě, provozuje činnost prostřednictvím pobočky, mohou příslušné orgány √ dozoru domovského členského státu, poté, co nejprve informují příslušné orgány √ dozoru hostitelského členského státu pobočky, samy nebo prostřednictvím osob, které √ jmenovaných pro uvedený účeljmenují, na místě ověřovat informace nutné k zajištění finančního dozoru nad √ touto pojišťovnou nebo zajišťovnou.

Orgány √ dotyčného hostitelského členského státu pobočky se mohou uvedeného ověřování √ uvedených ověřování účastnit.

2002/83/ES článek 13 (přizpůsobený)

Článek 33 Informace týkající se účetnictví, obezřetnosti a statistiky : pravomoci dozoru

84/641/EHS článek 11 (přizpůsobený)

1. Každý čČlenskýé stát √ státy uloží pojišťovnám √ a zajišťovnám se sídlem na jeho √ jejich území povinnost předkládat roční výkaz obsahující údaje o všech typech svých operací, své finanční situaci, solventnosti, a pokud jde o krytí rizik uvedených pod číslem v odvětví 18 v bodě A přílohy I, o jiných zdrojích, jimiž disponujeí pro splnění svých závazků, jestliže právní předpisy těchto členských států dozor nad těmito zdroji stanovují.

87/343/EHS čl. 1 bod 7 (přizpůsobený)

12. Pokud jde o pojištění úvěru, musí √ neživotní pojišťovna poskytovat orgánu √ orgánům dozoru přístup k výkazům obsahujícím jak technické výsledky, tak i pojistně technické rezervy vztahující se k této činnosti.

2005/68/ES článek 17 (přizpůsobený)

23. Členské státy ukládají √ pojišťovnám a zajišťovnám se √ , jejichž skutečné sídlemo se nachází na jejich území, aby pravidelně předkládaly výkazy spolu se statistickými dokumenty, které jsou nutné pro účely dozoru.

Příslušné oOrgány √ dozoru si navzájem poskytují veškeré dokumenty a informace užitečné pro účely dozoru.

2002/83/ES článek 13 (přizpůsobený)

ð nový

√ Článek 34 Obecné pravomoci dozoru

ò nový

1. Členské státy zajistí, aby orgány dozoru měly pravomoc přijímat preventivní a nápravná opatření k zajištění toho, aby pojišťovny a zajišťovny dodržovaly právní a správní předpisy přijaté podle této směrnice.

2. Orgány dozoru mají pravomoc přijímat jakákoli opatření, případně včetně opatření správní nebo finanční povahy, pokud jde o pojišťovny a zajišťovny a členy jejich správního nebo řídícího orgánu nebo osoby, které tento orgán ovládají.

3. Členské státy zajistí, aby orgány dozoru měly pravomoc požadovat všechny informace nezbytné pro provádění dozoru v souladu s článkem 35.

4. Členské státy zajistí, aby orgány dozoru měly právo vypracovat, kromě výpočtu solventnostního kapitálového požadavku, případně kvantitativní nástroje v rámci procesu kontroly orgánem dozoru k posouzení schopnosti pojišťoven a zajišťoven zvládat možné události nebo budoucí změny v hospodářských podmínkách, které by mohly mít nepříznivé účinky na jejich celkovou finanční situaci. Orgány dozoru požadují, aby toto ověřování prováděly pojišťovny a zajišťovny.

2002/83/ES článek 13 (přizpůsobený)

5. √ Orgány dozoru mají pravomoc prováděnímt vyšetřování na místě v prostorách pojišťovny √ pojišťoven a zajišťoven ;

ò nový

6. Pravomoci dozoru se uplatňují včas a přiměřeně.

ò nový

7. Pravomoci ohledně pojišťoven a zajišťoven uvedené v odstavcích 1 až 5 jsou dostupné, pokud jde o externě zajištěné činnosti pojišťoven a zajišťoven.

2002/83/ES článek 13 (přizpůsobený)

8.c) zajistit, aby byla uvedená oOpatření √ uvedená v odstavcích 1 až 5 a 7 se prováděnají, případně i jejich vymáháním soudní cestou.

2002/83/ES článek 13 (přizpůsobený)

3. Každý členský stát přijme všechna nezbytná opatření k zajištění toho, aby příslušné orgány měly pravomoci a prostředky nutné pro dozor nad činností pojišťoven se sídlem na jejich územích, včetně činností vykonávaných mimo tato území, v souladu se směrnicemi Rady upravujícími uvedené činnosti a k účelům sledování toho, jak jsou tyto směrnice uplatňovány.

Tyto pravomoci a prostředky musí příslušným orgánům zejména umožňovat:

a) činit podrobná šetření týkající se situace pojišťovny a veškeré její činnosti, mimo jiné

- shromažďováním informací nebo vyžadováním předložení dokumentů o její pojišťovací činnosti,

- prováděním vyšetřování na místě v prostorách pojišťovny;

b) přijímat veškerá opatření týkající se pojišťovny, jejích odpovědných ředitelů nebo osob, které ji řídí, vhodná a nutná k zajištění toho, aby činnost pojišťovny trvale odpovídala právním a správním předpisům, které musí pojišťovna splňovat v každém členském státě, a zejména obchodního plánu v rozsahu, v němž zůstává povinný, a k zabránění nebo nápravě veškerých závad, které by mohly ohrožovat zájmy pojištěných osob;

ò nový

Článek 35Informace, které se poskytují pro účely dozoru

1. Členské státy požadují, aby pojišťovny a zajišťovny předkládaly orgánům dozoru informace, které jsou nezbytné pro účely dozoru. Tyto informace zahrnují přinejmenším informace nezbytné pro následující kroky při provádění procesu uvedeného v článku 36:

a) posouzení systému správy uplatňovaného pojišťovnami a zajišťovnami, činnosti, kterou provádějí, zásad oceňování používaných pro účely solventnosti, rizik, jimž čelí, a systémů řízení rizik, jejich kapitálové struktury, potřeb a řízení;

b) přijímání vhodných rozhodnutí vyplývajících z výkonu jejich práv a povinností dozoru.

2. Členské státy zajistí, aby orgány dozoru měly tyto pravomoci:

a) určovat povahu, rozsah a úpravu informací uvedených v odstavci 1, jejichž předložení požadují od pojišťoven a zajišťoven v těchto časových okamžicích:

i) v předem stanovených lhůtách;

ii) při předem stanovených událostech;

iii) během šetření týkajících se situace pojišťovny nebo zajišťovny;

b) získávat veškeré informace, které mají o smlouvách zprostředkovatelé, nebo o smlouvách, které se uzavřely se třetími osobami;

c) požadovat informace od externích odborníků, jako jsou auditoři a pojistní matematici.

3. Informace uvedené v odstavcích 1 a 2 zahrnují:

a) kvalitativní nebo kvantitativní prvky nebo jakoukoli jejich vhodnou kombinaci;

b) historické, nynější nebo očekávané prvky nebo jakoukoli jejich vhodnou kombinaci;

c) údaje od vnitřních nebo vnějších zdrojů nebo jakékoli jejich vhodné kombinace.

4. Informace uvedené v odstavcích 1 a 2 jsou v souladu s těmito zásadami:

a) musí odrážet povahu, rozsah a komplexnost činnosti dotyčné pojišťovny nebo zajišťovny;

b) musí být přístupné, úplné ve všech podstatných ohledech, srovnatelné a v průběhu času konzistentní;

c) musí být relevantní, spolehlivé a srozumitelné.

5. Členské státy zajistí, aby pojišťovny a zajišťovny měly vhodné systémy a struktury za účelem splnění požadavků stanovených v odstavcích 1 až 4, jakož i písemnou koncepci, schválenou správním nebo řídícím orgánem pojišťovny nebo zajišťovny a zajišťující průběžnou přiměřenost předkládaných informací.

6. Komise přijme prováděcí opatření blíže určující informace uvedené v odstavcích 1 až 5 za účelem zajištění přiměřeného rozsahu sbližování, pokud jde o oznamování orgánům dozoru.

Tato opatření, jejichž účelem je změna jiných než podstatných prvků této směrnice jejím doplněním, se přijmou podle regulativního postupu s kontrolou uvedeného v čl. 313 odst. 3.

2002/83/ES článek 13 a 2005/68/ES čl. 17 odst. 4 (přizpůsobený)

Členské státy mohou také stanovit, že příslušné orgány mohou získávat veškeré informace, které mají o smlouvách zprostředkovatelé.

ò nový

Článek 36Proces kontroly orgánem dozoru

1. Členské státy zajistí, aby orgány dozoru kontrolovaly a hodnotily strategie, procesy a postupy oznamování, které zavedly pojišťovny a zajišťovny za účelem splnění právních a správních předpisů přijatých podle této směrnice.

Kontrola a hodnocení zahrnou hodnocení kvalitativních požadavků týkajících se systému správy, posuzování rizik, jimž dotyčné pojišťovny a zajišťovny čelí nebo mohou čelit, a posuzování schopnosti uvedených pojišťoven a zajišťoven posuzovat tato rizika s ohledem na prostředí, v němž pojišťovny a zajišťovny vykonávají činnost.

2. Orgány dozoru zejména kontrolují a hodnotí soulad s:

a) systémem správy, jak je stanoven v kapitole IV oddílu 2;

b) technickými rezervami, jak jsou stanoveny v kapitole VI oddílu 2;

c) kapitálovými požadavky, jak jsou stanoveny v kapitole VI oddílu 4 a 5;

d) investičními pravidly, jak jsou stanovena v kapitole VI oddílu 6;

e) kvalitou a kvantitou vlastních zdrojů, jak jsou stanoveny v kapitole VI oddílu 3;

f) pokud pojišťovna nebo zajišťovna používá úplný nebo částečný interní model, průběžné plnění požadavků pro úplné a částečné interní modely stanovené v kapitole VI oddílu 4 pododdílu 3.

3. Orgány dozoru zavedou přiměřené nástroje sledování, které jim umožňují určit zhoršující se finanční podmínky v pojišťovně nebo zajišťovně a sledovat, jak je toto zhoršení napraveno.

4. Orgány dozoru posuzují přiměřenost metod a postupů pojišťoven a zajišťoven, které mají určovat možné události nebo budoucí změny v hospodářských podmínkách, které by mohly mít nepříznivé účinky na celkovou finanční situaci dotyčné pojišťovny nebo zajišťovny.

Orgány dozoru posuzují schopnost pojišťoven a zajišťoven odolat těmto možným událostem nebo budoucím změnám v hospodářských podmínkách.

5. Orgány dozoru mají pravomoci nezbytné k tomu, aby mohly od pojišťoven a zajišťoven požadovat odstranění slabých stránek nebo nedostatků určených v procesu kontroly orgánem dozoru.

6. Kontrola a hodnocení se provádějí pravidelně.

Orgány dozoru stanoví minimální četnost a rozsah kontrol, hodnocení a posuzování uvedených v odstavcích 1, 2 a 4 s ohledem na povahu, rozsah a komplexnost činností dotyčné pojišťovny nebo zajišťovny.

Článek 37 Navýšení kapitálu

1. V návaznosti na proces kontroly orgánem dozoru mohou orgány dozoru za výjimečných okolností stanovit pro pojišťovnu nebo zajišťovnu navýšení kapitálu, a to odůvodněným rozhodnutím. Tato možnost je pouze v těchto případech:

a) orgán dozoru učiní závěr, že rizikový profil pojišťovny nebo zajišťovny se významně odchyluje od předpokladů k solventnostnímu kapitálovému požadavku, jak byl vypočítán s použitím standardního vzorce v souladu s kapitolou VI oddílem 4 pododdílem 2, a žádost podle článku 116 byla neúčinná nebo v době, kdy se v souladu s uvedeným článkem vypracovává částečný nebo úplný interní model;

b) orgán dozoru učiní závěr, že se rizikový profil pojišťovny nebo zajišťovny významně odchyluje od předpokladů k solventnostnímu kapitálovému požadavku, jak byl vypočítán s použitím interního modelu nebo částečného interního modelu v souladu s kapitolou VI oddílem 4 pododdílem 3, protože jistá kvantifikovatelná rizika jsou zachycena nedostatečně a úprava modelu s cílem lépe zohlednit daný rizikový profil nebyla v přiměřeném časovém úseku úspěšná;

c) orgán dozoru učiní závěr, že systém správy pojišťovny nebo zajišťovny se významně odchyluje od norem stanovených v kapitole IV oddílu 2, že tyto odchylky brání pojišťovně nebo zajišťovně v tom, aby byla schopna řádně posuzovat a řídit rizika, jimž je nebo by mohla být vystavena, a je nepravděpodobné, že uplatnění jiných opatření samotné dostatečně zlepší nedostatky v přiměřeném časovém úseku.

2. V případech stanovených v tomto článku odst. 1 písm. a) a b) se navýšení kapitálu vypočítá tak, aby pojišťovna nebo zajišťovna splňovala čl. 100 odst. 3.

3. V případech stanovených v odst. 1 písm. b) a c) orgán dozoru zajistí, aby pojišťovna nebo zajišťovna vyvinula veškeré úsilí pro odstranění nedostatků, které vedly k uložení navýšení kapitálu.

4. Navýšení kapitálu uvedené v odstavci 1 je kontrolováno orgánem dozoru alespoň jednou ročně a je odstraněno, jestliže pojišťovna odstranila nedostatky, které vedly k jeho uložení.

Navýšení kapitálu může mít trvalou povahu, pouze pokud nadále trvají podmínky stanovené v odst. 1 v písm. a), protože rizikový profil dotyčné pojišťovny nebo zajišťovny se nadále významně odchyluje od předpokladů k solventnostnímu kapitálovému požadavku, jak byl vypočítán v souladu s kapitolou VI oddílem 4 pododdílem 2.

5. Solventnostní kapitálový požadavek, včetně navýšení kapitálu uloženého v souladu s odst. 1 písm. a) a b), nahradí nepřiměřený solventnostní kapitálový požadavek.

Solventnostní kapitálový požadavek, včetně navýšení kapitálu, nahradí v každém případě nepřiměřený solventnostní kapitálový požadavek pro účely určení nedodržení solventnostního kapitálového požadavku uvedeného v článku 135.

6. Komise přijme prováděcí opatření, která blíže určí okolnosti, za nichž lze uložit navýšení kapitálu a jeho výpočet.

Tato opatření, jejichž účelem je změna jiných než podstatných prvků této směrnice jejím doplněním, se přijmou podle regulativního postupu s kontrolou uvedeného v čl. 313 odst. 3.

Článek 38Dozor nad externě zajištěnými činnostmi

1. Členské státy zajistí, aby pojišťovny nebo zajišťovny, které si dávají externě zajišťovat jistou činnost, v souladu s článkem 48 stanovily, že:

a) poskytovatel služeb musí v souvislosti s externě zajištěnou činností spolupracovat s orgány dozoru pojišťovny nebo zajišťovny;

b) pojišťovny nebo zajišťovny, jejich auditoři a příslušné orgány dozoru musí mít skutečný přístup k údajům souvisejícím s externě zajištěnými činnostmi, jakož i k provozním prostorům poskytovatele služeb, pokud se tyto prostory nacházejí ve Společenství, a orgány dozoru musí být schopny vykonávat uvedená práva přístupu.

2. Členský stát, v němž se nachází poskytovatel služeb, povolí orgánům dozoru pojišťovny nebo zajišťovny, aby samy nebo prostřednictvím osob, které pro tento účel jmenují, provádět inspekce na místě v prostorách poskytovatele služeb poté, co nejdříve informoval své příslušné orgány. V případě subjektu, který není pod dozorem, je orgánem dozoru příslušný orgán.

Orgány dozoru členských států pojišťovny nebo zajišťovny mohou k provádění uvedených inspekcí na místě zmocnit orgány dozoru členského státu, v němž se nachází poskytovatel služeb.

2002/83/ES článek 14 (přizpůsobený)

ð nový

Článek 39 Převod kmene pojistných smluv

1. Za podmínek stanovených vnitrostátními právními předpisy vydáají každý členskýé státy povolení pojišťovnám √ a zajišťovnám se sídlem na jeho √ jejich území k převodu celého nebo části jejich kmene pojistných smluv uzavřených √ buď v rámci práva usazování, nebo volného pohybu služeb na přejímající √ přebírající podnik usazený ve Společenství,. ,

√ Takový převod lze povolit, pouze pokud příslušné orgány √ dozoru domovského členského státu přejímajícího √ přebírajícího podniku potvrdí, že po započtení převodu má přejímající √ přebírající podnik ð nezbytné použitelné vlastní zdroje na krytí solventnostního kapitálového požadavku uvedeného v čl. 99 odst. 1 ï nutnou míru solventnosti.

√ 2. V případě pojišťoven se použijí odstavce 3 až 6.

23. Pokud pobočka hodlá převést celý kmen nebo část kmene pojistných smluv uzavřených v rámci práva usazování nebo volného pohybu služeb, je třeba konzultovat členský stát pobočky √ , v němž se nachází tato pobočka .

34. Za okolností zmiňovaných v odstavcích 1 a 23 orgány √ dozoru domovského členského státu převádějící pojišťovny povolí převod po obdržení souhlasu od příslušných orgánů √ dozoru členských států, v kterých se nachází rizika, nebo od členských států závazku.

45. Příslušné oOrgány √ dozoru členských států, které byly konzultovány, poskytnou stanovisko nebo souhlas příslušným orgánům √ dozoru √ domovského členského státu převádějící pojišťovny do tří měsíců od obdržení žádosti √ o konzultaci. ;

nNedodání odpovědi konzultovanými orgány v uvedené lhůtě se považuje za vyslovení příznivého stanoviska nebo mlčky vyjádřenéhoý souhlasu.

56. Převod povolený v souladu s tímto článkem odstavci 1 až 5 se zveřejňuje způsobem stanoveným vnitrostátními právními předpisy √ v členském státě, ve kterém se nachází riziko, nebo v členském státě závazku.

Tyto převody jsou bez dalšího účinné vůči pojistníkům, pojištěným osobám a všem ostatním osobám majícím práva nebo povinnosti vzniklé z převedených smluv.

92/49/EHS článek 12 a 2002/83/ES článek 14 (přizpůsobený)

Tímto ustanovením Prvním a druhým pododstavcem tohoto odstavce není dotčeno právo členských států poskytnout pojistníkům možnost smlouvy v určité lhůtě po převodu zrušit.

HLAVA III KAPITOLA IV – PODMÍNKY PRO POJIŠŤOVACÍ ČINNOST

ò nový

Oddíl 1 – Odpovědnost správního nebo řídícího orgánu

ò nový

Článek 40Odpovědnost správního nebo řídícího orgánu

Členské státy zajistí, aby správní nebo řídící orgán pojišťovny nebo zajišťovny měl konečnou odpovědnost za to, že dotyčná pojišťovna nebo zajišťovna dodržuje právní a správní předpisy přijaté podle této směrnice.

ò nový

ODDÍL 2 – SYSTÉM SPRÁVY

ČLÁNEK 41 OBECNÉ POžADAVKY V OBLASTI SPRÁVY

1. Členské státy požadují, aby všechny pojišťovny a zajišťovny měly účinný systém správy, který umožňuje zdravé a obezřetné řízení činnosti.

Uvedený systém zahrnuje přinejmenším adekvátní transparentní organizační strukturu s jasným rozdělením a přiměřeným oddělením povinností a účinným systémem pro zajištění předávání informací. Zahrnuje dodržení požadavků stanovených v článcích 42 až 48.

Systém správy je předmětem pravidelného vnitřního přezkumu.

2. Systém správy je přiměřený povaze, rozsahu a komplexnosti operací pojišťovny nebo zajišťovny.

3. Pojišťovny nebo zajišťovny mají písemnou koncepci, pokud jde přinejmenším o řízení rizik, vnitřní kontrolu, vnitřní audit a případně externí zajištění služeb nebo činností. Zajistí, aby se tyto koncepce prováděly.

Uvedené písemné koncepce se přezkoumávají alespoň jednou ročně. Podléhají předchozímu schválení správním nebo řídícím orgánem a upravují se s ohledem na jakoukoli významnou změnu v dotyčném systému nebo oblasti.

4. Orgány dozoru mají přiměřené prostředky, metody a pravomoci pro ověřování systému správy pojišťoven a zajišťoven a pro hodnocení vznikajících rizik zjištěných uvedenými pojišťovnami a zajišťovnami, které mohou mít vliv na jejich finanční zdraví.

Členské státy zajistí, aby měly orgány dozoru pravomoci nezbytné k tomu, aby mohly požadovat zlepšení a posílení systému správy za účelem zajištění dodržení požadavků stanovených v článcích 42 až 48.

Článek 42 Požadavky vhodnosti a řádnosti na osoby, které skutečně řídí pojišťovnu nebo zajišťovnu nebo mají jiné klíčové funkce

1. Pojišťovny a zajišťovny zajistí, aby všechny osoby, které skutečně řídí pojišťovnu nebo zajišťovnu nebo mají jiné klíčové funkce, vždy splňovaly tyto požadavky:

a) mají adekvátní odbornou kvalifikaci, znalosti a zkušenosti, které jim umožňují obezřetné a zdravé řízení (jsou vhodní);

b) mají tu nejlepší pověst a jsou nanejvýš čestní (jsou řádní).

2. Pojišťovny a zajišťovny oznámí orgánu dozoru veškeré změny totožnosti osob, které skutečně řídí pojišťovnu nebo zajišťovnu nebo mají jiné klíčové funkce, spolu se všemi informacemi potřebnými k posouzení, zda jakékoli nové osoby, které byly jmenovány, aby řídily pojišťovnu nebo zajišťovnu, jsou vhodné a řádné.

3. Pojišťovny a zajišťovny učiní oznámení svému orgánu dozoru, pokud kterákoli osoba uvedená v odstavcích 1 a 2 byla nahrazena, protože již nesplňuje požadavky uvedené v odst. 1 písm. b).

Článek 43Řízení rizik

1. Pojišťovny a zajišťovny mají účinný systém řízení rizik zahrnující strategie, procesy a postupy oznamování nezbytné pro neustálé sledování, řízení a oznamování rizik, na jednotlivé a souhrnné úrovni, jimž jsou nebo by mohly být vystaveny, a jejich vzájemných závislostí.

Uvedený systém řízení rizik je dobře začleněn do organizační struktury pojišťovny nebo zajišťovny. Obsahuje plány pro případ nouze.

2. Systém řízení rizik se vztahuje na rizika, která budou zahrnuta do výpočtu solventnostního kapitálového požadavku, jak je stanoveno v čl. 100 odst. 4, jakož i na rizika, která nejsou zahrnuta nebo nejsou plně zahrnuta do jeho výpočtu.

Vztahuje se alespoň na tyto oblasti:

a) upisování pojištění a tvorba technických rezerv;

b) řízení aktiv a závazků;

c) investice, zejména deriváty a podobné závazky;

d) řízení rizika likvidity a rizika koncentrace;

e) zajištění a další techniky snižování rizik.

Písemná koncepce řízení rizik uvedená v čl. 41 odst. 3 zahrnuje koncepce týkající se tohoto odstavce druhého pododstavce písmen a) až e).

3. Pokud jde o investiční riziko, pojišťovny a zajišťovny prokážou, že dodržují kapitolu VI oddíl 6.

4. Pojišťovny a zajišťovny zavedou funkci řízení rizik, která je členěna tak, aby usnadnila provádění systému řízení rizik.

5. Pro pojišťovny a zajišťovny, které používají částečný nebo úplný interní model schválený v souladu s články 109 a 110, se funkce řízení rizik vztahuje na tyto další úkoly:

a) zkonstruovat a provést interní model;

b) testovat a ověřit platnost interního modelu;

c) vést dokumentaci k internímu modelu a jeho veškerým změnám;

d) informovat správní nebo řídící orgán o chování interního modelu, uvádět oblasti, v nichž je zapotřebí zlepšení, a podávat uvedenému orgánu nejnovější informace o úsilí zlepšit dříve zjištěné slabé stránky;

e) analyzovat chování interního modelu a vypracovávat o něm souhrnné zprávy.

Článek 44 Vlastní posouzení rizik a solventnosti

1. Každá pojišťovna nebo zajišťovna jako součást svého systému řízení rizik provádí své vlastní posouzení rizik a solventnosti.

Toto posouzení zahrnuje alespoň:

a) celkové potřeby solventnosti s ohledem na specifický rizikový profil, schválené přípustné odchylky rizik a obchodní strategii pojišťovny nebo zajišťovny;

b) neustálé dodržování kapitálových požadavků, jak jsou stanoveny v kapitole VI oddílech 4 a 5, a požadavků týkajících se technických rezerv, jak jsou stanoveny v kapitole VI oddílu 2;

c) míru, v níž se rizikový profil pojišťovny nebo zajišťovny významně odchyluje od předpokladů k solventnostnímu kapitálovému požadavku, jak je stanoven v čl. 100 odst. 3, vypočítanému standardním vzorcem v souladu s kapitolou VI oddílem 4 pododdílem 3.

2. Pro účely odst. 1 písm. a) dotyčná pojišťovna nebo zajišťovna zavede procesy, které jí umožňují náležitě zjišťovat a měřit rizika, jimž čelí, v krátkodobém a dlouhodobém výhledu a rovněž zjišťovat možné události nebo budoucí změny v hospodářských podmínkách, které by mohly mít nepříznivé účinky na její celkovou finanční situaci. Pojišťovna nebo zajišťovna prokáže metody použité k určení svých celkových potřeb solventnosti.

3. V případě uvedeném v odst. 1 písm. c), pokud se používá interní model, provede se posouzení spolu s opětovnou kalibrací, která mění interní riziková čísla na míru rizika a kalibraci solventnostního kapitálového požadavku.

4. Vlastní posouzení rizik a solventnosti je nedílnou součástí obchodní strategie a neustále se zohledňuje v strategických rozhodnutích pojišťovny nebo zajišťovny.

5. Pojišťovny nebo zajišťovny provádějí posouzení uvedené v odstavci 1 pravidelně a neprodleně po jakékoli významné změně ve svém rizikovém profilu.

6. Pojišťovny a zajišťovny informují orgány dozoru o výsledcích každého vlastního posouzení rizik a solventnosti v rámci informací oznamovaných podle článku 35.

Článek 45 Vnitřní kontrola

1. Pojišťovny a zajišťovny zavedou účinný systém vnitřní kontroly.

Uvedený systém zahrnuje přinejmenším správní a účetní postupy, rámec vnitřní kontroly, vhodného oznamování na všech úrovních pojišťovny nebo zajišťovny a trvalou funkci zajišťování shody s předpisy.

2. Funkce zajišťování shody s předpisy zahrnuje poskytování poradenství správnímu nebo řídícímu orgánu ohledně dodržování právních a správních předpisů přijatých podle této směrnice. Zahrnuje rovněž posouzení dopadu veškerých změn v právním prostředí na operace dotyčné pojišťovny nebo zajišťovny, jakož i určení a posouzení rizika nedodržení předpisů.

Článek 46 Vnitřní audit

1. Pojišťovny a zajišťovny zřídí účinnou a trvalou funkci vnitřního auditu.

2. Funkce vnitřního auditu zahrnuje přezkoumání souladu činností pojišťovny a zajišťovny se všemi jejími vnitřními strategiemi, procesy a postupy oznamování.

Funkce vnitřního auditu rovněž zahrnuje hodnocení, zda systém vnitřní kontroly pojišťovny nebo zajišťovny zůstává dostatečný a přiměřený s ohledem na její činnost.

3. Funkce vnitřního auditu je objektivní a nezávislá na provozních funkcích.

4. Veškerá zjištění a doporučení vnitřního auditu se oznamují správnímu nebo řídícímu orgánu, který zajistí shodu se zjištěními a doporučeními vnitřního auditu.

Článek 47Pojistně-matematická funkce

1. Pojišťovny a zajišťovny zřídí účinnou pojistně-matematickou funkci, která:

a) koordinuje výpočet technických rezerv;

b) zajišťuje přiměřenost používaných metodik a podkladových modelů, jakož i předpokladů učiněných při výpočtu technických rezerv;

c) posuzuje dostatečnost a kvalitu údajů používaných při výpočtu technických rezerv;

d) srovnává nejlepší odhady se zkušeností;

e) informuje správní nebo řídící orgán o spolehlivosti a adekvátnosti výpočtu technických rezerv;

f) dohlíží na výpočet technických rezerv v případech stanovených v článku 80;

g) vyjadřuje názor na celkovou koncepci upisování pojištění;

h) vyjadřuje názor na adekvátnost zajistných ujednání;

i) přispívá k účinnému provádění systému řízení rizik uvedeného v článku 43, zejména pokud jde o konstrukci rizikových modelů, která jsou podkladem výpočtu kapitálových požadavků stanovených v kapitole VI oddílech 4 a 5 a posouzení uvedené v článku 44.

2. Pojistně-matematickou funkci vykonávají osoby s dostatečnými znalostmi pojistné a finanční matematiky a schopné případně prokázat své příslušné zkušenosti a odborné znalosti na příslušné odborné a jiné úrovni.

Článek 48Externí zajištění služeb nebo činností

1. Členské státy zajistí, aby pojišťovny nebo zajišťovny nadále plně odpovídaly za plnění všech svých povinností podle této směrnice, pokud si dávají externě zajišťovat kritické nebo důležité provozní funkce nebo jakékoli pojišťovací nebo zajišťovací činnosti.

2. Externí zajištění důležitých provozních činností se neprovádí tak, aby vedlo k:

a) podstatnému zhoršení kvality systému správy dotyčné pojišťovny nebo zajišťovny;

b) nadměrnému zvýšení operačního rizika;

c) zhoršení schopnosti orgánů dozoru sledovat, jak pojišťovna nebo zajišťovna plní své povinnosti;

d) narušení nepřetržité a uspokojivé služby poskytované pojistníkům.

3. Než si pojišťovny a zajišťovny dají externě zajistit důležité činnosti, uvědomí včas orgány dozoru a informují je i o jakémkoli následném závažném vývoji, pokud jde o uvedené činnosti.

Článek 49Prováděcí opatření

Komise přijme prováděcí opatření, jimiž se blíže stanoví:

1) prvky systémů uvedených v článcích 41, 43, 45 a 46, a zejména oblasti, na které se má vztahovat řízení aktiv a závazků a investiční koncepce, jak je uvedeno v čl. 43 odst. 2, pojišťoven a zajišťoven;

2) funkce uvedené v článcích 43, 45, 46 a 47;

3) požadavky stanovené v článku 42 a funkce, které jim podléhají;

4) podmínky, za nichž lze externě zajišťovat služby nebo činnosti.

Tato opatření, jejichž účelem je změna jiných než podstatných prvků této směrnice jejím doplněním, se přijmou podle regulativního postupu s kontrolou uvedeného v čl. 313 odst. 3.

Oddíl 3 – Zveřejňování informací

ČLÁNEK 50 ZPRÁVA O SOLVENTNOSTI A FINANčNÍ SITUACI: OBSAH

1. Členské státy zohlední zásady stanovené v čl. 35 odst. 3 a 4 a požadují, aby pojišťovny a zajišťovny každoročně zveřejňovaly zprávu o své solventnosti a finanční situaci.

Tato zpráva obsahuje následující informace, a to buď v plném rozsahu nebo prostřednictvím odkazů na rovnocenné informace zveřejněné podle jiných právních nebo regulativních požadavků:

a) popis činnosti a výkonnosti pojišťovny nebo zajišťovny;

b) popis systému správy a posouzení jeho přiměřenosti s ohledem na rizikový profil pojišťovny nebo zajišťovny;

c) popis vystavení rizikům, koncentrace rizik, snížení rizik a citlivosti rizik, a to samostatně pro každou kategorii rizika;

d) popis – a to samostatně pro aktiva, technické rezervy a další závazky – podkladů a metod použitých k jejich ocenění spolu s vysvětlením veškerých významných rozdílů v podkladech a metodách použitých k jejich ocenění v účetní závěrce;

e) popis řízení kapitálu, včetně alespoň:

i) struktury a výše vlastních zdrojů a jejich kvality;

ii) výše minimálního kapitálového požadavku a solventnostního kapitálového požadavku;

iii) informací umožňujících řádné porozumění hlavním rozdílům mezi standardním vzorcem a jakýmkoli interním modelem použitým pojišťovnou nebo zajišťovnou pro výpočet jejího solventnostního kapitálového požadavku;

iv) částky jakéhokoli nedodržení minimálního kapitálového požadavku nebo jakéhokoli významného nedodržení solventnostního kapitálového požadavku během období, o němž se podává zpráva, a to i kdyby bylo toto nedodržení následně vyřešeno, s vysvětlením vzniku a následků, jakož i jakýchkoli přijatých nápravných opatření.

2. Popis uvedený v odst. 1 písm. e) bodě i) zahrnuje analýzu veškerých významných změn ve srovnání s předešlým obdobím, o němž se podává zpráva, a vysvětlení veškerých významných rozdílů, pokud jde o hodnotu těchto prvků v účetní závěrce, a stručný popis převoditelnosti kapitálu.

Ze zveřejnění solventnostního kapitálového požadavku uvedeného v odst. 1 písm. e) bodě ii) jsou odděleně patrné částky vypočítané podle kapitoly VI oddílu 4 pododdílů 2 a 3 a jakékoli navýšení kapitálu uložené podle článku 37 spolu se stručnou informací o jeho odůvodnění dotyčným orgánem dozoru.

Nicméně a aniž jsou dotčena jakákoli zveřejnění povinná na základě jiných právních nebo regulativních požadavků, členské státy mohou stanovit, že navýšení kapitálu se nemusí zveřejňovat samostatně během přechodného období, které nepřesahuje pět let ode dne uvedeného v článku 318.

Zveřejnění solventnostního kapitálového požadavku je případně provázeno sdělením, že jeho konečná částka stále podléhá posouzení orgánem dozoru.

Článek 51Informace pro Evropský výbor orgánů dozoru nad pojišťovnictvím a zaměstnaneckým penzijním pojištěním a jeho zprávy

1. Členské státy požadují, aby orgány dozory poskytovaly Evropskému výboru orgánů dozoru nad pojišťovnictvím a zaměstnaneckým penzijním pojištěním každoročně tyto informace:

a) průměrné navýšení kapitálu na jeden podnik a rozdělení navýšení kapitálu uložených orgánem dozoru v předchozím roce, měřeno jako procento solventnostního kapitálového požadavku, uvedeného samostatně takto:

i) pro všechny pojišťovny a zajišťovny dohromady;

ii) pro životní pojišťovny;

iii) pro neživotní pojišťovny a zajišťovny;

b) pro každé sdělení uvedené v písmenu a) podíl navýšení kapitálu uložených na základě čl. 37 odst. 1 písmen a), b) a c).

2. Evropský výbor orgánů dozoru nad pojišťovnictvím a zaměstnaneckým penzijním pojištěním zveřejňuje každoročně tyto informace:

a) celkové rozdělení navýšení kapitálu v celém Společenství, měřeno jako procento solventnostního kapitálového požadavku, pro každou z těchto kategorií:

i) všechny pojišťovny a zajišťovny;

ii) životní pojišťovny;

iii) neživotní pojišťovny a zajišťovny;

b) pro každé sdělení uvedené v písmenu a) podíl navýšení kapitálu uložených na základě čl. 37 odst. 1 písmen a), b) a c).

Výbor kromě toho každoročně zveřejňuje tyto informace:

a) rozdělení navýšení kapitálu, měřeno jako procento solventnostního kapitálového požadavku, které kryje všechny pojišťovny a zajišťovny v každém členském státě;

b) pro každé sdělení uvedené v písmenu a) podíl navýšení kapitálu uložených na základě čl. 37 odst. 1 písmen a), b) a c).

3. Evropský výbor orgánů dozoru nad pojišťovnictvím a zaměstnaneckým penzijním pojištěním poskytuje Komisi informace uvedené v odstavci 2 spolu se zprávou nastiňující stupeň sbližování dozoru v různých členských státech, pokud jde o použití navýšení kapitálu.

Článek 52Zpráva o solventnosti a finanční situaci: použitelné zásady

1. Orgány dozoru povolí pojišťovnám nebo zajišťovnám nesdělit informace v těchto případech:

a) pokud by sdělením těchto informací konkurenti pojišťovny nebo zajišťovny získali významnou neoprávněnou výhodu;

b) pokud existují povinnosti vůči pojistníkům nebo vztahy vůči jiným protistranám zavazující pojišťovnu nebo zajišťovnu k zachování tajemství nebo důvěrnosti.

2. Jestliže nesdělení informací schválí orgán dozoru, pojišťovny a zajišťovny to uvedou ve své zprávě o solventnosti a finanční situaci a vysvětlí důvody.

3. Orgány dozoru povolí pojišťovnám a zajišťovnám využít zveřejnění informací učiněná na základě jiných právních nebo regulativních požadavků nebo odkázat na ně v té míře, v jaké tato zveřejnění informací odpovídají svou povahou a rozsahem informacím požadovaným podle článku 50.

4. Odstavce 1 a 2 se nevztahují na informace uvedené v čl. 50 odst. 1 písm. e).

Článek 53Zpráva o solventnosti a finanční situaci: aktualizace a další informace sdělované z vlastního rozhodnutí

1. V případě jakéhokoli důležitého vývoje, který významně ovlivňuje relevantnost informací sdělovaných podle článků 50 a 52, pojišťovny a zajišťovny sdělují vhodné informace o jeho povaze a účincích.

Pro účely prvního pododstavce se za důležitý vývoj považuje přinejmenším:

a) pokud je zaznamenáno nedodržování minimálního kapitálového požadavku a orgán dozoru buď soudí, že pojišťovna nebo zajišťovna nebude schopna předložit realizovatelný ozdravný plán, nebo neobdrží tento plán do jednoho měsíce;

b) pokud je zaznamenáno významné nedodržování solventnostního kapitálového požadavku a orgány dozoru neobdrží ozdravný plán, který považují za realizovatelný, do dvou měsíců.

V případech uvedených v druhém pododstavci písm. a) orgány dozoru požadují, aby dotyčná pojišťovna nebo zajišťovna okamžitě sdělila částku nedodržování a rovněž podala vysvětlení jeho vzniku a následků, včetně veškerých přijatých nápravných opatření. Pokud navzdory ozdravnému plánu, který byl původně považován za realizovatelný, nebylo vyřešeno nedodržování minimálního kapitálového požadavku do dvou měsíců od jeho zjištění, sdělí se to na konci uvedeného období a rovněž podá vysvětlení jeho vzniku a následků, včetně veškerých přijatých nápravných opatření.

V případech uvedených v druhém pododstavci písm. b) orgány dozoru požadují, aby dotyčná pojišťovna nebo zajišťovna okamžitě sdělila částku nesplnění a rovněž podala vysvětlení jeho vzniku a následků, včetně veškerých přijatých nápravných opatření. Pokud navzdory ozdravnému plánu, který byl původně považován za realizovatelný, nebylo vyřešeno neplnění solventnostního kapitálového požadavku, sdělí se to na konci daného období a rovněž podá vysvětlení jeho vzniku a následků, včetně veškerých přijatých nápravných opatření.

2. Pojišťovny a zajišťovny mohou sdělovat z vlastního rozhodnutí veškeré informace nebo podávat vysvětlení týkající se jejich solventnostního a finančního stavu, jejichž sdělení nebo podání není již vyžadováno podle článků 50 a 52 a odstavce 1 tohoto článku.

Článek 54Zpráva o solventnosti a finanční situaci: koncepce a schválení

1. Členské státy požadují, aby pojišťovny a zajišťovny měly vhodné systémy a struktury za účelem splnění požadavků stanovených v článcích 50, 52 a v čl. 53 odst. 1, jakož i písemnou koncepci zajišťující průběžnou přiměřenost veškerých informací sdělovaných podle článků 50, 52 a 53.

2. Zpráva o solventnosti a finanční situaci podléhá schválení ze strany správního nebo řídícího orgánu pojišťovny nebo zajišťovny a zveřejňuje se pouze po tomto schválení.

Článek 55Zpráva o solventnosti a finanční situaci: prováděcí opatření

Komise přijme prováděcí opatření blíže stanovující informace, které se musí sdělit, a prostředky, jimiž se toho dosáhne.

Tato opatření, jejichž účelem je změna jiných než podstatných prvků této směrnice jejím doplněním, se přijmou podle regulativního postupu s kontrolou uvedeného v čl. 313 odst. 3.

2002/83/ES článek 15 (přizpůsobený)

ODDÍL 2 4 – KVALIFIKOVANÉ PODÍLY

ČLÁNEK 56 √ Nabývání podílů

Členské státy stanoví, že všechny fyzické a právnické osoby, které hodlají získat přímo nebo nepřímo kvalifikovaný podíl v pojišťovně √ nebo zajišťovně , musí nejprve informovat √ uvědomit příslušné orgány √ dozoru domovského členského státu a uvést přitom velikost zamýšleného podílu.

Takováto osoba musí také informovat příslušné orgány √ dozoru domovského členského státu, když hodlá zvýšit svůj kvalifikovaný podíl tak, že by její podíl na hlasovacích právech nebo základním kapitálu dosáhl nebo překročil 20 %, 33 % nebo 50 % nebo tak, že se pojišťovna √ nebo zajišťovna stane dceřinouým společností √ podnikem této osoby.

Příslušné oOrgány √ dozoru domovského členského státu mají nejvýše tři měsíce ode dne oznámení stanoveného v prvním a druhém pododstavci na vyjádření nesouhlasu s tímto záměrem, pokud vzhledem k potřebě zajistit zdravé a obezřetné řízení pojišťovny √ nebo zajišťovny nejsou spokojeny se způsobilostí osoby uvedené v prvním pododstavci. Pokud s daným záměrem nevyjádří nesouhlas, mohou stanovit maximální lhůtu pro jeho uskutečnění.

2005/68/ES článek 20 (přizpůsobený)

Článek 57Nabývání účastí √ podílů finančními podniky

Když je nabyvatelem podílů uvedených v článku 1956 pojišťovna, zajišťovna, úvěrová instituce nebo investiční podnik, která získala povolení v jiném členském státě, nebo mateřský podnik takového subjektu, nebo fyzická nebo právnická osoba, která takový subjekt kontroluje, a když se v důsledku tohoto nabytí účasti stane podnik, ve kterém nabyvatel hodlá získat √ mít v držení podíl, dceřiným podnikem nabyvatele nebo bude kontrolován nabyvatelem, posuzování nabytí účasti se musí stát předmětem předchozí konzultace podle článku 14 26.

2005/68/ES článek 21 (přizpůsobený)

Článek 58Pozbývání účastí √ podílů

Členské státy požadují od všech fyzických a právnických osob, které se chtějí přímo nebo nepřímo vzdát kvalifikovaného podílu v √ pojišťovně nebo zajišťovně, aby o tom nejprve informovaly příslušné orgány √ dozoru domovského členského státu a uvedly přitom výši zamýšleného podílu √ , jehož se hodlají vzdát .

Tato osoba√ Tyto osoby musí také informovat příslušné orgány √ dozoru domovského členského státu, jestliže hodlá √ hodlají snížit svůj kvalifikovaný podíl tak, že by jejíich podíl na hlasovacích právech nebo na základním kapitálu poklesl pod 20 %, 33 % nebo 50 % a nebo že by √ pojišťovna nebo zajišťovna přestala být jejímich dceřiným podnikem.

2005/68/ES článek 22 (přizpůsobený)

Článek 59Informování příslušných orgánů √ dozoru pojišťovnou √ pojišťovnami a zajišťovnami

√ Pojišťovny a Zzajišťovny neprodleně informují příslušné orgány √ dozoru svých domovských členských států o všech nabytích nebo prodejích podílů na svém základním kapitálu, které způsobí, že √ uvedené podíly překročí jednu z hranic √ příslušnou hranici , která je uvedenýcha v článcíchku 19 56 a √ nebo 21 58, nebo pod ni klesnou.

2002/83/ES, 92/49/EHS článek 15 a 2005/68/ES článek 22 (přizpůsobený)

Alespoň jednou ročně také informují příslušné orgány √ dozoru domovského členského státu o jménech akcionářů a společníků držících kvalifikovaný podíl a o výši těchto podílů, jak vyplývá například z informací obdržených na výročních valných hromadách akcionářů a společníků nebo z informací získaných na základě povinností pro společnosti kotované na burze cenných papírů.

2005/68/ES článek 23 (přizpůsobený)

Článek 60Kvalifikované podíly :, pravomoci příslušných orgánů √ dozoru

Členské státy požadují, aby v případech, kdy by vliv, který mají osoby uvedené v článku 1956, mohl způsobit újmu obezřetnému a zdravému řízení √ pojišťovny nebo zajišťovny, přijaly příslušné orgány √ dozoru domovského členského státu √ pojišťovny nebo zajišťovny, v níž se usiluje o kvalifikovaný podíl nebo jeho zvýšení, vhodná opatření k ukončení uvedené situace. Tato opatření mohou například spočívat v soudních zákazech, sankcích ukládaných ředitelům a řídícím pracovníkům nebo pozastavení výkonu hlasovacích práv spojených s akciemi vlastněnými danými akcionáři nebo společníky.

Podobná opatření se uplatňují na fyzické i právnické osoby, které nesplní √ oznamovací povinnost předem poskytnout informace stanovené √ uvedenou v článku 19 56.

Pokud je podíl získán přes nesouhlas příslušných orgánů √ dozoru , přijmou členské státy bez ohledu na jakékoli další přijaté sankce opatření, kterými se buď√ kterékoli z těchto opatření:

1) √ pozastavení pozastaví výkonu odpovídajících hlasovacích práv,;

2) Nebo zajistí, že odevzdané hlasy jsou neplatné zajištění neplatnosti odevzdaných hlasů nebo zajistízajištění možnosti jejich zrušení.

2002/83/ES čl. 1 odst. 1 písm. j) (přizpůsobený)

Článek 61Hlasovací práva

Pro účely použití této definicetohoto oddílu v souvislosti s články 8 a 14 a jiných výší podílů uvedených v článku 15 se berou v úvahu hlasovací práva uvedená v článku 92 směrnice Evropského parlamentu a Rady 2001/34/ES ze dne 28. května 2001 o přijetí cenných papírů ke kotování na burze cenných papírů a o informacích, které k nim mají být zveřejněny;.

2005/68/ES článek 24 (přizpůsobený)

ð nový

ODDÍL 35 – PROFESNÍ TAJEMSTVÍ,A VÝMěNA INFORMACÍ ð A PODPORA SBLIžOVÁNÍ DOZORU ï

2005/68/ES článek 24 (přizpůsobený)

Článek 62Povinnost

1.Členské státy zajistí, aby všechny osoby, které pracují nebo pracovaly pro příslušné orgány √ dozoru , jakož i auditoři nebo experti jednající jménem příslušných √ uvedených orgánů, byli povinni zachovávat profesní tajemství.

Znamená to, že kKromě případů, na které se vztahuje trestní právo, nesmějí být žádné důvěrné informace, které uvedené osoby mohou získat √ získaly při plnění svých povinností, prozrazeny žádné osobě ani orgánu, kromě informací v celkové nebo souhrnné formě, kde není možno identifikovat jednotlivé pojišťovny √ a zajišťovny .

2.Avšak v případech, kdy je na √ pojišťovnu nebo zajišťovnu vyhlášen konkurs nebo u ní byla nařízena nucená likvidace, mohou být v občanskoprávním nebo obchodním řízení sdělovány důvěrné informace, které se netýkají třetích osob zapojených do pokusů √ pojišťovnu nebo zajišťovnu zachránit.

ê2005/68/ES článek 25 (přizpůsobený)

Článek 63Výměna informací mezi příslušnými orgány √ dozoru členských států

Článek 2462 nebrání příslušným√ nevylučuje výměnu informací mezi orgánůmy √ dozoru různých členských států vyměňovat si informace v souladu se směrnicemi vztahujícími se na zajišťovny. Tyto informace podléhají profesnímu tajemství stanovenému v článku 24 62.

2005/68/ES článek 26 (přizpůsobený)

Článek 64Dohody o spolupráci s třetími zeměmi

Členské státy mohou uzavírat dohody o spolupráci upravující výměnu informací s příslušnými orgány √ dozoru třetích zemí nebo s orgány nebo subjekty třetích zemí definovanými v čl. 28 66 odst. 1 a 2 pouze tehdy, pokud sdělované informace √ , které mají být sděleny, podléhají profesnímu tajemství, které odpovídá alespoň zárukám uvedeným v tomto oddílu. Tato výměna informací je √ musí být určena pro výkon dozoru uvedenými orgány nebo subjekty.

2002/83/ES, 2000/64/ES článek 2 a 2005/68/ES článek 26 (přizpůsobený)

Pokud informace √ , které mají být sděleny členským státem třetí zemi, pocházejí z jiného členského státu, nesmějí být zveřejněny bez výslovného souhlasu příslušných orgánů √ dozoru , které je poskytly, √ tohoto členského státu a případně pouze pro účely, pro které tyto orgány daly svůj souhlas.

2005/68/ES článek 27 (přizpůsobený)

ð nový

Článek 65 Použití důvěrných informací

Příslušné oOrgány √ dozoru , které obdrží důvěrné informace podle článků 24 62 a √ nebo 25 63, je mohou používat jen při plnění svých povinností pro√ a pro tyto účely :

a)1) kontrolu, zda jsou plněny podmínky pro přístup k √ pojišťovací a zajišťovací činnosti, a pro usnadnění sledování výkonu této činnosti, zvláště s ohledem na sledování technických rezerv, ð minimálního kapitálového požadavku, solventnostního kapitálového požadavku ï míry solventnosti, ð a systému správy ï správních a účetních postupů a vnitřních kontrolních mechanismů,;

b)2) ukládání sankcí,;

c)3) opravný prostředek ve správním řízení proti rozhodnutím příslušných orgánů √ dozoru ,; nebo

d)4) soudní řízení zahájené podle článku 53 nebo podle zvláštních podmínek stanovených v této směrnicie a jiných směrnicích přijatých v oblasti pojišťovnictví a zajišťovnictví.

2005/68/ES článek 28 (přizpůsobený)

Článek 66Výměna informací s jinými příslušnými orgány

1. Články 24 62 a 27 65 nebrání √ :

a) výměně informací v členském státě, pokud ve stejném členském státě existuje více příslušných √ mezi několika orgánůy √ dozoru ve stejném členském státě , √ při plnění jejich funkcí dozoru;

b) nebo mezi členskými státy,√ výměně informací mezi příslušnými orgány a √ dozoru a kterýmkoli z následujících orgánů, subjektů a osob, které se nacházejí ve stejném členském státě, √ při plnění jejich funkcí dozoru :

ai) orgány příslušnými pro úřední dozor nad úvěrovými institucemi a jinými finančními organizacemi a orgány pověřenými dozorem nad finančními trhy,;

bii) orgány √ subjekty , jež se zabývají likvidací a konkursem pojišťoven √ , a zajišťoven a jiným podobným řízením,; a

ciii) osobami příslušnými k provádění zákonem stanovených auditů účtů pojišťoven, zajišťoven a jiných finančních institucí,;

c) při plnění jejich funkcí dozoru nebo sdělování orgánům √ subjektům , které řídí nucené likvidační řízení nebo spravují systémy pojištění vkladů √ garanční fondy , informací nutných k plnění jejich úkolů.

√ Výměna informací uvedená v prvním pododstavci písm. b) se může uskutečňovat také mezi různými členskými státy.

Informace obdržené těmito orgány, subjekty a osobami podléhají √ povinnosti profesnímuho tajemství stanovenému v článku 2462.

2005/68/ES článek 28 (přizpůsobený)

2. Bez ohledu na čČlánky 24 62 až 65 mohou √ nebrání členskéým státyům povolit √ v tom, aby povolily výměnu informací mezi příslušnými orgány √ dozoru a √ kterýmkoli z těchto orgánů a osob :

a) orgány zodpovědnými za dohled nad subjekty, jež se zabývají likvidací a konkursem pojišťoven a zajišťoven a jiným podobným řízením,; nebo

b) orgány zodpovědnými za dohled nad osobami pověřenými prováděním zákonem stanovených auditů účtů pojišťoven √ , a zajišťoven, úvěrových institucí, investičních podniků a ostatních finančních institucí,; nebo

c) nezávislými znalci pojišťoven a zajišťoven provádějícími právními předpisy upravený dozor nad uvedenými pojišťovnami √ a zajišťovnami a orgány příslušnými pro dohled nad těmito znalci.

Členské státy, které chtějí využít možnosti stanovené v √ použijí prvním pododstavciec, vyžadují, aby byly splněny alespoň tyto podmínky:

a) výměna informacíe je√ musí být určenay k výkonu dohledu nebo dozoru podle prvního pododstavce;

b) obdržené informace obdržené v této souvislosti podléhají √ musí podléhat profesnímu tajemství stanovenému v článku 24 62;

c) pokud informace pocházejí z jiného členského státu, nesmějí být sdělovány bez výslovného souhlasu příslušných orgánů √ dozoru , které je poskytly√ od nichž pocházejí , a případně výhradně pro účely, pro které uvedené orgány udělily svůj souhlas.

Členské státy sdělí Komisi a ostatním členským státům jména orgánů, osob a subjektů, které smějí obdržet informace podle tohoto odstavce prvního a druhého pododstavce.

3. Bez ohledu na čČlánky 24 62 až 27 65 mohou √ nebrání členskéým státyům √ v tom, aby s cílem posílení stability √ a integrity finančního systému, včetně jeho integrity, povolitly výměnu informací mezi příslušnými orgány √ dozoru a orgány nebo subjekty podle právních předpisů příslušnými pro odhalování a vyšetřování porušování práva společností.

2002/83/ES čl. 16 odst. 5, 92/49/EHS čl. 16 odst. 5 písm. b) a 2005/68/ES čl. 28 odst. 3 (přizpůsobený)

ð nový

Členské státy, které chtějí využít možnosti stanovené v √ použijí prvním pododstavciec, vyžadují, aby byly splněny alespoň tyto podmínky:

a) informace jsou√ musí být jsou určeny k výkonu úkolů√ odhalování a vyšetřování podle prvního pododstavce;

b) obdržené informace obdržené v této souvislosti podléhají√ musí podléhat profesnímu tajemství stanovenému v článku 24 62;

c) pokud informace pocházejí z jiného členského státu, nesmějí být sdělovány bez výslovného souhlasu příslušných orgánů √ dozoru , které je poskytly√ od nichž pocházejí , a případně výhradně pro účely, pro které uvedené orgány udělily svůj souhlas.

Pokud členský stát, orgány nebo subjekty uvedené v prvním pododstavci provádějí svůj úkol odhalování nebo vyšetřování s pomocí osob jmenovaných pro tento účel kvůli zvláštní způsobilosti těchto osob, avšak které nejsou zaměstnány ve veřejné správě, lze možnost výměny informací stanovené v prvním pododstavci rozšířit na tyto osoby za podmínek stanovených v druhém pododstavci.

Pro účely uplatňování druhého pododstavce písm. c) sdělí orgány nebo subjekty uvedené v prvním pododstavci příslušným orgánům √ dozoru , které poskytly informace√ od nichž informace pocházejí , jména a přesné pověření osob, kterým mají být informace předány.

4. Členské státy sdělí Komisi a ostatním členským státům jména orgánů ð , osob ï nebo subjektů, které smějí obdržet informace podle tohoto odstavce 3.

2002/83/ES čl. 16 odst. 7 (přizpůsobený)

Do dne 31. března 2000 Komise vypracuje zprávu o uplatňování tohoto odstavce.

2005/68/ES čl. 60 bod 5 písm. b)

8. Odstavce 1 až 7 nebrání příslušným orgánům, aby předávaly:

a) centrálním bankám nebo jiným subjektům s funkcí podobnou měnovým orgánům,

b) případně jiným státním orgánům odpovědným za dohled nad platebními systémy,

informace potřebné pro plnění jejich úkolů a ani nebrání těmto institucím a orgánům sdělovat příslušným orgánům informace, které mohou potřebovat pro účely odstavce 4. Informace obdržené v této souvislosti podléhají profesnímu tajemství stanovenému v tomto článku.

2005/68/ES článek 30 (přizpůsobený)

Článek 67Sdělování informací orgánům ústřední státní správy odpovědným za právní předpisy v oblasti financí

Bez ohledu na čČlánky 24 62 a 27 65 mohou √ nebrání členskéým státyům √ v tom, aby na základě právních předpisů povolit √ povolily sdělování určitých informací jiným orgánům své ústřední √ státní správy, které odpovídají za právní předpisy týkající se dozoru nad úvěrovými institucemi, finančními institucemi, investičními službami a pojišťovnami nebo zajišťovnami, a inspektorům působícím jménem uvedených orgánů.

Tyto informace je však možné sdělit pouze tehdy, pokud je to nutné z důvodu obezřetného dohledu. Členské státy však zajistí, aby √ se informace obdržené podle článku 25 63 a čl. 28 66 odst. 1 a informace obdržené prostřednictvím ověřování na místě, které je uvedeno v článku 16 32, nebyly nikdy √ směly sděloványat v případech uvedených v tomto článku bez √ pouze s výslovnéhoým souhlasuem příslušných orgánů √ dozoru , které informace poskytly√ od nichž informace pocházejí , nebo příslušných orgánů √ dozoru členského státu, ve kterém se ověřování na místě provádělo.

2005/68/ES článek 29 (přizpůsobený)

Článek 68Předávání informací centrálním bankám a měnovým orgánům

√ Aniž je dotčen Ttento oddíl, nebrání příslušným orgánůmy √ dozoru , aby √ mohou předávat informace potřebné pro plnění jejich úkolů :

1) centrálním bankám nebo jiným subjektům s funkcí podobnou měnovým orgánům,; a

2) případně jiným veřejným √ správním orgánům odpovědným za dohled nad platebními systémy předávaly informace potřebné pro výkon jejich úkolů.

Také těmtoTyto orgánůmy a subjektůmy nebrání povolit sdělovat příslušným √ mohou také sdělovat orgánům √ dozoru informace, které potřebují pro účely článku 2765. Informace obdržené v této souvislosti podléhají profesnímu tajemství uloženému v tomto oddílu.

ò nový

Článek 69 Sbližování dozoru

Členské státy zajistí, aby se orgány dozoru účastnily na činnostech Evropského výboru orgánů dozoru nad pojišťovnictvím a zaměstnaneckým penzijním pojištěním podle čl. 2 druhého pododstavce rozhodnutí Komise 2004/6/ES[55].

2005/68/ES článek 31 (přizpůsobený)

Oddíl 4 6 – POVINNOSTI AUDITORů

ČLÁNEK 70 POVINNOSTI AUDITORů

1. Členské státy přinejmenším stanoví, aby každá osoba √ osoby , kteréým bylo vydáno povolení ve smyslu směrnice √ Rady 84/253/EHS[56], provádějící v √ pojišťovně nebo zajišťovně úkol popsaný√ zákonem stanovený audit uvedený v článku 51 směrnice Rady 78/660/EHS[57], článku 37 směrnice Rady 83/349/EHS nebo v článku 31 směrnice 85/611/EHS[58] nebo jiný zákonem stanovený úkol, mělay povinnost neprodleně oznámit příslušným orgánům √ dozoru jakoukoli skutečnost nebo rozhodnutí týkající se uvedené √ pojišťovny nebo zajišťovny, které zjistilay při výkonu tohoto úkolu a které by mohly √ způsobit kterýkoli z následujících důsledků :

a) představovat závažné porušení právních a správních předpisů stanovících podmínky pro povolení, nebo konkrétně upravujících provozování činností pojišťovnami nebo √ a zajišťovnami,; nebo

b) ovlivnit √ narušení pokračování činnosti √ pojišťovny nebo zajišťovny,; nebo

c) způsobit, že bude odmítnutoí ověření účtů nebo k nim budou vyslovenyí výhrady k nim;

ò nový

d) nedodržování solventnostního kapitálového požadavku;

e) nedodržování minimálního kapitálového požadavku.

2005/68/ES článek 31 (přizpůsobený)

Tato osoba√ Osoby uvedené v prvním pododstavci máají také √ obdobně povinnost oznámit jakékoli skutečnosti a rozhodnutí, které zjistí při výkonu úkolu popsaného v prvním pododstavci v √ pojišťovně nebo zajišťovně mající úzké propojení vyplývající z řídícího vztahu se √ pojišťovnou nebo zajišťovnou, v níž uvedená osoba√ uvedené osoby plní výše uvedený úkol.

95/26/ES článek 5 (přizpůsobený)

2. Sdělí-li osoby schválené ve smyslu směrnice 84/253/EHS v dobré víře příslušným orgánům √ dozoru jakékoliv skutečnosti uvedené v odstavci 1, nepovažuje se to za porušení omezení poskytování informací, jak je stanoví smlouva nebo právní či správní předpis, a u těchto osob nevzniká žádná odpovědnost.

2002/83/ES článek 18 (přizpůsobený)

√ KAPITOLA V – SOUČASNÝ VÝKON ČINNOSTI ŽIVOTNÍHO A NEŽIVOTNÍHO POJIŠTĚNÍ

Článek 71 Současný výkon činností √ činnosti životního a neživotního pojištění

1. Aniž jsou dotčeny odstavce 3 a 7, nesmí být žádné pojišťovně vydáno současně povolení podle této směrnice a podle směrnice 73/239/EHS. √ Pojišťovny nemohou obdržet povolení k souběžnému provozování činností životního a neživotního pojištění.

2. Odchylně od odstavce 1 mohou členské státy stanovit, že √ :

a) pojišťovnám, kterým bylo vydáno povolení podle této směrnice√ k provozování činnosti životního pojištění , může být také vydáno povolení v souladu se článkem 6 směrnice 73/239/EHS √ pro činnosti neživotního pojištění pro rizika uvedená v odvětvích 1 a 2 v bodě A v příloze uvedené směrniceI,;

b) pojišťovnám, kterým bylo vydáno povolení podle článku 6 směrnice 73/239/EHS výhradně pro rizika uvedená v odvětvích 1 a 2 v bodě A v příloze této směrniceI, může být vydáno povolení podle této směrnice√ k provozování činnosti životního pojištění .

√ Každá z těchto činností je však v souladu s článkem 72 spravována odděleně.

43. Členské státy mohou stanovit, že pojišťovny uvedené v odstavci 2 musí dodržovat účetní pravidla pro √ životní pojišťovny, kterým bylo vydáno povolení podle této směrnice, pro veškeré jejich činnosti. Až do koordinace v tomto směru mohou členské státy také stanovit, že s ohledem na předpisy pro likvidaci se na činnosti týkající se rizik uvedených v odvětvích 1 a 2 v bodě A přílohy I přílohy směrnice 73/239/EHS provozované √ uvedenými pojišťovnami uvedenými v odstavci 2 budou vztahovat pravidla pro činnosti životního pojištění.

54. Pokud má √ neživotní pojišťovna provozující činnosti uvedené v příloze směrnice 73/239/EHS finanční, obchodní nebo administrativní propojení s √ životní pojišťovnou provozující činnosti spadající do oblasti působnosti této směrnice, zajistí příslušné orgány √ dozoru domovských členských států, na jejichž území se nacházejí sídla uvedených pojišťoven, aby účetnictví daných √ dotyčných pojišťoven nebylo zkresleno dohodami mezi těmito pojišťovnami nebo jakýmkoli ujednáním, které by mohlo ovlivnit rozvrhování výdajů a příjmů.

35. S výhradou odstavce 6 pPojišťovny uvedené v odstavci 2 a pojišťovny, které √ v následujících dnech provozovaly souběžně činnosti životního i neživotního pojištění, na něž se vztahuje tato směrnice, mohou pokračovat v souběžném provozování těchto činností, pokud je každá z těchto činností v souladu se článkem 72 spravována odděleně :

a) dne 1. ledna 1981 pro pojišťovny s povolením v Řecku,;

b) dne 1. ledna 1986 pro pojišťovny s povolením ve Španělsku a Portugalsku,;

2004/66/ES článek 1 a příloha

c) dne 1. ledna 1995 pro pojišťovny s povolením v Rakousku, Finsku a Švédsku,;

2006/101/ES článek 1 a příloha bod 3 písm. b)

d) dne 1. května 2004 pro pojišťovny s povolením v České republice, Estonsku, na Kypru, v Lotyšsku, Litvě, Maďarsku, na Maltě, v Polsku, Slovinsku a na Slovensku;

2006/101/ES článek 1 a příloha bod 3 písm. c) (přizpůsobený)

e) dne 1 ledna 2007 pro pojišťovny s povolením v Bulharsku a Rumunsku,; a

2002/83/ES (přizpůsobený)

f) dne 15. března 1979 pro všechny ostatní pojišťovny.

provozovaly souběžně jak činnosti, na něž se vztahuje tato směrnice, tak i činnosti v oblasti působnosti směrnice 73/239/EHS, mohou pokračovat v souběžném provozování těchto činností, pokud je každá z těchto činností spravována odděleně v souladu se článkem 19 této směrnice.

6. Každý √ Domovský členský stát může uložit pojišťovnám, jejichž sídlo se nachází na jeho území, aby ve lhůtě určené dotyčným √ tímto členským státem ukončily souběžné provozování činností √ životního a neživotního pojištění , které provozovaly ke dnům uvedeným v odstavci 3 prvním pododstavci.

7. Tento článek bude přezkoumán na základě zprávy Komise Radě s ohledem na budoucí harmonizaci předpisů pro likvidaci, v každém případě však před 31. prosincem 1999.

2002/83/ES článek 19 (přizpůsobený)

Článek 72Oddělená správa životního a neživotního pojištění

1. Oddělená správa podle čl.ánku 71 18 odst. 3[…] musí být √ je organizována tak, aby činnosti v oblasti působnosti této směrnice byly √ činnost životního pojištění byla oddělenya od činností v oblasti působnosti směrnice 73/239/EHS, aby √ činnosti neživotního pojištění.

pPříslušné zájmy pojistníků v životním a neživotním pojištění nebyly √ nesmějí být dotčeny, a zejména aby ze zisků životního pojištění měliají prospěch pojistníci v životním pojištění, jako by √ životní pojišťovna provozovala pouze činnost životního pojištění,.

ò nový

2. Aniž jsou dotčeny články 99 a 125, pojišťovny uvedené v čl. 71 odst. 2 a 5 provedou oba z následujících výpočtů:

a) fiktivní minimální kapitálový požadavek v oblasti životního pojištění, připadající na jejich činnost životního pojištění nebo zajištění, vypočítaný tak, jako kdyby dotyčná pojišťovna provozovala pouze uvedenou činnost, na základě oddělených účtů uvedených v odstavci 6 tohoto článku;

b) fiktivní minimální kapitálový požadavek v oblasti neživotního pojištění, připadající na jejich činnost neživotního pojištění nebo zajištění, vypočítaný tak, jako kdyby dotyčná pojišťovna provozovala pouze uvedenou činnost, na základě oddělených účtů uvedených v odstavci 6 tohoto článku.

3. Pojišťovny uvedené v čl. 71 odst. 2 a 5 kryjí odpovídající hodnotou položek použitelných základních vlastních zdrojů alespoň:

a) fiktivní minimální kapitálový požadavek v oblasti životního pojištění, připadající na činnost životního pojištění;

b) fiktivní minimální kapitálový požadavek v oblasti neživotního pojištění, připadající na činnost neživotního pojištění.

2002/83/ES článek 19 (přizpůsobený)

ð nový

mMinimální finanční závazky √ uvedené v prvním pododstavci , zejména míra solventnosti, připadající na jednu nebo druhou z těchto dvou činností, jmenovitě činnosti podle této směrnice a činnosti podle směrnice 73/239/EHS, nebyly √ činnost životního pojištění a činnost neživotního pojištění nesmějí být neseny druhou činností.

4. Pokud však jsou minimální finanční závazky √ uvedené v odstavci 3 splněny za podmínek stanovených ve druhé odrážce prvního pododstavce a pokud je o tom příslušný orgán √ dozoru informován, pojišťovna může použít ð ke krytí solventnostního kapitálového požadavku uvedeného v článku 99 ï ty výslovně uvedené položky ð použitelných vlastních zdrojů ï míry solventnosti, které jsou stále k dispozici, pro jednu nebo druhou činnost.

5. Příslušné oOrgány √ dozoru analyzují výsledky obou činností √ životního i neživotního pojištění , aby zajistily, že je dodržován tento odstavec 1 tohoto článku.

56. a) Účetnictví je třeba vést tak, aby byly √ odděleně patrné zdroje pro každou z obou uvedených činností — životního a neživotního pojištění. Za tímto účelem je třeba cCelkové příjmy, (zejména pojistné, platby zajistitelů, příjmy z investování), a výdaje, (zejména pojistná plnění, doplnění technických rezerv, zajistné, √ a provozní náklady na pojišťovací činnost), je třeba rozvrhnout podle původu. Položky společné oběma činnostem se účtují v souladu s metodami rozvrhování, které musí být schváleny příslušným orgánem √ dozoru .

b) Pojišťovny musí na základě svého účetnictví připravití finanční výkaz jasně určující √ , v němž položky ð použitelných základních vlastních zdrojů ï každé míry solventnosti ð na krytí každého fiktivního minimálního kapitálového požadavku uvedeného v odstavci 2 ï √ jsou jasně určeny v souladu se čl.ánkem 27této směrnice a čl. 16 odst. 1 směrnice 73/239/EHS97 odst. 5.

37. Pokud není jedna z měr solventnosti ð výše použitelných základních vlastních zdrojů připadajících na jednu z činností ï dostatečná √ nepostačuje ð na pokrytí minimálních finančních požadavků uvedených v odst. 3 prvním pododstavci ï, použijí příslušné orgány √ dozoru na činnost s nedostatečnou částkou √ výší použitelných základních vlastních zdrojů opatření stanovená v odpovídající √ této směrnici bez ohledu na to, jaké jsou výsledky ve druhé činnosti.

Odchylně od odst. 1 3 prvního druhého pododstavce druhé odrážky mohou tato √ uvedená opatření zahrnovat povolení převodu ð výslovně uvedených položek použitelných základních vlastních zdrojů ï z jedné činnosti do druhé.

ò nový

KAPITOLA VI – PRAVIDLA PRO OCEňOVÁNÍ AKTIV A ZÁVAZKů, TECHNICKÉ REZERVY, VLASTNÍ ZDROJE, SOLVENTNOSTNÍ KAPITÁLOVÝ POžADAVEK, MINIMÁLNÍ KAPITÁLOVÝ POžADAVEK A INVESTIčNÍ PRAVIDLA

ODDÍL 1 – OCEňOVÁNÍ AKTIV A ZÁVAZKů

ČLÁNEK 73 OCEňOVÁNÍ AKTIV A ZÁVAZKů

1. Není-li uvedeno jinak, členské státy zajistí, aby pojišťovny a zajišťovny oceňovaly aktiva a závazky takto:

a) aktiva se oceňují částkou, za niž by se mohla vyměnit mezi znalými partnery ochotnými uskutečnit transakci za obvyklých podmínek;

b) závazky se oceňují částkou, za niž by se mohly převést nebo vypořádat mezi znalými partnery ochotnými uskutečnit transakci za obvyklých podmínek.

Při posuzování závazků se nesmí provádět žádná úprava s ohledem na vlastní kreditní rating pojišťovny nebo zajišťovny.

2. Komise přijme prováděcí opatření k stanovení metod a předpokladů, které se použijí pro oceňování aktiv a závazků stanovených v odstavci 1.

Tato opatření, jejichž účelem je změna jiných než podstatných prvků této směrnice jejím doplněním, se přijmou podle regulativního postupu s kontrolou uvedeného v čl. 313 odst. 3.

Oddíl 2 – Pravidla pro technické rezervy

ČLÁNEK 74 OBECNÁ USTANOVENÍ

1. Členské státy zajistí, aby pojišťovny a zajišťovny vytvořily technické rezervy pro jejich veškeré pojistné a zajistné závazky vůči pojistníkům a oprávněným osobám z pojistných nebo zajistných smluv.

2. Výpočet technických rezerv se zakládá na jejich stávající výstupní hodnotě.

3. Při výpočtu technických rezerv se důsledně použijí informace poskytované finančními trhy, jakož i obecně dostupné údaje o technických rizikách pojištění a zajištění (soulad s trhem).

4. Výpočet technických rezerv se provede obezřetně, spolehlivě a objektivně.

Článek 75Výpočet technických rezerv

1. Hodnota technických rezerv se rovná součtu nejlepšího odhadu a rizikové přirážky uvedeným v odstavci 2 a 3.

2. Nejlepší odhad se rovná pravděpodobnostmi váženému průměru budoucích peněžních toků s ohledem na časovou hodnotu peněz (očekávanou současnou hodnotu budoucích peněžních toků), přičemž se použije příslušná časová struktura bezrizikových úrokových měr.

Výpočet nejlepšího odhadu se zakládá na stávajících a důvěryhodných informacích, jakož i reálných předpokladech, a provede se prostřednictvím přiměřených pojistně-matematických metod a statistických technik.

Při výpočtu nejlepšího odhadu se použije projekce peněžních toků, která zohlední veškeré nezbytné přírůstky a úbytky peněžních prostředků k vypořádání pojistných a zajistných závazků po dobu jejich trvání.

Nejlepší odhad se vypočte jako hrubý, tj. aniž by byly odečteny částky vymahatelné ze zajistných smluv a od zvláštních účelových nástrojů. Uvedené částky se vypočítají odděleně podle článku 79.

3. Výše rizikové přirážky musí být taková, aby se zajistilo, že hodnota technických rezerv bude odpovídat očekávané částce, kterou potřebují pojišťovny a zajišťovny na vyrovnání pojistných a zajistných závazků.

4. Pojišťovny a zajišťovny ocení nejlepší odhad a rizikovou přirážku odděleně.

Pokud však lze budoucí peněžní toky v souvislosti s pojistnými a zajistnými závazky replikovat prostřednictvím finančních nástrojů, u nichž je možné přímo sledovat tržní hodnotu, hodnota technických rezerv se určí na základě tržní hodnoty uvedených finančních nástrojů. V tomto případě se nevyžadují oddělené výpočty nejlepšího odhadu a rizikové přirážky.

5. Pokud pojišťovny a zajišťovny oceňují nejlepší odhad a rizikovou přirážku odděleně, riziková přirážka se vypočte tak, že se určí náklady na obstarání použitelných vlastních zdrojů, které se rovnají solventnostnímu kapitálovému požadavku, jenž je nezbytný na podporu pojistných a zajistných závazků po dobu jejich trvání.

Sazba, která se použije pro určení nákladů na obstarání použitelných vlastních zdrojů (sazba nákladů na kapitál), musí být pro všechny pojišťovny a zajišťovny totožná.

Použitá sazba nákladů na kapitál se musí rovnat dodatečné sazbě přesahující příslušnou bezrizikovou úrokovou míru, již by pojišťovna nebo zajišťovna, která drží použitelné vlastní zdroje podle oddílu 3, rovnající se kapitálovému solventnostnímu požadavku, zaplatila v zájmu držení těchto zdrojů.

Článek 76Další prvky zohledněné při výpočtu technických rezerv

Kromě článku 75 přihlédnou pojišťovny a zajišťovny při výpočtu technických rezerv k:

1) veškerým nákladům, které vzniknou při správě pojistných a zajistných závazků;

2) inflaci, včetně nákladů a pojistných plnění, které vzniknou v důsledku inflace;

3) veškerým očekávaným platbám pojišťoven a zajišťoven pojistníkům a oprávněným osobám, včetně budoucích dobrovolných bonusů, bez ohledu na to, zda jsou tyto platby smluvně zaručeny, či nikoli, nevztahuje-li se na uvedené platby článek 89.

Článek 77Oceňování finančních záruk a smluvních opcí zahrnutých do pojistných a zajistných smluv

Při výpočtu technických rezerv zohlední pojišťovny a zajišťovny hodnotu finančních záruk a veškerých smluvních opcí zahrnutých do pojistných a zajistných smluv.

Veškeré předpoklady pojišťoven a zajišťoven související s pravděpodobností, že pojistníci uplatní smluvní opce, včetně storna a odbytného, musí být reálné a musí být založeny na stávajících a důvěryhodných informacích. V uvedených předpokladech se explicitně či implicitně přihlédne k dopadu, který by mohly mít budoucí změny finančních podmínek i jiných než finančních podmínek na výkon uvedených opcí.

Článek 78Rozčlenění

Při výpočtu technických rezerv rozčlení pojišťovny a zajišťovny své pojistné a zajistné závazky do homogenních rizikových skupin, a to přinejmenším podle obchodních odvětví.

Článek 79Částky vymahatelné ze zajistných smluv a od zvláštních účelových nástrojů

Pojišťovny a zajišťovny musí při výpočtu částek vymahatelných ze zajistných smluv a od zvláštních účelových nástrojů dodržovat články 74 až 78.

Při výpočtu částek vymahatelných ze zajistných smluv a od zvláštních účelových nástrojů pojišťovny a zajišťovny přihlédnou k časovým rozdílům mezi náhradami a přímými platbami.

Výsledek uvedeného výpočtu se upraví tak, aby se v něm zohlednily očekávané ztráty dané selháním protistrany. Uvedená úprava se zakládá na posouzení pravděpodobnosti selhání protistrany a průměrné ztráty z tohoto selhání (ztráta vyplývající ze selhání).

Článek 80Kvalita údajů a použití individuálního přístupu u technických rezerv

Členské státy zajistí, aby pojišťovny a zajišťovny zavedly vnitřní procesy a postupy, kterými se zabezpečí vhodnost, úplnost a přesnost údajů používaných pro výpočet technických rezerv.

Pokud pojišťovny a zajišťovny nemají dostatečné údaje přiměřené kvality, aby na podskupinu svých pojistných a zajistných závazků nebo na částky vymahatelné ze zajistných smluv a od zvláštních účelových nástrojů použily spolehlivou pojistně-matematickou metodu, lze pro výpočet nejlepšího odhadu zaujmout individuální přístup.

Článek 81Porovnání se zkušenostmi

Pojišťovny a zajišťovny zavedou procesy a postupy, kterými zajistí, aby se nejlepší odhady a předpoklady, jež jsou základem pro výpočet nejlepších odhadů, pravidelně porovnávaly se zkušenostmi.

Pokud se porovnáním zjistí systematická odchylka mezi zkušenostmi a výpočty nejlepších odhadů, které uskutečnily pojišťovny nebo zajišťovny, dotyčná pojišťovna nebo zajišťovna provede přiměřené úpravy používaných pojistně-matematických metod nebo vytvářených předpokladů.

Článek 82Přiměřenost úrovně technických rezerv

Pojišťovny a zajišťovny doloží na žádost orgánů dozoru přiměřenost úrovně svých technických rezerv, jakož i použitelnost a náležitost uplatňovaných metod, a vhodnost použitých podkladových statistických údajů.

Článek 83Navýšení technických rezerv

Pokud výpočet technických rezerv pojišťoven a zajišťoven není v souladu s články 74 až 81, mohou orgány dozoru na pojišťovnách a zajišťovnách požadovat navýšení technických rezerv tak, aby odpovídaly úrovni určené podle uvedených článků.

Článek 84Prováděcí opatření

Komise přijme prováděcí opatření, jimiž se stanoví:

a) pojistně-matematické metody a statistické techniky k výpočtu nejlepšího odhadu podle čl. 75 odst. 2;

b) příslušná časová struktura bezrizikových úrokových měr, která se použije pro výpočet nejlepšího odhadu podle čl. 75 odst. 2;

c) okolnosti, za nichž se technické rezervy vypočítají jako celek nebo jako součet nejlepšího odhadu a rizikové přirážky, jakož i metody, které se použijí v případě, kdy se technické rezervy vypočítají jako celek;

d) metody a předpoklady, které se použijí při výpočtu rizikové přirážky, včetně určení výše použitelných vlastních zdrojů nezbytných na krytí pojistných a zajistných závazků a kalibraci sazby nákladů na kapitál;

e) obchodní odvětví, na jejichž základě se pojistné a zajistné závazky rozčlení pro výpočet technických rezerv;

f) normy, které je třeba dodržovat pro zajištění vhodnosti, úplnosti a přesnosti údajů používaných při výpočtu technických rezerv, a situace, v nichž by bylo vhodné použít pro výpočet technických rezerv individuální přístup;

g) metody, které se použijí při výpočtu úpravy dané selháním protistrany uvedené v článku 79, která má za cíl zohlednit očekávané ztráty z důvodu nesplnění závazků protistranou;

h) případně zjednodušené metody a techniky pro výpočet technických rezerv, aby se zajistilo, že pojistně-matematické metody a statistické techniky uvedené v písmenu a) jsou úměrné povaze, rozsahu a komplexnosti rizik, která podstupují pojišťovny a zajišťovny.

Tato opatření, jejichž účelem je změna jiných než podstatných prvků této směrnice jejím doplněním, se přijmou podle regulativního postupu s kontrolou uvedeného v čl. 313 odst. 3.

Oddíl 3 – vlastní zdroje

PODODDÍL 1 – URčENÍ VLASTNÍCH ZDROJů

Článek 85 Vlastní zdroje

Vlastní zdroje jsou tvořeny součtem základních vlastních zdrojů uvedených v článku 86 a doplňkových vlastních zdrojů uvedených v článku 87.

Článek 86Základní vlastní zdroje

Základní vlastní zdroje jsou tvořeny těmito položkami:

1) aktivy převyšujícími závazky oceňovanými podle článku 73 a oddílu 2;

2) podřízenými závazky.

Převyšující částka podle bodu 1 se sníží o výši vlastních akcií, které přímo drží pojišťovna nebo zajišťovna.

Článek 87Doplňkové vlastní zdroje

1. Doplňkové vlastní zdroje jsou tvořeny jinými položkami než základními vlastními zdroji, které si lze vyžádat k absorbování ztrát.

Doplňkové vlastní zdroje mohou zahrnovat tyto položky, nejsou-li položkami základních vlastních zdrojů:

a) nesplacený základní kapitál nebo počáteční kapitál, k jehož splacení nebyla podána výzva, podle článku 90;

b) akreditivy;

c) jakékoli další závazky, které obdrží pojišťovny a zajišťovny.

V případě vzájemné pojišťovny nebo pojišťovny na bázi vzájemnosti s variabilními příspěvky mohou doplňkové vlastní zdroje rovněž zahrnovat jakékoli budoucí nároky, které uvedená pojišťovna nebo společnost může vznést vůči svým členům prostřednictvím výzvy k dodatečnému příspěvku během dotyčného účetního období.

2. Pokud byla položka doplňkových vlastních zdrojů zaplacena nebo k jejímu splacení byla podána výzva, považuje se za aktivum a přestává být součástí položek doplňkových vlastních zdrojů.

Článek 88Schválení doplňkových vlastních zdrojů orgány dozoru

1. Výše doplňkových vlastních zdrojů, ke kterým se přihlíží při určování vlastních zdrojů, podléhají předchozímu schválení orgány dozoru.

2. Orgány dozoru budou při schvalování veškerých položek doplňkových vlastních zdrojů vycházet z posouzení:

a) postavení protistran z hlediska jejich platební schopnosti a ochoty zaplatit;

b) vymahatelnosti zdrojů s přihlédnutím k právní formě položky, jakož i k veškerým podmínkám, které by mohly bránit zdárnému vyžádání položky;

c) veškerých informací o výsledcích předchozích výzev, které na dané doplňkové vlastní zdroje vznesly pojišťovny a zajišťovny.

3. Hodnota každé položky doplňkových vlastních zdrojů se rovná její jmenovité hodnotě, pokud není splněna některá z těchto podmínek:

a) položka nemá jmenovitou hodnotu nebo má nejvyšší jmenovitou hodnotu;

b) jmenovitá hodnota neodráží schopnost položky absorbovat ztrátu.

V uvedených případech musí hodnota položky, k níž se přihlédne pro určení doplňkových vlastních zdrojů, vycházet z obezřetných a reálných předpokladů.

4. Orgány dozoru schválí:

a) peněžní hodnotu každé položky doplňkových vlastních zdrojů nebo

b) metodu určování hodnoty každé položky doplňkových vlastních zdrojů, přičemž orgány dozoru schválí výši hodnoty určené touto metodou na konkrétní období.

Článek 89Přebytek

Pokud to umožňuje vnitrostátní právo, realizované zisky ve formě přebytku v ročních účetních závěrkách se nepovažují za pojistné a zajistné závazky, lze-li uvedený přebytek použít na krytí případných ztrát a nebyl-li určen k rozdělení pojistníkům a oprávněným osobám.

Článek 90Nesplacený základní kapitál nebo počáteční kapitál

Pokud byla podána výzva ke splacení nesplaceného základního kapitálu nebo počátečního kapitálu, považuje se tento kapitál za aktivum.

Pokud výzva ke splacení nesplaceného základního kapitálu nebo počátečního kapitálu nebyla podána, považuje se tento kapitál za závazek a vztahuje se na něj článek 87.

Článek 91Prováděcí opatření

1. Komise přijme prováděcí opatření, jimiž se stanoví:

a) kritéria pro poskytování schválení orgány dozoru podle článku 88;

b) nakládání s účastmi ve smyslu čl. 219 odst. 2 třetího pododstavce ve finančních a úvěrových institucích, pokud jde o určování vlastních zdrojů.

Tato opatření, jejichž účelem je změna jiných než podstatných prvků této směrnice jejím doplněním, se přijmou podle regulativního postupu s kontrolou uvedeného v čl. 313 odst. 3.

2. Účasti ve finančních a úvěrových institucích podle odst. 1 písm. b) zahrnují:

a) účasti, které pojišťovny a zajišťovny drží v:

i) úvěrových institucích a finančních institucích ve smyslu čl. 4 bodu 1 a 5 směrnice 2006/48/ES,

ii) investičních podnicích ve smyslu čl. 4 odst. 1 bodu 1 směrnice 2004/39/ES;

b) podřízené pohledávky a nástroje uvedené v článku 63 a čl. 64 odst. 3 směrnice 2006/48/ES, které mají pojišťovny a zajišťovny v držení ve vztahu k subjektům definovaným v písmenu a) tohoto odstavce, v nichž drží účast.

