[pic] | KOMISE EVROPSKÝCH SPOLEČENSTVÍ |

V Bruselu dne 7.11.2007

KOM(2007) 685 v konečném znění

ZPRÁVA KOMISE

Výroční zpráva o nástroji předvstupních strukturálních politik (ISPA) 2006 {SEK(2007)1467}

OBSAH

1. Úvod 3

2. Rozpočet ISPA 3

3. Financování projektů 3

3.1. Nové projekty ISPA 3

3.2. Projekty financované během období 2000–2006 4

3.3. Platby 5

4. Technická pomoc 6

4.1. Technická pomoc z podnětu přijímající země 6

4.2. Technická pomoc z podnětu Komise 6

5. Řízení a provádění 7

5.1. Monitorování projektů 7

5.2. Finanční řízení a kontrola – včetně EDIS 8

5.3. Zjištění Evropského účetního dvora 8

5.4. Spolufinancující partneři – Evropská investiční banka (EIB), Evropská banka pro obnovu a rozvoj (EBRD) a KfW 9

6. Přínos pro politiky Společenství 9

6.1. Veřejné zakázky 9

6.2. Politika v oblasti životního prostředí 9

6.3. Dopravní politika 9

7. Koordinace mezi předvstupními nástroji 10

8. Sedm let nástroje ISPA: získaná poučení 10

ZPRÁVA KOMISE

Výroční zpráva o nástroji předvstupních strukturálních politik (ISPA) 2006

1. ÚVOD

Tato zpráva se předkládá v souladu s článkem 12 nařízení o ISPA. Jde o 7. výroční zprávu týkající se činnosti ISPA v roce 2006. Vedle Bulharska a Rumunska, které pobírají pomoc ISPA od zavedení tohoto nástroje v roce 2000, se tato zpráva týká také Chorvatska, které se stalo přijímající zemí ISPA po rozhodnutí Evropské rady z června 2004 udělit mu statut kandidátské země.

Rok 2006 postavil tyto země před různé náročné úkoly. Zatímco hlavním cílem Chorvatska bylo plně vyčerpat své prostředky přidělené v rámci nástroje ISPA, Bulharsko a Rumunsko musely zrychlit a zlepšit další využívání finančních prostředků z fondů ISPA a zároveň musely začít připravovat budoucí projekty pro Fond soudržnosti a strukturální fondy, ze kterých mají po přistoupení také nárok čerpat. Zpráva analyzuje pokrok dosažený ve financování, řízení a provádění projektů, a přínos pro politiky EU a dospěla k závěru, že v roce 2006 došlo k významnému pokroku. Jelikož rok 2006 byl posledním rokem pomoci v rámci nástroje ISPA, s výjimkou Chorvatska, nabízí závěrečná část také posouzení poučení získaných v průběhu sedmi let provádění.

2. ROZPOčET ISPA

V roce 2006 bylo nástroji ISPA z rozpočtu Komise přiděleno 585 mil. EUR. Položky pokryly veškeré výdaje na spolufinancování projektů (opatření) v oblasti životního prostředí a dopravy, stejně jako na poskytování technické pomoci, bez ohledu na to, zda opatření technické pomoci byla zahájena přijímajícími zeměmi nebo Komisí.

Tabulka 1 : Rozpočet ISPA v roce 2006 – v eurech

Rozpočtová linie | Položky závazků | Vyčerpané závazky | Provedené platby |

Funkční rozpočtová linie B13.01.04.02 | 4 500 000 | 2 338 712 | 2 154 419 |

Provozní rozpočtová linie B13.05.01.01 | 580 500 000 | 580 350 000 | 175 579 778 |

Celkem | 585 000 000 | 582 688 712 | 177 734 197 |

3. FINANCOVÁNÍ PROJEKTů

3.1. Nové projekty ISPA

V roce 2006 Komise schválila 11 nových opatření ISPA. Celkový příspěvek ISPA v tomto roce činil 89,9 mil. EUR, což představuje průměrnou grantovou sazbu 82,8 % celkových způsobilých projektových nákladů ve výši 134,5 mil. EUR. Závazky v celkové výši 89,96 mil. EUR byly použity na nové projekty a 490,3 mil. EUR bylo použito na projekty probíhající.