PODODDÍL 2 – ZAřAZENÍ VLASTNÍCH ZDROJů

Článek 92 Charakteristiky užité k zařazení vlastních zdrojů do tříd

Položky vlastních zdrojů se zařazují do tří tříd na základě těchto charakteristik:

1) v případě likvidace se položka jejímu držiteli odmítne splatit do té doby, než dojde ke splnění veškerých dalších závazků (podřízenost), včetně pojistných a zajistných závazků vůči pojistníkům a oprávněným osobám z pojistných nebo zajistných smluv;

2) v případě likvidace je k absorbování ztrát k dispozici celková hodnota položky, a nikoli pouze její část (schopnost absorbovat ztrátu);

3) položka je k dispozici nebo si ji lze vyžádat k absorbování ztrát při pokračování činnosti, jakož i při likvidaci (permanence);

4) položka je bez data splatnosti nebo má dostatečnou dobu splatnosti z hlediska doby trvání pojistných a zajistných závazků pojišťovny nebo zajišťovny (perpetualita);

5) položka je osvobozena od povinných pevně stanovených poplatků a požadavků nebo podpůrných opatření na splacení nominální částky a je zproštěna jakýchkoli finančních břemen (absence povinných správních nákladů).

Článek 93Hlavní kritéria pro zařazení do tříd

1. Položky základních vlastních zdrojů se zařadí do třídy 1, pokud mají charakteristiky stanovené v čl. 92 bodu 1, 2 a 3 a, do značné míry, i charakteristiky stanovené v bodu 4 a 5 uvedeného článku.

2. Položky základních vlastních zdrojů se zařadí do třídy 2, pokud mají charakteristiky stanovené v čl. 92 bodu 1 a 2 a, do značné míry, i charakteristiky stanovené v bodu 4 a 5 uvedeného článku.

Položky doplňkových vlastních zdrojů se zařadí do třídy 2, pokud mají charakteristiky stanovené v čl. 92 bodu 1, 2 a 3 a, do značné míry, i charakteristiky stanovené v bodu 4 a 5 uvedeného článku.

3. Do třídy 3 se zařadí jakékoli položky základních a doplňkových vlastních zdrojů, které nespadají do odstavce1 a 2.

Článek 94Zařazení vlastních zdrojů do tříd

Členské státy zajistí, aby pojišťovny a zajišťovny zařazovaly položky vlastních zdrojů do tříd na základě kritérií stanovených v článku 93.

Za tímto účelem se pojišťovny a zajišťovny případně budou řídit seznamem vlastních zdrojů uvedeným v čl. 96 odst. 1 písm. c).

Pokud v uvedeném seznamu není zahrnuta některá položka vlastních zdrojů, pojišťovny a zajišťovny ji v souladu s prvním pododstavcem posoudí a zařadí. Uvedené posouzení schválí orgán dozoru.

Článek 95Zařazení specifických položek vlastních zdrojů v pojišťovnictví

Aniž je dotčen článek 94 a čl. 96 odst. 1 písm. c), pro účely této směrnice se použijí tato zařazení:

1) do třídy 1 se zařazuje přebytek, na který se vztahuje článek 89;

2) do třídy 2 se zařazují akreditivy a záruky vydané úvěrovými institucemi podle směrnice 2006/48/ES, které jsou v zájmu věřitelů pojišťovny svěřeny nezávislému správci;

3) do třídy 2 se zařazují jakékoli budoucí nároky, které během daného účetního období mohou sdružení pro ochranu a náhradu škody vznést vůči svým členům prostřednictvím výzvy k dodatečným příspěvkům.

Článek 96Prováděcí opatření

1. Komise přijme prováděcí opatření, jimiž se stanoví:

a) rozdělení tříd na podtřídy, je-li to nezbytné, pro zajištění celkové kvality vlastních zdrojů a provázanosti mezi odvětvími;

b) kritéria použitá pro zařazení položek vlastních zdrojů do podtříd podle písmena a) na základě charakteristik stanovených v článku 92;

c) seznam položek vlastních zdrojů, o nichž se má za to, že splňují kritéria stanovená v článku 93 a v písmenu b) tohoto odstavce, jenž u každé položky vlastních zdrojů obsahuje přesný popis rysů, kterými se určilo její zařazení;

d) metody, které použijí orgány dozoru při schvalování posouzení a zařazení položek vlastních zdrojů, na které se nevztahuje seznam uvedený v písmenu c).

Tato opatření, jejichž účelem je změna jiných než podstatných prvků této směrnice jejím doplněním, se přijmou podle regulativního postupu s kontrolou uvedeného v čl. 313 odst. 3.

2. Komise seznam uvedený v odst. 1 písm. c) pravidelně přezkoumá a případně jej na základě tržního vývoje aktualizuje .

PODODDÍL 3 – POUžITELNOST VLASTNÍCH ZDROJů

Článek 97 Použitelnost a limity pro třídu 1, třídu 2 a třídu 3

1. Pokud jde o solventnostní kapitálový požadavek, na hodnoty položek třídy 2 a třídy 3 se vztahují tyto limity:

a) aby se zajistilo, že je podíl položek třídy 1 v rámci použitelných vlastních zdrojů vyšší než jedna třetina celkových použitelných vlastních zdrojů, použitelná výše třídy 2 společně s použitelnou výší třídy 3 se omezí na dvojnásobek celkové hodnoty položek třídy 1;

b) aby se zajistilo, že je podíl položek třídy 3 v rámci použitelných vlastních zdrojů nižší než jedna třetina celkových použitelných vlastních zdrojů, použitelná výše třídy 3 se omezí na polovinu celkové výše třídy 1 a použitelnou hodnotu položek třídy 2.

2. Pokud jde o minimální kapitálový požadavek, omezuje se hodnota položek základních vlastních zdrojů zařazených do třídy 2 a použitelných na krytí minimálního kapitálového požadavku na celkovou hodnotu položek třídy 1, aby se zajistilo, že je podíl položek třídy 1 na použitelných základních vlastních zdrojích vyšší než polovina celkových použitelných základních vlastních zdrojů.

3. Pokud byly podle čl. 96 odst. 1 písm. a) zavedeny podtřídy, na hodnotu položek vlastních zdrojů zařazených do uvedených podtříd se uplatní zvláštní limity.

4. Použitelná výše vlastních zdrojů na krytí solventnostního kapitálového požadavku stanoveného v článku 99 se rovná součtu výše třídy 1, použitelné výše třídy 2 a použitelné výše třídy 3.

5. Použitelná výše základních vlastních zdrojů na krytí minimálního kapitálového požadavku stanoveného v článku 125 se rovná součtu výše třídy 1 a použitelné hodnoty položek základních vlastních zdrojů zařazených do třídy 2.

Článek 98Prováděcí opatření

Pokud byly zavedeny podtřídy, Komise přijme prováděcí opatření, kterými se stanoví zvláštní limity použitelné na podtřídy.

Tato opatření, jejichž účelem je změna jiných než podstatných prvků této směrnice jejím doplněním, se přijmou podle regulativního postupu s kontrolou uvedeného v čl. 313 odst. 3.

Oddíl 4 – solventnostní kapitálový požadavek

PODODDÍL 1- OBECNÁ USTANOVENÍ O SOLVENTNOSTNÍM KAPITÁLOVÉM POžADAVKU S VYUžITÍM STANDARDNÍHO VZORCE NEBO INTERNÍHO MODELU

Článek 99 Obecná ustanovení

Členské státy zajistí, aby pojišťovny a zajišťovny měly v držení použitelné vlastní zdroje na krytí solventnostního kapitálového požadavku.

Solventnostní kapitálový požadavek se vypočítá podle standardního vzorce v pododdílu 2 nebo prostřednictvím interního modelu stanoveného v pododdílu 3.

Článek 100 Výpočet solventnostního kapitálového požadavku

1. Solventnostní kapitálový požadavek se vypočte podle odstavců 2 až 5.

2 Solventnostní kapitálový požadavek se vypočte za předpokladu, že pojišťovna nebo zajišťovna bude ve své činnosti pokračovat.

3. Solventnostní kapitálový požadavek se kalibruje tak, aby se zajistilo, že bude přihlédnuto ke všem kvantifikovatelným rizikům, jimž je pojišťovna nebo zajišťovna vystavena. U stávajících smluv kryje tento požadavek neočekávané ztráty.

Solventnostní kapitálový požadavek odpovídá hodnotě v riziku základních vlastních zdrojů pojišťovny nebo zajišťovny na hladině spolehlivosti 99,5 % v časovém horizontu jednoho roku.

4. Solventnostní kapitálový požadavek kryje alespoň tato rizika:

a) neživotní upisovací riziko;

b) životní upisovací riziko;

c) zdravotní upisovací riziko;

d) tržní riziko;

e) kreditní riziko;

f) operační riziko.

Operační rizika uvedená v prvním pododstavci písm. f) zahrnují právní rizika a vylučují rizika vyplývající ze strategických rozhodnutí, jakož i rizika ztráty dobré pověsti.

5. Pojišťovny a zajišťovny přihlédnou při výpočtu solventnostního kapitálového požadavku k účinku technik snižování rizik, pokud budou kreditní a jiná rizika vyplývající z použití daných technik odpovídajícím způsobem zohledněna v solventnostním kapitálovém požadavku.

Článek 101Četnost výpočtu

1. Pojišťovny a zajišťovny vypočítají solventnostní kapitálový požadavek alespoň jednou ročně a oznámí výsledek výpočtu orgánům dozoru.

Pojišťovny a zajišťovny zajistí, aby měly v držení použitelné vlastní zdroje, které kryjí poslední oznámený solventnostní kapitálový požadavek.

Pojišťovny a zajišťovny musí průběžně sledovat výši použitelných vlastních zdrojů a solventnostního kapitálového požadavku.

Pokud se rizikový profil pojišťovny nebo zajišťovny podstatně odchyluje od předpokladů, z nichž vycházel poslední oznámený solventnostní kapitálový požadavek, dotyčná pojišťovna nebo zajišťovna solventnostní kapitálový požadavek okamžitě přepočte a oznámí jej orgánům dozoru.

2. Pokud existuje opodstatněná domněnka, že se od data posledního oznámení solventnostního kapitálového požadavku podstatně změnil rizikový profil pojišťovny nebo zajišťovny, orgány dozoru mohou dotyčnou pojišťovnu nebo zajišťovnu požádat, aby solventnostní kapitálový požadavek přepočítala.

PODODDÍL 2 – SOLVENTNOSTNÍ KAPITÁLOVÝ POžADAVEK – STANDARDNÍ VZOREC

Článek 102 Struktura standardního vzorce

1. Solventnostní kapitálový požadavek je součtem těchto položek:

a) základního solventnostního kapitálového požadavku stanoveného v článku 103;

b) kapitálového požadavku k operačnímu riziku stanoveného v článku 105;

c) úpravy zohledňující schopnost technických rezerv a odložené daňové povinnosti absorbovat ztráty stanovené v článku 106.

2. Pro účely výpočtu solventnostního kapitálového požadavku přijme Komise prováděcí opatření, jimiž se v souladu se zásadami podle článků 103 až 107 definuje standardní vzorec.

Tato opatření, jejichž účelem je změna jiných než podstatných prvků této směrnice jejím doplněním, se přijmou podle regulativního postupu s kontrolou uvedeného v čl. 313 odst. 3.

Článek 103Konstrukce základního solventnostního kapitálového požadavku

1. Základní solventnostní kapitálový požadavek zahrnuje jednotlivé rizikové moduly, které jsou agregovány podle přílohy IV bodu 1.

Tento požadavek musí sestávat alespoň z těchto rizikových modulů:

a) neživotního upisovacího rizika;

b) životního upisovacího rizika;

c) zvláštního zdravotního upisovacího rizika;

d) tržního rizika;

e) rizika selhání protistrany.

2. Pro účely odst. 1 písm. a), b) a c) se pojistné a zajistné operace přidělí upisovacímu rizikovému modulu, který nejlépe zohledňuje technickou povahu podkladových rizik.

3. Celkový solventnostní kapitálový požadavek, který musí být v souladu se zásadami stanovenými v článku 100, se stanoví na základě korelačního koeficientu pro agregaci rizikových modulů podle odstavce 1, jakož i na základě kalibrace kapitálových požadavků ke každému rizikovému modulu.

4. Každý rizikový modul podle odstavce 1 se kalibruje prostřednictvím hodnoty v riziku na hladině spolehlivosti 99,5 % v časovém horizontu jednoho roku.

Při konstrukci každého rizikového modulu se přihlédne k případným účinkům diverzifikace.

5. Na všechny pojišťovny a zajišťovny se z hlediska základního solventnostního kapitálového požadavku a zjednodušených výpočtů stanovených v článku 107 použijí tytéž konstrukce a specifikace rizikových modulů .

6. U katastrofických rizik lze pro výpočet modulů životních, neživotních a zvláštních zdravotních upisovacích rizik případně použít zeměpisnou specifikaci.

7. Při výpočtu modulů životních, neživotních a zvláštních zdravotních upisovacích rizik mohou pojišťovny a zajišťovny, po schválení orgány dozoru, nahradit v konstrukci standardního vzorce podskupinu parametrů tohoto vzorce konkrétními parametry dotyčné pojišťovny nebo zajišťovny.

Tyto parametry se kalibrují na základě interních údajů dotyčné pojišťovny nebo zajišťovny nebo údajů, které mají přímou spojitost s operacemi uvedené pojišťovny nebo zajišťovny s použitím standardizovaných metod.

Během schvalování ověří orgány dozoru úplnost, přesnost a vhodnost použitých údajů.

Článek 104 Výpočet základního solventnostního kapitálového požadavku

1. Základní solventnostní kapitálový požadavek se vypočte podle odstavců 2 až 6.

2. Modul neživotního upisovacího rizika zohlední riziko vyplývající z upisování smluv týkajících se neživotního pojištění v souvislosti s krytými riziky a postupy používanými při výkonu činnosti.

Přihlédne k neurčitosti výsledků pojišťoven a zajišťoven v souvislosti se stávajícími pojistnými a zajistnými závazky.

Modul se vypočte podle přílohy IV bodu 2 jako kombinace kapitálových požadavků alespoň k těmto podmodulům:

a) rizika ztráty nebo nepříznivé změny hodnoty pojistných závazků vyplývajícího z kolísání načasování, četnosti a závažnosti pojistných událostí a načasování a výše částek na likvidaci pojistných událostí (riziko pojistného a rezerv v neživotním pojištění);

b) rizika ztráty nebo nepříznivé změny hodnoty pojistných závazků vyplývajícího ze značné neurčitosti předpokladů při tvorbě cen a stanovení rezerv v souvislosti s mimořádnými nebo výjimečnými událostmi (neživotní katastrofické riziko).

3. Modul životního upisovacího rizika zohlední riziko vyplývající z upisováním smluv týkajících se životního pojištění v souvislosti s krytými riziky a používanými postupy při výkonu činnosti.

Modul se vypočte podle přílohy IV bodu 3 jako kombinace kapitálových požadavků alespoň k těmto podmodulům:

a) rizika ztráty nebo nepříznivé změny hodnoty pojistných závazků vyplývajícího ze změn úrovně, vývoje nebo volatility měr úmrtnosti, kdy zvýšení míry úmrtnosti vede ke zvýšení hodnoty pojistných závazků (riziko úmrtnosti);

b) rizika ztráty nebo nepříznivé změny hodnoty pojistných závazků vyplývajícího ze změn úrovně, vývoje nebo volatility měr úmrtnosti, kdy snížení míry úmrtnosti vede ke zvýšení hodnoty pojistných závazků (riziko dlouhověkosti);

c) rizika ztráty nebo nepříznivé změny hodnoty pojistných závazků vyplývajícího ze změn úrovně, vývoje nebo volatility míry invalidity, míry chorobnosti a míry nemocnosti (riziko invalidity a nemocnosti);

d) rizika ztráty nebo nepříznivé změny hodnoty pojistných závazků vyplývajícího ze změn úrovně, vývoje nebo volatility nákladů vzniklých při správě pojistných a zajistných smluv (riziko nákladů v životním pojištění);

e) rizika ztráty nebo nepříznivé změny hodnoty pojistných závazků vyplývajícího z kolísání úrovně, vývoje nebo volatility revizních sazeb uplatňovaných na důchody, které jsou dány změnami v právním prostředí nebo zdravotním stavu pojištěných osob (revizní riziko);

f) rizika ztráty nebo nepříznivé změny hodnoty pojistných závazků vyplývajícího ze změn úrovně nebo volatility míry storna, míry ukončení a míry odbytného u pojistných smluv (riziko storen);

g) rizika ztráty nebo nepříznivé změny hodnoty pojistných závazků vyplývajícího ze značné neurčitosti předpokladů při tvorbě cen a stanovení rezerv v souvislosti s mimořádnými nebo zvláštními událostmi (životní katastrofické riziko).

4. Je-li činnost zdravotního pojištění provozována na podobném technickém základu jako činnost životního pojištění podle článku 213, modul zvláštního zdravotního upisovacího rizika zohlední riziko vyplývající ze smluv zdravotního pojištění v souvislosti s krytými riziky a používanými postupy při výkonu činnosti.

Modul se vypočte podle přílohy IV bodu 4 jako kombinace kapitálových požadavků alespoň k těmto podmodulům:

a) rizika ztráty nebo nepříznivé změny hodnoty pojistných závazků vyplývajícího ze změn úrovně, vývoje nebo volatility nákladů vzniklých při správě pojistných a zajistných smluv (riziko nákladů ve zdravotním pojištění);

b) rizika ztráty nebo nepříznivé změny hodnoty pojistných závazků vyplývajícího z kolísání načasování, četnosti a závažnosti pojistných událostí a načasování a výše částek na likvidaci pojistných událostí v době stanovení rezerv (riziko pojistného a rezerv ve zdravotním pojištění);

c) rizika ztráty nebo nepříznivé změny hodnoty pojistných závazků vyplývajícího ze značné neurčitosti předpokladů při tvorbě cen a stanovení rezerv v souvislosti s vypuknutím rozsáhlých epidemií, jakož i nezvyklého nahromadění rizik v rámci těchto mimořádných okolností (riziko ohrožení zdraví při epidemiích).

5. Modul tržního rizika zohlední riziko vyplývající z úrovně nebo volatility tržních cen finančních nástrojů, které ovlivňují hodnotu aktiv a závazků pojišťovny nebo zajišťovny.Tento modul řádným způsobem zohlední strukturální nesoulad mezi aktivy a závazky, zejména z hlediska jejich trvání.

Modul se vypočte podle přílohy IV bodu 5 jako kombinace kapitálových požadavků alespoň k těmto podmodulům:

a) citlivosti hodnot aktiv, závazků a finančních nástrojů na změny časové struktury úrokových měr nebo jejich volatility (úrokové riziko);

b) citlivosti hodnot aktiv, závazků a finančních nástrojů na změny úrovně tržních cen akcií nebo jejich volatility (akciové riziko);

c) citlivosti hodnot aktiv, závazků a finančních nástrojů na změny úrovně tržních cen nemovitostí nebo jejich volatility (majetkové riziko);

d) citlivosti hodnot aktiv, závazků a finančních nástrojů na změny úrovně kreditních rozpětí nebo jejich volatility v rámci časové struktury bezrizikových úrokových měr (riziko kreditního rozpětí);

e) citlivosti hodnot aktiv, závazků a finančních nástrojů na změny úrovně tržních cen směnných kurzů nebo jejich volatility (měnové riziko);

f) dodatečných rizik pro pojišťovnu nebo zajišťovnu vyplývajících z nedostatečné diverzifikace portfolia aktiv nebo z velké expozice riziku selhání jednotlivým emitentem cenných papírů nebo skupinou spřízněných emitentů (koncentrace tržních rizik).

6. Modul rizika selhání protistrany zohlední možné ztráty protistran a dlužníků pojišťoven a zajišťoven v následujících dvanácti měsících dané neočekávaným selháním nebo zhoršením kreditního ratingu. Modul rizika selhání protistrany se vztahuje na smlouvy týkající se snižování rizika, jako je například zajištění, sekuritizace a deriváty, pohledávky za zprostředkovateli, jakož i veškeré jiné úvěrové expozice, na které se nevztahuje podmodul rizika kreditního rozpětí.

Pro každou protistranu platí, že v modulu rizika selhání protistrany se přihlédne k celkové expozici riziku protistrany dotyčné pojišťovny nebo zajišťovny vůči uvedené protistraně nehledě na právní formu smluvních závazků vůči uvedené pojišťovně nebo zajišťovně.

Článek 105 Kapitálový požadavek k operačnímu riziku

1. Kapitálový požadavek k operačnímu riziku zohledňuje operační rizika, nejsou-li již zohledněna v rizikových modulech uvedených v článku 103. Uvedený požadavek se kalibruje podle čl. 100 odst. 3.

2. Pokud jde o smlouvy týkající se životního pojištění, podle nichž nesou investiční riziko pojistníci, při výpočtu kapitálového požadavku k operačnímu riziku se přihlédne k částce ročních výdajů k uvedeným pojistným závazkům.

3. Pokud jde o jiné pojistné a zajistné operace, než které jsou uvedeny v odstavci 2, při výpočtu kapitálového požadavku k operačnímu riziku se přihlédne k objemu uvedených operací z hlediska zaslouženého pojistného a technických rezerv, které jsou drženy ve vztahu k uvedeným pojistným závazkům. V tomto případě nebude kapitálový požadavek k operačnímu riziku vyšší než 30 % základního solventnostního kapitálového požadavku vztahujícího se k uvedeným pojistným a zajistným operacím.

Článek 106Úprava zohledňující schopnost technických rezerv a odložené daňové povinnosti absorbovat ztráty

Úprava zohledňující schopnost technických rezerv a odložené daňové povinnosti absorbovat ztráty uvedená v čl. 102 odst. 1 písm. c) odráží případnou náhradu za neočekávané ztráty prostřednictvím současného snížení technických rezerv a odložené daňové povinnosti.

Uvedená úprava přihlédne k účinku snižování rizik prostřednictvím budoucích dobrovolných plnění ze smluv týkajících se životního pojištění, mohou-li pojišťovny a zajišťovny prokázat, že snížení uvedených plnění lze použít na krytí jakýchkoli případných neočekávaných ztrát. Účinek snižování rizik prostřednictvím budoucích dobrovolných plnění nesmí být vyšší než součet technických rezerv a odložené daňové povinnosti vztahujících se k uvedeným budoucím dobrovolným plněním.

Pro účely druhého pododstavce se hodnota budoucích dobrovolných plnění za nepříznivých okolností porovná s hodnotou těchto plnění za předpokladů, jež vychází z výpočtu nejlepšího odhadu.

Článek 107 Zjednodušení standardního vzorce

Pojišťovny a zajišťovny mohou pro určitý podmodul nebo rizikový modul použít zjednodušený výpočet, pokud to odůvodňuje povaha, rozsah a komplexnost rizik, kterým jsou tyto pojišťovny nebo zajišťovny vystaveny, a pokud by bylo neúměrné požadovat po všech pojišťovnách a zajišťovnách provedení standardizovaného výpočtu.

Zjednodušené výpočty se kalibrují podle čl. 100 odst. 3.

Článek 108Prováděcí opatření

1. Aby se při výpočtu solventnostního kapitálového požadavku podle standardního vzorce zajistilo stejné zacházení se všemi pojišťovnami a zajišťovnami nebo se přihlédlo k vývoji trhu, Komise přijme prováděcí opatření, kterými se stanoví:

a) jakékoli podmoduly nutné pro přesnější krytí rizik, které spadají pod příslušné moduly rizik uvedené v článku 103, jakož i jejich pozdější aktualizace;

b) metody, předpoklady a standardní parametry, které se použijí pro výpočet všech modulů nebo podmodulů základního solventnostního kapitálového požadavku stanoveného v článku 103 a 104;

c) korelační parametry;

d) metody a předpoklady, které se použijí pro posuzování změn rizikového profilu dotyčné pojišťovny nebo zajišťovny a pro úpravu výpočtu solventnostního kapitálového požadavku, uplatňují-li pojišťovny a zajišťovny techniky snižování rizik;

e) kvalitativní kritéria, která musí splňovat techniky uvedené v písmenu d), aby se zajistilo, že se riziko skutečně převedlo na třetí stranu;

f) metody a parametry, které se použijí při posuzování kapitálového požadavku k operačnímu riziku uvedenému v článku 105;

g) metoda, která se použije při výpočtu úpravy zohledňující schopnost technických rezerv absorbovat ztrátu stanovené v článku 106;

h) podskupina standardních parametrů v modulech životních, neživotních a zvláštních zdravotních upisovacích rizik, která se může nahradit konkrétními parametry pojišťovny nebo zajišťovny, jak je uvedeno v čl. 103 odst. 7;

i) standardizované metody, které pojišťovny nebo zajišťovny použijí pro výpočet konkrétních parametrů pojišťovny nebo zajišťovny uvedených v písmenu h) a jakákoli kritéria ohledně úplnosti, přesnosti a vhodnosti použitých údajů, která se musí splnit předtím, než je schválí orgány dozoru;

j) zjednodušené výpočty stanovené pro určité podmoduly a rizikové moduly, jakož i kritéria, jejichž splnění se na pojišťovnách a zajišťovnách požaduje, aby byly oprávněny využívat veškeré uvedené zjednodušené výpočty, jak je uvedeno v článku 107.

Tato opatření, jejichž účelem je změna jiných než podstatných prvků této směrnice jejím doplněním, se přijmou podle regulativního postupu s kontrolou uvedeného v čl. 313 odst. 3.

2. Komise může přijmout prováděcí opatření, kterými se stanoví kvantitativní limity a kritéria použitelnosti aktiv pro krytí rizik, která v dostatečné míře nekryje podmodul. Tato prováděcí opatření se použijí na aktiva kryjící technické rezervy, s výjimkou aktiv držených ve vztahu ke smlouvám týkajícím se životního pojištění, podle nichž nesou investiční riziko pojistníci.

Tato opatření, jejichž účelem je změna jiných než podstatných prvků této směrnice jejím doplněním, se přijmou podle regulativního postupu s kontrolou uvedeného v čl. 313 odst. 3.

PODODDÍL 3 – SOLVENTNOSTNÍ KAPITÁLOVÝ POžADAVEK – ÚPLNÉ A čÁSTEčNÉ INTERNÍ MODELY

Článek 109 Obecná ustanovení o schvalování úplných a částečných interních modelů

1. Členské státy zajistí, aby pojišťovny nebo zajišťovny mohly vypočítat solventnostní kapitálový požadavek podle úplného nebo částečného modelu, který schválily orgány dozoru.

2. Pojišťovny a zajišťovny mohou použít částečné interní modely pro výpočet:

a) jednoho nebo více rizikových modulů nebo podmodulů základního kapitálového požadavku uvedených v článcích 103 a 104;

b) kapitálového požadavku k operačnímu riziku stanovenému v článku 105;

c) úpravy uvedené v článku 106.

Konstrukci částečného modelu lze navíc uplatnit na celou činnost pojišťoven a zajišťoven nebo pouze na jeden nebo více větších obchodních útvarů.

3. Pojišťovny a zajišťovny předloží ve všech žádostech o schválení alespoň dokumentaci o tom, že interní model splňuje požadavky stanovené v článcích 117 až 122.

Pokud se žádost o schválení týká částečného interního modelu, přizpůsobí se požadavky stanovené v článcích 117 až 122 tak, aby zohlednily omezenou oblast působnosti modelu.

4. Orgány dozoru rozhodnou o žádosti se všemi náležitostmi do šesti měsíců od obdržení.

5. Orgány dozoru žádost schválí, pouze pokud jsou přesvědčeny, že systémy dotyčné pojišťovny nebo zajišťovny pro sledování a řízení rizik jsou přiměřené, a zejména, že interní model je v souladu s požadavky podle odstavce 3.

6. Jakékoli odmítnutí žádosti o používání interního modelu musí orgány dozoru náležitě odůvodnit.

7. Po dobu dvou let po obdržení schválení budou pojišťovny a zajišťovny poskytovat orgánům dozoru odhad solventnostního kapitálového požadavku určeného podle standardního vzorce uvedeného v pododdílu 2.

Článek 110 Zvláštní ustanovení ke schvalování úplných a částečných interních modelů

1. Orgány dozoru schválí částečný interní model, pouze pokud je uvedený model v souladu s požadavky stanovenými v článku 109 a splňuje tyto dodatečné podmínky:

a) omezená oblast působnosti modelu je pojišťovnou nebo zajišťovnou řádně odůvodněna;

b) výsledný solventnostní kapitálový požadavek vhodněji zohledňuje rizikový profil pojišťovny nebo zajišťovny, a zejména splňuje zásady stanovené v pododdílu 1;

c) jeho konstrukce je v souladu se zásadami stanovenými v pododdílu 1, což umožňuje úplnou integraci částečného interního modelu do standardního vzorce solventnostního kapitálového požadavku.

2. Při posuzování žádosti o používání částečného interního modelu, který se vztahuje pouze na určité podmoduly daného rizikového modulu, na některé obchodní útvary pojišťovny nebo zajišťovny v souvislosti s daným rizikovým modulem nebo na části těchto podmodulů i útvarů, orgány dozoru mohou požadovat, aby dotyčné pojišťovny a zajišťovny předložily reálný přechodný plán na rozšíření působnosti modelu.

V přechodném plánu musí být stanoveno, jakým způsobem pojišťovny a zajišťovny zamýšlí rozšířit působnost modelu na jiné podmoduly nebo obchodní útvary, aby se zajistilo, že se model v souvislosti s daným rizikovým modulem vztahuje na hlavní část jejich pojistných operací.

Článek 111Prováděcí opatření

Komise přijme prováděcí opatření, jimiž se stanoví:

1) postup, který je třeba dodržovat v zájmu schválení interního modelu;

2) úpravy norem stanovených v článcích 117 až 122, které je třeba provést, aby bylo možné přihlédnout k omezené oblasti působnosti částečného interního modelu.

Tato opatření, jejichž účelem je změna jiných než podstatných prvků této směrnice jejím doplněním, se přijmou podle regulativního postupu s kontrolou uvedeného v čl. 313 odst. 3.

Článek 112Koncepce změny úplných a částečných interních modelů

Na začátku schvalovacího procesu se pojišťovny a zajišťovny musí dohodnout s orgány dozoru na koncepci změny modelu. Pojišťovny a zajišťovny mohou podle této koncepce svůj interní model změnit.

Koncepce musí zahrnovat specifikaci menších a větších změn interního modelu.

Větší změny interního modelu, jakož i změny koncepce, musí vždy podléhat předchozímu schválení orgány dozoru, jak je stanoveno v článku 109.

Menší změny interního modelu nemusí podléhat předchozímu schválení orgány dozoru, pokud jsou vypracovány v souladu s danou koncepcí.

Článek 113Odpovědnost správních nebo řídících orgánů

Správní nebo řídící orgány pojišťoven a zajišťoven schválí žádost o schválení interního modelu podle článku 109 určenou orgánům dozoru, jakož i žádost o schválení jakýchkoli pozdějších větších změn uvedeného modelu.

Správní nebo řídící orgán odpovídá za zavedení systémů, které zajistí stálé a řádné fungování interního modelu.

Článek 114Návrat ke standardnímu vzorci

Byla-li schválena žádost podle článku 109, pojišťovny a zajišťovny se k výpočtu solventnostního kapitálového požadavku podle standardního vzorce stanoveného v pododdílu 2 vrátí jen za řádně zdůvodněných okolností a se souhlasem orgánů dozoru.

Článek 115Nedodržování interního modelu

1. Pokud po obdržení schválení k používání interního modulu od orgánů dozoru pojišťovny a zajišťovny přestanou dodržovat požadavky stanovené v článcích 117 až 122, předloží orgánům dozoru plán, jak v přiměřené lhůtě obnoví dodržování požadavků, nebo prokáží, že nedodržování požadavků nemá zásadnější účinek.

2. Pokud pojišťovny a zajišťovny neprovedou plán podle odstavce 1, orgány dozoru mohou požadovat, aby se pojišťovny a zajišťovny vrátily k výpočtu solventnostního kapitálového požadavku podle standardního vzorce uvedeného v pododdílu 2.

Článek 116Významné odchylky od podkladových předpokladů k solventnostnímu kapitálovému požadavku

Pokud není vhodné vypočítat solventnostní kapitálový požadavek podle standardního vzorce stanoveného v pododdílu 2 z toho důvodu, že se rizikový profil dotyčné pojišťovny nebo zajišťovny podstatně odchyluje od podkladových předpokladů k solventnostnímu kapitálovému požadavku, mohou orgány dozoru prostřednictvím odůvodněného rozhodnutí na dotyčných pojišťovnách nebo zajišťovnách požadovat, aby k výpočtu solventnostního kapitálového požadavku použily interní model nebo jeho příslušné rizikové moduly.

Článek 117Kontrola používání

Pojišťovny a zajišťovny prokáží, že interní model je hojně používán a má významnou úlohu v:

1) jejich systému správy uvedeném v článcích 41 až 49, zejména pak v

a) jejich systému řízení rizik stanovenému v článku 43 a jejich rozhodovacích procesech;

b) jejich posouzení ekonomického a solventnostního kapitálu a v procesech jeho přidělování, včetně posouzení uvedeného v článku 44.

Pojišťovny a zajišťovny navíc prokáží, že četnost výpočtu kapitálového solventnostního požadavku podle interního modelu je v souladu s četností, s níž svůj interní model používají pro jiné účely, na něž se vztahuje první pododstavec.

Správní nebo řídící orgán odpovídá za zajištění průběžné vhodnosti konstrukce a operací interního modelu a rovněž za to, aby interní model nadále vhodně zohledňoval rizikový profil dotyčné pojišťovny nebo zajišťovny.

Článek 118Normy statistické kvality

1. Interní model, a zejména výpočet prognózy rozdělení pravděpodobnosti, z níž vychází, musí být v souladu s kritérii stanovenými v odstavcích 2 až 9.

2. Metody používané k výpočtu prognózy rozdělení pravděpodobnosti musí být založeny na přiměřených pojistně-matematických a statistických technikách a být v souladu s metodami používanými pro výpočet technických rezerv.

Metody používané k výpočtu prognózy rozdělení pravděpodobnosti musí být založeny na stávajících a důvěryhodných informacích a na reálných předpokladech.

Pojišťovny a zajišťovny musí být schopny odůvodnit orgánům dozoru předpoklady, které jsou základem pro jejich interní model.

3. Údaje používané pro interní model musí být přesné, úplné a vhodné.

Pojišťovny a zajišťovny alespoň jednou ročně aktualizují soubory údajů, které používají při výpočtu prognózy rozdělení pravděpodobnosti .

4. Pro výpočet prognózy rozdělení pravděpodobnosti není předepsána žádná zvláštní metoda.

Bez ohledu na zvolenou metodu výpočtu musí být kapacita interního modelu pro zařazování rizik dostatečná k tomu, aby zajistila jeho široké využití a významnou úlohu v systému správy pojišťoven a zajišťoven, zejména v jejich systému řízení rizik a rozhodovacích procesech, jakož i v postupech přidělování kapitálu podle článku 117.

Interní model musí krýt všechna podstatná rizika, jimž jsou pojišťovny a zajišťovny vystaveny. Úplné interní modely musí přinejmenším krýt rizika uvedená v čl. 100 odst. 4.

5. Pokud jde o účinky diverzifikace, pojišťovny a zajišťovny mohou ve svém interním modelu přihlédnout k závislostem v rámci jednotlivých kategorií rizik i mezi těmito kategoriemi, pokud orgány dozoru považují systém používaný pro měření uvedených účinků diverzifikace za přiměřený.

6. Pojišťovny a zajišťovny mohou ve svém interním modelu plně přihlédnout k účinku technik snižování úvěrového rizika, pokud jsou kreditní rizika a jiná rizika vyplývající z použití daných technik odpovídajícím způsobem zohledněna v interním modelu.

7. Pojišťovny a zajišťovny ve svém interním modelu přesně posoudí zvláštní rizika související s finančními zárukami a veškerými smluvními opcemi, jsou-li podstatná. Posoudí rovněž rizika související s opcemi pojistníka a smluvními opcemi pojišťoven a zajišťoven. K tomuto účelu přihlédnou explicitně či implicitně k dopadu, který by mohly mít budoucí změny finančních i jiných než finančních podmínek na výkon uvedených opcí.

8. Pojišťovny a zajišťovny mohou ve svém interním modelu přihlédnout k budoucím opatřením vedení, jejichž uskutečnění lze za určitých okolností odůvodněně očekávat.

V případě stanoveném v prvním pododstavci zohlední dotyčná pojišťovna nebo zajišťovna dobu nezbytnou k provedení takových opatření.

9. Pojišťovny a zajišťovny přihlédnou ve svém interním modelu ke všem platbám pojistníkům a oprávněným osobám, jež zamýšlejí provést, ať jsou uvedené platby smluvně zaručeny, či nikoli.

Článek 119Kalibrační normy

1. Pojišťovny a zajišťovny mohou pro účely konstrukce interního modelu použít jiné časové období nebo míru rizika než ty, které jsou stanoveny v čl. 100 odst. 3, pokud výstupy interního modelu mohou uvedené pojišťovny nebo zajišťovny používat pro výpočet solventnostního kapitálového požadavku způsobem, který pojistníkům a oprávněným osobám poskytne úroveň ochrany odpovídající ustanovením článku 100.

2. Je-li to reálné, pojišťovny a zajišťovny odvodí prostřednictvím metody hodnoty v riziku podle čl. 100 odst. 3 solventnostní kapitálový požadavek přímo z prognózy rozdělení pravděpodobnosti získané interním modelem.

3. Pokud pojišťovny a zajišťovny solventnostní kapitálový požadavek nemohou odvodit přímo z prognózy rozdělení pravděpodobnosti získané interním modelem, orgány dozoru povolí, aby se v procesu výpočtu solventnostního kapitálového požadavku použily aproximace, pokud uvedené pojišťovny a zajišťovny mohou orgánům dozoru prokázat, že je pojistníkům poskytována úroveň ochrany odpovídající ustanovením článku 100.

4. Orgány dozoru mohou na pojišťovnách a zajišťovnách požadovat, aby svůj interní model uplatnily na příslušná srovnávací portfolia za použití předpokladů založených spíše na externích než interních údajích, aby tak přezkoušely kalibraci interního modelu a ověřily, že jeho specifikace je v souladu s obecně přijímanou tržní praxí.

Článek 120Připisování zisků a ztrát

Pojišťovny a zajišťovny alespoň jednou za rok přezkoumají v každém větším obchodním útvaru příčiny a zdroje zisků a ztrát.

Pojišťovny a zajišťovny prokáží, jak jsou v kategorizaci rizik zvolené v interním modelu vysvětleny příčiny a zdroje zisků a ztrát. V kategorizaci rizik a připisování zisků a ztrát se zohlední rizikový profil daných pojišťoven a zajišťoven.

Článek 121Normy pro ověřování platnosti

Pojišťovny a zajišťovny pravidelně ověřují platnost modelu, a to v cyklech, které zahrnují sledování chování interního modelu, přezkum průběžné přiměřenosti jeho specifikace a poměřování jeho výsledků se zkušenostmi.

Proces ověřování platnosti modelu zahrnuje účinný statistický proces pro ověřování platnosti interního modelu, kterým pojišťovny a zajišťovny orgánům dozoru prokazují, že jejich výsledné kapitálové požadavky jsou přiměřené.

Používanými statistickými metodami se testuje přiměřenost prognózy rozdělení pravděpodobnosti nejen vůči škodnímu průběhu, ale rovněž vůči veškerým souvisejícím novým údajům a informacím.

Proces ověřování platnosti modelu zahrnuje analýzu stability interního modelu, a zejména testování citlivosti výsledků interního modelu na změny klíčových podkladových předpokladů.Zahrnuje rovněž posouzení přesnosti, úplnosti a vhodnosti údajů používaných v interním modelu.

Článek 122 Dokumentační normy

Pojišťovny a zajišťovny podrobně zdokumentují konstrukci a fungování svého interního modelu.

Dokumentace musí být v souladu s články 117 až 121.

Dokumentace musí obsahovat nástin teorie, předpokladů, jakož i matematického a empirického základu interního modelu.

V dokumentaci se uvedou veškeré okolnosti, za nichž interní model nemůže účinně fungovat.

Pojišťovny a zajišťovny zdokumentují veškeré větší změny svého interního modelu, jak je stanoveno v článku 112.

Článek 123Externí modely a údaje

Používání modelu nebo údajů získaných od třetí strany nelze považovat za důvod pro výjimku z jakýchkoli požadavků na interní model stanovených v článcích 117 až 122.

Článek 124Prováděcí opatření

V zájmu harmonizovaného přístupu k používání interních modelů v celém Společenství a lepšího posuzování rizikového profilu a řízení činnosti pojišťoven a zajišťoven Komise přijme k článkům 117 až 123 prováděcí opatření.

Tato opatření, jejichž účelem je změna jiných než podstatných prvků této směrnice jejím doplněním, se přijmou podle regulativního postupu s kontrolou uvedeného v čl. 313 odst. 3.

Oddíl 5 – minimální kapitálový požadavek

ČLÁNEK 125 OBECNÁ USTANOVENÍ

Členské státy zajistí, aby pojišťovny a zajišťovny měly v držení použitelné základní vlastní zdroje na krytí minimálního kapitálového požadavku .

Článek 126 Výpočet minimálního kapitálového požadavku

1. Minimální kapitálový požadavek se vypočítá v souladu s těmito zásadami:

a) vypočítá se jasným a jednoduchým způsobem, který umožní revizi výpočtu;

b) minimální kapitálový požadavek musí odpovídat výši použitelných základních vlastních zdrojů, pod niž jsou pojistníci a oprávněné osoby vystaveny nepřijatelné úrovni rizika, pokud by pojišťovnám a zajišťovnám bylo povoleno pokračovat v jejich operacích;

c) úroveň minimálního kapitálového požadavku se kalibruje na hodnotu v riziku základních vlastních zdrojů pojišťovny nebo zajišťovny na hladině spolehlivosti v rozmezí 80 % až 90 % v časovém horizontu jednoho roku;

d) absolutní dolní mez minimálního kapitálového požadavku činí 1 000 000 EUR pro neživotní pojišťovny a zajišťovny a 2 000 000 EUR pro životní pojišťovny.

2. Pojišťovny a zajišťovny vypočítají minimální kapitálový požadavek alespoň jednou za čtvrt roku a oznámí výsledek výpočtu orgánům dozoru.

Článek 127Prováděcí opatření

Komise přijme prováděcí opatření, kterými se stanoví výpočet minimálního kapitálového požadavku uvedeného v článcích 125 a 126.

Tato opatření, jejichž účelem je změna jiných než podstatných prvků této směrnice jejím doplněním, se přijmou podle regulativního postupu s kontrolou uvedeného v čl. 313 odst. 3.

Článek 128Přechodná ujednání k dodržování minimálního kapitálového požadavku

Odchylně od článku 136, pokud pojišťovny a zajišťovny dodržují požadovanou míru solventnosti podle článku 28 směrnice 2002/83/ES, článku 16a směrnice 73/239/ES nebo článků 37, 38 nebo 39 směrnice 2005/68/ES k datu uvedenému v článku 318, ale nedrží dostatečné použitelné základní vlastní zdroje na krytí minimálního kapitálového požadavku, musí dotyčné pojišťovny a zajišťovny zajistit soulad s článkem 125 do jednoho roku od data uvedeného v článku 318.

Pokud dotyčná pojišťovna nebo zajišťovna nezajistí soulad s článkem 125 do období uvedeného v prvním pododstavci, pojišťovně nebo zajišťovně se odejme povolení, s výhradou použitelných postupů stanovených vnitrostátními právními předpisy.

Oddíl 6 - investice

ČLÁNEK 129 ZÁSADA „OBEZřETNÉ OSOBY“

1. Členské státy zajistí, aby pojišťovny a zajišťovny investovaly veškerá svá aktiva v souladu se zásadou „obezřetné osoby" stanovenou v odstavcích 2, 3 a 4.

2. Pokud jde o celkové portfolio aktiv, pojišťovny a zajišťovny investují pouze do aktiv a nástrojů, jejichž rizika může dotyčná pojišťovna nebo zajišťovna řádně sledovat, řídit a kontrolovat.

Veškerá aktiva, zejména aktiva na krytí minimálního kapitálového požadavku a solventnostního kapitálového požadavku, jsou investována tak, aby se zajistila bezpečnost, likvidita a ziskovost portfolia jako celku.

Aktiva držená na krytí technických rezerv jsou rovněž investována způsobem, jenž je přiměřený povaze a trvání pojistných a zajistných závazků. Uvedená aktiva jsou investována v nejlepším zájmu pojistníků a oprávněných osob.

Při střetu zájmů zajistí pojišťovny nebo subjekt, který řídí jejich portfolio aktiv, aby byla investice učiněna v nejlepším zájmu pojistníků a oprávněných osob.

3. Aniž je dotčen odstavec 2, u aktiv držených ve vztahu k smlouvám týkajícím se životního pojištění, podle nichž nesou investiční riziko pojistníci, se použije druhý, třetí a čtvrtý pododstavec tohoto odstavce.

Pokud je pojistné stanovené ve smlouvě přímo spojeno s hodnotou podílových listů v SKIPCP podle definice ve směrnici 85/611/EHS nebo s hodnotou aktiv obsažených ve vnitřním fondu vlastněném pojišťovnami, obvykle rozděleném do podílů, musí být technické rezervy vztahující se k tomuto pojistnému ohledně těchto plnění co nejvíce zastoupeny těmito podíly nebo v případě, kdy podíly nejsou stanoveny, těmito aktivy.

Pokud je pojistné plnění stanovené ve smlouvě přímo spojeno s indexem akcií nebo jinou referenční hodnotou, než jsou hodnoty uvedené v druhém pododstavci, musí být technické rezervy vztahující se k tomuto pojistnému co nejvíce zastoupeny buď podíly, které mají představovat referenční hodnotu, nebo nejsou-li podíly stanoveny, zabezpečenými a obchodovatelnými aktivy, která co nejvíce odpovídají aktivům, na kterých je založena daná referenční hodnota.

Pokud pojistné uvedené v druhém a třetím pododstavci zahrnuje záruku určitého výnosu z investic nebo nějaké jiné zaručené plnění, řídí se aktiva na krytí odpovídajících dodatečných technických rezerv odstavcem 4.

4. Aniž je dotčen odstavec 2, použije se na ostatní aktiva, než na která se vztahuje odstavec 3, druhý až pátý pododstavec tohoto odstavce.

Použití derivátů je možné, pokud přispívají ke snižování investičních rizik nebo usnadňují efektivní správu portfolia.

Investice do aktiv, jejichž obchodování na regulovaném finančním trhu není povoleno, musí být udržovány na obezřetné úrovni,

Aktiva musí být náležitě diverzifikována tak, aby nedošlo k nadměrné závislosti na určitém aktivu, emitentovi nebo skupině podniků či zeměpisné oblasti ani k nadměrnému nahromadění rizika v portfoliu jako celku.

Investice do aktiv vydaných stejným emitentem nebo emitenty patřícími do stejné skupiny nesmí vystavit pojišťovnu nadměrné koncentraci rizik.

Článek 130Svoboda investovat

1. Členské státy nesmí na pojišťovnách a zajišťovnách požadovat, aby investovaly do určitých kategorií aktiv.

2. Členské státy nesmí požadovat, aby investiční rozhodnutí pojišťovny nebo zajišťovny či jejího investičního správce podléhala jakékoli formě požadavků na předchozí schválení nebo pravidelné oznamování.

Článek 131Umístění aktiv a zákaz jištění aktiv

93. Pokud jde o pojistná rizika nacházející se ve Společenství, členské státy zajistí, aby aktiva držená na krytí technických rezerv k uvedeným rizikům byla umístěna v rámci Společenství. Členské státy nesmí od pojišťoven požadovat, aby uvedená aktiva umisťovaly v určitém členském státě.

Pokud jde však o částky ze zajistných smluv vymahatelné vůči pojišťovnám nebo zajišťovnám povoleným podle této směrnice nebo pojišťovnám nebo zajišťovnám, jejichž sídlo se nachází ve třetí zemi, u nichž se má za to, že jejich solventnostní režim odpovídá článku 169, členské státy nesmí požadovat, aby byla aktiva představující uvedené vymahatelné částky umístěna v rámci Společenství.

2002/83/ES čl.1 odst. 1 (přizpůsobený)

√Požadavek na umístěníÕ „umístěním aktiv“ se rozumí přítomnost aktiv, movitých či nemovitých, v členském státě, √ podle prvního odstavce se nechápe se však jako požadavek, že movitá aktiva musí být uložena nebo že nemovitá aktiva podléhají omezujícím opatřením, jako je například registrace hypoték;. uU aktiv představovaných nároky vůči dlužníkům se předpokládá, že se nacházejí v členském státě, kde jsou realizovatelná;.

2005/68/ES čl. 32 odst. 2 (přizpůsobený)

94. Je-li zajistitelem √ zajišťovnou pojišťovna nebo zajišťovna povolená v souladu s touto směrnicí nebo pojišťovna, která má povolení v souladu se směrnicí 73/239/EHS nebo směrnicí 2002/83/ES, členské státy nebudou zachovávat nebo nezavedou systém tvorby hrubých technických rezerv, který požaduje jištění aktiv pro krytí dlužného zajistného a nezlikvidovaných zajistných událostí.

ò nový

Článek 132Prováděcí opatření

Za účelem zajištění jednotného uplatňování této směrnice může Komise přijmout prováděcí opatření, jimiž se stanoví:

a) určení, měření a řízení rizik vyplývajících z investic;

b) určení, měření a řízení rizik vyplývajících z investic do derivátů a aktiv uvedených v čl. 129 odst. 4 druhém pododstavci;

Tato opatření, jejichž účelem je změna jiných než podstatných prvků této směrnice jejím doplněním, se přijmou podle regulativního postupu s kontrolou uvedeného v čl. 313 odst. 3.

2002/83/ES

KAPITOLA 2

PRAVIDLA PRO TECHNICKÉ REZERVY A JEJICH KRYTÍ

92/49/EHS článek 17

Článek 15

1. Domovský členský stát vyžaduje, aby každá pojišťovna vytvořila dostatečné technické rezervy pro veškeré své činnosti.

Výše těchto technických rezerv se určuje podle zásad stanovených ve směrnici 91/674/EHS.

2005/68/ES čl. 57 bod 3

2. Domovský členský stát vyžaduje, aby pojišťovna zajistila krytí technických a vyrovnávacích rezerv uvedených v čl. 15a této směrnice odpovídajícími aktivy v souladu s článkem 6 směrnice 88/357/EHS. S ohledem na rizika nacházející se ve Společenství musí být tato aktiva umístěna v rámci Společenství. Členské státy nesmí od pojišťoven požadovat, aby umisťovaly svá aktiva v určitém členském státě. Domovský členský stát však může povolit zmírnění pravidel o umístění aktiv.

3. Pokud je zajistitelem zajišťovna povolená v souladu se směrnicí 2005/68/ES nebo pojišťovna povolená v souladu s touto směrnicí nebo se směrnicí 2002/83/ES, členské státy nebudou zachovávat nebo nezavedou systém tvorby hrubých technických rezerv, který požaduje jištění aktiv pro krytí dlužného zajistného a nevyřízených zajistných událostí.

Pokud domovský členský stát povolí, aby určité technické rezervy byly pokryty pohledávkami vůči zajistiteli, který není ani zajišťovnou, která má povolení v souladu se směrnicí 2005/68/ES, ani pojišťovnou, která má povolení v souladu s touto směrnicí nebo směrnicí 2002/83/ES, stanoví podmínky pro akceptování těchto pohledávek.

2002/83/ES

KAPITOLA 2

PRAVIDLA PRO TECHNICKÉ REZERVY A JEJICH KRYTÍ

ČLÁNEK 20

Tvorba technických rezerv

1. Domovský členský stát vyžaduje, aby každá pojišťovna vytvořila dostatečné technické rezervy, včetně matematických rezerv, na veškerou svou činnost.

2002/83/ES

Výše těchto technických rezerv se určuje podle těchto zásad:

A.

i) Výše technických rezerv životního pojištění musí být vypočtena dostatečně obezřetnou prospektivní matematickou metodou s přihlédnutím ke všem budoucím závazkům vyplývajícím z pojistných smluv pro každou stávající smlouvu, včetně

- všech zaručených pojistných plnění, včetně zaručených hodnot odbytného,

- bonusů, na které již mají pojistníci kolektivně nebo individuálně nárok, jakkoli jsou uvedené bonusy popsány — svěřené, prohlášené nebo přidělené,

- všech možností, které má pojištěná osoba k dispozici podle podmínek pojistné smlouvy,

- provozních výdajů, včetně provizí,

se započtením k dobru budoucího splatného pojistného.

ii) Použití retrospektivní metody je dovoleno, pokud je možno prokázat, že výsledné technické rezervy nejsou nižší, než je vyžadováno při dostatečně obezřetném prospektivním výpočtu nebo když nelze prospektivní metodu pro daný typ smlouvy použít.

iii) Obezřetný výpočet není „nejlepším odhadem“, ale zahrnuje vhodnou rezervu pro nepříznivou odchylku relevantních faktorů.

iv) Metoda výpočtu technických rezerv musí být nejen sama o sobě obezřetná, ale musí být obezřetná ve vztahu k metodě ocenění aktiv kryjících tyto rezervy.

v) Technické rezervy se počítají odděleně pro každou smlouvu. Použití aproximačních nebo zobecňovacích hodnot je povoleno, pokud je pravděpodobné, že dávají přibližně stejné výsledky jako oddělené výpočty. Zásada odděleného výpočtu v žádném případě nebrání vytvoření dodatečných rezerv pro obecná rizika, která nejsou individualizována.

vi) Pokud je výše odbytného ze smlouvy zaručena, musí být výše matematických rezerv pro smlouvu neustále alespoň taková, jako je odbytné zaručené v dané době.

B. Použitou úrokovou míru je třeba zvolit obezřetně. Musí být určena podle předpisů příslušného orgánu v domovském členském státu při použití těchto zásad:

a) pro všechny smlouvy příslušné orgány domovského členského státu pojišťovny stanoví jednu nebo více maximálních úrokových měr, zejména v souladu s těmito pravidly:

i) pokud smlouvy obsahují záruku úrokové míry, stanoví příslušný orgán v domovském členském státě jednu maximální úrokovou míru. Může se lišit podle měny použité ve smlouvě, pokud to není více než 60 % úrokové míry obligací vydaných státem, v jehož měně je smlouva vyjádřena.

Pokud se členský stát podle druhé věty prvního pododstavce rozhodne stanovit maximální úrokovou míru pro smlouvy vyjádřené v měně jiného členského státu, konzultuje nejprve příslušný orgán členského státu, v jehož měně je smlouva vyjádřena;

ii) jestliže však aktiva pojišťovny nejsou oceňována pořizovací cenou, může členský stát stanovit, že je možno použít jednu nebo více maximálních úrokových měr s přihlédnutím k výnosu odpovídajících v té době držených aktiv po odečtení obezřetnostního rozpětí, a zejména u smluv s periodickým pojistným s přihlédnutím k očekávanému výnosu z budoucích aktiv. Obezřetné rozpětí a maximální úrokovou míru nebo úrokové míry použité pro očekávaný výnos z budoucích aktiv stanoví příslušný orgán domovského členského státu;

b) stanovení maximální úrokové míry neznamená, že pojišťovna musí takto vysokou míru použít:

c) domovský členský stát se může rozhodnout neuplatňovat písmeno a) na tyto kategorie smluv:

- smlouvy vázané na investiční podíly,

- smlouvy s jednorázově zaplaceným pojistným na období maximálně osmi let,

- smlouvy bez účasti na zisku a smlouvy důchodového pojištění bez nároku na odbytné.

V případech uvedených ve druhé a třetí odrážce prvního pododstavce je třeba při výběru obezřetné úrokové míry brát v úvahu měnu, ve které je smlouva vyjádřena, odpovídající aktuálně držená aktiva, a pokud jsou aktiva pojišťovny oceňována v jejich běžné hodnotě, očekávaný výnos z budoucích aktiv.

Za žádných okolností nesmí být použita úroková míra vyšší než výnos z aktiv vypočtených podle účetních pravidel v domovském členském státě po odečtení vhodného snížení;

d) členský stát na pojišťovně požaduje, aby ve svém účetnictví vyčlenila rezervu na splnění závazků úrokové míry vůči pojištěným osobám, je-li současný nebo předpokládaný výnos z aktiv pojišťovny nedostatečný pro krytí těchto závazků;

e) Komisi a příslušným orgánům členských států, které to vyžadují, se oznamují maximální úrokové míry stanovené podle písmene a).

C. Použité statistické prvky oceňování a částka vyčleněná na výdaje se musí být vybrány obezřetně s ohledem na stát závazku, typ pojistky a očekávané administrativní náklady a provize.

D. V případě smluv s účastí na zisku může metoda výpočtu technických rezerv brát v úvahu buď implicitně, nebo explicitně budoucí bonusy všeho druhu způsobem, který je v souladu s dalšími předpoklady o budoucím vývoji a se současnou metodou rozdělování bonusů.

E. Částka určená pro budoucí výdaje může být stanovena implicitně, např. za použití budoucího pojistného očištěného od nákladů na jeho správu. Celková částka, implicitní nebo explicitní, však nesmí být nižší, než by byl obezřetný odhad budoucích výdajů.

F. Metoda výpočtu technických rezerv nesmí podléhat nepravidelnému vývoji z roku na rok vyplývajícímu ze svévolných změn metod nebo základů pro výpočet a musí být taková, aby vhodným způsobem zajišťovala rozdělení zisků během trvání každé pojistky.

2. Pojišťovny zpřístupní veřejnosti podklady a metody používané pro výpočet technických rezerv, včetně rezerv na bonusy.

3. Domovský členský stát vyžaduje od každé pojišťovny, aby kryla technické rezervy v rozsahu celé své činnosti odpovídajícími aktivy v souladu se článkem 26. Pro pojištění sjednaná ve Společenství musí být tato aktiva umístěna uvnitř Společenství. Členské státy nepožadují po pojišťovnách, aby umístily svá aktiva v určitém členském státě. Domovský členský stát však může zmírnit pravidla pro umisťování aktiv.

2005/68/ES čl. 60 bod 6

4. Pokud je zajistitelem zajišťovna povolená v souladu se směrnicí 2005/68/ES nebo pojišťovna povolená v souladu se směrnicí 73/239/EHS nebo s touto směrnicí, členské státy nebudou zachovávat nebo nezavedou systém tvorby hrubých technických rezerv, který požaduje jištění aktiv pro krytí dlužného zajistného a nevyřízených zajistných událostí.

2005/68/ES čl. 60 bod 6

Povolí-li domovský členský stát, aby technické rezervy byly pokryty pohledávkami vůči zajistiteli, který není ani zajišťovnou, která získala oprávnění k činnosti v souladu se směrnicí 2005/68/ES, ani pojišťovnou, která získala takové oprávnění v souladu se směrnicí 73/239/EHS nebo s touto směrnicí, stanoví podmínky pro akceptování těchto pohledávek.

92/49/EHS článek 18

Článek 15a

1. Členské státy vyžadují, aby každá pojišťovna se sídlem na jejich území, která pojišťuje rizika zařazená do odvětví 14 v bodě A přílohy (dále jen ‚pojištění úvěru‘), vytvořila vyrovnávací rezervu pro vyrovnání jakékoli technické ztráty nebo nadprůměrného škodného průběhu vzniklého v tomto odvětví v daném účetním období.

2. Vyrovnávací rezerva musí být vypočtena podle pravidel stanovených domovským členským státem podle jedné ze čtyř metod uvedených v bodě D přílohy, které se považují za rovnocenné.

3. Až do výše částky vypočtené podle metod stanovených v bodě D přílohy se vyrovnávací rezerva nebere v úvahu při výpočtu míry solventnosti.

4. Členské státy mohou osvobodit pojišťovny se sídlem na jejich území od povinnosti vytvářet vyrovnávací rezervu pro činnost v odvětví pojištění úvěru, pokud předepsané pojistné nebo příspěvky z tohoto pojištění činí méně než 4 % jejich celkového předepsaného pojistného nebo předepsaných příspěvků a méně než 2500000 ECU.

2002/83/ES

Článek 22

Aktiva kryjící technické rezervy

Aktiva kryjící technické rezervy berou v úvahu typ činnosti vykonávané pojišťovnou tak, aby byla zajištěna bezpečnost, výnosnost a obchodovatelnost jeho investic a aby pojišťovna zajistila vhodnou diverzifikaci a rozložení těchto investic.

92/49/EHS článek 20

Pojišťovna zajistí, aby u aktiv tvořících technické rezervy byl vzat v úvahu typ vykonávané činnosti pojišťovny tak, aby byla zajištěna bezpečnost, výnosnost a obchodovatelnost jejích investic, a aby aktiva byla diverzifikovaná a dostatečně rozložená.

2002/83/ES

Článek 23

Kategorie povolených aktiv

1. Domovské členské státy nesmějí pojišťovnám povolit, aby kryly své technické rezervy jinými aktivy, než jsou tyto kategorie aktiv:

2005/68/ES čl. 58 bod 3 písm. a)

1. Domovský členský stát nesmí povolit pojišťovnám, aby kryly své technické rezervy a vyrovnávací rezervy jinými než těmito kategoriemi aktiv:

2002/83/ES a 92/49/EHS článek 21

A.Investice

a) dluhové cenné papíry a jiné nástroje peněžního a kapitálového trhu;

b) úvěry;

c) akcie a jiné účasti s proměnlivým výnosem;

d) podílové listy v subjektech kolektivního investování do převoditelných cenných papírů (SKIPCP) a jiných investičních fondech;

e) pozemky, budovy a věcná práva k nemovitému majetku.

B.Pohledávky

2005/68/ES čl. 58 bod 3 písm. b) a čl. 60 bod 7 písm. a)

f) pohledávky za zajistiteli včetně podílů zajistitelů na technických rezervách a za zvláštními účelovými nástroji uvedenými v článku 46 směrnice 2005/68/ES;

2002/83/ES a 92/49/EHS článek 21

g) vklady a pohledávky u převádějících pojišťoven;

2002/83/ES

h) pohledávky vůči pojistníkům a zprostředkovatelům vyplývající z přímého pojištění a zajištění;

92/49/EHS článek 21

h) pohledávky vůči pojistníkům a zprostředkovatelům vyplývající z přímých a zajišťovacích operací;

i) pohledávky vzniklé z prodeje zachráněných zbytků nebo z regresních nároků;

2002/83/ES

i) zálohy na pojistky;

2002/83/ES a 92/49/EHS článek 21

j) vratky daní;

k) pohledávky vůči garančním fondům.

2002/83/ES a 92/49/EHS článek 21

C.Jiná aktiva

l) hmotný investiční majetek kromě pozemků a budov, oceněný na základě obezřetného odpisování;

m) hotovost v bankách a v pokladně, vklady u úvěrových institucí a jiných subjektů, které mají povolení přijímat vklady;

n) časově rozlišené pořizovací náklady;

o) narostlé úroky a nájemné a jiné narostlé příjmy a zálohové platby;

2002/83/ES

p) práva návratu, dědičná práva stavby, požívací práva, práva na budoucí užívání.

2. V případě sdružení pojistitelů známého jako „Llloyd's“ tyto kategorie aktiv také zahrnují záruky a akreditivy vydané úvěrovými institucemi ve smyslu směrnice Evropského parlamentu a Rady 2000/12/ES[59] nebo pojišťovnami spolu s ověřitelnými částkami vyplývajícími ze životních pojistek, pokud představují prostředky patřící členům.

92/49/EHS

V případě Lloyd`s tyto kategorie aktiv zahrnují i záruky a akreditivy vydané úvěrovými institucemi ve smyslu směrnice 77/780/EHS[60] nebo pojišťovnami společně s ověřitelnými částkami, které vyplývají ze životních pojistek, pokud představují prostředky, které patří upisovatelům.

2005/68/ES čl. 58 bod 3 písm. c) a čl. 60 bod 7 písm. b)

3. Začlenění aktiv nebo kategorie aktiv, které jsou uvedeny v prvním odstavci, neznamená, že všechna taková aktiva musí být automaticky přijata ke krytí technických rezerv. Domovský členský stát stanoví podrobnější pravidla stanovující podmínky pro použití přijatelných aktiv.

2002/83/ES a 92/49/EHS článek 21

Domovský členský stát bude při stanovení a uplatňování pravidel, která přijme, dbát zejména na to, aby byly zachovávány tyto zásady:

i) aktiva kryjící technické rezervy jsou oceňována očištěná od dluhů vyplývajících z jejich pořízení;

ii) všechna aktiva se musí oceňovat obezřetně, s přihlédnutím k riziku, že některé částky mohou být nerealizovatelné. Jako krytí technických rezerv může být přijat hmotný investiční majetek kromě pozemků a budov, jen pokud je oceněn na základě obezřetného odpisování;

2002/83/ES

iii) úvěry podnikům, státním nebo mezinárodním organizacím, místním nebo regionálním orgánům nebo fyzickým osobám mohou být přijaty jako krytí technických rezerv jen tehdy, pokud existují postačující záruky ohledně jejich bezpečnosti, ať jsou tyto záruky založeny na postavení vypůjčovatele, hypotékách, bankovních zárukách nebo zárukách poskytnutých pojišťovnami nebo jiných formách zabezpečení;

92/49/EHS článek 21

iii) úvěry poskytnuté podnikům, státu nebo mezinárodním organizacím, místním nebo regionálním orgánům nebo fyzickým osobám mohou být přijaty ke krytí technických rezerv jen tehdy, pokud jsou dostatečné záruky jejich bezpečnosti, ať už jsou založeny na postavení vypůjčovatele, hypotékách, bankovních zárukách nebo zárukách poskytnutých pojišťovnami nebo jiných formách zabezpečení;

2002/83/ES a 92/49/EHS článek 21

iv) deriváty, jako jsou opce, termínové obchody a swapy v souvislosti s aktivy kryjícími technické rezervy, mohou být použity, pokud přispívají ke snižování investičních rizik nebo usnadňují efektivní správu portfolia. Musí být obezřetně oceněny a mohou být brány v úvahu při oceňování podkladových aktiv;

2002/83/ES

v) převoditelné cenné papíry, se kterými se neobchoduje na regulovaném trhu, mohou být přijímány jako krytí technických rezerv jen tehdy, pokud mohou být realizovány v krátké době nebo když jsou to podíly v úvěrových institucích a pojišťovnách v rámci limitů povolených článkem 6 a v investičních podnicích usazených v členském státě;

92/49/EHS článek 21

v) převoditelné cenné papíry, s nimiž se neobchoduje na regulovaném trhu, je možno přijmout ke krytí technických rezerv jen tehdy, pokud jsou realizovatelné v krátké době;

2002/83/ES a 92/49/EHS článek 21

vi) pohledávky za třetími osobami mohou být přijaty ke krytí technických rezerv jen po odečtení všech částek dlužných téže třetí osobě;

2002/83/ES

vii) hodnota jakýchkoli pohledávek nebo nároků přijímaných jako krytí technických rezerv musí být vypočtena na obezřetném základě s náležitým zřetelem na riziko, že některé částky mohou být nerealizovatelné. Zejména pohledávky vůči pojistníkům a zprostředkovatelům vyplývající z pojišťovacích a zajišťovacích operací mohou být přijímány jen tehdy, pouze pokud jsou nezaplacené po dobu kratší než tři měsíce;

92/49/EHS článek 21

vii) hodnota jakýchkoli dluhů a nároků přijatých ke krytí technických rezerv musí být vypočítána na obezřetném základě s přihlédnutím k riziku, že některé částky mohou být nerealizovatelné. Zejména pohledávky vůči pojistníkům a zprostředkovatelům, které vyplývají z pojistných a zajistných operací, je možno přijmout jen tehdy, pokud nejsou po splatnosti déle než tři měsíce;

2002/83/ES

viii) pokud držená aktiva představují investici do dceřiné společnosti, která spravuje všechny investice pojišťovny nebo jejich část jejím jménem, bere domovský členský stát při uplatňování pravidel a zásad stanovených v tomto článku v úvahu podkladová aktiva držená dceřinou společností; domovský členský stát může posuzovat aktiva jiných dceřiných společností stejným způsobem;

92/49/EHS článek 21

viii) v případě, že aktiva reprezentují investici do dceřiné společnosti, která za pojišťovnu spravuje veškeré její investice nebo jejich část, musí domovský členský stát při použití pravidel a zásad tohoto článku vzít v úvahu podkladová aktiva držené dceřinou společností; domovský členský stát může posuzovat aktiva jiných dceřiných společností stejným způsobem;

ix) časově rozlišené pořizovací náklady mohou být přijaty ke krytí technických rezerv jen tehdy, pokud je to v souladu s výpočtem technických rezerv pro nezasloužené pojistné.

2002/83/ES

ix) časově rozlišené pořizovací náklady se mohou jako krytí technických rezerv přijímat pouze tehdy, pokud je to v souladu s výpočtem matematických rezerv.

4. Bez ohledu na odstavce 1, 2 a 3 může domovský členský stát za výjimečných okolností a na žádost pojišťovny dočasně a po řádně zdůvodněném rozhodnutí přijmout jako krytí technických rezerv jiné kategorie aktiv, s výhradou článku 22.

92/49/EHS článek 21

2. Odchylně od odstavce 1 může domovský členský stát za výjimečných okolností a na žádost pojišťovny dočasně a na základě řádně odůvodněného rozhodnutí přijmout jiné kategorie aktiv ke krytí technických rezerv, s výhradou článku 20.

2002/83/ES

Článek 24

Pravidla pro diverzifikaci investic

1. Pokud se týká aktiv kryjících technické rezervy, požaduje domovský členský stát po každé pojišťovně, aby investovala ne více než

2005/68/ES čl. 58 bod 4

1. Pokud jde o aktiva kryjící technické rezervy a vyrovnávací rezervy, vyžaduje domovský členský stát, aby každá pojišťovna investovala nejvýše:

2002/83/ES a 92/49/EHS článek 22

a) 10 % svých celkových hrubých technických rezerv do jednoho pozemku nebo budovy nebo několika pozemků nebo budov, které jsou navzájem dostatečně blízko, aby se daly považovat za jednu investici;

b) 5 % svých celkových hrubých technických rezerv do akcií a jiných obchodovatelných cenných papírů obdobných akciím, do dluhových cenných papírů a jiných nástrojů peněžního a kapitálového trhu od téhož podniku nebo do úvěrů udělených stejnému vypůjčovateli, které se posuzují jako jeden celek, přičemž do těchto úvěrů se nezahrnují úvěry poskytnuté státním, regionálním nebo místním orgánům nebo mezinárodním organizacím, jejichž členem je jeden nebo více členských států. Tato hranice se může zvýšit na 10 %, pokud pojišťovna neinvestuje více než 40 % svých hrubých technických rezerv do úvěrů nebo cenných papírů emitujících institucí a vypůjčovatelů, u nichž investovala více než 5 % svých aktiv;

2002/83/ES

c) 5 % svých celkových hrubých technických rezerv do nezajištěných úvěrů, včetně 1 % pro každý jednotlivý nezajištěný úvěr kromě úvěrů poskytnutých úvěrovým institucím, pojišťovnám, pokud to povoluje článek 6, a investičním podnikům usazeným v členském státě. Tyto limity se mohou zvýšit na 8 % a 2 % v uvedeném pořadí rozhodnutím učiněným v jednotlivých případech příslušným orgánem domovského členského státu;

92/49/EHS článek 22

c) 5 % svých celkových hrubých technických rezerv do nezajištěných úvěrů, včetně 1 % pro každý jednotlivý nezajištěný úvěr, kromě úvěrů poskytnutých úvěrovým institucím, pojišťovnám, pokud to dovoluje článek 8 směrnice 73/239/EHS a investičním podnikům usazeným v některém členském státě;

2002/83/ES a 92/49/EHS článek 22

d) 3 % svých celkových hrubých technických rezerv do hotovosti v pokladně;

e) 10 % svých celkových technických rezerv do akcií, jiných cenných papírů obdobných akciím a do dluhových cenných papírů neobchodovaných na regulovaném trhu.

2. Neexistence limitu v odstavci 1 u investice do určité kategorie neznamená, že aktiva v této kategorii mají být přijímána jako krytí pro technické rezervy bez omezení. Domovský členský stát určí podrobnější pravidla stanovící podmínky pro použití přijatelných aktiv. Při určování a uplatňování těchto pravidel zejména zajistí, aby byly dodržovány tyto zásady:

i) aktiva kryjící technické rezervy musí být dostatečně diverzifikovaná a rozložená tak, aby bylo zajištěno, že neexistuje nadměrná závislost na určité kategorii aktiv, investičním trhu nebo jednotlivé investici;

ii) investice do určitých typů aktiv, které vykazují vysokou úroveň rizika, ať už vzhledem k povaze aktiv nebo kvalitě emitenta, musí být omezeny na obezřetnou úroveň;

2002/83/ES

iii) omezení konkrétních kategorií aktiv musí při výpočtu technických rezerv brát v úvahu ošetření zajištění;

92/49/EHS článek 22

iii) omezení konkrétních kategorií aktiv musí brát v úvahu zajištění, jak je zohledněno při výpočtu technických rezerv;

2002/83/ES

iv) pokud držená aktiva představují investice do dceřiné společnosti, která spravuje všechny investice pojišťovny nebo jejich část jejím jménem, bere domovský členský stát musí při uplatňování pravidel a zásad stanovených v tomto článku v úvahu podkladová aktiva držená dceřinou společností; domovský členský stát může posuzovat aktiva jiných dceřiných společností stejným způsobem;

92/49/EHS článek 22

iv) v případě, že držená aktiva reprezentují investici do dceřiné společnosti, která za pojišťovnu spravuje veškeré její investice nebo jejich část, musí členský stát při použití pravidel a zásad tohoto článku vzít v úvahu podkladová aktiva držená dceřinou společností; domovský členský stát může posuzovat aktiva jiných dceřiných společností stejným způsobem;

2002/83/ES a 92/49/EHS článek 22

v) procentní podíl aktiv kryjících technické rezervy, která jsou zahrnuta do nelikvidních investic, musí být udržován na obezřetné úrovni;

vi) pokud držená aktiva zahrnují úvěry nebo dluhové cenné papíry vydané určitými uvěrovými institucemi, může domovský členský stát při uplatňování pravidel a zásad obsažených v tomto článku brát v úvahu podkladová aktiva držená těmito úvěrovými institucemi. Takto se může postupovat pouze tehdy, pokud má úvěrová instituce sídlo v členském státě, je uvedeným členským státem nebo místními orgány státu plně vlastněna a její činnost podle zakládací listiny a stanov spočívá v poskytování a zaručování úvěrů státním nebo místním orgánům prostřednictvím zprostředkovatelů nebo poskytování úvěrů subjektům úzce spojeným se státními nebo místními orgány.

3. V rámci podrobné úpravy podmínek použití přijatelných aktiv členský stát více omezí:

2002/83/ES

- úvěry nekryté bankovní zárukou, zárukou vydanou pojišťovnou, hypotékou nebo jakoukoli jinou formou cenného papíru ve srovnání s úvěry, které jsou takovou zárukou kryty;

92/49/EHS článek 22

- všech úvěrů, které nejsou kryty bankovní zárukou, zárukou vydanou pojišťovnou, hypotékou nebo jinou formou zabezpečení ve srovnání s úvěry, které jsou takovou zárukou kryty,

2002/83/ES a 92/49/EHS článek 22

- podniky kolektivního investování do převoditelných cenných papírů (dále jen „SKIPCP“), které nejsou koordinovány ve smyslu směrnice Rady 85/611/EHS a jiné investiční fondy ve srovnání se SKIPCP koordinovanými ve smyslu uvedené směrnice;

- cenné papíry neobchodované na regulovaném trhu ve srovnání s těmi, které tam obchodované jsou;

2002/83/ES

- dluhové cenné papíry a jiné nástroje peněžního a kapitálového trhu nevydané státními, místními nebo regionálními orgány nebo podniky patřícími do zóny A definované ve směrnici Evropského parlamentu a Rady 2000/12/ES nebo emitenty, kterými jsou mezinárodní organizace, mezi jejichž členy nepatří ani jeden členský stát Společenství, ve srovnání se stejnými finančními nástroji, které jsou takovými institucemi vydány.

92/49/EHS článek 22

- dluhových cenných papírů a jiných nástrojů peněžního a kapitálového trhu, které nejsou vystaveny státními, místními nebo regionální orgány nebo podniky patřící do zóny A podle definice směrnice 89/647/EHS[61] nebo jejichž emitenty jsou mezinárodní organizace, jejichž členem není alespoň jeden členský stát Společenství, ve srovnání se stejnými finančními nástroji, které jsou vydány takovými institucemi.

2002/83/ES a 92/49/EHS článek 22

4. Členské státy mohou zvýšit limit stanovený v odst. 1 písm. b) na 40 % v případě dluhových cenných papírů, které jsou vydány úvěrovou institucí se sídlem v členském státě a podle zákona podléhající zvláštnímu úřednímu dozoru určenému k ochraně držitelů těchto dluhových cenných papírů. Částky odvozené od vydání těchto dluhových cenných papírů musí být zejména investovány v souladu s právními předpisy do aktiv, která jsou během celé doby platnosti těchto dluhových cenných papírů schopna krýt nároky spojené s dluhovými cennými papíry a která by se v případě úpadku emitenta použila přednostně na proplacení jistiny a narostlého úroku.

92/49/EHS článek 1

5. Členské státy nesmějí od pojišťoven požadovat, aby investovaly do určitých kategorií aktiv.

92/49/EHS článek 22

5. Členské státy nesmějí od pojišťoven požadovat, aby investovaly do určitých kategorií aktiv.

6. Odchylně od odstavce 1 může domovský členský stát za výjimečných okolností a na požádání pojišťovny dočasně a na základě rádně odůvodněného rozhodnutí povolit výjimky z pravidel stanovených v odst. 1 písm. a) až e), s výhradou článku 20.

2002/83/ES

6. Bez ohledu na odstavec 1, může domovský členský stát za výjimečných okolností a na žádost pojišťovny dočasně a na základě řádně odůvodněného rozhodnutí povolit výjimky z pravidel stanovených v odst. 1 písm. a) až e), s výhradou článku 22.

KAPITOLA 3

PRAVIDLA PRO MÍRU SOLVENTNOSTI A GARANČNÍ FOND

ČLÁNEK 27

Disponibilní míra solventnosti

1. Každý členský stát požaduje po každé pojišťovně, jejíž sídlo se nachází na jeho území, aby měla stále disponibilní dostatečnou míru solventnosti pro veškerou svou činnost rovnající se alespoň požadavkům v této směrnici.

2002/13/ES čl. 1 bod 2

1. Každý členský stát vyžaduje, aby pojišťovny, jejichž sídla se nacházejí na jeho území, měly vždy dostatečnou disponibilní míru solventnosti ve vztahu k veškeré své činnosti, která odpovídá přinejmenším požadavkům této směrnice.

2002/83/ES

2. Disponibilní míra solventnosti se skládá z aktiv pojišťovny očištěných o všechny předvídatelné závazky po odečtení položek nehmotného majetku; zahrnuje zejména:

2002/13/ES čl. 1 bod 2

2. Disponibilní míra solventnosti se rovná jmění pojišťovny očištěnému o všechny předvídatelné závazky po odečtení nehmotného majetku; zejména zahrnuje

a) splacený základní kapitál nebo v případě vzájemné pojišťovny splacený skutečný počáteční kapitál plus účty členů, které splňují všechna tato kritéria:

2002/83/ES

a) splacený základní kapitál, nebo jedná-li se o vzájemnou pojišťovnu, splacený skutečný počáteční kapitál plus účty členů, které splňují tato kritéria:

2002/83/ES a 2002/13/ES čl. 1 bod 2

i) ve stanovách musí být stanoveno, že platby členům lze provádět z těchto účtů jen tehdy, nezpůsobí-li to pokles disponibilní míry solventnosti pod požadovanou úroveň, nebo, po zrušení podniku, když byly vyrovnány všechny ostatní dluhy pojišťovny,

ii) ve stanovách musí být stanoveno, že co se týče plateb uvedených v bodě i) prováděných z důvodů jiných, než je individuální ukončení členství, musí být alespoň jeden měsíc předem informovány příslušné orgány, které mohou během této doby platbu zakázat,

iii) odpovídající ustanovení stanov smějí být změněna pouze po prohlášení příslušných orgánů, že nemají ke změně žádné námitky, aniž jsou dotčena kritéria uvedená v bodech i) a ii);

2002/83/ES

b) rezervy (zákonné rezervní fondy a dobrovolné rezervy) nevztahující se k přijatým závazkům;

2005/68/ES čl. 57 bod 4 písm. a)

b) rezervy (povinné a dobrovolné rezervy), které ani neodpovídají pojištěným závazkům, ani nejsou klasifikované jako vyrovnávací rezervy;

2002/83/ES a 2002/13/ES čl. 1 bod 2

c) zisk nebo ztráta po odečtení splatných dividend;

2002/83/ES

d) v rozsahu povoleném vnitrostátními právními předpisy rezervy zisku obsažené v rozvaze, pokud mohou být použity ke krytí případně vzniklých ztrát, které nebyly určeny pro rozdělení pojištěným osobám.

Disponibilní míra solventnosti se snižuje o částku vlastních akcií přímo držených pojišťovnou.

2002/13/ES čl. 1 bod 2

Disponibilní míra solventnosti se snižuje o částku vlastních akcií, které pojišťovna bezprostředně drží.

U pojišťoven, které diskontují nebo snižují své technické rezervy pro dosud nevyřízené pojistné události, aby se zohlednily výnosy z investic, jak to povoluje čl. 60 odst. 1 písm. g) směrnice Rady 91/674/EHS ze dne 19. prosince 1991 o ročních účetních závěrkách a konsolidovaných účetních závěrkách pojišťoven[62], se disponibilní míra solventnosti snižuje o rozdíl mezi nediskontovanými technickými rezervami nebo technickými rezervami před odečtením, jak jsou uvedeny v komentáři k účetní závěrce, a diskontovanými technickými rezervami nebo technickými rezervami po odečtení. Tato úprava se provede u všech rizik uvedených v bodě A přílohy kromě rizik zařazených do odvětví 1 a 2. U ostatních odvětví vyjma 1 a 2 se nemusí provádět žádná úprava v případě diskontování anuit zahrnutých do technických rezerv.

2005/68/ES čl. 60 bod 8

Disponibilní míra solventnosti se sníží také o tyto položky:

a) účasti, které má pojišťovna v:

- pojišťovnách ve smyslu článku 4 této směrnice, článku 6 směrnice 73/239/EHS nebo čl. 1 písm. b) směrnice Evropského parlamentu a Rady 98/78/ES ze dne 27. října 1998 o doplňkovém dozoru nad pojišťovnami a zajišťovnami v pojišťovací nebo zajišťovací skupině[63],

- zajišťovnách ve smyslu článku 3 směrnice 2005/68/ES nebo zajišťovnách v třetích zemích ve smyslu čl. 1 písm. l) směrnice 98/78/ES,

- holdingových pojišťovnách ve smyslu čl. 1 písm. i) směrnice 98/78/ES,

- úvěrových institucích a finančních institucích ve smyslu čl. 1 bodů 1 a 5 směrnice Evropského parlamentu a Rady 2000/12/ES ze dne 20. března 2000 o přístupu k činnosti úvěrových institucí a o jejím výkonu[64],

- investičních podnicích a finančních institucích ve smyslu čl. 1 bodu 2 směrnice Rady 93/22/EHS ze dne 10. května 1993 o investičních službách v oblasti cenných papírů[65] a čl. 2 bodů 4 a 7 směrnice Rady 93/6/EHS ze dne 15. března 1993 o kapitálové přiměřenosti investičních podniků a úvěrových institucí[66];

b) každý následující podíl, který má životní pojišťovna ve vztahu se subjekty vymezenými v písmenu a), ve kterých má účast:

- nástroje uvedené v odstavci 3,

- nástroje uvedené v čl. 16 odst. 3 směrnice 73/239/EHS,

- podřízené pohledávky a nástroje uvedené v článku 35 a čl. 36 odst. 3 směrnice 2000/12/ES.

Pokud vlastní akcie v jiné úvěrové instituci, investičním podniku, finanční instituci, pojišťovně nebo zajišťovně nebo holdingové pojišťovně dočasně za účelem finanční pomoci s cílem ozdravení a záchrany tohoto subjektu, příslušný orgán může poskytnout výjimku z ustanovení týkajících se odečtu podle třetího pododstavce písm. a) a b).

Jako alternativu k odečtu položek podle třetího pododstavce písm. a) a b), které pojišťovna drží v úvěrových institucích, investičních podnicích a finančních institucích, mohou členské státy povolit, aby jejich zajišťovny přiměřeně použily metody 1, 2 nebo 3 přílohy I směrnice Evropského parlamentu a Rady 2002/87/ES ze dne 16. prosince 2002 o doplňkovém dozoru nad úvěrovými institucemi, pojišťovnami a investičními podniky ve finančním konglomerátu[67]. Metoda 1 (účetní konsolidace) se použije v případě, kdy příslušný orgán považuje úroveň integrovaného řízení a vnitřní kontroly subjektů zahrnutých do konsolidace za spolehlivé. Zvolená metoda se musí používat konzistentně po celou dobu.

Členské státy mohou stanovit, že při výpočtu míry solventnosti podle této směrnice nemusí pojišťovna podléhající doplňkovému dozoru v souladu se směrnicí 98/78/ES nebo doplňkovému dozoru v souladu se směrnicí 2002/87/ES odečítat položky uvedené v třetím pododstavci písm. a) a b) tohoto článku, které drží v úvěrových institucích, investičních podnicích, finančních institucích, pojišťovnách nebo zajišťovnách nebo holdingových pojišťovnách také podléhajících doplňkovému dozoru. Pro účely odečtu účastí uvedených v tomto odstavci se účastí rozumí účast ve smyslu čl. 1 písm. f) směrnice 98/78/ES.

2005/68/ES čl. 57 bod 4 písm. b)

Disponibilní míra solventnosti se sníží také o tyto položky:

a) účasti, které má pojišťovna v:

- pojišťovnách ve smyslu článku 6 této směrnice, článku 4 směrnice 2002/83/ES nebo čl. 1 písm. b) směrnice Evropského parlamentu a Rady 98/78/ES,

- zajišťovnách ve smyslu článku 3 směrnice 2005/68/ES nebo zajišťovnách v třetích zemích ve smyslu čl. 1 písm. l) směrnice 98/78/ES,

- holdingových pojišťovnách ve smyslu čl. 1 písm. i) směrnice 98/78/ES,

- úvěrových institucích a finančních institucích ve smyslu čl. 1 bodů 1 a 5 směrnice Evropského parlamentu a Rady 2000/12/ES,

- investičních podnicích a finančních institucích ve smyslu čl. 1 bodu 2 směrnice Rady 93/22/EHS a čl. 2 bodů 4 a 7 směrnice Rady 93/6/EHS;

2002/87/ES čl. 22 bod 2

b) každou z následujících položek, které pojišťovna drží ve vztahu k podnikům vymezeným v písmenu a), ve kterých má účast:

- nástroje uvedené v odstavci 3,

- nástroje uvedené v čl. 18 odst. 3 směrnice 79/267/EHS,

- podřízené pohledávky a nástroje uvedené v článku 35 a čl. 36 odst. 3 směrnice 2000/12/ES.

Je-li účast v jiné úvěrové instituci, investičním podniku, finanční instituci, pojišťovně nebo zajišťovně nebo holdingové pojišťovně držena dočasně za účelem operace finanční pomoci, které má reorganizovat a zachránit tento podnik, mohou se příslušné orgány odchýlit od ustanovení o odpočtu uvedených ve čtvrtém pododstavci písm. a) a b).

Jako alternativu k odečtu položek uvedených ve čtvrtém pododstavei písm. a) a b), které pojišťovna drží v úvěrových institucích, investičních podnicích a finančních institucích, mohou členské státy povolit svým pojišťovnám, aby obdobně použily metody 1, 2 nebo 3 uvedené v příloze I směrnice Evropského parlamentu a Rady 2002/87/ES ze dne 16. prosince 2002 o doplňkovém dozoru nad úvěrovými institucemi, pojišťovnami a investičními podniky ve finančním konglomerátu[68]. Metoda 1 (účetní konsolidace) se použije, pouze pokud si je příslušný orgán jist úrovní integrovaného řízení a vnitřní kontroly u podniků, které by byly zahrnuty dokonsolidace. Zvolená metoda je uplatňována dlouhodobě a konzistentně.

Členské státy mohou stanovit, že pro výpočet míry solventnosti podle této směrnice nemusí pojišťovny podléhající doplňkovému dozoru podle směrnice 98/78/ES nebo doplňkovému dozoru podle směrnice 2002/87/ES odpočítávat položky uvedené ve čtvrtém pododstavci písm. a) a b), které jsou drženy v úvěrových institucích, investičních podnicích, finančních institucích, pojišťovnách nebo zajišťovnách nebo holdingových pojišťovnách, které jsou zahrnuty do doplňkového dozoru.

Pro účely odečtu účastí uvedených v tomto odstavci se účastí rozumí účast ve smyslu čl. 1 písm. f) směrnice 98/78/ES.

2002/83/ES

3. Disponibilní míra solventnosti se může také skládat z:

a) kumulativního prioritního akciového kapitálu a podřízeného dluhového kapitálu až do výše 50 % disponibilní míry solventnosti nebo požadované míry solventnosti, podle toho, co je nižší, z něhož nejvýše 25 % může připadat na podřízený dluhový kapitál se stanovenou dobou splatnosti nebo na kumulativní prioritní akciový kapitál se stanovenou dobou splatnosti, pokud existují závazné dohody, podle kterých se v případě úpadku nebo likvidace pojišťovny podřízený dluhový kapitál nebo prioritní akciový kapitál řadí za nároky všech ostatních věřitelů a nemají být zaplaceny, dokud nejsou vyrovnány všechny ostatní dosud nevyrovnané dluhy.

Podřízené závazky musí také splňovat tyto podmínky:

i) je možno zohlednit pouze skutečně zaplacené prostředky,

ii) u dluhů se stanovenou splatností musí být původní splatnost alespoň pět let. Nejpozději jeden rok před dnem splatnosti musí pojišťovna předložit příslušným orgánům ke schválení plán ukazující, jak bude udržena disponibilní míra solventnosti nebo jak bude uvedena na požadovanou úroveň ke dni splatnosti, pokud se rozsah, v jakém je úvěr zařazen jako součást disponibilní míry solventnosti, postupně nesnižuje během nejméně posledních pěti let přede dnem splatnosti. Příslušné orgány mohou povolit předčasné splacení těchto úvěrů, pokud o to emitující pojišťovna požádá a její disponibilní míra solventnosti nepoklesne pod požadovanou úroveň,

iii) u dluhů bez stanovené splatnosti musí být dodržena pětiletá výpovědní lhůta, ledaže již tyto dluhy nejsou považovány za složku disponibilní míry solventnosti nebo pokud je pro předčasné splacení výslovně požadován předchozí souhlas příslušných orgánů. V druhém případě musí pojišťovna informovat příslušné orgány nejméně šest měsíců před navrhovaným datem splacení, přičemž musí uvést disponibilní a požadovanou míru solventnosti před a po splacení. Příslušné orgány povolí splacení pouze tehdy, neklesne-li disponibilní míra solventnosti pojišťovny pod požadovanou úroveň,

iv) smlouva o úvěru nesmí obsahovat doložky, podle kterých se za určitých okolností, vyjma likvidaci pojišťovny, úvěr stane splatným před dohodnutými dny splatnosti,

v) smlouva o úvěru může být změněna pouze tehdy, pokud příslušné orgány prohlásí, že nemají proti změně námitky;

b) cenné papíry bez stanoveného data splatnosti a ostatní nástroje, včetně kumulativních prioritních akcií jiných, než které jsou uvedeny v písmenu a), až do výše 50 % disponibilní míry solventnosti nebo požadované míry solventnosti, podle toho, co je nižší, pro celkový součet těchto cenných papírů a podřízeného dluhového kapitálu uvedeného v písmenu a) za předpokladu, že jsou splněna tyto podmínky:

i) nesmějí být splaceny z podnětu držitele nebo bez předchozího souhlasu příslušného orgánu;

ii) emisní smlouva musí pojišťovně umožňovat odložit platbu úroků z úvěru,

iii) pohledávky věřitele z úvěru vůči pojišťovně se musí v plném rozsahu řadit až za pohledávky všech nepodřízených věřitelů,

iv) doklady, jimiž se řídí emise cenných papírů, musí obsahovat ustanovení o schopnosti absorbovat ztráty z dluhů a nezaplacených úroků, přičemž pojišťovně musí být umožněno pokračovat v činnosti,

v) je možno zohlednit pouze skutečně splacené částky.

2002/13/ES čl. 1 bod 2

3. Disponibilní míra solventnosti smí také zahrnovat

a) kumulativní prioritní akcie a podřízené závazky až do výše 50 % nižší částky z disponibilní míry solventnosti a požadované míry solventnosti, přičemž z toho může připadat na podřízené závazky se stanovenou splatností nebo na kumulativní prioritní akcie se stanovenou splatností nejvýše 25 %, pokud v případě úpadku nebo likvidace pojišťovny existují závazné dohody, podle nichž se podřízené závazky nebo prioritní akcie zařazují za pohledávky všech ostatních věřitelů a lze je splatit až po vyrovnání všech ostatních dluhů splatných k tomuto okamžiku.

Podřízené závazky musí také splňovat tyto podmínky:

i) je možno zohlednit pouze skutečně zaplacené prostředky,

ii) u dluhů se stanovenou splatností musí být původní splatnost alespoň pět let. Nejpozději jeden rok přede dnem splatnosti musí pojišťovna předložit příslušným orgánům ke schválení plán na udržení disponibilní míry solventnosti nebo dosažení požadované míry solventnosti ke dni splatnosti, ledaže se rozsah, v jakém může být dluh zahrnut do disponibilní míry solventnosti, postupně snižoval během nejméně posledních pěti let přede dnem splatnosti. Příslušné orgány mohou povolit předčasné splacení těchto dluhů za podmínky, že o to emitující pojišťovna požádá a nehrozí pokles její disponibilní míry solventnosti pod požadovanou úroveň;

iii) u dluhů bez stanovené splatnosti musí být dodržena pětiletá výpovědní lhůta, ledaže již tyto dluhy nejsou považovány za složku disponibilní míry solventnosti nebo pokud je pro předčasné splacení výslovně požadován předchozí souhlas příslušných orgánů. V druhém případě musí pojišťovna uvědomit příslušné orgány nejméně šest měsíců před navrhovaným dnem splacení a přitom uvést disponibilní a požadovanou míru solventnosti před a po splacení. Příslušné orgány povolí splacení, pouze nehrozí-li pokles disponibilní míry solventnosti pojišťovny pod požadovanou úroveň;

iv) smlouva o úvěru nesmí obsahovat ustanovení, podle kterých se za určitých okolností, kromě likvidace pojišťovny, dluh stane splatným před dohodnutým dnem splatnosti;

v) smlouva o úvěru může být změněna pouze tehdy, pokud příslušné orgány prohlásí, že nemají proti změně námitky;

b) cenné papíry bez stanovené splatnosti a jiné nástroje, včetně kumulativních prioritních akcií, kromě těch, které jsou uvedeny v písmenu a), až do výše 50 % nižší částky z disponibilní míry solventnosti a požadované míry solventnosti pro všechny takové cenné papíry, a podřízených závazků uvedených v písmenu a) za předpokladu, že jsou splněna tato kritéria:

i) nesmějí být splaceny z podnětu držitele nebo bez předchozího souhlasu příslušného orgánu;

ii) emisní smlouva musí pojišťovně umožňovat odklad platby úroků z úvěru;

iii) pohledávky věřitele z úvěru vůči pojišťovně musí být v plném rozsahu zařazeny až za pohledávky všech nepodřízených věřitelů;

iv) doklady, jimiž je upravena emise cenných papírů, musí obsahovat ustanovení o schopnosti absorbovat ztráty dluhu a nesplacených úroků s tím, že pojišťovně je dána možnost pokračovat v činnosti;

v) je možno zohlednit pouze skutečně splacené částky.

4. Na žádost pojišťovny doprovázenou podklady podanou příslušnému orgánu domovského členského státu a se souhlasem tohoto příslušného orgánu může disponibilní míra solventnosti zahrnovat také:

a) polovinu nesplacené části základního kapitálu nebo počátečního kapitálu, jakmile splacená část dosáhne 25 % tohoto kapitálu, až do výše 50 % nižší částky z disponibilní míry solventnosti a požadované míry solventnosti;

b) v případě vzájemné pojišťovny nebo společnosti na bázi vzájemnosti s variabilními příspěvky jakékoli nároky, které mohou vznést vůči svým členům prostřednictvím výzvy k dodatečnému příspěvku během účetního období, až do poloviny rozdílu mezi maximální částkou příspěvků a příspěvky skutečně předepsanými; tyto možnosti dodatečných příspěvků však nesmějí představovat více než 50 % nižší částky z disponibilní míry solventnosti a požadované míry solventnosti. Příslušné vnitrostátní orgány mohou stanovit obecné pokyny týkající se podmínek pro dodatečné příspěvky;

c) skryté čisté rezervy vyplývající z ocenění aktiv, nemají-li tyto skryté čisté rezervy výjimečnou povahu.

5. Změny odstavců 2, 3 a 4 ke zohlednění vývoje, který odůvodňuje technickou úpravu přijatelných složek disponibilní míry solventnosti, se přijímají postupem podle článku 2 směrnice Rady 91/675/EHS[69].

2002/83/ES

4. Na žádost pojišťovny doprovázenou podklady podanou příslušnému orgánu domovského členského státu a se souhlasem tohoto příslušného orgánu může disponibilní míra solventnosti zahrnovat také:

a) do dne 31. prosince 2009 částku rovnající se 50 % budoucích zisků pojišťovny, ale nepřevyšující 25 % disponibilní míry solventnosti nebo požadované míry solventnosti, podle toho, co je nižší. Částka budoucích zisků se získá vynásobením předpokládaného ročního zisku koeficientem představujícím průměrnou zbývající dobu trvání pojistných smluv. Použitý koeficient nesmí převýšit šest. Předpokládaný roční zisk nesmí překročit aritmetický průměr zisků vytvořených během posledních pěti účetních období v činnostech uvedených v čl. 2 odst. 1.

Příslušné orgány mohou souhlasit se zahrnutím této částky pro disponibilní míru solventnosti, pouze

i) pokud je příslušným orgánům předložena zpráva pojistného matematika potvrzující pravděpodobnost těchto zisků v budoucnosti a

ii) pokud dosud tato část budoucích zisků ze skrytých čistých rezerv zmíněných v písmenu c) nebyla vzata v úvahu;

b) pokud se nepoužívá metoda zillmerizace, nebo pokud se používá a je nižší než akviziční přirážka obsažená v pojistném, rozdíl mezi nezillmerizovanou nebo částečně zillmerizovanou matematickou rezervou a matematickou rezervou zillmerizovanou podílem rovnajícím se akviziční přirážce obsažené v pojistném. Tato hodnota však nesmí převýšit 3,5 % součtu rozdílů mezi pojistnými částkami životních pojištění a matematickými rezervami pro všechna pojištění, pro které je metoda zillmerizace možná. Rozdíl se sníží o částku všech neodepsaných pořizovacích nákladů zahrnutých do aktiv;

c) veškeré skryté čisté rezervy vzniklé z ocenění aktiv, nemají-li tyto skryté čisté rezervy výjimečnou povahu;

d) jednu polovinu nesplaceného základního kapitálu nebo počátečního kapitálu, jakmile splacená část dosáhne 25 % tohoto základního kapitálu nebo počátečního kapitálu, až do 50 % disponibilní míry solventnosti nebo požadované míry solventnosti, podle toho, co je nižší.

5. Změny odstavců 2, 3 a 4 ke zohlednění vývoje, který odůvodňuje technickou úpravu položek přicházejících v úvahu pro disponibilní míru solventnosti, se přijímají postupem podle čl. 65 odst. 2.

2002/13/ES čl.1 bod 3

Článek 16a

1. Požadovaná míra solventnosti se stanoví buď na základě celoroční výše pojistného nebo příspěvků nebo na základě průměrné výše pojistných plnění za poslední tři účetní období.

Avšak v případě pojišťoven, které převážně pojišťují jen jedno riziko nebo více z těchto rizik: úvěry, vichřice (bouře), krupobití, mrazy, se za referenční období pro stanovení průměrné výše pojistných plnění bere posledních sedm účetních období.

2. S výhradou článku 17 se celková výše požadované míry solventnosti rovná vyššímu z následujících dvou výsledků uvedených v odstavcích 3 a 4.

3. Index zajistného se vypočte s použitím vyšší hodnoty z hodnot celkového předepsaného zajistného nebo příspěvků vypočtených postupem uvedeným níže a celkového vybraného zajistného nebo příspěvků.

Pojistné nebo příspěvky v odvětvích 11, 12 a 13 uvedených v bodě A přílohy se zvyšují o 50 %.

Sečtou se splatné pojistné nebo příspěvky (včetně poplatků souvisejících s pojistným nebo příspěvky) v přímém pojištění v posledním účetním období.

K tomuto součtu se připočte celková částka přijatého zajistného v posledním účetním období.

Od tohoto součtu se pak odečte celková částka pojistného nebo příspěvků stornovaných v posledním účetním období a celková částka daní a poplatků spojených s pojistným nebo s příspěvky zahrnutými do výše uvedeného součtu.

Takto vypočítaná částka se rozdělí na dva díly, z nichž první díl činí až 50 miliónů EUR a druhý díl tvoří zbytek; vypočítá se 18 % z prvního dílu a 16 % z druhého dílu a výsledné částky se sečtou.

2005/68/ES čl. 57 bod 5 písm. a)

Takto získaný součet se vynásobí poměrem objemu zajistných plnění za poslední tři účetní období, které nese zajišťovna po odečtení úhrad za zajištění k celkovému objemu zajistných plnění za poslední tři účetní období; tento poměr nesmí být v žádném případě nižší než 50 %. Na žádost pojišťovny doprovázenou podklady podanou příslušnému orgánu domovského členského státu a se souhlasem tohoto příslušného orgánu mohou být částky vymahatelné od zvláštních účelových nástrojů uvedených v článku 46 směrnice 2005/68/ES odečteny jako zajištění.

2002/13/ES čl. 1 bod 3

Se souhlasem příslušných orgánů lze použít statistické metody pro přidělení pojistného nebo příspěvků v odvětvích 11, 12 a 13.

4. Základ pojistného plnění se vypočte s použitím pojistných plnění, rezerv a příjmů z regresů zvýšených o 50 % v odvětvích 11, 12 a 13 uvedených v bodě A přílohy.

Sečtou se částky vyplacených pojistných plnění z přímého pojištění (bez odečtení pojistných plnění uhrazených zajistiteli a retrocesionáři) za období uvedená v odstavci 1.

K tomuto součtu se připočte částka pojistných plnění z převzatého zajištění nebo z retrocesí za stejné období a částka rezerv na nevyplacená pojistná plnění vytvořená na konci posledního účetního období jak pro přímé pojištění, tak pro převzaté zajištění.

Od tohoto součtu se odečte částka příjmů z regresů během období uvedených v odstavci 1.

Od zbývající částky se odečte částka rezerv na nevyřízené pojistné události vytvořená na počátku účetního období předcházejícího poslednímu účetně uzavřenému účetnímu období jak z přímého pojištění, tak z převzatého zajištění. Je-li referenční období uvedené v odstavci 1 sedm let, odečte se částka rezerv na nevyřízené pojistné události vytvořená na počátku šestého účetního období předcházejícího poslednímu účetně uzavřenému účetnímu období.

Jedna třetina nebo jedna sedmina takto získané částky (podle referenčního období stanoveného v odstavci 1) se rozdělí na dva díly, z nichž první činí až 35 miliónů EUR a druhý tvoří zbytek; vypočítá se 26 % z prvního dílu a 23 % z druhého dílu a výsledné částky se sečtou.

2005/68/ES čl. 57 bod 5 písm. b)

Takto získaný součet se vynásobí poměrem objemu zajistných plnění za poslední tři účetní období, které nese zajišťovna po odečtení úhrad za zajištění k celkovému objemu zajistných plnění za poslední tři účetní období; tento poměr nesmí být v žádném případě nižší než 50 %. Na žádost pojišťovny doprovázenou podklady podanou příslušnému orgánu domovského členského státu a se souhlasem tohoto příslušného orgánu mohou být částky vymahatelné od zvláštních účelových nástrojů uvedených v článku 46 směrnice 2005/68/ES odečteny jako zajištění.

2002/13/ES čl. 1 bod 3

Se souhlasem příslušných orgánů lze použít statistické metody pro přidělení pojistného plnění, rezerv a příjmů z regresů v odvětvích 11, 12 a 13. V případě rizik zařazených do odvětví 18 v bodě A přílohy se výše vyplaceného pojistného plnění použitá pro výpočet základu pojistného plnění rovná nákladům, které pojišťovna ponese s ohledem na poskytnutou asistenci. Tyto náklady se vypočítávají podle vnitrostátních právních předpisů domovského členského státu.

5. Je-li požadovaná míra solventnosti vypočítaná podle odstavců 2, 3 a 4 nižší než požadovaná míra solventnosti v předchozím roce, rovná se požadovaná míra solventnosti alespoň požadované míře solventnosti v minulém roce vynásobené poměrem částky technických rezerv na nevyřízené pojistné události na konci posledního účetního období a částky technických rezerv na nevyřízené pojistné události na počátku posledního účetního období. V těchto výpočtech se technické rezervy vypočítají bez zohlednění zajištění, poměr však nesmí být v žádném případě vyšší než 1.

6. Procentní sazby uplatňované na části uvedené v odst. 3 šestém pododstavci a odst. 4 šestém pododstavci se snižují na třetinu v případě zdravotního pojištění provozovaného na technických zásadách podobných technickým zásadám životního pojištění, pokud

a) přijaté zajistné je počítáno na základě tabulek nemocnosti podle matematických metod uplatňovaných v pojišťovnictví;

b) je vytvářena rezerva na stárnutí;

c) se vybírá dodatkové zajistné s cílem vytvořit bezpečnostní rozpětí v přiměřené výši;

d) pojišťovna může vypovědět smlouvu nejpozději před koncem třetího roku pojištění;

e) smlouva stanoví možnost zvýšení zajistného nebo snížení plnění i pro platné smlouvy.

2002/83/ES

Článek 28

Požadovaná míra solventnosti

1. S výhradou článku 29 se požadovaná míra solventnosti určuje v souladu s odstavci 2 až 7 podle provozovaných odvětví životního pojištění.

2. Pro druhy pojištění uvedené v čl. 2 odst. 1 písm. a) a b) jiné než pojištění spojená s investičními fondy a pro operace uvedené v čl. 2 odst. 3 se požadovaná míra solventnosti rovná součtu těchto dvou výsledků:

2005/68/ES čl. 60 bod 9 písm. a)

a) první výsledek:

4 % z matematických rezerv vztahujících se k přímému pojištění a k zajišťovacím akceptacím včetně zajistných cesí se vynásobí poměrem celkových matematických rezerv očištěných od zajistných cesí k hrubým celkovým matematickým rezervám za poslední účetní období. Uvedený poměr nesmí být v žádném případě nižší než 85 %. Na žádost pojišťovny doprovázenou podklady podanou příslušnému orgánu domovského členského státu a se souhlasem tohoto příslušného orgánu mohou být částky vymahatelné od zvláštních účelových nástrojů uvedených v článku 46 směrnice 2005/68/ES odečteny jako zajištění;

2005/68/ES čl. 60 bod 9 písm. b)

b) druhý výsledek:

u pojistek, u nichž riziková pojistná částka není záporné číslo, se 0,3 % této pojistné částky vynásobí poměrem celkové rizikové pojistné částky sjednané pojišťovnou za poslední účetní období, kterou si pojišťovna ponechala k tíži, po odečtení zajistných cesí a retrocesí k celkové rizikové pojistné částce včetně zajištění. tento poměr nesmí být v žádném případě nižší než 50 %. Na žádost pojišťovny doprovázenou podklady podanou příslušnému orgánu domovského členského státu a se souhlasem tohoto příslušného orgánu mohou být částky vymahatelné od zvláštních účelových nástrojů uvedených v článku 46 směrnice 2005/68/ES odečteny jako zajištění;

2002/83/ES

pro krátkodobé pojištění pro případ smrti s dobou trvání pojištění nejvýše tři roky činí tato část 0,1 %. Pro toto pojištění s dobou trvání delší než tři roky, ale kratší než pět let, činí uvedená část 0,15 %.

3. Pro doplňkové pojištění uvedené v čl. 2 odst. 1 písm. c) se požadovaná míra solventnosti rovná požadované míře solventnosti pro pojišťovny stanovené v článku 16a směrnice 73/239/EHS, s vyloučením článku 17 uvedené směrnice.

4. Pro trvalé zdravotní pojištění nepodléhající zrušení uvedené v čl. 2 odst. 1 písm. d) se požadovaná míra solventnosti rovná součtu

a) 4 % matematických rezerv vypočtených v souladu s odst. 2 písm. a) tohoto článku a

b) požadované míry solventnosti pro pojišťovny stanovené v článku 16a směrnice 73/239/EHS, s vyloučením článku 17 uvedené směrnice. Avšak podmínka obsažená v čl. 16a odst. 6 písm. b) uvedené směrnice, že se vytvoří rezerva pro zvyšující se věk, se může nahradit požadavkem, že činnost má být prováděna jako skupinové pojištění.

5. Pro operace umořování kapitálu uvedené v čl. 2 odst. 2 písm. b) se požadovaná míra solventnosti rovná 4 % matematických rezerv vypočtených v souladu s odst. 2 písm. a) tohoto článku.

6. Pro tontiny uvedené v čl. 2 odst. 2 písm. a) se požadovaná míra solventnosti rovná 1 % jejich aktiv.

7. Pro pojištění podle čl. 2 odst. 1 písm. a) a b) spojené s investičními fondy a pro operace uvedené v čl. 2 odst. 2 písm. c), d) a e) se požadovaná míra solventnosti rovná součtu těchto položek:

a) nakolik pojišťovna nese investiční riziko, podílu ve výši 4 % technických rezerv vypočtených v souladu s odst. 2 písm. a) tohoto článku;

b) nakolik pojišťovna nenese žádné investiční riziko, ale příděl zdrojů na správní náklady je pevně stanoven na dobu delší než pět let, podílu 1 % technických rezerv vypočtených v souladu s odst. 2 písm. a) tohoto článku;

c) nakolik pojišťovna nenese žádné investiční riziko a příděl zdrojů na správní náklady není pevně stanoven na dobu delší než pět let, částky odpovídající 25 % čistých správních výdajů v posledním účetním období týkajících se této činnosti;

d) nakolik pojišťovna kryje riziko smrti, podílu 0,3 % rizikové pojistné částky vypočtené v souladu s odst. 2 písm. b) tohoto článku.

2005/68/ES čl. 60 bod 10

Článek 28a

Míra solventnosti pojišťoven vykonávajících zajišťovací činnost

1. Členský stát uplatní na pojišťovny, jejichž sídlo se nachází na jeho území, ustanovení článků 35 až 39 směrnice 2005/68/ES, pokud jde o jejich činnosti v oblasti zajišťovacích akceptací, pokud je splněna jedna z těchto podmínek:

a) vybrané zajistné je vyšší než 10 % jejich celkového pojistného;

b) vybrané zajistné je vyšší než 50000000 EUR;

c) technické rezervy z jejich zajišťovacích akceptací jsou vyšší než 10 % jejich celkových technických rezerv.

2. Členský stát se může rozhodnout uplatnit na životní pojišťovny uvedené v odstavci 1 tohoto článku, které mají sídlo na jeho území, ustanovení článku 34 směrnice 2005/68/ES týkající se jejich činnosti v oblasti zajišťovacích akceptací, pokud je splněna jedna z podmínek stanovených v uvedeném odstavci 1.

V takovém případě příslušný členský stát vyžaduje, aby všechna aktiva, která životní pojišťovna použije na krytí technických rezerv odpovídajících jejím zajišťovacím akceptacím, byla chráněna, řízena a organizována odděleně od činností týkajících se přímého životního pojištění dané životní pojišťovny bez jakékoli možnosti převodu. V takovém případě a pouze pokud jde o jejich činnosti týkající se zajišťovacích akceptací nepodléhají životní pojišťovny článkům 22 až 26.

Členský stát zajistí, aby jeho příslušné orgány ověřily oddělení uvedené v druhém pododstavci.

2002/83/ES

Článek 29

Garanční fond

1. Jedna třetina požadované míry solventnosti, jak je vymezena v článku 28, tvoří garanční fond. Tento fond se skládá z položek uvedených v čl. 27 odst. 2, 3 a po souhlasu příslušného orgánu domovského členského státu z položek uvedených v čl. 27 odst. 4 písm. c).

2002/13/ES čl. 1 bod 4

1. Třetina požadované míry solventnosti, jak je stanovena v článku 16a, tvoří garanční fond. Tento fond se skládá z položek uvedených v čl. 16 odst. 2 a 3 a se souhlasem příslušného orgánu domovského členského státu i odst. 4 písm. c).

2002/83/ES

2. Garanční fond nesmí být nižší než 3 miliony eur.

2002/13/ES čl. 1 bod 4

2. Garanční fond nesmí být nižší než 2 milióny EUR. Jsou-li však kryta všechna nebo některá z rizik zařazených do odvětví 10 až 15 v bodě A přílohy, činí tato částka 3 milióny EUR.

Každý členský stát může stanovit snížení minimální výše garančního fondu o jednu čtvrtinu v případě vzájemných pojišťoven a společností na bázi vzájemnosti.

2002/83/ES

Každý členský stát může stanovit snížení minimálního garančního fondu o jednu čtvrtinu v případě vzájemných pojišťoven a podobných spolků pracujících na podkladě vzájemnosti a tontin.

2005/68/ES čl. 57 bod 6

Článek 17b

1. Každý členský stát vyžaduje, aby pojišťovna, která má sídlo na jeho území a která provozuje zajišťovací činnosti, zřídila minimální garanční fond na veškerou svou činnost v souladu s článkem 40 směrnice 2005/68/ES, pokud je splněna jedna z těchto podmínek:

a) vybrané zajistné je vyšší než 10 % jejího celkového pojistného;

b) vybrané zajistné je vyšší než 50000000 EUR;

c) technické rezervy z jejích zajišťovacích akceptací jsou vyšší než 10 % jejích celkových technických rezerv.

2. Každý členský stát se může rozhodnout uplatnit na pojišťovny uvedené v odstavci 1 tohoto článku, které mají sídlo na jeho území, ustanovení článku 34 směrnice 2005/68/ES týkající se jejich činnosti v oblasti zajišťovacích akceptací, pokud je splněna jedna z podmínek stanovených v uvedeném odstavci 1.

V takovém případě příslušný členský stát vyžaduje, aby všechna aktiva, která pojišťovna používá na krytí technických rezerv odpovídajících jejím zajišťovacím akceptacím, byla náležitě chráněna, řízena a organizována odděleně od činností týkajících se přímého pojištění dané pojišťovny bez jakékoli možnosti převodu. V takovém případě a pouze pokud jde o jejich činnosti týkající se zajišťovacích akceptací, nepodléhají pojišťovny článkům 20, 21 a 22 směrnice 92/49/EHS[70] a příloze I směrnice 88/357/EHS.

Členský stát zajistí, aby jeho příslušné orgány ověřily oddělení uvedené v druhém pododstavci.

3. Rozhodne-li Komise podle čl. 56 písm. c) směrnice 2005/68/ES zvýšit částky používané pro výpočet požadované míry solventnosti stanovené v čl. 37 odst. 3 a 4 uvedené směrnice, uplatní každý členský stát ustanovení článků 35 až 39 uvedené směrnice na činnosti pojišťoven uvedených v odstavci 1 tohoto článku v oblasti zajišťovacích akceptací.

2002/83/ES

Článek 30

Přezkum výše garančního fondu

1. Částka v eurech stanovená v čl. 29 odst. 2 se každoročně přezkoumává počínaje dnem 20. září 2003, aby se vzaly v úvahu změny v evropském indexu spotřebitelských cen zahrnujícím všechny členské státy, který zveřejňuje Eurostat.

2002/13/ES čl. 1 odst. 5

1. Částky v eurech uvedené v čl. 16a odst. 3 a 4 a čl. 17 odst. 2 se počínaje dnem 20. září 2003 jednou ročně přezkoumávají, aby se zohlednily změny v evropském indexu spotřebitelských cen zahrnujícím všechny členské státy, který zveřejňuje Eurostat.

2002/83/ES

Částka se automaticky upravuje zvýšením základní částky v eurech o procentní změnu uvedeného indexu během období mezi dnem 20. března 2002 a dnem přezkumu a zaokrouhluje se směrem nahoru na násobek 100000 eur.

2002/13/ES čl. 1 odst. 5

Částka se automaticky upravuje zvýšením základní částky v EUR o procentní změnu uvedeného indexu během období mezi dnem vstupu v platnost této směrnice a dnem přezkoumání a zaokrouhluje se směrem nahoru na násobek 100000 EUR.

2002/83/ES

Pokud je změna od poslední úpravy menší než 5 %, žádná úprava se neprovede.

2002/13/ES čl. 1 odst. 5

Úprava se neprovádí, je-li procentní změna od poslední úpravy menší než 5 %.

2. Komise jednou ročně informuje Evropský parlament a Radu o přezkumu a úpravě částek uvedených v odstavci 1.

2002/83/ES

2. Komise každoročně informuje Evropský parlament a Radu o přezkumu a upravené částce uvedené v odstavci 1.

2002/83/ES

Článek 31

Aktiva nepoužívaná ke krytí technických rezerv

1. Členské státy nestanoví žádná pravidla pro výběr aktiv, která nemají být používána jako krytí technických rezerv uvedených v čl. 20.

92/49/EHS článek 26

1. Členské státy nestanoví žádná pravidla pro výběr aktiv přesahujících aktiva, která tvoří technické rezervy uvedené v článku 15.

2002/83/ES

2. S výhradou čl. 20 odst. 3, čl. 37 odst. 1, 2, 3 a 5 a čl. 39 odst. 1 druhého pododstavce neomezí členské státy volné nakládání s uvedenými hmotnými či nehmotnými aktivy tvořícími součást aktiv pojišťoven, kterým bylo vydáno povolení.

92/49/EHS článek 26

2. S výhradou čl. 15 odst. 2, čl. 20 odst. 1, 2, 3 a 5 a čl. 22 odst. 1 posledního pododstavce neomezují členské státy volné nakládání s movitými nebo nemovitými aktivy tvořícími součást jmění povolených pojišťoven.

3. Odstavce 1 a 2 nevylučují opatření, která jsou členské státy při ochraně zájmů pojištěných osob oprávněny přijmout jako vlastníci, členové nebo společníci dotyčných pojišťoven.

2002/83/ES

3. Odstavce 1 a 2 nebrání opatřením, která jsou členské státy při ochraně zájmů pojištěných osob v životním pojištění oprávněny učinit jako vlastníci nebo společníci v dané pojišťovně.

2002/83/ES (přizpůsobený)

KAPITOLA 5 VII – POJIŠŤOVNY √ POJIŠŤOVNY A ZAJIŠŤOVNY V OBTÍŽÍCH NEBO PROTIPRÁVNÍM POSTAVENÍ

2002/83/ES článek 37 (přizpůsobený)

Pojišťovny v obtížích

ò nový

Článek 133Zjišťování a oznamování zhoršujících se finančních podmínek pojišťovny a zajišťovny

Pojišťovny a zajišťovny zavedou postupy ke zjišťování zhoršujících se finančních podmínek a pokud k takovému zhoršení dojde, uvědomí o tom orgány dozoru.

2002/83/ES článek 37 (přizpůsobený)

ð nový

√Článek 134 Nedodržování technických rezerv

Pokud pojišťovna √ nebo zajišťovna nevyhoví článku 20 kapitole VI oddílu 2, mohou jí příslušný orgány √ dozoru jejího domovského členského státu zakázat volné nakládání s aktivy poté, co svůj záměr sdělí příslušným orgánům √ dozoru hostitelského členského státu závazku. ð Orgány dozoru domovského členského státu označí aktiva, jichž se mají tato opatření týkat. ï

ò nový

Článek 135Nedodržování solventnostního kapitálového požadavku

1. Pojišťovny a zajišťovny informují orgán dozoru, jakmile zjistí, že se již nedodržuje solventnostní kapitálový požadavek, nebo existuje-li nebezpečí, že daný požadavek nebude dodržován v následujících třech měsících.

2. Poté, co dotyčná pojišťovna nebo zajišťovna zjistí, že se již nedodržuje solventnostní kapitálový požadavek, předloží do dvou měsíců orgánu dozoru ke schválení reálný ozdravný plán.

3. Orgán dozoru požaduje po dotyčné pojišťovně nebo zajišťovně, aby přijala do šesti měsíců od doby, kdy zjistila nedodržování solventnostního kapitálového požadavku, nezbytná opatření k opětovnému stanovení úrovně použitelných vlastních zdrojů kryjících solventnostní kapitálový požadavek nebo ke snížení svého rizikového profilu, aby se zajistilo dodržování solventnostního kapitálového požadavku.

Uvedenou lhůtu může orgán dozoru případně prodloužit o tři měsíce.

2005/68/ES článek 42 (přizpůsobený)

ð nový

2. Pro účely obnovy finanční situace zajišťovny, jejíž míra solventnosti poklesla pod minimum požadované podle článků 37, 38 a 39, požaduje příslušný orgán domovského členského státu, aby mu byl ke schválení předložen ozdravný plán finanční situace.

4. Za výjimečných okolností, pokud se příslušný orgán √ dozoru domnívá, že se finanční situace √ dotyčné pojišťovny nebo zajišťovny bude dále zhoršovat, může také omezit nebo zakázat volné nakládání s aktivy √ uvedené pojišťovny nebo zajišťovny. √ Tento orgán dozoru Iinformuje orgány √ dozoru ostatních √ hostitelských členských států, na jejichž území zajišťovna vykonává činnost, o veškerých podniknutých opatřeních,. a ty √ Uvedené orgány na jeho žádost √ orgánu dozoru domovského členského státu přijmou stejná opatření. ð Orgán dozoru domovského členského státu označí aktiva, jichž se mají tato opatření týkat. ï

3. Pokud míra solventnosti poklesne pod garanční fond definovaný v článku 40, požaduje příslušný orgán domovského členského státu, aby zajišťovna předložila ke schválení plán krátkodobého financování.

ònový

Článek 136Nedodržování minimálního kapitálového požadavku

1. Pojišťovny a zajišťovny informují orgán dozoru, jakmile zjistí, že se již nedodržuje minimální kapitálový požadavek, nebo existuje-li nebezpečí, že daný požadavek nebude dodržován v následujících třech měsících.

2. Poté, co dotyčná pojišťovna nebo zajišťovna zjistí, že se již nedodržuje minimální kapitálový požadavek, předloží do jednoho měsíce orgánu dozoru ke schválení reálný plán krátkodobého financování, jímž by se do tří měsíců od daného zjištění obnovily použitelné základní vlastní zdroje alespoň na úroveň minimálního kapitálového požadavku nebo jímž by se snížil rizikový profil, aby se zajistilo dodržování solventnostního kapitálového požadavku.

2002/83/ES článek 37 (přizpůsobený)

ð nový

3. Příslušný oOrgán √dozoru domovského členského státu také může omezit nebo zakázat volné nakládání s aktivy pojišťovny √ nebo zajišťovny . Informuje o tom vhodným způsobem příslušné orgány √ dozoru ostatních √ hostitelských členských států, na jejichž území pojišťovna vykonává činnost,. a ty √ Uvedené orgány na jeho žádost √ orgánu dozoru domovského členského státu přijmou stejná opatření. ð Orgán dozoru domovského členského státu označí aktiva, jichž se mají tato opatření týkat. ï

2002/83/ES článek 37 (přizpůsobený)

ð nový

√Článek 137 Zákaz volného nakládání s aktivy na území členského státu

5 Všechny čČlenské státy přijmou nezbytná opatření, aby mohly v případech podle článků 134, 135 a 136 ð a čl. 249 odst. 1 ï odstavců 1, 2 a 3 v souladu se svými vnitrostátními právními předpisy zakázat volné nakládání s aktivy umístěnými na jejich území na žádost domovského státu pojišťovny √ nebo zajišťovny , který označí aktiva, jichž se taková opatření mají týkat.

2002/83/ES článek 37 (přizpůsobený)

√Článek 138 Pravomoci orgánů dozoru za zhoršujících se finančních podmínek

2002/83/ES článek 37

4. Příslušné orgány mohou dále přijmout veškerá nezbytná opatření na ochranu zájmů pojištěných osob v případech uvedených v odstavcích 1, 2 a 3.

ò nový

Aniž jsou dotčeny články 135 a 136, pokud se solventnost pojišťovny nebo zajišťovny dále zhoršuje, mají orgány dozoru pravomoc přijmout veškerá nezbytná opatření na ochranu zájmů pojistníků v případě pojistných smluv nebo závazků ze zajistných smluv.

Tato opatření zohlední úroveň zhoršení solventnosti dotyčné pojišťovny nebo zajišťovny a dobu jeho trvání.

2002/83/ES článek 38 a 2005/68/ES článek 43

ð nový

Článek 139 Ozdravný plánð a plán financováníï

1. Členské státy zajistí, aby příslušné orgány měly pravomoc vyžadovat ozdravný finanční plán od těch pojišťoven, u kterých jsou podle názoru příslušných orgánů ohrožena práva pojištěných osob.

Ozdravný finanční plán musí obsahovat alespoň údaje nebo doklady za poslední tři účetní období s ohledem na

ò nový

1. Ozdravný plán uvedený v čl. 135 odst. 2 a plán financování uvedený v čl. 136 odst. 2 musí obsahovat alespoň údaje nebo doklady zahrnující:

2002/83/ES článek 38, 2002/13/ES čl.1 bod 7 a 2005/68/ES článek 43

a) odhady předpokládaných správních nákladů, zejména běžných režijních nákladů a provizí;

2002/83/ES článek 38

b) plán uvádějící podrobné odhady předpokládanýché příjmůy a výdajůe s ohledem na přímé pojištění, převzaté zajištění a postoupené zajištění;

2002/83/ES článek 38, 2002/13/ES čl. 1 bod 7 a 2005/68/ES článek 43

ð nový

c) předpokládanou rozvahu;

d) odhad finančních prostředků určených ke krytí ð technických rezerv ï smluvních závazků a ð solventnostního kapitálového požadavku a minimálního kapitálového požadavku ï požadované míry solventnosti;

2002/83/ES článek 38 a 2002/13/ES čl. 1 bod 7 2005/68/ES čl. 43 odst. 2 písm. e)

e) celkovou politiku zajištění.

2005/68/ES čl. 60 bod 11

4. Členské státy zajistí, aby příslušné orgány měly pravomoc snížit, s ohledem na zajištění, úlevu u míry solventnosti určené podle článku 28, pokud:

a) od posledního finančního roku účetního období podstatně změní povaha obsah nebo kvalita zajišťovacích smluv;

b) neexistuje nebo existuje pouze omezený přenos rizika podle zajišťovacích smluv.

2002/83/ES článek 38 a 2005/68/ES článek 43

2. Jsou-li ohrožena práva pojištěných osob kvůli zhoršující se finanční situaci pojišťovny, členské státy zajistí, aby měly příslušné orgány pravomoc vyžadovat od pojišťoven vyšší požadovanou míru solventnosti, aby bylo zajištěno, že pojišťovna bude schopna požadavky na solventnost v blízké budoucnosti plnit. Úroveň této vyšší požadované míry solventnosti bude založena na ozdravném finančním plánu uvedeném v odstavci 1.

2002/83/ES článek 38, 2002/13/ES čl. 1 bod 7 a 2005/68/ES článek 43 (přizpůsobený)

ð nový

32. Členské státy zajistí, aby měly příslušné orgány √ dozoru pravomoc snížit hodnotu všech položek ð vlastních zdrojů použitelných na krytí ï přicházejících v úvahu ð solventnostního kapitálového požadavku ï disponibilní míru solventnosti, zejména pokud došlo k podstatné změně tržní hodnoty těchto položek od skončení posledního účetního období.

2002/83/ES článek 38

4. Členské státy zajistí, aby příslušné orgány měly pravomoc snížit úlevu u snižování míry solventnosti s ohledem na zajištění určené podle článku 28, pokud

2002/83/ES článek 38 a 2005/68/ES čl. 57 bod 7

a) se od posledního účetního období podstatně změní obsah nebo kvalita zajistných smluv;

2005/68/ES čl. 57 bod 7

b) neexistuje nebo existuje pouze omezený přenos rizika podle zajišťovacích smluv.

2005/68/ES článek 43 (přizpůsobený)

ð nový

63. Pokud příslušné orgány √ dozoru požadovaly ozdravný finanční plán ð podle čl. 135 odst. 2 nebo plán financování podle čl. 136 odst. 2 ï zajišťovny v souladu s odstavcem 1 tohoto článku, zdrží se vydávání osvědčení √ povolení podle článku 18, 39 , pokud mají za to, že je ohroženo jsou ohrožena √ práva pojištěných osob nebo plnění √ smluvních závazků ze zajišťovacích √ zajišťovny smluv ve smyslu uvedeného odstavce 1.

ò nový

Článek 140Prováděcí opatření

Komise může přijmout prováděcí opatření, kterými se stanoví další specifikace k ozdravnému plánu uvedenému v čl. 135 odst. 2 a plánu financování uvedenému v čl. 136 odst. 2.

Tato opatření, jejichž účelem je změna jiných než podstatných prvků této směrnice jejím doplněním, se přijmou podle regulativního postupu s kontrolou uvedeného v čl. 313 odst. 3.

73/239/EHS

Článek 21

1. Každý členský stát umožní pojišťovně převést celý svůj kmen pojistných smluv nebo jeho část, jestliže přebírající subjekt dosahuje, i se zohledněním převodu, nezbytné míry solventnosti.

Před povolením převodu se příslušné orgány dozoru vzájemně konzultují.

2. Po schválení příslušným orgánem dozoru se tento převod stává účinným vůči pojistníkům a pojištěným, kterých se to týká.

2002/83/ES článek 39 (přizpůsobený)

ð nový

Článek 141

Odnětí povolení

1. Povolení vydané pojišťovně příslušným oOrgánem √ dozoru jejího domovského členského státu může být uvedeným orgánem odňato ð odejme ï √ povolení vydané pojišťovně nebo zajišťovně , pokud tato pojišťovna √ v těchto případech :

2002/83/ES článek 39, 92/49/EHS článek 14 a 2005/68/ES článek 44 (přizpůsobený)

a) √dotyčná pojišťovna nebo zajišťovna nezačne využívat povolení ve lhůtě 12 měsíců, výslovně se jej vzdá nebo přestane vykonávat pojišťovací činnost na déle než šest měsíců, ledaže dotyčný členský stát stanoví, že v těchto případech povolení pozbývá platnosti;

b) √dotyčná pojišťovna nebo zajišťovna nadále nesplňuje podmínky pro vydání povolení;

ò nový

c) pojišťovna nebo zajišťovna nedodržuje minimální kapitálový požadavek a orgán dozoru má za to, že předložený plán financování je zjevně neodpovídající, nebo dotyčná pojišťovna nebo zajišťovna nesplní schválený plán financování do tří měsíců od zjištění, že není dodržován minimální kapitálový požadavek.

2002/83/ES článek 39

c) nebyla schopná v povolené lhůtě učinit opatření uvedená v ozdravném plánu finanční situace nebo plán krátkodobého financování uvedeném v článku 37;

2002/83/ES článek 39, 92/49/EHS článek 14 a 2005/68/ES článek 44 (přizpůsobený)

d) √dotyčná pojišťovna nebo zajišťovna závažným způsobem poruší povinnosti podle předpisů, jež se na ni vztahují.

92/49/EHS článek 14 (přizpůsobený)

2. V případě odnětí nebo pozbytí platnosti povolení uvědomí příslušný orgán √ dozoru domovského členského státu o této skutečnosti příslušné orgány √ dozoru ostatních členských států, a ty přijmou příslušná opatření, aby zabránily pojišťovně √ nebo zajišťovně v zahájení nových operací na svých územích, ať již v rámci práva usazování, nebo v rámci volného pohybu služeb.

Příslušný oOrgán √ dozoru domovského členského státu kromě toho, v součinnosti √ společně s těmito orgány, přijme veškerá nezbytná opatření na ochranu zájmů pojištěných osob, a zejména omezí volné nakládání s aktivy pojišťovny podle čl.ánku 137 20 odst. 1, odst. 2 druhého pododstavce nebo odst. 3 druhého pododstavce .

23. Každé rozhodnutí o odnětí povolení musí být podrobně odůvodněno a oznámeno dotyčné pojišťovně √ nebo zajišťovně .

2002/83/ES článek 40 (přizpůsobený)

HLAVA IV KAPITOLA VIII – USTANOVENÍ TÝKAJÍCÍ SE PRÁVAO USAZOVÁNÍ A VOLNÉHO POHYBU SLUŽEB

√ ODDÍL1 - ZřIZOVÁNÍ POJIšťOVEN

ČLÁNEK 142 PODMÍNKY PRO ZřÍZENÍ POBOčKY

1. √Členské státy zajistí, aby Ppojišťovna, která hodlá zřídit pobočku na území jiného členského státu, to √ tento záměr oznámíila příslušným orgánům √ dozoru domovského členského státu.

88/357/EHS článek 3 (přizpůsobený)

Pro účely první směrnice a této směrnice se kKaždá trvalá přítomnost pojišťovny na území členského státu se pokládá za agenturu nebo pobočku, a to i v případě, kdy tato přítomnost nemá formu pobočky nebo agentury, ale je pouze kanceláří vedenou vlastními zaměstnanci pojišťovny nebo osobou, která je sice nezávislá, avšak má trvalé zmocnění jednat za pojišťovnu podobným způsobem, jako by jednala agentura.

92/49/EHS článek 32

2. Členské státy vyžadují, aby pojišťovna, která hodlá založit pobočku na území jiného členského státu, uvedla v oznámení podle odstavce 1 tyto údaje:

2002/83/ES článek 40 a 92/49/EHS článek 32

ð nový

a) členský stát, na jehož území hodlá pobočku zřídit;

b) obchodní plán stanovící mimo jiné ð alespoň ï typ zamýšlených činností a organizační strukturu pobočky;

2002/83/ES článek 40 (přizpůsobený)

dc) jméno oprávněného zástupce pobočky√ osoby , kterýá musí mít √ má dostatečné pravomoci zavazovat pojišťovnu ve vztahu ke třetím osobám a zastupovat ve vztazích s orgány a soudy členského státu pobočky. Ohledně √ pojišťovnu nebo v případě sdružení pojistitelů Lloyd's se při případných soudních sporech v členském státě pobočky vyplývajících z převzatých závazků nesmí s pojištěnými osobami zacházet méně příznivě, než kdyby byl soudní spor veden proti pojišťovnám obvyklého typu. Oprávněný zástupce proto musí mít dostatečné pravomoci pro řízení proti němu vedené a musí ze své funkce být schopen zavazovat √ dotyčné pojistitele Lloyd's √ a zastupovat ji nebo je ve vztazích s orgány a soudy členského státu, (dále jen „oprávněný zástupce“); .

2002/83/ES článek 40 a 92/49/EHS článek 32 (přizpůsobený)

ð nový

cd) adresu v √ hostitelském členském státě pobočky, od ze které mohou být přijímány dokumenty a na kterou mohou být dokumenty doručovány, přičemž uvedenou adresou se rozumí ta, na kterou se zasílají ð včetně ï veškeráých sdělení oprávněnému zástupci;

92/49/EHS článek 32 (přizpůsobený)

jméno oprávněného zástupce pobočky, který musí mít dostatečné pravomoci, aby mohl zavazovat pojišťovnu vůči třetím osobám a zastupovat ji před úřady a soudy členského státu pobočky. Ppokud jde o Lloyd's, nesmějí se √ pojištěné osoby v případě sporu v √ hostitelském členském státě pobočky vyplývajícího z přijatých závazků nacházet v nevýhodnějším postavení, než kdyby byl spor veden proti pojišťovně obvyklého typu. Oprávněný zástupce musí proto disponovat dostatečnou pravomocí, aby bylo možné vést proti němu řízení a musí být v tomto postavení schopen zavazovat dotyčné upisovatele Lloyd's.

3. Pokud si √ neživotní pojišťovna přeje, aby její pobočka kryla rizika zařazená do odvětví 10 v bodě A přílohy I s vyloučením odpovědnosti dopravce, musí předložit prohlášení, že se stala členem národní kanceláře pojistitelů a garančního fondu √ hostitelského členského státu pobočky.

92/49/EHS článek 32 (přizpůsobený)

64. Dojde-li ke změně ve kterémkoli z údajů oznámených podle odst. 2 písm. b), c) nebo d), zašle pojišťovna písemné oznámení o této změně příslušným orgánům √ dozoru domovského členského státu a členského státu pobočky √, v němž se nachází uvedená pobočka , nejméně jeden měsíc před provedením změny tak, aby příslušné orgány √ dozoru domovského členského státu a příslušné orgány √ dozoru členského státu pobočky √, v němž se nachází uvedená pobočka , mohly splnit své úkoly podle odstavců 3 a 4 čl. 143 odst. 1 a 2 a odst. 3 prvního pododstavce .

2002/83/ES článek 40

Článek 143 Sdělování informací

92/49/EHS článek 32 a 2002/83/ES článek 40 (přizpůsobený)

ð nový

31. Pokud příslušné orgány √ dozoru domovského členského státu nemají, s přihlédnutím k zamýšlené činnosti, důvody pochybovat o přiměřenosti správní struktury ð systému správy ï nebo finanční situaci pojišťovny nebo o dobré pověsti a odborné kvalifikaci nebo zkušenostech členů správní rady, vedoucích pracovníků nebo oprávněného zástupce, sdělí do tří měsíců po obdržení všech informací uvedených v odstavci 2 čl. 142 odst. 2 tyto informace příslušnému orgánu √ dozoru hostitelského členského státu pobočky, a zároveň √ o tom uvědomí dotyčnou pojišťovnu.

Příslušný oOrgán √ dozoru domovského členského státu také potvrdí, že pojišťovna má minimální míru solventnosti ð kryje solventnostní kapitálový požadavek a minimální kapitálový požadavek ï vypočtenouý podle článků 16 ð 99 ï a 17 ð 126 ï .

2. Pokud příslušné orgány √ dozoru domovského členského státu odmítnou sdělit informace uvedené v odstavci 2 čl. 142 odst. 2 příslušným orgánům √ dozoru hostitelského členského státu pobočky, sdělí důvody odmítnutí dotyčné pojišťovně do tří měsíců od obdržení všech dotyčných informací.

Toto odmítnutí nebo nečinnost lze napadnout u soudu v domovském členském státě.

43. Dříve než pobočka pojišťovny zahájí svou činnost, musí příslušný orgán √ dozoru √ hostitelského členského státu do dvou měsíců od obdržení informací zmíněných v odstavci 31 uvědomit příslušné orgány √ dozoru domovského členského státu o případných podmínkách, za nichž musí být tato činnost v √ hostitelském členském státě pobočky vykonávána v obecném zájmu. ðOrgán dozoru domovského členského státu sdělí tyto informace dotyčné pojišťovně. ï

2002/83/ES článek 40 a 92/49/EHS článek 32 (přizpůsobený)

5. Po obdržení sdělení od √ Pojišťovna může zřídit pobočku a zahájit její činnost ode dne, ke kterému příslušných orgánů √ dozoru domovského členského státu pobočky √ obdržel takovéto sdělení , nebo, pokud od nich není obdrženo neobdrží žádné sdělení, do √ po uplynutí lhůty stanovené v prvním pododstavci 4, může být pobočka zřízena a může zahájit činnost.

2002/83/ES článek 41 a 92/49/EHS článek 34 (přizpůsobený)

ODDÍL 2 – VOLNÝ POHYB SLUžEB: √POSKYTOVANÝCH POJIšťOVNAMI

√ PODODDÍL 1 – OBECNÁ USTANOVENÍ

Článek 144 předem učiněné √ Předchozí oznámení domovskému členskému státu

Každá pojišťovna, která zamýšlí poprvé provozovat činnost v jednom nebo více členských státech v rámci volného pohybu služeb, o tom nejprve informuje √ oznámí příslušnéým orgányům √ dozoru domovského členského státu a uvede povahu √ rizik nebo závazků, které hodlá krýt.

2002/83/ES článek 42 a 92/49/EHS článek 35 (přizpůsobený)

ð nový

Článek 145 Volný pohyb služeb: oOznámení domovským členským státem

1. Do jednoho měsíce od oznámení stanoveného v článku 41144 sdělí příslušné orgány √ dozoru domovského členského státu členskému státu nebo členským státům, na jejichž území pojišťovna zamýšlí vykonávat činnost v rámci volného pohybu služeb, tyto údaje:

a) potvrzení, že pojišťovna ð kryje solventnostní kapitálový požadavek a minimální kapitálový požadavek ï má minimální míru solventnosti vypočtenouý v souladu se články ð 99 a 126 ï 28 a 29;

b) pojistná odvětví, která je pojišťovna oprávněna provozovat;

c) povahu √ rizik nebo závazků, které pojišťovna hodlá krýt v √ hostitelském členském státě poskytování služeb.

Současně o tom √ orgány dozoru domovského členského státu o tomto sdělení uvědomí dotyčnou pojišťovnu.

92/49/EHS článek 35 (přizpůsobený)

2. Každý čČlenskýé stát √ státy , na jehožjichž území √ neživotní pojišťovna hodlá v rámci volného pohybu služeb krýt rizika zařazená do odvětví 10 v bodě A přílohy I směrnice 73/239/EHS s vyloučením odpovědnosti dopravce, můžeohou požadovat, aby pojišťovna √ předložila tyto údaje:

a) sdělila jméno a adresu zástupce uvedeného v čl. 12a odst. 4 18 odst. 1 písm. h) uvedené směrnice,

b) předložila prohlášení, že se stala členem národní kanceláře pojistitelů a garančního fondu √ hostitelského členského státu, ve kterém jsou poskytovány služby.

23. Pokud příslušné orgány √ dozoru domovského členského státu nesdělí informace √ údaje uvedené v odstavci 1 ve stanovené lhůtě stanovené √ tamtéž , vyrozumí v téže lhůtě pojišťovnu o důvodech svého odmítnutí.

Toto odmítnutí √ nebo nečinnost lze napadnout u soudu v domovském členském státě.

34. Pojišťovna může zahájit činnost k √ od potvrzenému datua, ke kterému je uvědomena o sdělení uvedeném v odst.1 prvním pododstavci.

2002/83/ES článek 43 a 92/49/EHS článek 36 (přizpůsobený)

Článek 146 Volný pohyb služeb: zZměny v povaze √ rizik nebo závazků

Každá změna, kterou pojišťovna zamýšlí provést v informacích uvedených v článku 41 144, podléhá postupu stanovenému v článcích 41 144 a 42 145.

90/618/EHS článek 6 (přizpůsobený)

√PODODDÍL 2 - ODPOVěDNOST Z PROVOZU MOTOROVÝCH VOZIDELÕ

Článek 147 √ Povinné pojištění odpovědnosti z provozu motorových vozidel

1. Tento článek se použije, pPokud √ neživotní pojišťovna prostřednictvím své provozovny v členském státě kryje riziko zařazené do odvětví 10 bodu A přílohy I směrnice 73/239/EHS (kromě občanskoprávní odpovědnosti dopravce), které se nachází v jiném členském státě.,

2. √ hostitelský Ččlenský stát, ve kterém jsou poskytovány služby, musí na √ uvedené pojišťovně požadovat, aby se stala členem národní kanceláře a garančního fondu tohoto státu a podílela se na jejich financování.

2. Na pojišťovně však nesmí být požadováno, aby provedla jakoukoli platbu nebo aby poskytla jakýkoli √ Finanční příspěvek kanceláři nebo fondu členského státu, ve kterém jsou poskytovány služby, √ uvedený v odstavci 1 lze poskytnout pouze na rizika krytá v rámci poskytování služeb, kromě plateb či příspěvků vypočtených na stejném základě jako u pojišťoven kryjících rizika spadající do odvětví 10 √ bodu A přílohy I (kromě občanskoprávní odpovědnosti dopravce) √ krytá v rámci poskytování služeb. Uvedený příspěvek se vypočte na stejném základě jako u neživotních pojišťoven kryjících uvedená rizika prostřednictvím provozovny v uvedeném členském státě.

√Výpočet se provedeÕ podle přijatého pojistného za uvedené odvětví v uvedeném √ hostitelském členském státě nebo počtu rizik, jež jsou v uvedeném odvětví v uvedeném √ tomto hostitelském státě kryta.

3. Tato směrnice nezbavuje pojišťovnu √ Hostitelský členský stát může vyžadovat, aby pojišťovnu se při poskytujícíování √ pojistných službyeb dodržovala případné povinnosti dodržovat v √ uvedeném členském státě poskytování služeb pravidla o krytí zvýšených rizik, pokud se tato pravidla vztahují na √ neživotní pojišťovny usazené v tomto státě.

Článek 148 √ Nediskriminace osob uplatňujících nároky

4. √ Hostitelský Ččlenský stát, ve kterém jsou poskytovány služby, musí na √ neživotní pojišťovně vyžadovat, aby zabezpečila, že osoby uplatňující nároky z událostí vzniklých na jeho území se nedostanou do méně výhodné situace v důsledku toho, že pojišťovna kryje riziko zařazené do odvětví 10 bodu A přílohy I (kromě občanskoprávní odpovědnosti dopravce) v rámci poskytování služeb, a nikoli prostřednictvím provozovny √ pobočky v uvedeném státě.

Článek 149 √ Zástupce

1. K tomuto účelu √ Pro účely uvedené v článku 148 musí √ hostitelský členský stát, ve kterém jsou poskytovány služby, na √ neživotní pojišťovně vyžadovat, aby ustanovila zástupce s bydlištěm nebo usazeného na jeho území, který bude shromažďovat všechny nutné informace o škodných případech a který bude mít dostatečné pravomoci pro zastupování pojišťovny ve vztahu k poškozeným osobám uplatňujícím nároky, včetně zmocnění k vyplácení částek odpovídajících nárokům na náhradu škody, i pravomoc zastupovat tuto pojišťovnu nebo případně dát ji zastupovat před soudy nebo orgány tohoto členského státu ve vztahu k těmto nárokům na náhradu škody.

Po tomto zástupci lze také požadovat, aby zastupoval √ neživotní pojišťovnu před příslušnými orgány √ dozoru hostitelského členského státu, ve kterém jsou poskytovány služby, při kontrole existence a platnosti pojistek pojištění občanskoprávní odpovědnosti z provozu motorových vozidel.

2. √ Hostitelský Ččlenský stát, ve kterém jsou poskytovány služby, nesmí na ustanoveném zástupci požadovat, aby jménem √ neživotní pojišťovny, která jej ustanovila, vykonával jiné činnosti, než jsou uvedeny ve druhém a třetím pododstavci 1 .

3. Ustanovení zástupce samo o sobě neznamená otevření pobočky nebo agentury ve smyslu čl. 6 odst. 2 písm. b) směrnice 73/239/EHS článku 142 a tento zástupce není provozovnou ve smyslu čl. 2 písm. c) této směrnice.

2000/26/ES článek 9 (přizpůsobený)

4. Jestliže pPojišťovna nejmenovala zástupce, mohou √ může, pokud to schválí domovský členskéý státy, dát souhlas se jmenovánímat škodního zástupce jmenovaného v souladu s článkem 4 směrnice Evropského parlamentu a Rady 2000/26/ES[71], který je zmocněn vykonávat funkce zástupce jmenovaného v souladu s √ stanoveného v tímto odstavcemi 1 tohoto článku.

2002/83/ES článek 44 (přizpůsobený)

√ ODDÍL 3 - PRAVOMOCI ORGÁNů DOZORU HOSTITELSKÉHO čLENSKÉHO STÁTU

√ PODODDÍL 1 – POJIšTěNÍ

ČLÁNEK 150 Jazyk

Příslušné oOrgány √ dozoru hostitelského členského státu pobočky nebo členského státu poskytování služeb mohou požadovat, aby informace, které jsou dle této směrnice oprávněny vyžadovat o činnosti pojišťoven působících na území uvedeného √ členského státu, jim byly dodány v úředním jazyce nebo úředních jazycích uvedeného státu.

92/49/EHS článek 39 (přizpůsobený)

Článek 151 √ Předchozí oznamování a předchozí schválení

2.1 √ Hostitelský Ččlenský stát pobočky nebo poskytování služeb nesmí přijmout předpisy vyžadující předchozí schválení nebo pravidelné oznamování všeobecných a zvláštních pojistných podmínek, sazeb pojistného, √ nebo v případě životního pojištění technických podkladů používaných zejména pro výpočet sazeb pojistného a technických rezerv , nebo formulářů a dalších tiskopisů √ dokladů , které pojišťovna hodlá používat při svých jednáních s pojistníky.

2. √ Hostitelský členský stát Mmůže od pojišťovny, která hodlá vykonávat na jeho území pojišťovací činnost v rámci práva usazování nebo volného pohybu služeb, požadovat pouze nesoustavné oznamování těchto podmínek a jiných písemností pro účely ověření toho, že jsou dodržovány vnitrostátní předpisy, přičemž tento požadavek nesmí zakládat předběžnou podmínku pro to, aby pojišťovna mohla vykonávat svou činnost.

3. √ Hostitelský Ččlenský stát pobočky nebo členský stát, ve kterém jsou poskytovány služby, mohouůže zachovat nebo zavádět předběžné oznamování nebo schvalování zamýšleného zvýšení pojistných sazeb pouze jako součást obecného systému kontroly cen.

2002/83/ES článek 46 (přizpůsobený)

2005/1/ES čl. 8 bod 1

ð nový

Článek 152 Pojišťovny nevyhovující právním předpisům

21. Pokud příslušné orgány √ dozoru některého členského státu dojdou k závěru, že pojišťovna s pobočkou na jeho území nebo tam provozující činnost v rámci volného pohybu služeb nevyhovuje právním předpisům platným v uvedeném √ členském státě, vyzvou ji, aby situaci napravila.

32. Pokud daná pojišťovna neprovede nutná opatření, informují o tom příslušné orgány √ dozoru dotyčného členského státu příslušné orgány √ dozoru domovského členského státu.

Orgány √ dozoru domovského členského státu co nejdříve přijmou veškerá vhodná opatření k zajištění toho, aby dotyčná pojišťovna situaci napravila.

Povahu těchto opatření sdělí příslušným oOrgánůmy √ dozoru domovského dotyčného členského státu √ informují o přijatých opatřeních orgány dozoru hostitelského členského státu .

43. Pokud přes opatření učiněná domovským členským státem nebo proto, že se ukáže, že uvedená opatření v tomto státě nejsou dostatečná nebo účinná a pojišťovna i nadále porušuje platné právní předpisy v dotyčném √ hostitelském členském státě √ nebo se ukáže, že uvedená opatření nejsou dostatečná , můžeohou √ orgány dozoru tento √ hostitelského členskýého státu, po informování příslušných orgánů √ dozoru domovského členského státu, přijmout vhodná opatření k zabránění dalšího porušování předpisů nebo k jeho postihování, včetně, v nezbytném rozsahu, zabránění dalšímu uzavírání nových pojistných smluv touto pojišťovnou na svém území √ hostitelského členského státu .

Členské státy zajistí, aby na jejich území bylo možné pojišťovnám doručovat právní dokumenty nutné pro takováto opatření.

54. Odstavci 21, 32 a 43 nejsou dotčeny pravomoci dotyčných členských států přijmout v naléhavých případech vhodná opatření k zabránění nebo postihování porušování právních předpisů na jejich území. To √ Uvedené pravomoci zahrnujeí možnost zabránit pojišťovnám v uzavírání nových pojistných smluv na jejich území.

65. Odstavci 21, 32 a 43 není dotčena pravomoc členských států postihovat porušení předpisů na jejich územích.

76. Jestliže pojišťovna, která se dopustí porušení právních předpisů, má provozovnu √ pobočku nebo vlastní majetek v dotyčném členském státě, mohou příslušné orgány √ dozoru tohoto členského státu v souladu s vnitrostátními právními předpisy uplatnit √ vnitrostátní správní sankce předepsané pro uvedené porušení právních předpisů pomocí výkonu rozhodnutí proti uvedené provozovně √ pobočce nebo majetku.

87. Každé opatření přijaté podle odstavců 32 až 76 zahrnující sankce nebo omezení provozování pojišťovací činnosti musí být řádně odůvodněno a oznámeno dotyčné pojišťovně.

18. Každá pojišťovna vykonávající činnost v rámci práva usazování nebo volného pohybu služeb √ Pojišťovny musí ð na vyžádání ï předkládat příslušným orgánům √ dozoru hostitelského členského státu pobočky nebo členskému státu poskytování služeb všechny dokumenty od níich požadované pro účely tohoto článku odstavce 1 až 7, pokud tuto povinnost mají i pojišťovny se sídlem v těchto členských státech.

9. √ Členské státy Komisi vyrozumí o počtech a typech případů, které byly odmítnuty podle článků 143 a 145, v nichž byla přijata opatření podle odstavce 4 tohoto článku.

Každé dva roky √ na základě těchto údajů è1poskytne informuje Komise Evropskémuý výboru pro pojišťovnictví a zaměstnanecké penzijní pojištění informaci ⎜ shrnující počet a typy případů, ve kterých byla v členských státech odmítnuta povolení podle článků 40 nebo 42 nebo opatření přijatá podle odstavce 4 tohoto článku. Členské státy spolupracují s Komisí tím, že ji poskytnou informace nezbytné pro uvedenou zprávu.

2002/83/ES článek 47 (přizpůsobený)

Článek 153Reklama

Tato směrnice nebrání pPojišťovnámy se sídlem v jiných členských státech, aby propagovaly √ mohou propagovat své služby prostřednictvím všech dostupných komunikačních prostředků v √ hostitelském členském státě pobočky nebo členském státě poskytování služeb, při respektování pravidel pro formu a obsah této reklamy, přijatých z důvodu obecného zájmu.

2002/83/ES článek 50 (přizpůsobený)

Článek 154Zdanění pojistného

1. Aniž je dotčena další harmonizace, podléhá každá pojistná smlouva výhradně nepřímým daním a daním obdobným poplatkům √ parafiskálním poplatkům z pojistného v členském státě √ , ve kterém se nachází riziko nebo v němž je kryt závazkuek,.

92/49/EHS článek 46 (přizpůsobený)

Odchylně od čl. 2 písm. d) první odrážky směrnice 88/357/EHS a pPro účely tohoto prvního pododstavce se stanoví, že movitý majetek umístěný v nemovitosti nacházející se na území členského státu, s výjimkou přepravovaného zboží, se považuje za riziko nacházející se v tomto členském státě, a to i tehdy, jestliže nemovitost a její obsah nejsou kryty stejnou pojistnou smlouvou.

2002/83/ES článek 50 (přizpůsobený)

a vV případě Španělska √ podléhá pojistná smlouva také zákonem stanoveným příplatkům ve prospěch konsorcia „Consorcio de Compesación de Seguros“ za výkon jeho funkcí vztahujících se k náhradě ztrát z mimořádných událostí, ke kterým dochází v tomto členské státě.

2. Rozhodným právem smlouvy podle článkuů 32175 až 181 a 183 až 186 zůstává nedotčen použitelný daňový režim.

3. Až do budoucí harmonizace uplatňuje kKaždý členský stát uplatňuje na pojišťovny kryjící √ rizika nebo závazky nacházející se na jeho vlastním území své vnitrostátní předpisy pro opatření, která mají zajistit výběr nepřímých daní a parafiskálních poplatků splatných podle odstavce 1.

2005/68/ES článek 47 (přizpůsobený)

√ PODODDÍL 2 – ZAJIšTěNÍ

Článek 155 Zajišťovny nevyhovující právním předpisům

1. Pokud příslušné orgány √ dozoru některého členského státu dojdou k závěru, že zajišťovna s pobočkou na jeho území nebo tam provozující činnost v rámci volného pohybu služeb nevyhovuje právním předpisům platným v uvedeném √ členském státě, vyzvou ji, aby situaci napravila. Současně o tom informují příslušné orgány √ dozoru domovského členského státu.

2. Pokud přes opatření učiněná příslušným orgánem domovskéhoým členskéhoým státuem nebo proto, že se ukáže, že uvedená opatření nejsou dostatečná a zajišťovna i nadále porušuje platné právní předpisy v dotyčném hostitelském členském státě √ nebo se ukáže, že uvedená opatření nejsou dostatečná , můžeohou √ orgány dozoru tentoohoto √ hostitelského členskýého státu, po informování příslušných orgánů √ dozoru domovského členského státu, přijmout vhodná opatření k zabránění dalšího porušování předpisů nebo k jeho postihování, včetně, v nezbytném rozsahu, zabránění dalšímu uzavírání nových zajišťovacích √ zajistných smluv touto zajišťovnou na svém území √ hostitelského členského státu .

Členské státy zajistí, aby na jejich území bylo možné zajišťovnám doručovat právní dokumenty nutné pro uvedená opatření.

23. Každé opatření přijaté podle odstavce 1 zahrnující sankce nebo omezení provozování zajišťovací činnosti se řádně odůvodní a oznámí dotyčné zajišťovně.

2002/83/ES článek 49 (přizpůsobený)

√ ODDÍL 4 – STATISTICKÉ INFORMACE

ČLÁNEK 156 STATISTICKÉ INFORMACE O PřESHRANIčNÍCH čINNOSTECH

92/49/EHS článek 44 (přizpůsobený)

Každá pojišťovna musí příslušnému orgánu √ dozoru svého domovského členského státu sdělit výši pojistného, nákladů na pojistná plnění a provizí, nesnížené o zajištění, a to zvlášť podle operací prováděných v rámci práva usazování a operací prováděných v rámci volného pohybu služeb, rozčleněnou podle členských států √ takto :

√a) u neživotního pojištění podle skupin odvětví √ , jak je uvedeno v bodu B přílohy I;

√b) u životního pojištění podle všech odvětví I až X, jak je uvedeno v příloze II.

a vV případě odvětví 10 v boděu A přílohy I ke směrnici 73/239/EHS, s vyloučením odpovědnosti dopravce, √ musí dotyčná pojišťovna rovněž informovat uvedený orgán dozoru o četnosti a průměrné výši nákladů na pojistná plnění.

Příslušné oOrgány √ dozoru domovského členského státu sdělí tyto údaje √ uvedené v prvním pododstavci v přiměřené lhůtě a v souhrnné formě příslušným orgánům √ dozoru každého dotyčného členského státu, který o to požádá.

2002/83/ES článek 48 (přizpůsobený)

√ ODDÍL 5 – ZACHÁZENÍ SE SMLOUVAMI Z POBOčEK V LIKVIDAčNÍM řÍZENÍ

ČLÁNEK 157 LIKVIDACE √ pojišťoven

Při likvidaci pojišťovny musí být závazky ze smluv uzavřených √ pobočkou v rámci práva usazování nebo v rámci volného pohybu služeb splněny stejným způsobem jako závazky vyplývající z ostatních pojistných smluv uvedené pojišťovny bez rozlišování státní příslušnosti pojištěných osob a osob oprávněných k pojistnému plnění.

2005/68/ES článek 48 (přizpůsobený)

Článek 158Likvidace √ zajišťoven

Při likvidaci zajišťovny musí být závazky ze smluv uzavřených pobočkou nebo v rámci volného pohybu služeb splněny stejným způsobem jako závazky vyplývající z ostatních zajistných smluv uvedené zajišťovny.

2002/83/ES článek 51 (přizpůsobený)

HLAVA V KAPITOLA IX

PRAVIDLA PRO AGENTURY NEBO POBOČKY USAZENÉ VE SPOLEČENSTVÍ A PATŘÍCÍ POJIŠŤOVNÁM NEBO √ ZAJIŠŤOVNÁM SE SÍDLEM MIMO SPOLEČENSTVÍ

√ ODDÍL 1 – PřÍSTUP K čINNOSTI

ČLÁNEK 159 ZÁSADY A PODMÍNKY PRO VYDÁNÍ POVOLENÍ

1. Každý čČlenskýé stát √ státy zajistí, aby přístup pojišťoven se sídlem mimo Společenství k činnostem uvedeným v čl.ánku 2 odst. 1 prvním pododstavci podléhal úřednímu povolení.

2002/83/ES článek 51 a 73/239/EHS článek 23

2. Členský stát může vydat povolení, jestliže pojišťovna splňuje alespoň tyto podmínky:

73/239/EHS článek 23 (přizpůsobený)

a) je oprávněna vykonávat √ provozovat pojišťovací činnost podle vnitrostátních právních předpisů, kterými se řídí;

2002/83/ES článek 51 a 73/239/EHS článek 23 (přizpůsobený)

b) zřídí agenturu nebo pobočku na území daného členského státu;

73/239/EHS článek 23 (přizpůsobený)

c) zaváže se v místě vedení agentury nebo pobočky vést oddělené účetnictví o činnosti, kterou zde vykonává √ provozuje , a uchovávat zde veškeré doklady spojené s výkonem činnosti;

d) jmenuje oprávněného zástupce √ odpovědného zástupce , který musí být schválen příslušným orgánemy √ dozoru ;

2002/83/ES článek 51 (přizpůsobený)

ð nový

d) jmenuje odpovědného zástupce, který musí být schválen příslušnými orgány;

e) v členském státě, kde vykonává činnost, vlastní aktiva, jejichž hodnota se rovná alespoň polovině ð absolutní dolní meze ï minimální částky předepsané v čl. 126 odst. 1 písm. d) 29 odst. 2 prvním pododstavci pro ð minimální kapitálový požadavek ï garanční fond, a uloží jednu čtvrtinu minimální částky ð uvedené absolutní dolní meze ï jako jistotu;

73/239/EHS článek 23 (přizpůsobený)

ð nový

f) zaváže se ð ke krytí solventnostního kapitálového požadavku a minimálního kapitálového požadavku ï udržovat míru solventnosti v souladu s √ požadavky podle článkemů 25 ð 99 a 126 ï;

2000/26/ES čl. 8 písm. b)

hg) oznámí jméno a adresu škodního zástupce jmenovaného v každém jiném členském státě, než ve kterém je žádáno o povolení, jestliže rizika, jež mají být kryta, patří do odvětví 10 bodu A přílohy I, s vyloučením odpovědnosti dopravce.

73/239/EHS článek 23

gh) předloží obchodní plán v souladu s čl.ánkem 160 11 odst. 1 a 2;

ò nový

i) splňuje požadavky v oblasti správy stanovené v kapitole IV oddílu 2.

2002/83/ES čl. 51 odst. 1 a 73/239/EHS článek 23 (přizpůsobený)

13. Každý √Pro účely této kapitoly se „pobočkou“ rozumí každá trvalá přítomnost pojišťovny na území členskýého státu umožní přístup k činnosti uvedené v článku 1 každé pojišťovněy √ uvedené v odstavci 1 , jejíž sídlo se nachází mimo Společenství, za podmínky, že této , která √ v uvedeném členském státě získá pojišťovně je vydáno úřední povolení √ a vykonává pojišťovací činnost .

2002/83/ES (přizpůsobený)

Článek 160 √ Obchodní plán pobočky

31. Obchodní plán agentury nebo pobočky uvedený v odst. 2 písm. g) čl. 159 odst. 2 písm. h) obsahuje: údaje nebo doklady o

a) povazehu √ rizik nebo závazků , které pojišťovna hodlá krýt;

b) hlavních zásadáchy zajištění;

ò nový

c) odhady budoucího solventnostního kapitálového požadavku stanoveného v kapitole VI oddílu 4 na základě předpokládané rozvahy, jakož i metodu použitého výpočtu k odvození těchto odhadů;

d) odhady budoucího minimálního kapitálového požadavku stanoveného v kapitole VI oddílu 5 na základě předpokládané rozvahy, jakož i metodu použitého výpočtu k odvození těchto odhadů;

2002/83/ES (přizpůsobený)

ð nový

ce) stavu ð použitelných vlastních zdrojů a použitelných základních vlastních zdrojů ï míry solventnosti pojišťovny a garančním fondu √ pojišťovny ð v souvislosti se solventnostním kapitálovým požadavkem a minimálním kapitálovým požadavkem ï uvedenémým v článku 55 kapitole VI oddílech 4 a 5 ;

(df) předpokládanýché nákladechy na vytvoření provozního systému a organizaci obchodní sítě a finančních zdrojíche zamýšlenýché k pokrytí uvedených nákladů; √ a pokud jsou rizika, která mají být kryta, zařazena do odvětví 18 v bodě A přílohy I, také zdrojůe, které má pojišťovna k dispozici pro zabezpečení asistence ;

ò nový

g) informace o struktuře systému správy.

2002/83/ES (přizpůsobený)

ð nový

a 2. kKromě √ požadavků stanovených v odstavci 1 obsahuje obchodní plán toho pro první tři účetní období:

e) plánu uvádějícího podrobné odhady příjmů a výdajů týkajících se přímého pojištění, zajišťovacích akceptací a cesí;

fa) předpokládanéou rozvazehu;

gb) předpokládaných odhady finančních zdrojíchů zamýšlených ke krytí ð technických rezerv, minimálního kapitálového požadavku ï a ð solventnostního kapitálového požadavku a ï míry solventnosti;

c) √u neživotního pojištění rovněž

√i) předpokládané správní náklady mimo zřizovací náklady, zejména běžné režijní náklady a provize,

√ii) předpokládané pojistné nebo příspěvky a náklady na pojistná plnění;

d) √u životního pojištění rovněž plán uvádějící podrobné odhady předpokládaných příjmů a výdajů s ohledem na přímé pojištění, převzaté zajištění a postoupené zajištění.

43. Členskýé stát √ státy můžeohou √ na životních pojišťovnách vyžadovat pravidelné oznamování technických podkladů používaných pro výpočty sazeb pojistného a technických rezerv, aniž by tento požadavek představoval předběžnou podmínku pro výkon činnosti √ uvedenou pojišťovnou.

2002/83/ES článek 53 (přizpůsobený)

ð nový

Článek 161 Převod kmene pojistných smluv

1. Za podmínek stanovených vnitrostátními právními předpisy povolí každý členskýé stát √ státy agenturám a pobočkám usazeným na jeho √ jejich území, na které se vztahuje tato hlava kapitola, převést celý kmen pojistných smluv nebo jeho část přejímajícímu √ přebírajícímu podniku usazenému ve stejném členském státě, pokud příslušné orgány √ dozoru tohoto členského státu nebo případně příslušné orgány √ dozoru členského státu uvedeného v článku 56, 39 potvrdí, že po provedeném převodu bude mít přejímající podnik √ přebírající podnik nezbytnoué ð použitelné vlastní zdroje na krytí solventnostního kapitálového požadavku ï míru solventnosti.

92/49/EHS článek 53 (přizpůsobený)

ð nový

2. Za podmínek stanovených vnitrostátním právem povolí každý členskýé stát √ státy agenturám a pobočkám zřízeným na jeho √ jejich území a uvedeným v této hlavě kapitole, aby převedly celý kmen pojistných smluv nebo jeho část na pojišťovnu, která má sídlo v jiném členském státě, pokud příslušné orgány √ dozoru uvedeného členského státu potvrdí, že přijímající subjekt √ přebírající podnik disponuje potřebnou nezbytnými ð použitelnými vlastními zdroji na krytí solventnostního kapitálového požadavku ï mírou solventnosti při započítání dotyčného převodu.

3. Pokud za podmínek stanovených vnitrostátním právem povolí členský stát agenturám a pobočkám zřízeným na jeho území a uvedeným v této hlavě kapitole, aby převedly celý kmen pojistných smluv nebo jeho část na agenturu nebo pobočku uvedenou v této hlavě kapitole a zřízenou na území jiného členské státu, zajistí, aby příslušné orgány √ dozoru členského státu přijímajícího subjektu √ přebírajícího podniku nebo případně členského státu uvedeného v článku 26 164 potvrdily,:

a) že přijímající subjekt √ přebírající podnik disponuje potřebnou √ nezbytnými ð použitelnými vlastními zdroji na krytí solventnostního kapitálového požadavku ï mírou solventnosti při započítání dotyčného převodu;

b) že právo členského státu přijímajícího subjektu √ přebírajícího podniku dovoluje takový převod;

c) a že tento √ členský stát s převodem souhlasí.

4. V případech uvedených v odstavcích 1, 2 a 3 povolí členský stát, ve kterém se nachází převádějící agentura nebo pobočka, tento převod poté, co obdrží souhlas příslušných orgánů √ dozoru členského státu, ve kterém se nachází riziko √ nebo členského státu závazku , pokud se liší od členského státu, ve kterém se nachází převádějící agentura nebo pobočka.

5. Příslušné oOrgány √ dozoru konzultovaných členských států sdělí své stanovisko nebo souhlas příslušným orgánům √ dozoru domovského členského státu převádějící pojišťovny do tří měsíců od obdržení žádosti;. pPokud orgány, se kterými byly prováděny konzultace, neodpovědí v uvedené lhůtě, považuje se to za příznivé stanovisko nebo mlčenlivý souhlas.

6. Převod povolený v souladu s tímto článkem odstavci 1 až 5 se zveřejňuje za podmínek stanovených vnitrostátními právními předpisy v členském státě, ve kterém se nachází riziko, √ nebo v členském státě závazku .

Takový převod je automaticky platný vůči pojistníkům, pojištěným osobám a jiným osobám, které mají práva a povinnosti vyplývající z převedených smluv.

2002/83/ES a 92/49/EHS článek 53 (přizpůsobený)

Tímto ustanovením Prvním a druhým pododstavcem není dotčeno právo členských států nabídnout pojistníkům možnost vypovědět smlouvy ve stanovené lhůtě po provedení převodu.

2002/83/ES článek 54 (přizpůsobený)

ð nový

Článek 162 Technické rezervy

Členské státy požadují po pojišťovnách, aby si vytvořily √ přiměřené technické rezervy uvedené v článku 20 v přiměřené výši ke krytí ð pojistných a zajistných ï závazků převzatých na svých územích √ , které se vypočítají podle kapitoly VI oddílu 2. Členské státy požadují na pojišťovnách, aby aktiva a závazky oceňovaly podle kapitoly VI oddílu 1 a vlastní zdroje určovaly podle kapitoly VI oddílu 3 . Členské státy dbají na to, aby agentura nebo pobočka kryla tyto rezervy aktivy, která odpovídají těmto rezervám, a odpovídajícími aktivy v souladu s přílohou II.

Právní předpisy členských států se uplatňují na výpočet těchto rezerv, určení kategorií investic a oceňování aktiv a případně na stanovení limitů, ve kterých tato aktiva mohou být pro krytí těchto rezerv použita.

Dotyčný členský stát vyžaduje, aby aktiva kryjící tyto rezervy byla umístěna na jeho území. Použije se však čl. 20 odst. 4).

2002/83/ES článek 55 (přizpůsobený)

ð nový

Článek 163 Míra solventnosti ð Solventnostní kapitálový požadavek ï a ð minimální kapitálový požadavek ï garanční fond

1. Každý členský stát požaduje po agenturách nebo pobočkách vytvořených na jeho území ð použitelné vlastní zdroje ï míru solventnosti skládající se z položek uvedených v čl.ánku 27 ð 97 odst. 4 ï .

Minimální míra solventnosti ð Solventnostní kapitálový požadavek a minimální kapitálový požadavek ï se vypočte podle ð kapitoly VI oddílů 4 a 5 ï článku 28 .

Při výpočtu této míry ð solventnostního kapitálového požadavku a minimálního kapitálového požadavku ï je však třeba vzít v úvahu:

√a) u neživotního pojištění pouze činnost vykonávanou dotyčnou pobočkou;

(b) √u životního pojištění pouze operace prováděné dotyčnou agenturou nebo pobočkou.

2. Jedna třetina minimální míry solventnosti představuje garanční fond.

Výše tohoto fondu však nesmí být menší než polovina minima požadovaného podle čl. 29 odst. 2 prvního pododstavce. Do tohoto garančního fondu se započítává jistota složená při zahájení činnosti v souladu se čl. 51 odst. 2 písm. e).