Z 11 nových projektů ISPA za rok 2006 se 4 týkaly ochrany životního prostředí – jeden projekt pro vodu a odpadní vody, včetně úpravy, 1 projekt pro pevný odpad a dvě horizontální environmentální opatření na přípravu budoucích projektů Fondu soudržnosti a IPA.

V odvětví dopravy jde o 5 nových projektů – 1 na zlepšení plavby po Dunaji a dále byly schváleny 4 horizontální dopravní projekty na přípravu budoucích projektů v rámci IPA a Fondu soudržnosti v odvětví dopravy, které se týkají posílení institucionální kapacity a poskytování technické pomoci v rámci opatření na modernizaci železnice.

A konečně 2 projekty technické pomoci poskytly podporu národnímu koordinátorovi ISPA v Chorvatsku a podporu pro schůzky Monitorovacího výboru ISPA v Rumunsku. Téměř 64,5 % celkového příspěvku v rámci nástroje ISPA bylo přiděleno v oblasti životního prostředí.

Tabulka 2: Nové projekty schválené v roce 2006 – v eurech

Doprava | 5 | 52 732 558 | 31 557 040 | 77 | 31 557 040 |

Horizontální technická pomoc | 2 | 312 335 | 312 335 | 100 | 312 335 |

Doprava | 33 | 2 344 434 543 | 1 482 548 029 | 63,24 | 1 482 548 029 |

Horizontální technická pomoc | 5 | 1 945 643 | 1 945 643 | 100 | 1 945 643 |

Životní prostředí | 255 243 502,98 | 87 328 724,24 | 342 572 227,22 |

Doprava | 302 711 402,35 | 86 490 276,60 | 389 201 678,95 |

Technická pomoc | 987 324,40 | 482 691,08 | 1 470 015,48 |

Celkem | 558 942 229,73 | 174 301 691,92 | 733 243 921,65 |

4. TECHNICKÁ POMOC

4.1. Technická pomoc z podnětu přijímající země

Opatření technické pomoci pro přípravu projektů mají zajistit, aby přijímající země mohly Komisi včas předložit dostatečný počet kvalitních projektů určených pro financování, včetně budoucího financování z Fondu soudržnosti a z nástroje předvstupní pomoci IPA. Obdobně, cílem opatření technické pomoci pro posílení institucí je posílit správní kapacitu přijímajících zemí, aby bylo možné řídit a monitorovat rozsáhlé investice do infrastruktury.

V roce 2006 byly schváleny 4 žádosti týkající se přípravy projektů v oblasti dopravy a dvě žádosti týkající se přípravy projektů v oblasti životního prostředí. Další dva projekty technické pomoci byly schváleny na budování kapacity institucí.

Vezmeme-li v úvahu období 2000–2006, poskytl nástroj ISPA přes 149 mil. EUR na více než 29 projektů, které se týkaly budování institucí nebo přípravy projektů.

Tabulka 5: Technická pomoc z podnětu přijímající země 2000–2006 (v eurech)

Odvětví | Počet projektů | Způsobilé náklady | Příspěvek ISPA |

Životní prostředí | 9 | 87 791 848 | 64 434 542 |

Doprava | 15 | 99 493 298 | 82 833 250 |

Horizontální technická pomoc | 5 | 1 945 643 | 1 945 643 |

Celkem | 29 | 189 230 789 | 149 213 435 |

4.2. Technická pomoc z podnětu Komise

Technická pomoc z podnětu Komise v zásadě poskytuje finanční prostředky útvarům Komise na plnění funkcí souvisejících s kontrolou a řízením programů nebo přímo příjemcům na některé životně důležité horizontální služby. Tyto činnosti spadají do tří kategorií:

- technická interní pomoc na místě (na pokrytí platů pro smluvní zaměstnance v delegacích EK v Bulharsku, Rumunsku a Chorvatsku i jejich režijních nákladů)

- externí podpora delegacím EK (v zásadě na úhradu smluvně poskytovaných odborných znalostí potřebných pro provádění předběžné kontroly dokumentů týkajících se veřejných zakázek a na úhradu odborně -vzdělávacích činností) a

- zakázky na služby a granty na pomoc při hodnocení projektů, rozvoj politiky, strategickou analýzu, poradenské služby, monitorování a podobné prováděcí činnosti.

Tabulka 6: Technická pomoc z podnětu Komise 2006 – v eurech

Činnost | Vyčerpané závazky | Platby1 |

Interní podpora | 1 880 800 | 1 478 984 |

Externí podpora | 457 912 | 675 435 |

Smlouvy o službách a granty2 | 80 000 | 1 278 086 |

Celkem | 2 418 712 | 3 432 505 |

(1) Zahrnuje všechny platby uskutečněné v roce 2006, z čehož některé se týkají závazků před rokem 2006

(2) Včetně některých činností vztahujících se k zemím přijímajícím pomoc z ISPA, které se staly členskými státy v roce 2004

5. ŘÍZENÍ A PROVÁDěNÍ

5.1. Monitorování projektů

Poté, co byl v létě 2006 rumunským prováděcím subjektům poskytnut systém EDIS, delegace nadále monitorovala činnosti v rámci nabídkových řízení a zadávání smluv až do přistoupení. Kromě toho, že vykonávala pravomoci Komise v souvislosti se schvalováním nabídkových řízení a zadávání smluv (před systémem EDIS), dokáže delegace nejlépe zajistit pokrok a styk s vnitrostátními orgány a s konečnými příjemci, pokud nastane jakýkoliv problém.

Zatímco u Bulharska a Rumunska schválila Komise první projekty ISPA v roce 2000, bylo provádění těchto projektů zahájeno v nejlepším případě v roce 2001, a to převážně prostřednictvím nabídkového řízení na zakázky na služby, týkající se dohledu nad prováděním. Vzhledem ke zpožděním při nabídkových řízeních a zadávání smluv byly však první skutečné smlouvy na zadávání zakázek uzavřeny až v roce 2002. Od té doby získává praxe v této oblasti pomalu na dynamice, o čemž svědčí průběh uskutečňování plateb Komise vnitrostátním orgánům těchto dvou přistupujících zemí.

Co se týče Chorvatska, do konce roku 2006 dosud nezačalo provádění žádného projektu. V lednu 2007 však byla vyhlášena první dvě nabídková řízení na zakázky na služby.

5.2. Finanční řízení a kontrola – včetně EDIS

Hlavní požadavky na finanční řízení a kontrolu i na řešení nesrovnalostí upravují ustanovení nařízení o nástroji ISPA a ustanovení přílohy III finančních memorand použitelná v režimu kontrol prováděných Komisí ex-ante. Klíčové prvky se vztahují k vytvoření interních systémů finanční kontroly a průhledných a nediskriminačních postupů zadávání zakázek, k přesnosti hlášených výdajů, ke schopnosti provádět přiměřený interní audit, rovněž se zaměřením na finanční toky a k odpovídajícímu řešení nesrovnalostí.

V roce 2006 byly v Rumunsku a Bulharsku uskutečněny čtyři audity v souvislosti s procesem EDIS, kde konečná fáze sestávala z ověřovacího auditu provedeného auditory Komise s cílem posoudit připravenost přistupujících zemí převzít plnou zodpovědnost za nabídková řízení a zadávání smluv ve chvíli, kdy jsou kontroly ex-ante prováděné delegacemi EK zrušeny.