ð Použitelná výše základních vlastních zdrojů požadovaná na krytí minimálního kapitálového požadavku ï Garanční fond a ð absolutní dolní mez ï minimální výše tohoto √ uvedeného fondu ð minimálního kapitálového požadavku ï se vytvoří √ stanoví v souladu se článkem 29 ð čl. 97 odst. 5 ï.

73/239/EHS článek 25 (přizpůsobený)

ð nový

2.3. Jedna třetina míry solventnosti tvoří garanční fond. Garanční fond ð Použitelná výše základních vlastních zdrojů ï nesmí být nižší než polovina minimální ð absolutní dolní meze ï požadovanéhoé podle čl. 17 odst. 2 126 odst. 1 písm. d) .

Počáteční kauce √ jistota složená podle čl. 159 odst. 2 písm. e) 23 odst. 2 písm. e) se započítává do této částky √ výše garančního fondu ð použitelných základních vlastních zdrojů na krytí minimálního kapitálového požadavku ï.

2002/83/ES článek 55 (přizpůsobený)

ð nový

3.4. Aktiva představující minimální ð solventnostní kapitálový požadavek ï míru solventnosti musí být umístěna v členském státě, kde je provozována činnost, až do výše ð minimálního kapitálového požadavku ï garančního fondu a jejich přebytek se musí nacházet ve Společenství.

2002/83/ES článek 56 a 84/641/EHS článek 12

Článek 164Výhody pro pojišťovny s povolením ve více než jednom členském státě

1. Pojišťovna, která požádala o povolení ve více než jednom členském státě nebo je obdržela, může žádat o tyto výhody, které mohou být poskytnuty pouze společně:

2002/83/ES článek 56 (přizpůsobený)

ð nový

a) míra solventnosti ð solventností kapitálový požadavek ï uvedenáý v článku 55 163 se vypočítává ve vztahu k veškeré činnosti vykonávané ve Společenství; v tom případě je třeba pro účely tohoto výpočtu brát v úvahu pouze činnosti provozované všemi agenturami nebo pobočkami usazenými ve Společenství;

b) jistota požadovaná podle čl. 51 odst. 2 písm e) 159 odst. 2 písm. e) se složí pouze v jednom z těchto členských států;

c) aktiva odpovídající garančnímu fondu ð minimálnímu kapitálovému požadavku ï musí být umístěna √ podle článku 131 ve kterémkoli zčlenských států, ve kterých pojišťovna vykonává své činnosti.

√V případech uvedených v písmenu a) prvního pododstavce se pro účely uvedeného výpočtu přihlíží jen k operacím, které provedly všechny pobočky zřízené v rámci Společenství.

2. Žádost o poskytnutí výhod stanovených v odstavci 1 se podává příslušným orgánům √ dozoru dotyčných členských států. V žádosti musí být uveden orgán členského státu, který v budoucnu bude dohlížet na solventnost u veškeré činnosti agentur nebo poboček usazených ve Společenství. Výběr tohoto orgánu učiněný pojišťovnou musí být zdůvodněn.

Jistota √ podle čl. 159 odst. 2 písm. e) se složí v tomto členském státě.

84/641/EHS článek 12 (přizpůsobený)

3. Výhody podle odstavce 1 mohou být poskytnuty pouze tehdy, jestliže s nimi vysloví souhlas příslušné orgány √ dozoru všech členských států, v nichž byla žádost podána.

Nabývají účinnosti dnem, k němuž se vybraný orgán dozoru vůči ostatním orgánům dozoru zaváže k dohlížení √ dozoru nad solventností agentur nebo poboček v celém rozsahu jejich činnosti v rámci Společenství.

Zvolený orgán dozoru dostává od ostatních členských států informace nezbytné pro dozor nad celkovou solventností agentur a poboček usazených na jejich území.

4. Výhody poskytnuté na základě tohoto článku odstavců 1, 2 a 3 jsou odňaty všemi dotyčnými členskými státy současně na žádost jednoho nebo více členských států.

2002/83/ES článek 52 (přizpůsobený)

Článek 165 Pravidla pro pobočky pojišťoven ze třetích zemí √ Informace týkající se účetnictví, obezřetnosti a statistiky a pojišťovny v obtížích

2. √Pro účely tohoto oddílu se použije Ččlánkyek 13 a 37 33, čl. 34 odst. 5, čl. 136 odst. 3, články 137 a 138 se použijí obdobně na agentury a pobočky uvedené v této hlavě.

Pro účely článku 37 je příslušný orgán, který dohlíží na celkovou solventnost agentur a poboček, postaven na roveň příslušnému orgánu členského státu sídla.

84/641/EHS článek 13 (přizpůsobený)

Pro účely článkuů 20 134, 135 a 136 , splňuje-li pojišťovna podmínky pro poskytnutí výhod uvedených v čl. 26 odst. 1 164 odst. 1, 2 a 3, je orgán √ dozoru příslušný pro ověřování solventnosti agentur nebo poboček usazených v rámci Společenství při veškeré jejich činnosti postaven na roveň orgánu √ dozoru členského státu, na jehož území se nachází ústředí pojišťovny Společenství.

2002/83/ES článek 52 (přizpůsobený)

Článek 166 √Oddělená správa životního a neživotního pojištěníÕ

1. a) S výhradou písmena b) nesmějí agentury a pPobočky uvedené v této hlavě tomto oddíle nesmějí souběžně vykonávat v √ tomtéž členském státě činnosti √ životního a neživotního pojištění uvedené v příloze směrnice 73/239/EHS a činnosti v oblasti působnosti této směrnice.

b) 2. S výhradou písmena c) √ Odchylně od odstavce 1 mohou členské státy stanovit, že agentury a pobočky uvedené v této hlavě tomto oddíle, které v odpovídající den uvedený v čl. 18 odst. 3 71 odst. 5 prvním pododstavci vykonávaly obě činnosti v členském státě souběžně, v tom smějí pokračovat, pokud je každá činnost spravována odděleně v souladu s článkem 19 72.

c) 3. Každý členský stát, který podle druhého pododstavce čl. 18 odst. 6 71 odst. 5 druhého pododstavce po pojišťovnách usazených na jeho území požaduje, aby přestaly se souběžným výkonem činností, které vykonávaly v odpovídající den uvedený v prvním pododstavci čl. 18 odst. 3) 71 odst. 5 prvním pododstavci , musí tuto podmínku uložit také agenturám a pobočkám uvedeným v této hlavě tomto oddíle, které jsou usazeny na jeho území a souběžně tam vykonávají obě činnosti.

d) Členské státy mohou stanovit, že agentury a pobočky uvedené v této hlavě tomto oddíle, jejichž sídlo vykonává souběžně obě činnosti a které ke dnům uvedeným v čl.ánku 18 odst. 3) 71 odst. 5 prvním pododstavci vykonávaly na území členského státu výhradně činnost √ životního pojištění v oblasti působnosti této směrnice, tam mohou pokračovat ve výkonu své činnosti. Jestliže si pojišťovna přeje vykonávat činnost √ neživotního pojištění uvedenou ve směrnici 73/239/EHS na tomto území, může činnost √ životního pojištění spadající pod tuto směrnici vykonávat pouze prostřednictvím dceřiné společnosti.

Článek 167 √ Odnětí povolení pojišťovnám, kterým bylo povolení vydáno ve více než jednom členském státě

73/239/EHS článek 28 (přizpůsobený)

V případě odnětí povolení orgánem uvedeným v čl. 26 (2 164 odst. 2 uvědomí tento orgán orgány √ dozoru ostatních členských států, ve kterých pojišťovna vykonává svou činnost, a √ uvedené orgány přijmou odpovídající opatření.

Je-li důvodem pro √ uvedené odnětí povolení nepřiměřenost celkového stavu solventnosti, jak je stanovena v souhlasu podle článku 26 164 , členské státy, které vyjádřily souhlas, odejmou rovněž svá povolení.

2002/83/ES článek 57

Článek 168Dohody s třetími zeměmi

73/239/EHS článek 29 a 2002/83/ES článek 57 (přizpůsobený)

Společenství může v dohodách uzavřených v souladu se Smlouvou s jednou či více třetími zeměmi sjednat použití odlišných ustanovení oproti ustanovením této hlavy tohoto oddílu za účelem zabezpečení přiměřené ochrany √ pojistníků a pojištěných osob v členských státech na základě vzájemnosti.

ò nový

Oddíl 2 – ZAJIšTěNÍ

ČLÁNEK 169 ROVNOCENNOST

1. Komise přijme rozhodnutí v souladu s poradním postupem podle čl. 313 odst. 2, zda je solventnostní režim třetí země uplatňovaný na zajistné činnosti pojišťoven nebo zajišťoven se sídlem v uvedené třetí zemi rovnocenný se solventnostním režimem, který stanoví tato směrnice.

Tato rozhodnutí jsou pravidelně přezkoumávána.

2. Pokud se podle odstavce 1 považuje solventnostní režim třetí země za rovnocenný s touto směrnicí, se zajistnými smlouvami uzavřenými s pojišťovnami nebo zajišťovnami, které mají sídlo v uvedených třetích zemích, se musí nakládat stejně jako se zajistnými smlouvami uzavřenými s pojišťovnou nebo zajišťovnou, která je povolena podle této směrnice.

2005/68/ES článek 32 (přizpůsobený)

ð nový

Článek 170 √Zákaz jištění aktivÕ

Je-li zajistitelem √ zajišťovnou pojišťovna neboÕ zajišťovna povolená v souladu s touto směrnicí nebo pojišťovna, která má povolení v souladu se směrnicí 73/239/EHS nebo se směrnicí 2002/83/ES ð se sídlem v třetí zemi, jejíž solventnostní režim se považuje za rovnocenný se solventnostním režimem stanoveným v této směrnici podle článku 169 ï, členské státy nebudou √ nesmějí zachovávat nebo nezavedou systém tvorby hrubých technických rezerv, který požaduje jištění aktiv pro krytí dlužného zajistného a nevyřízených zajistných událostí.

2005/68/ES článek 49 (přizpůsobený)

Článek 171Zásady a podmínky pro provozování zajišťovací činnosti

Členský stát neuplatní vůči zajišťovnám √třetích zemích , jejichž skutečné sídlo se nachází mimo území Společenství, které zahajují √ mají přístup k zajišťovacím činnostem nebo √ je poskytují zajišťovací činnosti na jeho území, ustanovení vedoucí k příznivějšímu zacházení s nimi než se těmi √ zajišťovnami , jejichž skutečné sídlo je v tomto členském státě.

2005/68/ES článek 50 (přizpůsobený)

Článek 172Dohody s třetími zeměmi

1. Komise může Radě předložit návrhy na projednání dohod s jednou či více třetími zeměmi o způsobech provádění dozoru nad:

a) zajišťovnami, jejichž skutečná sídla se nacházejí v ze třetích zemích, a které provádějí zajišťovací činnosti ve Společenství,;

b) zajišťovnami, jejichž skutečná sídla se nacházejí ve ze Společenství, a které provádějí zajišťovací činnosti v třetí zemi.

2. Dohody podle odstavce 1 mají za cíl hlavně zajistit účinný přístup na trh pro zajišťovny na území smluvních stran za podmínek rovnosti obezřetného řízení a ustanovit vzájemné uznání pravidel a postupů pro dozor nad zajišťovnami. Jejich cílem je také zajištění toho, aby:

a) příslušné orgány √ dozoru členských států byly schopné získat informace nutné pro dozor nad zajišťovnami, jejichž skutečné sídlo se nachází ve Společenství a které provádějí zajišťovací činnosti na území dotyčných třetích zemí;

b) příslušné orgány √ dozoru třetích zemí byly schopné získat informace nutné pro dozor nad zajišťovnami, jejichž skutečná sídla se nacházejí na jejich územích a které provádějí zajišťovací činnosti na území Společenství.

3. Aniž by byl dotčen čl. 300 odst. 1 a 2 Smlouvy, prověří Komise za pomoci Evropského výboru pro pojišťovnictví a zaměstnanecké penzijní pojištění výsledky jednání podle odstavce 1 tohoto článku a výslednou situaci.

2002/83/ES (přizpůsobený)

HLAVA VI KAPITOLA X

PRAVIDLA PRO DCEŘINÉ SPOLEČNOSTI MATEŘSKÝCH SPOLEČNOSTÍ √ POJIŠŤOVEN A ZAJIŠŤOVEN ŘÍDÍCÍCH SE PRÁVEM TŘETÍ ZEMĚ A PRO NABÝVÁNÍ PODÍLŮ TĚMITO MATEŘSKÝMI SPOLEČNOSTMI POJIŠŤOVNAMI A ZAJIŠŤOVNAMI

√ ODDÍL 1 - POJIšTěNÍ

2005/1/ES článek 8 bod 2 (přizpůsobený)

Článek 173Informace od členských států Komisi

Příslušné oOrgány √ dozoru členských států uvědomí Komisi a příslušné orgány ostatních členských státůa) o každém povolení přímé nebo nepřímé dceřiné společnosti jedné nebo více mateřských společností, které se řídí právem třetí země;.

√Uvedené informace musí rovněž obsahovat údaje o struktuře dotyčné skupiny.

b) kKdykoli takováto mateřská společnost √ pojišťovna nebo zajišťovna řídící se právem třetí země získá podíl v pojišťovně √ nebo zajišťovně, jíž bylo vydáno povolení ve Společenství, kterým se tato pojišťovna √ nebo zajišťovna stává její dceřinou společností √ uvedené pojišťovny nebo zajišťovny ze třetí země, orgány dozoru domovského členského státu uvědomí Komisi a orgány dozoru ostatních členských států .

Jestliže je povolení uvedené v písmenu a) vydáno přímé nebo nepřímé dceřiné společnosti jedné nebo více mateřských společností řídících se právem třetích zemí, objasní se struktura skupiny v oznámení, které příslušné orgány zašlou Komisi a ostatním příslušným orgánům.

2005/68/ES článek 52 (přizpůsobený)

Článek 174Zacházení třetích zemí s zajišťovnami √ pojišťovnami ze Společenství

1. Členské státy informují Komisi o jakýchkoliv obecných obtížích, se kterými se setkají jejich √pojišťovny nebo zajišťovny při usazování nebo výkonu svých činností v třetí zemi nebo přenášení provozování svých aktivit činností do v třetí zeměi.

2. Komise pravidelně vypracovává √ předkládá Radě zprávu o zacházení se √ pojišťovnami nebo zajišťovnami √ , které mají povolení ve ze Společenství, v třetích zemích ve smyslu podmínek uvedených v odstavci 3 při, √ pokud jde o:

a) usazování zajišťoven √ nebo pojišťoven, kterým bylo vydáno povolení ve ze Společenství, v třetích zemích,;

b) získávání podílů v zajišťovnách √ nebo pojišťovnách z třetích zemí,;

c) provádění √ pojišťovacích nebo zajišťovacích činností takto usazenými podniky √ pojišťovnami nebo zajišťovnami ;

d) a přeshraniční poskytování √ pojišťovacích nebo zajišťovacích služeb ze Společenství do třetích zemí.

Komise předkládá tyto zprávy spolu s případnými vhodnými návrhy Radě.

90/618/EHS článek 4

3. Jestliže Komise na základě zpráv uvedených v odstavci 2 nebo na základě jiných informací zjistí, že některá třetí země neposkytuje pojišťovnám Společenství účinný přístup na trh srovnatelný s přístupem, který Společenství poskytuje pojišťovnám z této třetí země, může předložit Radě návrh na odpovídající zmocnění k jednání s cílem získat pro pojišťovny Společenství srovnatelné příležitosti v hospodářské soutěži. Rada rozhoduje kvalifikovanou většinou.

2002/83/ES

3. Kdykoliv Komise buď na základě zpráv uvedených v odstavci 2, nebo na základě jiných informací zjistí, že třetí země neposkytuje pojišťovnám ze Společenství účinný přístup na trh srovnatelný s přístupem poskytovaným Společenstvím pojišťovnám z této třetí země, může předložit Radě návrhy na vhodné zmocnění pro vyjednávání s cílem získat srovnatelné konkurenční příležitosti pro pojišťovny ze Společenství. Rada rozhoduje kvalifikovanou většinou.

2005/68/ES článek 52

3. Kdykoliv Komise buď na základě zpráv uvedených v odstavci 2, nebo na základě jiných informací zjistí, že třetí země neposkytuje zajišťovnám ze Společenství účinný přístup na trh, může předložit Radě návrhy na vhodné zmocnění pro vyjednávání s cílem získat pro zajišťovny ze Společenství lepší přístup na trh.

2002/83/ES

4. Kdykoliv Komise buď na základě zpráv uvedených v odstavci 2, nebo na základě jiných informací zjistí, že se pojišťovnám ze Společenství nedostává ve třetí zemi zacházení poskytujícího stejné příležitosti v soutěži, jaké mají domácí pojišťovny, a že nejsou plněny podmínky účinného přístupu na trh, může zahájit jednání, aby situaci napravila.

90/618/EHS článek 4

4. Jestliže Komise na základě zpráv uvedených v odstavci 2 nebo na základě jiných informací zjistí, že se s pojišťovnami Společenství ve třetí zemi nezachází tak, aby na vnitrostátní úrovni měly stejné příležitosti v hospodářské soutěži, jaké mají domácí pojišťovny, a že nejsou dány podmínky pro účinný přístup na trh, může zahájit jednání k nápravě této situace.

2005/1/ES čl. 4 bod 2

V případech uvedených v prvním pododstavci může být kdykoli vedle zahájení jednání rozhodnuto postupem podle článku 5 rozhodnutí 1999/468/ES[72] a v souladu s čl. 7 odst. 3 a článkem 8 zmíněného rozhodnutí, že příslušné orgány členských států musí omezit nebo pozastavit svá rozhodnutí

2002/83/ES

Za okolností popsaných v prvním pododstavci může být také kdykoliv rozhodnuto, že kromě zahájení jednání musí příslušné orgány členských států postupem podle čl. 65 odst. 2 omezit nebo pozastavit svá rozhodnutí o

- žádostech o povolení podaných v okamžiku rozhodnutí nebo budoucích žádostí o povolení a

2005/1/ES čl. 4 bod 2

a) o žádostech o vydání povolení podaných v okamžiku přijetí rozhodnutí nebo později;

b) o nabývání podílů přímými nebo nepřímými mateřskými společnostmi řídícími se právem dotyčné třetí země.

2002/83/ES

- získání podílů přímými nebo nepřímými mateřskými společnostmi řídícími se právem dotyčných třetích zemí.

2002/83/ES a 90/618/EHS článek 4

Trvání uvedených opatření nesmí překročit tři měsíce.

2002/83/ES

Před koncem uvedené tříměsíční lhůty a podle výsledků jednání může Rada na návrh Komise kvalifikovanou většinou rozhodnout, zda mají být přijatá opatření nadále uplatňována.

90/618/EHS článek 4

Před uplynutím tohoto tříměsíčního období a podle výsledků jednání může Rada na návrh Komise rozhodnout kvalifikovanou většinou, že se tato opatření budou používat i nadále.

Tato omezení nebo pozastavení se nesmějí použít na zakládání dceřiných společností pojišťovnami nebo jejich dceřinými společnostmi řádně povolenými ve Společenství nebo na získávání podílů v pojišťovacích podnicích ve Společenství těmito pojišťovnami nebo dceřinými společnostmi.

2002/83/ES

Tato omezení nebo pozastavení se nesmí vztahovat na vytváření dceřiných společností pojišťovnami nebo jejich dceřinými společnostmi, kterým bylo vydáno řádné povolení ve Společenství, nebo na nabývání podílů v pojišťovnách Společenství těmito pojišťovnami nebo dceřinými společnostmi.

2002/83/ES a 90/618/EHS článek 4

5. Kdykoli Komise zjistí, že došlo k jedné ze situací popsaných v odstavcích 3 a 4, členské státy ji na požádání informují o

a) všech žádostech o povolení podaných přímou nebo nepřímou dceřinou společností, jejichž jedna nebo více mateřských společností se řídí právem dané třetí země;

2002/83/ES

b) veškerých plánech této společnosti na nabytí takového podílu v pojišťovně Společenství, že by se tato pojišťovna stala dceřinou společností první společnosti.

90/618/EHS článek 4

b) o všech záměrech takové pojišťovny získat v některé pojišťovně Společenství podíl, jímž by se tato pojišťovna stala její dceřinou společností.

Tato povinnost poskytovat informace pomíjí uzavřením dohody se třetí zemí uvedené vodstavci 3 a 4 nebo když se opatření uvedená v odst. 4 druhém a třetím pododstavci přestanou uplatňovat.

6. Opatření přijatá podle tohoto článku musí být v souladu se všemi závazky Společenství ve všech mezinárodních dohodách, dvoustranných nebo mnohostranných, upravujících přístup k činnosti v pojištění a její výkon.

2002/83/ES

Tato povinnost poskytovat informace pomine, jakmile je dosaženo dohody se třetí zemí zmíněnou v odstavci 3 nebo 4 nebo když se opatření uvedená v odst. 4 druhém a třetím pododstavci přestanou uplatňovat.

2005/68/ES článek 51

Příslušné orgány členských států informují Komisi a příslušné orgány ostatních členských států:

a) o každém povolení přímého nebo nepřímého dceřiného podniku jednoho nebo více mateřských podniků řídících se právem třetí země;

b) kdykoli takový mateřský podnik získá podíl v zajišťovně ve Společenství, který tuto zajišťovnu změní na její dceřiný podnik.

Je-li vydáno povolení, jak je uvedeno v písmenu a), pro přímý nebo nepřímý dceřiný podnik jednoho nebo více mateřských podniků řídích se právem třetí země, objasní se struktura skupiny v oznámení, které příslušné orgány zašlou Komisi.

2002/83/ES

6. Opatření přijatá podle tohoto článku musí být v souladu s povinnostmi Společenství podle jakýchkoli mezinárodních dohod, dvoustranných i mnohostranných, upravujících přístup pojišťoven k činnosti a jejímu výkonu.

2005/68/ES článek 52

4. Opatření přijatá podle tohoto článku musí být v souladu s povinnostmi Společenství podle jakýchkoli mezinárodních dohod, zvláště v rámci Světové obchodní organizace.

90/618/EHS článek 4 (přizpůsobený)

6. Opatření přijatá podle tohoto článku musí být v souladu se všemi závazky Společenství ve všech mezinárodních dohodách, dvoustranných nebo mnohostranných, upravujících přístup k činnosti v pojištění a její výkon.

HLAVA II - √ZVLÁŠTNÍ USTANOVENÍ O POJIŠTĚNÍ A ZAJIŠTĚNÍ

√KAPITOLA I – ROZHODNÉ PRÁVO A PODMÍNKY SMLUV TÝKAJÍCÍCH SE PŘÍMÉHO POJIŠTĚNÍ

√ ODDÍL 1 – ROZHODNÉ PRÁVO

√ PODODDÍL 1 – NEžIVOTNÍ POJIšTěNÍ

88/357/EHS článek 7 (přizpůsobený)

Článek 175 √ Rozhodné právo

1. Rozhodné právo pojistných smluv √ týkajících se neživotního pojištění zmíněných v této směrnici kryjících rizika nacházející se v členských státech se určuje takto podle odstavců 2 až 6:

a) 2. Jestliže má pojistník své √ je obvyklé bydliště nebo ústředí √ pojistníka na území členského státu, ve kterém se nachází riziko, je pro pojistnou smlouvu rozhodné právo tohoto členského státu.

Pokud to však právo tohoto členského státu připouští, mohou si smluvní strany zvolit právo jiného státu.

b) 3. Jestliže pojistník nemá své obvyklé bydliště ani ústředí √ pojistníka není v členském státě, ve kterém se nachází riziko, mohou si smluvní strany zvolit uplatnění buď práva členského státu, ve kterém se nachází riziko, nebo práva státu, ve kterém má pojistník své √ se nachází obvyklé sídlo nebo ústředí √ pojistníka .

c) 4. Pokud pojistník vykonává obchodní nebo průmyslovou činnost nebo svobodné povolání a √ pojistná smlouva kryje dvě nebo více rizik spojených s těmito činnostmi, √ která se nacházejících se v různých členských státech, √ mohou si smluvní strany zvolit rozšiřuje se svoboda volby rozhodného práva smlouvy i na právo √ jakéhokoli z dotyčných těchto členských států a √ nebo právo státu, ve kterém má pojistník své √ se nachází obvyklé bydliště nebo ústředí √ pojistníka .

d) 5. Bez ohledu na ustanovení v písmenech b) a c), pPokud √ v případech uvedených v odstavcích 3 a 4 členské státy zmíněné v uvedených písmenech √ odstavcích poskytují větší svobodu volby rozhodného práva √ pojistné smlouvy, mohou smluvní strany této svobody využít.

(e) 6. Bez ohledu na ustanovení v písmenech √ Odchylně od odstavců a)2, b)3 a c)4, pokud jsou rizika krytá √ pojistnou smlouvou omezena na pojistné události, ke kterým dochází v jiném členském státě, než ve kterém se nachází riziko, jak je uvedeno v čl. 2 písm. d), mohou si strany vždy zvolit právo tohoto jiného √ členského státu √ , ve kterém k uvedeným pojistným událostem dochází .

92/49/EHS článek 27 (přizpůsobený)

√ Článek 176 Velká rizika

(f) 1. Pro √ velká rizika uvedená v čl. 5 písm. d) směrnice 73/239/EHS si mohou smluvní strany zvolit kterékoli právo.

88/357/EHS článek 5 (přizpůsobený)

90/618/EHS článek 2

(d) √ 2. Pro účely odstavce 1 „velkýmiá rizikya“ √ zahrnují :

i)a) rizika zařazená do odvětví 4, 5, 6, 7, 11 a 12 v boduě A přílohy I;

ii)b) rizika zařazená do odvětví 14 a 15 v boduě A přílohy I, jestliže pojistník profesionálně vykonává průmyslovou nebo obchodní činnost nebo svobodné povolání a riziko se týká této činnosti;

iii)c) rizika zařazená do odvětví 3, 8, 9, 10, 13 a 16 v boduě A přílohy I ⎜, pokud pojistník překročí limity u alespoň dvou z následujících tří hledisek:

první etapa: do 31. prosince 1992:

celková bilance: 12,4 miliónu ECU,

čistý obrat: 24 miliónu ECU,

průměrný počet zaměstnanců během finančního roku účetního období : 500.

druhá etapa: od 1. ledna 1993:

i) celková bilance: 6,2 miliónu ECU 6 200 000 EUR,

ii) čistý obrat: 12,8 miliónu ECU 12 800 000 EUR,

iii) průměrný počet zaměstnanců během finančního roku √ účetního období : 250.

Pokud pojistník patří do skupiny podniků, pro které se vede konsolidované účetnictví ve smyslu směrnice 83/349/EHS, uplatňují se výše uvedená kritéria √ uvedená v prvním pododstavci písm. c) na základě konsolidovaných účtů.

Každý čČlenskýé stát √ státy můžeohou doplnit kategorii uvedenou pod v bodem iii) prvním pododstavci písm. c) o rizika pojišťovaná profesními sdruženími, společnými podniky nebo dočasnými seskupeními.

88/357/EHS článek 7 (přizpůsobený)

√ Článek 177 Nutně použitelné normy

g) Skutečností, že v případech zmíněných v písmenech a) nebo f) čl. 175 odst. 2 a čl. 176 odst. 1 strany zvolily některé právo, pokud jsou všechny ostatní aspekty týkající se situace v době volby práva spojeny pouze s jedním členským státem, nesmí být dotčeno použití nutně použitelných pravidel práva předpisů tohoto členského státu, to znamená pravidel norem, ze kterých právo daného státu nepřipouští odchylky ve smluvních ustanoveních.

√ Článek 178 Neexistence volby práva

h) Volba práva zmíněná v předchozích případech musí √ v souladu s článkem 175, 176 a 177 musí být vyjádřena nebo projevena s dostatečnou určitostí podmínkami smlouvy nebo okolnostmi případu.

Není-li tomu tak √ volba jasně vyjádřena nebo pokud k volbě nedošlo, uplatní se na smlouvu právo státu, který je se smlouvou ze všech států zmíněných v příslušných výše uvedených ustanoveních tohoto článku čl. 175 odst. 2, 3 a 4 v nejtěsnější spojitosti. Na oddělitelnou část smlouvy, která má s některým ze států zmíněných v těchto písmenech těsnější spojitost, může být jako výjimka použito právo tohoto jiného státu. Pokud není zjištěno něco jiného, pPředpokládá se, že smlouva má nejtěsnější spojitost s členským státem, ve kterém se nachází riziko.

√Na oddělitelnou část smlouvy, která má ze států zmíněných v čl. 175 odst. 2, 3 a 4 těsnější spojitost s jiným státem, než který je uveden ve druhém pododstavci, může však být jako výjimka použito právo tohoto jiného státu.

√ Článek 179 Státy složené z několika územních jednotek

i) Sestává-li stát z několika územních jednotek, z nichž každá má své právní normy pro smluvní závazky, pak pro účely určení rozhodného práva podle této směrnice √ ve vztahu k dotyčné pojistné smlouvě se každá tato jednotka pokládá za stát.

Členský stát, ve kterém mají různé územní jednotky vlastní právní předpisy pro smluvní závazky, není povinen uplatňovat ustanovení této směrnice na kolize, které vznikají mezi právy těchto jednotek.

√ Článek 180 Nutně použitelné předpisy platné v místě sídla rozhodujícího orgánu

2. Nic v tomto čČlánkuy 175 až 179 neomezujeí uplatňování pravidel √ předpisů platných v místě sídla rozhodujícího orgánu v situaci, kdy jsou tato pravidla √ tyto předpisy nutně použitelnáé, bez ohledu na to, kterým právem se pojistná smlouva jinak řídí.

Pokud tak stanoví právo členského státu, mohou být uplatňovány nutně použitelné právní normy √ předpisy platné v místě sídla rozhodujícího orgánu členského státu, ve kterém se nachází riziko, nebo členského státu ukládajícího povinnost uzavřít pojistnou smlouvu, jestliže a nakolik podle právních předpisů těchto států musí být tyto normy použity bez ohledu na rozhodné právo smlouvy.

Jestliže √ pro účely použití prvního a druhého pododstavce smlouva pokrývá rizika nacházející se ve více než jednom členském státu, považuje se pro účely použití tohoto odstavce smlouva za složenou z více smluv, z nichž každá se každá týká pouze jednoho členského státu.

√ Článek 181 Obecná pravidla mezinárodního práva soukromého

3. S výhradou předchozích odstavců článků 175 až 180 uplatňují členské státy na pojistné smlouvy, zmíněné v této směrnici √ na které se vztahuje tato směrnice , své obecné zásady √ svá obecná pravidlaÕ mezinárodního práva soukromého týkající se smluvních závazků.

88/357/EHS článek 8 (přizpůsobený)

Článek 182 √ Povinné pojištění

1. Za podmínek stanovených v tomto článku mohou √ Neživotní pojišťovny mohou nabízet a uzavírat smlouvy o povinném pojištění v souladu s pravidly této směrnice a první směrnice za √ podmínek stanovených v odstavcích 2 až 5 .

2. Pokud členský stát ukládá povinnost uzavřít pojištění, vyhovuje √ pojistná smlouva této povinnosti, pouze pokud je v souladu se zvláštními předpisy ohledně tohoto pojištění, kteráé přijal daný členský stát.

3. Pokud je v případě povinného pojištění v rozporu právo členského státu, ve kterém se nachází riziko, s právem členského státu, který ukládá povinné pojištění, je rozhodným právem právo posledně uvedeného státu.

92/49/EHS čl. 30 odst. 1

4. a) S výhradou písmene c) druhého a třetího pododstavce tohoto odstavce se čl. 7 odst. 2 třetí pododstavec článku 180 použije, jestliže pojistná smlouva poskytuje krytí ve více členských státech, z nichž alespoň jeden ukládá povinnost uzavřít pojištění.

88/357/EHS článek 8 (přizpůsobený)

c) Členskýé stát √ státy můžeohou odchylně od článkuů 175 až 180 7 stanovit, že rozhodným právem pro smlouvu o povinném pojištění je právo státu, který ukládá povinnost uzavřít pojištění.

d) Pokud √ se v členském státě, který ukládá povinnost uzavřít pojištění, musí pojistitel √ na pojišťovně požaduje, aby oznámitla příslušným orgánům √ dozoru jakýkoli zánik krytí, může být tento zánik namítán vůči poškozeným třetím osobám pouze za podmínek stanovených právními předpisy dotyčnéhoým √ členským státuem.

5. a) Každý členský stát sdělí Komisi rizika, na něž se podle jeho právních předpisů vztahuje povinné pojištění, přičemž uvede:

a) zvláštní předpisy týkající se tohoto pojištění;

b) údaje, které musí být uvedeny v osvědčení, jež musí pojistitel √ neživotní pojišťovna vydat pojištěné osobě, pokud tento √ členský stát vyžaduje potvrzení o splnění povinnosti uzavřít pojištění. včetně Členský stát může požadovat, aby tyto údaje obsahovaly i prohlášení pojistitele √ pojišťovny o tom, že smlouva je v souladu se zvláštními předpisy týkajícími se dotyčného pojištění, √ pokud si uvedené prohlášení členský stát √ vyžádá .

b) Komise zveřejní údaje uvedené v prvním pododstavci písmenu a) v Úředním věstníku Evropskýché společenství unie .

6. c) Členskýé stát √ státy přijímáají jako potvrzení o splnění povinnosti uzavřít pojištění osvědčení, jehož obsah je v souladu s písm. a) druhou odrážkou √ uvedené v odst. 5 písm. b).

2002/83/ES článek 32 (přizpůsobený)

KAPITOLA 4√ PODODDÍL 2 – žIVOTNÍ POJIšTěNÍ

SMLUVNÍ PRÁVO A PODMÍNKY POJIŠTĚNÍ

ČLÁNEK 183 ROZHODNÉ PRÁVO SMLOUVY

1. Rozhodným právem pro smlouvy o činnostechi uvedených v této směrnici √ životního pojištění je právo členského státu závazku.

Avšak pokud to právo tohoto státu umožňuje, mohou si strany zvolit právo jiné země.

2. Pokud je pojistník fyzickou osobou a má √ se obvyklé bydliště √ pojistníka nachází v jiném členském státě, než jehož je státním příslušníkem, mohou si strany zvolit právo členského státu, jehož je státním příslušníkem √ příslušnosti .

√Článek 184 Státy složené z několika územních jednotek

3. Pokud se stát skládá z několika územních jednotek, z nichž každá má vlastní právní předpisy pro smluvní závazky, považuje se každá jednotka za zemi pro účely určení rozhodného práva podle této směrnice √ ve vztahu k dotyčné pojistné smlouvě .

Členský stát, ve kterém mají různé územní jednotky vlastní právní předpisy pro smluvní závazky, není povinen uplatňovat ustanovení této směrnice na kolize, které vznikají mezi právy těchto jednotek.

√Článek 185 Nutně použitelné předpisy platné v místě sídla rozhodujícího orgánu

4. Nic v tomto čČlánkuy 183 a 184 není dotčeno uplatňování legis fori √ předpisů platných v místě sídla rozhodujícího orgánu v situaci, kdy jsou tato pravidla √ tyto předpisy nutně použitelnáé, bez ohledu na to, kterým právem se pojistná smlouva jinak řídí.

Pokud to stanoví právo členského státu, mohou se kogentní pravidla práva √ nutně použitelné předpisy platné v místě sídla rozhodujícího orgánu členského státu závazku uplatňovat, jestliže a pokud jsou podle práva uvedeného členského státu uvedená pravidla √ uvedené normy použitelnáé bez ohledu na rozhodné právo smlouvy.

√Článek 186 Obecná pravidla mezinárodního práva soukromého

5. S výhradou odstavců 1 až 4 článků 183, 184 a 185 uplatňují členské státy na pojistné smlouvy √ týkající se životního pojištění uvedené v této směrnici pro smluvní závazky obecná pravidla mezinárodního práva soukromého.

2002/83/ES článek 33 (přizpůsobený)

√ ODDÍL 2 – OBECNÝ ZÁJEM

ČLÁNEK 187 OBECNÝ ZÁJEM

Členský stát √ , ve kterém se nachází riziko nebo členský stát závazku, nesmí bránit pojistníkovi v uzavření smlouvy s pojišťovnou, které bylo vydáno povolení za podmínek článku 4 14 , pokud to √ toto uzavření smlouvy není v rozporu s právními předpisy chránícími obecný zájem platnými √ v členském státu, ve kterém se nachází riziko, nebo v členském státu závazku.

92/49/EHS článek 29 (přizpůsobený)

√ ODDÍL 3 – POJISTNÉ PODMÍNKY A SAZBY POJISTNÉHO

√Článek 188 Neživotní pojištění

1. Členské státy však nepřijmou předpisy vyžadující √ nevyžadují předchozí schválení nebo soustavné oznamování všeobecných nebo zvláštních pojistných podmínek, sazebníků pojistného, formulářů a jiných tiskopisů, které pojišťovna hodlá používat při svém styku s pojistníky.

√ Členské státy Mmohou pouze požadovat nesoustavné oznamování uvedených pojistných podmínek a jiných dokladů pro účely ověření dodržování vnitrostátních předpisů, které se týkají pojistných smluv,. a tento požadavek √ Tyto požadavky nesmí představovat předběžnou podmínku pro výkon činnosti pojišťovny.

92/49/EHS článek 30 (přizpůsobený)

2. Bez ohledu na jakékoli opačné ustanovení může čČlenský stát, který ukládá povinnost uzavřít pojištění, může požadovat, aby √ pojišťovny sdělily jeho orgánům dozoru všeobecné a zvláštní podmínky povinného √ takového pojištění byly sděleny jeho příslušným orgánům dříve, než se začnou používat.

92/49/EHS článek 29 (přizpůsobený)

3. Členské státy nesmějí neponechatjí v platnosti sani přijímat √ nezavedou povinnost o předběžnémho oznamování nebo schvalování zamýšleného zvýšení pojistných sazeb s výjimkou případů, kdy je to součástí obecného systému kontroly cen.

2002/83/ES článek 34 (přizpůsobený)

Článek 189 Pravidla pro pojistné podmínky a sazby pojistného √ Životní pojištění

Členské státy nepřijmou předpisy vyžadující √ nevyžadují předchozí schválení pravidelného oznamování všeobecných a zvláštních pojistných podmínek, sazeb pojistného, technických podkladů používaných zejména pro výpočet sazeb pojistného a technických rezerv a formulářů a jiných tiskopisů, které hodlá √ životní pojišťovna využívat při jednáních s pojistníky.

Bez ohledu na první pododstavec může √ Domovský členský stát však může pro výhradní účel ověření souladu s vnitrostátními předpisy o zásadách pojistné matematiky vyžadovat pravidelné sdělování technických podkladů používaných zejména pro výpočet sazeb pojistného a technických rezerv., √Uvedené požadavky nesmí představovat předběžnou podmínku pro to, aby pojišťovna mohla vykonávat činnost.

Nejpozději do dne 1. července 1999 Komise předloží Radě zprávu o uplatňování těchto ustanovení.

92/49/EHS článek 31 (přizpůsobený)

√ ODDÍL 4 – INFORMACE PRO POJISTNÍKY

√ PODODDÍL 1 – NEžIVOTNÍ POJIšTěNÍ

√Článek 190 Obecné informace pro pojistníky

1. Před uzavřením pojistné smlouvy √ týkající se neživotního pojištění informuje √ neživotní pojišťovna pojistníka o

a) o rozhodném právu smlouvy tam, kde strany nemají volný výběr práva, nebo

b) nebo o tom, že strany mají možnost volného výběru rozhodného práva smlouvy, a v posledním případě s uvedením rozhodného práva, které navrhuje pojistitel,.

√ Pojišťovna rovněž informuje pojistníka o způsobu vyřizování stížností pojistníků v záležitostech smluv, včetně případné existence instituce, na kterou je možno se lze se stížnostmi obracet, aniž je dotčeno právo pojistníků obrátit se na soud.

2. Povinnosti uvedené v odstavci 1 platí pouze tehdy, pokud je pojistník je fyzická osoba.

3. Prováděcí předpisy pravidla k tomuto článku odstavcům 1 a 2 budou přijaty v souladu s právními předpisy stanoví členskéhoý státu, ve kterém se nachází riziko.

92/49/EHS článek 43 (přizpůsobený)

√ Článek 191 Dodatečné informace v případě neživotního pojištění nabízeného v rámci práva usazování nebo volného pohybu služeb

21. Pokud je √ neživotní pojištění nabízeno v rámci práva usazování nebo volného pohybu služeb, musí být pojistník před uzavřením jakéhokoli závazku uvědomen o tom, ve kterém členském státě se nachází sídlo, případně pobočka, se kterou má být smlouva uzavřena.

Každý doklad vydaný pojistníkovi musí obsahovat údaje uvedené v prvním pododstavci.

Povinnosti stanovené v prvníchm a dvou druhém pododstavcíchi tohoto odstavce se nevztahují na √ velká rizika uvedená v čl. 176 odst. 2 5 písm. d) směrnice 73/239/EHS .

32. Smlouva nebo jakýkoli jiný doklad poskytující krytí spolu s nabídkou pojištění, pokud je pro pojistitele závazná, musí uvádět adresu sídla a případně pobočky √ neživotní pojišťovny, která poskytuje krytí.

Každý čČlenskýé stát √ státy můžeohou požadovat, aby jméno a adresa zástupce √ neživotní pojišťovny uvedeného v čl. 145 odst. 2 písm. a) 2a odst. 4 směrnice 88/357/EHS byly také uvedeny v dokladech zmíněných v prvním pododstavci tohoto odstavce.

2002/83/ES článek 36 (přizpůsobený)

ð nový

√ PODODDÍL 2 – žIVOTNÍ POJIšTěNÍ

ČLÁNEK 192 INFORMACE PRO POJISTNÍKY

A. PřED UZAVřENÍM SMLOUVY

1. Před uzavřením pojistné smlouvy √ týkající se životního pojištění musí být pojistníkovi sděleny alespoň informace uvedené v příloze III bodě A uvedené v odstavci 2 a 3.

2002/83/ES příloha III (přizpůsobený)

A. PřED UZAVřENÍM SMLOUVY

2. Informace oO √ životní pojišťovně √ musí být sděleny tyto informace:

a) 1 Jjméno pojišťovny a její právní forma;

ab) 2 Jjméno členského státu, ve kterém se nachází sídlo a případně agentura nebo pobočka, se kterou je smlouva uzavírána;

ac) 3 Aadresa sídla a případně agentury nebo pobočky, se kterou je smlouva uzavírána.

3. Informace oO závazku √ musí být sděleny tyto informace:

a) 4 Ddefinice všech pojištění a všech opcí;

b) 5 Ddoba trvání smlouvy;

c) 6 Zzpůsoby uzavření smlouvy;

d) 7 Zzpůsoby platby pojistného a trvání plateb;

e) 8 Zzpůsoby výpočtu a rozdělení bonusů;

f) 9 Úúdaje o hodnotě odbytného a výplat a výši, ve které jsou garantovány;

g) 10 Ppřiměřené informace o pojistném za každé pojištění, za hlavní pojištění a případně doplňkové pojištění;

h) 11 Ppro pojistky spojené s fondy definice jednotek, se kterými jsou plnění spojena;

i) 12 Úúdaje o povaze podkladových aktiv pro pojistky spojené s fondy;

j) 13 Ppodmínky uplatnění práva na odstoupení od smlouvy;

k) 14 Oobecné informace o daňovém režimu použitelnému na typ pojistky;

l) 15 Oopatření pro vyřizování stížností pojistníků, pojištěných osob nebo osob oprávněných podle smluv, včetně případně včetně existence orgánu pro vyřizování stížností, aniž je dotčeno právo zahájit soudní řízení;

m) 16 Rrozhodné právo smlouvy, pokud strany nemají volný výběr, nebo pokud si strany mohou zvolit rozhodné právo, právo, které pojistitel navrhuje zvolit.

2002/83/ES článek 36 (přizpůsobený)

24. Pojistník musí být po celou dobu trvání smlouvy informován o všech změnách týkajících se √ těchto informací: uvedených v příloze III bodě B.

2002/83/ES příloha III (přizpůsobený)

PŘÍLOHA III

Informace pro pojistníky

B. BěHEM TRVÁNÍ SMLOUVY

a) Navíc ke všeobecnýmch a zvláštnímch pojistnýmch podmínkámek musí pojistník během doby trvání smlouvy dostávat tyto informace.

Informace o pojišťovně

b)1. Jjakáékoli změnay jména √ životní pojišťovny , její právní formy nebo adresy jejího sídla a případně agentury nebo pobočky, s nimiž je smlouva uzavřena:

Informace o závazku

bc)2 Vvšechny informaceí uvedenéých v odst. 3 písm. d) až j) bodech a) 4 až a) 12) dílu A v případě změny v pojistných podmínkách nebo změny právních předpisů použitelných pro smlouvu;

bd)3 Kkaždý rok informaceí o stavu bonusů.

5. Následující iInformace, které mají být sděleny pojistníkům před uzavřením smlouvy (A) nebo během doby smlouvy (B), √ podle odstavců 2, 3 a 4 musí být poskytnuty jasně a přesně, písemně a v úředním jazyce členského státu závazku.

Tyto informace však mohou být v jiném jazyce, pokud o to pojistník požádá a umožňují to právní předpisy členského státu nebo pokud si pojistník může zvolit rozhodné právo.

2002/83/ES článek 36 (přizpůsobený)

6. Členský stát závazku může na √ životních pojišťovnách požadovat, aby poskytly další informace k informacím uvedeným v odstavci 2, 3 a 4 v příloze III, pouze pokud to je nutné pro správné pochopení základních prvků závazku pojistníkem.

47.. Prováděcí pravidla k tomuto článku odstavcům 1 až 6 a příloze III přijme členský stát závazku.

2002/83/ES článek 35 (přizpůsobený)

Článek 193Lhůta pro zrušení

1. Každý čČlenskýé stát √ státy stanoví, že pojistník √ pojistníci , kterýří uzavřeou individuální smlouvuy √ týkající se životního pojištění, máají lhůtu mezi 14 a 30 dny ode dne, kdy byli o uzavření smlouvy informováni, během které můžeohou smlouvu zrušit.

Oznámení o zrušení smlouvy pojistníkem √ pojistníky jej √ je zprošťuje do budoucna veškerých závazků vyplývajících ze smlouvy.

Další právní účinky a podmínky zrušení smlouvy upravuje rozhodné právo smlouvy podle článku 32, zejména pokud se týká způsobu informování pojistníka o tom, že smlouva byla uzavřena.

2. Členské státy nemusí √ se mohou rozhodnout, že uplatňovat √ neuplatní odstavec 1 √ v těchto případech:

√a) je-li doba trvání na smlouvy trvající šest měsíců nebo méně;

b) nebo pokud v důsledku postavení pojistníka nebo okolností, za kterých je smlouva uzavřena, pojistník tuto zvláštní ochranu nepotřebuje zvláštní ochranu.

√Využijí-li Ččlenské státy √ možnosti uvedené v prvním pododstavci , √ uvedou tuto skutečnost ve svých právních předpisech určí, kdy se odstavec 1 nepoužívá.

88/357/EHS článek 4 (přizpůsobený)

√KAPITOLA II – ZVLÁŠTNÍ USTANOVENÍ O NEŽIVOTNÍM POJIŠTĚNÍ

√ ODDÍL 1 – OBECNÁ USTANOVENÍ

ČLÁNEK 194 √ Pojistné podmínky

Pro účely této směrnice a první směrnice nezahrnují vVšeobecné a zvláštní podmínky pojistné smlouvy nezahrnují zvláštní √ jakékoli podmínky určené k tomu, aby v jednotlivém případě vyhověly konkrétním okolnostem rizika, které má být kryto.

92/49/EHS článek 3 (přizpůsobený)

Článek 195√ Zrušení monopolů

Bez ohledu na čl. 2 odst. 2 přijmou čČlenské státy všechna opatření, aby zajistilyí, že √ aby monopoly ohledně přístupu k činnosti v určitých pojistných odvětvích, které mají subjekty usazené na jejich území √ subjekty uvedené v článku 8 4 směrnice 73/239/EHS, budou √ byly zrušeny nejpozději do 1. července 1994.

92/49/EHS článek 45 (přizpůsobený)

Článek 196 √ Účast v garančních fondech členských států

2. Touto směrnicí není dotčeno právo √ Hostitelské členskýché státůy √ mohou požadovat, aby √ neživotní pojišťovny, které na jejich území vykonávají činnost v rámci práva usazování nebo volného pohybu služeb, byly členy a účastnily se za stejných podmínek jako √ neživotní pojišťovny, jimž vydal povolení tento stát √ na svém území , jakéhokoli režimu, který má za účel zaručit pojistná plnění pojistníkům a poškozeným třetím osobám.

78/473/EHS článek 1 (přizpůsobený)

√ ODDÍL 2 - SOUPOJIšTěNÍ V RÁMCI SPOLEčENSTVÍ

ČLÁNEK 197 √ Operace soupojištění v rámci Společenství

1. Tato Tento směrnice oddíl se vztahuje na operace soupojištění v rámci Společenství uvedené v článku 2, které se týkají rizik zařazených v bodu A pod čísly 4, 5, 6, 7, 8, 9, 11, 12, 13 a 16 přílohy první směrnice Rady ze dne 24. července 1973 o koordinaci právních a správních předpisů týkajících se přístupu k činnosti v přímém jiném než životním pojištění a jejího výkonu [73] (dále jen "první koordinační směrnice").

2. Tato směrnice se vztahuje na rizika uvedená v odst. 1 prvním pododstavci, která s ohledem na svou povahu a rozsah vyžadují ke svému krytí účast více pojistitelů.

Jakékoli obtíže, které by mohly vzniknout při uplatňování této zásady, se přešetřují podle článku 8.

78/473/EHS článek 2 (přizpůsobený)

1.

Tato směrnice se vztahuje pouze na ty případy soupojištění v rámci Společenství √ ,jimiž jsou takové případy soupojištění, které se vztahují k jednomu nebo více rizikům zařazeným do odvětví 3 až 16 bodu A přílohy I a , které splňují tyto podmínky:

√a) riziko je velkým rizikem ve smyslu čl. 176 odst. 2;

ab) riziko ve smyslu čl. 1 odst. 1 je kryto jedinou smlouvou za jediné úhrnné pojistné na totéž období dvěma nebo více pojišťovnami (dále jen "soupojistitelé"), z nichž každá kryje pouze vlastní část; √ jakožto „soupojistitel“, přičemž , jedna z těchto pojišťoven je vedoucím pojistitelem √ pojišťovnou ;

bc) riziko se nachází uvnitř Společenství;

cd) pro účel krytí tohoto rizika je se na vedoucí √ pojišťovnu pojistitel schválen v souladu s podmínkami stanovenými v první koordinační směrnici, tj. pohlíží se na něj tak, jako kdyby byla pojistitelem √ pojišťovnou kryjícím celé riziko;

de) alespoň jeden ze soupojistitelů se účastní smlouvy prostřednictvím sídla, agentury nebo pobočky usazené v jiném členském státě než ve státě vedoucího pojistitele √ pojišťovny ;

ef) vedoucí pojistitel √ pojišťovna se plně ujme vedoucí úlohy v soupojištění, a zejména stanoví podmínky pojištění a sazby pojistného.

78/473/EHS čl. 1 odst. 1 (přizpůsobený)

√ 2. Tento oddíl se Nnevztahuje se však na případy soupojištění v rámci Společenství, které kryjí rizika zařazená v do odvětví 13 bodu A pod číslem 13 přílohy I týkající se škod způsobených jadernými zdroji nebo farmaceutickými výrobky. Vyloučení pojištění proti škodám způsobeným farmaceutickými výrobky bude Radou posouzeno do pěti let od oznámení této směrnice.

ò nový

3. Články 144 až 149 se vztahují pouze na vedoucího pojistitele.

78/473/EHS článek 2 (přizpůsobený)

2 4. Operace soupojištění, které nesplňují podmínky stanovené v odstavci 1 nebo které kryjí jiná rizika než rizika uvedená v článku 1, podléhají i nadále vnitrostátním předpisům jednotlivých států platným v době vstupu √ ustanovením této směrnice v platnost √ s výjimkou operací uvedených v tomto oddíle .

78/473/EHS článek 3 (přizpůsobený)

Článek 198√ Účast na soupojištění v rámci Společenství

Právo pojišťoven podílet se na soupojištění v rámci Společenství nesmí u pojišťoven, které mají sídlo v některém členském státě, na které se vztahuje první koordinační směrnice a které splňují její požadavky, podléhat jiným ustanovením, než jsou ustanovení této směrnice tohoto oddílu.

78/473/EHS článek 4 (přizpůsobený)

ð nový

Článek 199 √ Technické rezervy

Částku technických rezerv stanovují jednotliví soupojistitelé podle pravidel určených √ jejich domovským členským státem, v němž jsou usazeni, nebo, pokud taková pravidla neexistují, podle obvyklé praxe v tomto státě.

Rezerva pro nevyřízené pojistné události ð Technické rezervy ï však musí být rovnay alespoň rezervě ð technickým rezervám ï, kteroué stanoví vedoucí pojistitel podle pravidel nebo praxe √ svého domovského členského státu, v němž je usazen.

2. Technické rezervy vytvořené jednotlivými soupojistiteli musí být kryty odpovídajícími aktivy.

Zmírnění pravidla krytí odpovídajícími aktivy může být poskytnuto těmi členskými státy, v nichž jsou soupojistitelé usazeni, aby mohly být zohledněny požadavky na řádné řízení pojišťoven.

Tato aktiva musí být umístěna podle volby pojistitele buď v členských státech, ve kterých jsou usazeni soupojistitelé, nebo v členském státě, v němž je usazen vedoucí pojistitel.

78/473/EHS článek 5 (přizpůsobený)

Článek 200√ Statistické údaje

√ Domovské Ččlenské státy zajistí, aby soupojistitelé usazení na jejich území měli k dispozici statistické údaje, z nichž je patrný rozsah operací soupojištění v rámci Společenství √, kterých se účastní a země √ členské státy , kterých se tyto operace týkají.

78/473/EHS článek 7 (přizpůsobený)

Článek 201 √ Zacházení se smlouvami o soupojištění v případě likvidace pojišťovny

V případě likvidace pojišťovny musí být závazky vypl ývající z účasti na smlouvách o soupojištění v rámci Společenství plněny stejně jako závazky vyplývající z jiných pojistných smluv této pojišťovny, aniž by byla rozlišována státní příslušnost pojištěných a oprávněných osob.

78/473/EHS článek 6 (přizpůsobený)

Článek 202 √ Výměna informací mezi orgány dozoru

√Pro účely provádění tohoto oddílu si Oorgány dozoru členských států úzce spolupracují při provádění této směrnice a za tímto účelem si √ v rámci spolupráce uvedené v hlavě I kapitole IV oddílu 5 navzájem poskytují všechny nezbytné informace.

78/473/EHS článek 8 (přizpůsobený)

Článek 203√ Spolupráce při provádění

Komise a příslušné orgány √ dozoru členských států musejí úzce spolupracovat s cílem přešetřit případné potíže, které by mohly vzniknout při provádění této směrnice tohoto oddílu.

V průběhu této spolupráce posoudí zejména všechny postupy, které by mohly naznačovat, že účel ustanovení této směrnice, a zejména čl. 1 odst. 2 a článku 2, není správně naplňován buď tím, že se vedoucí pojistitel √ pojišťovna neujímá vedoucí úlohy v soupojištění nebo tím, že krytí rizik zjevně nevyžaduje účast dvou nebo více pojistitelů.

84/641/EHS článek 15 (přizpůsobený)

√ ODDÍL 3 – ASSISTENCE

ČLÁNEK 204 √ Činnosti podobné asistenčním službám pro turisty

Každý čČlenskýé stát √ státy může mohou na svém území na poskytování asistence osobám, které se dostanou do nesnází za jiných okolností, než jaké jsou uvedeny v článku 1 čl. 2 odst. 2, používat režim zavedený první uplatňovat tuto směrnicií.

Jestliže členský stát tuto možnost využije, musí pro účely uplatnění tohoto režimu na tuto činnost pohlížet tak, jako by byla uvedena √ zařazena v odvětví 18 v bodě A přílohy I první směrnice, aniž je dotčen bod C uvedené přílohy.

Předchozím √ Druhým odstavcem nejsou nikterak dotčeny možnosti klasifikace stanovené v příloze I první směrnice pro činnosti spadající zjevně pod jiná odvětví.

Nelze odmítnout vydat povolení agentuře nebo pobočce pouze z toho důvodu, že činnost zahrnutá v tomto článku je ve členském státě, na jehož území se nachází sídlo pojišťovny, klasifikována jinak

87/344/EHS (přizpůsobený)

√ ODDÍL 4 – POJIšTěNÍ PRÁVNÍ OCHRANY

Článek 1

Účelem této směrnice je koordinovat právní a správní předpisy týkající se pojištění právní ochrany pod číslem 17 bodu A přílohy směrnice Rady 73/239/EHS, aby se usnadnil účinný výkon práva podnikání a pokud možno se vyloučil jakýkoli střet zájmů vznikající zejména ze skutečnosti, že pojistitel pojišťuje jinou osobu nebo pojišťuje osobu jak pro případ právní ochrany, tak i v jiném pojistném odvětví uvedeném v této příloze, a jestliže by k takovému střetu došlo, umožnit jeho vyřešení.

87/344/EHS článek 2 (přizpůsobený)

Článek 205√ Oblast působnosti tohoto oddílu

1. Tato Tento směrnice oddíl se vztahuje na pojištění právní ochrany. Toto pojištění spočívá √ uvedené v odvětví 17 bodu A přílohy I, v jehož rámci se pojišťovna v závazku √ zaváže nést oproti zaplacení pojistného výlohy spojené s právním řízením a poskytovat další služby přímo spojené s tímto pojištěním, zejména s ohledem na pokud jde o:

a) zabezpečení náhrady za ztrátu, škodu nebo úraz utrpěný pojištěným, a to mimosoudním urovnáním nebo občanským nebo trestním řízením,;

b) obhajování nebo zastupování pojištěného v občanském, trestním, správním nebo jiném řízení nebo v souvislosti s jakýmikoli na něj nároky vznesenými nároky na √ jeho osobu .

2. Tato Tento směrnice oddíl se však nevztahuje:

a) na pojištění právní ochrany, jestliže se týká sporů nebo rizik vzniklých z provozu námořních plavidel nebo v souvislosti s ním,;

b) na činnost provozovanou pojistitelem √ pojišťovnou poskytujícím pojistnou ochranu občanskoprávní odpovědnosti za účelem zastávání zájmů pojištěného nebo zastupování pojištěného při jakémkoli soudním nebo správním řízení, je-li tato činnost vykonávána současně ve vlastním zájmu pojistitele √ pojišťovny v rámci této pojistné ochrany,;

c) jestliže se tak členský stát rozhodne, na pojištění právní ochrany provozované pojistitelem √ , které splňuje následující podmínky:

i) √ je provozováno v jiném členském státě, než ve kterém √ má pojištěný obvykle bydlí √ obvyklé bydliště;

ii) a když toto pojištění tvoří součást smlouvy týkající se výhradně asistenčních služeb poskytovaných osobám, které se dostanou do nesnází na cestách, při pobytu mimo domov nebo při pobytu mimo své trvalé √ obvyklé bydliště.

V tomto případě √ uvedeném v písmenu c) prvního pododstavce musí být ve smlouvě jasně stanoveno, že se dotyčná pojistná ochrana omezuje pouze na okolnosti uvedené v předchozí větě √ tomto písmenu a je doplňková k asistenčním službám.

87/344/EHS článek 3 (přizpůsobený)

Článek 206√ Samostatné smlouvy

Pojištění právní ochrany musí být předmětem samostatné smlouvy oddělené od smlouvy vypracované pro jiná pojistná odvětví, nebo předmětem zvláštní části sdružené smlouvy, ve které musí být specifikována povaha pojištění právní ochrany a uvedena, pokud to členský stát vyžaduje, odpovídající výše pojistného.

Článek 207 √ Vyřizování nároků

21. Každý √ Domovský členský stát učiní nezbytná opatření, aby zajistilí, že aby pojišťovny usazené na jeho území podle volby učiněné členským státem nebo, pokud s tím členský stát souhlasí, podle vlastní volby přijmouuly alespoň jedno jeden z těchto alternativních řešení: √ ze způsobů vyřizování nároků uvedených v odstavci 2, 3 a 4.

. Ať je přijato jakékoli řešení, považují se zájmy osob majících pojištění právní ochrany podle této směrnice tohoto oddílu za zabezpečené rovnocenným způsobem.

a) 2. pPojišťovna zajistí, aby žádný z jejích zaměstnanců zabývajících se vyřizováním nároků na úhradu výloh právní ochrany nebo právním poradenstvím pro toto odvětví nevykonával současně podobnou činnost - ani pro jiné odvětví provozované pojišťovnou, pokud se jedná o kompozitní pojišťovnu, - ani, bez ohledu na to, zda se jedná o kompozitní nebo specializovaný podnik, v jiném podniku s finančními, obchodními nebo administrativními vazbami na pojišťovnu a provozujícím jedno nebo více jiných odvětví pojištění uvedených ve směrnici 73/239/EHS v příloze I;.

√Kompozitní pojišťovny zajistí, aby žádný z jejich zaměstnanců zabývajících se vyřizováním nároků na úhradu výloh právní ochrany nebo právním poradenstvím pro toto odvětví nevykonával současně podobnou činnost pro jiné odvětví provozované pojišťovnou.

b)3. pPojišťovna pověří vyřizováním nároků na úhradu výloh právní ochrany jinou pojišťovnu s vlastní právní subjektivitou. Tato pojišťovna musí být uvedena ve zvláštní smlouvě nebo ve zvláštní části sdružené smlouvy uvedené v odstavci 1 článku 206 .

Jestliže tato pojišťovna se samostatnou právní subjektivitou má vazby na jinýou podnik √ pojišťovnu , kterýá provozuje jedno nebo více odvětví pojištění podle bodu A přílohy směrnice 73/239/EHS I, nesmějí zaměstnanci pojišťovny √ s vlastní právní subjektivitou zabývající se zpracováním √ vyřizováním nároků z pojistných událostí nebo právním poradenstvím spojeným s tímto zpracováním √ vyřizováním současně vykonávat stejnou nebo podobnou činnost v tomto jiném této jiné podniku √ pojišťovně . Členský stát může navíc stanovit stejné podmínky i pro členy √ správního nebo řídícího orgánu vedení pojišťovny;

c)4. pPojišťovna smluvně zajistí √ zaručí pojištěnémuým právo vybrat si od okamžiku, kdy mu √ jim vzniká vůči pojistiteli právo vyžadovat od pojistitele činnost, k ochraně svých zájmů advokáta podle vlastní volby nebo, pokud to vnitrostátní právo připouští, jinou náležitě kvalifikovanou osobu.

87/344/EHS článek 4 (přizpůsobený)

Článek 208√ Svobodný výběr advokáta

1. Každá smlouva na pojištění právní ochrany musí výslovně uznávat, že √ zahrnovat následující podmínky :

a) je-li třeba obrátit se na advokáta nebo na jinou osobu, která má podle vnitrostátního práva vhodnou kvalifikaci k obhajování a zastupování pojištěného nebo k hájení jeho zájmů při jakémkoli soudním nebo správním řízení, musí mít pojištěný možnost si takového advokáta nebo jinou osobu svobodně vybrat;

b) pojištěný √pojištění musí mít možnost svobodně si vybrat advokáta, nebo jestliže tomu dá √ dají přednost, v rozsahu umožněném vnitrostátním právem jakoukoli jinou náležitě kvalifikovanou osobu k hájení svých zájmů, kdykoli dojde ke střetu zájmů.

2. √ Pro účely tohoto oddílu se Aadvokátem se rozumí jakákoli osoba oprávněná vykonávat svou profesní činnost pod jedním z názvů uvedených ve směrnici Rady 77/249/EHS[74] ze dne 22. března 1977 o usnadnění účinného výkonu volného pohybu služeb advokátů.

87/344/EHS článek 5 (přizpůsobený)

Článek 209 √ Výjimky ze svobodného výběru advokáta

1. Kterýkoli členský stát √ Členské státy může mohou pojištění právní ochrany vyjmout z uplatňování čl. 208 odst. 1 4 odst. 1, jsou-li současně splněny všechny následující podmínky:

a) pojištění je omezeno na případy vzniklé z používání silničních vozidel na území dotyčného členského státu;

b) pojištění je spojeno se smlouvou o poskytnutí asistence v případě nehody nebo poruchy silničního vozidla;

c) pojistitel √ pojišťovna právní ochrany ani pojistitel asistence neprovozují žádné odvětví pojištění odpovědnosti;

d) jsou přijata opatření, aby právní poradenství a zastupování každé ze sporných stran v případě sporu bylo vykonáváno zcela nezávislými advokáty, pokud mají tyto strany pojištění právní ochrany u stejného pojistitele √ pojišťovny .

2. Výjimkou poskytnutou pojišťovně členským státem podle odstavce 1 tohoto článku není dotčeno uplatňování čl.ánku 207 3 odst. 2.

87/344/EHS článek 6 (přizpůsobený)

Článek 210√ Rozhodčí řízení

Členské státy √ zajistí přijmou všechna náležitá opatření, √ aby v případě rozdílnosti názoru pojišťovny právní ochrany a pojištěného byl spor urovnán v rozhodčím řízení nebo jiném řízení se srovnatelnými zárukami objektivnosti, aniž je tím dotčeno případné právo obrátit se na soud, které může stanovit vnitrostátní právo, k zajištění rozhodčího řízení nebo jiného řízení se srovnatelnými zárukami objektivnosti, aby v případě rozdílnosti názoru pojistitele právní ochrany a pojištěného mohlo být přijato rozhodnutí o způsobu urovnání sporu.

V pojistné smlouvě musí být √ bude uvedeno, že pojištěný má právo využít tohoto řízení.

87/344/EHS článek 7 (přizpůsobený)

Článek 211√ Střet zájmů

Dojde-li ke střetu zájmů nebo k neshodě v otázce vyřešení sporu, musí pojistitel právní ochrany nebo případně kancelář pověřená vyřizováním nároků informovat pojištěného o - právu uvedeném v čl.ánku 4 208 odst. 1, - možnosti využít řízení podle článku 6.

87/344/EHS článek 8 (přizpůsobený)

Článek 212 √ Zrušení specializace na pojištění právní ochrany

Členské státy zruší všechny předpisy, jež na jejich území zakazují pojistiteli √ pojišťovně současně provozovat pojištění právní ochrany a jiných pojistných odvětví.

92/49/EHS článek 54 (přizpůsobený)

√ ODDÍL 5 - ZDRAVOTNÍ POJIšTěNÍ

ČLÁNEK 213 √ Zdravotní pojištění jako alternativa k povinnému sociálnímu zabezpečení

1. Bez ohledu na jakákoli opačná ustanovení může čČlenskýé stát √ státy , ve kterém kterých smlouvy kryjící rizika zařazená do odvětví 2 v bodě A přílohy směrnice 73/239/EHS I mohou sloužit jako částečná nebo úplná alternativa ke zdravotnímu pojištění poskytovanému povinným systémem sociálního zabezpečení, mohou požadovat,:

a) aby tyto smlouvy vyhovovaly zvláštním právním předpisům přijatým uvedeným členským státem na ochranu obecného zájmu v tomto pojistném odvětví;

b) a aby všeobecné a zvláštní podmínky tohoto pojištění byly sděleny příslušným orgánům √ dozoru uvedeného členského státu dříve, než budou použity.

2. Členské státy mohou požadovat, aby systém zdravotního pojištění zmíněný v odstavci 1 byl provozován na technickém základě podobném životnímu pojištění, kde √ přičemž musí splňovat všechny následující podmínky:

a) pojistné je vypočítáváno na podkladě tabulek nemocnosti a jiných statistických údajů týkajících se členského státu, ve kterém se nachází riziko, v souladu s matematickými metodami používanými v pojištění,;

b) je zřízena rezerva na stárnutí,;

c) pojistitel může zrušit smlouvu pouze během pevně určené doby stanovené členským státem, ve kterém se nachází riziko,;

d) smlouva stanoví, že pojistné může být zvýšeno nebo výplaty sníženy i pro smlouvy během jejich platnosti,;

e) smlouva stanoví, že pojistník √ pojistníci můžeohou změnit svou stávající smlouvu na novou smlouvu, která je v souladu s odstavcem 1, nabízenou stejnou pojišťovnou nebo stejnou pobočkou, přičemž se vezmou v úvahu jím √ jimi dosažené nároky.

Zejména √ V případě uvedeném v písmenu c) prvního pododstavce musí být √ bude vzata v úvahu rezerva na stárnutí a nová lékařská prohlídka může být požadována pouze pro zvýšené krytí.

V tom případě vydají příslušné oOrgány √ dozoru dotyčného členského státu vydají tabulky nemocnosti a jiné relevantní statistické údaje uvedené v písmenu a) prvnímho pododstavcie a předají je příslušným orgánům √ dozoru domovského členského státu.

Pojistné stanovené podle rozumných pojistně technických předpokladů musí být dostatečné s přihlédnutím ke všem aspektům finanční situace pojišťoven tak, aby byly schopny plnit všechny své závazky. Domovský členský stát vyžaduje, aby technické podklady pro výpočet pojistného byly sděleny předány příslušným orgánům √ dozoru dříve, než se pojistný produkt uvede na trh.

Tento Třetí a čtvrtý pododstavec se rovněž vztahuje na případy, kdy jsou měněny stávající smlouvy.

92/49/EHS článek 55 (přizpůsobený)

√ ODDÍL 6 – POJIšTěNÍ PRO PřÍPAD PRACOVNÍCH ÚRAZů

ČLÁNEK 214 √ Povinné pojištění pro případ pracovních úrazů

Členské státy mohou požadovat, aby každá pojišťovna, která nabízí na vlastní riziko na jejich území √ povinné pojištění pro případ pracovních úrazů, plnila jejich zvláštní vnitrostátní předpisy týkající se takového pojištění, s výjimkou předpisů týkajících se finančního dozoru, který je ve výlučné pravomoci domovského členského státu.

2002/83/ES článek 12 (přizpůsobený)

√KAPITOLA III - ZVLÁŠTNÍ USTANOVENÍ O ŽIVOTNÍM POJIŠTĚNÍ

Článek 215 Zákaz povinného postoupení části pojištění

Členské státy nesmějí √ nepožadují na √ životních pojišťovnách požadovat, aby postoupily část svého pojištění z činností uvedených v článku 2 subjektu nebo subjektům určeným vnitrostátními právními předpisy.

2002/83/ES článek 21 (přizpůsobený)

Článek 216 Pojistné za novou činnost

Pojistné za nově sjednávané pojištění musí být dostatečné a založené na rozumných pojistně matematických předpokladech, aby umožnilo √ životním pojišťovnám splnit všechny závazky, a zejména vytvořit odpovídající technické rezervy.

Pro tento účel se mohou brát v úvahu všechny stránky finanční situace √ životní pojišťovny, bez zdrojů, které nejsou pojistným a nepocházejí z něho a které jsou systematické a trvalé tak, že mohou z dlouhodobého hlediska ohrozit solventnost √ dotyčné pojišťovny.

2002/83/ES

Článek 25 Smlouvy spojené s SKIPCP nebo akciovým indexem

1. Pokud je pojistné stanovené ve smlouvě přímo spojeno s hodnotou podílových listů v SKIPCP nebo s hodnotou aktiv obsažených ve vnitřním fondu vlastněném pojišťovnu, obvykle rozděleném do podílů, musí být technické rezervy vztahující se k tomuto pojistnému ohledně těchto plnění co nejvíce zastoupeny těmito podíly nebo v případě, kdy podíly nejsou stanoveny, těmito aktivy.

2. Pokud je pojistné plnění stanovené ve smlouvě přímo spojeno s indexem akcií nebo nějakou jinou referenční hodnotou, než jsou hodnoty uvedené v odstavci 1, musí být technické rezervy vztahující se k tomuto pojistnému co nejvíce zastoupeny buď podíly, které mají představovat referenční hodnotu, nebo nejsou-li podíly stanoveny, zabezpečenými a obchodovatelnými aktivy, která co nejvíce odpovídají těm, na kterých je založena daná referenční hodnota.

3. Články 22 a 24 se nepoužijí na aktiva držená k vyrovnání závazků přímo spojených s pojistným plněním uvedeným v odstavcích 1 a 2 tohoto článku. Odkazy na technické rezervy v článku 24 se týkají technických rezerv vyjma těch, které se vztahují k těmto závazkům.

4. Pokud pojistné uvedené v odstavcích 1 a 2 zahrnuje záruku určitého výnosu z investic nebo nějaké jiné zaručené plnění, řídí se odpovídající dodatečné technické rezervy články 22, 23 a 24.

Článek 26

Pravidla týkající se odpovídajících aktiv

1. Pro účely čl. 20 odst. 3 a článku 54 musí členské státy, pokud se týká pravidel pro odpovídající aktiva, splňovat přílohu II.

2. Tento článek První odstavec se však nepoužije na závazky uvedené v článku 25.

2005/68/ES (přizpůsobený)

ð nový

KAPITOLA 2 IV - √ Zvláštní Ppravidla pro technické rezervy √ zajištění

Článek 32

Tvorba technických rezerv

1. Domovský členský stát vyžaduje, aby každá zajišťovna vytvořila dostatečné technické rezervy na veškerou svou činnost.

Výše těchto technických rezerv se určuje podle zásad stanovených ve směrnici 91/674/EHS. Domovský členský stát může případně stanovit zvláštní pravidla v souladu s článkem 20 směrnice 2002/83/ES.

2. Je-li zajistitelem zajišťovna povolená v souladu s touto směrnicí nebo pojišťovna, která má povolení v souladu se směrnicí 73/239/EHS nebo směrnicí 2002/83/ES, členské státy nebudou zachovávat nebo nezavedou systém tvorby hrubých technických rezerv, který požaduje jištění aktiv pro krytí dlužného zajistného a nezlikvidovaných zajistných událostí.

3. Pokud domovský členský stát povolí, aby určité technické rezervy byly pokryty pohledávkami vůči zajistitelům, kteří nemají povolení v souladu s touto směrnicí, nebo pojišťovnám, které nemají povolení v souladu se směrnicí 73/239/EHS nebo směrnicí 2002/83/ES, stanoví podmínky pro akceptování těchto pohledávek.

Článek 33

Vyrovnávací rezervy

1. Domovský členský stát vyžaduje, aby každá zajišťovna, která pojišťuje rizika zařazená do odvětví 14 uvedeného v bodě A přílohy směrnice 73/239/EHS, vytvořila vyrovnávací rezervu pro vyrovnání jakékoli technické ztráty nebo nadprůměrného škodného průběhu vzniklého v tomto odvětví v daném účetním období.

2. Vyrovnávací rezerva pro zajištění úvěrů musí být vypočtena podle pravidel stanovených domovským členským státem podle jedné ze čtyř metod uvedených v bodě D přílohy směrnice 73/239/EHS, které se považují za rovnocenné.

3. Domovský členský stát může osvobodit zajišťovny od povinnosti vytvářet vyrovnávací rezervu pro činnost v odvětví pojištění úvěrů, pokud předepsané zajistné nebo příspěvky ze zajištění pojištění úvěrů činí méně než 4 % jejich celkového předepsaného pojistného nebo předepsaných příspěvků a méně než 2 500 000 EUR.

4. Domovský členský stát může vyžadovat, aby každá zajišťovna vytvořila vyrovnávací rezervy pro rizika zařazená do odvětví jiných než zajištění úvěrů. Vyrovnávací rezervy se vypočtou podle pravidel určených domovským členským státem.

Článek 34

Aktiva kryjící technické rezervy

1. Domovský členský stát požaduje na každé zajišťovně, aby investovala aktiva kryjící její technické a vyrovnávací rezervy uvedené v článku 33 v souladu s následujícími pravidly:

a) aktiva musí zohledňovat typ činnosti vykonávané zajišťovnou, zejména povahu, výši a trvání předpokládaných zajistných plnění tak, aby byla zajištěna dostatečnost, likvidita, bezpečnost, kvalita, ziskovost jejích investic a investování do odpovídajících aktiv;

b) zajišťovna musí zajistit, aby byla aktiva diverzifikovaná a dostatečně rozložená a umožnila zajišťovně odpovídajícím způsobem reagovat na měnící se ekonomické okolnosti, zvláště na vývoj na finančních trzích a trzích s nemovitostmi nebo na katastrofy velkého rozsahu. Zajišťovna musí vyhodnocovat dopad nezvyklých okolností na trhu na svá aktiva a diverzifikovat aktiva tak, aby tento dopad snížila;

c) investice do aktiv, jejichž obchodování na regulovaném finančním trhu není povoleno, musí být v každém případě udržovány na obezřetné úrovni;

d) investice do derivátů jsou možné, pokud přispívají ke snižování investičních rizik nebo usnadňují efektivní správu portfolia. Musí být obezřetně oceněny s ohledem na podkladová aktiva a zahrnuty do ocenění aktiv dané instituce. Instituce se také vyhne vystavení se nadměrnému riziku jediné protistrany a jiným operacím s deriváty;

e) aktiva musí být náležitě diverzifikovaná a rozložená tak, aby nedošlo k nadměrné závislosti na určitém aktivu, emitentovi nebo skupině podniků a nahromadění rizika v kmeni zajišťovacích smluv jako celku. Investice do aktiv vydaných stejným emitentem nebo emitenty patřícími do stejné skupiny nesmí vystavit zajišťovnu nadměrnému riziku koncentrace.

Členské státy se mohou rozhodnout neuplatňovat požadavky uvedené v bodu e) na investice do státních dluhopisů.

2. Členské státy nesmí na zajišťovnách umístěných na jejich území požadovat, aby investovaly do určitých kategorií aktiv.

3. Členské státy nesmí požadovat, aby investiční rozhodnutí zajišťovny umístěné na jejich území nebo jejího investičního správce podléhala jakékoliv formě předchozího schválení nebo pravidelného oznamování.

4. Bez ohledu na odstavce 1 až 3 může domovský členský stát stanovit pro každou zajišťovnu, která má skutečné sídlo na jeho území, tato kvantitativní pravidla za předpokladu, že budou obezřetně odůvodněny:

f) investice hrubých technických rezerv v měnách jiných než měny, v nichž jsou stanoveny technické rezervy, by měly být omezeny na 30 %;

g) investice hrubých technických rezerv do akcií a ostatních obchodovatelných cenných papírů obdobných akciím a do dluhových cenných papírů, jejichž obchodování není povoleno na regulovaném trhu, by měly být omezeny na 30 %;

h) domovský členský stát může požadovat po každé zajišťovně, aby investovala ne více než 5 % svých hrubých technických rezerv do akcií a ostatních obchodovatelných cenných papírů obdobných akciím, dluhových cenných papírů a do jiných nástrojů peněžního a kapitálového trhu od stejného podniku a ne více než 10 % svých celkových hrubých technických rezerv do akcií a ostatních obchodovatelných cenných papírů obdobných akciím, dluhových cenných papírů a do jiných nástrojů peněžního a kapitálového trhu od podniků, které jsou členy stejné skupiny.

5. Kromě toho domovský členský stát stanoví podrobnější pravidla podmínek použití nevyplacených částek ze zvláštního účelového nástroje jako aktiva na krytí technických rezerv podle tohoto článku.

KAPITOLA 3

PRAVIDLA PRO MÍRU SOLVENTNOSTI A GARANčNÍ FOND

ODDÍL 1

DISPONIBILNÍ MÍRA SOLVENTNOSTI

Článek 35

Obecné pravidlo

Každý členský stát požaduje po každé zajišťovně, jejíž skutečné sídlo se nachází na jeho území, aby měla stále dostatečnou disponibilní míru solventnosti pro veškerou svou činnost rovnající se alespoň požadavkům této směrnice.

Článek 36

Položky

1. Disponibilní míra solventnosti se skládá z aktiv zajišťovny očištěných od všech předvídatelných závazků po odečtení položek nehmotného majetku a zahrnuje i:

a) splacený základní kapitál, nebo, jedná-li se o vzájemnou zajišťovnu, splacený skutečný počáteční kapitál včetně účtů společníků, které splňují tato kritéria:

i) v zakládací smlouvě a ve stanovách je stanoveno, že platby společníkům lze provádět z uvedených účtů jen tehdy, nezpůsobí-li to pokles disponibilní míry solventnosti pod požadovanou úroveň, nebo po zrušení podniku, když byly vyrovnány všechny ostatní dluhy zajišťovny,

ii) v zakládací smlouvě a ve stanovách je stanoveno, že co se týče plateb uvedených v bodě i) prováděných z důvodů jiných než je individuální ukončení členství, musí být alespoň jeden měsíc předem informovány příslušné orgány, které mohou během této doby platbu zakázat,

iii) odpovídající ustanovení stanov smějí být změněna pouze po prohlášení příslušných orgánů, že nemají ke změně žádné námitky, aniž jsou dotčena kritéria uvedená v bodech i) a ii);

b) zákonné rezervní fondy a dobrovolné rezervy, které se ani nevztahují k přijatým závazkům, ani nejsou zařazeny jako vyrovnávací;

c) převedený zisk nebo převedená ztráta po odečtení splatných dividend.

2. Disponibilní míra solventnosti se snižuje o částku vlastních akcií přímo držených zajišťovnou.

U těch zajišťoven, které provádějí diskontování nebo odpočty u svých technických rezerv pro krytí nevyřízených pojistných událostí v neživotním pojištění za účelem zohlednění výnosů z investic tak, jak to povoluje čl. 60 odst. 1 písm. g) směrnice 91/674/EHS, se disponibilní míra solventnosti snižuje o rozdíl mezi technickými rezervami před diskontováním nebo před odpočty, jak je uvedeno v příloze k účetní závěrce, a technickými rezervami po diskontování nebo po odpočtech. Tyto úpravy se provádějí pro všechna rizika vyjmenovaná v bodu A přílohy směrnice 73/239/EHS, vyjma rizik v odvětvích 1 a 2 v bodu A uvedené přílohy. U odvětví jiných než odvětví 1 a 2 v bodu A uvedené přílohy, není potřeba provádět žádné úpravy související s diskontováním anuit zahrnutých do technických rezerv.

Kromě položek uvedených v prvním a druhém pododstavcích se disponibilní míra solventnosti sníží o tyto položky:

a) účasti, které má zajišťovna v následujících subjektech:

i) pojišťovnách ve smyslu článku 6 směrnice 73/239/EHS, článku 4 směrnice 2002/83/ES nebo čl. 1 písm. b) směrnice 98/78/ES,

ii) zajišťovnách ve smyslu článku 3 této směrnice nebo zajišťovnách z třetích zemí ve smyslu čl. 1 písm. l) směrnice 98/78/ES,

iii) holdingových pojišťovnách ve smyslu čl. 1 písm. i) směrnice 98/78/ES,

iv) úvěrových institucích a finančních institucích ve smyslu čl. 1 bodů 1 a 5 směrnice 2000/12/ES,

v) investičních podnicích a finančních institucích ve smyslu čl. 1 bodu 2 směrnice 93/22/EHS[75] a čl. 2 bodů 4 a 7 směrnice 93/6/EHS[76];

b) každou z položek zajišťovny ve vztahu se subjekty vyjmenovanými v písmenu a), ve kterých má účast:

i) kapitálové částky uvedené v odstavci 4,

ii) kapitálové částky uvedené v čl. 27 odst. 3 směrnice 2002/83/ES,

iii) podřízené pohledávky a kapitálové částky uvedené v článku 35 a čl. 36 odst. 3 směrnice 2000/12/ES.

Pokud dočasně vlastní akcie v jiné úvěrové instituci, v investičním podniku, finanční instituci, pojišťovně nebo zajišťovně nebo holdingové pojišťovně za účelem finanční pomoci s cílem ozdravení a záchrany tohoto subjektu, může příslušný orgán poskytnout výjimku z ustanovení týkajících se odečtu podle třetího pododstavce písm. a) a b).

Jako alternativu k odečtu položek podle třetího pododstavce písm. a) a b), které zajišťovna drží v úvěrových institucích, investičních podnicích a finančních institucích, mohou členské státy povolit, aby jejich zajišťovny obdobně použily metody 1, 2 nebo 3 přílohy I směrnice 2002/87/ES. Metoda 1 (účetní konsolidace) se použije, pouze pokud si je příslušný orgán jist úrovní integrovaného řízení a vnitřní kontroly u podniků, které by byly zahrnuty dokonsolidace. Zvolená metoda se musí používat konzistentně po celou dobu.

Členské státy mohou stanovit, že při výpočtu míry solventnosti podle této směrnice nemusí zajišťovna podléhající doplňkovému dozoru v souladu se směrnicí 98/78/ES nebo doplňkovému dozoru v souladu se směrnicí 2002/87/ES odečítat položky uvedené v třetím pododstavci písm. a) a b), které drží v úvěrových institucích, investičních podnicích, finančních institucích, pojišťovnách nebo zajišťovnách nebo holdingových pojišťovnách také podléhajících doplňkovému dozoru.

Pro účely odečtu účastí uvedených v tomto odstavci se účastí rozumí účast ve smyslu čl. 1 písm. f) směrnice 98/78/ES.

3. Disponibilní míra solventnosti smí také zahrnovat

a) kumulativního prioritního akciového kapitálu a podřízeného dluhového kapitálu až do výše 50 % disponibilní míry solventnosti nebo požadované míry solventnosti, podle toho, co je nižší, z čehož nejvýše 25 % může připadat na podřízený dluhový kapitál se stanovenou dobou splatnosti nebo na kumulativní prioritní akciový kapitál se stanovenou dobou splatnosti, pokud existují závazné dohody, podle kterých se v případě konkursu nebo likvidace zajišťovny podřízený dluhový kapitál nebo prioritní akciový kapitál řadí za nároky všech ostatních věřitelů a nemají být zaplaceny, dokud nejsou vyrovnány všechny ostatní dosud nevyrovnané dluhy.

Podřízený dluhový kapitál musí také splňovat tyto podmínky:

i) je možno zohlednit pouze skutečně zaplacené prostředky,

ii) u přijatých úvěrů se stanovenou dobou splatnosti je původní doba splatnosti alespoň pět let. Nejpozději jeden rok přede dnem splatnosti předloží zajišťovna příslušným orgánům ke schválení plán, který ukazuje, jak bude udržena disponibilní míra solventnosti nebo jak bude uvedena na požadovanou úroveň ke dni splatnosti, pokud se rozsah, v jakém je úvěr zařazen jako součást disponibilní míry solventnosti, postupně nesnižuje během nejméně posledních pěti let přede dnem splatnosti. Příslušné orgány mohou povolit předčasné splacení těchto úvěrů, pokud o to emitující zajišťovna požádá a její disponibilní míra solventnosti nepoklesne pod požadovanou úroveň,

iii) u přijatých úvěrů bez stanovené doby splatnosti je dodržena pětiletá výpovědní lhůta, ledaže tyto dluhy nadále nejsou považovány za součást disponibilní míry solventnosti nebo pokud je pro dřívější splatnost výslovně požadován předchozí souhlas příslušných orgánů. V druhém případě informuje zajišťovna příslušné orgány nejméně šest měsíců před navrhovaným datem splacení, přičemž musí uvést disponibilní a požadovanou míru solventnosti před a po splacení. Příslušné orgány povolí splacení pouze tehdy, neklesne-li disponibilní míra solventnosti zajišťovny pod požadovanou úroveň,

iv) smlouva o úvěru neobsahuje doložky, podle kterých se za určitých okolností, vyjma likvidace zajišťovny, úvěr stane splatným před dohodnutými dny splatnosti,

v) smlouva o úvěru může být změněna pouze tehdy, pokud příslušné orgány prohlásí, že nemají proti změně námitky;

b) cenných papírů bez stanoveného data splatnosti a ostatních nástrojů, včetně kumulativních prioritních akcií jiných, než které jsou uvedeny v písmenu a), a to až do výše 50 % disponibilní míry solventnosti nebo požadované míry solventnosti, podle toho, co je nižší, pro celkový součet těchto cenných papírů a podřízeného dluhového kapitálu uvedeného v písmenu a) za předpokladu, že jsou splněny tyto podmínky:

i) nesmějí být splaceny z podnětu držitele nebo bez předchozího souhlasu příslušného orgánu;

ii) emisní smlouva umožňuje zajišťovně odložit platbu úroků z úvěru,

iii) pohledávky věřitele z úvěru vůči zajišťovně se řadí v plném rozsahu až za pohledávky všech nepodřízených věřitelů,

iv) doklady, jimiž se řídí emise cenných papírů, obsahují ustanovení o schopnosti absorbovat ztráty z dluhů a nezaplacených úroků, přičemž zajišťovně musí být umožněno pokračovat v činnosti,

v) je možno zohlednit pouze skutečně splacené částky.

4. Na žádost zajišťovny doprovázenou podklady a podanou příslušnému orgánu domovského členského státu a se souhlasem tohoto příslušného orgánu může disponibilní míra solventnosti zahrnovat také:

a) jednu polovinu nesplaceného základního kapitálu nebo počátečního kapitálu, jakmile splacená část dosáhne 25 % tohoto základního kapitálu nebo počátečního kapitálu, až do 50 % disponibilní míry solventnosti nebo požadované míry solventnosti podle toho, která je nižší;

b) každý doplňkový příspěvek, který asociace vzájemných pojišťoven nebo na principu vzájemnosti spolupracujících pojišťoven v neživotním pojištění s proměnnými příspěvky požaduje od svých členů v daném účetním obdobím až do výše poloviny rozdílu mezi maximálními příspěvky a skutečně požadovanými příspěvky, nesmí však překročit 50 % disponibilní míry solventnosti nebo požadované míry solventnosti podle toho, která je nižší. Příslušné vnitrostátní orgány mohou stanovit obecné pokyny týkající se podmínek pro dodatečné příspěvky;

c) skryté čisté rezervy vyplývající z ocenění aktiv, nemají-li tyto skryté čisté rezervy výjimečnou povahu.

5. V souvislosti se zajišťovací činností v životním zajištění může disponibilní míra solventnosti se souhlasem příslušného orgánu domovského členského státu na odůvodněnou žádost zajišťovny tomuto příslušnému orgánu zahrnovat také:

a) do dne 31. prosince 2009 částku rovnající se 50 % budoucích zisků zajišťovny, ale nepřevyšující 25 % disponibilní míry solventnosti nebo požadované míry solventnosti, podle toho, která je nižší. Částka budoucích zisků se získá vynásobením předpokládaného ročního zisku koeficientem představujícím průměrnou zbývající dobu trvání zajistných smluv. Použitý koeficient nesmí převýšit šest. Předpokládaný roční zisk nesmí překročit aritmetický průměr zisků vytvořených během posledních pěti účetních období v činnostech uvedených v čl. 2 odst. 1 směrnice 2002/83/ES.

Příslušné orgány mohou souhlasit se zahrnutím této částky pro disponibilní míru solventnosti, pouze

i) pokud je příslušným orgánům předložena zpráva pojistného matematika potvrzující pravděpodobnost těchto zisků v budoucnosti a

ii) pokud dosud tato část budoucích zisků ze skrytých čistých rezerv zmíněných v odst. 4 písm. c) nebyla vzata v úvahu;

b) pokud se nepoužívá zillmerování, nebo pokud se používá a je nižší než akviziční přirážka obsažená v zajistném, rozdíl mezi nezillmerovanou nebo částečně zillmerovanou matematickou rezervou a matematickou rezervou zillmerovanou podílem rovnajícím se akviziční přirážce obsažené v zajistném. Tato hodnota však nesmí převýšit 3,5 % součtu rozdílů zajistných částek životních pojištění a matematických rezerv pro všechna pojištění, pro která je zillmerování možné. Rozdíl se sníží o částku všech neodepsaných pořizovacích nákladů zahrnutých do aktiv.

6. Změny odstavců 1 až 5 tohoto článku ke zohlednění vývoje, který odůvodňuje technickou úpravu položek přicházejících v úvahu pro disponibilní míru solventnosti, se přijímají postupem podle čl. 55 odst. 2.

ODDÍL 2

POžADOVANÁ MÍRA SOLVENTNOSTI

Článek 37

Požadovaná míra solventnosti pro neživotní zajištění

1. Požadovaná míra solventnosti se stanoví buď na základě celoroční výše pojistného nebo příspěvků nebo na základě průměrné výše pojistných plnění za poslední tři účetní období.

Avšak v případě zajišťoven, které převážně pojišťují jen jedno nebo více z těchto rizik – vichřice (bouře), krupobití, mrazy – se za referenční období pro stanovení průměrné výše zajistných plnění bere posledních sedm účetních období.

2. S výhradou článku 40 se celková výše míry solventnosti rovná vyššímu z dvou výsledků stanovených v odstavcích 3 a 4 tohoto článku.

3. Index zajistného se vypočte s použitím vyšší hodnoty z hodnot celkového předepsaného zajistného nebo příspěvků vypočtených postupem uvedeným níže a celkového vybraného zajistného nebo příspěvků.

Zajistné nebo příspěvky v odvětvích 11, 12 a 13 vyjmenovaných v bodu A přílohy směrnice 73/239/EHS se zvýší o 50 %.

Zajistné nebo příspěvky v odvětvích jiných než v odvětvích 11, 12 a 13 vyjmenovaných v bodu A přílohy směrnice 73/239/EHS se mohou pro některé zajistné činnosti nebo typy smluv zvýšit až o 50 %, aby se tím zohlednila specifika těchto činností nebo smluv v souladu s postupem uvedeným v čl. 55 odst. 2 této směrnice. Zajistné nebo příspěvky včetně příplatků k zajistnému nebo příspěvkům předepsaným za zajištění v posledním účetním období se sečtou.

Od tohoto součtu se pak odečte celková částka zajistného nebo příspěvků stornovaných v posledním účetním období a celková částka daní a poplatků spojených se zajistným nebo příspěvky zahrnutými do výše uvedeného součtu.

Takto vypočítaná částka se rozdělí na dva díly, z nichž první díl činí až 50000000 EUR a druhý díl tvoří zbytek; vypočítá se 18 % z prvního dílu a 16 % z druhého dílu a výsledné částky se sečtou.

Takto získaná částka se vynásobí poměrem objemu zajistných plnění za poslední tři účetní období, které nese zajišťovna po odečtení úhrad za retrocese, k celkovému objemu zajistných plnění za poslední tři účetní období; tento poměr nesmí být v žádném případě nižší než 50 %. Na žádost zajišťovny doprovázenou podklady podanou příslušnému orgánu domovského členského státu a se souhlasem tohoto příslušného orgánu mohou být částky vymahatelné od zvláštních účelových nástrojů, jak jsou uvedeny v článku 46, také odečteny jako retrocese.

Pro vyměření zajistného nebo příspěvků se mohou použít se souhlasem příslušných orgánů statistické metody.

4. Vypočte se škodový index, přičemž se v odvětvích 11, 12 a 13 vyjmenovaných v bodu A přílohy směrnice 73/239/EHS zvýší zajistné plnění, rezervy a příjmy z regresů o 50 %.

Zajistné plnění, rezervy a příjmy z regresů v odvětvích jiných než v odvětvích 11, 12 a 13 vyjmenovaných v bodu A přílohy směrnice 73/239/EHS se mohou pro některé zajistné činnosti nebo typy smluv zvýšit až o 50 %, aby se tím zohlednila specifika daných činností nebo smluv v souladu s postupem uvedeným v čl. 55 odst. 2 této směrnice.

Sečtou se částky vyplacených zajistných plnění, bez odečtení zajistných plnění uhrazených retrocesionáři, za období uvedená v odstavci 1.

K tomuto součtu se připočte částka rezerv na nevyplacená zajistná plnění vytvořená na konci posledního účetního období.

Od tohoto součtu se odečte částka příjmů z regresů během období uvedených v odstavci 1.

Od zbývající částky se odečte částka rezerv na nevyřízené zajistné události vytvořená na počátku druhého účetního období předcházejícího poslednímu účetně uzavřenému účetnímu období. Jestliže referenční období stanovené v odstavci 1 představuje sedm účetních období, odečte se částka rezerv na nevyřízené zajistné události, vytvořená na počátku šestého účetního období předcházejícího poslednímu účetně uzavřenému účetnímu období.

Jedna třetina nebo jedna sedmina takto získané částky, podle referenčního období stanoveného v odstavci 1, se rozdělí na dva díly, z nichž první činí až 35 000 000 EUR a druhý tvoří zbytek; vypočítá se 26 % z prvního dílu a 23 % z druhého dílu a výsledné částky se sečtou.

Takto získaná částka se vynásobí poměrem objemu zajistných plnění za poslední tři účetní období, které nese zajišťovna po odečtení úhrad za retrocese, k celkovému objemu zajistných plnění za poslední tři účetní období; tento poměr nesmí být v žádném případě nižší než 50 %. Na žádost zajišťovny doprovázenou podklady podanou příslušnému orgánu domovského členského státu a se souhlasem tohoto příslušného orgánu mohou být částky vymahatelné od zvláštních účelových nástrojů, jak jsou uvedeny v článku 46, také odečteny jako retrocese.

Pro vyměření zajistného plnění, rezerv a příjmů z regresů se mohou použít se souhlasem příslušných orgánů statistické metody.

5. Jestliže je požadovaná míra solventnosti vypočtena podle odstavců 2, 3 a 4 nižší než požadovaná míra solventnosti rok předtím, požadovaná míra solventnosti se rovná nejméně požadované míře solventnosti vynásobené poměrem mezi částkou technických rezerv na nevyplacená zajistná plnění na konci posledního účetního období a částkou technických rezerv na nevyplacená zajistná plnění na začátku posledního účetního období. Při těchto výpočtech se technické rezervy očistí od retrocesí, ale poměr nesmí být v žádném případě nižší než 1.

6. Procentní sazby uplatňované na díly uvedené v odst. 3 pátém pododstavci a v odst. 4 sedmém pododstavci se snižují na třetinu v případě zajištění zdravotního pojištění provozovaného na technických zásadách podobných technickým zásadám životního pojištění, pokud:

a) přijaté zajistné je počítáno na základě tabulek nemocnosti podle matematických metod uplatňovaných v pojišťovnictví;

b) je vytvářena rezerva na stárnutí;

c) se vybírá dodatkové zajistné s cílem vytvořit bezpečnostní rozpětí v přiměřené výši;

d) pojišťovna může vypovědět smlouvu nejpozději před koncem třetího roku pojištění;

e) smlouva stanoví možnost zvýšení zajistného nebo snížení plnění i pro platné smlouvy.

Článek 38

Požadovaná míra solventnosti pro životní zajištění

1. Požadovaná míra solventnosti pro činnosti životního zajištění bude stanovena podle článku 37.

2. Bez ohledu na odstavec 1 tohoto článku mohou domovské členské státy stanovit, že u odvětví zajištění pojišťovací činnosti, na něž se vztahuje čl. 2 odst. 1 písm. a) směrnice 2002/83/ES, spojených s investičními fondy nebo smlouvami s účastí na zisku a u operací uvedených v čl. 2 odst. 1 písm. b), čl. 2 odst. 2 písm. b), c), d) a e) směrnice 2002/83/ES je požadovaná míra solventnosti stanovena v souladu s článkem 28 směrnice 2002/83/ES.

Článek 39

Požadovaná míra solventnosti zajišťovny provozující současně neživotní a životní zajištění

1. Domovský členský stát požaduje, aby každá zajišťovna provozující současně neživotní i životní zajištění měla disponibilní míru solventnosti na úrovni celkového součtu požadované míry solventnosti pro činnosti jak v neživotním, tak i v životním pojištění, které se stanoví v souladu s články 37 a 38.

2. Pokud disponibilní míra solventnosti nedosahuje úrovně požadované odstavcem 1 tohoto článku, příslušné orgány uplatní opatření ustanovená v článcích 42 a 43.

ODDÍL 3

GARANčNÍ FOND

Článek 40

Výše garančního fondu

1. Jedna třetina požadované míry solventnosti, jak je vymezena v článcích 37, 38 a 39, tvoří garanční fond. Tento fond se skládá z položek uvedených v čl. 36 odst. 1, 2 a 3 a po souhlasu příslušného orgánu domovského členského státu z položek uvedených v čl. 36 odst. 4 písm. c).

2. Garanční fond nesmí být nižší než 3 000 000 EUR.

Každý členský stát může stanovit, že pokud jde o kaptivní zajišťovny, garanční fond nesmí být nižší než 1 000 000 EUR.

Článek 41

Přezkum výše garančního fondu

1. Částka v EUR stanovená v čl. 40 odst. 2 se každoročně přezkoumává počínaje 10. prosincem 2007, aby se vzaly v úvahu změny v evropském indexu spotřebitelských cen zahrnujícím všechny členské státy, který zveřejňuje Eurostat.

Částka se automaticky upravuje zvýšením základní částky v EUR o procentní změnu uvedeného indexu během období mezi dnem vstupu v platnost této směrnice a dnem přezkoumání a zaokrouhluje se směrem nahoru na násobek 100 000 EUR.

Úprava se neprovádí, je-li procentní změna od poslední úpravy menší než 5 %.

2. Komise každoročně informuje Evropský parlament a Radu o přezkumu a upravené částce uvedené v odstavci 1.

2005/68/ES článek 45

Článek 217 Finitní zajištění

ò nový

1. Členské státy mohou zajistit, aby pojišťovny a zajišťovny, které uzavírají smlouvy o finitním zajištění nebo vykonávají činnosti finitního zajištění, byly schopné odpovídajícím způsobem sledovat, řídit, kontrolovat a oznamovat rizika, která z těchto smluv resp. činností vyplývají.

2. V rámci zajištění harmonizovaného přístupu v oblasti činností finitního zajištění může Komise přijmout prováděcí opatření obsahující ustanovení odstavce 1 s ohledem na sledování, řízení a kontrolu rizik vyplývajících z činností finitního zajištění.

Tato prováděcí opatření, jejichž účelem je změna jiných než podstatných prvků této směrnice mj. jejím doplněním, se přijmou podle regulativního postupu s kontrolou uvedeného v čl. 313 odst. 3.

2005/68/ES článek 45

1. Domovský členský stát může stanovit zvláštní ustanovení pro výkon činností ve finitním zajištění týkající se:

povinných podmínek pro začlenění do všech vydaných smluv,

řádných správních a účetních postupů, přiměřených mechanismů vnitřní kontroly a požadavků řízení rizik,;

požadavků na informace týkající se účetnictví, obezřetnosti a statistiky účetních, obezřetných a statistických informací,;

zavedení technických rezerv tak, aby byly přiměřené, spolehlivé a objektivní,

investice aktiv kryjících technické rezervy tak, aby bylo zajištěno, že zohledňují typ činnosti vykonávané zajišťovnou, zejména povahu, výši a trvání předpokládaných zajistných plnění tak, aby byla zajištěna dostatečnost, likvidita, bezpečnost a ziskovost jejích aktiv a investování do odpovídajících aktiv,

pravidel týkajících se dostupné míry solventnosti, požadované míry solventnosti a minimálního garančního fondu, který zajišťovna udržuje pro účely činností ve finitním zajištění.

2005/68/ES čl. 2 odst.1 písm. q) (přizpůsobený)

(q) 3. √Pro účely odstavců 1 a 2 se "finitním zajištěním" rozumí zajištění, v jehož rámci explicitní maximální možné ztráty vyjádřené jako převedené maximální ekonomické riziko, vyplývající z převodu značného pojistně-technického rizika i rizika načasování, přesáhnou pojistné po dobu trvání dané smlouvy o omezenou, avšak významnou částku, spolu s nejméně jedním z těchto dvou rysů:

i)a) explicitní a podstatné zvážení časové hodnoty peněz,;

ii)b) smluvní ustanovení pro řízení rovnováhy ekonomických důsledků mezi smluvními stranami v určitém časovém úseku k dosažení převodu cílového rizika.

2005/68/ES článek 45

2. V zájmu průhlednosti zašlou členské státy bezodkladně znění všech opatření stanovených vnitrostátními předpisy pro účely odstavce 1 Komisi.

2005/68/ES článek 46 (přizpůsobený)

ð nový

Článek 218 Zvláštní účelové nástroje

1. Pokud se členský stát √ Členské státy rozhodne umožnitð umožní ï zřízení zvláštních účelových nástrojů na svém území ve smyslu této směrnice, ð které podléhají předchozímu povolení orgánů dozoru ï musí vyžadovat úřední povolení těchto nástrojů.

2. Členský stát, kde je zřízen zvláštní účelový nástroj, stanoví podmínky, za nichž bude tento podnik provozovat činnost. Členský stát stanoví zejména pravidla týkající se:

ð 2. Komise v rámci zajištění harmonizovaného přístupu v oblasti zvláštních účelových nástrojů může přijmout prováděcí opatření, která stanoví :ï

a) rozsahu povolení,;

b) povinnýché podmíneky pro začlenění √, které musí být začleněny do všech vydaných smluv,;

c) ð požadavky vhodnosti a řádnosti podle článku 42 na ï dobré pověsti a příslušné odborné kvalifikace osoby provozujících zvláštní účelový nástroj,;

d) odpovídajících a náležitých požadavků √ požadavky vhodnosti a řádnosti na akcionáře nebo členy mající kvalifikovaný podíl ve zvláštním účelovém nástroji,;

e) řádnýché správních a účetních postupůy, přiměřenýché mechanismůy vnitřní kontroly a požadavkůy na řízení rizik,;

f) požadavkůy na informace týkající se účetnictví, obezřetnosti a statistiky účetních, obezřetných a statistických informací,;

g) požadavkůy solventnosti zvláštních účelových nástrojů.

Tato prováděcí opatření, jejichž účelem je změna jiných než podstatných prvků této směrnice mj. jejím doplněním, se přijmou podle regulativního postupu s kontrolou uvedeného v čl. 313 odst. 3.

2005/68/ES článek 46

3. V zájmu průhlednosti zašlou členské státy bezodkladně znění všech opatření stanovených vnitrostátními předpisy pro účely odstavce 2 Komisi.

98/78/ES

Článek 1

Definice

Pro účely této směrnice se rozumí:

a)„pojišťovnou“ podnik, kterému bylo vydáno úřední povolení v souladu s článkem 6 směrnice 73/239/EHS nebo článkem 6 směrnice 79/267/EHS;

b)„pojišťovnou ze třetí země“ podnik, který by musel mít povolení v souladu s článkem 6 směrnice 73/239/EHS nebo článkem 6 směrnice 79/267/EHS, pokud by měl sídlo ve Společenství;

2005/68/ES čl. 59 bod 2 písm. a)

c)„zajišťovnou“ podnik, který získal úřední povolení v souladu s článkem 3 směrnice Evropského parlamentu a Rady 2005/68/ES ze dne 16. listopadu 2005 o zajištění[77];

98/78/ES

d)„mateřským podnikem“ mateřský podnik ve smyslu článku 1 směrnice 83/349/EHS[78] a jakýkoli podnik, který podle názoru příslušných orgánů skutečně uplatňuje dominantní vliv nad jiným podnikem;

e) „dceřiným podnikem“ dceřiný podnik ve smyslu článku 1 směrnice 83/349/EHS a jakýkoli podnik, nad nímž podle názoru příslušných orgánů skutečně uplatňuje dominantní vliv mateřský podnik. Všechny dceřiné podniky dceřiných podniků jsou rovněž považovány za dceřiné podniky mateřského podniku, který je v čele těchto podniků;

f)„účastí“ účast ve smyslu článku 17 první věty směrnice 78/660/EHS[79] nebo přímé nebo nepřímé držení alespoň 20 % hlasovacích práv nebo kapitálu určitého podniku;

2002/87/ES čl. 28 bod 1

g)„podnikem držícím účast“ podnik, který je buď mateřským podnikem, nebo jiným podnikem, který drží účast, nebo podnik spojený s jiným podnikem vztahem ve smyslu čl. 12 odst. 1 směrnice 83/349/EHS;

h)„přidruženým podnikem“ buď dceřiný podnik, nebo jiný podnik, ve kterém je držena účast, nebo podnik spojený s jiným podnikem vztahem ve smyslu čl. 12 odst. 1 směrnice 83/349/EHS;

2005/68/ES čl. 59 bod 2 písm a)

i) holdingovou pojišťovnou mateřský podnik, jehož hlavní činností je získávat a držet účasti v dceřiných podnicích, přičemž těmito dceřinými podniky jsou výlučně nebo především pojišťovny, zajišťovny nebo pojišťovny z třetích zemí nebo zajišťovny z třetích zemí, a alespoň jeden z těchto dceřiných podniků je pojišťovnou nebo zajišťovnou, a který není smíšenou finanční holdingovou společností ve smyslu směrnice Evropského parlamentu a Rady 2002/87/ES ze dne 16. prosince 2002 o doplňkovém dozoru nad úvěrovými institucemi, pojišťovnami a investičními podniky ve finančním konglomerátu[80];

j)„holdingovou pojišťovnou se smíšenou činností“ mateřský podnik jiný než pojišťovna, pojišťovna z třetí země, zajišťovna, zajišťovna z třetí země, holdingová pojišťovna nebo smíšená finanční holdingová společnost ve smyslu směrnice 2002/87/ES, jehož alespoň jeden dceřiný podnik je pojišťovnou nebo zajišťovnou;

k)„příslušnými orgány“ vnitrostátní orgány, které jsou dozorem nad pojišťovnami nebo zajišťovnami pověřeny právním předpisem;

2005/68/ES čl. 59 bod 2 písm. b)

l)„zajišťovnou z třetí země“ podnik, který by musel získat povolení v souladu s článkem 3 směrnice 2005/68/ES, kdyby měl své skutečné sídlo ve Společenství.

2005/68/ES čl. 59 bod 3

Článek 2

Použitelnost doplňkového dozoru nad pojišťovnami a zajišťovnami

1. Kromě ustanovení směrnice 73/239/EHS, směrnice Evropského parlamentu a Rady 2002/83/ES ze dne 5. listopadu 2002 o životním pojištění[81] a směrnice 2005/68/ES, které stanoví pravidla pro dozor nad pojišťovnami a zajišťovnami, vykonávají členské státy nad každou pojišťovnou nebo zajišťovnou, která drží účast v alespoň jedné pojišťovně, zajišťovně, pojišťovně z třetí země nebo zajišťovně z třetí země, doplňkový dozor způsobem stanoveným v článcích 5, 6, 8 a 9 této směrnice.

2. Každá pojišťovna nebo zajišťovna, jejímž mateřským podnikem je holdingová pojišťovna, zajišťovna, pojišťovna z třetí země nebo zajišťovna z třetí země, podléhá doplňkovému dozoru vykonávanému způsobem stanoveným v čl. 5 odst. 2 a v článcích 6, 8 a 10.

3. Každá pojišťovna nebo zajišťovna, jejímž mateřským podnikem je holdingová pojišťovna se smíšenou činností, podléhá doplňkovému dozoru vykonávanému způsobem stanoveným v čl. 5 odst. 2 a v článcích 6 a 8.

Článek 3

Oblast působnosti doplňkového dozoru

1. Výkon doplňkového dozoru v souladu s článkem 2 v žádném případě neznamená, že příslušné orgány jsou povinny jednotlivě dohlížet na pojišťovnu z třetí země, zajišťovnu z třetí země, holdingovou pojišťovnu nebo holdingovou pojišťovnu se smíšenou činností.

2. Doplňkový dozor zohledňuje tyto podniky uvedené v článcích 5, 6, 8, 9 a 10:

- přidružené podniky pojišťovny nebo zajišťovny,

- podniky držící účast v pojišťovně nebo zajišťovně,

- přidružené podniky podniku držícího účast v pojišťovně nebo zajišťovně.

3. Členské státy se mohou rozhodnout nezohledňovat v doplňkovém dozoru podle článku 2 podniky se sídlem v třetích zemích, v nichž jsou právní překážky k předávání nezbytných informací, aniž jsou dotčeny bod 2.5 přílohy I a bod 4 přílohy II.

Dále se orgány příslušné pro výkon doplňkového dozoru mohou v jednotlivých níže uvedených případech rozhodnout, že podnik nezohlední v rámci doplňkového dozoru uvedeného v článku 2:

- jestliže podnik, který má být pod dozor zahrnut, má s ohledem na cíle doplňkového dozoru nad pojišťovnami nebo zajišťovnami zanedbatelný význam,

- jestliže by zahrnutí finanční situace podniku bylo s ohledem na cíle doplňkového dozoru nad pojišťovnami nebo zajišťovnami nepatřičné nebo zavádějící.

Článek 4

Orgány příslušné k výkon doplňkového dozoru

1. Doplňkový dozor vykonávají příslušné orgány členského státu, ve kterém bylo pojišťovně nebo zajišťovně vydáno úřední povolení podle článku 6 směrnice 73/239/EHS nebo článku 4 směrnice 2002/83/ES nebo článku 3 směrnice 2005/68/ES.

2. Pokud pojišťovny nebo zajišťovny, kterým bylo vydáno povolení k výkonu činnosti ve dvou či více členských státech, mají jako svůj mateřský podnik stejnou holdingovou pojišťovnu, pojišťovnu z třetí země, zajišťovnu z třetí země nebo holdingovou pojišťovnu se smíšenou činností, mohou příslušné orgány dotyčných členských států uzavřít dohodu o tom, který z nich bude vykonávat doplňkový dozor.

3. Má-li členský stát více než jeden příslušný orgán, který vykonává obezřetnostní dozor nad pojišťovnami a zajišťovnami, přijme dotyčný členský stát potřebná opatření za účelem koordinování činnosti mezi těmito orgány.

ê98/78/ES

Článek 5

Dostupnost a kvalita informací

ê2005/68/ES čl. 59 bod 4

1. Členské státy stanoví, že příslušné orgány vyžadují od každé pojišťovny nebo zajišťovny podléhající doplňkovému dozoru, aby měla vytvořeny přiměřené vnitřní kontrolní mechanismy pro předkládání údajů a informací odpovídajících účelům takového doplňkového dozoru.

ê98/78/ES

2. Členské státy přijmou vhodná opatření, aby zajistily, že v rámci jejich působnosti nebudou existovat žádné právní překážky, které by bránily podnikům podléhajícím doplňkovému dozoru a jejich přidruženým podnikům a podnikům držícím účast v nich vyměňovat si mezi sebou informace užitečné pro účely doplňkového dozoru.

2005/68/ES čl. 59 bod 5

Článek 6

Přístup k informacím

1. Členské státy stanoví, že jejich orgány příslušné pro výkon doplňkového dozoru musí mít přístup ke všem informacím užitečným pro účely dozoru nad pojišťovnami nebo zajišťovnami podléhajícími takovému doplňkovému dozoru. Příslušné orgány se mohou obrátit přímo na dotyčné podniky uvedené v čl. 3 odst. 2, aby od nich získaly nezbytné informace, pouze pokud tyto informace byly žádány od pojišťovny nebo zajišťovny a ta je nedodala.

2. Členské státy stanoví, že jejich příslušné orgány mohou samy nebo prostřednictvím osob, které k tomuto účelu jmenují, provádět na jejich území ověřování informací uvedených v odstavci 1 přímo na místě u:

- pojišťovny podléhající doplňkovému dozoru,

- zajišťovny podléhající doplňkovému dozoru,

- dceřiných podniků této pojišťovny,

- dceřiných podniků této zajišťovny,

- mateřských podniků této pojišťovny,

- mateřských podniků této zajišťovny,

- dceřiných podniků mateřského podniku této pojišťovny,

- dceřiných podniků mateřského podniku této zajišťovny.

3. Pokud si při použití tohoto článku příslušné orgány jednoho členského státu přejí ve zvláštních případech ověřit důležitou informaci, jež se týká podniku se sídlem v jiném členském státě, který je přidruženou pojišťovnou, přidruženou zajišťovnou, dceřiným podnikem, mateřským podnikem nebo dceřiným podnikem mateřského podniku pojišťovny nebo zajišťovny, která podléhá doplňkovému dozoru, musí požádat příslušné orgány výše uvedeného jiného členského státu, aby toto ověření provedly. Orgány, které obdrží takovou žádost, musí jednat v mezích své působnosti tak, že provedou ověření samy, umožní provést ověření orgánům, které o ověření žádají, nebo umožní, aby toto ověření provedl auditor nebo odborník.

Příslušný orgán, který o to žádal, se na své přání může zúčastnit ověření, když ho neprovádí sám.

Článek 7

Spolupráce mezi příslušnými orgány

1. Pokud jsou pojišťovny nebo zajišťovny, které jsou usazeny v různých členských státech, přímo nebo nepřímo přidružené nebo mají společný podnik držící v nich účast, sdělí si příslušné orgány každého členského státu na požádání všechny užitečné informace, které mohou umožnit nebo usnadnit výkon dozoru podle této směrnice, a z vlastního podnětu si sdělí všechny informace, které se jim jeví jako zásadní pro druhé příslušné orgány.

2. Pokud jsou pojišťovna nebo zajišťovna a buď úvěrová instituce, jak je vymezena ve směrnici Evropského parlamentu a Rady 2000/12/ES ze dne 20. března 2000 o přístupu k činnosti úvěrových institucí a o jejím výkonu[82], nebo investiční podnik, jak je vymezen ve směrnici Rady 93/22/EHS ze dne 10. května 1993 o investičních službách v oblasti cenných papírů[83], nebo obě, přímo nebo nepřímo přidružené nebo mají společný podnik držící v nich účast, příslušné orgány a orgány, které nesou veřejnou odpovědnost za dozor nad těmito dalšími podniky, spolu úzce spolupracují. Aniž jsou dotčeny jejich příslušné pravomoci, poskytují si tyto orgány navzájem informace, které mohou zjednodušit plnění jejich úloh zejména v rámci této směrnice.

3. Informace obdržené v souladu s touto směrnicí a zejména jakákoli výměna informací mezi příslušnými orgány, jež je stanovena v této směrnici, jsou předmětem profesního tajemství, vymezeného v článku 16 směrnice Rady 92/49/EHS ze dne 18. června 1992 o koordinaci právních a správních předpisů týkajících se přímého pojištění jiného než životního (třetí směrnice o neživotním pojištění) [84] a článku 16 směrnice 2002/83/ES a článků 24 až 30 směrnice 2005/68/ES.

Článek 8

Transakce uvnitř skupiny

1. Členské státy zajistí, aby příslušné orgány vykonávaly obecný dozor nad transakcemi mezi:

a) pojišťovnou nebo zajišťovnou a:

i) přidruženým podnikem pojišťovny nebo zajišťovny,

ii) podnikem držícím účast v pojišťovně nebo zajišťovně,

iii) přidruženým podnikem podniku držícího účast v pojišťovně nebo zajišťovně,

b) pojišťovnou nebo zajišťovnou a fyzickou osobou, která drží účast v:

i) pojišťovně, zajišťovně nebo jakémkoli jejím přidruženém podniku,

ii) podnikem držícím účast v pojišťovně nebo zajišťovně,

iii) přidruženém podniku držícím účast v pojišťovně nebo zajišťovně.

Tyto transakce se týkají zejména:

- úvěrů,

- záruk a podrozvahových transakcí,

- položek, které přicházejí v úvahu pro míru solventnosti,

- investic,

- zajišťovacích operací,

- dohod o sdílení nákladů.

2. Členské státy požadují, aby pojišťovny a zajišťovny měly přiměřené postupy pro řízení rizik a mechanismy vnitřní kontroly, včetně řádných výkaznických a účetních postupů, aby vhodným způsobem zjišťovaly, oceňovaly, sledovaly a kontrolovaly transakce tak, jak je stanoveno v odstavci 1. Členské státy také požadují, aby pojišťovny nebo zajišťovny podávaly příslušným orgánům alespoň jednou ročně zprávy o významných transakcích. Tyto postupy a mechanismy podléhají dozoru příslušných orgánů.

Jestliže se na základě této informace zjistí, že solventnost pojišťovny nebo zajišťovny je nebo může být ohrožena, přijmou příslušné orgány přiměřená opatření na úrovni pojišťovny nebo zajišťovny."

ê98/78/ES

Článek 9

Upravený požadavek na solventnost

1. V případě uvedeném v čl. 2 odst. 1 členské státy požadují, aby se provedl výpočet upravené solventnosti v souladu s přílohou I.

2. Do výpočtu uvedeného v odstavci 1 se zahrnují všechny přidružené podniky, podniky držící účast nebo přidružené podniky podniku držícího účast.

2005/68/ES čl. 59 bod 6

3. Jestliže výpočet uvedený v odstavci 1 ukáže, že upravená solventnost je záporná, přijmou příslušné orgány vhodná opatření na úrovni dané pojišťovny nebo zajišťovny.

ê98/78/ES

Článek 10

2005/68/ES čl. 59 bod 7 písm. a)

Holdingové pojišťovny, pojišťovny z třetích zemí a zajišťovny z třetích zemí

ê98/78/ES

1. V případě uvedeném v čl. 2 odst. 2 členské státy požadují, aby se metoda doplňkového dozoru použila v souladu s přílohou II.

2005/68/ES čl. 59 bod 7 písm. b)

2. V případě uvedeném v čl. 2 odst. 2 výpočet zahrnuje všechny přidružené podniky holdingové pojišťovny, pojišťovny z třetí země nebo zajišťovny z třetí země způsobem uvedeným v příloze II.

3. Jestliže příslušné orgány dojdou na základě tohoto výpočtu k závěru, že solventnost dceřiné pojišťovny nebo zajišťovny holdingové pojišťovny, pojišťovny z třetí země nebo zajišťovny z třetí země je nebo může být ohrožena, přijmou vhodná opatření na úrovni dané pojišťovny nebo zajišťovny.

2002/87/ES čl. 28 bod 4

Článek 10a

Spolupráce s příslušnými orgány třetích zemí

1. Komise může Radě předložit návrh, buď na žádost členského státu nebo z vlastního podnětu, na sjednání dohod s jednou nebo více třetími zeměmi o způsobu výkonu doplňkového dozoru nad

a) pojišťovnami, které drží účast na podnicích ve smyslu článku 2 se sídlem ve třetí zemi, a

2005/68/ES čl. 59 bod 8 písm. a)

b) zajišťovny, které jako podniky držící účast mají podniky ve smyslu článku 2 se skutečným sídlem v třetí zemi;

c) pojišťovny z třetích zemí nebo zajišťovny z třetích zemí, které jako podniky držící účast mají podniky ve smyslu článku 2 se skutečným sídlem ve Společenství.

2005/68/ES čl. 59 bod 8 písm. b)

2. Dohody podle odstavce 1 mají za cíl hlavně zajistit, aby:

a) příslušné orgány členských států byly schopné získat informace nutné pro doplňkový dozor nad pojišťovnami a zajišťovnami, které mají své skutečné sídlo ve Společenství a které mají dceřiné podniky nebo drží účast v podnicích mimo Společenství; a

b) příslušné orgány třetích zemí byly schopné získat informace nutné pro doplňkový dozor nad pojišťovnami a zajišťovnami, které mají své skutečné sídlo na jejich územích a které mají dceřiné podniky nebo drží účast v podnicích v jedné nebo více členských zemích.

2005/1/ES čl. 7 bod 1

3. Aniž je dotčen čl. 300 odst. 1 a 2 Smlouvy, posoudí Komise, které je nápomocen Evropský výbor pro pojišťovnictví a zaměstnanecké penzijní pojištění, výsledek jednání uvedených v odstavci 1 a výslednou situaci.

2002/87/ES čl. 28 bod 4

Článek 10b

Členské státy požadují, aby osoby, které skutečně řídípodnikání holdingové pojišťovny, měly dostatečně dobrou pověst a měly dostatečné zkušenosti pro výkon těchto funkcí.

ò nový

HLAVA III

DOZOR NAD POJIšťOVNAMI A ZAJIšťOVNAMI VE SKUPINě

KAPITOLA I – DOZOR NAD SKUPINOU: DEFINICE, POUžITELNOST, OBLAST PŮSOBNOSTI A ÚROVNě

ODDÍL 1 – DEFINICE

Článek 219 Definice

1. Pro účely této hlavy se rozumí:

a) „podnikem držícím účast“ podnik, který je buď mateřským podnikem, nebo jiným podnikem, který drží účast, nebo podnik spojený s jiným podnikem vztahem ve smyslu čl. 12 odst. 1 směrnice 83/349/EHS;

b) „přidruženým podnikem“ buď dceřiný podnik, nebo jiný podnik, ve kterém je držena účast, nebo podnik spojený s jiným podnikem vztahem ve smyslu čl. 12 odst. 1 směrnice 83/349/EHS;

c) „skupinou“ skupina podniků, která sestává z podniku držícího účast, jeho dceřiných podniků a subjektů, ve kterých tento podnik nebo jeho dceřiné podniky drží účast, nebo z podniků, mezi nimiž existují vzájemné vztahy ve smyslu čl. 12 odst. 1 směrnice 83/349/EHS;

d) „orgánem dozoru nad skupinou“ orgán dozoru odpovědný za provádění dozoru nad skupinou, ustanovený v souladu s článkem 260;

e) "holdingovou pojišťovnou" mateřský podnik, který není smíšenou finanční holdingovou společností ve smyslu směrnice 2002/87/ES, a jeho hlavní činností je získávat a držet účasti v dceřiných podnicích, přičemž těmito dceřinými podniky jsou výlučně nebo především pojišťovny nebo zajišťovny, resp. pojišťovny nebo zajišťovny z třetích zemí, přičemž alespoň jeden z těchto dceřiných podniků je pojišťovnou nebo zajišťovnou;

f) „holdingovou pojišťovnou se smíšenou činností“ mateřský podnik jiný než pojišťovna, pojišťovna z třetí země, zajišťovna, zajišťovna z třetí země, holdingová pojišťovna nebo smíšená finanční holdingová společnost ve smyslu směrnice č. 2002/87/ES, jehož alespoň jeden dceřiný podnik je pojišťovnou nebo zajišťovnou;

2. Pro účely této hlavy budou orgány dozoru považovat za mateřský podnik také jakýkoli podnik, který podle názoru orgánů dozoru de facto má dominantní vliv na jiný podnik.

Za dceřiný podnik budou také považovat jakýkoli podnik, na který podle názoru orgánů dozoru de facto má dominantní vliv mateřský podnik.

Za účast budou rovněž považovat přímé nebo nepřímé držení hlasovacích práv nebo kapitálu v podniku, který podle názoru příslušných orgánů de facto podléhá dominantnímu vlivu.

ODDÍL 2 – POUžITELNOST A OBLAST PůSOBNOSTI

Článek 220 Použitelnost dozoru nad skupinou

1. Členské státy zajistí dozor na úrovni skupiny nad pojišťovnami a zajišťovnami, které jsou členy skupiny, a to v souladu s ustanoveními této hlavy.

Ustanovení této směrnice, která stanoví pravidla pro dozor nad jednotlivými pojišťovnami a zajišťovnami, se na tyto podniky vztahují i nadále, pokud není v této hlavě stanoveno jinak.

2. Členské státy zajistí, aby se dozor nad skupinou vztahoval:

a) na pojišťovny nebo zajišťovny, které drží účast alespoň v jedné pojišťovně nebo zajišťovně, či pojišťovně nebo zajišťovně z třetí země, a to v souladu s články 225 až 271;

b) na pojišťovny nebo zajišťovny, jejichž mateřským podnikem je holdingová pojišťovna se sídlem ve Společenství, a to v souladu s články 225 až 271;

c) na pojišťovny nebo zajišťovny, jejichž mateřským podnikem je holdingová pojišťovna se sídlem mimo Společenství nebo pojišťovna či zajišťovna z třetí země, a to v souladu s články 272, 273 a 274;

d) na pojišťovny nebo zajišťovny, jejichž mateřským podnikem je holdingová pojišťovna se smíšenou činností, a to v souladu s článkem 276.

3. V případech uvedených v odst. 2 písm. a) a b), kdy pojišťovna nebo zajišťovna držící účast resp. holdingová pojišťovna se sídlem ve Společenství je přidruženým podnikem regulovaného podniku nebo smíšené finanční holdingové společnosti podléhající doplňkovému dozoru ve smyslu čl. 5 odst. 2 směrnice č. 2002/87/ES, může orgán dozoru nad skupinou po konzultaci s ostatními příslušnými orgány dozoru rozhodnout, že u této pojišťovny nebo zajišťovny držící účast resp. u této smíšené holdingové pojišťovny upustí od provádění dozoru nad koncentrací rizik podle článku 257 a/nebo dozoru nad transakcemi uvnitř skupiny podle článku 258.

Článek 221 Oblast působnosti dozoru nad skupinou

1. Provádění dozoru nad skupinou podle článku 220 nezahrnuje povinnost orgánů dozoru vykonávat dozor nad jednotlivými pojišťovnami nebo zajišťovnami z třetích zemí, holdingovými pojišťovnami nebo holdingovými pojišťovnami se smíšenou činností, čímž však nejsou dotčena ustanovení článku 270, která se týkají holdingových pojišťoven.

2. Orgán dozoru nad skupinou může v jednotlivých případech rozhodnout, že do dozoru nad skupinou podle článku 220 nezahrne některý podnik, pokud:

a) tento podnik se nachází v třetí zemi, kde existují právní překážky k předávání nezbytných informací, aniž jsou tím dotčena ustanovení článku 236;

b) podnik, který by měl být do dozoru zahrnut, má s ohledem na účel dozoru nad skupinou zanedbatelný význam;

c) by zahrnutí tohoto podniku bylo z hlediska účelu dozoru nad skupinou nevhodné nebo zavádějící.

Pokud by však podle písm. b) prvního pododstavce mohlo být z dozoru vyloučeno jednotlivě více podniků stejné skupiny, tyto podniky nelze vyloučit, mají-li společně nezanedbatelný význam.

Nastane-li případ uvedený v písm. c) prvního pododstavce, je orgán dozoru nad skupinou povinen, s výjimkou naléhavých případů, přijmout rozhodnutí teprve po konzultaci s ostatními příslušnými orgány dozoru.

Pokud orgán dozoru nad skupinou některou pojišťovnu nebo zajišťovnu nezahrne do dozoru nad skupinou s odvoláním na jeden z důvodů uvedených v písm. b) a c) prvního pododstavce, mohou orgány dozoru členského státu, ve kterém se tento podnik nachází požadovat, aby podnik vedoucí skupinu poskytnul veškeré informace, které mohou usnadnit dozor nad dotyčnou pojišťovnou nebo zajišťovnou.

ODDÍL 3 - ÚROVNě

Článek 222 Poslední podnik držící účast na úrovni Společenství

1. Pokud pojišťovna nebo zajišťovna držící účast nebo holdingová pojišťovna uvedená v čl. 220 odst. 2 písm. a) a b) je sama přidruženým podnikem jiné pojišťovny nebo zajišťovny držící účast nebo jiné mateřské holdingové pojišťovny se sídlem ve Společenství, články 225 až 271 se použijí pouze na úrovni poslední pojišťovny nebo zajišťovny držící účast resp. holdingové pojišťovny se sídlem ve Společenství.

2. V případech, kdy poslední pojišťovna nebo zajišťovna držící účast resp. holdingová pojišťovna se sídlem ve Společenství uvedená v odstavci 1 je přidruženým podnikem podniku podléhajícímu doplňkovému dozoru podle čl. 5 odst. 2 směrnice 2002/87/ES, může orgán dozoru nad skupinou po konzultaci s příslušnými ostatními orgány dozoru rozhodnout, že u tohoto posledního podniku držícího účast upustí od provádění dozoru nad koncentrací rizik podle článku 257 a/nebo dozoru nad transakcemi uvnitř skupiny podle článku 258.

Článek 223 Poslední podnik držící účast na vnitrostátní úrovni

1. Pokud pojišťovna nebo zajišťovna držící účast resp. holdingová pojišťovna se sídlem ve Společenství uvedená v čl. 220 odst. 2 písm. a) a b) nemá sídlo ve stejném členském státě jako poslední podnik držící účast na úrovni Společenství uvedený v článku 222, mohou členské státy povolit svým orgánům dozoru, aby po konzultaci s orgánem dozoru nad skupinou a s posledním podnikem držícím účast na úrovni Společenství, rozhodly o zahrnutí poslední pojišťovny nebo zajišťovny držící účast resp. holdingové pojišťovny na vnitrostátní úrovni do dozoru nad skupinou.

V takovém případě orgán dozoru zdůvodní své rozhodnutí jak orgánu dozoru nad skupinou, tak poslednímu podniku držícímu účast na úrovni Společenství.

Články 225 až 271 se použijí obdobně, s výhradou ustanovení odstavců 2 až 6 tohoto článku.

2. Orgán dozoru může u posledního podniku držícího účast na vnitrostátní úrovni omezit dozor nad skupinou na ustanovení jednoho nebo více oddílů kapitoly II.

3. Pokud se orgán dozoru rozhodne uplatnit na poslední podnik držící účast na vnitrostátní úrovni ustanovení kapitoly II oddílu 1, metoda, kterou v souladu s článkem 227 orgán dozoru nad skupinou uplatní na poslední podnik držící účast na úrovni Společenství ve smyslu článku 222, bude považována za směrodatnou a bude orgánem dozoru nadále uplatňována v dotyčném členském státě.

4. Pokud se orgán dozoru rozhodne uplatnit na poslední podnik držící účast na vnitrostátní úrovni ustanovení kapitoly II oddílu 1 a pokud poslední podnik držící účast na úrovni Společenství ve smyslu článku 222 obdrží v souladu s článkem 238 nebo s čl. 240 odst. 5 povolení provést výpočet skupinového solventnostního kapitálového požadavku i solventnostního kapitálového požadavku jednotlivých pojišťoven a zajišťoven ve skupině podle interního modelu, bude toto rozhodnutí považováno za směrodatné a bude orgánem dozoru nadále uplatňováno v dotyčném členském státě.

V takovém případě, pokud orgán dozoru usoudí, že rizikový profil posledního podniku držícího účast na vnitrostátní úrovni se podstatně odchyluje od interního modelu schváleného na úrovni Společenství a pokud tento podnik dostatečně nezohlední připomínky orgánu dozoru, může tento orgán dozoru tomuto podniku uložit navýšení kapitálu ke skupinovému solventnostnímu kapitálovému požadavku stanovenému na základě takového modelu, nebo ve výjimečných případech, kdyby takové navýšení kapitálu nebylo odpovídající, může orgán dozoru požadovat, aby tento podnik vypočítal svůj skupinový solventnostní kapitálový požadavek na základě standardního modelu.

Orgán dozoru zdůvodní takové rozhodnutí jak podniku, tak orgánu dozoru nad skupinou.

5. Pokud se orgán dozoru rozhodne uplatnit na poslední podnik držící účast na vnitrostátní úrovni ustanovení kapitoly II oddílu 1, nesmí tento podnik v souladu s články 243 resp. 256 podat žádost o povolení, aby se na jakýkoliv z jeho dceřiných podniků vztahovaly články 245 až 250.

6. Pokud členské státy umožní orgánům dozoru rozhodnout jak uvedeno v odstavci 1, zajistí, aby žádné z takových rozhodnutí nebylo přijato resp. nezůstávalo v platnosti, pokud poslední podnik držící účast na vnitrostátní úrovni je dceřiným podnikem posledního podniku držícího účast na úrovni Společenství podle článku 222, který obdržel v souladu s článkem 244 nebo 256 povolení, aby se na tento jeho dceřiný podnik vztahovala ustanovení článků 245 až 250.

7. Komise může přijmout prováděcí opatření stanovující okolnosti, za kterých může být rozhodnutí uvedené v odstavci 1 přijato.

Tato opatření, jejichž účelem je změna jiných než podstatných prvků této směrnice jejím doplněním, se přijmou podle regulativního postupu s kontrolou uvedeného v čl. 313 odst. 3.

Článek 224 Podnik držící účast v několika členských státech

1. Pokud členské státy umožní orgánům dozoru přijmout rozhodnutí uvedené v článku 223, umožní jim také, aby mohly uzavřít dohody s orgány dozoru v jiných členských státech, ve kterých působí jiný přidružený podnik držící účast na vnitrostátní úrovni, a to s cílem provádět dozor nad skupinou na úrovni podskupiny zahrnující několik členských států.

Pokud příslušné orgány dozoru uzavřely dohodu uvedenou v prvním pododstavci tohoto odstavce, dozor nad skupinou se nebude provádět u žádného posledního podniku držícího účast podle článku 223 působícího v jiných členských státech než v členském státě, ve kterém se nachází podskupina uvedená v prvním pododstavci tohoto odstavce.

2. Ustanovení čl. 223 odst. 2 až 6 se použijí obdobně.

3. Komise přijme prováděcí opatření stanovující okolnosti, za kterých může být rozhodnutí uvedené v odstavci 1 přijato.

Tato opatření, jejichž účelem je změna jiných než podstatných prvků této směrnice jejím doplněním, se přijmou podle regulativního postupu s kontrolou uvedeného v čl. 313 odst. 3.

KAPITOLA II – FINANČNÍ SITUACE

ODDÍL 1 – SKUPINOVÁ SOLVENTNOST

PODODDÍL 1 – OBECNÁ USTANOVENÍ

Článek 225 Dozor nad skupinovou solventností

1. Dozor nad skupinovou solventností bude vykonáván v souladu s odstavcem 2 a 3 tohoto článku, článku 259 a kapitoly III.

2. Nastane-li případ uvedený v čl. 220 odst. 2 písm. a), budou členské státy vyžadovat, aby pojišťovny nebo zajišťovny držící účast zajistily, že skupina neustále disponuje částkou použitelných vlastních zdrojů, která se rovná alespoň solventnostnímu kapitálovému požadavku vypočtenému podle pododdílu 2, 3 a 4.

3. Nastane-li případ uvedený v čl. 220 odst. 2 písm. b), budou členské státy vyžadovat, aby pojišťovny a zajišťovny ve skupině zajistily, že skupina neustále disponuje částkou použitelných vlastních zdrojů, která se rovná alespoň skupinovému solventnostnímu kapitálovému požadavku vypočtenému podle pododdílu 5.

4. Požadavky uvedené v odstavci 2 a 3 budou podléhat kontrole prováděné orgánem dozoru nad skupinou, a to v souladu s kapitolou III. Ustanovení článku 133 a čl. 135 odst. 1, 2 a 3 se uplatní obdobně.

Článek 226 Četnost výpočtu

1. Orgán dozoru nad skupinou zajistí, aby výpočty uvedené v čl. 225 odst. 2 a 3 byly prováděny alespoň jednou ročně, přičemž tyto výpočty provádí buď pojišťovna resp. zajišťovna, nebo holdingová pojišťovna.

Podklady pro tento výpočet a jeho výsledky budou předloženy orgánu dozoru nad skupinou, a to buď pojišťovnou nebo zajišťovnou držící účast nebo – pokud skupinu nevede pojišťovna nebo zajišťovna – holdingovou pojišťovnou nebo podnikem ve skupině, který po konzultaci s ostatními příslušnými orgány dozoru a se samotnou skupinou určí orgán dozoru nad skupinou.

2. Pojišťovny, zajišťovny a holdingové pojišťovny musí průběžně sledovat částku skupinového solventnostního kapitálového požadavku. Pokud se rizikový profil pojišťovny nebo zajišťovny podstatně odchyluje od předpokladů pro poslední oznámený skupinový solventnostní kapitálový požadavek, bude tento skupinový solventnostní kapitálový požadavek neprodleně přepočten a oznámen orgánům dozoru nad skupinou.

Pokud existuje opodstatněná domněnka, že se ode dne posledního oznámení skupinového solventnostního kapitálového požadavku výrazně změnil rizikový profil skupiny, orgány dozoru nad skupinou mohou požádat, aby byl skupinový solventnostní kapitálový požadavek znovu přepočítán.

Pododdíl 2 – Volba metody výpočtu a obecné zásady

Článek 227 Volba metody výpočtu

1. Výpočet skupinové solventnosti pojišťoven a zajišťoven uvedených v čl. 220 odst. 2 písm. a) bude proveden podle technických pravidel a podle jedné z metod uvedených v článcích 228 až 240.

2. Členské státy zajistí, aby výpočet skupinové solventnosti pojišťoven a zajišťoven uvedených v čl. 220 odst. 2 písm. a) byl proveden podle metody 1 uvedené v pododdílu 4.

Členské státy však umožní orgánům dozoru, pokud vykonávají funkci orgánu dozoru nad určitou skupinou, aby mohly po konzultaci s ostatními příslušnými orgány dozoru a se samotnou skupinou rozhodnout, že uplatní na skupinu metodu 2 uvedenou v pododdílu 4 nebo kombinaci metod 1 a 2, pokud by použití samotné metody 1 nebylo přiměřené.

Článek 228 Poměrnost

1. Při výpočtu skupinové solventnosti se zohlední poměrný podíl držený podnikem v přidružených podnicích.

Pro účely prvního pododstavce se tento poměrný podíl stanoví jako:

a) procento použité pro sestavení konsolidované účetní uzávěrky, pokud je použita metoda 1;

b) poměr upsaného kapitálu, který podnik držící účast přímo nebo nepřímo drží, pokud je použita metoda 2.

Je-li však přidružený podnik dceřiným podnikem, který nemá dostatek vlastních zdrojů použitelných ke krytí solventnostního kapitálového požadavku, bude zohledněn celkový deficit solventnosti dceřiného podniku, a to bez ohledu na použitou metodu.

Pokud je podle názoru orgánů dozoru odpovědnost mateřského podniku, který drží majetkovou účast, omezena výlučně na tuto majetkovou účast, mohou tyto orgány dozoru nad skupinou povolit zohlednění deficitu solventnosti dceřiného podniku na poměrném základě.

2. Orgán dozoru nad skupinou po konzultaci s ostatními příslušnými orgány dozoru a se samotnou skupinou určí, jaká poměrná část bude zohledněna, jestliže:

a) neexistuje majetkové propojení mezi některými podniky ve skupině;

b) orgán dozoru rozhodl, že přímé nebo nepřímé držení hlasovacích práv či kapitálu v jiném podniku bude kvalifikováno jako účast, neboť podle jeho názoru umožňuje vykonávat značný vliv na řízení tohoto podniku.

Článek 229 Zamezení dvojímu použití použitelných vlastních zdrojů

1. Dvojí použití vlastních zdrojů použitelných pro solventnostní kapitálový požadavek různých pojišťoven nebo zajišťoven zahrnutých do tohoto výpočtu není povoleno.

Za tímto účelem je nutné z výpočtu skupinové solventnosti – pokud tak nestanoví již metody popsané v pododdíle 4 – vyloučit tyto částky:

a) hodnotu jakéhokoli aktiva pojišťovny nebo zajišťovny držící účast, které představuje financování vlastních zdrojů použitelných pro solventnostní kapitálový požadavek některé z jejích přidružených pojišťoven nebo zajišťoven;

b) hodnotu jakéhokoli aktiva pojišťovny nebo zajišťovny přidružené pojišťovně nebo zajišťovně držící účast, které představuje financování vlastních zdrojů použitelných pro solventnostní kapitálový požadavek této pojišťovny nebo zajišťovny držící účast;

c) hodnotu jakéhokoli aktiva pojišťovny nebo zajišťovny přidružené pojišťovně nebo zajišťovně držící účast, které představuje financování vlastních zdrojů použitelných pro solventnostní kapitálový požadavek jakékoli jiné pojišťovny nebo zajišťovny přidružené pojišťovně nebo zajišťovně držící účast.

2. Aniž je dotčen odstavec 1, následující položky mohou být zahrnuty do výpočtu pouze v té míře, v jaké jsou použitelné pro krytí solventnostního kapitálového požadavku dotyčného přidruženého podniku:

a) rezervy tvořené ze zisku a budoucí zisky vytvořené v životní pojišťovně nebo zajišťovně přidružené pojišťovně nebo zajišťovně držící účast, u níž se skupinová solventnost vypočítává;

b) jakýkoli upsaný, ale nesplacený kapitál pojišťovny nebo zajišťovny přidružené pojišťovně nebo zajišťovně držící účast, u níž se skupinová solventnost vypočítává.

Do výpočtu nelze v žádném případě zahrnout následující položky:

a) jakýkoli upsaný, ale nesplacený kapitál, který představuje potenciální závazek podniku držícího účast;

b) jakýkoli upsaný, ale nesplacený kapitál pojišťovny nebo zajišťovny držící účast, který představuje potenciální závazek přidružené pojišťovny nebo zajišťovny;

c) jakýkoli upsaný, ale nesplacený kapitál přidružené pojišťovny nebo zajišťovny, který představuje potenciální závazek jiné pojišťovny nebo zajišťovny přidružené této pojišťovně nebo zajišťovně držící účast.

3. Jestliže jsou orgány dozoru toho názoru, že vlastní zdroje použitelné pro solventnostní kapitálový požadavek jiné přidružené pojišťovny nebo zajišťovny, než je uvedeno v odstavci 2, nemohou být dány účinně k dispozici za účelem krytí solventnostního kapitálového požadavku pojišťovny nebo zajišťovny držící účast, u níž se skupinová solventnost vypočítává, lze tyto použitelné vlastní zdroje zahrnout do výpočtu pouze do té míry, v jaké jsou použitelné pro krytí solventnostního kapitálového požadavku přidruženého podniku.

4. Součet položek vlastních zdrojů uvedených v odstavci 2 a 3 nesmí přesáhnout solventnostní kapitálový požadavek přidružené pojišťovny nebo zajišťovny.

5. Veškeré použitelné vlastní zdroje pojišťovny nebo zajišťovny přidružené pojišťovně nebo zajišťovně držící účast, u níž se vypočítává skupinová solventnost, které podléhají předchozímu povolení orgánu dozoru podle článku 88, mohou být zahrnuty do výpočtu pouze tehdy, pokud byly řádně povoleny orgánem vykonávajícím dozor nad přidruženým podnikem.

Článek 230 Vyloučení tvorby kapitálu uvnitř skupiny

1. Při výpočtu skupinové solventnosti se nezohlední žádné vlastní zdroje použitelné pro solventnostní kapitálový požadavek, které pocházejí z recipročního financování mezi pojišťovnou nebo zajišťovnou držící účast a kterýmkoli z těchto podniků:

a) přidruženým podnikem;

b) podnikem držícím účast;

c) jiným přidruženým podnikem jakéhokoli jejího podniku držícího účast.

2. Při výpočtu skupinové solventnosti se nezohlední žádné vlastní zdroje použitelné pro solventnostní kapitálový požadavek pojišťovny nebo zajišťovny přidružené pojišťovně nebo zajišťovně držící účast, u níž se vypočítává skupinová solventnost, pokud dotyčné použitelné vlastní zdroje pocházejí z recipročního financování s jiným podnikem přidruženým této pojišťovně nebo zajišťovně držící účast.

3. Za reciproční financování se považuje případ, kdy pojišťovna nebo zajišťovna, nebo kterýkoli z jejích přidružených podniků, drží účast nebo poskytuje úvěry dalšímu podniku, jenž přímo nebo nepřímo drží vlastní zdroje použitelné pro solventnostní kapitálový požadavek prvně uvedeného podniku.

Článek 231 Ocenění

Aktiva a pasiva budou oceněna v souladu s článkem 73.

PODODDÍL 3 – POUžITÍ METOD VÝPOčTU

Článek 232 Přidružené pojišťovny a zajišťovny

Pokud je pojišťovně nebo zajišťovně přidružena více než jedna pojišťovna nebo zajišťovna, bude do výpočtu skupinové solventnosti zahrnuta každá z těchto přidružených pojišťoven nebo zajišťoven.

Členské státy mohou stanovit, že pokud má přidružená pojišťovna nebo zajišťovna své sídlo v jiném členském státě než pojišťovna nebo zajišťovna, u které se výpočet solventnostního kapitálového požadavku provádí, bude při jeho výpočtu zohledněn solventnostní kapitálový požadavek a použitelné vlastní zdroje tohoto přidruženého podniku, které odpovídají požadavkům stanoveným tímto jiným členským státem.

Článek 233 Zprostředkující holdingové pojišťovny

1. Při výpočtu skupinové solventnosti se u pojišťovny nebo zajišťovny, která drží prostřednictvím holdingové pojišťovny účast v přidružené pojišťovně nebo zajišťovně, či v pojišťovně nebo zajišťovně z třetí země, zohlední situace zprostředkující holdingové pojišťovny.

Zprostředkující holdingová pojišťovna bude výhradně za účelem tohoto výpočtu posuzována jako pojišťovna nebo zajišťovna podléhající pravidlům stanoveným v hlavě I kapitole VI oddílu 4 poddodílu 1, 2 a 3, pokud jde o solventnostní kapitálový požadavek a podmínkám stanoveným v hlavě I kapitole VI oddílu 3 poddodílu 1, 2 a 3, pokud jde o vlastní zdroje použitelné pro solventnostní kapitálový požadavek.

2. V případě, že zprostředkující holdingová pojišťovna drží podřízené pohledávky nebo jiné použitelné vlastní zdroje, na které se vztahují omezení podle článku 97, budou tyto vlastní zdroje považovány za použitelné pouze do výše částky, která se vypočte uplatněním omezení podle článku 97 na celkové použitelné vlastní zdroje na skupinové úrovni ve srovnání se solventnostním kapitálovým požadavkem na skupinové úrovni.

Veškeré použitelné vlastní zdroje zprostředkující holdingové pojišťovny, které by podléhaly předchozímu povolení orgánu dozoru v souladu s článkem 88, pokud by byly drženy pojišťovnou nebo zajišťovnou, mohou být zohledněny při výpočtu skupinové solventnosti pouze tehdy, pokud byly řádně povoleny orgánem dozoru nad skupinou.

Článek 234 Přidružené pojišťovny a zajišťovny ze třetích zemí

1. Při výpočtu skupinové solventnosti pojišťovny nebo zajišťovny, která drží účast v pojišťovně nebo zajišťovně z třetí země, je výhradně pro účely tohoto výpočtu tato pojišťovna nebo zajišťovna z třetí země posuzována jako přidružená pojišťovna nebo zajišťovna.

Pokud však ve třetí zemi, ve které má tento podnik sídlo, podnik podléhá povolení a solventnostnímu režimu, který je přinejmenším rovnocenný solventnostnímu režimu stanovenému v hlavě I kapitole VI, mohou členské státy stanovit, že při výpočtu solventnosti tohoto podniku bude zohledněn solventnostní kapitálový požadavek a použitelné vlastní zdroje, které odpovídají požadavkům stanoveným tímto jiným členským státem.

2. Orgán dozoru nad skupinou na žádost podniku držícího účast nebo z vlastního podnětu ověří, zda solventnostní režim uplatňovaný třetí zemí je přinejmenším rovnocenný.

Orgán dozoru nad skupinou rozhodne o rovnocennosti režimů teprve po konzultaci s ostatními dotyčnými orgány dozoru a s Evropským výborem orgánů dozoru nad pojišťovnictvím a zaměstnaneckým penzijním pojištěním.

3. Komise po konzultaci s Evropským výborem pro pojišťovnictví a zaměstnanecké penzijní pojištění a v souladu s postupem stanoveným v čl. 313 odst. 2 rozhodne, zda solventnostní režim uplatňovaný třetí zemí je rovnocenný solventnostnímu režimu stanovenému v hlavě I kapitole VI .

Tato rozhodnutí podléhají pravidelnému přezkumu, aby byly zohledněny veškeré změny solventnostního režimu stanoveného v hlavě I kapitole VI a solventnostního režimu uplatňovaného třetí zemí.

4. Pokud Komise v souladu s odstavcem 3 rozhodne, že solventnostní režim v třetí zemi je rovnocenný, nepoužije se odstavec 2.

Pokud Komise v souladu s odstavcem 3 rozhodne, že solventnostní režim uplatňovaný třetí zemí není rovnocenný, pak nelze zohlednit solventnostní kapitálový požadavek a použitelné vlastní zdroje určené dotyčnou třetí zemí podle druhého pododstavce odstavce 1 a pojišťovna nebo zajišťovna ze třetí země bude posuzována výhradně podle ustanovení prvního pododstavce odstavce 1.

Článek 235 Přidružené uvěrové instituce, investiční podniky a finanční instituce

Pro účely výpočtu skupinové solventnosti pojišťovny nebo zajišťovny, která drží účast v uvěrové instituci, investičním podniku nebo finanční instituci, členské státy umožní svým pojišťovnám nebo zajišťovnám držícím účast použít obdobně metodu 1 nebo 2 stanovenou v příloze I směrnice 2002/87/ES. Metoda 1 stanovená v této příloze se však použije pouze v případě, že orgán dozoru nad skupinou považuje integrované řízení a vnitřní kontrolu subjektů, které by byly zahrnuty do účetní konsolidace, za uspokojivé. Zvolenou metodu je třeba používat jednotně ve všech pozdějších případech.

Členské státy však umožní svým orgánům dozoru, které vykonávají funkci orgánu dozoru nad určitou skupinou, aby mohly na žádost podniku držícího účast nebo z vlastního podnětu rozhodnout o odečtení jakékoli účasti uvedené v prvním odstavci od vlastních zdrojů použitelných pro skupinovou solventnost podniku držícího účast.

Článek 236 Nedostupnost nezbytných informací

Pokud příslušné orgány dozoru nemají k dispozici informace o přidruženém podniku se sídlem v členském státě nebo v třetí zemi, které jsou nezbytné pro výpočet skupinové solventnosti pojišťovny nebo zajišťovny, odečte se účetní hodnota výše uvedeného podniku v pojišťovně nebo zajišťovně držící účast od vlastních zdrojů použitelných pro skupinovou solventnost.

V takovém případě se nerealizované zisky z takové účasti nebudou považovat za vlastní zdroje použitelné pro skupinovou solventnost.

PODODDÍL 4 – METODY VÝPOčTU

Článek 237 Metoda 1 (standardní): metoda založená na účetní konsolidaci

1. Výpočet skupinové solventnosti pojišťovny nebo zajišťovny držící účast se provádí na základě konsolidované účetní závěrky.

Skupinová solventnost pojišťovny nebo zajišťovny držící účast se rovná rozdílu mezi:

a) vlastními zdroji použitelnými pro solventnostní kapitálový požadavek, vypočítanými na základě konsolidovaných účetních údajů a

b) skupinovým solventnostním kapitálovým požadavkem, vypočítaným na základě konsolidovaných účetních údajů.

Pravidla stanovená v hlavě I kapitole VI oddílu 3 poddodílech 1, 2 a 3 a v hlavě I kapitole VI oddílu 4 poddodílech 1, 2 a 3 se použijí pro výpočet vlastních zdrojů použitelných pro solventnostní kapitálový požadavek a skupinový solventnostní kapitálový požadavek prováděný na základě konsolidovaných účetních údajů.

2. Skupinový solventnostní kapitálový požadavek vycházející z konsolidovaných účetních údajů (konsolidovaný skupinový solventnostní kapitálový požadavek) se vypočítá buď podle standardního vzorce, nebo podle schváleného interního modelu, a to způsobem odpovídajícím obecným zásadám stanoveným v hlavě I kapitole VI oddílu 4 poddodílech 1 a 2 a v hlavě I kapitole VI oddílu 4 poddodílech 1 a 3.

Konsolidovaný skupinový solventnostní kapitálový požadavek bude tvořen minimálně součtem:

a) minimálního kapitálového požadavku podle článku 126 pojišťoven nebo zajišťoven držících účast a

b) poměrného podílu minimálního kapitálového požadavku připadajícího na přidruženou pojišťovnu nebo zajišťovnu.

Toto minimum bude kryto použitelnými vlastními zdroji v souladu s čl. 97 odst. 5.

Při určování, zda tyto vlastní zdroje jsou použitelné pro minimální konsolidovaný skupinový solventnostní kapitálový požadavek, se obdobně použijí zásady stanovené v článcích 228 až 236. Ustanovení článku 136 odst. 1 a 2 se použijí obdobně.

Článek 238 Interní model skupiny

1. Podá-li pojišťovna nebo zajišťovna a její přidružené podniky nebo přidružené podniky holdingové pojišťovny společně žádost o povolení vypočtu konsolidovaného skupinového solventnostního kapitálového požadavku a solventnostního kapitálového požadavku pojišťoven a zajišťoven ve skupině na základě interního modelu, příslušné orgány dozoru společně rozhodnou, zda toto povolení udělí, a v případě potřeby určí podmínky, kterým bude toto povolení podléhat.

Žádost uvedená v prvním pododstavci se podává pouze u orgánu dozoru nad skupinou.

Orgán dozoru nad skupinou neprodleně informuje ostatní příslušné orgány dozoru.

2. Příslušné orgány dozoru podniknou vše, co je v jejich pravomoci, aby přijaly společné rozhodnutí o této žádosti do šesti měsíců ode dne, kdy orgán dozoru nad skupinou obdržel žádost obsahující všechny náležitosti.

Orgán dozoru nad skupinou neprodleně předá tuto žádost obsahující všechny náležitosti ostatním příslušným orgánům dozoru.

3. Na žádost podniku držícího účast nebo na žádost kteréhokoliv z ostatních dotyčných orgánů dozoru orgán dozoru nad skupinou během období uvedeného v odstavci 2 požádá o vyjádření Evropský výbor orgánů dozoru nad pojišťovnictvím a zaměstnaneckým penzijním pojištěním. Orgán dozoru nad skupinou může požádat tento výbor o vyjádření také z vlastního podnětu.

V případě, že je tento výbor požádán o vyjádření, prodlouží se období uvedené v odstavci 2 o 2 měsíce.

4. Byl-li Evropský výbor orgánů dozoru nad pojišťovnictvím a zaměstnaneckým penzijním pojištěním požádán o vyjádření, příslušné orgány dozoru náležitě zohlední toto vyjádření, než přijmou společné rozhodnutí.

Orgán dozoru nad skupinou předá žadateli písemně řádně odůvodněné společné rozhodnutí uvedené v odstavci 2, s objasněním všech podstatných odchylek od stanoviska Evropského výboru orgánů dozoru nad pojišťovnictvím a zaměstnaneckým penzijním pojištěním.

Toto společné rozhodnutí se považuje za směrodatné a bude orgánem dozoru nadále uplatňováno.

5. Nebude-li společné rozhodnutí přijato v období stanoveném v odstavci 2 resp. 3, orgán dozoru nad skupinou rozhodne o této žádosti samostatně.

Při tomto rozhodování orgán dozoru nad skupinou náležitě zohlední:

a) veškeré názory a výhrady ostatních příslušných orgánů dozoru vyjádřené během příslušného období;

b) stanovisko Evropského výboru orgánů dozoru nad pojišťovnictvím a zaměstnaneckým penzijním pojištěním, pokud byl tento výbor požádán o vyjádření.

Rozhodnutí se vydá písemně a obsahuje řádné odůvodnění a objasnění všech podstatných odchylek od stanoviska Evropského výboru orgánů dozoru nad pojišťovnictvím a zaměstnaneckým penzijním pojištěním.

Orgán dozoru nad skupinou předá rozhodnutí žadateli a ostatním dotyčným orgánům dozoru.

Toto rozhodnutí se považuje za směrodatné a bude orgánem dozoru nadále uplatňováno.

6. Pokud kterýkoliv z příslušných orgánů dozoru usoudí, že rizikový profil pojišťovny nebo zajišťovny pod jeho dozorem se podstatně odchyluje od interního modelu schváleného skupinou, a pokud tento podnik dostatečně nezohlednil připomínky orgánu dozoru, může tento orgán dozoru v souladu s článkem 37 uložit navýšení kapitálu k solventnostnímu kapitálovému požadavku této pojišťovny nebo zajišťovny stanoveného na základě interního modelu.

Ve výjimečných případech, kdy by takové navýšení kapitálu nebylo přiměřené, může orgán dozoru požadovat, aby dotyčný podnik vypočítal svůj solventnostní kapitálový požadavek na základě standardního vzorce uvedeného v hlavě I kapitole VI oddílu 4 poddodílech 1 a 2.

Orgán dozoru zdůvodní jakékoliv takové rozhodnutí uvedené v prvním a druhém pododstavci jak pojišťovně nebo zajišťovně, tak orgánu dozoru nad skupinou.

Článek 239 Navýšení kapitálu skupiny

Při určování, zda konsolidovaný skupinový solventnostní kapitálový požadavek odpovídajícím způsobem zohledňuje rizikový profil skupiny, věnuje orgán dozoru nad skupinou věnovat zvláštní pozornost zejména:

a) veškerým specifickým rizikům existujícím na úrovni skupiny, která by mohla být nedostatečně kryta použitým standardním vzorcem nebo interním modelem, s ohledem na obtížnost jejich kvantifikace;

b) veškerému navýšení kapitálu k solventnostnímu kapitálovému požadavku přidružené pojišťovny nebo zajišťovny, uloženému příslušnými orgány dozoru v souladu s článkem 37 a čl. 238 odst. 6.

Pokud rizikový profil skupiny není dostatečně zohledněn, může být uloženo navýšení kapitálu ke skupinovému konsolidovanému solventnostnímu kapitálovému požadavku.

Skupinový konsolidovaný solventnostní kapitálový požadavek zahrnující navýšení kapitálu nahradí neodpovídající skupinový konsolidovaný solventnostní kapitálový požadavek pro účely určování, zda nedošlo k nesplnění skupinového solventnostního kapitálového požadavku.

Článek 240 Metoda 2 (alternativní metoda): deduktivní a agregační metoda

1. Skupinová solventnost pojišťovny nebo zajišťovny držící účast se rovná rozdílu mezi:

a) souhrnem použitelných vlastních zdrojů skupiny podle odstavce 2;

b) a hodnotou přidružených pojišťoven nebo zajišťoven v pojišťovně nebo zajišťovně držící účast a souhrnným skupinovým solventnostním kapitálovým požadavkem podle odstavce 3.

2. Souhrnné skupinové použitelné vlastní zdroje jsou součtem:

a) vlastních zdrojů pojišťovny nebo zajišťovny držící účast použitelných pro solventnostní kapitálový požadavek;

b) poměrného podílu pojišťovny nebo zajišťovny držící účast ve vlastních zdrojích použitelných pro solventnostní kapitálový požadavek přidružených pojišťoven nebo zajišťoven.

3. Souhrnný skupinový solventnostní kapitálový požadavek je součtem:

a) solventnostního kapitálového požadavku pojišťovny nebo zajišťovny držící účast;

b) poměrného podílu solventnostního kapitálového požadavku přidružených pojišťoven nebo zajišťoven.

4. Spočívá-li účast v přidružených pojišťovnách nebo zajišťovnách plně nebo z části v nepřímém vlastnictví, do hodnoty přidružených pojišťoven nebo zajišťoven v pojišťovně nebo zajišťovně držící účast se zahrne hodnota tohoto nepřímého vlastnictví s ohledem na rozhodné navazující účasti, a do položek uvedených v písm. b) druhého a třetího odstavce se zahrnou příslušné poměrné podíly vlastních zdrojů použitelných pro solventnostní kapitálový požadavek přidružených pojišťoven nebo zajišťoven resp. podíly solventnostního kapitálového požadavku přidružených pojišťoven nebo zajišťoven.

5. Podá-li pojišťovna nebo zajišťovna a její přidružené podniky, nebo přidružené podniky holdingové pojišťovny společně žádost o povolení výpočtu solventnostního kapitálového požadavku pojišťoven a zajišťoven ve skupině na základě interního modelu, článek 238 se použije obdobně.

6. Při určování, zda souhrnný skupinový solventnostní kapitálový požadavek vypočítaný podle odstavce 3 přiměřeně zohledňuje rizikový profil skupiny, věnují příslušné orgány dozoru nad skupinou zvláštní pozornost veškerým specifickým rizikům na úrovni skupiny, která by mohla být nedostatečně kryta s ohledem na obtížnost jejich kvantifikace.

Pokud se rizikový profil skupiny podstatně odchyluje od předpokladů pro souhrnný skupinový solventnostní kapitálový požadavek, může být uloženo navýšení kapitálu k souhrnnému skupinovému solventnostnímu kapitálovému požadavku.

Souhrnný skupinový solventnostní kapitálový požadavek zahrnující navýšený kapitál nahradí neodpovídající souhrnný skupinový solventnostní kapitálový požadavek pro účely určování, zda nedošlo k nesplnění skupinového solventnostního kapitálového požadavku.

Článek 241 Prováděcí opatření

Komise může přijmout prováděcí opatření stanovující technické zásady a metody uvedené v článcích 227 až 236 a podmínky použití článků 237 až 240 v rámci zajištění jednotného uplatňování ve Společenství.

Tato opatření, jejichž účelem je změna jiných než podstatných prvků této směrnice jejím doplněním, se přijmou podle regulativního postupu s kontrolou uvedeného v čl. 313 odst. 3.

PODODDÍL 5 – DOZOR NAD SKUPINOVOU SOLVENTNOSTÍ POJIšťOVEN NEBO ZAJIšťOVEN, KTERÉ JSOU DCEřINÝMI PODNIKY HOLDINGOVÉ POJIšťOVNY

Článek 242 Skupinová solventnost holdingové pojišťovny

Pokud jsou pojišťovny nebo zajišťovny dceřinými podniky holdingové pojišťovny, orgán dozoru nad skupinou zajistí, aby výpočet skupinové solventnosti byl proveden na úrovni holdingové pojišťovny podle čl. 227 odst. 2 a článků 228 až 240.

Pro účely tohoto výpočtu bude mateřský podnik posuzován jako pojišťovna nebo zajišťovna podléhající pravidlům stanoveným v hlavě I kapitole VI oddílu 4 poddodílech 1, 2 a 3, pokud jde o solventnostní kapitálový požadavek, a podmínkám stanoveným v hlavě I kapitole VI oddílu 3 poddodílech 1, 2 a 3, pokud jde o vlastní zdroje použitelné pro solventnostní kapitálový požadavek.

PODODDÍL 6 – SKUPINOVÁ PODPORA

Článek 243 Dceřiné podniky pojišťovny nebo zajišťovny: podmínky

Členské státy zajistí, aby pravidla stanovená v článcích 245 až 250 se na žádost pojišťovny nebo zajišťovny vztahovala na jakoukoli pojišťovnu nebo zajišťovnu, která je jejím dceřiným podnikem, pokud jsou splněny všechny následující podmínky:

a) dceřiný podnik podléhá dozoru nad skupinou prováděnému orgánem dozoru nad skupinou na úrovni mateřského podniku v souladu s touto hlavou a orgán dozoru nad skupinou o ní nerozhodl ve smyslu čl. 221 odst. 2;

b) postupy pro řízení rizik a mechanismy vnitřní kontroly mateřského podniku se vztahují i na dceřiný podnik a mateřský podnik splňuje požadavky příslušných orgánů dozoru na obezřetné řízení dceřiného podniku;

c) mateřský podnik se písemně a formou právně závazného dokumentu přijatého orgánem dozoru nad skupinou v souladu s článkem 246 zaváže, že použitelné vlastní zdroje podle čl. 97 odst. 5 budou v případě potřeby převedeny do výše limitu vyplývajícího z uplatnění článku 246;

d) žádost o povolení, aby se na pojišťovnu nebo zajišťovnu vztahovaly články 245 až 250, podal mateřský podnik a tato žádost byla kladně vyřízena v souladu s postupem stanoveným v článku 244.

Článek 244 Dceřiné podniky pojišťovny nebo zajišťovny: rozhodnutí o žádosti

1. V případě, že je podána žádost, aby se na pojišťovnu nebo zajišťovnu vztahovala pravidla stanovená v článcích 245 až 250, příslušné orgány dozoru rozhodnou společně a po důkladné konzultaci, zda požadované povolení udělí, a v případě potřeby stanoví podmínky, kterým bude povolení podléhat.

Žádost uvedená v prvním pododstavci bude podána pouze u orgánu dozoru nad skupinou. Orgán dozoru nad skupinou bude neprodleně informovat ostatní příslušné orgány dozoru.

2. Příslušné orgány dozoru podniknou vše, co je v jejich pravomoci, aby přijaly společné rozhodnutí o této žádosti do šesti měsíců ode dne, kdy orgán dozoru nad skupinou obdržel žádost obsahující všechny náležitosti.

Orgán dozoru nad skupinou předá neprodleně tuto žádost obsahující všechny náležitosti ostatním příslušným orgánům dozoru.

Společné rozhodnutí se vydá písemně s řádným odůvodněním a bude orgánem dozoru nad skupinou předáno žadateli. Uvedené společné rozhodnutí se považuje za směrodatné a bude orgány dozoru nadále uplatňováno v příslušných členských státech.

3. Nepřijmou-li příslušné orgány dozoru společné rozhodnutí do šesti měsíců, orgán dozoru nad skupinou rozhodne o této žádosti samostatně. Rozhodnutí bude vydáno písemně s řádným odůvodněním a zohlední veškeré názory a výhrady ostatních příslušných orgánů dozoru vyjádřené během šestiměsíční lhůty. Rozhodnutí bude předáno žadateli a ostatním příslušným orgánům dozoru. Toto rozhodnutí se považuje za směrodatné a bude orgány dozoru nadále uplatňováno.

Článek 245 Dceřiné podniky pojišťovny nebo zajišťovny: stanovení solventnostního kapitálového požadavku

1. Odchylně od článků 37 a 238 bude solventnostní kapitálový požadavek dceřiného podniku vypočten způsobem stanoveným v odstavcích 2, 3 a 4 tohoto článku.

2. Je-li solventnostní kapitálový požadavek dceřiného podniku vypočítán na základě interního modelu schváleného na úrovni skupiny v souladu s článkem 238 a orgán dozoru, který povolil dceřiný podnik, usoudí, že jeho rizikový profil se podstatně odchyluje od tohoto interního modelu, a pokud tento podnik dostatečně nezohlední připomínky orgánu dozoru, může tento orgán dozoru v případech uvedených v článku 37 navrhnout orgánu dozoru nad skupinou, aby uložil navýšení kapitálu k solventnostnímu kapitálovému požadavku tohoto dceřiného podniku stanoveného na základě takového modelu, nebo ve výjimečných případech, kdy by takové navýšení kapitálu nebylo odpovídající, může orgán dozoru požadovat, aby tento podnik vypočítal svůj skupinový solventnostní kapitálový požadavek na základě standardního vzorce. Orgán dozoru sdělí důvody k takovému návrhu jak dceřinému podniku, tak orgánu dozoru nad skupinou.

3. Je-li solventnostní kapitálový požadavek dceřiného podniku vypočítán na základě standardního vzorce a orgán dozoru, který povolil dceřiný podnik usoudí, že rizikový profil podstatně odchyluje od předpokladů pro standardní vzorec, a pokud tento podnik dostatečně nezohlední připomínky orgánu dozoru, může tento orgán dozoru v případech uvedených v článku 37 navrhnout orgánu dozoru nad skupinou, aby uložil navýšení kapitálu k solventnostnímu kapitálovému požadavku tohoto dceřiného podniku.

Orgán dozoru sdělí důvody k takovému návrhu jak dceřinému podniku, tak orgánu dozoru nad skupinou.

4. Nedojde-li ke shodě mezi orgánem dozoru a orgánem dozoru nad skupinou, nebo nepřijme-li orgán dozoru nad skupinou rozhodnutí do jednoho měsíce od podání návrhu orgánem dozoru, záležitost bude postoupena k posouzení Evropskému výboru orgánů dozoru nad pojišťovnictvím a zaměstnaneckým penzijním pojištěním, který v dvouměsíční lhůtě vyjádří své stanovisko.

Orgán dozoru nad skupinou náležitě zohlední toto stanovisko, než přijme konečné rozhodnutí. Orgán dozoru oznámí rozhodnutí dceřinému podniku a orgánům dozoru.

Nepřijme-li orgán dozoru nad skupinou konečné rozhodnutí do jednoho měsíce od vyjádření Evropského výboru orgánů dozoru nad pojišťovnictvím a zaměstnaneckým penzijním pojištěním, návrh orgánu dozoru bude považován za schválený.

Článek 246 Dceřiné podniky pojišťovny nebo zajišťovny: krytí solventnostního kapitálového požadavku

1. Odchylně od čl. 97 odst. 4 bude jakýkoli rozdíl mezi solventnostním kapitálovým požadavkem a minimálním kapitálovým požadavkem dceřiného podniku kryt buď použitelnými vlastními zdroji podle čl. 97 odst. 4, nebo skupinovou podporou, resp. jakoukoli kombinací obou výše uvedených položek.

Pro účely klasifikace vlastní zdrojů do tříd v souladu s články 92 až 95 bude skupinová podpora posuzována jako doplňkové vlastní zdroje.