Současně s audity systému EDIS byly v Rumunsku provedeny audity řady projektů, které ověřovaly zákonnost a řádnost prohlášení o výdajích předložených Komisi a také s nimi souvisejících plateb. Hlavní problémy se v této souvislosti týkaly osvědčení o nezpůsobilých výdajích předložených Komisi, nedostatečné podpůrné dokumentace, ověřování způsobilosti výdajů, které bylo neúplné nebo nedostatečně zdokumentované, nesprávně zpracovaných dodatků ke smlouvám a nedodržování propagačních a informačních opatření.

Audity řady projektů byly provedeny též v Bulharsku. Jejich hlavní zjištění zpravidla odrážela nedostatky odhalené při auditech systémů, zejména nedostatečnou kvalitu dokumentace nabídkových řízení a zadávání smluv, zejména v souvislosti s úpravami smluv, nutnost zkvalitnit ověřování prohlášení o výdajích a nedostatečné dodržování požadavků na propagaci a informace. Kvůli velmi pomalému postupu projektů ISPA v Chorvatsku v roce 2006 sestávala práce auditorů zejména z administrativní práce na nedořešených problémech po auditech systémů, jež byly provedeny v průběhu druhého pololetí roku 2005 a jež účinně podpořily rozhodnutí Komise poskytnout Chorvatsku v únoru 2006 DIS. Hlavní nevyřešený nedostatek se týká vypracování účinné a koherentní politiky udržení si zaměstnanců.

5.3. Zjištění Evropského účetního dvora

Účetní dvůr provedl omezený přezkum v Komisi, který se týkal hlavně zkoumání činností Komise v souvislosti s řídicími a kontrolními systémy v jedné kandidátské zemi (Chorvatsko) a v přistupujících zemích (Bulharsko a Rumunsko), včetně zkoumání pokroku systému EDIS v těchto dvou zemích.

Účetní dvůr dospěl k závěru, že s ohledem na rozsah auditu se v auditovaných transakcích celkově nevyskytly závažné chyby. I když si Účetní dvůr všiml zlepšení systémů dohledu a kontroly na úrovni Komise, zaznamenal významné nedostatky na vnitrostátní úrovni. V případě projektů ISPA vyvážila poměrně vysokou frekvenci těchto nedostatků nápravná opatření v důsledku kontrol provedených delegací ex-ante.

5.4. Spolufinancující partneři – Evropská investiční banka (EIB), Evropská banka pro obnovu a rozvoj (EBRD) a KfW

Komise byla s těmito úvěrovými institucemi v pravidelném kontaktu vzhledem k jejich odborným znalostem v oblasti přípravy a provádění projektů a tam, kde to bylo možné, organizovala společné mise v oblasti vyhledávání a schvalování projektů, na které bylo třeba získat financování prostřednictvím úvěru. V roce 2006 poskytla jeden úvěr na projekt EIB.

6. PřÍNOS PRO POLITIKY SPOLEčENSTVÍ

6.1. Veřejné zakázky

Ukázalo se, že hlavním problémem přistupujících zemí přijímajících příspěvky je splnění právních požadavků na řádné, spravedlivé a transparentní zadávání veřejných zakázek podle návodu PRAG (Practical Guide to contract procedures for EC external actions – Praktický průvodce smluvními procedurami pro vnější akce EU). To vyplývá ze skutečnosti, že kvalifikace zaměstnanců v těchto zemích není vždy na úrovni nezbytné pro řízení složitých projektů týkajících se infrastruktury, zejména v oblasti zadávaní veřejných zakázek a uzavírání smluv. Vzhledem k obtížím v této oblasti vynaložila Komise značné úsilí na rozvoj činností v oblasti technické pomoci, které se zaměřily na posilování znalostí přijímajících zemí v oblasti zadávání veřejných zakázek, systémů a postupů. Mimo jiné pořádala i nadále různé semináře a vzdělávací akce včetně šíření manuálů a praktických příruček.