2. Skupinová podpora má formu právně závazného písemného prohlášení před orgánem dozoru nad skupinou, kterým se prohlašující zaváže k převodu použitelných vlastních zdrojů podle čl. 97 odst. 5.

3. Orgán dozoru nad skupinou přijme prohlášení uvedené v odstavci 2 teprve po prověření, zda:

a) skupina disponuje dostatečnými vlastními zdroji použitelnými ke krytí svého skupinového konsolidovaného solventnostního kapitálového požadavku;

b) neexistují žádné současné nebo předvídatelné praktické, organizační nebo právní překážky, které by bránily urychlenému převodu použitelných vlastních zdrojů uvedených v odstavci 2;

c) písemné prohlášení o skupinové podpoře splňuje všechny požadavky právních předpisů, kterým podléhá mateřský podnik, k tomu, aby mohlo být uznáno jako právní závazek, a že žádný právní prostředek podaný právnímu nebo správnímu orgánu nebude mít odkladný účinek.

Článek 247 Dceřiné podniky pojišťovny nebo zajišťovny: kontrola solventnostního kapitálového požadavku

1. Odchylně od článku 135 nemá orgán dozoru, který povolil dceřiný podnik, povinnost vymáhat dodržování solventnostního kapitálového požadavku formou opatření vůči dceřinému podniku.

Tento orgán dozoru bude však nadále kontrolovat solventnostní kapitálový požadavek tohoto dceřiného podniku v souladu s odstavcem 2 a 3.

2. Pokud solventnostní kapitálový požadavek přestane být plně kryt kombinací použitelných vlastních zdrojů podle čl. 97 odst. 4 a částkou uvedenou v prohlášení o skupinové podpoře podle článku 246, avšak použitelné vlastní zdroje podle čl. 97 odst. 5 jsou dostatečné ke krytí minimálního kapitálového požadavku, může orgán dozoru vyzvat mateřský podnik, aby předložil nové prohlášení, ve kterém navýší částku skupinové podpory tak, aby byl solventnostní kapitálový požadavek opět plně kryt.

3. Pokud solventnostní kapitálový požadavek přestane být plně kryt kombinací použitelných vlastních zdrojů podle čl. 97 odst. 4 a částkou uvedenou v prohlášení o skupinové podpoře podle článku 246 a použitelné vlastní zdroje podle čl. 97 odst. 5 nejsou dostatečné ke krytí minimálního kapitálového požadavku, může orgán dozoru vyzvat mateřský podnik, aby převedl použitelné vlastní zdroje podle čl. 97 odst. 5 v míře nezbytné k zajištění opětného pokrytí minimálního kapitálového požadavku a aby předložil nové prohlášení, ve kterém navýší částku skupinové podpory tak, aby byl solventnostní kapitálový požadavek opět plně kryt.

4. Orgán dozoru nad skupinou přijme nové prohlášení uvedené v odstavci 2 nebo 3 teprve poté, co prověří, zda jsou splněny všechny podmínky uvedené v článku 246.

Nepředloží-li mateřský podnik požadované nové prohlášení, nebo nebude-li toto nové prohlášení přijato, přestávají platit odchylky uvedené v článku 245 a 246 a odstavce 1 tohoto článku.

Orgán dozoru, který povolil dceřiný podnik, získá opět plnou odpovědnost za stanovení solventnostního kapitálového požadavku dceřiného podniku a přijme odpovídající opatření, aby zajistil, že tento solventnostní kapitálový požadavek bude odpovídajícím způsobem kryt použitelnými vlastními zdroji podle čl. 97 odst. 4. Mateřský podnik však není zbaven závazků vyplývajících z posledního přijatého prohlášení.

Článek 248 Dceřiné podniky pojišťovny nebo zajišťovny: likvidace

Pokud je dceřiný podnik v likvidaci a je nesolventní, orgán dozoru, který dceřiný podnik povolil, vyzve - z vlastního podnětu nebo na žádost kteréhokoliv jiného orgánu příslušného pro likvidační řízení podle hlavy IV - mateřský podnik, aby převedl použitelné vlastní zdroje na dceřiný podnik, pokud jsou tyto nezbytné ke splnění závazků vůči pojistníkům, a to do výše částky skupinové podpory uvedené v posledním přijatém prohlášení.

Článek 249 Dceřiné podniky pojišťovny nebo zajišťovny: převod vlastních zdrojů

1. V případech uvedených v článku 247 a 248 orgán dozoru předloží žádost mateřskému podniku a okamžitě informuje orgán dozoru nad skupinou.

Pokud mateřský podnik nepřevede urychleně své použitelné vlastní zdroje na dceřiný podnik, orgán dozoru nad skupinou použije veškeré jemu svěřené pravomoci, včetně pravomocí uvedených v článku 141, k tomu, aby zajistil, že skupina provede požadovaný převod, jak nejdříve je to možné.

2. Skupinová podpora může být poskytnuta z použitelných vlastních zdrojů, kterými disponuje mateřský podnik nebo kterýkoliv dceřiný podnik tohoto dceřiného podniku, pokud se jedná o pojišťovnu nebo zajišťovnu, jejíž použitelné vlastní zdroje převyšují minimální kapitálový požadavek. Orgán dozoru, který povolil tento dceřiný podnik, nebude bránit převodu takovýchto přebytečných použitelných vlastních zdrojů.

Pokud by však takový převod snížil solventnostní kapitálový požadavek tohoto dceřiného podniku natolik, že by neodpovídal stanoveným podmínkám, může být tento převod proveden pouze tehdy, pokud mateřský podnik předloží prohlášení o nezbytné částce skupinové podpory, které bude přijato orgánem dozoru nad skupinou.

3. Orgán dozoru nad skupinou přijme nové prohlášení v souladu s odstavcem 2 teprve poté, co prověří, zda jsou splněny všechny podmínky uvedené v článku 246. Pokud je proveden jakýkoliv převod v souladu s odstavcem 1, orgán dozoru nad skupinou zkontroluje, zda skupina disponuje i nadále dostatečnými vlastními zdroji použitelnými pro krytí svého skupinového solventnostního kapitálového požadavku. Pokud tento požadavek již není splněn, orgán dozoru nad skupinou přijme odpovídající opatření k zajištění toho, aby skupina v přijatelné lhůtě podnikla nezbytné kroky k nápravě.

Článek 250 Dceřiné podniky pojišťovny nebo zajišťovny: zveřejňování

Prohlášení o skupinové podpoře i jakékoli použití této podpory je uveřejňováno jak mateřským podnikem, tak dotyčným dceřiným podnikem.

Článek 251 Dceřiné podniky pojišťovny nebo zajišťovny: ukončení platnosti odchylek

1. Odchylky uvedené v článku 245, 246 a 247 přestávají platit pokud:

a) přestane být dodržována podmínka uvedená v čl. 243 písm. a);

b) přestane být dodržována podmínka uvedená v čl. 243 písm. b) a skupina v přiměřené lhůtě neobnovila stav, kdy je tato podmínka opět dodržována.

Nastane-li případ uvedený v písm. a) prvního pododstavce a orgán dozoru nad skupinou rozhodne vyjmout dceřiný podnik z dozoru nad skupinou, který provádí, neprodleně o tom informuje příslušný orgán dozoru.

Pro účely písm. b) prvního pododstavce bude mateřský podnik odpovědný za to, že tato podmínka je dodržována průběžně. V případě, že není dodržována, neprodleně o tom informuje orgán dozoru nad skupinou a orgán dozoru nad příslušným dceřiným podnikem. Mateřský podnik předloží plán, jak v přiměřené lhůtě obnoví stav, kdy jsou podmínky opět dodržovány.

Aniž je dotčen třetí pododstavec, orgán dozoru nad skupinou na vlastní podnět ověří alespoň jednou ročně, že podmínka uvedená v čl. 243 písm. b) je stále dodržována. Orgán dozoru nad skupinou provede toto ověření na žádost příslušného orgánu dozoru, pokud má tento závažné obavy, že tato podmínka není průběžně dodržována. Pokud provedené ověření povede k odhalení nedostatků, orgán dozoru nad skupinou vyzve mateřský podnik, aby předložil plán, jak v přiměřené lhůtě obnovit stav, kdy je podmínka opět dodržována.

Pokud orgán dozoru nad skupinou určí, že tento plán uvedený ve třetím resp. čtvrtém pododstavci je nedostatečný, nebo že není uplatňován v dohodnuté lhůtě, orgán dozoru nad skupinou z toho vyvodí, že podmínka uvedená v čl. 243 b) není dodržována a neprodleně o tom informuje příslušný orgán dozoru.

2. Pokud přestanou platit odchylky uvedené v článku 245, 246 a 247, orgán dozoru, který povolil dceřiný podnik, získá opět plnou odpovědnost za stanovení solventnostního kapitálového požadavku dceřiného podniku a přijme odpovídající opatření, aby zajistil, že tento solventnostní kapitálový požadavek je přiměřeně kryt použitelnými vlastními zdroji podle čl. 97 odst. 4. Mateřský podnik však není zbaven závazků vyplývajících z posledního přijatého prohlášení v souladu s článkem 246, 247 a 249.

Článek 252 Dceřiné podniky pojišťovny nebo zajišťovny: ukončení platnosti odchylek pro všechny dceřiné podniky

1. Kromě případů uvedených v článku 251, odchylky uvedené v článku 245, 246 a 247 přestávají platit, pokud:

a) přestane být dodržována kterákoliv z podmínek uvedených v čl. 246 odst. 3 a v přiměřené lhůtě není obnoven stav, kdy je podmínka dodržována, jak uvedeno v odstavci 2;

b) skupina nadále nedisponuje dostatečnými vlastní zdroji použitelnými pro krytí minimálního skupinového konsolidovaného solventnostního kapitálového požadavku uvedeného v čl. 237 odst. 2.

2. Nastane-li případ uvedený v odst. 1 písm. a) , bude mateřský podnik odpovědný za to, že všechny podmínky jsou dodržovány průběžně. V případě, že kterákoliv z podmínek přestane být dodržována, neprodleně o tom informuje orgán dozoru nad skupinou a orgán dozoru nad příslušným dceřiným podnikem. Mateřský podnik předloží plán jak v přiměřené lhůtě obnoví stav, kdy jsou podmínky opět dodržovány.

Aniž je dotčen první pododstavec, orgán dozoru nad skupinou na vlastní podnět ověří alespoň jednou ročně, že podmínky uvedené v čl. 246 jsou nepřetržitě dodržovány. Pokud provedené ověření povede k odhalení nedostatků, orgán dozoru nad skupinou vyzve mateřský podnik, aby předložil plán, jak v přiměřené lhůtě obnoví stav, kdy je podmínka opět dodržována.

Pokud orgán dozoru nad skupinou určí, že tento plán uvedený ve prvním resp. druhém pododstavci je nedostatečný, nebo že není uplatňován v dohodnuté lhůtě, orgán dozoru nad skupinou z toho vyvodí, že podmínky uvedené v čl. 246 odst. 3 nejsou dodržovány, a neprodleně o tom informuje ostatní příslušné orgány dozoru.

Nastane-li případ uvedený v písm. b) prvního odstavce, orgán dozoru nad skupinou o tom neprodleně informuje ostatní příslušné orgány dozoru.

3. Přestanou-li platit odchylky uvedené v článku 245, 246 a 247, orgány dozoru, které povolily kterýkoliv z dceřiných podniků podléhajících pravidlům stanoveným v článcích 245 až 250, získají opět plnou odpovědnost za stanovení solventnostního kapitálového požadavku těchto dceřiných podniků a přijmou odpovídající opatření, aby zajistily, že tento solventnostní kapitálový požadavek bude přiměřeně kryt použitelnými vlastními zdroji podle čl. 97 odst. 4. Mateřský podnik však není zbaven závazků vyplývajících z posledního přijatého prohlášení v souladu s článkem 246, 247 a 249.

4. Obnovila-li skupina dostatečné vlastní zdroje použitelné pro krytí minimálního skupinového konsolidovaného solventnostního kapitálového požadavku uvedeného v čl. 237 odst. 2, odchylky uvedené v článku 245, 246 a 247 jsou použitelné, pouze pokud mateřský podnik předloží novou žádost, a ta bude kladně vyřízena v souladu s postupem uvedeným v článku 244.

Článek 253 Dceřiné podniky pojišťovny nebo zajišťovny: snížení skupinové podpory

1. Je-li mateřskému podniku a orgánu dozoru nad skupinou předloženo více žádostí o převod použitelných vlastních zdrojů v souladu s článkem 247 resp. 248 a skupina nemá dostatečné použitelné vlastní zdroje k uspokojení všech žádostí, mohou být částky uvedené v posledních přijatých prohlášeních v případě potřeby sníženy.

Snížení bude vypočítáno pro každý dceřiný podnik tak, aby bylo zajištěno, že každý dceřiný podnik podléhá stejnému poměru mezi součtem použitelných aktiv a jakéhokoli převodu od skupiny na jedné straně a součtem jeho technických rezerv a minimálního kapitálového požadavku na druhé straně.

2. Členské státy zajistí, aby závazky vyplývající z pojistných smluv uzavřených mateřským podnikem nebyly upřednostňovány před závazky vyplývajícími z pojistných smluv uzavřených jakýmkoli dceřiným podnikem, který podléhá pravidlům stanoveným v článcích 245 až 250.

Článek 254 Dceřiné podniky pojišťovny nebo zajišťovny: prováděcí opatření

V rámci zajištění jednotného uplatňování článků 243 až 253, Komise přijme prováděcí opatření, aby stanovila:

a) kritéria, na jejichž základě bude posuzováno, zda jsou splněny podmínky stanovené v článku 243;

b) kritéria, na jejichž základě bude posuzováno, zda jsou splněny podmínky stanovené v článku 246;

c) prostředky, které se použijí při zveřejňování informací uvedených v článku 250;

d) postupy, které použijí orgány dozoru při výměně informací a výkonu svých práv a povinností v souladu s články 244 až 249 a články 251, 252 a 253.

Tato opatření, jejichž účelem je změna jiných než podstatných prvků této směrnice jejím doplněním, se přijmou podle regulativního postupu s kontrolou uvedeného v čl. 313 odst. 3.

Článek 255 Dceřiné podniky pojišťovny nebo zajišťovny: zprávy

Nejpozději do pěti let ode dne uvedeného v článku 318 Komise poskytne Evropskému výboru pro pojišťovnictví a zaměstnanecké penzijní pojištění zprávu o předpisech členských států a postupech orgánů dozoru přijatých v souladu s tímto pododdílem.

Tato zpráva bude obsahovat zejména informaci o přiměřené míře vlastních zdrojů, kterými je povinen disponovat dceřiný podnik, který patří do skupiny splňující podmínky tohoto pododdílu, o požadované formě skupinové podpory, povolené částce skupinové podpory a míře vlastních zdrojů, při jejichž dosažení, přestanou být použitelné odchylky uvedené v článku 245, 246 a 247.

Článek 256 Dceřiné podniky holdingové pojišťovny

Články 243 až 255 se použijí obdobně na pojišťovny a zajišťovny, které jsou dceřinými podniky holdingové pojišťovny.

ODDÍL 2 - KONCENTRACE RIZIK A TRANSAKCE UVNITř SKUPINY

Článek 257 Dozor nad koncentrací rizik

1. Dozor nad koncentrací rizik bude vykonáván v souladu s odstavcem 2 a 3 tohoto článku, článkem 259 a kapitolou III.

2. Členské státy vyžadují, aby pojišťovny a zajišťovny nebo holdingové pojišťovny pravidelně a nejméně jednou ročně poskytovaly orgánu dozoru nad skupinou zprávy o jakékoliv závažné koncentraci rizik na úrovni skupiny.

Nezbytné informace poskytne orgánu dozoru nad skupinou pojišťovna nebo zajišťovna, která je v čele skupiny, nebo - není-li skupina vedena pojišťovnou nebo zajišťovnou - holdingová pojišťovna, příp. pojišťovna nebo zajišťovna ve skupině, kterou orgán dozoru nad skupinou určí po konzultaci s ostatními příslušnými orgány dozoru a skupinou.

Koncentrace rizik podléhá kontrole v rámci dozoru, který vykonává orgán dozoru nad skupinou.

3. Orgán dozoru nad skupinou, po konzultaci s ostatními příslušnými orgány dozoru a skupinou, určí druh rizik, o kterých pojišťovny a zajišťovny v konkretní skupině musí informovat za všech okolností.

Orgán dozoru nad skupinou a ostatní příslušné orgány dozoru zohlední při určování těchto druhů rizik resp. ve svém stanovisku ohledně těchto druhů rizik specifičnost skupiny i systém řízení rizik ve skupině.

V rámci určení závažné koncentrace rizik, která podléhá ohlašovací povinnosti, orgán dozoru nad skupinou stanoví, po konzultaci s ostatními příslušnými orgány dozoru a skupinou, přiměřené limity založené na solventnostním kapitálovém požadavku a/nebo technických rezervách.

Při kontrole koncentrace rizik bude orgán dozoru nad skupinou sledovat zejména případné riziko přenosu ve skupině, riziko střetu zájmů a úroveň resp. objem rizik.

4. Komise může pro účely odstavců 2 a 3 přijmout prováděcí opatření ohledně definice a určení závažné koncentrace rizik a ohlašovací povinnosti v případě koncentrace rizik.

Tato opatření, jejichž účelem je změna jiných než podstatných prvků této směrnice jejím doplněním, se přijmou podle regulativního postupu s kontrolou uvedeného v čl. 313 odst. 3.

Článek 258 Dozor nad transakcemi uvnitř skupiny

1. Dozor nad transakcemi uvnitř skupiny bude vykonáván v souladu s odstavcem 2 a 3 tohoto článku, článkem 259 a kapitolou III.

2. Členské státy vyžadují, aby pojišťovny a zajišťovny nebo holdingové pojišťovny pravidelně a nejméně jednou ročně poskytovaly orgánu dozoru nad skupinou zprávy o veškerých významných transakcích mezi pojišťovnami a zajišťovnami ve skupině.

U velmi významných transakcí uvnitř skupiny členské státy navíc požadují poskytnutí zprávy v co nejkratším možném termínu.

Nezbytné informace poskytne orgánu dozoru nad skupinou pojišťovna nebo zajišťovna, která je v čele skupiny, nebo - není-li skupina vedena pojišťovnou nebo zajišťovnou - holdingová pojišťovna, příp. pojišťovna nebo zajišťovna ve skupině, kterou orgán dozoru nad skupinou určí po konzultaci s ostatními příslušnými orgány dozoru a skupinou.

Tyto transakce uvnitř skupiny podléhají kontrole v rámci dozoru, který vykonává orgán dozoru nad skupinou.

3. Orgán dozoru nad skupinou, po konzultaci s ostatními příslušnými orgány dozoru a skupinou, určí druh transakcí uvnitř skupiny, o kterých pojišťovny a zajišťovny v konkrétní skupině musí informovat za všech okolností. Článek 257 odst. 3 se použije obdobně.

4. Komise může pro účely odstavců 2 a 3 přijmout prováděcí opatření ohledně definice a určení významných transakcí uvnitř skupiny a ohlašovací povinnosti, která se vztahuje na transakce uvnitř skupiny.

Tato opatření, jejichž účelem je změna jiných než podstatných prvků této směrnice jejím doplněním, se přijmou podle regulativního postupu s kontrolou uvedeného v čl. 313 odst. 3.

ODDÍL 3 - řÍZENÍ RIZIK A VNITřNÍ KONTROLA

Článek 259 Dozor nad systémem správy

1. Požadavky stanovené v hlavě I kapitole IV oddílu 2 se uplatní obdobně na úrovni skupiny.

Aniž je dotčen první pododstavec, ve všech podnicích zahrnutých do dozoru nad skupinou podle čl. 220 odst. 2 písm. a) a b) se použijí jednotné systémy řízení rizik a vnitřní kontroly i ohlašovací postupy tak, aby tyto systémy a ohlašovací postupy mohly být kontrolovány na úrovni skupiny.

2. Aniž je dotčen odstavec 1, mechanismy vnitřní kontroly ve skupině zahrnují alespoň:

a) přiměřené mechanismy pro skupinovou solventnost, které umožňují určovat a měřit všechna podstatná podstupovaná rizika a stanovit odpovídající výši vlastních zdrojů ke krytí těchto rizik;

b) řádné ohlašovací a účetní postupy, podle kterých jsou sledovány a řízeny transakce uvnitř skupiny a koncentrace rizik.

3. Systémy a ohlašovací postupy uvedené v odstavci 1 a 2 podléhají kontrole prováděné orgánem dozoru nad skupinou, a to v souladu s pravidly stanovenými v kapitole III.

4. Členské státy požadují, aby pojišťovna nebo zajišťovna držící účast nebo holdingová pojišťovna provedla posouzení na úrovni skupiny podle článku 44. Vlastní posouzení rizik a solventnosti provedené na úrovni skupiny podléhá kontrole v rámci dozoru, který vykonává orgán dozoru nad skupinou v souladu s ustanoveními kapitoly III.

Pojišťovna nebo zajišťovna držící účast nebo holdingová pojišťovna může – pokud se tak rozhodne a pokud její postup schválí orgán dozoru nad skupinou – provést všechna posouzení požadovaná článkem 44 současně na úrovni skupiny a na úrovni kteréhokoli dceřiného podniku ve skupině a vytvořit jediný dokument, který bude obsahovat všechna posouzení.

Pokud skupina zvolí možnost uvedenou v druhém pododstavci, předloží tento dokument současně všem příslušným orgánům dozoru. Využití této možnosti nezbavuje dotyčné dceřiné podniky povinnosti zajistit, aby byly splněny všechny podmínky požadované článkem 44.

KAPITOLA III - OPATŘENÍ K USNADNĚNÍ DOZORU NAD SKUPINOU

Článek 260 Orgán dozoru nad skupinou

1. Z orgánů dozoru dotyčných členských států bude zvolen jediný orgán, odpovědný za koordinaci a výkon dozoru nad skupinou (dále jen „orgán dozoru nad skupinou“).

2. Je-li tentýž orgán dozoru příslušný pro všechny pojišťovny a zajišťovny ve skupině, úloha orgánu dozoru nad skupinou bude vykonávána tímto orgánem dozoru.

Ve všech ostatních případech, s výhradou odstavce 3, úlohu orgánu dozoru nad skupinou bude vykonávat:

a) pokud skupinu vede pojišťovna nebo zajišťovna, orgán dozoru, který povolil tuto pojišťovnu nebo zajišťovnu;

b) pokud skupinu nevede pojišťovna nebo zajišťovna, orgán dozoru, který se určí za těchto podmínek:

i) pokud mateřským podnikem pojišťovny nebo zajišťovny je holdingová pojišťovna, bude určen orgán dozoru, který povolil tuto pojišťovnu nebo zajišťovnu;

ii) v případě, že více než jedna pojišťovna nebo zajišťovna se sídlem ve Společenství má za svůj mateřský podnik stejnou holdingovou pojišťovnu a jeden z těchto podniků byl povolen v členském státě, ve kterém má holdingová pojišťovna sídlo, bude určen příslušný orgán dozoru pojišťovny nebo zajišťovny povolené v tomto členském státě.

iii) pokud skupinu vede více holdingových pojišťoven se sídly v různých členských státech a v každém z těchto států je jedna pojišťovna nebo zajišťovna, bude určen orgán dozoru pojišťovny nebo zajišťovny s největší bilanční sumou;

iv) v případě, že více než jedna pojišťovna nebo zajišťovna se sídlem ve Společenství má za svůj mateřský podnik stejnou holdingovou pojišťovnu a žádný z těchto podniků nebyl povolen v členském státě, ve kterém má holdingová pojišťovna sídlo, bude určen orgán dozoru, který povolil pojišťovnu nebo zajišťovnu s největší bilanční sumou;

v) pokud se jedná o skupinu, která nemá mateřský podnik a ve všech ostatních případech, bude určen orgán dozoru, který povolil pojišťovnu nebo zajišťovnu s největší bilanční sumou.

3. Ve zvláštních případech se mohou příslušné orgány dozoru odchýlit od kritérií uvedených v odstavci 2, pokud by bylo jejich uplatnění nevhodné vzhledem ke struktuře skupiny a k poměrnému významu činnosti pojišťoven a zajišťoven v jednotlivých zemích, a určit za orgán dozoru nad skupinou jiný orgán dozoru.

Za tímto účelem může kterýkoliv z příslušných orgánů dozoru požadovat, aby bylo projednáno, zda kritéria uvedená v odstavci 2 jsou odpovídající. Takovéto projednání však neproběhne častěji než jednou ročně.

Příslušné orgány dozoru podniknou vše, co je v jejich pravomoci, aby přijaly společné rozhodnutí ohledně volby orgánu dozoru nad skupinou, a to do tří měsíců ode dne, kdy byla podána žádost o projednání. Příslušné orgány dozoru umožní skupině vyjádřit své stanovisko, než přijmou rozhodnutí.

4. Nebude-li společné rozhodnutí přijato ve lhůtě tří měsíců, funkce orgánu dozoru nad skupinou bude svěřena orgánu dozoru členského státu, ve kterém má skupina nejvýznamnější pojišťovací a zajišťovací činnost.

Pokud však toto řešení odmítne většina ostatních příslušných orgánů dozoru, jmenování orgánu dozoru nad skupinou bude postoupeno do jednoho měsíce od jmenování stanoveného pro případ nepřijetí společného rozhodnutí ke konečnému rozhodnutí Evropskému výboru orgánů dozoru nad pojišťovnictvím a zaměstnaneckým penzijním pojištěním, který do jednoho měsíce od tohoto postoupení přijme rozhodnutí.

5. Evropský výbor orgánů dozoru nad pojišťovnictvím a zaměstnaneckým penzijním pojištěním informuje nejméně jednou ročně Komisi o hlavních potížích při uplatňování odstavce 2, 3 a 4.

6. Má-li členský stát více než jeden orgán dozoru, který vykonává obezřetnostní dozor nad pojišťovnami a zajišťovnami, přijme dotyčný členský stát nezbytná opatření, aby zajistil koordinaci činnosti těchto orgánů.

Článek 261Práva a povinnosti orgánu dozoru nad skupinou – dohody o koordinaci

1. Práva a povinnosti orgánu dozoru nad skupinou v oblasti dozoru nad skupinou zahrnují:

a) koordinaci shromažďování a šíření užitečných nebo zásadních informací při běžných a mimořádných situacích, včetně šíření informací důležitých pro dozorčí činnost orgánu dozoru;

b) dozor nad finanční situací skupiny a její vyhodnocování;

c) hodnocení, zda skupina dodržuje pravidla pro solventnost, koncentraci rizik a transakce uvnitř skupiny, jak jsou stanoveny v článcích 225 až 258;

d) hodnocení systému správy skupiny, jak stanoveno v článku 259, tj. zda členové správního nebo řídícího orgánu podniku držícího účast splňují požadavky stanovené v článku 42 a 270;

e) plánování a koordinaci dozorčích činností při běžných a mimořádných situacích ve spolupráci s příslušnými orgány dozoru, a to formou pravidelných jednání nebo jinými přiměřenými prostředky;

f) jiné úkoly, opatření a rozhodnutí, které orgánu dozoru nad skupinou ukládá tato směrnice, nebo které vyplývají z jejího uplatňování, zejména řízení postupu schvalování interního modelu na úrovni skupiny, jak stanoveno v článku 238 a 240, a postupu schvalování skupinové podpory stanoveného v článku 244.

2. V rámci usnadnění dozoru nad skupinou, uzavřou orgány dozoru nad skupinou a ostatní příslušné orgány dozoru vzájemné dohody o koordinaci.

Tyto dohody o koordinaci mohou svěřit další úkoly orgánu dozoru nad skupinou a – aniž jsou tím dotčena jakákoliv opatření přijatá podle této směrnice – určit postupy rozhodovacího procesu příslušných orgánů dozoru, jak uvedeno v čl. 220 odst. 3, čl. 221 odst. 2, čl. 222 odst. 2, čl. 223, článku 224, 226, čl. 227 odst. 2, čl. 228 odst. 2, čl. 234 odst. 2, článku 245, 257, 258, čl. 260 odst. 3 a 4, článku 263, článku 272 a článku 273, a postupy pro spolupráci s ostatními orgány dozoru.

3. Komise pro účely odstavce 1 a 2 přijme prováděcí opatření ohledně koordinace dozoru nad skupinou.

Tato opatření, jejichž účelem je změna jiných než podstatných prvků této směrnice jejím doplněním, se přijmou podle regulativního postupu s kontrolou uvedeného v čl. 313 odst. 3.

Článek 262Spolupráce a výměna informací mezi orgány dozoru

1. Orgány odpovědné za dozor nad jednotlivými pojišťovnami a zajišťovnami ve skupině budou úzce spolupracovat s orgánem dozoru nad skupinou, včetně případů, kdy pojišťovna nebo zajišťovna čelí finančním potížím.

Aniž jsou dotčeny příslušné odpovědnosti jednotlivých orgánů a bez ohledu na to, zda mají tyto orgány sídlo ve stejném členském státě, tyto orgány si budou předávat veškeré zásadní resp. relevantní informace, které mohou usnadnit výkon dozorčí činnosti ostatních orgánů podle této směrnice. Příslušné orgány dozoru a orgán dozoru nad skupinou proto na požádání sdělují veškeré relevantní informace a z vlastního podnětu sdělují veškeré zásadní informace.

Za zásadní informace uvedené v druhém pododstavci jsou považovány takové informace, které mohou podstatně ovlivnit posouzení finančního zdraví pojišťovny nebo zajišťovny.

2. Komise přijme prováděcí opatření, jimiž stanoví informace, které orgán dozoru nad skupinou systematicky shromažďuje a sděluje ostatním příslušným orgánům dozoru a informace, které orgánu dozoru nad skupinou sdělují ostatní příslušné orgány dozoru.

Komise přijme prováděcí opatření, jimiž stanoví, které informace jsou pro dozor na úrovni skupiny zásadní nebo relevantní, s cílem zajistit jednotnost ohlašovacích postupů.

Opatření, uvedená v prvním a druhém pododstavci, jejichž účelem je změna jiných než podstatných prvků této směrnice jejím doplněním, se přijmou podle regulativního postupu s kontrolou uvedeného v čl. 313 odst. 3.

Článek 263Konzultace mezi orgány dozoru

1. Je-li třeba rozhodnout v otázce, která je důležitá pro dozorčí činnost jiných orgánů dozoru, příslušné orgány dozoru se před přijetím rozhodnutí vzájemně informují o:

a) změnách ve složení akcionářů, organizační nebo řídicí struktuře pojišťoven nebo zajišťoven ve skupině, které vyžadují souhlas nebo povolení orgánů dozoru;

b) důležitých sankcích a výjimečných opatřeních, přijatých příslušnými orgány, včetně navýšení kapitálu k solventnostnímu kapitálovému požadavku uloženého podle článku 37 a jakéhokoli omezení použití interního modelu pro výpočet solventnostního kapitálového požadavku uloženého podle hlavy I kapitoly VI oddílu 4 pododdílu 3.

Pro účely písmena b) bude orgán dozoru nad skupinou vždy konzultován.

Pokud má být rozhodnutí přijato na základě informací poskytnutých jinými orgány dozoru, příslušné orgány dozoru se vzájemně informují před tím, než přijmou rozhodnutí.

2. Orgán dozoru může rozhodnout, že nebude konzultovat ostatní příslušné orgány v naléhavém případě nebo v případě, kdy by taková konzultace mohla ohrozit účinnost rozhodnutí. V takovém případě tento orgán dozoru neprodleně informuje ostatní příslušné orgány.

Článek 264Požadavek orgánu dozoru nad skupinou na ostatní orgány dozoru

Orgán dozoru nad skupinou může vyzvat orgány dozoru členského státu, ve kterém má mateřský podnik sídlo, jež samy nevykonávají dozor nad skupinou podle článku 260, aby požádaly mateřský podnik o jakékoli informace užitečné pro výkon jeho práv a povinností v oblasti koordinace, jak je stanoveno v článku 261, a aby předaly tyto informace orgánu dozoru nad skupinou.

Pokud orgán dozoru nad skupinou potřebuje informace uvedené v čl. 267 odst. 2, a tyto informace již byly poskytnuty jinému orgánu dozoru, obrátí se na tento orgán, kdykoli to bude možné, aby předešel dvojímu oznamování různým orgánům zúčastněným na dozoru.

Článek 265Spolupráce s orgány odpovědnými za úvěrové instituce a investiční společnosti

Pokud jsou pojišťovna nebo zajišťovna a buď úvěrová instituce, jak je vymezena ve směrnici 2006/48/EHS nebo investiční podnik, jak je vymezen ve směrnici Rady 2004/39/ES nebo oba, přímo nebo nepřímo přidružené nebo mají společný podnik, který v nich drží účast, příslušné orgány dozoru a orgány, které nesou odpovědnost za dozor nad těmito dalšími podniky úzce spolupracují.

Aniž jsou dotčeny příslušné pravomoci jednotlivých orgánů, tyto orgány si navzájem poskytují informace, které mohou zjednodušit plnění jejich úkolů, a to zejména úkolů stanovených v této hlavě.

Článek 266Profesní tajemství a důvěrnost informací

Členské státy povolují výměnu informaci mezi svými orgány dozoru a mezi svými orgány dozoru a ostatními orgány, jak je uvedeno v odstavcích 262 až 265.

Informace získané v rámci dozoru nad skupinou, a zejména každá výměna informací mezi jednotlivými orgány dozoru a mezi orgány dozoru a ostatními orgány, která je stanovena touto hlavou, podléhají ustanovením o profesním tajemství a sdělování důvěrných informací podle článku 306.

Článek 267Přístup k informacím

1. Členské státy zajistí, aby fyzické i právnické osoby, které se účastní dozoru nad skupinou a jejich přidružené podniky a podniky držící v nich účast, měly možnost předávat si vzájemně informace, které mohou být užitečné pro účely dozoru nad skupinou.

2. Členské státy zajistí, aby jejich orgány, které jsou odpovědné za výkon dozoru nad skupinou, měly přístup ke všem informacím potřebným pro účely tohoto dozoru, a to bez ohledu na povahu dotyčných podniků. Článek 35 se uplatní obdobně.

Příslušné orgány dozoru se mohou za účelem získání nezbytných informací samy přímo obrátit na podniky ve skupině pouze tehdy, pokud takové informace byly již vyžádány na pojišťovně nebo zajišťovně podléhající dozoru nad skupinou, avšak nebyly dodány v přiměřené lhůtě.

Článek 268Ověřování informací

1. Členské státy zajistí, aby jejich orgány dozoru mohly buď přímo nebo prostřednictvím osob, které k tomuto účelu jmenují, provádět na jejich území ověřování informací uvedených v článku 267 přímo v prostorách:

a) pojišťovny nebo zajišťovny podléhající dozoru nad skupinou;

b) podniku přidruženého této pojišťovně nebo zajišťovně;

c) mateřského podniku této pojišťovny nebo zajišťovny;

d) přidružených podniků mateřského podniku této pojišťovny nebo zajišťovny.

2. V případě, že si orgány dozoru ve zvláštních případech chtějí ověřit informace o regulovaném či neregulovaném podniku, který je součástí skupiny a nachází se v jiném členském státě, požádají orgány dozoru tohoto jiného členského státu, aby ověření daly provést.

Orgány, které obdrží takovou žádost, ji vyřídí v rámci svých pravomocí tak, že buď provedou ověření přímo, nebo svěří jejich provedení auditorovi nebo znalci, nebo umožní orgánu, který žádost podal, aby ověření provedl sám. Orgán dozoru nad skupinou bude informován o tomto postupu.

Orgán dozoru, který podal žádost, se může podle své úvahy ověřování zúčastnit, pokud je neprovádí přímo.

Článek 269Zpráva o solventnosti a finanční situaci skupiny

1. Členské státy vyžadují, aby pojišťovny a zajišťovny držící účast nebo holdingové pojišťovny každoročně zveřejňovaly zprávu o solventnosti a finanční situaci skupiny. Články 50 a 52 až 54 se uplatní obdobně.

2. Pojišťovna nebo zajišťovna resp. holdingová pojišťovna může - pokud se tak rozhodne a pokud její postup schválí orgán dozoru nad skupinou - předložit jednu společnou zprávu o solventnosti a finanční situaci, která bude obsahovat:

a) informace o skupině, které musejí být zveřejněny v souladu s odstavcem 1;

b) informace o každém z dceřiných podniků ve skupině, které musejí být zveřejňovány v souladu s článkem 50 a 52 až 54.

3. Pokud jsou ve zprávě uvedené v odstavci 2 opomenuty informace, jejichž poskytnutí orgán dozoru, jenž povolil dceřiný podnik ve skupině, vyžaduje od srovnatelných podniků a pokud jsou tyto opomenuté informace podstatné, příslušný orgán dozoru má pravomoc vyžadovat, aby dotyčný dceřiný podnik nezbytné informace zveřejnil dodatečně.

Článek 270Správní a řídící orgán holdingových pojišťoven

Členské státy zajistí, aby všechny osoby, které skutečně řídí holdingovou pojišťovnu, splňovaly požadavky vhodnosti a řádnosti pro výkon svých povinností.

Ustanovení článku 42 se použijí obdobně.

Článek 271Donucovací opatření

1. Pokud pojišťovny nebo zajišťovny ve skupině nesplňují požadavky uvedené v článcích 225 až 259 nebo v případě, že požadavky jsou splněny, ale může být přesto ohrožena solventnost, nebo v případě, kdy transakce uvnitř skupiny nebo koncentrace rizik představují hrozbu pro finanční situaci pojišťoven nebo zajišťoven, tyto orgány požadují přijetí nezbytných opatření k nápravě:

a) orgán dozoru nad skupinou, pokud jde o holdingovou pojišťovnu;

b) orgány dozoru, pokud jde o pojišťovny a zajišťovny.

Pokud v případě uvedeném v prvním pododstavci písm. a) orgán dozoru nad skupinou není jedním z orgánů dozoru členského státu, ve kterém má holdingová pojišťovna své sídlo, orgán dozoru nad skupinou informuje tyto orgány dozoru o svých zjištěních, aby jim umožnil přijmout nezbytná opatření.

Pokud v případě uvedeném v prvním pododstavci písm. b) orgán dozoru nad skupinou není jedním z orgánů dozoru členského státu, ve kterém má pojišťovna nebo zajišťovna své sídlo, orgán dozoru nad skupinou informuje tyto orgány dozoru o svých zjištěních, aby jim umožnil přijmout nezbytná opatření.

Aniž je dotčen odstavec 2, členské státy určí opatření, která mohou jejich orgány dozoru přijmout vůči holdingovým pojišťovnám.

Příslušné orgány dozoru, včetně orgánu dozoru nad skupinou vzájemně koordinují svá donucovací opatření.

2. Aniž jsou dotčena ustanovení trestního práva, členské státy zajistí, aby na holdingové pojišťovny, nebo na osoby, které skutečně tyto společnosti řídí, mohly být uvaleny sankce nebo opatření v případě, že poruší právní nebo správní předpisy přijaté k provedení této hlavy. Orgány dozoru úzce spolupracují k zajištění toho, aby tyto sankce nebo opatření byly účinné, zejména pokud se ústřední správní orgán resp. hlavní organizační jednotka holdingové pojišťovny nenachází v jejím sídle.

3. Komise může přijmout prováděcí opatření ohledně koordinace donucovacích opatření uvedených v odstavci 1 a 2.

Tato opatření, jejichž účelem je změna jiných než podstatných prvků této směrnice jejím doplněním, se přijmou podle regulativního postupu s kontrolou uvedeného v čl. 313 odst. 3.

KAPITOLA IV – TŘETÍ ZEMĚ

Článek 272Mateřské podniky se sídlem mimo Společenství: kontrola rovnocennosti

1. V případě uvedeném v čl. 220 odst. 2 písm. c), příslušné orgány dozoru ověří, zda pojišťovny a zajišťovny, jejichž mateřský podnik má své sídlo mimo Společenství, podléhají dozoru uplatňovanému orgánem dozoru třetí země, a zda je tento dozor rovnocenný dozoru nad skupinou stanovenému v této hlavě pro pojišťovny a zajišťovny uvedené v čl. 220 odst. 2 písm. a) a b).

Ověření provede orgán dozoru, který by byl orgánem dozoru nad skupinou, pokud by byla – na žádost mateřského podniku nebo kterékoliv z pojišťoven a zajišťoven povolených ve Společenství nebo z vlastního podnětu – použita kritéria stanovená v čl. 260 odst. 2. Tento orgán dozoru přijme rozhodnutí pouze po konzultaci s ostatními příslušnými orgány dozoru a s Evropským výborem orgánů dozoru nad pojišťovnictvím a zaměstnaneckým penzijním pojištěním.

2. Komise může po konzultaci s Evropským výborem pro pojišťovnictví a zaměstnanecké penzijní pojištění a v souladu s postupem stanoveným v čl. 313 odst. 2 rozhodnout, zda obezřetnostní režim třetí země pro dozor nad skupinami je rovnocenný dozoru nad skupinami stanovenému v této hlavě. Tato rozhodnutí podléhají pravidelnému přezkumu s cílem zohlednit veškeré změny v obezřetnostním režimu pro dozor nad skupinami uvedeném v této hlavě a v obezřetnostním režimu pro dozor nad skupinami v této třetí zemi.

Pokud Komise přijme rozhodnutí ohledně třetí země v souladu s prvním pododstavcem, toto rozhodnutí se považuje za směrodatné pro účely ověření uvedeného v odstavci 1.

Článek 273Mateřské podniky se sídlem mimo Společenství: nerovnocennost

1. V případě nerovnocennosti dozoru uvedeného v článku 272, členské státy použijí na pojišťovny a zajišťovny buď články 225 až 271, a to obdobně, s výjimkou článků 243 až 256, nebo jeden z postupů stanovených v odstavci 2 tohoto článku.

Obecné zásady a postupy stanovené v článcích 225 až 271 se použijí na holdingovou pojišťovnu, pojišťovnu z třetí země nebo na zajišťovnu z třetí země.

Pouze pro účely výpočtu skupinové solventnosti bude mateřský podnik posuzován jako pojišťovna nebo zajišťovna, která podléhá stejným podmínkám, jako jsou podmínky stanovené v hlavě I kapitole VI oddílu 3 pododdílech 1, 2 a 3, pokud jde o vlastní zdroje použitelné pro solventnostní kapitálový požadavek a jeden z těchto požadavků:

a) solventnostní kapitálový požadavek stanovený v souladu se zásadami stanovenými v článku 233, jedná-li se o holdingovou pojišťovnu;

b) nebo solventnostní kapitálový požadavek stanovený v souladu se zásadami stanovenými v článku 234, jedná-li se o pojišťovnu z třetí země nebo o zajišťovnu z třetí země.

2. Členské státy umožní svým orgánům dozoru, aby uplatňovaly jiné postupy, kterými bude zajištěn přiměřený dozor nad pojišťovnami a zajišťovnami ve skupině. Tyto postupy musí schválit orgán dozoru nad skupinou po konzultaci s ostatními příslušnými orgány dozoru.

Orgány dozoru mohou zejména požadovat zřízení holdingové pojišťovny se sídlem ve Společenství a uplatňovat tuto hlavu na pojišťovny a zajišťovny ve skupině, v jejímž čele stojí tato holdingová pojišťovna.

Zvolené postupy umožňují dosažení účelu dozoru nad skupinou v souladu s ustanoveními této hlavy a budou oznámeny ostatním příslušným orgánům dozoru a Komisi.

Článek 274Mateřské podniky se sídlem mimo Společenství: úrovně

Pokud mateřský podnik uvedený v článku 272 je sám dceřiným podnikem holdingové pojišťovny se sídlem mimo Společenství nebo pojišťovny nebo zajišťovny z třetí země, členské státy provedou ověření uvedené v článku 272 pouze na úrovni posledního mateřského podniku, který je holdingovou pojišťovnou z třetí země, pojišťovnou z třetí země nebo zajišťovnou z třetí země.

Členské státy však umožní svým orgánům dozoru, aby mohly, v případě nerovnocennosti dozoru uvedeného v článku 272, provést nové ověření na nižší úrovni, kde existuje mateřský podnik pojišťoven nebo zajišťoven, ať jde o holdingovou pojišťovnu z třetí země, pojišťovnu z třetí země nebo zajišťovnu z třetí země.

V takovém případě orgán dozoru uvedený v čl. 272 odst. 1 druhém pododstavci zdůvodní své rozhodnutí skupině.

Článek 273 se uplatní obdobně.

Článek 275Spolupráce s orgány dozoru třetích zemí

1. Komise může Radě předložit návrhy na projednání dohod s jednou či více třetími zeměmi o způsobech provádění dozoru nad:

a) pojišťovnami nebo zajišťovnami, které ve smyslu článku 220 drží účast v podnicích se sídlem v třetí zemi, a

b) pojišťovnami z třetích zemí nebo zajišťovnami z třetích zemí, které ve smyslu článku 220 drží účast v podnicích se sídlem ve Společenství.

2. Dohody uvedené v odstavci 1 by měly zejména zajistit:

a) aby orgány dozoru členských států byly schopny získat informace nutné pro dozor nad skupinami pojišťoven a zajišťoven, které mají své sídlo ve Společenství a které mají dceřiné podniky nebo drží účast v podnicích mimo Společenství, a

b) aby orgány dozoru třetích zemí byly schopny získat informace nutné pro dozor nad skupinami pojišťoven a zajišťoven z třetích zemí, které mají své sídlo na území třetích zemí, a které mají dceřiné podniky nebo drží účast v podnicích v jednom nebo více členských států;

3. Aniž jsou dotčena ustanovení čl. 300 odst. 1 a 2 Smlouvy, Komise posoudí výsledek jednání uvedeného v odstavci 1, přičemž jí bude nápomocen Evropský výbor pro pojišťovnictví a zaměstnanecké penzijní pojištění.

KAPITOLA V - HOLDINGOVÉ POJIŠŤOVNY SE SMÍŠENOU ČINNOSTÍ

Článek 276Transakce uvnitř skupiny

1. Členské státy zajistí, aby v případě, že mateřský podnik jedné nebo více pojišťoven nebo zajišťoven je holdingovou pojišťovnou se smíšenou činností, orgány dozoru odpovědné za dozor na těmito pojišťovnami nebo zajišťovnami vykonávaly obecný dozor nad transakcemi mezi těmito pojišťovnami nebo zajišťovnami a holdingovou pojišťovnou se smíšenou činností a jejími přidruženými podniky.

2. Články 258, 262 až 268 a 271 se uplatní obdobně.

Článek 277Spolupráce s třetími zeměmi

Pro spolupráci s třetími zeměmi se uplatní obdobně článek 275.

2001/17/ES článek 1 (přizpůsobený)

HLAVA IV - √LIKVIDACE POJIŠŤOVEN

KAPITOLA I - OBLAST PŮSOBNOSTI A DEFINICE

Článek 278 Oblast působnosti √ této hlavy

Tato směrnice √ hlava se vztahuje na reorganizační opatření a likvidační řízení týkající se:

1) pojišťoven.;

2.) Tato směrnice se také vztahuje v rozsahu stanoveném v článku 30 na reorganizační opatření a likvidační řízení týkající se poboček √ nacházejících se na území Společenství pojišťoven, jejichž sídlo se nachází mimo Společenství.

2001/17/ES článek 2 (přizpůsobený)

Článek 279 Definice

1. Pro účely této směrnice se √ hlavy se použijí tyto definice :

a) "příslušnými orgány" se rozumějí správní nebo soudní orgány členského státu příslušné pro provádění reorganizačních opatření nebo likvidačního řízení;

a) "pojišťovnou" rozumí podnik, kterému bylo vydáno úřední povolení v souladu s článkem 6 směrnice 73/239/EHS nebo článkem 6 směrnice 79/267/EHS;

b) "pobočkou" se rozumí každá trvalá přítomnost pojišťovny, která vykonává pojišťovací činnost na území jiného členského státu, než je její domovský členský stát;

c) "reorganizačními opatřeními" se rozumějí opatření v podobě určité intervence správních nebo soudních √ příslušných orgánů, jejichž účelem je uchovat nebo obnovit zdravou finanční situaci pojišťovny a která mají vliv na již existující práva jiných osob, než je samotná pojišťovna, mimo jiné například opatření zahrnující možnost pozastavení plateb, odložení opatření souvisejících s výkonem rozhodnutí nebo krácení pohledávek;

d) "likvidačním řízením" se rozumí kolektivní řízení, jehož součástí je prodej majetku pojišťovny a rozdělení výnosu z prodeje mezi věřitele, akcionáře nebo společníky, což nevyhnutelně zahrnuje určitou intervenci správních nebo soudních √ příslušných orgánů členského státu, včetně případů, kdy jsou kolektivní řízení ukončena vyrovnáním nebo jiným obdobným opatřením, bez ohledu na to, zda jsou nebo nejsou způsobena platební neschopností či zda jsou dobrovolná nebo povinná;

e) "domovským členským státem" rozumí členský stát, ve kterém bylo pojišťovně vydáno povolení v souladu s článkem 6 směrnice 73/239/EHS nebo v souladu s článkem 6 směrnice 79/267/EHS;

f) "hostitelským členským státem" rozumí členský stát jiný než domovský členský stát, ve kterém má pojišťovna pobočku;

h) "dozorčími orgány" rozumějí příslušné orgány ve smyslu čl. 1 písm. k) směrnice 92/49/EHS a čl. 1 písm. l) směrnice 92/96/EHS;

e) "správcem" se rozumí každá osoba nebo orgán jmenovaný příslušnými orgány pro účely řízení reorganizačních opatření;

f) "likvidátorem" se rozumí každá osoba nebo orgán jmenovaný příslušnými orgány nebo statutárními orgány pojišťovny pro účely řízení likvidačního řízení;

g) "pohledávkami z pojištění" se rozumějí všechny částky, které pojišťovna dluží pojištěným osobám, pojistníkům, oprávněným osobám nebo jakémukoli poškozenému s přímým právem přihlásit pohledávku proti pojišťovně a které vznikly na základě pojistné smlouvy nebo na základě jakékoli operace uvedené v čl. 1 odst. 2 a 3 směrnice 79/267/EHS 2 odst. 3 písm. b) a c) v přímém pojištění, včetně částek odložených stranou pro výše uvedené √ tyto osoby, pokud nejsou dosud známy některé části dluhu.

Pojistné, které dluží pojišťovna v důsledku neuzavření nebo zrušení těchto pojistných smluv a operací √ uvedených v prvním pododstavci písm. g) v souladu s právem rozhodným pro tyto smlouvy nebo operace před zahájením likvidačního řízení, se také považuje za pohledávku z pojištění.

2001/17/ES článek 30 (přizpůsobený)

12. Aniž jsou dotčeny definice uvedené v čl. 2 písm. e), f) a g), rozumí se pPro účely použití této směrnice hlavy v případech reorganizačních opatření a likvidačních řízení pobočky pojišťovny, jejíž sídlo se nachází mimo území Společenství, přičemž tato pobočka se nachází na území Společenství √, se použijí tyto definice :

a) "domovským členským státem" √ se rozumí členský stát, ve kterém bylo pobočce vydáno povolení podle článku 23 směrnice 73/239/EHS a článku 27 směrnice 79/267/EHS 142 až 146 ;

b) "dozorčími orgány √ dozoru " a "příslušnými orgány" tyto se rozumí orgány dozoru členského státu, ve kterém byla pobočka povolena.;

√c) „příslušnými orgány“ se rozumí příslušné orgány členského státu, ve kterém byla pobočka povolena.

KAPITOLA II – REORGANIZAČNÍ OPATŘENÍ

Článek 3

Oblast působnosti

Tato hlava se vztahuje na reorganizační opatření definovaná v čl. 2 písm. c).

2001/17/ES článek 4 (přizpůsobený)

Článek 280Přijetí reorganizačních opatření – Rozhodné právo

1. O reorganizačních opatřeních týkajících se pojišťoven, včetně jejich poboček v jiných členských státech, jsou oprávněny rozhodovat pouze příslušné orgány domovského členského státu.

2. Reorganizační opatření nebrání tomu, aby domovský členský stát zahájil likvidační řízení.

23. Reorganizační opatření se řídí právními předpisy a postupy platnými v domovském členském státě, pokud články 19 až 26 296 až 303 nestanoví jinak.

34. Reorganizační opatření √ přijatá v souladu s právními předpisy domovského členského státu jsou účinná v plném rozsahu v celém Společenství v souladu s právními předpisy domovského členského státu bez nutnosti dalších formalit, a sice i vůči třetím osobám v ostatních členských státech, a to i v případě, že právní předpisy těchto jiných členských států nestanoví tato reorganizační opatření nebo podmiňují jejich používání podmínkami, které nejsou splněny.

45. Reorganizační opatření jsou účinná v celém Společenství od okamžiku nabytí účinnosti v √ domovském členském státě, kde byla přijata.

2001/17/ES článek 5 (přizpůsobený)

Článek 281Informace poskytované dozorčím orgánům dozoru

Příslušné orgány domovského členského státu informují neprodleně dozorčí orgány dozoru domovského √ tohoto členského státu o každém reorganizačním opatření, pokud možno ještě před jeho přijetím, nebo ihned poté.

Dozorčí oOrgány dozoru domovského členského státu neprodleně informují dozorčí orgány dozoru všech ostatních členských států o rozhodnutí přijmout reorganizační opatření a o možných praktických dopadech těchto opatření.

2001/17/ES článek 6 (přizpůsobený)

Článek 282 Zveřejnění √ rozhodnutí o reorganizačních opatřeních

1. V případech, kdy existuje v domovském členském státě možnost podat opravný prostředek proti reorganizačnímu opatření, zveřejní příslušné orgány domovského členského státu, správce nebo oprávněná osoba v domovském členském státě své rozhodnutí o reorganizačním opatření v souladu s podmínkyami platnými v domovském členském státě a kromě toho při nejbližší možné příležitosti zveřejní v Úředním věstníku Evropskýché společenství unie výtah z dokumentu, kterým se stanoví reorganizační opatření.

Dozorčí orgány všech ostatních členských států, které byly informovány o rozhodnutí přijmout reorganizační opatření podle článku 5 281, mohou zveřejnit toto rozhodnutí na svém území způsobem, který považují za vhodný.

2. V textu zveřejněném podle odstavce 1 se zároveň určí příslušný orgán domovského členského státu, rozhodné právo podle čl. 4 280 odst. 2 a popřípadě stanovený správce. Text se uveřejní v úředním jazyce nebo v jednom z úředních jazyků členského státu, kde je informace zveřejněna.

3. Reorganizační opatření jsou účinná bez ohledu na ustanovení o zveřejnění, která jsou uvedena v odstavcích 1 a 2, a jsou plně účinná vůči věřitelům, pokud příslušné orgány domovského členského státu nebo právo tohoto √ členského státu nestanoví jinak.

4. Jestliže se reorganizační opatření dotýkají výhradně práva akcionářů, společníků nebo zaměstnanců pojišťovny jako takových, tento článek odstavce 1, 2 a 3 se nepoužijíe, pokud rozhodné právo vztahující se na tato reorganizační opatření nestanoví jinak.

Příslušné orgány určí způsob, jakým jsou informovány zúčastněné osoby dotčené těmito reorganizačními opatřeními √ uvedené v prvním pododstavci v souladu s odpovídajícími právními předpisy √ rozhodným právem .

2001/17/ES článek 7 (přizpůsobený)

Článek 283Informace určené známým věřitelům a právo přihlásit pohledávky

1. Jestliže právní předpisy domovského členského státu vyžadují pro uznání pohledávky její přihlášení nebo stanoví povinné oznámení reorganizačního opatření věřitelům, kteří mají bydliště, obvyklé místo pobytu nebo sídlo v tomto státě, informují příslušné orgány domovského členského státu nebo správce v souladu s postupy stanovenými v článkuem 15 a v čl. 17 odst. 1 292 a čl. 294 odst. 1 zároveň i známé věřitele, kteří mají bydliště, obvyklé místo pobytu nebo sídlo v jiném členském státě.

2. Jestliže právní předpisy domovského členského státu stanoví právo věřitelů, kteří mají bydliště, obvyklé místo pobytu nebo sídlo v tomto √ členském státě, přihlásit pohledávky nebo předložit vysvětlení ke svým pohledávkám, mají věřitelé, kteří mají bydliště, obvyklé místo pobytu nebo sídlo v jiném členském státě, stejné právo přihlásit pohledávky nebo předložit vysvětlení v souladu s postupy stanovenými v článkuem 16 a v čl. 17 odst. 2 293 a čl. 294 odst. 2.

2001/17/ES článek 8 (přizpůsobený)

HLAVA KAPITOLA III – LIKVIDAČNÍ ŘÍZENÍ

Článek 284Zahájení likvidačního řízení – Informace určené dozorčím orgánům dozoru

1. Rozhodnutí zahájit likvidační řízení ve vztahu k pojišťovně, včetně jejích poboček v jiných členských státech, jsou oprávněny přijmout pouze příslušné orgány domovského členského státu. Toto rozhodnutí mohou přijmout buď za situace, kdy nejsou zavedena reorganizační opatření, nebo následně po jejich přijetí.

2. Rozhodnutí o zahájení likvidačního řízení pojišťovny, včetně jejích poboček v jiných členských státech, přijaté na základě právních předpisů domovského členského státu, je uznáváno bez dalších formalit na území všech ostatních členských států √ v celém Společenství a zde nabývá v něm účinnosti okamžikem nabytí účinnosti v členském státě, ve kterém je řízení zahájeno.

3. Dozorčí √ Příslušné orgány domovského členského státu musí být ihned informoványat √ orgány dozoru tohoto členského státu o rozhodnutí zahájit likvidační řízení, pokud možno ještě před tím, než je řízení zahájeno, nebo ihned poté.

Dozorčí oOrgány dozoru domovského členského státu neprodleně informují dozorčí orgány dozoru všech ostatních členských států o rozhodnutí zahájit likvidační řízení a o možných praktických dopadech tohoto řízení.

2001/17/ES článek 9 (přizpůsobený)

Článek 285Rozhodné právo

1. Rozhodnutí zahájit likvidační řízení pojišťovny, likvidační řízení a jeho účinky se řídí právními a správními předpisy platnými v jejím domovském členském státě, pokud články 19 až 26 296 až 303 nestanoví jinak.

2. Právo domovského členského státu určuje zejména √ minimálně :

a) majetkové hodnoty, jež tvoří součást majetkové podstaty, a nakládání s majetkovými hodnotami, jež pojišťovna nabude nebo převede po zahájení likvidačního řízení;

b) pravomoci pojišťovny a likvidátora;

c) podmínky, za nichž se může uplatnit započtení vzájemných pohledávek;

d) účinky likvidačního řízení na současné smlouvy, jichž je pojišťovna stranou;

e) účinky likvidačního řízení na soudní řízení vedená jednotlivými věřiteli, s výjimkou probíhajících soudních řízení ve smyslu √ uvedených v článku 26 303;

f) pohledávky, které musí být přihlášeny za majetkovou podstatou pojišťovny, a nakládání s pohledávkami, které vznikly po zahájení likvidačního řízení;

g) předpisy upravující přihlašování, ověřování a zjišťování pohledávek;

h) předpisy upravující rozdělení výnosu z prodeje majetkových hodnot, stanovení pořadí pohledávek a práva věřitelů, jejichž pohledávky byly částečně uspokojeny po zahájení likvidačního řízení na základě věcného práva nebo prostřednictvím započtení;

i) podmínky pro ukončení likvidačního řízení a důsledky ukončení likvidačního řízení, zejména vyrovnáním;

j) práva věřitelů po ukončení likvidačního řízení;

k) určení subjektu, který je povinen hradit náklady a výdaje likvidačního řízení;

l) pravidla týkající se neplatnosti, neúčinnosti a odporovatelnosti právních aktů poškozujících všechny věřitele.

2001/17/ES článek 10 (přizpůsobený)

Článek 286Nakládání s pohledávkami z pojištění

1. Členské státy zajistí, aby pohledávky z pojištění byly nadřazeny všem ostatním pohledávkám uplatňovaným vůči pojišťovně podle jednímé nebo oběmaou následujícímich metod √ způsoby :

a) pohledávky z pojištění ve vztahu k aktivům tvořícím technické rezervy mají √ pohledávky z pojištění absolutní přednost před jakýmikoli jinými pohledávkami za pojišťovnou;

b) pohledávky z pojištění ve vztahu k souhrnu aktiv pojišťovny mají √ pohledávky z pojištění přednost před jinými pohledávkami za pojišťovnou, s možnou výjimkou pouze pro:

i) pohledávky zaměstnanců vzniklé na základě pracovních smluv a pracovního poměru,;

ii) daňové pohledávky státních orgánů,;

iii) pohledávky systémů sociálního zabezpečení,;

iv) věcně zajištěné pohledávky za majetkem.

2. Aniž je dotčen odstavec 1, mohou členské státy stanovit, že všechny výdaje nebo jejich část, které vznikly v souvislosti s likvidačním řízením, jak je definují √ stanoví jejich vnitrostátní právní předpisy, mají přednost před pohledávkami z pojištění.

3. Členské státy, které se rozhodnou pro metodu √ zvolí způsob uvedenýou v odst. 1 písm. a), vyžadují, aby pojišťovna založila a pravidelně aktualizovala zvláštní evidenci v souladu s ustanoveními uvedenými v příloze článkem 287.

2001/17/ES příloha (přizpůsobený)

Článek 287Zvláštní evidence uvedená v čl. 10 odst. 3

1. Každá pojišťovna musí vést √ povede ve svém sídle zvláštní evidenci aktiv tvořících technické rezervy vypočítaných a investovaných podle √ právních předpisů domovského členského státu.

2. V případě, že pojišťovna vykonává činnost v životním i jiném pojištění, musí √ povede ve svém sídle vést samostatnou evidenci pro oba typy činnosti.

Ovšem v případech, kdy členský stát povolí, aby pojišťovna pojišťovala život a rizika uvedená v bodech √ odvětvích 1 a 2 bodu A přílohy A směrnice 73/239/EHS I, může stanovit, že tyto pojišťovny jsou povinny vést pro všechny své činnosti jednu evidenci.

3. Celková hodnota evidovaných aktiv oceněných v souladu s √ právními předpisy platnými v domovském členském státě nesmí být √ není nikdy nižší než hodnota technických rezerv.

4. V případech, kdy na evidovaném aktivu vázne věcné právo ve prospěch věřitele nebo třetí osoby, což způsobuje, že část hodnoty aktiva není k dispozici pro účely krytí závazků, zaznamená se tato skutečnost do evidence a částka, která není k dispozici, není zahrnuta √ se nezahrne do celkové hodnoty uvedené v bodě odstavci 3.

5. √Při likvidaci pojišťovny podle metody uvedené v čl. 156 odst. 1 písm. a) se o nakládání s aktivem rozhoduje podle právních předpisů domovského členského státu, pokud se na toto aktivum nevztahují články 165, 166 nebo 167, a to v případech kdy:

a) V případech, kdy na aktivu určeném √ použitém pro krytí technických rezerv vázne věcné právo ve prospěch věřitele nebo třetí osoby, bez splnění podmínek uvedených v bodě odstavci 4;

b) nebo v případech, kdy taoto aktivum podléhá výhradě vlastnictví ve prospěch věřitele nebo třetí osoby;

c) nebo v případech, kdy má věřitel právo požadovat vzájemné započtení svých pohledávek proti pohledávkám pojišťovny, rozhoduje se o nakládání s takovým aktivem v případě likvidace pojišťovny s ohledem na metodu uvedenou v čl. 10 odst. 1 písm. a) podle právních předpisů domovského členského státu, pokud se na toto aktivum nevztahují články 20, 21 nebo 22.

6. √Po zahájení likvidačního řízení se Ssložení aktiv evidovaných v souladu s body odstavci 1 až 5 v okamžiku zahájení likvidačního řízení se již dále nesmí měnit √ nemění a v evidenci se nesmí bez souhlasu příslušného orgánu provádět √ neprovádí žádná oprava, s výjimkou opravy čistě administrativních chyb.

7. Bez ohledu na bod 6 musí lLikvidátor √ však připočítat k uvedeným √ těmto aktivům √ připočítá také výnos z nich jejich prodeje a hodnotu čistého přijatého pojistného s ohledem na příslušná pojistná odvětví za období mezi zahájením likvidačního řízení a okamžikem platby pojistných plnění nebo dokud není uskutečněn převod kmene pojistných smluv.

87. Pokud je výsledek √ výnos z prodeje aktiv menší než jejich odhadovaná hodnota v evidenci, musí se od likvidátora požadovat, aby tuto skutečnost objasnil √ objasní příslušným orgánům √ dozoru domovského členského státu.

9. Dozorčí orgány členských států na základě odpovídajících opatření zajistí, aby pojišťovny v plné míře dodržovaly ustanovení této přílohy.

2001/17/ES článek 11

Článek 288Převedení práv věřitele na garanční systém

Domovský členský stát může stanovit, že v případech, kdy došlo k převedení práv věřitelů z pojištění na garanční systém založený v uvedeném členském státě, nesmějí pohledávky vyplývající z tohoto systému využívat zvýhodnění uvedené v čl. 10 odst. 1 286 odst. 1.

2001/17/ES článek 12 (přizpůsobený)

Článek 289Krytí přednostních pohledávek aktivy

Odchylně od článku 18 směrnice 73/239/EHS a článku 21 směrnice 79/267/EHS požadují čČlenské státy, které používají metodu √ zvolí způsob uveden ouý v čl. 10 odst. 1 písm. b) této směrnice 286 odst. 1 písm. b) požadují, aby každá pojišťovna kdykoli a nezávisle na možné likvidaci √ zajistila krylatí pohledáveky, které mohou být nadřazeny pohledávkám z pojištění podle čl. 10 odst. 1 písm. b) 286 odst. 1 písm. b) a které pojišťovna zaevidovala ve svém účetnictví, √ a které jsou zajištěny kdykoliv a nezávisle na případné likvidaci aktivy uvedenými v článku 21 směrnice 92/49/EHS a v článku 21 směrnice 92/96/EHS.

2001/17/ES článek 13 (přizpůsobený)

Článek 290Odnětí povolení

1. Pokud je rozhodnuto o zahájení likvidačního řízení u pojišťovny, odejme se √ této pojišťovně povolení √ postupem stanoveným v článku 141 postupem podle článku 22 směrnice 73/239/EHS a článku 26 směrnice 79/267/EHS, pokud toto povolení nebylo odňato již dříve, a ponechá se pouze v rozsahu nutném pro účely odstavce 2 tohoto článku.

2. Odnětí povolení podle odstavce 1 nebrání likvidátorovi nebo jiné osobě pověřené √ jmenované příslušnými orgány, aby pokračoval ve výkonu některých činností pojišťovny v rozsahu nezbytném nebo vhodném pro účely likvidace.

Domovský členský stát může stanovit, že se tyto činnosti vykonávají se souhlasem a pod dozorem dozorčích orgánů dozoru domovského √ tohoto členského státu.

2001/17/ES článek 14 (přizpůsobený)

Článek 291Zveřejnění √ rozhodnutí o likvidačním řízení

1. Příslušný orgán, likvidátor nebo osoba jmenovaná pro tento účel příslušnými orgány zveřejní rozhodnutí o zahájení likvidačního řízení v souladu s postupy platnými pro zveřejnění stanovenými domovským členským státem a zároveň zveřejní výtah z rozhodnutí o likvidaci v Úředním věstníku Evropskéých společenství unie .

Dozorčí orgány všech ostatních členských států, které byly informovány o rozhodnutí zahájit likvidační řízení v souladu s čl. 8 284 odst. 3, mohou zveřejnit toto rozhodnutí v rámci své územní působnosti způsobem, který považují za vhodný.

2. V textu zveřejněného rozhodnutí zveřejněného o zahájení likvidační řízení uvedeného v √ podle odstavcie 1 se zároveň uvede příslušný orgán domovského členského státu, rozhodné právo a ustanovený likvidátor. Text se zveřejňuje v úředním jazyce nebo v jednom z úředních jazyků členského státu, kde se informace zveřejňuje.

2001/17/ES článek 15 (přizpůsobený)

Článek 292Informace určené známým věřitelům

1. Po zahájení likvidačního řízení příslušné orgány domovského členského státu, likvidátor nebo osoba jmenovaná pro tento účel příslušnými orgány neprodleně informují písemně a jednotlivě každého známého věřitele, který má bydliště, obvyklé místo pobytu nebo sídlo v jiném členském státě.

2. V oznámení podle odstavce 1 √ budou uvedeny zejména uvedou časové lhůty, postihy stanovené v souvislosti s těmito lhůtami, orgán nebo úřad pověřený přijímat přihlášení pohledávek nebo vysvětlení týkající se pohledávek a √ veškerá ostatní přijatá opatření.

V oznámení bude zároveň uvedou uvedeno , zda věřitelé, jejichž pohledávky jsou přednostní nebo věcně zajištěné, musí své pohledávky přihlásit.

V případě pohledávek z pojištění oznámení dále uvedou všeobecné účinky likvidačního řízení na pojistné smlouvy, zejména datum, kdy pojistné smlouvy ztrácejí svou účinnost, a práva a povinnosti pojištěných osob v souvislosti se smlouvou nebo operací.

2001/17/ES článek 16 (přizpůsobený)

Článek 293Právo přihlásit pohledávky

1. Každý věřitel, √ včetně správních orgánů členských států, který má bydliště, obvyklé místo pobytu nebo sídlo v jiném členském státě, než který je domovským členským státem, včetně orgánů veřejné moci, má právo přihlásit pohledávky nebo předložit písemná vysvětlení ke svým pohledávkám.

2. S pohledávkami všech věřitelů, kteří mají bydliště, obvyklé místo pobytu nebo sídlo v jiném členském státě, než který je domovským členským státem, včetně výše uvedených orgánů, √ uvedených v odstavci 1 se nakládá a jejich pořadí je stanoveno stejným způsobem jako u pohledávek obdobné povahy, pokud by je přihlásili věřitelé, kteří mají bydliště, obvyklé místo pobytu nebo sídlo v domovském členském státě.

3. S výjimkou případů, kdy právo domovského členského státu stanoví jinak, zašle věřitel √ příslušnému orgánu kopii případných √ veškerých podkladů a uvede:

a) povahu √ a částku pohledávky,;

b) datum jejího vzniku √ pohledávky , její částku,;

c) zda uplatňuje přednostní pořadí, věcné zajištění nebo výhradu vlastnictví,;

d) a √ popřípadě které majetkové hodnoty jsou kryty jeho zajištěním.

Přednost udělenou pohledávkám z pojištění podle článku 10 286 není nutné uvádět.

2001/17/ES článek 17 (přizpůsobený)

Článek 294Jazyky a forma

1. 1. Informace obsažené v oznámení popsaném v článku. 15 292 odst. 1 se uvádějí v úředním jazyce nebo v jednom z úředních jazyků domovského členského státu.

Pro tento účel se používá formulář s nadpisem √ jedním z následujících nadpisů uvedeným ve všech úředních jazycích Evropské unie:

a) „Výzva k přihlášení pohledávky. Dodržte lhůty!“;

b) ve všech úředních jazycích Evropské unie, nebo pokud právo domovského členského státu vyžaduje předložení vysvětlení k pohledávkám, nadpisem „Výzva k předložení vysvětlení k pohledávce.

Avšak v případech, kdy má známý věřitel pohledávku z pojištění, se uvedou informace v oznámení zmíněném v článku. 15 292 odst. 1 v úředním jazyce nebo v jednom z úředních jazyků členského státu, kde má věřitel bydliště, obvyklé místo pobytu nebo sídlo.

2. Každý vVěřitelé, který má √ kteří mají bydliště, obvyklé místo pobytu nebo sídlo v členském státě, který není totožný s domovským členským státem, může √ mohou přihlásit svou pohledávku √ své pohledávky nebo předložit vysvětlení k pohledávce √ pohledávkám v úředním jazyce nebo v jednom z úředních jazyků tohoto jiného členského státu.

V tom případě je přihláška jeho pohledávky, případně vysvětlení k pohledávce, označena nadpisem "Přihláška pohledávky", případně "Vysvětlení k pohledávce", a je vyhotovena v úředním jazyce nebo v jednom z úředních jazyků domovského členského státu.

2001/17/ES článek 18 (přizpůsobený)

Článek 295Pravidelné informace určené věřitelům

1. Likvidátoři pravidelně vhodným způsobem informují věřitele, zejména o průběhu likvidace.

2. Dozorčí oOrgány dozoru členských států mohou požadovat informace o postupu likvidace od dozorčích orgánů dozoru domovského členského státu.

2001/17/ES článek 19 (přizpůsobený)

HLAVA KAPITOLA IV - SPOLEČNÁ USTANOVENÍ PRO REORGANIZAČNÍ OPATŘENÍ A PRO LIKVIDAČNÍ ŘÍZENÍ

Článek 296Účinky na některé smlouvy a na některá práva

Odchylně od √ Aniž jsou dotčena ustanovení článků 4 280 a 9 285 se, účinky přijetí reorganizačních opatření nebo zahájení likvidačního řízení na níže uvedené smlouvy a práva se řídí těmito pravidly:

1a) pracovní smlouvy a pracovněprávní vztahy se řídí výhradně právem členského státu rozhodným pro pracovní smlouvu nebo pracovněprávní vztah;

2b) smlouvay, jíž jimiž se uděluje právo užívat nebo nabývat nemovitého majetku, se řídí výhradně právem členského státu, na jehož území se nemovitý majetek nachází;

3c) práva pojišťovny ve vztahu k nemovitému majetku, lodi nebo letadlu, které podléhají registraci ve veřejném registru, se řídí právem členského státu, v jehož působnosti je tento registr veden.

2001/17/ES článek 20 (přizpůsobený)

Článek 297Věcná práva třetích osob

1. Přijetím reorganizačních opatření nebo zahájením likvidačního řízení nejsou dotčena věcná práva věřitelů nebo třetích osob k hmotnému či nehmotnému, movitému či nemovitému majetku — jak k přesně určeným majetkovým hodnotám, tak k souborům neurčených majetkových hodnot, jejichž složení se postupem doby mění — patřícím pojišťovně, √ a který se v okamžiku přijetí těchto opatření nebo zahájení řízení nachází na území jiného členského státu.

2. Právya uvedenýmiá v odstavci 1 se rozumí √ zahrnují minimálně především:

a) právo zcizit majetkové hodnoty nebo nechat je zcizit a uspokojit se z výnosu nebo příjmu plynoucího z těchto majetkových hodnot, zejména na základě zástavního práva nebo hypotéky;

b) výhradní právo inkasovat pohledávku, zejména právo zajištěné zástavním právem k pohledávce nebo postoupením pohledávky jako způsobu zajištění;

c) právo požadovat vydání věci od někoho nebo požadovat její vrácení od kohokoli, kdo věc drží nebo užívá proti vůli oprávněné osoby;

d) věcné požívací právo.

3. Právo √ , na základě kterého lze získat věcné právo ve smyslu odstavce 1, se staví naroveň věcnému právu, pokud je zapsané ve veřejném registru a účinné vůči třetím osobám, na základě kterého lze získat věcné právo ve smyslu odstavce 1, se staví naroveň věcnému právu.

4. Odstavec 1 nevylučuje žaloby na neplatnost, neúčinnost nebo odporovatelnost právního úkonu podle čl. 9 odst. 2 písm. l) 285 odst. 2 písm. l).

2001/17/ES článek 21 (přizpůsobený)

Článek 298Výhrada vlastnictví

1. Přijetím reorganizačních opatření nebo zahájením likvidačního řízení proti pojišťovně kupující majetek nejsou dotčena práva prodávajícího, která vyplývají z výhrady vlastnictví, pokud se v okamžiku přijetí těchto opatření nebo zahájení řízení majetek nachází na území jiného členského státu, než ve kterém byla taková opatření či řízení přijata či zahájena.

2. Přijetí reorganizačních opatření √ po dodání věci nebo zahájení likvidačního řízení proti pojišťovně prodávající věc, po dodání věci není důvodem pro odstoupení od prodeje nebo pro ukončení prodeje a nebrání kupujícímu nabýt vlastnictví, pokud se v okamžiku zahájení těchto opatření nebo řízení prodaná věc nachází na území jiného členského státu, než ve kterém byla tato opatření přijata či řízení zahájeno.

3. Odstavce 1 a 2 tohoto článku nevylučují žalobu na neplatnost, neúčinnost nebo odporovatelnost právního úkonu podle čl. 9 odst. 2 písm. l) 285 odst. 2 písm. l).

2001/17/ES článek 22

Článek 299Započtení vzájemných pohledávek

1. Zahájením reorganizačních opatření nebo likvidačního řízení není dotčeno právo věřitelů požadovat započtení jejich pohledávek proti pohledávkám pojišťovny, pokud toto započtení povoluje právo rozhodné pro dotyčnou pohledávku pojišťovny.

2. Odstavec 1 tohoto článku nevylučuje žaloby na neplatnost, neúčinnost nebo odporovatelnost právního úkonu podle čl. 9 odst. 2 písm. l) 285 odst. 2 písm. l).

2001/17/ES článek 23

Článek 300Regulované trhy

1. Aniž je dotčen článek 20297, řídí se účinky reorganizačního opatření nebo zahájení likvidačního řízení na práva a povinnosti osob na regulovaném trhu výhradně rozhodným právem uvedeného trhu.

2. Odstavec 1 tohoto článku nevylučuje žalobu na neplatnost, neúčinnost nebo odporovatelnost právního úkonu podle čl. 9 odst. 2 písm. l) 285 odst. 2 písm. l), která může být použita pro odložení plateb nebo transakcí podle právních předpisů platných pro tento trh.

2001/17/ES článek 24 (přizpůsobený)

Článek 301Úkony poškozující věřitele

Čl.ánek 9 odst. 2 písm. l) 285 odst. 2 písm. l) se nepoužije v případě, že osoba, která získala výhodu z právního úkonu poškozujícího všechny věřitele, prokáže, že a) zmíněný √ tento úkon se řídí právem jiného členského státu, než je domovský členský stát, a b) toto právo nepřipouští v daném případě žádný prostředek napadení tohoto právního úkonu.

2001/17/ES článek 25 (přizpůsobený)

Článek 302Ochrana nabyvatelů-třetích osob

Pokud pojišťovna úkonem ukončeným po přijetí reorganizačního opatření nebo po zahájení likvidačního řízení zcizí za úplatu √ některou z níže uvedených věcí, řídí se platnost tohoto úkonu příslušným právem, a to takto:

1a) √ jde-li o nemovitý majetek √, právem členského státu, na jehož území se nemovitý majetek nachází;

2b) √jde-li o loď nebo letadlo podléhající registraci ve veřejném registru nebo √ právem členského státu, v jehož působnosti se registr vede;

3c) √ jde-li o převoditelné nebo jiné cenné papíry, jejichž existence nebo převod předpokládají zápis do registru nebo na účet stanovený zákonem nebo jež se nacházejí v centrálním depozitním systému, který podléhá právu členského státu, √ právem členského státu, v jehož působnosti se registr, účet nebo systém vede.

řídí se platnost tohoto úkonu právem členského státu, na jehož území se nemovitý majetek nachází nebo v jehož působnosti se registr, účet nebo systém vede.

2001/17/ES článek 26

Článek 303Probíhající soudní řízení

Účinky reorganizačních a opatření nebo likvidačního řízení na probíhající soudní řízení týkající se majetku nebo práva, kterých byla pojišťovna zbavena, se řídí výhradně právem členského státu, ve kterém toto soudní řízení probíhá.

2001/17/ES článek 27 (přizpůsobený)

Článek 304Správci a likvidátoři

1. Jmenování správce nebo likvidátora se dokládá ověřenou kopií originálního rozhodnutí o jeho jmenování nebo jiným potvrzením, které vydaly příslušné orgány domovského členského státu.

√Členský stát, na jehož území správce nebo likvidátor hodlá působit, může požadovat Je možné požadovat překlad do úředního jazyka nebo do jednoho z úředních jazyků √ tohoto členského státu, na jehož území správce nebo likvidátor hodlá působit. Nevyžadují se žádná další úřední ověření √ tohoto překladu ani další podobné formality.

2. Správci a likvidátoři jsou oprávněni vykonávat na území všech členských států veškeré pravomoci, k jejichž výkonu jsou oprávněni na území domovského členského státu.

Osoby, které jsou správcům a likvidátorům nápomocny, případně nebo je zastupují, mohou být jmenovány v souladu s právními předpisy domovského členského státu v průběhu reorganizačního opatření nebo likvidačního řízení, především v hostitelských členských státech, aby jim pomohly překonat všechny obtíže, se kterými se věřitelé v hostitelském členském √ tomto státě setkají.

3. Při výkonu svých pravomocí podle právních předpisů domovského členského státu správce √ správci nebo likvidátor √ likvidátoři dodržuje √ dodržují právní předpisy členských států, na jejichž území hodlá √ hodlají působit, především ve vztahu k postupům při prodeji majetkových hodnot a při informování zaměstnanců.

Tyto pravomoci nesmějí zahrnovat √ nezahrnují používání donucovacích prostředků ani právo rozhodovat právní řízení nebo spory.

2001/17/ES článek 28 (přizpůsobený)

Článek 305Zápis ve veřejném registru

1. Správce, likvidátor nebo jiný orgán či osoba řádně zmocněná v domovském členském státě může požadovat, aby se reorganizační opatření nebo rozhodnutí zahájit likvidační řízení zapsala do pozemkové knihy, obchodního rejstříku nebo do jiného √ příslušného veřejného registru vedeného v ostatních členských státech.

Pokud však členský stát stanoví povinnost zápisu, jsou orgán nebo osoba uvedené v prvním pododstavci povinny přijmout veškerá opatření nezbytná pro zajištění tohoto zápisu.

2. Náklady na zápis se považují za náklady a výdaje řízení.

2001/17/ES článek 29 (přizpůsobený)

Článek 306Profesní tajemství

Všechny osoby, které mají povinnost přijímat či sdělovat informace v souvislosti se sdělovacími postupy stanovenými v článcích 5 281, 8 284 a 30 307, jsou vázány profesním tajemstvím, jak stanoví článeky 62 až 67 16 směrnice 92/49/EHS a článek 15 směrnice 92/96/EHS, s výjimkou soudních orgánů, na které se vztahují platné vnitrostátní předpisy.

2001/17/ES článek 30 (přizpůsobený)

Článek 307Pobočky pojišťoven ze třetích zemí

2. Pokud pojišťovna, jejíž sídlo se nachází mimo Společenství, založila pobočky ve více než jednom členském státě, zachází se s každou takovou pobočkou z hlediska použití této směrnice hlavy samostatně.

Příslušné orgány a dozorčí orgány dozoru těchto členských států a správci nebo likvidátoři musí usilovat o koordinaci svých činností.

√ Všichni správci nebo likvidátoři musí obdobně usilovat o koordinaci svých činností.

88/357/EHS

Článek 6

Pro účely čl. 15 odst. 2 prvního pododstavce a článku 24 první směrnice postupují členské státy, pokud jde o pravidla týkající se odpovídajících aktiv, v souladu s přílohou k této směrnici.

ê92/49/EHS

Článek 36

Pro každou změnu, kterou pojišťovna hodlá provést v informaci uvedené v článku 14, se použije postup podle článků 14 a 16.

ê88/357/EHS

Článek 26

1. Formou soupojištění ve Společenství ve smyslu směrnice 78/473/EHS mohou být kryta rizika vymezená v čl. 5 písm. d)první směrnice.

2. Ustanovení této směrnice týkající se rizik vymezených v čl. 5 písm. d) první směrnice se vztahují na vedoucího pojistitele.

2002/83/ES článek 61 (přizpůsobený)

ð nový

HLAVA V – √JINÁ USTANOVENÍ

Článek 308Prokazování √ splnění požadavků vhodnosti a řádnosti Õdobré pověsti

1. Požaduje-li členský stát od svých státních příslušníků důkaz o ð splnění požadavků uvedených v článku 42 ï dobré pověsti a důkaz, že neprodělali úpadek, nebo pouze jeden z těchto důkazů, přijme jako dostatečný důkaz od státních příslušníků ostatních členských států výpis ze soudního rejstříku nebo popřípadně rovnocenný doklad vydaný příslušným soudním nebo správním orgánem členského státu původu nebo předchozího pobytu, který dokládá, že tyto požadavky jsou splněny.

2. Nevydává-li členský stát původu nebo posledního pobytu doklad uvedený v odstavci 1, může být nahrazen místopřísežným prohlášením nebo slavnostním prohlášením učiněným dotyčnouým osobou √ státním příslušníkem jiného členského státu před příslušným soudním nebo správním orgánem nebo před notářem země členského státu původu nebo předchozího pobytu √ státního příslušníka jiného členského státu ;.

tTento orgán nebo notář vydá potvrzení o místopřísežném prohlášení nebo slavnostním prohlášení.

Prohlášení o neprodělání úpadku √ uvedené v prvním pododstavci lze učinit rovněž před příslušným profesním nebo stavovským sdružením √ příslušného členského daného státu.

3. Doklady √ a prohlášení uvedené v vydané v souladu s odstavci 1 a 2 nesmějí být při předložení starší tří měsíců.

4. Členské státy označí orgány a subjekty příslušné vydávat doklady uvedené v odstavcích 1 a 2 a neprodleně o tom informují ostatní členské státy a Komisi.

Každý členský stát také sdělí ostatním členským státům a Komisi orgány nebo subjekty, kterým musí být předkládány doklady uvedené v tomto článku odstavcích 1 a 2 na podporu žádosti o povolení výkonu činností uvedených v článku 2 na území tohoto členského státu.

2005/68/ES článek 53 (přizpůsobený)

Článek 309Právo obrátit se na soud

Členské státy zajistí, aby rozhodnutí učiněná ohledně √ pojišťoven nebo zajišťoven na základě právních a správních předpisů provádějících tuto směrnici podléhala právu obrátit se na soud.

2002/83/ES článek 62

Článek 310Spolupráce mezi členskými státy a Komisí

2005/68/ES článek 54 (přizpůsobený)

1. Členské státy navzájem spolupracují za účelem usnadnění dozoru nad √ pojišťovacím a zajišťovacím sektorem v rámci Společenství a používáním této směrnice.

2. Komise a příslušné orgány √ dozoru členských států úzce spolupracují za účelem usnadnění dozoru nad √ pojišťovacím a zajišťovacím sektorem ve Společenství a za účelem posouzení všech obtíží, které mohou vzniknout při používání této směrnice.

2002/83/ES článek 62 (přizpůsobený)

3. Každý čČlenskýé stát √ státy informuje informují Komisi o jakýchkoli větších obtížích, vzniklých při uplatňování této směrnice, mimo jiné jakýchkoli obtížích v případě, že členský stát zjistí neobvyklý převod činností uvedených v této směrnici, který způsobuje újmu pojišťovnám usazeným na jeho území a přináší výhody agenturám a pobočkám nacházejícím se bezprostředně za jeho hranicemi.

Komise a příslušné orgány √ dozoru dotyčných členských států prozkoumají tyto obtíže co nejdříve, aby nalezly vhodné řešení.

Komise případně předloží Radě vhodné návrhy.

88/357/EHS článek 30 (přizpůsobený)

Článek 311√ Euro

Pokud tato směrnice odkazuje na ECU euro, je jeho směnná hodnota v národních měnách, která se má používat od 31. prosince každého roku, protihodnota z posledního dne předcházejícího měsíce října, pro který jsou k dispozici směnné hodnoty ECU eura ve všech měnách Společenství.

Článek 2 směrnice 76/580/EHS[85] se použije pouze na články 3, 16 a 17 první směrnice.

2002/83/ES článek 68 (přizpůsobený)

Článek 312Přezkum částek vyjádřených v eurech

1. Komise předloží Radě do dne 15. března 1985 zprávu zabývající se vlivy finančních požadavků uložených touto směrnicí na situaci na pojistných trzích členských států.

21. Rada na základě návrhu √ Pokud jde o životní pojištění, Komise každé dva roky √ ode dne, kdy tato směrnice vstoupí v platnost, přezkoumá a případně reviduje √ předloží Evropskému parlamentu a Radě přezkum částkyek vyjádřenéých v této směrnici v eurech s přihlédnutím √, přičemž bere v úvahu k vývoji hospodářské a měnové situace Společenství √ a případně jej doplní odpovídajícími návrhy .

88/357/EHS článek 31 (přizpůsobený)

2. √Pokud jde o neživotní pojištění, Kkaždých pět let √ ode dne, kdy tato směrnice vstoupí v platnost Rada na základě návrhu Komise √ předloží Evropskému parlamentu a Radě změněné přezkoumává a v případě nutnosti mění částky uvedené v této směrnici v ECU eurech, přičemž bere v úvahu vývoj hospodářské a měnové situace ve Společenství √ a případně je doplní odpovídajícími návrhy .

2002/83/ES (přizpůsobený)

Článek 63

Zprávy o vývoji trhu v rámci volného pohybu služeb

Komise podává Evropskému parlamentu a Radě pravidelně zprávy o vývoji pojistného trhu a operacích prováděných v rámci volného pohybu služeb, a první zprávu podá dne 20. listopadu 1995.

88/357/EHS (přizpůsobený)

Článek 29

Komise podává Radě pravidelné zprávy o rozvoji pojistného trhu za podmínek volného pohybu služeb, první z nich k 1. červenci 1993.

2005/1/ES čl. 7 bod 2 (přizpůsobený)

5. Nejpozději 1. ledna 2006 vydá Komise zprávu o uplatňování této směrnice a v případě potřeby o nutnosti další harmonizace.

2002/83/ES článek 65

Článek 313Postup projednávání ve výboru

2005/1/ES čl. 8 bod 3 a 2005/68/ES článek 55

1. Komisi je nápomocen Evropský výbor pro pojišťovnictví a zaměstnanecké penzijní pojištění, zřízený rozhodnutím Komise 2004/9/ES[86].

ò nový

2. Odkazuje-li se na tento odstavec, použijí se články 3 a 7 rozhodnutí 1999/468/ES s ohledem na článek 8 zmíněného rozhodnutí.

ê2002/83/ES článek 65 a 2005/68/ES článek 55 (přizpůsobený)

ð nový

3. Odkazuje-li se na tento odstavec, použijí se čl.ánky 5 a 7 ð 5a odst. 1 až 4 ï rozhodnutí 1999/468/ES s ohledem na článek 8 zmíněného rozhodnutí.

Doba uvedená v čl. 5 odst. 6 rozhodnutí 1999/468/ES je tři měsíce.

3. Výbor přijme svůj jednací řád.

2002/83/ES (přizpůsobený)

Článek 64

Technické úpravy

Následující technické úpravy, které mají být provedeny v této směrnici, se přijímají postupem podle čl. 65 odst. 2:

- rozšíření právních forem uvedených v čl. 6 odst. 1 písm. a),

- změny seznamu obsaženého v příloze 1 nebo úpravy terminologie použité v tomto seznamu, aby byl vzat v úvahu vývoj pojistných trhů,

- vyjasnění položek tvořících míru solventnosti uvedených v článku 27, aby bylo vzato v úvahu vytvoření nových finančních nástrojů,

- změna minimálního garančního fondu stanoveného v čl. 29 odst. 2, aby byl vzat v úvahu hospodářský a finanční rozvoj,

- změny seznamu aktiv přijatelných pro krytí technických rezerv stanovených v článku 23 a pravidel o rozložení investic stanovených v článku 24, aby bylo vzato v úvahu vytváření nových finančních nástrojů,

- změny v uvolnění pravidel týkajících se odpovídajících aktiv stanovených v příloze II, aby byl vzat v úvahu vývoj nových nástrojů na krytí kurzového rizika nebo pokrok dosažený v hospodářské a měnové unii;,

- vyjasnění definic, aby se zajistilo jednotné uplatňování této směrnice ve Společenství,

- nezbytné technické úpravy pravidel pro stanovení maximálních hranic úrokových měr podle článku 20, zejména proto, aby se vzal v úvahu pokrok dosažený v hospodářské a měnové unii.

2005/68/ES článek 56 (přizpůsobený)

V souladu s postupem uvedeným v čl. 55 odst. 2 se přijmou tato opatření provádějící tuto směrnici:

a) rozšíření právních forem stanovených v příloze I,

b) objasnění položek tvořících míru solventnosti uvedených v článku 36 s ohledem na tvorbu nových finančních nástrojů,

c) až 50 % zvýšení zajistného a zajistného plnění používaného pro výpočet požadované míry solventnosti, který je stanovený v čl. 37 odst. 3 a 4 v jiných třídách než ve třídách 11, 12 a 13 uvedených v bodu A přílohy směrnice 73/239/EHS pro zvláštní zajistné činnosti nebo druhy smluv, aby se tím zohlednila specifika těchto činností nebo smluv,

d) změna výše minimálního garančního fondu stanoveného v čl. 40 odst. 2 s ohledem na hospodářský a finanční vývoj,

e) objasnění definic v článku 2 s cílem zajistit jednotné uplatňování této směrnice v celém Společenství.

2002/83/ES článek 60 (přizpůsobený)

HLAVA VII - - PŘECHODNÁ A RŮZNÁ √ ZÁVĚREČNÁ USTANOVENÍ

√KAPITOLA I – PŘECHODNÁ USTANOVENÍ

√ ODDÍL 1 – POJIšTěNÍ

Článek 314Odchylky a zrušení omezujících opatření

73/239/EHS článek 30 (přizpůsobený)

1. Členské státy ponechají pojišťovnám uvedeným v hlavě II, které při vstupu prováděcích opatření k této směrnici v platnost provozují pojištění na jejich území v jednom nebo více odvětvích uvedených v článku 1, pětiletou lhůtu počínající dnem oznámení této směrnice ke splnění požadavků článků 16 a 17.

21. Kromě toho mohou čČlenské státy mohou:

a) povolit pojišťovnám uvedeným v odstavci 1, které po uplynutí pětileté lhůty nevytvoří v plné výši míru solventnosti, dodatečnou lhůtu maximálně dvou let k jejímu dosažení zapředpokladu, že tyto pojišťovny předloží podle článku 20 keschválení orgánu dozoru opatření, která navrhují za tímto účelem učinit;

b) osvobodit √ neživotní pojišťovny uvedené v odstavci 1, √ které ke dni 31. ledna 1975 nevyhověly požadavkům článků 16 a 17 směrnice 73/239/EHS u nichž po uplynutí lhůty pěti let míra solventnosti √ ke dni 31. července 1978 nedosahuje šestinásobku částky minimálního garančního fondu požadovaného podle čl. 17 odst. 2 √ směrnice 73/239/EHS , od povinnosti zřídit takový minimální garanční fond před koncem účetního období, v němž příjem z pojistného nebo příspěvků dosáhne šestinásobku tohoto minimálního garančního fondu. Na základě výsledků přezkumu předpokládaného v článku. 33 310 odst. 2 Rada jednomyslně na návrh Komise rozhodne, kdy má být tato výjimka členskými státy zrušena.

3. Pojišťovny, které hodlají rozšířit svou činnost ve smyslu čl. 8 odst. 2 nebo článku 10, tak mohou učinit teprve poté, co neprodleně vyhoví pravidlům této směrnice. Avšak pojišťovny uvedené v odst. 2 písm. b), které v rámci území státu rozšíří svou činnost na další pojistná odvětví nebo na jiné části tohoto území, mohou být osvobozeny na dobu deseti let ode dne oznámení směrnice od povinnosti zřídit minimální garanční fond uvedený v čl. 17 odst. 2.

42. Pojišťovna, jejížforma je rozdílná od forem uvedených v článku 8, může po dobu tří let od oznámení této směrnice pokračovat ve výkonu své dosavadní činnosti v té právní formě, kterou má v okamžiku oznámení. √Neživotní Ppojišťovny založené ve Spojeném království √ prostřednictvím „ by Royal Charter “, „ by private Act “ nebo „ by special public Act “ mohou pokračovat ve své činnosti ve své současné právní formě √ , ve které byly zřízeny dne 31. července 1973 bez časového omezení.

Pojišťovny v Belgii, které v souladu se svým zaměřením vykonávají činnost ve zprostředkování hypotekárních půjček nebo operací spoření v souladu s č. 4 čl. 15 ustanovení týkajících se dozoru nad soukromými spořitelnami, koordinovaných královským výnosem ze dne 23. června 1967, mohou pokračovat v této činnosti po dobu tří let ode dne oznámení této směrnice.

Dotyčné členské státy sestaví seznam těchto pojišťoven a předají jej ostatním členským státům a Komisi.

2002/83/ES článek 60 (přizpůsobený)

1. √Životní Ppojišťovny vytvořené ve Spojeném království prostřednictvím „Royal Charter“ nebo „private Act“ nebo „ special public Act “ smějí vykonávat svou činnost v právní formě, ve které byly zřízeny dne 15. března 1979, po neomezenou dobu.

Spojené království sestaví seznam těchto pojišťoven √ uvedených v prvním a druhém pododstavci a zašle jej ostatním členským státům a Komisi.

23. Společnosti registrované ve Spojeném království na základě „Friendly Societies Acts“ smějí pokračovat v činnostech životního pojištění a spořitelních činnostech, které v souladu se svým účelem vykonávaly dne 15. března 1979.

73/239/EHS čl. 30 odst. 5) (přizpůsobený)

54. Na žádost √ neživotních pojišťoven, které splňují požadavky článků 15, 16 a 17 hlavy I kapitoly VI oddílů 2, 4 a 5, členské státy zruší restriktivní opatření, jako jsou opatření ohledně hypoték, depozit a záruk, uplatňovaná podle jejich současných předpisů.

2002/83/ES článek 66 (přizpůsobený)

Článek 315Práva získaná stávajícími pobočkami a pojišťovnami

1. Na pobočky, které zahájily činnost v souladu s předpisy platnými v členském státě pobočky √ , ve kterém se nachází pobočka přede dnem 1. červencem 1994, se pohlíží tak, jako by prošly postupem stanoveným v čl.áncích 40 odst. 1 až 5 142 a 143.

Od uvedeného dne se na ně vztahují články 13, 20, 37, 39 a 46.

2. Články 41 144 a 42 145 nejsou dotčena práva nabytá pojišťovnami vykonávajícími činnost v rámci volného pohybu služeb před 1. červencem 1994.

73/239/EHS (přizpůsobený)

Článek 31

Členské státy přiznají agenturám nebo pobočkám uvedeným v hlavě III, které v době vstupu prováděcích opatření k této směrnici v platnost vykonávají činnost v jednom odvětví nebo ve více odvětvích uvedených v článku 1 a nerozšiřují svou činnost ve smyslu čl. 10 odst. 2, lhůtu nejvýše pěti let ode dne oznámení této směrnice, aby se přizpůsobily podmínkám článku 25.

Článek 32

Po dobu, která skončí vstupem v platnost dohody uzavřené s třetí zemí podle článku 29, a nejpozději po uplynutí čtyř let od oznámení této směrnice, může každý členský stát zachovat ve prospěch pojišťoven dané země usazených na jeho území v platnosti pravidla, jež pro ně platila k 1. lednu 1973, pokud jde o odpovídající aktiva a umístění technických rezerv, jestliže o tom uvědomí ostatní členské státy a Komise a jestliže limity úlev poskytnutých podle čl. 15 odst. 2 pojišťovnám členských států usazeným na jeho území nejsou překročeny.

73/239/EHS (přizpůsobený)

Článek 34

1. Komise podá Radě do šesti let ode dne oznámení této směrnice zprávu o vlivu finančních požadavků zavedených touto směrnicí na stav pojistných trhů členských států.

2. Komise podle potřeby podává Radě předběžné zprávy před koncem přechodného období uvedeného v čl. 30 odst. 1.

92/49/EHS (přizpůsobený)

Článek 51

Následující technické úpravy, které je třeba provést ve směrnicích 73/239/EHS a 88/357/EHS a v této směrnici, se přijímají postupem stanoveným ve směrnici 91/675/EHS:

- rozšíření právních forem, které stanoví čl. 8 odst. 1 písm. a) směrnice 73/239/EHS,

- změny v seznamu v příloze směrnice 73/239/EHS nebo přizpůsobení terminologie používané v tomto seznamu vývoji pojistných trhů,

- vyjasnění složek, z nichž se skládá míra solventnosti, jak jsou uvedeny v čl. 16 odst. 1 směrnice 73/239/EHS, aby bylo vzato v úvahu vytváření nových finančních nástrojů,

- změna výše minimálního garančního fondu stanovené v čl. 17 odst. 2 směrnice 73/239/EHS, aby byl vzat v úvahu hospodářský a finanční vývoj,

- aby byla vzata v úvahu tvorba nových finančních nástrojů, změny v seznamu aktiv, která jsou přijatelná ke krytí technických rezerv, stanoveného v článku 21 této směrnice, a změny pravidel o rozložení investic podle článku 22,

- změny v uvolnění pravidel týkajících se odpovídajících aktiv stanovených v příloze 1 směrnice 88/357/EHS, aby byl vzat v úvahu vývoj nových nástrojů v zajištění měnového rizika a pokrok dosažený v hospodářské a měnové unii,

- vyjasnění definic, aby bylo zajištěno jednotné uplatňování směrnic 73/239/EHS a 88/357/EHS a této směrnice v celém Společenství.

Článek 52

1. U poboček, které zahájily činnost v souladu s platnými předpisy členského státu pobočky dříve, než vstoupily v platnost prováděcí předpisy k této směrnici, se má za to, že prošly postupem stanoveným v čl. 10 odst. 1 až 5 směrnice 73/239/EHS. Od uvedeného dne vstupu v platnost se na ně vztahují články 15, 19, 20 a 22 směrnice 73/239/EHS a článek 40 této směrnice.

2. Články 34 a 35 nejsou dotčena práva nabytá pojišťovnami, které vykonávaly činnost v rámci volného pohybu služeb před vstupem v platnost prováděcích předpisů k této směrnici.

2002/83/ES článek 71

Článek 71 Přechodné období pro čl. 3 odst. 6 a články 27, 28, 29, 30 a 38

1. Členské státy mohou povolit pojišťovnám, které dne 20. března 2002 poskytovaly na jejich území pojištění v jednom nebo více odvětvích uvedených v příloze I, pětileté přechodné období začínající v uvedený stejný den, aby vyhověly požadavkům stanoveným v čl. 3 odst. 6 a článcích 27, 28, 29, 30 a 38.

2. Členské státy mohou povolit pojišťovnám uvedeným v odstavci 1, které si po uplynutí pětiletého období nevytvoří požadovanou míru solventnosti, další období nepřevyšující dva roky, aby tak mohly učinit, pokud v souladu se článkem 37 uvedená pojišťovna předložila příslušným orgánům ke schválení opatření, která k tomuto účelu hodlá učinit.

2005/68/ES článek 63 (přizpůsobený)

√ ODDÍL 2 - ZAJIšTěNÍ

Článek 316Přechodné období pro čl. 57 odst. 3 a čl. 60 odst. 6 směrnice 2005/68/ES

Členský stát může odložit použití ustanovení čl. 57 odst. 3 této směrnice 2005/68/ES pozměňující čl. 15 odst. 3 směrnice 73/239/EHS a ustanovení v čl. 60 odst. 6 této směrnice 2005/68/ES do 10. prosince 2008.

2005/68/ES článek 61 (přizpůsobený)

ð nový

Článek 317Práva získaná stávajícími zajišťovnami

1. Zajišťovny podléhající této směrnici, které získaly povolení nebo oprávnění provozovat zajišťovací činnosti v souladu s předpisy členských států, v nichž mají své skutečné sídlo, před 10. prosince 2005, budou považovány za povolené v souladu s článkem 3 14.

Jsou však povinny splnit ustanovení této směrnice týkající se provozování činností v zajištění a požadavků stanovených v čl. 6 písm. a), c), d), 18 odst. 1 písm. b) a d) až g), článcích 7, 8 a 12 19, 20 a 24 a článcích 32 až 41 hlavy I kapitoly VI oddílů 2, 3 a 4 od 10. prosince 2007.

2. Členské státy mohou povolit zajišťovnám uvedeným v odstavci 1 tohoto článku, které k 10. prosinci 2005 neplní požadavky v souladu s čl. 6 písm. a) a články 7, 8 18 odst. 1 písm. b), články 19, 20 a články 32 až 40 hlavy I kapitoly VI oddílů 2, 3 a 4, lhůtu do 10. prosince 2008, aby tyto požadavky splnily.

ò nový

KAPITOLA II - ZÁVĚREČNÁ USTANOVENÍ

Článek 318Provedení

1. Členské státy uvedou v účinnost právní a správní předpisy nezbytné pro dosažení souladu s články 1, 2, 4, 6 až 10, 13 až 15, 17, 18, 23, 26 až 31, 34 až 55, 65, 66, 69, 70, 72, 73 až 136, 138 až 143, 145, 149, 152, 159 až 164, 169, 170, 183, 197, 199, 204, 217 až 277, 289, 308, 313, 318- až 321 a přílohami III a IV, a to nejpozději do 31. října 2012. Členské státy neprodleně sdělí Komisi znění těchto předpisů a poskytnou jí srovnávací tabulku mezi těmito předpisy a touto směrnicí.

Tyto předpisy přijaté členskými státy musí obsahovat odkaz na tuto směrnici nebo musí být takový odkaz učiněn při jejich úředním vyhlášení. Musí rovněž obsahovat prohlášení, že odkazy ve stávajících právních a správních předpisech na směrnice zrušené touto směrnicí se považují za odkazy na tuto směrnici. Způsob odkazu a znění prohlášení si stanoví členské státy.

2. Členské státy sdělí Komisi znění hlavních ustanovení vnitrostátních právních předpisů, které přijmou v oblasti působnosti této směrnice.

Článek 319Zrušení

1. Směrnice 73/239/EHS, 78/473/EHS, 88/357/EHS, 92/49/EHS, 98/78/ES, 2001/17/ES, 2002/83/ES a 2005/68/ES ve znění směrnic uvedených v příloze VI části A se ruší s účinkem ode dne následujícího po datu stanoveném v čl. 318 odst. 1, aniž jsou dotčeny povinnosti členských států ohledně lhůt pro provedení směrnic uvedených v příloze VI části B do vnitrostátního právního řádu.

Odkazy na zrušené směrnice se považují za odkazy na tuto směrnici v souladu se srovnávací tabulkou obsaženou v příloze VI.

2. Směrnice 64/225/EHS, 73/240/EHS, 76/580/EHS, 84/641/EHS a 87/344/EHS ve znění směrnic uvedených v příloze VI části A se ruší s účinkem ode dne následujícího po datu stanoveném v čl. 318 odst. 1, aniž jsou dotčeny povinnosti členských států ohledně lhůt pro provedení směrnic uvedených v příloze VI části B do vnitrostátního právního řádu.

Článek 320Vstup v platnost

Tato směrnice vstupuje v platnost dvacátým dnem po vyhlášení v Úředním věstníku Evropské unie .

Články 3, 5, 11, 12, 16, 19 až 22, 24, 25, 32, 33, 56 až 64, 67, 68, 71, 137, 144, 146 to 148, 150, 151, 153 až 158, 165 až 168, 171 až 182, 184 až 196, 198, 200 až 203, 205 až 216, 278 až 288, 290 až 307, 309 až 312 a 314 až 317 a přílohy I, II, III a V se použijí ode dne 1. listopadu 2012.

Článek 321Určení

Tato směrnice je určena členským státům.

73/239/EHS (přizpůsobený)

PŘÍLOHA I

√ ODVěTVÍ NEžIVOTNÍHO POJIšTěNÍ

A. KLASIFIKACE RIZIK PODLE POJISTNÝCH ODVěTVÍ

1. Úraz (včetně pracovních úrazů a nemocí z povolání) :

- paušální finanční plnění,

- plnění mající povahu odškodnění,

- kombinace obou těchto plnění,

- úraz cestujících.

2. Nemoc:

- paušální finanční plnění,

- plnění mající povahu odškodnění,

- kombinace obou těchto plnění.

3. Pozemní vozidla (mimo železniční vozový park)

Veškerá poškození, ztráty nebo zničení:

- u pozemních motorových vozidel,

- u pozemních vozidel mimo motorová vozidla.

4. Železniční vozový park

Veškerá poškození, ztráty nebo zničení železničního vozového parku.

5. Letecké dopravní prostředky

Veškerá poškození, ztráty nebo zničení leteckých dopravních prostředků.

6. Plavidla (námořní, jezerní, říční a průplavová)

Veškerá poškození, ztráty nebo zničení:

- říčních a průplavových plavidel,

- jezerních plavidel,

- námořních plavidel.

7. Dopravované zboží (včetně zboží, zavazadel a jiných předmětů)

Veškerá poškození, ztráty nebo zničení dopravovaného zboží nebo zavazadel bez ohledu na způsob dopravy.

8. Požár a přírodní živly

Veškerá poškození, ztráty nebo zničení majetku (mimo majetek zahrnutý v odvětvích 3, 4, 5, 6 a 7) způsobené:

- požárem,

- výbuchem,

- vichřicí (bouří),

- přírodními živly mimo vichřici (bouři),

- jadernou energií,

- sesuvem nebo poklesem půdy.

9. Jiné škody na majetku

Veškerá poškození, ztráty nebo zničení majetku (kromě majetku zahrnutého v odvětvích 3, 4, 5, 6 a 7) v důsledku krupobití nebo mrazu a jakákoli událost, jako je krádež, mimo případy uvedené v odvětví 8.

10. Odpovědnost za škody z provozu motorových vozidel

Veškerá odpovědnost za škody vyplývající z použití pozemních motorových vozidel (včetně odpovědnosti dopravce za škodu).

11. Odpovědnost za škody z provozu leteckých dopravních prostředků

Veškerá odpovědnost za škody vyplývající z použití leteckých dopravních prostředků (včetně odpovědnosti dopravce za škodu).

12. Odpovědnost za škody z provozu plavidel (námořní, jezerní, říční a průplavová)

Veškerá odpovědnost za škody vyplývající z použití námořních, jezerních, říčních a průplavových plavidel (včetně odpovědnosti dopravce za škodu).

13. Obecná odpovědnost za škody

Veškerá odpovědnost za škody mimo druhy uvedené pod odvětvími 10, 11 a 12.

14. Úvěr

- nesolventnost (obecně),

- exportní úvěr,

- splátkový úvěr,

- hypotéky,

- zemědělský úvěr.

15. Záruka (kauce):

- záruka (kauce) přímá,

- záruka (kauce) nepřímá.

16. Různé finanční ztráty:

- rizika z výkonu povolání,

- nedostatečný příjem (obecně),

- nepříznivé počasí,

- ušlé příjmy,

- trvalé běžné výdaje,

- nepředvídané obchodní výdaje,

- ztráta tržní hodnoty,

- ztráta příjmů z nájmu nebo jiných příjmů,

- nepřímé obchodní ztráty kromě výše uvedených,

- neobchodní finanční ztráty,

- jiné druhy finančních ztrát.

17. Právní ochrana

Právní ochrana a náklady vedení sporu.

84/641/EHS článek 14

18. Asistence

Asistence osobám, které se dostanou do nesnází na cestách, při pobytu mimo domov nebo při pobytu mimo své trvalé bydliště.

73/239/EHS (přizpůsobený)

Rizika zahrnutá v příslušném odvětví nesmějí být zahrnuta v žádném jiném odvětví s výjimkou případů uvedených v bodě C.

B. NÁZEV POVOLENÍ VYDÁVANÉHO PRO VÍCE NEž JEDNO POJISTNÉ ODVěTVÍ

Povolení, kteréá se současně týkáají √ následujících odvětví, budou mít tyto názvy :

a) odvětví 1 a 2,: se jmenuje „Pojištění úrazu a nemoci“;

b) odvětví 1 (čtvrtá odrážka), 3, 7 a 10,: se jmenuje „Pojištění motorových vozidel“;

c) odvětví 1 (čtvrtá odrážka), 4, 6, 7 a 12,: se jmenuje „Námořní a dopravní pojištění“;

d) odvětví 1 (čtvrtá odrážka), 5, 7 a 11,: se jmenuje „Letecké pojištění“;

e) odvětví 8 a 9,: se jmenuje „Pojištění proti požáru a jiným majetkovým škodám“;

f) odvětví 10, 11, 12 a 13,: se jmenuje „Pojištění odpovědnosti za škody“;

g) odvětví 14 a 15,: se jmenuje „Pojištění úvěru a záruky (kauce)“;

h) všechna odvětví, se jmenují podle rozhodnutí příslušného členského státu √ členských států , kterýé o svém rozhodnutí informujeí ostatní členské státy a Komisi.

C. DOPLňKOVÁ RIZIKA

Pojišťovna, které bylo vydáno povolení pro hlavní riziko zahrnuté do určitého odvětví nebo skupiny odvětví, může také pojišťovat rizika zahrnutá do jiného odvětví, aniž by k tomu bylo nezbytné povolení, jestliže tato rizika

- souvisejí s hlavním rizikem,

- týkají se předmětu, který je pojištěn proti hlavnímu riziku, a

- jsou pojištěná ve smlouvě, kterou je pojištěno hlavní riziko.

87/344/EHS článek 9

Rizika zahrnutá do odvětví 14, 15 a 17 v bodě A nelze považovat za doplňková rizika k jiným odvětvím.

Riziko zahrnuté do odvětví 17 (pojištění právní ochrany) však lze považovat za doplňkové riziko k odvětví 18, jsou-li splněny podmínky uvedené v prvním odstavci a vztahuje-li se hlavní riziko výhradně k asistenčním službám poskytnutým osobám, které se dostanou do nesnází na cestách, při pobytu mimo domov nebo při pobytu mimo trvalé bydliště.

Pojištění právní ochrany lze rovněž považovat za doplňkové riziko za podmínek uvedených v prvním odstavci, týká-li se sporů nebo rizik vznikajících z užívání námořních pravidel nebo v souvislosti s jejich užíváním.

2002/83/ES (přizpůsobený)

PŘÍLOHA II

ODVěTVÍ √ žIVOTNÍHO POJIšTěNÍ

I. √ Životní Ppojištění uvedená v čl. 2 odst. 1 písm. a), b) a c)2 odst. 3 písm. a bodech i), ii) a iii), vyjma pojištění uvedená v odvětvích II a III.

II. Pojištění manželství, pojištění prostředků na výživu dětí.

III. Ppojištění uvedená v čl. 2 odst. 1 písm. a), b) a c)2 odst. 3 písm. a bodech i), ii), která jsou spojena s investičními fondy.

IV. Trvalé zdravotní pojištění uvedené v čl. 2 odst. 1 písm. d)2 odst. 3 písm. a) bodě iv).

V. Tontiny uvedené v čl. 2 odst. 2 písm. a)2 odst. 3 písm. b) bodě i).

VI. Operace umořování kapitálu uvedené v čl. 2 odst. 23 písm. b) bodě ii).

VII. Správa skupinových penzijních fondů podle čl. 2 odst. 2 písm. c) a d)2 odst. 3 písm. b) bodů iii) a iv).

VIII. Operace uvedené v čl. 2 odst. 2 písm. e)2 odst. 3 písm. b) bodě iii).

IX. Operace uvedené v čl. 2 odst. 3 písm. c).

87/343/EHS článek 1 bod 8 a příloha

D. METODY VÝPOčTU VYROVNÁVACÍ REZERVY PRO ODVěTVÍ POJIšTěNÍ ÚVěRU

Metoda č. 1

1. S ohledem na rizika zařazená do odvětví v bodu A pod číslem 14 (dále jen „pojištění úvěru“) musí pojišťovna vytvořit vyrovnávací rezervu, k jejíž tíži se účtuje eventuální technická ztráta vzniklá v uvedeném odvětví za účetní období.

2. V každém účetním období se do této rezervy převádí 75 % veškerých technických přebytků vzniklých při pojištění úvěru do výše 12 % čistého pojistného nebo příspěvků do té doby, dokud rezerva nedosáhne 150 % nejvyšší roční částky čistého pojistného nebo příspěvků přijatých v průběhu předchozích pěti účetních období.

Metoda č. 2

1. S ohledem na rizika zařazená do odvětví v bodu A pod číslem 14 (dále jen „pojištění úvěru“) musí pojišťovna vytvořit vyrovnávací rezervu, k jejíž tíži se účtuje eventuální technická ztráta vzniklá v uvedeném odvětví za účetní období.

2. Minimální výše vyrovnávací rezervy činí 134 % z průměru pojistného nebo příspěvků přijatých ročně v průběhu předchozích pěti účetních období po odečtení postoupených pohledávek a přičtení závazků přijatých ze zajištění.

3. Do této rezervy se v každém z následujících účetních období převádí 75 % veškerých technických přebytků vzniklých v tomto odvětví do té doby, dokud tato rezerva nedosáhne alespoň minima vypočteného podle odstavce 2.

4. Členské státy mohou stanovit zvláštní pravidla pro výpočet výše této rezervy nebo výše ročního přídělu přesahující minimální částku stanovenou touto směrnicí.

Metoda č. 3

1. Pro odvětví 14 v bodu A (dále jen „pojištění úvěru“) se musí vytvořit vyrovnávací rezerva určená k vyrovnání nadprůměrného škodného poměru v uvedeném pojistném odvětví za účetní období.

2. Vyrovnávací rezerva se vypočte touto metodou:

Všechny výpočty se vztahují k příjmům a výdajům na vlastní účet pojistitele (na vlastní vrub).

Každý škodný zůstatek za dané účetní období se převádí do vyrovnávací rezervy, dokud tato rezerva nedosáhne nebo znovu nedosáhne požadované výše.

Za škodný zůstatek se považuje stav, kdy škodný poměr za dané účetní období je nižší než průměrný škodný poměr sledovaného období. Výše škodného zůstatku se vypočte tak, že se rozdíl mezi těmito dvěma škodnými poměry vynásobí zaslouženým pojistným za dané účetní období.

Požadovaná výše vyrovnávací rezervy se rovná šestinásobku standardní odchylky škodného poměru sledovaného období od průměrného škodného poměru vynásobenému zaslouženým pojistným za účetní období.

Pokud v kterémkoli účetním období dojde k vyšším škodám, pak se částka, o kterou byly škody překročeny, čerpá z vyrovnávací rezervy. Za překročení výše škod se považuje stav, kdy je škodný poměr za dané účetní období vyšší než průměrný škodný poměr. Částka, o níž byly škody překročeny, se vypočte tak, že se rozdíl mezi těmito dvěma škodnými poměry vynásobí zaslouženým pojistným v daném účetním období.

Bez ohledu na škodný průběh se do této rezervy nejprve převádí v každém účetním období 3,5 % požadované výše vyrovnávací rezervy až do doby, kdy výše rezervy dosáhne či znovu dosáhne požadované výše.

Sledované období nesmí být kratší než 15 let a delší než 30 let. Jestliže v průběhu sledovaného období nebyla zaznamenána žádná ztráta z pojištění, není třeba vyrovnávací rezervu vytvářet.

Požadovaná výše vyrovnávací rezervy a částka, která z ní má být čerpána, mohou být sníženy, jestliže průměrný škodný poměr ve sledovaném období spolu s nákladovostí vykážou, že je v pojistném zahrnuta i bezpečnostní přirážka.

Metoda č. 4

1. Pro odvětví 14 v bodu A (dále jen „pojištění úvěru“) se musí vytvořit vyrovnávací rezerva určená k vyrovnání nadprůměrného škodného poměru v uvedeném pojistném odvětví za účetní období.

2. Vyrovnávací rezerva se vypočte touto metodou:

Všechny výpočty se vztahují k příjmům a výdajům na vlastní účet pojistitele (na vlastní vrub).

Každý škodný zůstatek za dané účetní období se převádí do vyrovnávací rezervy, dokud tato rezerva nedosáhne nebo znovu nedosáhne požadované výše.

Za škodný zůstatek se považuje stav, kdy škodný poměr za dané účetní období je nižší než průměrný škodný poměr sledovaného období. Výše škodného zůstatku se vypočte tak, že se rozdíl mezi těmito dvěma škodnými poměry vynásobí zaslouženým pojistným za dané účetní období.

Maximální požadovaná výše vyrovnávací rezervy se rovná šestinásobku standardní odchylky škodného poměru sledovaného období od průměrného škodného poměru, vynásobenému zaslouženým pojistným za účetní období.

Pokud v kterémkoli účetním období dojde k vyšším škodám, pak se částka, o kterou byly škody překročeny, čerpá z vyrovnávací rezervy, dokud se vyrovnávací rezerva nesníží na minimální požadovanou výši. Za překročení výše škod se považuje stav, kdy je škodný poměr za dané účetní období vyšší než průměrný škodný poměr. Částka, o níž byly škody překročeny, se vypočte tak, že se rozdíl mezi těmito dvěma škodnými poměry vynásobí zaslouženým pojistným v daném účetním období.

Minimální požadovaná výše vyrovnávací rezervy se rovná trojnásobku standardní odchylky škodného poměru ve sledovaném období od průměrného škodného poměru, vynásobenému zaslouženým pojistným za dané účetní období.

Sledované období nesmí být kratší než 15 let a delší než 30 let. Jestliže v průběhu sledovaného období nebyla zaznamenána žádná ztráta z pojištění, není třeba vyrovnávací rezervu vytvářet.

Jak požadovaná částka vyrovnávací rezervy, tak částka, která do ní má být převedena, nebo částka, která z ní má být čerpána, mohou být sníženy, jestliže průměrný škodný poměr ve sledovaném období spolu s nákladovostí vykáží, že v pojistném je zahrnuta i bezpečnostní přirážka, a jestliže je tato bezpečnostní přirážka větší než jedenapůlnásobek standardní odchylky škodného poměru ve sledovaném období. V tom případě se dotyčné částky vynásobí tímto koeficientem nebo jedenapůlnásobkem standardní odchylky a bezpečnostní přirážky.

88/357/EHS příloha I

PŘÍLOHA I

PRAVIDLA TÝKAJÍCÍ SE ODPOVÍDAJÍCÍCH AKTIV

Měna, ve které jsou splatné závazky pojistitele, se určuje podle následujících pravidel:

1. V případech, kdy je krytí poskytnuté smlouvou vyjádřeno v konkrétní měně, považují se závazky pojistitele za splatné v této měně.

2. V případech, kdy krytí poskytnuté smlouvou není vyjádřeno v žádné měně, považují se závazky pojistitele za splatné v měně země, ve které se nachází riziko. Pojistitel však může zvolit měnu, ve které je vyjádřeno pojistné, pokud existují oprávněné důvody pro takovou volbu.

Může tomu tak být, jestliže se v době, kdy je uzavírána smlouva, jeví pravděpodobným, že pojistné plnění bude poskytnuto v měně pojistného, a nikoli v měně země, ve které se nachází riziko.

3. Členské státy mohou pojistiteli povolit, aby za měnu, ve které musí poskytnout krytí, považoval buď tu, kterou použije podle svých získaných zkušeností, nebo při nedostatku takových zkušeností měnu země, v níž je usazen,

- pro smlouvy kryjící rizika zařazená do odvětví 4, 5, 6, 7, 11, 12 a 13 (pouze občanskoprávní odpovědnost výrobců) a

- pro smlouvy kryjící rizika zařazená do jiných odvětví, kde v souladu s povahou rizik má být plnění poskytnuto v jiné měně než té, která by vyplývala z použití výše uvedených postupů.

4. Pokud byla pojistiteli oznámena pojistná událost a je splatná v určité měně odlišné od měny vyplývající z použití výše uvedených postupů, považují se závazky pojistitele za splatné v uvedené měně, a zejména v měně, která byla pro vyplacení náhrady pojistitelem určena soudním rozhodnutím nebo dohodou pojistitele s pojištěným.

5. Pokud je pojistná událost ohodnocena v měně, která je pojistiteli známa předem, ale je odlišná od měny vyplývající z použití výše uvedených postupů, mohou pojistitelé považovat své závazky za splatné v této měně.

6. Členské státy mohou povolit pojišťovnám, aby nekryly své technické rezervy odpovídajícími aktivy, pokud by použití výše uvedených postupů vedlo k tomu, že by byla pojišťovna — ať se jedná o sídlo nebo pobočku tato částka povinna, aby vyhověla zásadě odpovídajícího krytí, držet v určité měně aktiva, jejichž výše by nepřesahovala 7 % aktiv existujících v jiných měnách.

Avšak

a) v případě, že odpovídající aktiva technických rezerv mají být v řeckých drachmách, irských librách a portugalských escudos, nesmí překročit tato částka

- 1 milión ECU během přechodného období končícího 31. prosincem 1992,

- 2 milióny ECU od 1. ledna 1993 do 31. prosince 1998;

b) v případě, že odpovídající aktiva technických rezerv mají být v belgických francích, lucemburských francích a španělských pesetách, nesmí tato částka překročit 2 milióny ECU během přechodného období končícího 31. prosincem 1996.

Od konce přechodných období stanovených v písmenech a) a b) se na tyto měny vztahuje obecný režim, pokud Rada nerozhodne jinak.

2002/83/ES příloha II

3. Členské státy se mohou rozhodnout, že nebudou po pojišťovnách požadovat, aby uplatňovaly zásadu odpovídajících aktiv, pokud jsou závazky splatné v jiné měně, než je měna jednoho z členských států, pokud jsou investice v uvedené měně regulovány, pokud tato měna podléhá omezením převodu nebo není z podobných důvodů vhodná ke krytí technických rezerv.

92/49/EHS článek. 23

8. Pojišťovny mohou držet neodpovídající aktiva na pokrytí částky, která nepřesahuje 20 % jejich závazků v jedné konkrétní měně.

2002/83/ES příloha II

Celková kombinovaná aktiva ve všech měnách se však musí alespoň rovnat kombinovaným celkovým závazkům ve všech měnách.

92/49/EHS článek 23

9. Členský stát může stanovit, že pokud podle předcházejících postupů musí být závazek pokryt aktivy, která jsou vyjádřena v měně některého členského státu, je tento požadavek také požadován za splněný, pokud jsou tato aktiva vyjádřena v ECU.

88/357/EHS

PŘÍLOHA 2A

Pojistně technický účet

1. Celkové hrubé zasloužené pojistné

2. Celkové náklady na pojistná plnění

3. Náklady na provize

4. Hrubý pojistně technický výsledek

PŘÍLOHA 2B

Pojistně technický účet

1. Hrubé pojistné za poslední pojistný rok

2. Hrubá částka pojistného plnění v posledním pojistném roce (včetně rezervy na konci pojistného roku)

3. Náklady na provize

4. Hrubý pojistně technický výsledek

2002/83/ES (přizpůsobený)

PŘÍLOHA III Informace pro pojistníky

Následující informace, které mají být sděleny pojistníkům před uzavřením smlouvy (A) nebo během doby smlouvy (B), musí být poskytnuty jasně a přesně, písemně a v úředním jazyce členského státu závazku. Tyto informace však mohou být v jiném jazyce, pokud o to pojistník požádá a umožňují to právní předpisy členského státu nebo pokud si pojistník může zvolit rozhodné právo.

A. PřED UZAVřENÍM SMLOUVY

Informace o pojišťovně | Informace o závazku |

a) 1 Jméno pojišťovny a její právní forma a) 2 Jméno členského státu, ve kterém se nachází sídlo a případně agentura nebo pobočka, se kterou je smlouva uzavírána a) 3 Adresa sídla a případně agentury nebo pobočky, se kterou je smlouva uzavírána | a) 4 Definice všech pojištění a všech opcí a) 5 Doba trvání smlouvy a) 6 Způsoby uzavření smlouvy a) 7 Způsoby platby pojistného a trvání plateb a) 8 Způsoby výpočtu a rozdělení bonusů a) 9 Údaje o hodnotě odbytného a výplat a výši, ve které jsou garantovány a) 10 Přiměřené informace o pojistném za každé pojištění, za hlavní pojištění a případně doplňkové pojištění a) 11 Pro pojistky spojené s fondy definice jednotek, se kterými jsou plnění spojena a) 12 Údaje o povaze podkladových aktiv pro pojistky spojené s fondy a) 13 Podmínky uplatnění práva na odstoupení od smlouvy a) 14 Obecné informace o daňovém režimu použitelnému na typ pojistky a) 15 Opatření pro vyřizování stížností pojistníků, pojištěných osob nebo osob oprávněných podle smluv, včetně případně existence orgánu pro vyřizování stížností, aniž je dotčeno právo zahájit soudní řízení a) 16 Rozhodné právo smlouvy, pokud strany nemají volný výběr, nebo pokud si strany mohou zvolit rozhodné právo, právo, které pojistitel navrhuje zvolit |

B. BěHEM TRVÁNÍ SMLOUVY

Navíc ke všeobecným a zvláštním pojistným podmínkám musí pojistník během doby trvání smlouvy dostávat tyto informace.

Informace o pojišťovně | Informace o závazku |

b) 1 Jakákoli změna jména pojišťovny, její právní formy nebo adresy jejího sídla a případně agentury nebo pobočky, s nimiž je smlouva uzavřena | b) 2 Všechny informace uvedené v bodech a) 4 až a) 12) dílu A v případě změny v pojistných podmínkách nebo změny právních předpisů použitelných pro smlouvu b) 3 Každý rok informace o stavu bonusů |

PŘÍLOHA IV

1. PROFESNÍ TAJEMSTVÍ

Do 17. listopadu 2002 mohou členské státy uzavřít dohody o spolupráci při výměně informací s příslušnými orgány třetích zemí, pouze pokud zveřejňované informace podléhají zárukám profesního tajemství, které odpovídají alespoň zárukám uvedeným v článku 16 této směrnice.

2. ČINNOSTI, PODNIKY A SUBJEKTY VYňATÉ Z OBLASTI PůSOBNOSTI TÉTO SMěRNICE

Do dne 1. ledna 2004 se tato směrnice nevztahuje na vzájemné pojišťovny, kde

- stanovy těchto vzájemných pojišťoven obsahují ustanovení o zvýšení příspěvků nebo snížení plnění nebo možnosti požádat o příspěvky jiné osoby, které se zavázaly ji poskytnout, a

- roční příjem z příspěvků za činnosti v oblasti působnosti této směrnice nepřevyšují500000 eur ve třech po sobě následujících létech. Pokud je tato částka ve třech po sobě následujících létech překročena, použije se tato směrnice od čtvrtého roku.

3. DO DNE 1. LEDNA 2004 UPLATňUJÍ čLENSKÉ STÁTY TATO USTANOVENÍ

A. Míra solventnosti

Každý členský stát požaduje po každé pojišťovně, jejíž sídlo se nachází na jeho území, aby disponovala odpovídající mírou solventnosti pro veškerou svou činnost.

Míra solventnosti se skládá z

1. aktiv pojišťovny očištěných o všechny předvídatelné závazky po odečtení položek nehmotného majetku. Jsou to zejména tyto položky:

- zaplacený základní kapitál, nebo jedná-li se o vzájemnou pojišťovnu, skutečný počáteční kapitál, plus účty všech členů, které splňují tato kritéria:

a) ve stanovách musí být stanoveno, že platby členům lze provádět z těchto účtů jen tehdy, nezpůsobí-li to pokles míry solventnosti pod požadovanou úroveň, nebo po zrušení pojišťovny, když byly vyrovnány všechny ostatní dluhy pojišťovny;

b) ve stanovách musí být stanoveno, že u všech takových plateb prováděných z jiných důvodů, než je individuální ukončení členství, musí být tyto platby oznámeny příslušnému orgánu alespoň jeden měsíc předem a během této doby mohou být zakázány;

c) odpovídající ustanovení stanov smějí být změněna pouze po prohlášení příslušných orgánů, že nemají ke změně žádné námitky, aniž jsou dotčena kritéria uvedená v písmenech a) a b);

- jedna polovina nesplaceného základního kapitálu nebo počátečního kapitálu, jakmile splacená část dosáhne 25 % uvedeného základního kapitálu nebo počátečního kapitálu,

- rezervy (zákonné rezervní fondy a dobrovolné rezervy),

- převedený zisk,

- kumulativní prioritní akciový kapitál a podřízený dluhový kapitál smějí být zahrnuty pouze do 50 %, z nichž nejvýše 25 % připadá na podřízený dluhový kapitál se stanovenou dobou splatnosti nebo kumulativní prioritní kapitál se stanovenou dobou splatnosti, pokud jsou splněna tato minimální kritéria:

a) existují závazné dohody, podle kterých se v případě úpadku nebo likvidace pojišťovny podřízený dluhový kapitál nebo prioritní akciový kapitál řadí za nároky všech ostatních věřitelů a nemají být zaplaceny, dokud nejsou vyrovnány všechny ostatní dosud nevyrovnané dluhy.

Podřízené závazky musí také splňovat tyto podmínky:

b) v úvahu lze brát pouze skutečně zaplacené prostředky;

c) u přijatých úvěrů se stanovenou dobou splatnosti musí být původní doba splatnosti alespoň pět let. Nejpozději jeden rok přede dnem splatnosti musí pojišťovna předložit příslušným orgánům ke schválení plán ukazující, jak bude udržována míra solventnosti nebo jak bude uvedena na požadovanou úroveň ke dni splatnosti, pokud se rozsah, v jakém je úvěr řazen jako součást míry solventnosti, postupně nesnižuje během nejméně pěti let přede dnem splatnosti. Příslušné orgány mohou povolit předčasné splacení těchto úvěrů, pokud o to emitující pojišťovna požádá a její míra solventnosti nepoklesne pod požadovanou úroveň;

d) u přijatých úvěrů bez stanovené doby splatnosti musí být dodržena pětiletá výpovědní lhůta, ledaže tyto dluhy nadále nejsou považovány za součást disponibilní míry solventnosti nebo pokud je pro dřívější splatnost výslovně požadován předchozí souhlas příslušných orgánů. V druhém případě musí pojišťovna informovat příslušné orgány nejméně šest měsíců před navrhovaným datem splacení, přičemž musí uvést disponibilní a požadovanou míru solventnosti před a po splacení. Příslušné orgány povolí splacení pouze tehdy, neklesne-li míra solventnosti pojišťovny pod požadovanou úroveň;

e) smlouva o úvěru nesmí obsahovat doložky, podle kterých se za určitých okolností, vyjma likvidaci pojišťovny, úvěr stane splatným před dohodnutými dny splatnosti;

f) smlouvu o úvěru lze změnit pouze tehdy, prohlásí-li příslušné orgány, že nemají proti změně námitky;

- cenné papíry bez stanoveného data splatnosti a ostatní nástroje, včetně kumulativních prioritních akcií jiných, než které jsou uvedeny v páté odrážce, až do výše 50 % míry solventnosti, pro celkový součet těchto cenných papírů a podřízeného dluhového kapitálu uvedeného v páté odrážce za předpokladu, že jsou splněna tyto podmínky:

a) nesmějí být splaceny na podnět držitele nebo bez předchozího souhlasu příslušného orgánu;

b) emisní smlouva musí pojišťovně umožňovat odložit platbu úroků z úvěru;

c) pohledávky věřitele z úvěru vůči pojišťovně se musí v plném rozsahu řadit až za pohledávky všech nepodřízených věřitelů;

d) doklady, jimiž se řídí emise cenných papírů, musí obsahovat ustanovení o schopnosti absorbovat ztráty z dluhů a nezaplacených úroků, přičemž pojišťovně musí být umožněno pokračovat v činnosti;

e) v úvahu lze brát pouze skutečně zaplacené částky;

2. v rozsahu povoleném vnitrostátními právními předpisy rezervy zisku obsažené v rozvaze, pokud mohou být použity ke krytí případně vzniklých ztrát, které nebyly určeny pro rozdělení pojištěným osobám;

3. na žádost pojišťovny doprovázenou podklady podanou příslušnému orgánu členského státu, na jehož území se nachází sídlo pojišťovny, a se souhlasem tohoto orgánu:

a) částky rovnající se 50 % budoucích zisků pojišťovny; částka budoucích zisků se získá vynásobením předpokládaného ročního zisku koeficientem představujícím průměrnou zbývající dobu trvání zajistných smluv. Použitý koeficient nesmí převýšit deset. Předpokládaný roční zisk nesmí překročit aritmetický průměr zisků vytvořených během posledních pěti účetních období v činnostech uvedených v článku 2 této směrnice.

Podklady pro výpočet koeficientu, kterým má být násoben předpokládaný roční zisk, a položky z nichž sestává realizovaný zisk se definují společnou dohodou příslušných orgánů členských států ve spolupráci s Komisí. Až do uzavření uvedené dohody se uvedené položky určí podle právních předpisů domovského členského státu.

Poté co příslušné členské státy definují pojem vytvořených zisků, předloží Komise návrhy na harmonizaci tohoto pojmu prostřednictvím směrnice o harmonizaci účetních závěrek pojišťoven, zahrnující koordinaci uvedenou v čl. 1 odst. 2 směrnice 78/660/EHS o ročních účetních závěrkách;

b) pokud se nepoužívá metoda zillmerizace, nebo pokud se používá a je nižší než akviziční přirážka obsažená v pojistném, rozdíl mezi nezillmerovanou nebo částečně zillmerovanou matematickou rezervou a matematickou rezervou zillmerovanou podílem rovnajícím se akviziční přirážce obsažené v pojistném. Tato hodnota však nesmí převýšit 3,5 % součtu rozdílů mezi pojistnými částkami životních pojištění a matematickými rezervami pro všechna pojištění, pro které je metoda zillmerizace možná. Rozdíl se sníží o částku všech neodepsaných pořizovacích nákladů zahrnutých do aktiv;

c) po souhlasu příslušných orgánů dotyčných členských států, ve kterých pojišťovna vykonává činnost, všech skrytých rezerv vyplývajících z podhodnocení aktiv a nadhodnocení pasiv jiných, než jsou matematické rezervy, pokud tyto skryté rezervy nejsou výjimečné povahy.

B. Minimální míra solventnosti

S výhradou části C se minimální míra solventnosti určuje, jak je uvedeno níže podle provozovaných pojistných odvětví.

a) Pro druhy pojištění uvedené v čl. 2 odst. 1 písm. a) a b) této směrnice jiné než pojištění spojené s investičními fondy a pro operace uvedené v čl. 2 odst. 3 této směrnice se minimální míra solventnosti rovná součtu těchto dvou výsledků:

- první výsledek:

4 % z matematických rezerv z přímé činnosti zahrnující zajišťovací akceptace bez zajistných cesí se vynásobí poměrem celkových matematických rezerv očištěných od zajistných cesí k hrubým celkovým matematickým rezervám za poslední účetní období. Uvedený poměr nesmí být v žádném případě menší než 85 %;

- druhý výsledek:

u pojistek, u nichž riziková pojistná částka není záporné číslo, se 0,3 % této pojistné částky vynásobí poměrem celkové rizikové pojistné částky sjednané pojišťovnou za poslední účetní období, kterou si pojišťovna ponechala k tíži, po odečtení zajistných cesí a retrocesí k celkové rizikové pojistné částce včetně zajištění. tento poměr nesmí být v žádném případě nižší než 50 %.

Pro krátkodobé pojištění pro případ smrti s dobou trvání pojištění nejvýše tři roky činí tato část 0,1 %. Pro toto pojištění s dobou trvání delší než tři roky, ale kratší než pět let, činí uvedená částk 0,15 %.

b) Pro doplňkové pojištění uvedené v čl. 2 odst. 1 písm. c) se požadovaná míra solventnosti rovná výsledku tohoto výpočtu:

- sečte se pojistné nebo příspěvky (včetně poplatků přidružených k pojistnému nebo příspěvkům) předepsané za přímé pojištění v posledním účetním období včetně předpisu pojistného vztahujícího se k předcházejícím rokům,

- k této částce se přičte částka celkového přijatého zajistného v posledním účetním období,

- od této částky se pak odečte celková částka pojistného nebo příspěvků zrušených v posledním účetním období a také celková částka daní a dávek týkajících se pojistného nebo příspěvků započtených do uvedeného součtu.

Takto získaná částka se rozdělí na dvě části, první do výše 10 miliónů eur a druhá obsahující zbytek; vypočítá se 18 % z prvního dílu a 16 % z druhého dílu a výsledné částky se sečtou.

Výsledek se získá násobením takto vypočteného součtu poměrem za poslední účetní období mezi výší škod, které má pojišťovna krýt po odečtení převodů za zajištění, a celkovou výší škod; tento poměr nesmí být v žádném případě nižší než 50 %.

V případě sdružení pojistitelů známého jako Lloyd's se výpočet míry solventnosti provede na základě čistého pojistného, které se vynásobí paušální procentní sazbou stanovovanou každoročně příslušným orgánem členského státu sídla. Tato paušální procentní sazba se vypočítá na základě posledních statistických údajů o zaplacených provizích. Podrobnosti spolu s příslušnými výpočty se zašlou příslušným orgánům zemí, na jejichž území je sdružení Lloyd's usazeno.

c) Pro trvalé zdravotní pojištění nepodléhající zrušení uvedené v čl. 2 odst. 1 písm. d) této směrnice a pro operace umořování kapitálu uvedené v čl. 2 odst. 2 písm. b) uvedené směrnice se minimální míra solventnosti rovná 4 % z matematických rezerv vypočtených v souladu s podmínkami stanovenými pro první výsledek v písmenu a) tohoto oddílu.

d) Pro tontiny uvedené v čl. 2 odst. 2 písm. a) se požadovaná míra solventnosti rovná 1 % jejich aktiv.

e) Pro pojištění podle čl. 2 odst. 1 písm. a) a b) této směrnice spojené s investičními fondy a pro operace uvedené v čl. 2 odst. 2 písm. c), d) a e) této směrnice se požadovaná míra solventnosti rovná součtu těchto položek:

- 4 % z matematických rezerv vypočtených v souladu podmínkami stanovenými pro první výsledek v písmenu a) tohoto oddílu, pokud pojišťovna nese investiční riziko, a 1 % rezerv vypočtených stejným způsobem, pokud pojišťovna nenese žádné investiční riziko, doba smlouvy převyšuje pět let a příděl zdrojů na správní náklady stanovené ve smlouvě je určen stejným způsobem,

- pokud pojišťovna kryje riziko smrti, 0,3 % z rizikových pojistných částek vypočtených v souladu s prvním pododstavcem druhého výsledku v písmenu a) tohoto oddílu.

C. Garanční fond

1. Jedna třetina požadované míry solventnosti stanovené v části B tvoří garanční fond. S výhradou odstavce 2 tohoto oddílu se alespoň 50 % tohoto fondu skládá z položek uvedených v oddíle A bodech 1 a 2.

2.

a) Garanční fond však nesmí být nižší než 800000 eur.

b) Každý členský stát může stanovit snížení minimálního garančního fondu na 600 000 eur v případě vzájemných pojišťoven a podobných spolků pracujících na podkladě vzájemnosti a tontin.

c) Pro vzájemné pojišťovny uvedené ve druhé větě druhé odrážky čl. 3 odst. 6 této směrnice, jakmile se dostanou do oblasti působnosti této směrnice, a pro tontiny může členský stát povolit minimum garančního fondu ve výši 100 000 eur, které se bude progresivně zvyšovat na částku stanovenou v písmenu b) tohoto oddílu po částkách 100 000 eur, kdykoliv se příspěvky zvýší o 500 000 eur.

d) Minimum garančního fondu uvedeného v písmenech a), b) a c) tohoto oddílu se musí skládat z položek uvedených v oddílu A bodech 1 a 2.

3. Vzájemné pojišťovny, které si přejí rozšířit svou činnost ve smyslu čl. 6 odst. 4 nebo článku 40 této směrnice, to nemohou učinit, dokud okamžitě nevyhoví požadavkům odst. 2 písm. a) a b) tohoto oddílu.

2005/68/ES (přizpůsobený)

PŘÍLOHA I III

√ PRÁVNÍ FORMY POJIŠŤOVEN A ZAJIŠŤOVEN

92/49/EHS článek 6 (přizpůsobený)

1. Domovský členský stát vyžaduje, aby každá √ A. Formy neživotních pojišťovnaen, která žádá o povolení :

a) přijala některou z těchto forem:

1) v případě Belgického království: „société anonyme/naamloze vennootschap“, „société en commandite par actions/commanditaire vennootschap op aandelen“, „association d'assurance mutuelle/onderlinge verzekeringsvereniging“, „société coopérative/coöperatieve vennootschap“; „société coopérative/coöperatieve vennootschap“,;

2006/101/ES článek 1 a příloha bod 1

2) v případě Bulharské republiky: „акционерно дружество“;

článek 20 a příloha II, s. 335

3) v případě České republiky: „akciová společnost“, „družstvo“,;

92/49/EHS článek 6

4) v případě Dánského království: „aktieselskaber“, „gensidige selskaber“,;

5) v případě Spolkové republiky Německo: „Aktiengesellschaft“, „Versicherungsverein auf Gegenseitigkeit“, „Öffentlich-rechtliches Wettbewerbsversicherungsunternehmen“,;

článek 20 a příloha II, s. 335

6) v případě Estonské republiky: „aktsiaselts“,;

92/49/EHS článek 6

7) v případě Irska: „incorporated companies limited by shares or by guarantee or unlimited“,;

8) v případě Řecké republiky: „ανώνυμη εταιρία“, „αλληλασφαλιστικός συνεταιρισμός“,;

9) v případě Španělského království: „sociedad anónima“, „sociedad mutua“, „sociedad cooperativa“,;

10) v případě Francouzské republiky: „société anonyme“, „société d'assurance mutuelle“, „institution de prévoyance régie par le code de la sécurité sociale“, „institution de prévoyance régie par le code rural“ a „mutuelles régies par le code de la mutualité“,;

11) v případě Italské republiky: „società per azioni“, „società cooperativa“, „mutua di assicurazione“,;

článek 20 a příloha II, s. 335 (přizpůsobený)

12) v případě Kyperské republiky: „Εταιρεία περιορισμένης ευθύνης με μετοχές ή εταιρεία περιορισμένης ευθύνης χωρίς μετοχικό κεφάλαιο“,;

13) v případě Lotyšské republiky: „apdrošināšanas akciju sabiedrība“, „savstarpējās apdrošināšanas kooperatīvā biedrība“,;

14) v případě Litevské republiky: „akcinės bendrovės“, „uždarosios uždaroji Õakcinės bendrovės“,;

92/49/EHS článek 6

15) v případě Lucemburského velkovévodství: „société anonyme“, „société en commandite par actions“, „association d'assurances mutuelles“, „société coopérative“,;

článek 20 a příloha II, s. 335

16) v případě Maďarské republiky: „biztosító részvénytársaság“, „biztosító szövetkezet“, „biztosító egyesület“, „külföldi székhelyű biztosító magyarországi fióktelepe“,;

17) v případě Republiky Malta: „kumpanija pubblika“, „kumpanija privata“, „fergha“, „Korp ta' l- Assikurazzjoni Rikonnoxxut“,;

92/49/EHS článek 6

18) v případě Nizozemského království: „naamloze vennootschap“, „onderlinge waarborgmaatschappij“,;

Akt o přistoupení Rakouska, Švédska a Finska článek 29 a příloha I, s. 197

19) v případě Rakouské republiky: „Aktiengesellschaft“, „Versicherungsverein auf Gegenseitigkeit“,;

článek 20 a příloha II, s. 335

20) v případě Polské republiky: „spółka akcyjna“, „towarzystwo ubezpieczeń wzajemnych“,;

92/49/EHS článek 6

21) v případě Portugalské republiky: „sociedade anónima“, „mútua de seguros“,;

2006/101/ES článek 1 a příloha bod 1

22) v případě Rumunska: „societăţi pe acţiuni“, „societăţi mutuale“.;

článek 20 a příloha II, s. 335

23) v případě Republiky Slovinsko: „delniška družba“, „družba za vzajemno zavarovanje“,;

24) v případě Slovenské republiky: „akciová spoločnostť“,;

Akt o přistoupení Rakouska, Švédska a Finska článek 29 a příloha I, s. 197

25) v případě Finské republiky: „keskinäinen vakuutusyhtiö“/„ömsesidigt försäkringsbolag“, „vakuutusosakeyhtiö“/„försäkringsaktiebolag“, „vakuutusyhdistys“/„försäkringsförening“,;

26) v případě Švédského království: „försäkringsaktiebolag“, „ömsesidiga försäkringsbolag“, „understödsföreningar“,;

92/49/EHS článek 6

27) v případě Spojeného království: „incorporated companies limited by shares or by guarantee or unlimited“, „societies registered under the Industrial and Provident Societies Acts“, „societies registered under the Friendly societies Acts“, „the accociation of underwriters known as Lloyd`s“,;

92/49/EHS článek 6 (přizpůsobený)

28) Pojišťovna může také existovat √ v každém případě a jako alternativa formám uvedeným v bodech (…) až (…), ve formě evropské obchodní společnosti, jakmile tato bude vytvořena √ jak je vymezena v nařízení Rady (ES) č. 2157/2001 [87] .

2002/83/ES článek 6 (přizpůsobený)

1. Domovský členský stát vyžaduje, aby každá pojišťovna, která žádá o povolení, aby:

B. a) přijala některou z těchto forem Formy √ životních pojišťoven :

1) v případě Belgického království: „société anonyme/naamloze vennootschap“, „société en commandite par actions/commanditaire vennootschap op aandelen“, „association d'assurance mutuelle/onderlinge verzekeringsvereniging“, „société coopérative/coöperatieve vennootschap“; „société coopérative/coöperatieve vennootschap“,;

2006/101/ES článek 1 a příloha bod 3

2) v případě Bulharské republiky: „акционерно дружество“, „взаимозастрахователна кооперация“,;

2004/66/ES článek 1 a příloha

3) v případě České republiky: „akciová společnost“, „družstvo“,;

2002/83/ES

4) v případě Dánského království: „aktieselskaber“, „gensidige selskaber“, „pensionskasser omfattet af lov om forsikringsvirksomhed (tværgående pensionskasser)“,;

5) v případě Spolkové republiky Německo: „Aktiengesellschaft“, „Versicherungsverein auf Gegenseitigkeit“, „Öffentlich-rechtliches Wettbewerbsversicherungsunternehmen“,;

2004/66/ES článek 1 a příloha

6) v případě Estonské republiky: „aktsiaselts“,;

2002/83/ES

7) v případě Irska: „incorporated companies limited by shares or by guarantee or unlimited“, „societies registered under the Industrial and Provident Societies Acts“ a „societies registered under the Friendly Societies Acts“,;

8) v případě Řecké republiky: „ανώνυμη εταιρία“,;

9) v případě Španělského království: „sociedad anónima“, „sociedad mutua“, „sociedad cooperativa“,;

10) v případě Francouzské republiky: „société anonyme“, „société d'assurance mutuelle“, „institution de prévoyance régie par le code de la sécurité sociale“, „institution de prévoyance régie par le code rural“ a „mutuelles régies par le code de la mutualité“,;

11) v případě Italské republiky: „società per azioni“, „società cooperativa“, „mutua di assicurazione“,;

2004/66/ES článek 1 a příloha

12) v případě Kyperské republiky: „Εταιρεία περιορισμένης ευθύνης με μετοχές ή εταιρεία περιορισμένης ευθύνης με εγγύηση“,;

13) v případě Lotyšské republiky: „apdrošināšanas akciju sabiedrība“, „savstarpējās apdrošināšanas kooperatīvā biedrība“,;

14) v případě Litevské republiky: „akcinės bendrovės“, „uždarosios akcinės bendrovės“,;

2002/83/ES

15) v případě Lucemburského velkovévodství: „société anonyme“, „société en commandite par actions“, „association d'assurances mutuelles“, „société coopérative“,;

2004/66/ES článek 1 a příloha

16) v případě Maďarské republiky: „biztosító részvénytársaság“, „biztosító szövetkezet“, „biztosító egyesület“, „külföldi székhelyű biztosító magyarországi fióktelepe“,;

17) v případě Republiky Malta: „kumpanija pubblika“, „kumpanija privata“, „fergha“, „Korp ta' l- Assikurazzjoni Rikonnoxxut“,;

2002/83/ES

18) v případě Nizozemského království: „naamloze vennootschap“, „onderlinge waarborgmaatschappij“,;

2002/83/ES

19) v případě Rakouské republiky: „Aktiengesellschaft“, „Versicherungsverein auf Gegenseitigkeit“,;

2004/66/ES článek 1 a příloha

20) v případě Polské republiky: „spółka akcyjna“, „towarzystwo ubezpieczeń wzajemnych“,;

2002/83/ES

21) v případě Portugalské republiky: „sociedade anónima“, „mútua de seguros“,;

2006/101/ES článek 1 a příloha bod 3

22) v případě Rumunska: „societăţi pe acţiuni“, „societăţi mutuale“.;

2004/66/ES článek 1 a příloha

23) v případě Republiky Slovinsko: „delniška družba“, „družba za vzajemno zavarovanje“,;

24) v případě Slovenské republiky: „akciová společnostť“,;

2002/83/ES (přizpůsobený)

25) v případě Finské republiky: „keskinäinen vakuutusyhtiö/ömsesidigt försäkringsbolag“, „vakuutusosakeyhtiö/försäkringsaktiebolag“, „vakuutusyhdistys/försäkringsförening“,;

26) v případě Švédského království: „försäkringsaktiebolag“, „ömsesidiga försäkringsbolag“, „understödsföreningar“,;

27) v případě Spojeného království: „incorporated companies limited by shares or by guarantee or unlimited“, „societies registered under the Industrial and Provident Societies Acts“, „societies registered or incorporated under the Friendly Societies Acts“, „the association of underwriters known as Lloyd's“,;

28) Pojišťovna může také existovat √ v každém případě a jako alternativa formám uvedeným v bodech (…) až (…), ve formě evropské obchodní společnosti, jakmile tato bude vytvořena √ jak je vymezena v nařízení Rady (ES) č. 2157/2001 .

2005/68/ES

PŘÍLOHA I

C. Formy zajišťoven:

1) v případě Belgického království: „société anonyme/naamloze vennootschap“, „société en commandite par actions/commanditaire vennootschap op aandelen“, „association d'assurance mutuelle/onderlinge verzekeringsvereniging“, „société coopérative/coöperatieve vennootschap“; „société coopérative/coöperatieve vennootschap“,;

ò nový

2) v případě Bulharské republiky „акционерно дружество“;

2005/68/ES

3) v případě České republiky: „akciová společnost“,;

4) v případě Dánského království: „aktieselskaber“, „gensidige selskaber“,;

5) v případě Spolkové republiky Německo: „Aktiengesellschaft“, „Versicherungsverein auf Gegenseitigkeit“, „Öffentlich-rechtliches Wettbewerbsversicherungsunternehmen“,;

6) v případě Estonské republiky: „aktsiaselts“,;

7) v případě Irska: „incorporated companies limited by shares or by guarantee or unlimited“,;

8) v případě Řecké republiky: „ανώνυμη εταιρία“, „αλληλασφαλιστικός συνεταιρισμός“,;

9) v případě Španělského království: „sociedad anónima“,;

10) v případě Francouzské republiky: „société anonyme“, „société d'assurance mutuelle“, „institution de prévoyance régie par le code de la sécurité sociale“, „institution de prévoyance régie par le code rural“ a „mutuelles régies par le code de la mutualité“,;

11) v případě Italské republiky: „società per azioni“,;

12) v případě Kyperské republiky: „Εταιρεία Περιορισμένης Ευθύνης με μετοχές“, „Εταιρεία Περιορισμένης Ευθύνης με εγγύηση“,;

13) v případě Lotyšské republiky: „akciju sabiedrība“, „sabiedrība ar ierobežotu atbildību“,;

14) v případě Litevské republiky: „akcinė bendrovė“, „uždaroji akcinė bendrovė“,;

15) v případě Lucemburského velkovévodství: „société anonyme“, „société en commandite par actions“, „association d'assurances mutuelles“, „société coopérative“,;

16) v případě Maďarské republiky: „biztosító részvénytársaság“, „biztosító szövetkezet“, „harmadik országbeli biztosító magyarországi fióktelepe“,;

17) v případě Republiky Malta: „limited liability company/kumpannija tà responsabbità limitata“,;

18) v případě Nizozemského království: „naamloze vennootschap“, „onderlinge waarborgmaatschappij“,;

19) v případě Rakouské republiky: „Aktiengesellschaft“, „Versicherungsverein auf Gegenseitigkeit“,;

20) v případě Polské republiky: „spółka akcyjna“, „towarzystwo ubezpieczeń wzajemnych“,;

21) v případě Portugalské republiky: „sociedade anónima“, „mútua de seguros“,;

ò nový

22) v případě Rumunska: „societate pe actiuni“;

2005/68/ES (přizpůsobený)

23) v případě Republiky Slovinsko: „delniška družba“,;

24) v případě Slovenské republiky: „akciová společnostť“,;

25) v případě Finské republiky: „keskinäinen vakuutusyhtiö/ömsesidigt försäkringsbolag“, „vakuutusosakeyhtiö/försäkringsaktiebolag“, „vakuutusyhdistys/försäkringsförening“,;

26) v případě Švédského království: „försäkringsaktiebolag“, „ömsesidigt försäkringsbolag“,;

27) v případě Spojeného království: „incorporated companies limited by shares or by guarantee or unlimited“, „societies registered under the Industrial and Provident Societies Acts“, „societies registered or incorporated under the Friendly Societies Acts“, „the association of underwriters known a. s. Lloyd's“.;

√ 28) v každém případě a jako alternativa formám uvedeným v písmenech a) až y), forma evropské obchodní společnosti, jak je vymezena v nařízení (ES) č. 2157/2001.

2001/17/ES

PŘÍLOHA

ZVLÁŠTNÍ EVIDENCE UVEDENÁ V ČL. 10 ODST. 3

1. KAžDÁ POJIšťOVNA MUSÍ VÉST VE SVÉM SÍDLE ZVLÁšTNÍ EVIDENCI AKTIV TVOřÍCÍCH TECHNICKÉ REZERVY VYPOčÍTANÝCH A INVESTOVANÝCH PODLE PřEDPISů DOMOVSKÉHO čLENSKÉHO STÁTU.

2. V případě, že pojišťovna vykonává činnost v životním i jiném pojištění, musí ve svém sídle vést samostatnou evidenci pro oba typy činnosti. Ovšem v případech, kdy členský stát povolí, aby pojišťovna pojišťovala život a rizika uvedená v bodech 1 a 2 přílohy A směrnice 73/239/EHS, může stanovit, že tyto pojišťovny jsou povinny vést pro všechny své činnosti jednu evidenci.

3. Celková hodnota evidovaných aktiv oceněných v souladu s předpisy platnými v domovském členském státě nesmí být nikdy nižší než hodnota technických rezerv.

4. V případech, kdy na evidovaném aktivu vázne věcné právo ve prospěch věřitele nebo třetí osoby, což způsobuje, že část hodnoty aktiva není k dispozici pro účely krytí závazků, zaznamená se tato skutečnost do evidence a částka, která není k dispozici, není zahrnuta do celkové hodnoty uvedené v bodě 3.

5. V případech, kdy na aktivu určeném pro krytí technických rezerv vázne věcné právo ve prospěch věřitele nebo třetí osoby, bez splnění podmínek uvedených v bodě 4 nebo v případech, kdy tato aktivum podléhá výhradě vlastnictví ve prospěch věřitele nebo třetí osoby, nebo v případech, kdy má věřitel právo požadovat vzájemné započtení svých pohledávek proti pohledávkám pojišťovny, rozhoduje se o nakládání s takovým aktivem v případě likvidace pojišťovny s ohledem na metodu uvedenou v čl. 10 odst. 1 písm. a) podle právních předpisů domovského členského státu, pokud se na toto aktivum nevztahují články 20, 21 nebo 22.

6. Složení aktiv evidovaných v souladu s body 1 až 5 v okamžiku zahájení likvidačního řízení se již dále nesmí měnit a v evidenci se nesmí bez souhlasu příslušného orgánu provádět žádná oprava, s výjimkou opravy čistě administrativních chyb.

7. Bez ohledu na bod 6 musí likvidátor připočítat k uvedeným aktivům také výnos z nich a hodnotu čistého přijatého pojistného s ohledem na příslušná pojistná odvětví za období mezi zahájením likvidačního řízení a okamžikem platby pojistných plnění nebo dokud není uskutečněn převod kmene pojistných smluv.

8. Pokud je výsledek prodeje aktiv menší než jejich odhadovaná hodnota v evidenci, musí se od likvidátora požadovat, aby tuto skutečnost objasnil příslušným orgánům domovského členského státu.

9. Dozorčí orgány členských států na základě odpovídajících opatření zajistí, aby pojišťovny v plné míře dodržovaly ustanovení této přílohy.

2005/68/ES článek 59 bod 9 a příloha II

PŘÍLOHA I

VÝPOČET UPRAVENÉ SOLVENTNOSTI POJIŠŤOVEN A ZAJIŠŤOVEN

1. VÝBĚR METODY VÝPOČTU A OBECNÉ ZÁSADY

A. Členské státy zajistí, aby výpočet upravené solventnosti u pojišťoven a zajišťoven uvedených v čl. 2 odst. 1 byl proveden jednou z metod popsaných v bodě 3. Členské státy však mohou stanovit, že příslušné orgány povolí nebo uloží použití některé jiné z metod uvedených v bodě 3, než která byla členským státem vybrána.

B. Poměrnost

Výpočet upravené solventnosti pojišťovny a zajišťovny bere v úvahu poměrnou účast drženou podnikem v přidružených podnicích.

„Poměrným podílem“ se rozumí buď poměr upsaného kapitálu, který podnik držící účast přímo nebo nepřímo drží, je-li použita metoda 1 nebo metoda 2 popsaná v bodě 3, nebo procento použité k sestavení konsolidované účetní závěrky, je-li použita metoda 3 popsaná v bodě 3.

Bez ohledu na použitou metodu však platí, že pokud je přidružený podnik dceřiným podnikem a vykazuje deficit solventnosti, musí být zohledněn celkový deficit solventnosti dceřiného podniku.

Pokud je však podle názoru příslušných orgánů odpovědnost mateřského podniku, který drží účast na kapitálu, omezena přesně a jednoznačně na tento podíl na kapitálu, mohou tyto příslušné orgány povolit zohlednění deficitu solventnosti dceřiného podniku na poměrném základě.

Pokud neexistuje kapitálové propojení mezi některými podniky v pojišťovací nebo zajišťovací skupině, příslušný orgán určí, jaká poměrná část se vezme v úvahu.

C.Vyloučení dvojího použití položek míry solventnosti

C.1Obecné zacházení s položkami míry solventnosti

Bez ohledu na metodu, která byla použita k výpočtu upravené solventnosti pojišťovny nebo zajišťovny, musí být vyloučeno dvojí použití položek započitatelných do míry solventnosti u různých pojišťoven nebo zajišťoven.

Za tímto účelem je nutné při výpočtu upravené solventnosti pojišťovny nebo zajišťovny, a pokud to nestanoví metody popsané v bodě 3, vyloučit tyto částky:

- hodnotu jakéhokoli aktiva dané pojišťovny nebo zajišťovny, které představuje financování položek započitatelných do míry solventnosti jedné z přidružených pojišťoven nebo přidružených zajišťoven,

- hodnotu jakéhokoli aktiva pojišťovny nebo zajišťovny přidružené k dané pojišťovně nebo zajišťovně, které představuje financování položek započitatelných do míry solventnosti výše uvedené pojišťovny nebo zajišťovny,

- hodnotu jakéhokoli aktiva pojišťovny nebo zajišťovny přidružené k dané pojišťovně nebo zajišťovně, které představuje financování položek započitatelných do míry solventnosti jakékoli jiné přidružené pojišťovny nebo zajišťovny výše uvedené pojišťovny nebo zajišťovny.

C.2 Zacházení s určitými položkami

Aniž jsou dotčena ustanovení oddílu C.1, mohou být:

- rezervy tvořené ze zisku a budoucí zisky vytvořené v životní pojišťovně nebo životní zajišťovně přidružené s pojišťovnou nebo zajišťovnou, u níž se upravená solventnost vypočítává, a

- jakýkoli upsaný, ale nesplacený kapitál pojišťovny nebo zajišťovny přidružené s pojišťovnou nebo přidružené se zajišťovnou, u níž se upravená solventnost vypočítává,

zahrnuty do výpočtu pouze v té míře, v jaké přicházejí v úvahu k pokrytí požadavku na míru solventnosti výše uvedeného přidruženého podniku. Jakýkoli upsaný, ale nesplacený kapitál, který představuje potenciální závazek na straně podniku držícího účast, však musí být z výpočtu vyloučen.

Jakýkoli upsaný, ale nesplacený kapitál podniku držícího účast, který představuje potenciální závazek na straně přidružené pojišťovny nebo přidružené zajišťovny, musí být z výpočtu rovněž vyloučen.

Jakýkoli upsaný, ale nesplacený kapitál přidružené pojišťovny nebo přidružené zajišťovny, který představuje potenciální závazek jiné pojišťovny nebo zajišťovny přidružené ke stejné pojišťovně nebo zajišťovně držící účast, musí být z výpočtu vyloučen.

C.3 Převoditelnost

Jestliže jsou příslušné orgány toho názoru, že určité položky jiné než uvedené v oddílu C.2, které přicházejí v úvahu pro míru solventnosti u přidružené pojišťovny nebo přidružené zajišťovny, nemohou být dány účinně k dispozici za účelem splnění požadavku míry solventnosti u pojišťovny nebo zajišťovny držící účast, u níž se upravená solventnost vypočítává, mohou být tyto položky zahrnuty do výpočtu pouze v té míře, v jaké přicházejí v úvahu pro splnění požadavku míry solventnosti u přidruženého podniku.

C.4. Součet položek uvedených v oddílech C.2 a C.3 nesmí přesáhnout požadavek míry solventnosti u přidružené pojišťovny nebo přidružené zajišťovny.

D.Vyloučení tvorby kapitálu uvnitř skupiny

Při výpočtu upravené solventnosti se nezohlední žádná položka, která přichází v úvahu pro míru solventnosti a která vzniká z recipročního financování mezi pojišťovnou nebo zajišťovnou a:

- přidruženým podnikem,

- podnikem držícím účast,

- jiným přidruženým podnikem jakéhokoli jejího podniku držícího účast.

Dále se nezohlední žádná položka, která přichází v úvahu pro míru solventnosti u pojišťovny nebo zajišťovny přidružené s pojišťovnou nebo zajišťovnou, pro kterou je upravená solventnost vypočítávána, pokud dotyčná položka vznikne z recipročního financování s jakýmkoli jiným přidruženým podnikem dané pojišťovny nebo zajišťovny.

K recipročnímu financování dochází zejména, když pojišťovna nebo zajišťovna, nebo kterýkoli z jejích přidružených podniků, drží podíly v dalším podniku nebo poskytuje úvěry dalšímu podniku, jenž přímo nebo nepřímo drží položku, která přichází v úvahu pro míru solventnosti u prvně uvedeného podniku.

E. Příslušné orgány zajistí, aby upravená solventnost byla vypočítávána tak často, jak je uvedeno ve směrnicích 73/239/EHS, 91/674/EHS, 2002/83/ES a 2005/68/ES v ustanoveních o výpočtu míry solventnosti pojišťoven nebo zajišťoven. Hodnota aktiv a pasiv se ocení v souladu s odpovídajícími ustanoveními směrnic 73/239/EHS, 91/674/EHS, 2002/83/ES a 2005/68/ES.

2. POUŽITÍ METOD VÝPOČTU

2.1 Přidružené pojišťovny a přidružené zajišťovny

Výpočet upravené solventnosti se provádí v souladu s obecnými zásadami a metodami stanovenými v této příloze.

Pokud má pojišťovna nebo zajišťovna více než jednu přidruženou pojišťovnu nebo přidruženou zajišťovnu, provádí se výpočet upravené solventnosti u všech metod integrováním každé z těchto přidružených pojišťoven nebo přidružených zajišťoven.

V případě postupných účastí (například je-li pojišťovna nebo zajišťovna podnikem držícím účast v další pojišťovně nebo zajišťovně, která je také podnikem držícím účast v pojišťovně nebo zajišťovně) se výpočet upravené solventnosti provádí na úrovni každé pojišťovny držící účast nebo zajišťovny držící účast, která má nejméně jednu přidruženou pojišťovnu nebo přidruženou zajišťovnu.

Členské státy mohou upustit od výpočtu upravené solventnosti pojišťovny nebo zajišťovny:

- jestliže je pojišťovna nebo zajišťovna přidruženým podnikem další pojišťovny nebo zajišťovny, která získala povolení k výkonu činnosti ve stejném členském státě, a tento přidružený podnik je zohledněn při výpočtu upravené solventnosti pojišťovny nebo zajišťovny držící účast, nebo

- jestliže je pojišťovna nebo zajišťovna přidruženým podnikem holdingové pojišťovny, která má sídlo ve stejném členském státě jako výše uvedená pojišťovna nebo zajišťovna, a obě, tj. holdingová pojišťovna a přidružená pojišťovna nebo přidružená zajišťovna, jsou zohledněny při provádění výpočtu.

Členské státy mohou rovněž upustit od výpočtu upravené solventnosti pojišťovny nebo zajišťovny, jestliže se jedná o přidruženou pojišťovnu nebo přidruženou zajišťovnu jiné pojišťovny, zajišťovny nebo holdingové pojišťovny, která má sídlo v jiném členském státě, a jestliže se příslušné orgány daného členského státu dohodly na tom, aby byl výkonem doplňkového dozoru pověřen příslušný orgán tohoto jiného členského státu.

V každém případě může být tato výjimka povolena pouze tehdy, jsou-li příslušné orgány přesvědčeny, že položky, které přicházejí v úvahu pro míru solventnosti pojišťoven nebo zajišťoven zahrnutých do výpočtu, jsou mezi tyto podniky rozděleny odpovídajícím způsobem.

Členské státy mohou stanovit, že pokud má přidružená pojišťovna nebo přidružená zajišťovna sídlo v jiném členském státě než pojišťovna nebo zajišťovna, pro kterou se výpočet upravené solventnosti provádí, zohledňuje výpočet stav solventnosti tohoto přidruženého podniku, jaký byl stanoven příslušnými orgány tohoto jiného členského státu.

2.2 Zprostředkovatelské holdingové pojišťovny

Při výpočtu upravené solventnosti u pojišťovny nebo zajišťovny, která drží prostřednictvím holdingové pojišťovny účast v přidružené pojišťovně, přidružené zajišťovně, pojišťovně z třetí země nebo zajišťovně z třetí země, se zohledňuje situace zprostředkující holdingové společnosti. Pouze za účelem tohoto výpočtu prováděného v souladu s obecnými zásadami a metodami popsanými v této příloze se s touto holdingovou pojišťovnou nakládá tak, jako by se jednalo o pojišťovnu nebo zajišťovnu, která podléhá nulovému požadavku solventnosti a stejným podmínkám, jaké jsou uvedeny v článku 16 směrnice 73/239/EHS, článku 27 směrnice 2002/83/ES nebo v článku 36 směrnice 2005/68/ES ohledně položek přicházejících v úvahu pro míru solventnosti.

2.3 Přidružené pojišťovny a přidružené zajišťovny se sídlem v třetích zemích

Při výpočtu upravené solventnosti pojišťovny nebo zajišťovny, která drží účast v pojišťovně nebo zajišťovně z třetí země, se s posledně jmenovanou pojišťovnou nebo zajišťovnou, pouze pro účely tohoto výpočtu, nakládá obdobně jako s přidruženou pojišťovnou nebo s přidruženou zajišťovnou, za použití obecných zásad a metod popsaných v této příloze.

Pokud však třetí země, v níž má tento podnik sídlo, stanoví, že musí být vydáno povolení, a uvalí na ni požadavek solventnosti, který je alespoň srovnatelný s požadavkem stanoveným ve směrnicích 73/239/EHS, 2002/83/ES nebo 2005/68/ES, mohou při zohlednění položek splnění tohoto požadavku členské státy stanovit, že s ohledem na výše uvedený podnik tento výpočet zohlední požadavek solventnosti a položky, které přicházejí v úvahu k uspokojení výše uvedeného požadavku stanoveného danou třetí zemí.

2.4 Přidružené uvěrové instituce, investiční podniky a finanční instituce

Při výpočtu upravené solventnosti pojišťovny nebo zajišťovny, která drží účast v úvěrové instituci, investičním podniku nebo finanční instituci, se přiměřeně použijí pravidla o odpočtu těchto účastí stanovená v článku 16 směrnice 73/239/EHS, v článku 27 směrnice 2002/83/ES a v článku 36 směrnice 2005/68/ES a rovněž ustanovení o tom, že členské státy jsou za jistých podmínek oprávněny povolit alternativní metody a také povolit, aby se tyto účasti neodpočítaly.