6.2. Politika v oblasti životního prostředí

Poskytováním přímé pomoci prioritním projektům v oblasti životního prostředí usnadňuje ISPA provádění politiky v této oblasti a dosahování souladu s normami EU v přijímajících zemích. Zejména byla posílena kapacita státní správy s ohledem na plánování investic a stanovení priorit v oblasti životního prostředí a bylo také dosaženo stálého pokroku v řádném provádění směrnice o posuzování dopadů na životní prostředí, včetně hledisek souvisejících s veřejným projednáváním. Je však nezbytné, aby se tyto země i nadále zabývaly problémy, které způsobují orgánům odpovědným za životní prostředí obtíže při získávání přiměřených prostředků a zaměstnanců a také nedostatečnou koordinací jednotlivých oblastí politik a strategického plánování.

6.3. Dopravní politika

Dopravní sítě v přijímajících zemích, které byly v případě Bulharska a Rumunska dohodnuty v souladu s TINA (Transport Infrastructure Needs Assessment – hodnocení potřeb dopravní infrastruktury), byly navrženy v návaznosti na celoevropské dopravní koridory. Tyto sítě jsou používány jako základ pro plánování národních strategií v oblasti dopravy pro účely ISPA, tj. týkají se budování a obnovy úseků, uzlových bodů nebo přístupu k sítím. Šest z výše zmiňovaných koridorů prochází přes území Bulharska, Chorvatska a Rumunska. Podle nových pokynů Společenství pro rozvoj transevropské dopravní sítě (TEN-T) se tři z prioritních projektů sítě ( silnice na ose Igoumenitsa/Patra–Athény–Sofie–Budapešť, vnitrozemská vodní cesta Rýn–Mása–Mohan–Dunaj a železnice na ose Athény–Sofie–Budapešť–Vídeň–Praha–Norimberk/Drážďany ) dotýkají os, které zahrnují Bulharsko a Rumunsko, a jedné osy zahrnující Chorvatsko ( železnice na ose Lyon-Terst-Divaca/Koper-Divaca-Lublaň-Budapešť-hranice s Ukrajinou ). V případě Chorvatska, které nebylo zahrnuto do studie TINA, byly potřeby dopravní infrastruktury stanoveny v souladu s prioritami zjištěnými ve studii REBIS (Regional Balkans Infrastructure Study – Transport – regionální studie o dopravní infrastruktuře pro státy Balkánu). Jako další prioritní projekt byla proto určena železnice na ose Salcburk–Lublaň–Záhřeb–Bělehrad–Nis–Skopje–Soluň.

7. KOORDINACE MEZI PřEDVSTUPNÍMI NÁSTROJI

Podle nařízení o koordinaci zajišťuje Komise úzkou spolupráci mezi třemi předvstupními nástroji – PHARE, SAPARD a ISPA. Nařízení pečlivě určuje oblast, kam směřuje pomoc každého z těchto nástrojů, čímž zmenšuje jejich případné překrývání.

Koordinaci mezi těmito třemi nástroji zajišťuje řídící výbor PHARE, zatímco další koordinace se provádí prostřednictvím společného monitorovacího výboru, výboru pro koordinaci mezi útvary a pomocí pravidelných setkání s delegacemi EK v přijímajících zemích.

8. SEDM LET NÁSTROJE ISPA: ZÍSKANÁ POUčENÍ

Jelikož rok 2006 byl posledním rokem nástroje ISPA – alespoň pro převážnou většinu projektů a přijímajících zemí (podle nařízení o nástroji ISPA se bude nadále provádět pouze 6 chorvatských projektů) – je vhodné vzít si ze zkušeností získaných za posledních 7 let určité poučení.

Nástroj ISPA byl vytvořen v roce 1999 s cílem poskytovat financování na modernizaci infrastruktury a připravit východoevropské a středoevropské kandidátské země na čerpání nástrojů politiky soudržnosti, přesněji řečeno Fondu soudržnosti, na které mají méně rozvinuté členské státy nárok. Nařízení Rady o nástroji ISPA bylo tedy pečlivě přizpůsobeno podle nařízení o Fondu soudržnosti, co se týče oblastí způsobilosti (životní prostředí a doprava) a řídicích a kontrolních systémů. Pokud jde o řídicí a kontrolní systémy, nutno poznamenat, že rozdíly v řídicím systému souvisejí hlavně se skutečností, že je zapotřebí, aby některá zásadní ustanovení pro veřejné zakázky a finanční kontrolu byla v souladu s pravidly vnější pomoci.

Nástroj ISPA poskytl grantové financování klíčové infrastruktury v nevídaném měřítku. Jen v Rumunsku, Bulharsku a Chorvatsku se financuje 107 projektů, které využívají granty Společenství ve výši 3 mld. EUR a mobilizují finanční prostředky v celkovém objemu 4,8 mld. EUR.

Přijímající země byly požádány, aby připravily investiční strategie ISPA na sedm let. Jednalo se o vnitrostátní dokumenty, ale jejich obsah a kvalitu musel před financováním schválit útvar Komise. Prostřednictvím nástroje ISPA jako takového bylo zavedeno strategické plánování za účelem získání finančních prostředků Společenství pro dvě odvětví, která jsou klíčová pro podporu hospodářského rozvoje a soudržnosti.

Strategické plánování a provádění projektů je neocenitelnou vlastní zkušeností , která přijímajícím zemím pomůže lépe se připravit na čerpání ze strukturálních fondů a Fondu soudržnosti po přistoupení a v případě Chorvatska – nástroje IPA.

V průběhu let přijímající země obecně zlepšily kvalitu přípravy projektů a omezily čas – a zdroje – které Komise potřebovala na schválení financování projektů. S pomocí Komise – a mezinárodních poradců – se přijímající země naučily dodržovat zásadní právní předpisy EU , jako jsou směrnice o posouzení vlivu na životní prostředí nebo jiné příslušné environmentální normy a acquis , nebo zadávat veřejné zakázky; osvojily si schopnosti nutné pro přípravu projektů, jako je finanční analýza, technické studie, navrhování, nabídková řízení a zadávání smluv, i pro jejich provádění. Nástroj ISPA pomohl přijímajícím zemím lépe se obeznámit s novými způsoby financování (např. partnerství veřejného a soukromého sektoru), se zásadami moderního plánování (např. udržitelný rozvoj, posouzení vlivu na životní prostředí včetně veřejných konzultací), s odvětvovými politikami (např. integrované investice v odvětví vodního hospodářství) nebo s upraveným vnitrostátním právem v oblastech nezbytných pro provádění projektu (např. nabývání půdy).

V rámci nástroje ISPA rozvinuly přijímající země – a Komise – úzký vztah s mezinárodními finančními institucemi , zejména s EIB. Významný počet projektů ISPA je spolufinancován s mezinárodními finančními institucemi; tyto instituce se také tam, kde to bylo vhodné, účastnily programových a schvalovacích misí. , Zejména v prvních letech nástroje ISPA poskytovali pomoc bilaterální dárci, hlavně na přípravu projektů i investiční financování. Spolupráce rozvinutá s mezinárodními finančními institucemi v rámci nástroje ISPA přispěla k rozhodnutí Komise zřídit JASPERS jako nástroj, který pomáhá novým členským státům při přípravě projektů.

Nástroj ISPA poskytl významné finanční prostředky na technickou pomoc při přípravě projektů, budování kapacit státní správy a strategické studie. Technická pomoc hrála zvlášť významnou úlohu při poskytování finančních prostředků na přípravu projektů Fondu soudržnosti pro nové členské státy i pro nástroj IPA v případě Chorvatska.

Většina projektů ISPA v nových členských státech bude dokončena podle pravidel Fondu soudržnosti. Podobnost pravidel ISPA s pravidly Fondu soudržnosti umožnila přijímajícím zemím, které se staly členskými státy v letech 2004 a 2007, přejít bez jakýchkoliv potíží z nástroje ISPA na Fond soudržnosti.