2,5.Nedostupnost nezbytných informací

Pokud příslušným orgánům nejsou z jakéhokoli důvodu k dispozici informace nezbytné k výpočtu upravené solventnosti pojišťovny nebo zajišťovny v souvislosti s přidruženým podnikem se skutečným sídlem v členském státě nebo v třetí zemi, odečte se účetní hodnota výše uvedeného podniku v pojišťovně nebo zajišťovně držící účast od položek, které přicházejí v úvahu pro upravenou míru solventnosti. V tom případě nejsou nerealizované zisky související s touto účastí připuštěny jako položka přicházející v úvahu pro upravenou míru solventnosti.

3. METODY VÝPOČTU

Metoda 1: Deduktivní a agregační metoda

Stav upravené solventnosti pojišťovny nebo zajišťovny držící účast se rovná rozdílu mezi:

i) součtem:

a) položek přicházejících v úvahu pro míru solventnosti pojišťovny nebo zajišťovny držící účast a

b) poměrného podílu pojišťovny nebo zajišťovny držící účast v položkách přicházejících v úvahu pro míru solventnosti přidružené pojišťovny nebo zajišťovny

a

ii) součtem:

a) účetní hodnoty v pojišťovně nebo zajišťovně držící účast přidružené pojišťovny nebo přidružené zajišťovny a

b) požadavku solventnosti pojišťovny nebo zajišťovny držící účast a

c) poměrného podílu požadavku solventnosti přidružené pojišťovny nebo přidružené zajišťovny.

Spočívá-li účast v přidružené pojišťovně nebo přidružené zajišťovně plně nebo zčásti v nepřímém vlastnictví, zahrne se do položky ii) písm. a) hodnota tohoto nepřímého vlastnictví s ohledem na rozhodné navazující účasti a do položek i) písm. b) a ii) písm. c) se zahrnou příslušné poměrné podíly položek, které přicházejí v úvahu pro míru solventnosti přidružené pojišťovny nebo přidružené zajišťovny.

Metoda 2: Metoda odpočtu požadavku

Upravená solventnost pojišťovny držící účast nebo zajišťovny držící účast se rovná rozdílu mezi:

i) součtem položek přicházejících v úvahu pro míru solventnosti pojišťovny držící účast nebo zajišťovny držící účast

a

ii) součtem:

a) požadavku solventnosti pojišťovny držící účast nebo zajišťovny držící účast a

b) poměrného podílu požadavku solventnosti přidružené pojišťovny nebo přidružené zajišťovny.

Při oceňování položek, které přicházejí v úvahu pro míru solventnosti, se podíly ve smyslu této směrnice ocení ekvivalenční metodou v souladu s možností stanovenou v čl. 59 odst. 2 písm. b) směrnice 78/660/EHS.

Metoda 3: Metoda založená na účetní konsolidaci

Výpočet upravené solventnosti pojišťovny držící účast nebo zajišťovny držící účast se provádí na základě konsolidované účetní závěrky. Upravená solventnost pojišťovny držící účast nebo zajišťovny držící účast se rovná rozdílu mezi položkami, které přicházejí v úvahu pro míru solventnosti na základě konsolidovaných údajů, a:

a) buď součtem požadavků solventnosti pojišťovny držící účast nebo zajišťovny držící účast a poměrných podílů požadavků solventnosti u přidružených pojišťoven nebo přidružených zajišťoven na základě procenta použitého pro sestavení konsolidované účetní závěrky,

b) nebo požadavkem solventnosti, který se vypočítá na základě konsolidovaných údajů.

Ustanovení směrnic 73/239/EHS, 91/674/EHS, 2002/83/ES a 2005/68/ES se použijí k výpočtu položek, které přicházejí v úvahu pro míru solventnosti a výpočtu požadavku solventnosti na základě konsolidovaných údajů.

PŘÍLOHA II

DOPLŇKOVÝ DOZOR NAD POJIŠŤOVNAMI A ZAJIŠŤOVNAMI, KTERÉ JSOU DCEŘINÝMI PODNIKY HOLDINGOVÉ POJIŠŤOVNY, POJIŠŤOVNY NEBO ZAJIŠŤOVNY Z TŘETÍ ZEMĚ

1. V případě dvou nebo více pojišťoven nebo zajišťoven uvedených v čl. 2 odst. 2, které jsou dceřinými podniky holdingové pojišťovny, pojišťovny nebo zajišťovny z třetí země a které jsou usazeny v různých členských státech, zajistí příslušné orgány, aby se metody popsané v této příloze používaly jednotným způsobem.

Příslušné orgány vykonávají doplňkový dozor tak často, jak je stanoveno směrnicemi 73/239/EHS, 91/674/EHS, 2002/83/ES a 2005/68/ES pro výpočet míry solventnosti u pojišťoven nebo zajišťoven.

2. Členské státy mohou upustit od výpočtu stanoveného v této příloze, s ohledem na některou pojišťovnu nebo zajišťovnu:

- jestliže je uvedená pojišťovna nebo zajišťovna přidruženým podnikem jiné pojišťovny nebo zajišťovny a jestliže to bylo zohledněno při výpočtu, který stanoví tato příloha a který se provádí u výše uvedeného jiného podniku,

- jestliže uvedená pojišťovna nebo zajišťovna a jedna nebo více pojišťoven nebo zajišťoven, které mají povolení k výkonu pojišťovací činnosti ve stejném členské státě, mají jako svůj mateřský podnik stejnou holdingovou pojišťovnu, pojišťovnu nebo zajišťovnu z třetí země, a jestliže je tato pojišťovna nebo zajišťovna zohledněna při výpočtu, který stanoví tato příloha, a který se provádí u jednoho z výše uvedených jiných podniků,

- jestliže uvedená pojišťovna nebo zajišťovna a jedna nebo více pojišťoven nebo zajišťoven, které mají povolení k výkonu v různých členských státech, mají jako svůj mateřský podnik stejnou holdingovou pojišťovnu, pojišťovnu nebo zajišťovnu z třetí země, a jestliže byla v souladu s čl. 4 odst. 2 uzavřena dohoda, která umožňuje výkon doplňkového dozoru podle této přílohy příslušnému orgánu jiného členského státu.

V případě navazujících účastí (například: holdingová pojišťovna nebo pojišťovna nebo zajišťovna, která je sama vlastněna jinou holdingovou pojišťovnou, pojišťovnou nebo zajišťovnou z třetí země) mohou členské státy použít výpočet stanovený v této příloze pouze na úrovni vrcholného mateřského podniku pojišťovny nebo zajišťovny, která je holdingovou pojišťovnou, pojišťovnou nebo zajišťovnou z třetí země.

3. Příslušné orgány zajistí, aby se výpočty obdobné výpočtům popsaným v příloze I prováděly na úrovni holdingové pojišťovny, pojišťovny nebo zajišťovny z třetí země.

Obdoba spočívá v použití obecných zásad a metod popsaných v příloze I na úrovni holdingové pojišťovny, pojišťovny nebo zajišťovny z třetí země.

Výhradně pro účely tohoto výpočtu se s mateřským podnikem nakládá tak, jako kdyby byl pojišťovnou nebo zajišťovnou, která podléhá:

- nulovému požadavku solventnosti, pokud se jedná o holdingovou pojišťovnu,

- požadavku solventnosti, určenému podle zásad oddílu 2.3 přílohy I, pokud se jedná o pojišťovnu nebo zajišťovnu z třetí země,

a podléhá stejným podmínkám, které jsou stanoveny v článku 16 směrnice 73/239/EHS, v článku 27 směrnice 2002/83/ES a v článku 36 směrnice 2005/68/ES v otázce položek, které přicházejí v úvahu pro míru solventnosti.

4.Nedostupnost nezbytných informací

Pokud příslušným orgánům nejsou z jakéhokoli důvodu k dispozici informace nezbytné k výpočtu stanovenému v této příloze týkajícímu se přidruženého podniku, který má sídlo v členském státě nebo v třetí zemi, odečte se účetní hodnota výše uvedeného podniku v podniku držícím účast od položek, které přicházejí v úvahu pro výpočet stanovený v této příloze. V takovém případě se nerealizované zisky související s takovou účastí nepřipouštějí jako položka, která přichází v úvahu pro tento výpočet.

ò nový

PŘÍLOHA IV

STANDARDNÍ VZOREC SOLVENTNOSTNÍHO KAPITÁLOVÉHO POžADAVKU (SCR)

1. Výpočet základního solventnostního kapitálového požadavku

Základní solventnostní kapitálový požadavek (SCR) stanovený v čl. 103 odst. 1 se rovná:

[pic]

kde SCR i označuje rizikový modul i a SCR j označuje rizikový modul j a kde „ i,j “ znamená, že součet různých členů by měl pokrývat všechny možné kombinace i a j . Ve výpočtu jsou SCR i a SCR j nahrazeny:

- SCR neživotní , který označuje modul neživotního upisovacího rizika,

- SCR životní , který označuje modul životního upisovacího rizika,

- SCR zvláštní zdravotní , který označuje modul zvláštního zdravotního upisovacího rizika,

- SCR tržní , který označuje modul tržního rizika,

- SCR selhání , který označuje modul rizika selhání protistrany.

Koeficient Corr i,j označuje položku stanovenou v řádce i and v sloupci j této korelační matice:

j i | Tržní | Selhání | Životní | Zvláštní zdravotní | Neživotní |

Tržní | 1 | 0,25 | 0,25 | 0,25 | 0,25 |

Selhání | 0,25 | 1 | 0,25 | 0,25 | 0,5 |

Životní | 0,25 | 0,25 | 1 | 0,25 | 0 |

Zvláštní zdravotní | 0,25 | 0,25 | 0,25 | 1 | 0 |

Neživotní | 0,25 | 0,5 | 0 | 0 | 1 |

2. Výpočet modulu neživotního upisovacího rizika

Modul neživotního upisovacího rizika stanovený v čl. 104 odst. 2 se rovná:

[pic]

kde SCR i označuje podmodul i a SCR j označuje podmodul j a kde „ i,j “ znamená, že součet různých členů by měl pokrývat všechny možné kombinace i a j . Ve výpočtu jsou SCR i a SCR j nahrazeny:

- SCR pojistné a rezervy v neživotním , který označuje podmodul rizika pojistného a rizika rezerv v neživotním pojištění,

- SCR neživotní katastrofické , který označuje podmodul neživotního katastrofického rizika.

3. Výpočet modulu životního upisovacího rizika

Modul životního upisovacího rizika stanovený v čl. 104 odst. 3 se rovná:

[pic]

kde SCR i označuje podmodul i a SCR j označuje podmodul j a kde „ i,j “ znamená, že součet různých členů by měl pokrývat všechny možné kombinace i a j . Ve výpočtu jsou SCR i a SCR j nahrazeny:

- SCR úmrtnost , který označuje podmodul rizika úmrtnosti,

- SCR dlouhověkost , který označuje podmodul rizika dlouhověkosti,

- SCR invalidita , který označuje podmodul rizika invalidity a nemocnosti,

- SCR náklady v životním , který označuje podmodul rizika nákladů v životním pojištění,

- SCR revizní , který označuje podmodul revizního rizika,

- SCR storna , který označuje podmodul rizika storen,

- SCR životní katastrofické , který označuje podmodul životního katastrofického rizika.

4. Výpočet modulu zvláštního zdravotního upisovacího rizika

Modul zvláštního zdravotního upisovacího rizika stanovený v čl. 104 odst. 4 se rovná:

[pic]

kde SCR i označuje podmodul i a SCR j označuje podmodul j a kde „ i,j “ znamená, že součet různých členů by měl pokrývat všechny možné kombinace i a j . Ve výpočtu jsou SCR i a SCR j nahrazeny:

- SCR pojistné a rezervy ve zdravotním , který označuje podmodul rizika neživotního pojistného a rezerv,

- SCR náklady ve zdravotním , který označuje podmodul rizika nákladů ve zdravotním pojištění,

- SCR ohrožení zdraví při epidemiích , který označuje podmodul rizika ohrožení zdraví při epidemiích.

5. Výpočet modulu tržního rizika

Modul tržního rizika stanovený v čl. 104 odst. 5 se rovná:

[pic]

kde SCR i označuje podmodul i a SCR j označuje podmodul j a kde „ i,j “ znamená, že součet různých členů by měl pokrývat všechny možné kombinace i a j . Ve výpočtu jsou SCR i a SCR j nahrazeny:

- SCR úroková míra , který označuje podmodul úrokového rizika,

- SCR akcie , který označuje podmodul akciového rizika,

- SCR majetek , který označuje podmodul majetkového rizika,

- SCR rozpětí , který označuje podmodul rizika kreditního rozpětí,

- SCR koncentrace , který označuje podmodul koncentrace tržních rizik,

- SCR měna , který označuje podmodul měnového rizika.

92/49/EHS článek 44 odst. 2 (přizpůsobený)

PŘÍLOHA V

√ SKUPINY ODVěTVÍ NEžIVOTNÍHO POJIšTěNÍ PRO ÚčELY čLÁNKU 156

Skupiny odvětví se stanoví takto:

1. úraz a nemoc (odvětví 1 a 2 přílohy I),

2. pojištění motorových vozidel (odvětví 3, 7 a 10 přílohy I, se specifikací údajů týkajících se odvětví 10 s vyloučením odpovědnosti dopravce),

3. požár a jiné škody na majetku (odvětví 8 a 9 přílohy I),

4. letecké pojištění, námořní pojištění, pojištění dopravních prostředků a pojištění přepravy zboží (odvětví 4, 5, 6, 7, 11 a 12 přílohy I),

5. obecná občanskoprávní odpovědnost (odvětví 13 přílohy I),

6. úvěr a záruka (kauce) (odvětví 14 a 15 přílohy I),

7. ostatní odvětví (odvětví 16, 17 a 18 přílohy I).

ò nový

PŘÍLOHA VI

Část A

Zrušené směrnice spolu s jejich následnými změnami(uvedené v článku 319)

Směrnice Rady 64/225/EHS (Úř. věst. 56, 4. 4. 1964, s. 878) |

Příloha I část III bod G odst. 1 aktu o přistoupení z roku 1973 (Úř. věst. L 236, 23. 9. 2003, s. 342) |

První směrnice Rady 73/239/EHS (Úř. věst. L 228, 16. 8., s. 3) |

Směrnice Rady 76/580/EHS (Úř. věst. L 189, 13. 7. 1976, s. 13) | pouze článek 1 |

Směrnice Rady 84/641/EHS (Úř. věst. L 339, 27. 12. 1984, s. 21) | pouze články 1 až 14 |

Směrnice Rady 87/343/EHS (Úř. věst. L 185, 4. 7. 1987, s. 72) |

Směrnice Rady 87/344/EHS (Úř. věst. L 185, 4. 7. 1987, s. 77) | pouze článek 9 |

Druhá směrnice Rady 88/357/EHS (Úř. věst. L 172, 4. 7. 1988, s. 1) | pouze články 9, 10 a 11 |

Směrnice Rady 90/618/EHS (Úř. věst. L 330, 29. 11. 1990, s. 44) | pouze články 2, 3 a 4 |

Směrnice Rady 92/49/EHS (Úř. věst. L 228, 11. 8. 1992, s. 1) | pouze články 4, 5, 6, 7, 9, 10, 11, 13, 14, 17, 18, 24, 32, 33 a 53 |

Směrnice Evropského parlamentu a Rady 95/26/EHS (Úř. věst. L 168, 18. 7. 1995, s. 7) | pouze čl. 2 odst. 2 třetí odrážka a čl. 3 odst. 1 |

Směrnice Evropského parlamentu a Rady 2000/26/ES (Úř. věst. L 181, 20. 7. 2000, s. 65) | pouze článek 8 |

Směrnice Evropského parlamentu a Rady 2002/13/ES (Úř. věst. L 77, 20. 3. 2002, s. 17) |

Směrnice Evropského parlamentu a Rady 2002/87/ES (Úř. věst. L 35, 11. 2. 2003, s. 7) | pouze článek 22 |

Směrnice Evropského parlamentu a Rady 2005/1/ES (Úř. věst. L 79, 24. 3. 2005, s. 9) | pouze článek 4 |

Směrnice Evropského parlamentu a Rady 2005/68/ES (Úř. věst. L 323, 9. 12. 2005, s. 1) | pouze článek 57 |

Směrnice Evropského parlamentu a Rady 2006/101/ES (Úř. věst. L 363, 20. 12. 2006, s. 238) | pouze bod I přílohy |

Směrnice Rady 73/240/EHS (Úř. věst. L 228, 16. 8. 1973, s. 20) |

Směrnice Rady 76/580/EHS (Úř. věst. L 189, 13. 7. 1976, s. 13) |

Směrnice Rady 78/473/EHS (Úř. věst. L 151, 7. 6. 1978, s. 25) |

Směrnice Rady 84/641/EHS (Úř. věst. L 339, 27. 12. 1984, s. 21) |

Směrnice Rady 87/344/EHS (Úř. věst. L 185, 4. 7. 1987, s. 77) |

Druhá směrnice Rady 88/357/EHS (Úř. věst. L 172, 4. 7. 1988, s. 1) |

Směrnice Rady 90/618/EHS (Úř. věst. L 330, 29. 11. 1990, s. 44) | pouze články 5 až 10 |

Směrnice Rady 92/49/EHS (Úř. věst. L 228, 11. 8. 1992, s. 1) | pouze čl. 12 odst. 1 a články 19, 23, 27, 30, 34, 35, 36, 37, 39, 40, 42, 43, 44, 45 a 46 |

Směrnice Evropského parlamentu a Rady 2000/26/ES (Úř. věst. L 181, 20. 7. 2000, s. 65) | pouze článek 9 |

Směrnice Evropského parlamentu a Rady 2005/14/ES (Úř. věst. L 149, 11. 6. 2005, s. 14) | pouze článek 3 |

Směrnice Rady 92/49/EHS (Úř. věst. L 228, 11. 8. 1992, s. 1) |

Směrnice Evropského parlamentu a Rady 95/26/EHS (Úř. věst. L 168, 18. 7. 1995, s. 7) | pouze čl. 2 odst. 1 první odrážka, čl. 4 odst. 1, odst. 3 a odst. 5 a čl. 5 druhá odrážka |

Směrnice Evropského parlamentu a Rady 2000/64/ES (Úř. věst. L 290, 17. 11. 2000, s. 27) | pouze článek 2 |

Směrnice Evropského parlamentu a Rady 2002/87/ES (Úř. věst. L 35, 11. 2. 2003, s. 1) | pouze článek 24 |

Směrnice Evropského parlamentu a Rady 2005/1/ES (Úř. věst. L 79, 24. 3. 2005, s. 9) | pouze článek 6 |

Směrnice Evropského parlamentu a Rady 2005/68/ES (Úř. věst. L 323, 9. 12. 2005, s. 1) | pouze článek 58 |

Směrnice Evropského parlamentu a Rady 98/78/ES (Úř. věst. L 330, 5. 12. 1998, s. 1) |

Směrnice Evropského parlamentu a Rady 2002/87/ES (Úř. věst. L 35, 11. 2. 2003, s. 1) | pouze článek 28 |

Směrnice Evropského parlamentu a Rady 2005/1/ES (Úř. věst. L 79, 24. 3. 2005, s. 9) | pouze článek 7 |

Směrnice Evropského parlamentu a Rady 2005/68/ES (Úř. věst. L 323, 9. 12. 2005, s. 1) | pouze článek 59 |

Směrnice Evropského parlamentu a Rady 2001/17/ES (Úř. věst. L 110, 20. 4. 2001, s. 28) |

Směrnice Evropského parlamentu a Rady 2002/83/ES (Úř. věst. L 345, 19. 12. 2002, s. 1) |

Směrnice Rady 2004/66/ES (Úř. věst. L 168, 1. 5. 2004, s. 35) | pouze bod II přílohy |

Směrnice Evropského parlamentu a Rady 2005/1/ES (Úř. věst. L 79, 24. 3. 2005, s. 9) | pouze článek 8 |

Směrnice Evropského parlamentu a Rady 2005/68/ES (Úř. věst. L 323, 9. 12. 2005, s. 1) | pouze článek 60 |

Směrnice Evropského parlamentu a Rady 2006/101/ES (Úř. věst. L 363, 20. 12. 2006, s. 238) | pouze bod III přílohy |

Směrnice Evropského parlamentu a Rady 2005/68/ES (Úř. věst. L 323, 9. 12. 2005, s. 1) |

ČÁST B

Lhůty pro provedení do vnitrostátních právních předpisů(uvedené v článku 319)

Směrnice | Lhůta pro provedení | Lhůta pro použitelnost |

64/225/EHS | 17. listopadu 2002 |

73/239/EHS | 31. ledna 1975 |

73/240/EHS | 31. prosince 1976 |

76/580/EHS | 31. prosince 1976 |

78/473/EHS | 3. prosince 1979 | 3. června 1980 |

84/641/EHS | 30. června 1987 | 1. ledna 1988 |

87/343/EHS | 1. ledna 1990 | 1. července 1990 |

87/344/EHS | 1. ledna 1990 | 1. července 1990 |

88/357/EHS | 30. prosince 1989 | 30. června 1990 |

90/618/EHS | 20. května 1992 | 20. listopadu 1992 |

92/49/EHS | 31. prosince 1993 | 1. července 1994 |

95/26/EHS | 18. července 1996 | 18. července 1996 |

98/78/ES | 5. června 2000 |

2000/26/EHS | 17. listopadu 2002 | 17. listopadu 2002 |

2000/64/ES | 17. listopadu 2002 | 17. listopadu 2002 |

2001/17/ES | 20. dubna 2003 |

2002/13/ES | 20. září 2003 |

2002/83/ES | 20. září 2003 |

2004/66/ES | 1. května 2004 |

2002/87/ES | 10. srpna 2004 |

2005/1/ES | 13. května 2005 |

2005/14/ES | 11. května 2005 |

2005/68/ES | 10. prosince 2007 |

2006/101/ES | 1. ledna 2007 |

〉

PŘÍLOHA VII

Srovnávací tabulka

Směrnice

73/239/EHS | Směrnice

78/473/EHS | Směrnice

84/641/EHS | Směrnice

87/344/EHS | Směrnice

88/357/EHS | Směrnice

90/618/EHS | Směrnice

92/49/EHS | Směrnice

98/78/ES | Směrnice

2001/17/ES | Směrnice

2002/83/ES | Směrnice

2005/68/ES | Tato směrnice | |Čl. 1 bod 1 | | | | | | | | |Čl. 2 první věta |Čl. 1 odst. 1 |Čl. 1 bod 1 | |Čl. 2 bod 1 písm. a) až c) | | | | | | | | | | |--- | |Čl. 2 bod 1 písm. d) | | | | | | | | |Čl. 3 bod 4 | |Článek 3 | |Čl. 2 bod 2 písm. a) až c) | | | | | | | | | | |Čl. 5 bod 1 až 3 | |Čl. 2 bod 2 písm. d) | | |Čl. 1 první pododstavec | | | | | | | |Čl. 5 bod 4 | |Čl 3 odst. 1 | | | | | | | | | | |--- | |Čl. 3 odst. 2 | | | | | | | | | | |Článek 7 | |Čl. 4 první věta | | | | | | | | | | |Čl. 8

první věta | |Čl. 4 písm a), c) | | | | | | | | | | |Čl. 8 bod 2

a 3 | |Čl. 4 písm. d) | | | | | | | | | | |Čl. 8 bod 5 | |

Čl. 4 písm. b) a e) | | | | | | | | | | |--- | |Článek 5 | | | | | | | | | | |--- | |Článek 6 | | | | | | | | | | |--- | |Článek 7 | | | | | | | | | | |--- | |Článek 8 | | | | | | | | | | |--- | |Článek 9 | | | | | | | | | | |--- | |Článek 10 | | | | | | | | | | |--- | |Článek 11 | | | | | | | | | | |--- | |Článek 12 | | | | | | | | |Článek 9 |Článek 13 |Článek 25 | |Článek 13 | | | | | | | | | | |--- | |Článek 14 | | | | | | | | | | |--- | |Článek 15 | | | | | | | | | | |Články 74 až 84 | |Článek 16 | | | | | | | | | | |Články 85 až 98 | |Článek 16a | | | | | | | | | | |Články 99 až 124 | |Čl. 17 odst. 1 | | | | | | | | | | |Článek 125 a čl. 126 odst. 1 písm. a) až c) | |Čl. 17 odst. 2 | | | | | | | | | | |Čl. 126 odst. 1 písm. d) | |Článek 18 | | | | | | | | | | |--- | |Článek 19 | | | | | | | | | | |--- | |Článek 20 | | | | | | | | | | |--- | |Článek 21 | | | | | | | | | | |--- | |Článek 22 | | | | | | | | | | |--- | |Čl. 23 odst. 1 | | | | | | | | | | |Čl. 159 odst. 1 | |Čl. 23 odst. 2 | | | | | | | | | | |Čl. 159 odst. 2 písm. a) až d), f) a h) a odst. 3 | |Článek 24 | | | | | | | | | | |--- | |Čl. 25 odst. 1 | | | | | | | | | | |--- | |Čl. 25 odst. 2 | | | | | | | | | | |Čl. 163 odst. 3 | |Čl. 25 odst. 3 | | | | | | | | | | |--- | |Článek 26 | | | | | | | | | | |--- | |Článek 27 | | | | | | | | | | |--- | |Článek 28 | | | | | | | | | | |Článek 167 | |Článek 29 | | | | | | | | |Článek 57 | |Článek 168 | |Čl. 30 odst. 1 až 4 | | | | | | | | | | |--- | |

Čl. 30 odst. 5 | | | | | | | | | | |Čl. 314 odst. 4 | |Článek 31 | | | | | | | | | | |--- | |Článek 32 | | | | | |Čl. 5 odst. 2 | | | | |------odstavec; Čl. 15 odst. 3 první pododstavec | |Článek 33 | | | | | | | | | | |--- | |Článek 34 | | | | | | | | | | |--- | |Článek 35 |Článek 10 |Čl. 19 odst. 1 |Článek 10 |Článek 32 |Čl. 12 druhý pododstavec |Čl. 57 odst. 1 |Čl. 11 odst. 1 a 3 |Čl. 31 odst. 1 |Čl. 69 odst. 1 až 4 |Čl. 64 odst. 1 |Čl. 318 odst. 1 | |Článek 36 |Článek 11 |Čl. 19 odst. 2 |Článek 11 |Článek 33 |Čl. 12 první pododstavec |Čl. 57 odst. 2 |Čl. 11 odst. 4 |Čl. 31 odst. 3 |Článek 70 |Čl. 64 odst. 2 |Čl. 318 odst. 2 | |Článek 37 | | | | | | | | | | |--- | |Článek 38 |Článek 12 |Článek 21 |Článek 12 |Článek 35 |Článek 13 |Článek 58 |Článek 13 |Článek 33 |Článek 73 |Článek 66 |Článek 321 | |Příloha bod A | | | | | | | | | | |Čl. 15 odst. 2 druhý pododstavec | |Příloha bod B | | | | | | | | | | |--- | |Příloha bod C | | | | | | | | | | |Čl. 16 odst. 1 | | |Článek 1 | | | | | | | | | |Čl. 197 odst. 1 | |

|Čl. 1 odst. 1 | | | | | | | | | |Čl. 197 odst. 2 | | |Čl. 1 odst. 2 | | | | | | | | | |--- | | |Čl. 2 odst. 1 | | | | | | | | | |Čl. 197 odst. 1 písm. a) až f) | | |Čl. 2 odst. 2 | | | | | | | | | |Čl. 197 odst. 4 | | |Článek 3 | | | | | | | | | |Článek 198 | | |Čl. 4 odst. 1 | | | | | | | | | |Čl. 199 první pododstavec | | |Čl. 4 odst. 2 | | | | | | | | | |Čl. 199 druhý pododstavec | | |Článek 5 | | | | | | | | | |Článek 200 | | |Článek 6 | | | | | | | | | |Článek 202 | | |Článek 7 | | | | | | | | | |Článek 201 | | |Článek 8 | | | | | | | | | |Článek 203 | | |Článek 9 | | | | | | | | | |--- | | | |Čl. 1 odst. 1 | | | | | | |Čl. 2 první věta | |Čl. 2 odst. 1

první pododstavec | | | |Čl. 1 odst. 2 | | | | | | | | |Čl. 2 odst. 2 | |

| |Čl. 1 odst. 3 | | | | | | | | |---- | | | |Článek 2 s výjimkou posledního pododstavce | | | | | | | | |Článek 6 | | | |Čl. 2 písm. b) poslední pododstavec | | | | | | | | |Čl. 15 odst. 4 | | | |Článek 3 | | | | | | | | | | | | |Článek 4 | | | | | | | | |Čl. 8 bod 1 | | | |Článek 5 | | | | | | | | | | | | |Článek 6 | | | | | | | | | | | | |Článek 7 | | | | | | | | | | | | |Článek 8 | | | | | | | | | | | | |Článek 9 | | | | | | | | | | | | |Článek 10 | | | | | | | | | | | | |Čl. 11 odst. 1 | | | | | | | | |Čl. 33 odst. 1 | | | |Čl. 11 odst. 2 | | | | | | | | |--- | |

| |Čl. 12 odst. 1 | | | | | | | | |Čl. 164 odst. 1 písm. b) a c) a odst. 4 | | | |Čl. 12 odst. 2 | | | | | | | | |Čl. 164 odst. 2 písm. h) | | | |Čl. 12 odst. 3 | | | | | | | | |Čl. 164 odst. 3 | | | |Čl. 12 odst. 4 | | | | | | | | |Čl. 164 odst. 4 | | | |Článek 13 | | | | | | | | |Čl. 165 druhý pododstavec | | | |Článek 14 | | | | | | | | |Článek 204 | | | |Článek 15 | | | | | | | | |--- | | | |Článek 16 | | | | | | | | |--- | | | |Článek 17 | | | | | | | | |--- | | | |Článek 18 | | | | | | | | |--- | | | |Článek 20 | | | | | | | | |--- | | | | |Článek 1 | | | | | | | |--- | | | | |Článek 2 | | | | | | | |Článek 205 | | | | |Čl. 3 odst. 1 | | | | | | | |Článek 206 | |

| | |Čl. 3 odst. 2 | | | | | | | |Čl 207 odst. 1 první pododstavec, odst. 2, 3 a 4 | | | | |Čl. 3 odst. 3 | | | | | | | |Čl. 207 odst. 1 druhý pododstavec | | | | |Článek 4 | | | | | | | |Článek 208 | | | | |Článek 5 | | | | | | | |Článek 209 | | | | |Článek 6 | | | | | | | |Článek 210 | | | | |Článek 7 | | | | | | | |Článek 211 | | | | |Článek 8 | | | | | | | |Článek 212 | | | | |Článek 9 | | | | | | | |Čl. 16 odst. 2 | | | | | |Čl. 2 písm. a) až c) a e) až f) | | | | | | |--- | | | | | |Čl. 2 písm. d) | | | | | | |Čl. 13 bod 10 | | | | | |Článek 3 | | | | | | |Čl. 142 odst. 1 druhý pododstavec | | | | | |Článek 4 | | | | | | |Článek 194 | |

| | | |Článek 5 | | | | | | |Čl. 176 odst. 2 | | | | | |Článek 6 | | | | | | | | | | | | |Čl. 7 odst. 1 písm. a) až c) | | | | | | |Článek 175 | | | | | |Čl. 7 odst. 1 písm. f) | | | | | | |Článek 176 odst. 1 | | | | | |Čl. 7 odst. 1 písm. g) | | | | | | |Článek 177 | | | | | |Čl. 7 odst. 1 písm. h) | | | | | | |Článek 178 | | | | | |Čl. 7 odst. 1 písm. i) | | | | | | |Článek 179 | | | | | |Čl. 7 odst. 2 | | | | | | |Článek 180 | | | | | |Čl. 7 odst. 3 | | | | | | |Článek 181 | | | | | |Čl. 8 odst. 1 až 3 | | | | | | |Čl. 182 odst. 1 až 3 | | | | | |Čl. 8 odst. 4 písm. a) | |Čl. 30 odst. 1 | | | | |Čl. 182 odst. 4 první pododstavec | | | | | |Čl. 8 odst. 4 písm. b) | | | | | | |--- | | | | | |Čl. 8 odst. 4 písm. c) a d) | | | | | | |Čl. 182 odst. 4 druhý a třetí pododstavec | |

| | | |Čl. 8 odst. 5 písm. a) a b) | | | | | | |Čl. 182 odst. 5 | | | | | |Čl. 8 odst. 5 písm. c) | | | | | | |Čl. 182 odst. 6 | | | | | |Článek 9 | | | | | | |--- | | | | | |Článek 20 | | | | | | |--- | | | | | |Článek 11 | | | | | | |--- | | | | | |Článek 12 | | | | | | |--- | | | | | |Článek 13 | | | | | | |--- | | | | | |Článek 14 | | | | | | |--- | | | | | |Článek 15 | | | | | | |--- | | | | | |Článek 16 | | | | | | |--- | | | | | |Článek 17 | | | | | | |--- | | | | | |Článek 18 | | | | | | |--- | | | | | |Článek 19 | | | | | | |--- | | | | | |Článek 20 | | | | | | |--- | | | | | |Článek 21 | | | | | | |--- | |

| | | |Článek 22 | | | | | | |--- | | | | | |Článek 23 | | | | | | |--- | | | | | |Článek 24 | | | | | | |--- | | | | | |Článek 25 | | | | | | |--- | | | | | |Článek 26 | | | | | | |--- | | | | | |Článek 27 | | | | | | |--- | | | | | |Článek 28 | | | | | | |--- | | | | | |Článek 29 | | | | | | | | | | | | |Článek 30 | | | | | | |Článek 311 | | | | | |Článek 31 | | | | | | |Čl. 312 odst. 2 | | | | | |Článek 34 | | | | | | |--- | | | | | |Příloha I | | | | | | |--- | | | | | |Příloha 2A | | | | | | |--- | | | | | |Příloha 2B | | | | | | |--- | | | | | | |Čl. 1 písm. a) | | | | | |--- | | | | | | |Čl. 1 písm. b) | | | | | |Čl. 13 bod 19 | |

| | | | |Článek 1 písm. c) a d) | | | | | |--- | | | | | | |Čl. 1 písm. e) | | | | | |Čl. 13 bod 20 | | | | | | |Článek 2 | | | | | |--- | | | | | | |Článek 3 | | | | | |--- | | | | | | |Článek 4 | | | | | |--- | | | | | | |Článek 5 | | | | | |--- | | | | | | |Čl. 6 odst. 1 až 3 | | | | | |Článek 147 | | | | | | |Čl. 6 odst. 4 první pododstavec | | | | | |Článek 148 | | | | | | |Čl. 6 odst. 4 druhý až pátý pododstavec | | | | | |Článek 149 | | | | | | |Článek 7 | | | | | |--- | | | | | | |Článek 8 | | | | | |--- | | | | | | |Článek 9 | | | | | |--- | | | | | | |Článek 10 | | | | | |--- | |

| | | | |Článek 11 | | | | | |--- | | | | | | | |Čl. 1 písm. a) | | | | |--- | | | | | | | |Čl. 1 písm. b) | | | | |Čl. 13 bod 2 | | | | | | | |Čl. 1 písm. c) | | | | |Čl. 13 bod 6 | | | | | | | |Čl. 1 písm. d) | | | | |--- | | | | | | | |Čl. 1 písm. e) | | | | |--- | | | | | | | |Čl. 1 písm. f) | | | | |---- | | | | | | | |Čl. 1 písm. g) | | | | |Čl. 13 bod 17 | | | | | | | |Čl. 1 písm. h), i), j) a k) | | | | |--- | | | | | | | |Článek 2 | | | | |--- | | | | | | | |Článek 3 | | | | |Článek 195 | | | | | | | |Článek 4 | | | | |Čl. 14 odst. 1 a 2 | | | | | | | |Čl. 5 odst. 1 | | | | |--- | | | | | | | |Čl. 5 odst. 2 | | | | |--- | | | | | | | |Čl. 5 odst. 2 písm. a) | | | | |Čl. 15 odst. 3 první pododstavec | | | | | | | |Čl. 5 odst. 2 písm. b) | | | | |--- | | | | | | | |Čl. 6 odst. 1 | | | | |Čl. 18 odst. 1 | | | | | | | |Čl. 6 odst. 1 písm. a) | | | | |Příloha IIIA | | | | | | | |Čl. 6 odst. 1 písm. b) | | | | |Čl. 18 odst. 1 písm. a) | | | | | | | |Čl. 6 odst. 1 písm. c) a d) | | | | |--- | | | | | | | |Čl. 6 odst. 1 písm. e) | | | | |Čl. 18 odst. 1 písm. g) | | | | | | | |Čl. 6 odst. 2 | | | | |Čl. 18 odst. 2 | | | | | | | |Čl. 6 odst. 3 první pododstavec | | | | |Čl. 21 odst. 4 | | | | | | | |Čl. 6 odst. 3 druhý pododstavec | | | | |--- | | | | | | | |Čl. 6 odst. 3 třetí pododstavec | | | | |Čl. 21 odst. 2 | | | | | | | |Čl. 6 odst. 3 čtvrtý pododstavec | | | | |Čl. 21 odst. 2 | | | | | | | |Čl. 6 odst. 3 čtvrtý pododstavec | | | | |Čl. 21 odst. 3 | | | | | | | |Čl. 6 odst. 4 | | | | |---- | | | | | | | |Čl. 7 písm. a) až c) | | | | |----- | | | | | | | |Čl. 7 písm. d) | | | | |Čl. 23 odst. 1 písm. e) | | | | | | | |Čl. 7 písm. e) | | | | |Čl. 23 odst. 2 písm. e) bod i) | | | | | | | |Čl. 7 písm. f) | | | | |Čl. 23 odst. 2 písm. e) bod ii) | | | | | | | |Čl. 7 písm. g) a h) | | | | |--- | | | | | | | |Článek 8 | | | | |--- | | | | | | | |Čl. 9 odst. 1 | | | | |--- | | | | | | | |Čl. 9 odst. 2 | | | | |Čl. 29 odst. 2 | | | | | | | |Čl. 9 odst. 3 | | | | |--- | | | | | | | |Článek 10 | | | | |--- | | | | | | | |Článek 11 | | | | |--- | | | | | | | |Čl. 12 odst. 1 až 5 a odst. 6 první pododstavec | | | | |--- | | | | | | | |Čl. 12 odst. 6 druhý pododstavec | | | | |Čl. 39 odst. 6 třetí pododstavec | | | | | | | |Článek 13 | | | | |--- | | | | | | | |Článek 14 | | | | |--- | | | | | | | |Čl. 15 odst. 1 a 2 | | | | |--- | | | | | | | |Čl. 15 odst. 3 | | | | |Čl. 59 první pododstavec | | | | | | | |Čl. 15 odst. 4 | | | | |--- | | | | | | | |Čl. 16 odst. 1 až 5 druhý pododstavec první věta | | | | |--- | | | | | | | |Čl. 16 odst. 5 druhý pododstavec poslední věta | | | | |Čl. 66 odst. 3 | | | | | | | |Článek 17 | | | | |--- | | | | | | | |Článek 18 | | | | |--- | | | | | | | |Článek 19 | | | | |--- | | | | | | | |Článek 20 | | | | |--- | | | | | | | |Článek 21 | | | | |--- | | | | | | | |Článek 22 | | | | |--- | | | | | | | |Článek 23 | | | | |--- | | | | | | | |Článek 24 | | | | |--- | | | | | | | |Článek 25 | | | | |--- | | | | | | | |Článek 26 | | | | |--- | | | | | | | |Článek 27 | | | | |Čl. 176 odst. 1 | | | | | | | |Článek 28 | | | | |--- | | | | | | | |Čl. 29 první pododstavec |Čl. 1 písm. e) | | | |Čl. 188 odst. 1 | | | | | | | |Čl. 29 druhý pododstavec | | | | |Čl. 188 odst. 3 | | | | | | | |Čl. 30 odst. 1 | | | | |Čl. 182 odst. 4 první pododstavec | | | | | | | |Čl. 30 odst. 2 | | | | |Čl. 188 odst. 2 | | | | | | | |Článek 31 | | | | |Článek 190 | | | | | | | |Čl. 32 odst. 1 | | | | |--- | | | | | | | |Čl. 32 odst. 2 písm. a) a b) | | | | |Čl. 142 odst. 2 písm. a) a b) | | | | | | | |Čl. 32 odst. 2 písm. c) | | | | |Čl. 142 odst. 2 písm. d) první pododstavec | | | | | | | |Čl. 32 odst. 2 písm. d) | | | | |Čl. 32 odst. 2 písm. d) poslední pododstavec | | | | | | | |Čl. 32 odst. 2 poslední pododstavec | | | | |Čl. 142 odst. 3 | | | | | | | |Čl. 32 odst. 3 první a druhý pododstavec | | | | |Čl. 143 odst. 1 | | | | | | | |Čl. 32 odst. 3 třetí pododstavec | | | | |Čl. 143 odst. 2 | | | | | | | |Čl. 32 odst. 4 | | | | |Čl. 143 odst. 3 první pododstavec | | | | | | | |Čl. 32 odst. 5 | | | | |Čl. 143 odst. 4 druhý pododstavec | | | | | | | |Čl. 32 odst. 6 | | | | |Čl. 142 odst. 4 | | | | | | | |Článek 33 | | | | |--- | | | | | | | |Článek 34 | | | | |Článek 144 | | | | | | | |Článek 35 | | | | |Článek 195 | | | | | | | |Článek 36 | | | | |Článek 146 | | | | | | | |Článek 37 | | | | |--- | | | | | | | |Článek 38 | | | | |--- | | | | | | | |Článek 39 | |Článek 6 | | |Článek 151 | | | | | | | |Článek 40 | | | | |--- | | | | | | | |Článek 41 | | | | |--- | | | | | | | |Článek 42 | |Článek 9 | | |--- | | | | | | | |Čl. 43 odst. 1 | | | | |--- | | | | | | | |Čl. 43 odst. 2 | | | | |Čl. 191 odst. 1 | | | | | | | |Čl. 43 odst. 3 | | | | |Čl. 191 odst. 2 | | | | | | | |Čl. 44 odst. 1 | | | | |--- | | | | | | | |Čl. 44 odst. 2 první pododstavec | | | | |Čl. 156 první a druhý pododstavec | | | | | | | |Čl. 44 odst. 2 druhý pododstavec | | | | |Příloha V | | | | | | | |Čl. 44 odst. 2 třetí pododstavec | | | | |Čl. 156 třetí pododstavec | | | | | | | |Čl. 45 odst. 1 | | | | |--- | | | | | | | |Čl. 45 odst. 2 | | | | |Článek 196 | | | | | | | |Čl. 46 odst. 1 | | | | |--- | | | | | | | |Čl. 46 odst. 2 | | | | |Čl. 154 odst. 1 druhý pododstavec | | | | | | | |Článek 47 | | | | |--- | | | | | | | |Článek 48 | | | | |--- | | | | | | | |Článek 49 | | | | |---Článek 300 | | | | | | | |Článek 50 | | | | |--- | | | | | | | |Článek 51 | | | | |--- | | | | | | | |Článek 52 | | | | |--- | | | | | | | |Čl. 53 odst. 1 až 6 | | | | |Čl. 161 odst. 1 až 6 | | | | | | | |Čl. 54 odst. 1 a 2 | | | | |Čl. 213 odst. 1 a 2 | | | | | | | |Článek 55 | | | | |Článek 214 | | | | | | | |Článek 56 | | | | |--- | | | | | | | | |Čl. 1 písm. a) |Čl. 2 písm. a) | | |Čl. 13 bod 1 | | | | | | | | |Čl. 1 písm. b) | | | |Čl. 13 bod 2 | | | | | | | | |Čl. 1 písm. c) | | | |Čl. 13 bod 3 | | | | | | | | |Čl. 1 písm. d) | | | |Čl. 13 bod 12 | | | | | | | | |Čl. 1 písm. e) | | | |Čl. 13 bod 13 | | | | | | | | |Čl. 1 písm. f) až k) | | | |--- | | | | | | | | |Článek 2 | | | |--- | | | | | | | | |Článek 3 | | | |--- | | | | | | | | |Článek 4 | | | |--- | | | | | | | | |Článek 5 | | | |--- | | | | | | | | |Článek 6 | | | |--- | | | | | | | | |Článek 7 | | | |--- | | | | | | | | |Článek 8 | | | |--- | | | | | | | | |Článek 9 | | | |--- | | | | | | | | |Článek 10 | | | |--- | | | | | | | | |Čl. 11 odst. 2 | | | |--- | | | | | | | | |Čl. 11 odst. 5 | | | |--- | | | | | | | | |Článek 12 |Článek 32 | | |Článek 320 | | | | | | | | |Příloha I | | | |--- | | | | | | | | |Příloha II | | | |--- | | | | | | | | | |Čl. 1 odst. 1 | | |Čl. 1 bod 3, čl. 278 bod 1 | | | | | | | | | |Čl. 1 odst. 2 | | |Čl. 278 bod 2 | | | | | | | | | |Čl. 2 písm. b) | | |Čl. 279 odst. 1 písm. b) | | | | | | | | | |Čl. 2 písm. c) | | |Čl. 279 odst. 1 písm. c)

| | | | | | | | | |Čl. 2 písm. d) | | |Čl. 279 odst. 1 písm. d) | | | | | | | | | |Čl. 2 písm. e) a f) | | |--- | | | | | | | | | |Čl. 2 písm. g) | | |Čl. 279 odst. 1 písm. a) | | | | | | | | | |Čl. 2 písm. h) | | |--- | | | | | | | | | |Čl. 2 písm. i) | | |Čl. 279 odst. 1 písm. e) | | | | | | | | | |Čl. 2 písm. j) | | |Čl. 279 odst. 1 písm. f) | | | | | | | | | |Čl. 2 písm. k) | | |Čl. 279 odst. 1 písm. g) | | | | | | | | | |Čl. 2 poslední pododstavec | | |Čl. 279 odst. 1 poslední pododstavec | | | | | | | | | |Článek 3 | | |--- | | | | | | | | | |Čl. 4 odst. 1 | | |Čl. 280 odst. 1 a 2 | | | | | | | | | |Čl. 4 odst. 2 až 4 | | |Čl. 280 odst. 3 až 5 | | | | | | | | | |Článek 5 | | |Článek 281 | | | | | | | | | |Čl. 6 odst. 1 až 4 | | |Čl. 282 odst. 1 až 4 | | | | | | | | | |Čl. 7 odst. 1 a 2 | | |Čl. 283 odst. 1 a 2 | | | | | | | | | |Čl. 8 odst. 1 až 3 | | |Čl. 284 odst. 1 až 3 | | | | | | | | | |Čl. 9 odst. 1 a 2 písm. a) až l) | | |Čl. 285 odst. 1 a 2 písm. a) až l) | | | | | | | | | |Čl. 10 odst. 1 až 3 | | |Čl. 286 odst. 1 až 3 | | | | | | | | | |Článek 11 | | |Článek 288 | | | | | | | | | |Článek 12 | | |Článek 289 | | | | | | | | | |Čl. 13 odst. 1 a 2 | | |Čl. 290 odst. 1 a 2 | | | | | | | | | |Čl. 14 odst. 1 a 2 | | |Čl. 291 odst. 1 a 2 | | | | | | | | | |Čl. 15 odst. 1 a 2 | | |Čl. 292 odst. 1 a 2 | | | | | | | | | |Čl. 16 odst. 1 až 3 | | |Čl. 293 odst. 1 až 3 | | | | | | | | | |Čl. 17 odst. 1 a 2 | | |Čl. 294 odst. 1 a 2 | | | | | | | | | |Čl. 18 odst. 1 a 2 | | |Čl. 295 odst. 1 a 2 | | | | | | | | | |Čl. 19 první věta | | |Čl. 296 první věta | | | | | | | | | |Čl. 19 písm a) až c) | | |Čl. 296 odst. 1 až 3 | | | | | | | | | |Čl. 20 odst. 1 až 4 | | |Čl. 297 odst. 1 až 4 | | | | | | | | | |Čl. 21 odst. 1 až 3 | | |Čl. 298 odst. 1 až 3 | | | | | | | | | |Čl. 22 odst. 1 a 2 | | |Čl. 299 odst. 1 a 2 | | | | | | | | | |Čl. 23 odst. 1 a 2 | | |Čl. 300 odst. 1 písm a) a odst. 2 | | | | | | | | | |Článek 24 | | |Článek 302 | | | | | | | | | |Čl. 25 první věta | | |Čl. 302 první věta | | | | | | | | | |Čl. 25 písm a) až c) | | |Čl. 302 bod 1 až 3 | | | | | | | | | |Článek 26 |Článek 42 | |Článek 303 | | | | | | | | | |Čl. 27 odst. 1 až 3 | | |Čl. 304 odst. 1 až 3 | | | | | | | | | |Čl. 28 odst. 1 a 2 | | |Čl. 305 odst. 1 a 2 | | | | | | | | | |Článek 29 | | |Článek 306 | | | | | | | | | |Čl. 30 odst. 1 | | |Čl. 279 odst. 2 | | | | | | | | | |Čl. 30 odst. 2 | | |Článek 307 | | | | | | | | | |Příloha | | |Článek 287 | | | | | | | | | | |Čl. 1 odst. 1 písm. a) | |Čl. 13 bod 1 | | | | | | | | | | |Čl. 1 odst. 1 písm. b) | |Čl. 13 bod 9 | | | | | | | | | | |Čl. 1 odst. 1 písm. c) | |--- | | | | | | | | | | |Čl. 1 odst. 1 písm. d) | |--- | | | | | | | | | | |Čl. 1 odst. 1 písm. e) | |Čl. 13 bod 6 písm. b) | | | | | | | | | | |Čl. 1 odst. 1 písm. f) | |--- | | | | | | | | | | |Čl. 1 odst. 1 písm. g) | |Čl. 13 bod 11 | | | | | | | | | | |Čl. 1 odst. 1 písm. h) | |--- | | | | | | | | | | |Čl. 1 odst. 1 písm. i) | |Čl. 13 bod 15 | | | | | | | | | | |Čl. 1 odst. 1 písm. j) | |Čl. 13 bod 17 | | | | | | | | | | |Čl. 1 odst. 1 písm. k) | |Čl. 13 bod 12 | | | | | | | | | | |Čl. 1 odst. 1 písm. 1) | |Čl. 13 bod 13 | | | | | | | | | | |Čl. 1 odst. 1 písm. m) | |Čl. 13 bod 18 | | | | | | | | | | |Čl. 1 odst. 1 písm. n) | |Čl. 13 bod 8 | | | | | | | | | | |Čl. 1 odst. 1 písm. o) | |--- | | | | | | | | | | |Čl. 1 odst. 1 písm. p) | | | | | | | | | | | | |Čl. 1 odst. 1 písm. q) | |--- | | | | | | | | | | |Čl. 1 odst. 1 písm. r) | |Čl. 13 bod 14 | | | | | | | | | | |Čl. 1 odst. 2 | |--- | | | | | | | | | | |Čl. 2 bod 1 | |Čl. 2 odst. 3 písm. a) | | | | | | | | | | |Čl. 2 bod 2 | |Čl. 2 odst. 3 písm. b) | | | | | | | | | | |Čl. 2 bod 3 | |Čl. 2 odst. 3 písm. c) | | | | | | | | | | | | | | | | | | | | | | | |Článek 3 | |--- | | | | | | | | | | |Čl. 3 bod 1 | |--- | | | | | | | | | | |Čl. 3 bod 2 | |Čl. 9 bod 1 | | | | | | | | | | |Čl. 3 bod 3 | |Čl. 9 bod 2 | | | | | | | | | | |Čl. 3 bod 4 | |--- | | | | | | | | | | |Čl. 3 bod 5 | |Čl. 10 bod 1 | | | | | | | | | | |Čl. 3 bod 6 | |--- | | | | | | | | | | |Čl. 3 bod 7 | |Čl. 10 bod 2 | | | | | | | | | | |Čl. 3 bod 8 písm. a) a b) | |Čl. 9 bod 3 | | | | | | | | | | |Článek 4 | |Čl. 14 odst. 1 a 2 | | | | | | | | | | |Čl. 5 odst. 1 | |Čl. 15 odst. 1 a 2 druhý pododstavec | | | | | | | | | | |Čl. 5 odst. 2 | |Čl. 15 odst. 2 třetí pododstavec a čl. 15 odst. 3 druhý pododstavec | | | | | | | | | | |Čl. 6 odst. 1 | |Příloha IIB | | | | | | | | | | |Čl. 6 odst. 2 až 5 |Čl. 2 odst. 1 písm. c) |--- | | | | | | | | | | |Čl. 7 písm a) až d) | |--- | | | | | | | | | | |Čl. 7 písm. e) | |Čl. 23 odst. 2 písm. f) | | | | | | | | | | |Čl. 7 písm. f) a g) | |-- | | | | | | | | | | |Článek 8 | |--- | | | | | | | | | | |Článek 9 | |Článek 25 | | | | | | | | | | |Čl. 10 odst. 1 | |Čl. 29 odst. 1 a 3 | | | | | | | | | | |Čl. 10 odst. 2 | |Čl. 29 odst. 2 první pododstavec | | | | | | | | | | |Článek 11 | |--- | | | | | | | | | | |Článek 12 | |Článek 215 | | | | | | | | | | |Čl. 13 odst. 1 | |Čl. 33 odst. 1 | | | | | | | | | | |Čl. 13 odst. 2 | |Čl. 33 odst. 3 | | | | | | | | | | |Čl. 13 odst. 3 první pododstavec | |Čl. 34 odst. 2 | | | | | | | | | | | | | | | | | | | | | | | |Čl. 13 odst. 3 druhý pododstavec písm. a) první odrážka | |Čl. 34 odst. 3 | | | | | | | | | | |Čl. 13 odst. 3 druhý pododstavec písm. a) druhá odrážka | |Čl. 34 odst. 5 | | | | | | | | | | |Čl. 13 odst. 3 druhý pododstavec písm. b) | |Čl. 34 odst. 2 | | | | | | | | | | |Čl. 13 odst. 3 druhý pododstavec písm. c) | |Čl. 34 odst. 8 | | | | | | | | | | |Čl. 13 odst. 3 třetí pododstavec | |Čl. 35 odst. 2 písm. b) | | | | | | | | | | |Čl. 14 odst. 1 |Článek 15 |Čl. 39 odst. 1 | | | | | | | | | | |Čl. 14 odst. 2 až 5 |Článek 16 |Čl. 39 odst. 3 až 6 | | | | | | | | | | |Čl. 15 odst. 1 | |Čl. 56 první odstavec | | | | | | | | | | |Čl. 15 odst. 2 | |--- | | | | | | | | | | |Čl. 15 odst. 3 | |Článek 59 | | | | | | | | | | |Čl. 15 odst. 4 | |Článek 60 | | | | | | | | | | |Čl. 16 odst. 1 až 4 | |--- | | | | | | | | | | |Čl. 16 odst. 5 | |Čl. 66 odst. 3 druhý až čtvrtý pododstavec a odst. 4 | | | | | | | | | | |Čl. 16 odst. 6 až 9 | |--- | | | | | | | | | | |Článek 17 | |--- | | | | | | | | | | |Čl. 18 odst. 1 až 6 | |Čl. 71 odst. 1 až 6 | | | | | | | | | | |Čl. 18 odst. 7 | |---- | | | | | | | | | | |Čl. 19 odst. 1 první pododstavec první odrážka | |Čl. 72 odst. 1 | | | | | | | | | | |Čl. 19 odst. 1 druhý pododstavec druhá odrážka | |Čl. 72 odst. 3 druhý pododstavec | | | | | | | | | | |Čl. 19 odst. 1 druhý pododstavec | |Čl. 72 odst. 4 | | | | | | | | | | |Čl. 19 odst. 1 třetí pododstavec | |Čl. 72 odst. 5 | | | | | | | | | | |Čl. 19 odst. 2 | |Čl. 72 odst. 6 | | | | | | | | | | |Čl. 19 odst. 3 | |Čl. 72 odst. 7 | | | | | | | | | | |Článek 20 | |Články 74 až 84 | | | | | | | | | | |Článek 21 | |Článek 216 | | | | | | | | | | |Článek 22 | |--- | | | | | | | | | | |Článek 23 | |-- | | | | | | | | | | |Článek 24 | |--- | | | | | | | | | | |Článek 25 | |--- | | | | | | | | | | |Článek 26 | |--- | | | | | | | | | | |Článek 27 | |Články 85 až 98 | | | | | | | | | | |Článek 28 | |Články 99 až 124 | | | | | | | | | | |Čl. 29 odst. 1 | |Článek 125 a čl. 126 odst. 1 písm. a) až c) | | | | | | | | | | |Čl. 29 odst. 2 | |Čl. 126 odst. 1 písm. d) | | | | | | | | | | |Článek 30 | |--- | | | | | | | | | | |Článek 31 | |--- | | | | | | | | | | |Čl. 32 odst. 1 a 2 | |Čl. 183 odst. 1 a 2 | | | | | | | | | | |Čl. 32 odst. 3 | |Článek 184 | | | | | | | | | | |Čl. 32 odst. 4 | |Článek 185 | | | | | | | | | | |Čl. 32 odst. 5 | |Článek 186 | | | | | | | | | | |Článek 33 | |Článek 187 | | | | | | | | | | |Čl. 34 první a druhý pododstavec | |Článek 189 | | | | | | | | | | |Čl. 34 třetí pododstavec | |--- | | | | | | | | | | |Čl. 35 odst. 1 a 2 | |Čl. 193 odst. 1 a 2 | | | | | | | | | | |Čl. 36 odst. 1 | |Čl. 192 odst. 1 | | | | | | | | | | |Čl. 36 odst. 2 | |Čl. 192 odst. 4 první věta | | | | | | | | | | |Čl. 36 odst. 3 | |Čl. 192 odst. 6 | | | | | | | | | | |Čl. 36 odst. 4 | |Čl. 192 odst. 7 | | | | | | | | | | |Čl. 37 odst. 1 | |Článek 134 | | | | | | | | | | |Čl. 37 odst. 2 první pododstavec | |--- | | | | | | | | | | |Čl. 37 odst. 2 druhý pododstavec | |Čl. 136 odst. 3 | | | | | | | | | | |Čl. 37 odst. 3 první pododstavec | |--- | | | | | | | | | | |Čl. 37 odst. 3 druhý pododstavec | |Článek 137 | | | | | | | | | | |Čl. 37 odst. 4 | |---- | | | | | | | | | | |Čl. 38 odst. 1 | |Čl. 139 odst. 1 | | | | | | | | | | |Čl. 38 odst. 2 | |--- | | | | | | | | | | |Čl. 38 odst. 3 | |Čl. 139 odst. 2 | | | | | | | | | | |Čl. 38 odst. 4 a 5 | |--- | | | | | | | | | | |Čl. 39 odst. 1 | |Čl. 141 odst. 1 | | | | | | | | | | |Čl. 39 odst. 2 | |Čl. 141 odst. 3 | | | | | | | | | | |Čl. 40 odst. 1 | |Čl. 142 odst. 1 první pododstavec | | | | | | | | | | |Čl. 40 odst. 2 | |Čl. 142 odst. 2 | | | | | | | | | | |Čl. 40 odst. 3 první a druhý pododstavec | |Čl. 143 odst. 1 | | | | | | | | | | |Čl. 40 odst. 3 třetí pododstavec | |Čl. 143 odst. 2 | | | | | | | | | | |Čl. 40 odst. 4 | |Čl. 143 odst. 3 první pododstavec | | | | | | | | | | |Čl. 40 odst. 5 | |Čl. 143 odst. 3 druhý pododstavec | | | | | | | | | | |Čl. 40 odst. 6 | |--- | | | | | | | | | | |Článek 41 | |Článek 144 | | | | | | | | | | |Čl. 42 odst. 1 | |Čl. 145 odst. 1 | | | | | | | | | | |Čl. 42 odst. 2 | |Čl. 145 odst. 3 | | | | | | | | | | |Čl. 42 odst. 3 | |Čl. 145 odst. 4 | | | | | | | | | | |Článek 43 | |Článek 146 | | | | | | | | | | |Článek 44 | |Článek 150 | | | | | | | | | | |Článek 45 | |--- | | | | | | | | | | |Čl. 46 odst. 1 | |Čl. 152 odst. 8 | | | | | | | | | | |Čl. 46 odst. 2 | |Čl. 152 odst. 1 | | | | | | | | | | |Čl. 46 odst. 3 | |Čl. 152 odst. 2 | | | | | | | | | | |Čl. 46 odst. 4 | |Čl. 152 odst. 3 | | | | | | | | | | |Čl. 46 odst. 5 | |Čl. 152 odst. 4 | | | | | | | | | | |Čl. 46 odst. 6 | |Čl. 152 odst. 5 | | | | | | | | | | |Čl. 46 odst. 7 | |Čl. 152 odst. 6 | | | | | | | | | | |Čl. 46 odst. 8 | |Čl. 152 odst. 7 | | | | | | | | | | |Čl. 46 odst. 9 | |----- | | | | | | | | | | |Článek 47 | |Článek 153 | | | | | | | | | | |Článek 48 | |Článek 157 | | | | | | | | | | |Článek 49 | |Článek 156 | | | | | | | | | | |Čl. 50 odst. 1 | |Čl. 154 odst. 1 první a třetí pododstavec | | | | | | | | | | |Čl. 50 odst. 2 | |Čl. 154 odst. 2 | | | | | | | | | | |Čl. 50 odst. 3 | |Čl. 154 odst. 3 | | | | | | | | | | |Čl. 51 odst. 1 | |Čl. 159 odst. 1 | | | | | | | | | | |Čl. 51 odst. 2 písm. a) až e) | |Čl. 159 odst. 2 písm. a) až e) | | | | | | | | | | |Čl. 51 písm. f) a g) | |Čl. 159 odst. 2 písm. g) a h) | | | | | | | | | | |Čl. 51 odst. 3 písm. a) až d) | |Čl. 160 odst. 1 písm. a) až b), e) a f) | | | | | | | | | | |Čl. 51 odst. 3 písm. e) | |Čl. 160 odst. 2 písm. d) | | | | | | | | | | |Čl. 51 odst. 3 písm. f) | |Čl. 160 odst. 2 písm. a) | | | | | | | | | | |Čl. 51 odst. 3 písm. g) | |Čl. 160 odst. 2 písm. b) a c) | | | | | | | | | | |Čl. 51 odst. 4 | |Čl. 160 odst. 3 | | | | | | | | | | |Čl. 52 odst. 1 | |Článek 166 | | | | | | | | | | |Čl. 52 odst. 2 | |Čl. 165 první pododstavec | | | | | | | | | | |Čl. 52 odst. 3 | |--- | | | | | | | | | | |Čl. 53 odst. 1 až 6 | |Čl. 161 odst. 1 až 6 | | | | | | | | | | |Článek 54 | |Článek 162 | | | | | | | | | | |Čl. 55 odst. 1 | |Čl. 163 odst. 1 | | | | | | | | | | |Čl. 55 odst. 2 | |Čl. 163 odst. 2 | | | | | | | | | | |Čl. 55 odst. 3 | |Čl. 163 odst. 4 | | | | | | | | | | |Čl. 56 odst. 1 až 4 | |Čl. 164 odst. 1 až 4 | | | | | | | | | | |Článek 58 | |--- | | | | | | | | | | |Článek 59 | |--- | | | | | | | | | | |Čl. 60 odst. 1 | |Čl. 314 odst. 2 druhý pododstavec | | | | | | | | | | |Čl. 60 odst. 2 | |Čl. 314 odst. 3 | | | | | | | | | | |Čl. 61 odst. 1 až 4 | |Čl. 308 odst. 1 až 4 | | | | | | | | | | |Čl. 62 první až třetí pododstavec | |Čl. 310 odst. 2 a 3 | | | | | | | | | | |Čl. 62 čtvrtý pododstavec | |--- | | | | | | | | | | |Článek 63 | |--- | | | | | | | | | | |Článek 64 | |Čl. 17 odst. 3 první pododstavec | | | | | | | | | | |Článek 65 |Článek 55 |Článek 313 | | | | | | | | | | |Čl. 66 odst. 1 a 2 | |Čl. 315 odst. 1 a 2 | | | | | | | | | | |Článek 67 | |--- | | | | | | | | | | |Článek 68 | |Čl. 312 odst. 1 | | | | | | | | | | |Článek 69 | |Článek 318 | | | | | | | | | | |Článek 70 | |--- | | | | | | | | | | |Článek 71 | |---- | | | | | | | | | | |Článek 72 | |Článek 319 | | | | | | | | | | |Příloha I | |Příloha II | | | | | | | | | | |Příloha II | |--- | | | | | | | | | | |Příloha III | |Čl. 192 odst. 2, 3 a 5 | | | | | | | | | | |Příloha IV | |--- | | | | | | | | | | |Příloha V | |Příloha VI | | | | | | | | | | |Příloha VI | |Příloha VII | | | | | | | | | | | |Čl. 1 odst. 1 |Čl. 2 odst. 1

druhý pododstavec | | | | | | | | | | | |Čl. 1 odst. 2 písm. a) až c) |--- | | | | | | | | | | | |Čl. 1 odst. 2 písm. d) |Článek 11 | | | | | | | | | | | |Čl. 2 odst. 1 písm. a) |Čl. 13 bod 5 | | | | | | | | | | | |Čl. 2 odst. 1 písm. b) |--- | | | | | | | | | | | |Čl. 2 odst. 1 písm. c) |Čl. 13 bod 3 | | | | | | | | | | | |Čl. 2 odst. 1 písm. d) |Čl. 13 bod 9 | | | | | | | | | | | |Čl. 2 odst. 1 písm. f) |Čl. 13 bod 6 písm. c) | | | | | | | | | | | |Čl. 2 odst. 1 písm. g) |--- | | | | | | | | | | | |Čl. 2 odst. 1 písm. h) |Čl. 13 bod 7 | | | | | | | | | | | |Čl. 2 odst. 1 písm. i) |Článek 13 bod 15 | | | | | | | | | | | |Čl. 2 odst. 1 písm. j) |Čl. 13 bod 17 | | | | | | | | | | | |Čl. 2 odst. 1 písm. k) |---- | | | | | | | | | | | |Čl. 2 odst. 1 písm. l) |--- | | | | | | | | | | | |Čl. 2 odst. 1 písm. m) |--- | | | | | | | | | | | |Čl. 2 odst. 1 písm. n) bod i) |Čl. 13 bod 16 | | | | | | | | | | | |Čl. 2 odst. 1 písm. n) bod ii) |--- | | | | | | | | | | | |Čl. 2 odst. 1 písm. o) |Čl. 13 bod 21 | | | | | | | | | | | |Čl. 2 odst. 1 písm. p) |Čl. 13 bod 22 | | | | | | | | | | | |Čl. 2 odst. 1 písm. q) |Čl. 217 odst. 2 | | | | | | | | | | | |Čl. 2 odst. 2 |--- | | | | | | | | | | | |Čl. 2 odst. 3 |Článek 311 | | | | | | | | | | | |Článek 3 |--- | | | | | | | | | | | |Článek 4 |Čl. 15 odst. 5 | | | | | | | | | | | |Čl. 5 odst. 1 a 2 |Čl. 17 odst. 1 a 2 | | | | | | | | | | | |Čl. 6 písm. a) |Čl. 18 odst. 1 písm. b) | | | | | | | | | | | |Čl. 6 písm. b) |Čl. 18 odst. 1 písm. c) | | | | | | | | | | | |Čl. 6 písm. c) a d) |--- | | | | | | | | | | | |Článek 7 |Článek 19 | | | | | | | | | | | |Článek 8 |Článek 20 | | | | | | | | | | | |Čl. 9 odst. 1 |Čl. 21 odst. 4 | | | | | | | | | | | |Čl. 9 odst. 2 |--- | | | | | | | | | | | |Článek 10 |Článek 22 | | | | | | | | | | | |Čl. 11 odst. 1 písm. a) až e) |Čl. 23 odst. 1 písm. a) až e) | | | | | | | | | | | |Čl. 11 odst. 2 písm. a) a b) |--- | | | | | | | | | | | |Čl. 11 odst. 2 písm. c) |Čl. 23 odst. 2 písm. a) | | | | | | | | | | | |Čl. 11 odst. 2 písm. d) |Čl. 23 odst. 2 písm. d) | | | | | | | | | | | |Článek 12 |Čl. 24 odst. 1 | | | | | | | | | | | |Článek 13 |--- | | | | | | | | | | | |Čl. 14 odst. 1 až 3 |Čl. 26 odst. 1 až 3 | | | | | | | | | | | |Čl. 15 odst. 1 první pododstavec |Čl. 29 odst. 1 | | | | | | | | | | | |Čl. 15 odst. 1 druhý pododstavec |--- | | | | | | | | | | | |Čl. 15 odst. 2 |Čl. 29 odst. 2 | | | | | | | | | | | |Čl. 15 odst. 3 |Čl. 31 odst. 2 | | | | | | | | | | | |Čl. 15 odst. 4 |--- | | | | | | | | | | | |Článek 16 |Článek 32 | | | | | | | | | | | |Čl. 17 odst. 1 a 2 |--- | | | | | | | | | | | |Čl. 17 odst. 3 |Čl. 33 odst. 3 | | | | | | | | | | | |Čl. 17 odst. 4 |--- | | | | | | | | | | | |Článek 18 |--- | | | | | | | | | | | |Článek 19 |--- | | | | | | | | | | | |Článek 20 |Článek 57 | | | | | | | | | | | |Článek 21 |Článek 58 | | | | | | | | | | | |Článek 22 |Článek 59 | | | | | | | | | | | |Článek 23 |Článek 60 | | | | | | | | | | | |Článek 24 |Článek 62 | | | | | | | | | | | |Článek 25 |Článek 63 | | | | | | | | | | | |Článek 26 |Článek 64 | | | | | | | | | | | |Čl. 27 písm a) až d) |Čl. 65 bod 1 až 4 | | | | | | | | | | | |Čl. 28 odst. 1 až 3, první až čtvrtý pododstavec |Čl. 66 odst. 1 až 3 | | | | | | | | | | | |Čl. 28 odst. 3 pátý pododstavec |Čl. 66 odst. 4 | | | | | | | | | | | |Článek 29 |Článek 68 | | | | | | | | | | | |Článek 30 |Článek 67 | | | | | | | | | | | |Čl. 31 odst. 1 první pododstavec |Čl. 70 odst. 1 první pododstavec písm. a) až c) | | | | | | | | | | | |Čl. 31 odst. 1 druhý pododstavec |Čl. 70 odst. 1 první pododstavec | | | | | | | | | | | |Čl. 31 odst. 2 |Čl. 70 odst. 2 | | | | | | | | | | | |Čl. 32 odst. 1 |--- | | | | | | | | | | | |Čl. 32 odst. 2 |Čl. 131 odst. 2 a článek 170 | | | | | | | | | | | |Čl. 32 odst. 3 |--- | | | | | | | | | | | |Článek 33 |--- | | | | | | | | | | | |Článek 34 |--- | | | | | | | | | | | |Článek 35 |--- | | | | | | | | | | | |Článek 36 |--- | | | | | | | | | | | |Článek 37 |--- | | | | | | | | | | | |Článek 38 |--- | | | | | | | | | | | |Článek 39 |--- | | | | | | | | | | | |Článek 40 |--- | | | | | | | | | | | |Článek 41 |--- | | | | | | | | | | | |Čl. 42 odst. 1 |--- | | | | | | | | | | | |Čl. 42 odst. 2 první pododstavec |--- | | | | | | | | | | | |Čl. 42 odst. 2 druhý pododstavec |Čl. 135 odst. 4 | | | | | | | | | | | |Čl. 42 odst. 3 a 4 |--- | | | | | | | | | | | |Čl. 43 odst. 1 |--- | | | | | | | | | | | |Čl. 43 odst. 2 písm. a) |Čl. 139 odst. 1 písm. a) | | | | | | | | | | | |Čl. 43 odst. 2 písm. b) |Čl. 139 odst. 1 písm. b) | | | | | | | | | | | |Čl. 43 odst. 2 písm. c) |Čl. 139 odst. 1 písm. c) | | | | | | | | | | | |Čl. 43 odst. 2 písm. d) |Čl. 139 odst. 1 písm. d) | | | | | | | | | | | |Čl. 43 odst. 2 písm. e) |--- | | | | | | | | | | | |Čl. 43 odst. 3 |--- | | | | | | | | | | | |Čl. 43 odst. 4 |Čl. 139 odst. 2 | | | | | | | | | | | |Čl. 43 odst. 5 |--- | | | | | | | | | | | |Čl. 43 odst. 6 |Čl. 139 odst. 3 | | | | | | | | | | | |Čl. 44 odst. 1 písm. a) a b) |Čl. 141 odst. 1 písm. a) a b) | | | | | | | | | | | |Čl. 44 odst. 1 písm. c) |--- | | | | | | | | | | | |Čl. 44 odst. 1 písm. d) |Čl. 141 odst. 1 písm. d) | | | | | | | | | | | |Čl. 44 odst. 1 poslední pododstavec |Čl. 141 odst. 2 | | | | | | | | | | | |Článek 45 název |Článek 217 název | | | | | | | | | | | |Článek 45 |---- | | | | | | | | | | | | | | | | | | | | | | | | |Čl. 46 odst. 1 |Čl. 218 odst. 1 | | | | | | | | | | | |Čl. 46 odst. 2 |Čl. 218 odst. 2 | | | | | | | | | | | |Článek 47 |Článek 155 | | | | | | | | | | | |Článek 48 |Článek 158 | | | | | | | | | | | |Článek 49 |Článek 171 | | | | | | | | | | | |Článek 50 |Článek 172 | | | | | | | | | | | |Článek 51 |--- | | | | | | | | | | | |Článek 52 |Článek 174 | | | | | | | | | | | |Článek 53 |Článek 309 | | | | | | | | | | | |Čl. 54 odst. 1 a 2 |Čl. 310 odst. 1 a 2 | | | | | | | | | | | |Čl. 55 odst. 1 |Čl. 313 odst. 1 | | | | | | | | | | | |Čl. 55 odst. 2 |Čl. 313 odst. 3 | | | | | | | | | | | |Článek 56 |--- | | | | | | | | | | | |Článek 57 |--- | | | | | | | | | | | |Článek 58 |--- | | | | | | | | | | | |Článek 59 |--- | | | | | | | | | | | |Článek 60 |---- | | | | | | | | | | | |Čl. 61 odst. 1 |Čl. 317 odst. 1 | | | | | | | | | | | |Čl. 61 odst. 2 |Čl. 317 odst. 2 | | | | | | | | | | | |Čl. 62 odst. 1 |Čl. 12 odst. 1 | | | | | | | | | | | |Čl. 62 odst. 2 |Čl. 12 odst. 2 | | | | | | | | | | | |Článek 63 |Článek 316 | | | | | | | | | | | |Příloha I |Příloha IIIC | | | | | | | | | | | |Příloha II |--- | |

[1] Úř. věst. 56, 4.4.1964, s. 878/64. Směrnice ve znění aktu o přistoupení z roku 1972.

[2] Úř. věst. L 228, 16.8.1973, s. 3. Směrnice naposledy pozměněná směrnicí Evropského parlamentu a Rady 2005/68/ES (Úř. věst. L 323, 9.12.2005, s. 1).

[3] Úř. věst. L 228, 16.8.1973, s. 20.

[4] Úř. věst. L 189, 13.7.1976, s. 13.

[5] Úř. věst. L 151, 7.6.1978, s. 25.

[6] Úř. věst. L 339, 27.12.1984, s. 21.

[7] Úř. věst. L 185, 4.7.1987, s. 77.

[8] Úř. věst. L 172, 4.7.1988, s. 1. Směrnice naposledy pozměněná směrnicí Evropského parlamentu a Rady 2005/14/ES (Úř. věst. L 149, 11.6.2005, s. 14).

[9] Úř. věst. L 228, 11.8.1992, s. 1. Směrnice naposledy pozměněná směrnicí 2005/68/ES (Úř. věst. L 323, 9.12.2005, s. 1).

[10] Úř. věst. L 330, 5.12.1998, s. 1. Směrnice naposledy pozměněná směrnicí 2005/68/ES (Úř. věst. L 323, 9.12.2005, s. 1).

[11] Úř. věst. L 110, 20.4.2001, s. 28.

[12] Úř. věst. L 345, 19.12. 2002. Směrnice naposledy pozměněná směrnicí Rady 2006/101/ES (Úř. věst. L 363, 20.12.2006, s. 238).

[13] Úř. věst. L 323, 9.12.2005, s. 1.

[14] Úř. věst. L 235, 23.9.2003, s. 10.

[15] Úř. věst. C […].

[16] Úř. věst. C […].

[17] Úř. věst. C […].

[18] Úř. věst. C […].

[19] Úř. věst. L 228, 16.8.1973, s. 3. Směrnice naposledy pozměněná směrnicí Evropského parlamentu a Rady 2005/68/ES (Úř. věst. L 323, 9.12.2005, s. 1).

[20] Úř. věst. L 151, 7.6.1978, s. 25.

[21] Úř. věst. L 185, 4.7.1987, s. 77.

[22] Úř. věst. L 172, 4.7.1988, s. 1. Směrnice naposledy pozměněná směrnicí Evropského parlamentu a Rady 2005/14/ES (Úř. věst. L 149, 11.6.2005, s. 14).

[23] Úř. věst. L 228, 11.8.1992, s. 1. Směrnice naposledy pozměněná směrnicí 2005/68/ES (Úř. věst. L 323, 9.12.2005, s. 1).

[24] Úř. věst. L 330, 5.12.1998, s. 1. Směrnice naposledy pozměněná směrnicí 2005/68/ES (Úř. věst. L 323, 9.12.2005, s. 1).

[25] Úř. věst. L 110, 20.4.2001, s. 28.

[26] Úř. věst. L 345, 19.12.2002, s. 1. Směrnice naposledy pozměněná směrnicí Rady 2006/101/ES (Úř. věst. L 363, 20.12.2006, s. 238).

[27] Úř. věst. L 323, 9.12.2005, s. 1.

[28] Úř. věst. L 103, 2.5.1972, s. 1. Směrnice naposledy pozměněná směrnicí 2005/14/ES (Úř. věst. L 149, 11.6.2005, s. 14).

[29] Úř. věst. L 193, 18.7.1983, s. 1. Směrnice naposledy pozměněná směrnicí 2006/99/ES (Úř. věst. L 363, 20.12.2006, s. 137).

[30] Úř. věst. L 8, 11.1.1984, s. 17. Směrnice naposledy pozměněná směrnicí 2005/14/ES (Úř. věst. L 149, 11.6.2005, s. 14).

[31] Úř. věst. L 145, 30.4.2004, s. 1. Směrnice naposledy pozměněná směrnicí 2006/31/ES (Úř. věst. L 114, 27.4.2006, s. 60).

[32] Úř. věst. L 177, 30.6.2006, s. 1. Směrnice ve znění směrnice Komise 2007/18/ES (Úř. věst. L 87, 28.3.2007, s. 9).

[33] Úř. věst. L 181, 20.7.2000, s. 65. Směrnice naposledy pozměněná směrnicí 2005/14/ES (Úř. věst. L 149, 11.6.2005, s. 14).

[34] Úř. věst. L 35, 11.2.2003, s. 1. Směrnice ve znění směrnice 2005/1/ES (Úř. věst. L 79, 24.3.2005, s. 9).

[35] Úř. věst. L 3, 7.1.2004, s. 30.

[36] Úř. věst. L 157, 9.6.2006, s. 87.

[37] Úř. věst. L 184, 17.7.1999, s. 23. Rozhodnutí ve znění rozhodnutí 2006/512/ES (Úř. věst. L 200, 22.7.2006, s. 11).

[38] Úř. věst. 56, 4.4.1964, s. 878. Směrnice ve znění aktu o přistoupení z roku 1972.

[39] Úř. věst. L 228, 16.8.1973, s. 20.

[40] Úř. věst. L 189, 13.7.1976, s. 13.

[41] Úř. věst. L 339, 27.12.1984, s. 21.

[42] Úř. věst. L 193, 18.7.1983, s. 1.

[43] Úř. věst. L 348, 17.12. 1988, s. 62.

[44] Úř. věst. L 145, 30.4.2004, s. 1.

[45] Úř. věst. L 327, 19.12.1975, s. 4.

[46] Úř. věst. L 103, 2.5.1972, s. 1.

[47] Úř. věst. L 8, 11.1.1984, s. 17.

[48] Směrnice Evropského parlamentu a Rady 2000/12/ES ze dne 20. března 2000 o přístupu k činnosti úvěrových institucí a o jejím výkonu (Úř. věst. L 126, 26.5.2000, s. 1). Směrnice naposledy pozměněná směrnicí 2005/1/ES.

[49] Úř. věst. L 177, 30.6. 2006, s. 1.

[50] Úř. věst. L 35, 11.2.2002, s. 1.

[51] Směrnice Evropského parlamentu a Rady 2003/41/ES ze dne 3. června 2003 o činnostech institucí zaměstnaneckého penzijního pojištění a dohledu nad nimi (Úř. věst. L 235, 23.9.2003, s. 10).

[52] Směrnice Evropského parlamentu a Rady 2001/34/ES ze dne 28. května 2001 o přijetí cenných papírů ke kotování na burze cenných papírů a o informacích, které k nim mají být zveřejněny (Úř. věst. L 184, 6.7.2001, s. 1). Směrnice naposledy pozměněná směrnicí 2005/1/ES.

[53] Úř. věst. L 181, 20.7.2002, s. 65.

[54] Úř. věst. L 184, 6.7.2001, s. 1.

[55] Úř. věst. L 3, 7.1. 2004, s. 30.

[56] Úř. věst. L 126, 12.5.1984, s. 20.

[57] Úř. věst. L 222, 14.8.1978, s. 11.

[58] Úř. věst. L 375, 31.12.1985, s. 3.

[59] Úř. věst. L 126, 26.5.2000, s. 1. Směrnice naposledy pozměněná směrnicí 2000/28/ES (Úř. věst. L 275, 27.10.2000, s. 37).

[60] Úř. věst. L 322, 17. 12. 1977, p. 30. Směrnice naposledy pozměněná směrnicí 89/646/EHS (Úř. věst. L 386, 30. 12. 1989, s. 1).

[61] Úř. věst. L 386, 30. 12. 1989, p. 14.

[62] Úř. věst. L 374, 31.12.1991, s. 7.

[63] Úř. věst. L 330, 05.12.1998, s. 1. Směrnice naposledy pozměněná směrnicí 2005/1/ES (Úř. věst. L 79, 24.3.2005, s. 9).

[64] Úř. věst. L 126, 26.5.2000, s. 1. Směrnice naposledy pozměněná směrnicí 2005/1/ES.

[65] Úř. věst. L 141, 11.6.1993, s. 27. Směrnice naposledy pozměněná směrnicí 2002/87/ES (Úř. věst. L 35, 11.2.2003, s. 1).

[66] Úř. věst. L 141, 11.6.1993, s. 1. Směrnice naposledy pozměněná směrnicí 2005/1/ES.

[67] Úř. věst. L 35, 11.2.2003, s. 1. Směrnice naposledy pozměněná směrnicí 2005/1/ES.

[68] Úř. věst. L 35, 11. 2. 2003.

[69] L 374, 31.12.1991. s. 32.

[70] Směrnice Rady 92/49/EHS ze dne 18. června 1992 o koordinaci právních a správních předpisů týkajících se přímého pojištění jiného než životního (třetí směrnice o neživotním pojištění) (Úř. věst. L 228, 11.8.1992, s. 1). Směrnice naposledy pozměněná směrnicí 2005/1/ES.

[71] Úř. věst. L 181, 20.7.2000, s. 65.

[72] Úř. věst. L 184, 17.7.1999, s. 23.

[73] Úř. věst. L 228, 16. 8. 1973, s. 3.

[74] Úř. věst. L 78, 26.3.1977, s.17.

[75] Směrnice Rady 93/22/EHS ze dne 10. května 1993 o investičních službách v oblasti cenných papírů (Úř. věst. L 141, 11.6.1993, s. 27). Směrnice naposledy pozměněná směrnicí Evropského parlamentu a Rady 2002/87/ES (Úř. věst. L 35, 11.2.2003, s. 1).

[76] Směrnice 93/6/EHS ze dne 15. března 1993 o kapitálové přiměřenosti investičních podniků a úvěrových institucí (Úř. věst. L 141, 11.6.1993, s. 1). Směrnice naposledy pozměněná směrnicí 2005/1/ES.

[77] Úř. věst. L 323, 09.12.2005, s. 1.

[78] Sedmá směrnice Rady 83/349/EHS ze dne 13. června 1983, založená na čl. 54 odst. 3 písm. g) Smlouvy, o konsolidovaných účetních závěrkách (Úř. věst. L 193, 18.7.1983, s. 1). Směrnice naposledy pozměněná aktem o přistoupení z roku 1994.

[79] Čtvrtá směrnice Rady 78/660/EHS ze dne 25. července 1978, založená na čl. 54 odst. 3 písm. g) Smlouvy, o ročních účetních závěrkách některých forem společností (Úř. věst. L 222, 14.8.1978, s. 11). Směrnice naposledy pozměněná aktem o přistoupení z roku 1994.

[80] Úř. věst. L 35, 11.2.2003, s. 1. Směrnice naposledy pozměněná směrnicí 2005/1/ES (Úř. věst. L 79, 24.3.2005, s. 9).

[81] Úř. věst. L 345, 19.12.2002, s. 1. Směrnice naposledy pozměněná směrnicí 2005/1/ES.

[82] Úř. věst. L 126, 26.5.2000, s. 1. Směrnice naposledy pozměněná směrnicí 2005/1/ES.

[83] Úř. věst. L 141, 11.6.1993, s. 27. Směrnice naposledy pozměněná směrnicí 2002/87/ES.

[84] Úř. věst. L 228, 11.8.1992, s. 1. Směrnice naposledy pozměněná směrnicí 2005/1/ES.

[85] Úř. věst. L 189, 13.9.1976, s. 13.

[86] Úř. věst. L 3, 7.1.2004, s. 34.

[87] Úř. věst. L 294, 10.11.2001, s. 1.