Zkušenosti získané v rámci nástroje ISPA zohledněny, když Komise připravovala nařízení Rady o nástroji IPA a související prováděcí ustanovení. Složka pro regionální rozvoj nástroje IPA sjednocuje ty oblasti financování, které byly v období 2000–2006 programovány v rámci různých nástrojů (ISPA a Phare) a řízeny různými generálními ředitelstvími a dává odpovědnost generálnímu ředitelství pro regionální politiku. Strategické plánování, metodiky přípravy projektů, technická pomoc a budování kapacit, které se podařilo v rámci nástroje ISPA úspěšně rozvinout, jsou nyní zavedeny v nástroji IPA.

V neposlední řadě byla významným faktorem pro zlepšování kvality projektů ISPA velmi aktivní úloha členských států v řídicím výboru ISPA a odborná způsobilost jejich odborníků. Tato skutečnost posílila princip spolupráce, zavedený v rámci nástroje ISPA mezi členskými státy a kandidátskými zeměmi.

Stinnou stránkou věci je, že skutečný pokrok v provádění zaostává za původním očekáváním. Vzhledem k dříve nevídanému měřítku a rozsahu působnosti nástroje ISPA a k slabostem státní správy v přijímajících zemích nebylo možné očekávat, že ISPA bude mít snadný začátek. Ale skutečností zůstává, že Bulharsko a Rumunsko potřebují více než 4 roky na vyplacení finančního závazku z roku „n“ a že Chorvatsko po více než 2 letech trvání nástroje ISPA musí teprve podepsat první smlouvy na zadávání zakázek. Do konce roku 2006 byla vyplacena pouze jedna čtvrtina finančních prostředků, které byly vyčleněny v průběhu celého období nástroje ISPA. Tato prodlení v provádění jsou v podstatě důsledkem nedostatku odpovídajících kapacit, jak se ukázalo na špatně připravených projektech, dále nesouladu s příslušnými normami EU, např. těmi, které se týkají posouzení vlivu na životní prostředí nebo veřejných zakázek, špatného řízení smluv, nejasností ohledně vlastnictví půdy a opožděného nabývání půdy.

I když byl systém EDIS rumunským prováděcím subjektům poskytnut v červnu 2006 (největší portfolio, které bylo vůbec kdy před přistoupením převedeno na tento systém), a některým subjektům v Bulharsku v listopadu 2006, přesto to bylo poměrně pozdě. Plně decentralizované řízení před přistoupením je cenným měřítkem pro posouzení připravenosti přijímajících zemí čerpat finanční prostředky a dodržet požadavky na finanční řízení, zejména v oblasti veřejných zakázek.

I když systémy a struktury pro tvorbu programů a provádění jsou důležité a zásadní, mohou účinně fungovat pouze díky zaměstnancům na patřičné odborné úrovni a s příslušnými schopnostmi. To, že neexistovala trvalá veřejná státní správa, která by se zabývala nástrojem ISPA, vzbuzovalo vážné obavy u mnoha prováděcích subjektů. Díky školení a přímým zkušenostem s řízením projektů, které odborníci při této práci získali, se stali velmi žádanými pracovníky pro soukromý sektor, což vedlo k vysoké fluktuaci zaměstnanců a trvalým obavám, že nebude možné volná pracovní místa zaplnit najít odpovídající zaměstnance („syndrom odlivu mozků“).

Příprava na nástroj ISPA a jeho provádění velkou měrou závisely na vnější pomoci. Projekty odpovídající kvality museli připravovat mezinárodní poradci, mezinárodní konzultanti a externí poradci museli pomáhat se složitým hodnocením výběrových řízení a s dohledem nad prováděním. Delegace ex-ante představovala nejdůležitější bezpečnostní síť, která zajišťovala soulad s pravidly zadávání veřejných zakázek. Tato závislost na vnější pomoci a radách omezuje vlastní odpovědnost vnitrostátních orgánů a místních subjektů a jejich přivlastnění si této problematiky, což je základní předpoklad pro úspěšnou tvorbu programů a jejich provádění.